Rozvláčně

Konec letošního května byl podobný konci kalendářního roku, tedy po legislativní stránce. Uspěchaná série nových zákonů, vyhlášek a novel mi silně připomněla každoroční zákonodárný příval posledních prosincových dní. Účetní a daňové problematiky se ale změny dotkly jen okrajově a v detailech, nikoli v koncepci. Zato dopad na svět práce a podnikání budou mít značný, ať už je to nový zákoník práce nebo nový zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců. Výjimečně se objevily i novinky s širokým dopadem občanským, jako jsou novelizované dopravní předpisy a nový zákon o neziskových nemocnicích.

Legislativních změn, které zasahují do daní a účetnictví dnes avizuji jedenáct. S jedinou výjimkou jsou to změny drobné a zasahují vždy jen úzce specifikovaný okruh účetních jednotek. Potřikrát byl změněn zákon o daních z příjmů, všechny tři změny jsou úzce specializované. Třikrát byl změněn i zákon o správě daní a poplatků, z toho jedna novela má téměř střední rozsah. Dále byl pozměněn zákon o rezervách a drobounké změny zasáhly zákon o dani z přidané hodnoty a zákon o účetnictví.

Pro účetní praxi všedního dne je důležité nepřehlédnout zvýšení minimální mzdy, jehož důsledkem je zvýšení minimálního pojistného na zdravotní pojištění zaměstnanců a osob bez zdanitelných příjmů.

1. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, byl novelizován zákonem č. 245/2006 Sb., o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních a o změně některých zákonů

Účinnost od 31.5. 2006

Tento nový Rathův zákon o zákazu ziskových nemocnic je dobře známý z hojné publicity, která jeho zrod provázela. Nechci zde opakovat co je všeobecně známo, omezím se pouze na drobný dopad tohoto předpisu do našeho zákona o daních z příjmů. Je to změna rozsahem malá, ale významem zásadní.

Do zákona o daních z příjmů bylo vloženo nevelké ustanovení, které osvobozuje nově zřízené nemocnice od daně z příjmů. Nenajdeme ho ale, jak bychom čekali, v § 19 Osvobození od daně, který osvobozuje konkrétní příjmy. Novela ho vložila do mnohem zásadnějšího § 17 Poplatníci daně z příjmů právnických osob, který od daně z příjmů osvobozuje celé instituce, celé právnické osoby. Doposud se tomuto absolutnímu osvobození jako jediná právnická osoba těšila pouze Česká národní banka. Nyní sem přibylo i všech 150 zákonem nově ustavených neziskových nemocnic. Cituji:

§ 17 Poplatníci daně z příjmů právnických osob

. . .

(2) Od daně se osvobozuje ústřední banka České republiky.

. . .

(5) Od daně jsou osvobozena veřejná nezisková ústavní zdravotnická zařízení zřízená podle zvláštního právního předpisu.

Znamená to, že od daně jsou osvobozeny jejich veškeré příjmy, lhostejno zda se jedná o příjmy z činností zdravotnických nebo doplňkových či úplně jiných. Jak svrchu řečeno, taková daňová pohoda byla u nás poskytnuta naposledy v roce 1993 jen České národní bance.

Musím konstatovat, že v naší novodobé historii je MUDr. Rath první, komu se podařilo prosadit tak razantní zásah do základních daňových principů. Ve srovnání s ním jsou ostatní odboroví předáci o mnoho méně úspěšnými patrony svých chráněnců. Ani železniční stávka nepomohla Duškovi vydobýt pro železničáře něco podobného, co během tří měsíců svého ministrování vyzískal Rath pro lékaře ze státních nemocnic.

2. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, byl novelizován zákonem č. 203/2006 Sb., o některých druzích podpory kultury a o změně souvisejících zákonů

Účinnost od 17.5. 2006

Nový zákon o výběrovém podporování kultury zavedl nový právní pojem veřejné kulturní služby. Do zákona o daních z příjmů operativně zabudoval pro tyto nové služby malé daňové zvýhodnění. Příjmy fyzických osob, které plynou z darů určených pro poskytování veřejných kulturních služeb jsou od daně osvobozeny. Cituji změněné daňové ustanovení:

Zákon o daních z příjmů,

§ 4 Osvobození od daně

(1) Od daně jsou osvobozeny

zg) příjmy plynoucí ve formě darů poskytnutých pro provoz zoologické zahrady, jejíž provozovatel je držitelem platné licence a darů poskytnutým fyzickým osobám pro poskytování veřejných kulturních služeb

Zde si musíme položit otázku, co je to veřejná kulturní služba, jak je definována, co všechno do ní patří a co nepatří. Cituji příslušné ustanovení z nového zákona o podpoře kultury:

Zákon č. 203/2006 Sb., o některých druzích podpory kultury

§ 2 Veřejné kulturní služby

Veřejnými kulturními službami jsou služby spočívající ve zpřístupňování umělecké tvorby a kulturního dědictví veřejnosti a v získávání, zpracování, ochraně, uchování a zpřístupňování informací, které slouží k uspokojování kulturních, kulturně výchovných nebo kulturně vzdělávacích potřeb veřejnosti.

