Bulletin číslo 10-11/2015 (stručná verze)
Vydáno 4. listopadu 2015
Během září a října 2015 nevstupují v účinnost žádné podstatné daňové a účetní změny.
V Bulletinu 9-10/2015 jsme Vás informovali o počtu nespolehlivých plátců DPH ve výši cca 1 500. Jejich počet přibývá geometrickou řadou a k 4. 11. 2015 již téměř dosáhl hodnoty 2 500. Půjde-li vývoj i nadále tímto tempem, dočkáme se možná situace, kdy budeme jen obtížně vyhledávat „spolehlivé“ plátce DPH. Pomalu se blíží konec roku 2015 a proto se budeme v tomto čísle Bulletinu věnovat části novinek v účetnictví podnikatelů, které se vztahují k roku 2016.
1. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů byl novelizován zákonem č. 221/2015 Sb.
Účinnost od 1. 1. 2016
Změny v zákoně o účetnictví souvisí zejména s transpozicí směrnice 2013/34/EU, která zrušuje tzv. Čtvrtou směrnici (78/660/EHS) a Sedmou směrnici (83/349/EHS).
2. Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, byla novelizována vyhláškou č. 250/2015 Sb.
Účinnost od 1. 1. 2016
Změny ve vyhlášce obdobně jako v zákoně o účetnictví souvisí zejména s transpozicí směrnice 2013/34/EU
Bulletin číslo 10-11/2015 (rozvláčná verze))
Vydáno 4. listopadu 2015
V aktuálním čísle Bulletinu si rozebereme změny, které přináší novela zákona o účetnictví a související vyhlášky upravující účetnictví podnikatelů. S ohledem na nutnou přípravu účetních jednotek na novou právní úpravu účetnictví roku 2016 jsou uvedené novely zapracovány do programu Zákon již nyní. Novelizované znění zákona o účetnictví a prováděcí vyhlášky se poprvé použije v účetních obdobích, která započala v roce 2016 nebo později! Na účetní závěrky sestavené např. za účetní období roku 2015 se tedy nepoužije! Právní úpravu účetnictví podnikatelů by měly ještě doplnit aktualizované české účetní standardy. Jejich znění, resp. úpravy pro rok 2016 zatím nebyly publikovány. Avizováno je i vydání nového účetního standardu pro podnikatele č. 024 – Srovnatelné období za účetní období započaté v roce 2016.
1. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů byl novelizován zákonem č. 221/2015 Sb.
Účinnost od 1. 1. 2015
1. Kategorie účetních jednotek a skupin účetních jednotek
Zákon o účetnictví zavádí kategorie účetních jednotek (mikro, malou, střední a velkou). Příslušná kategorie účetní jednotky má následnou vazbu na podobu účetní závěrky, jakou příslušná účetní jednotka bude sestavovat, povinný audit účetní závěrky atd. Kategorie účetní jednotky je vymezena tzv. hraničními hodnotami v podobě aktiv celkem (nově se jedná o aktiva netto), roční úhrn čistého obratu a průměrný počet zaměstnanců. Obdobně jsou vymezeny tři kategorie skupin účetních jednotek (malá, střední a velká) ve vztahu ke konsolidované účetní závěrce.
2. Znovuzavedení jednoduchého účetnictví
Novela napravuje stav, kdy vymezené účetní jednotky mohly vést jednoduché účetnictví avšak podle zrušených předpisů navazujících na zákon o účetnictví. Nové znění zákona § 1f umožňuje některým nepodnikatelským subjektům za stanovených podmínek vést jednoduché účetnictví. Ministerstvo financí připravuje k jednoduchému účetnictví i novou prováděcí vyhlášku.
3. Vymezení účetní závěrky
Účetní závěrka je i nadále nedílný celek tvořený rozvahou (bilancí), výkazem zisku a ztráty a přílohou v účetní závěrce. U obchodních společností zahrnuje i přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu. Banky, spořitelní a úvěrní družstva, pojišťovny a zajišťovny nesestavují přehled o peněžních tocích. Malé a mikro účetní jednotky nejsou povinny sestavovat přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu. Způsob sestavení účetní závěrky je stanoven jako plný rozsah a zkrácený (původně zjednodušený) rozsah. Zákon o účetnictví dává možnost, aby prováděcí vyhlášky stanovily podrobnější pravidla pro sestavení účetní závěrky. Navazující vyhláška pro podnikatele uvedené možnosti využívá – viz komentář k novele vyhlášky č. 500/2002 Sb. dále.
4. Ověřování účetní závěrky auditorem
Povinnému auditu podléhá účetní závěrka velké a střední účetní jednotky. U malé účetní jednotky je povinný audit svázán s naplněním podmínek stanovených v § 20 zákona. Účetní závěrka mikro účetní jednotky může podléhat povinnému auditu pouze podle zvláštního právního předpisu, ale nikoliv podle zákona o účetnictví.
5. Zveřejňování účetní závěrky
Povinnost zveřejňování účetní závěrky se rozšiřuje na všechny subjekty zapsané ve veřejném rejstříku. V podmínkách roku 2015 se jednalo pouze o subjekty zapsané v obchodním rejstříku. Zveřejňování účetní závěrky se tedy nově vztahuje např. na společenství vlastníků jednotek, spolky, ústavy, nadace a obecně prospěšné společnosti.
Malé a mikro účetní jednotky, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nemusí zveřejňovat výkaz zisku a ztráty, pokud jim tuto povinnost nestanoví zvláštní právní předpis.
6. Zpráva o platbách
Novela zákona zavádí novou povinnost pro velkou účetní jednotku, včetně subjektu veřejného zájmu, činnou v těžebním průmyslu a odvětví těžby dřeva v původních lesích sestavit a zveřejnit zprávu o platbách - s výjimkami a pravidly podle zákona.
2. Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, byla novelizována vyhláškou č. 250/2015 Sb.
Účinnost od 1. 1. 2015
1. Rozsah a způsob sestavování účetní závěrky
Vyhláška vymezuje rozsah a způsob sestavování účetní závěrky poměrně komplikovaně.
Rozvahu v plném rozsahu musí sestavit velká a střední účetní jednotka a dále malá a mikro účetní jednotka s povinným auditem.
Rozvahu ve zkráceném rozsahu může sestavit malá a mikro účetní jednotka bez povinného auditu. Podrobnost členní položek rozvahy ve zkráceném rozsahu ještě vyhláška odlišně vymezuje pro malou (detailnější členění položek) a mikro účetní jednotku.
Výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu musí sestavit velká a střední účetní jednotka, malá a mikro účetní jednotka s povinným auditem a každá obchodní společnost.
Výkaz zisku a ztráty ve zkráceném rozsahu může sestavit malá a mikro účetní jednotka bez povinného auditu s výjimkou obchodní společnosti.
Příloha v účetní závěrce je nově upravena ve čtyřech paragrafech. Podrobnost údajů je opět svázána s kategorií účetní jednotky, resp. povinností ověření závěrky auditorem.
2. Struktura rozvahy a výkazu zisku a ztráty
S ohledem na požadavky směrnice 2013/34/EU dochází k úpravě struktury a některých položek rozvahy – viz příloha č. 1 vyhlášky. Zásadnější změny se vztahují ke struktuře výkazu zisku a ztráty, kde se poměrně zásadním způsobem mění struktura vykazování jednotlivých položek a je vypuštěn mimořádný výsledek hospodaření – viz příloha č. 2 a 3 vyhlášky.
3. Zřizovací výdaje
Od roku 2016 již zřizovací výdaje nejsou zahrnovány do dlouhodobého nehmotného majetku, ale budou vyúčtovány do nákladů. V souvislosti s uvedenou změnou byla přijata úprava zákona o daních z příjmů, kdy nejsou zřizovací výdaje považovány za nehmotný majetek. U zřizovacích výdajů účtovaných – vzniklých před účinností novel bude pokračováno s odepisováním účetním i daňovým podle původních pravidel.
4. Zásoby vlastní činnosti
O změně stavu zásob vlastní činnosti bude nově účtováno v rámci účtové skupiny 58 - Změna stavu zásob vlastní činnosti a aktivace. Účtová skupina 61 - Změny stavu zásob vlastní činnosti je zrušena.
5. Aktivace
O aktivaci zásob, vnitropodnikových služeb, dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku bude nově účtováno v rámci účtové skupiny 58 - Změna stavu zásob vlastní činnosti a aktivace. Účtová skupina 62 - Aktivace je zrušena.
6. Účtování darů
Přijaté dary se účtují jako provozní popř. finanční výnos. Odpadá tedy účtování o přijatých darech v rámci vlastního kapitálu. Poskytnuté dary související s finanční oblastí se účtují a vykazují v rámci finančního výsledku hospodaření.