Vidíme, že veřejná kulturní služba je definována dosti široce a kupodivu není podmíněna žádným institucionálním kriteriem, ani jinými administrativními či podobnými kroky. Na takovou volnost vskutku nejsme v daních zvyklí. Od daně jsou tedy osvobozeny v podstatě všechny dary pro umělce a pro lidi od umění a od kultury. Pravda, pokud obdarovaní nejsou vyslovenými introverty a jejich aktivity nemají ryze soukromou povahu.

Vedle zvýhodnění pro veřejné kulturní služby novela přinesla ještě pro fyzické i právnické osoby osvobození od daně z příjmů plynoucích z ocenění v oblasti kultury. Osvobození pro fyzické osoby novela zabudovala do osvobozovacího paragrafu 4, konkrétně do ustanovení o osvobození příjmů z cen z veřejných a reklamních soutěží. Cituji:

Zákon o daních z příjmů,

§ 4 Osvobození od daně

(1) Od daně jsou osvobozeny

f) cena z veřejné soutěže, z reklamní soutěže nebo z reklamního slosování, pokud se nejedná o spotřebitelskou loterii podle zvláštního právního předpisu, cena ze sportovní soutěže v hodnotě nepřevyšující 10 000 Kč s výjimkou ceny ze sportovní soutěže u poplatníků, u nichž je sportovní činnost podnikáním (§ 10 odst. 8), a ocenění v oblasti kultury podle zvláštních právních předpisů^12a). . . .

Odpovídající osvobození pro právnické osoby nalezneme v § 19 odstavci 1 v nově vloženém písmenu zp).

Pochopitelně nás zajímá, co je to "ocenění v oblasti kultury", které příjmy se pod tímto daňově příznivým pojmem skrývají. V obou citovaných ustanoveních figuruje odkaz na poznámku pod čarou č. 12a). V ní jsou zmíněny dva právní předpisy, jeden pro kulturu, druhý pro výzkum a vývoj. V oblasti kultury jsou ocenění definována výčtem 13 různých cen a metálů. Je to například státní cena za literaturu, cena Knihovna roku, cena za nejkrásnější českou knihu roku apod.

Kdo takovou cenu dostane, získá i k tomu náležící finanční obnos, který se nezdaňuje.

Méně jasná je situace ve výzkumu a vývoji. Výzkumnický předpis (č. 130/2002 Sb.), na který se zákon o daních z příjmů v poznámce pod čarou odvolává, totiž o ocenění výzkumníků v oblasti kultury nehovoří. Zmiňuje se pouze o tom, že za mimořádné výsledky mohou být výzkumníci zvlášť oceněni.

3. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, byl novelizován zákonem č. 223/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další související zákony.

Účinnost od 1.6. 2006

Drobná novela zákona o daních z příjmů je navazuje novelu zákona o rezervách, o které je řeč v následujícím bodu 4 této rubriky. Novela zákona o daních z příjmů upravuje daňový režim pro lesnické, rybnikářské, důlní a těžařské podnikatele, kteří ukládají speciální rezervy na zvláštní vázaný účet v bance a plynou jim z nich finanční výnosy. Novelizovaný zákon stanoví, že tyto příjmy jsou od daně osvobozeny. Pro fyzické osoby to upravuje nově vložené písmeno zo) v "osvobozovacím" § 4 odstavci 1. Cituji:

§ 4 Osvobození od daně

(1) Od daně jsou osvobozeny

. . .

zo) výnosy z prostředků rezerv uložených na zvláštním vázaném účtu v bance podle zvláštního právního předpisu, stanou-li se příjmem zvláštního vázaného účtu podle zvláštního právního předpisu.

Odpovídající ustanovení pro právnické osoby novela zabudovala do § 19 odstavce 1 písmene zl).

4. Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, byl novelizován zákonem č. 223/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další související zákony.

Účinnost od 1.6. 2006

Tato nevelká novela je důležitá pro lesnické, rybnikářské, důlní a těžařské podnikatele, kteří s ohledem na specifika svého hospodaření potřebují vytvářet důkladné a dlouhodobé rezervy speciálního určení. Zákon o rezervách je přesně vymezuje jako rezervy na pěstební činnost (§ 9), na odbahnění rybníka (§ 10 odst. 1), na sanaci pozemků dotčených těžbou (§ 10 odst. 2) a rezervy na vypořádání důlních škod (§ 10 odst. 2).

Pro tyto rezervy platí od roku 2004 zvláštní režim, s nímž se jinak v rezervní problematice nesetkáváme. Finanční prostředky, jimiž je rezerva tvořena, jsou u těchto vyjmenovaných rezerv podnikatelé povinni složit na samostatný bankovní účet, který je určen jen a jen pro tento účel. Zákon ho nazývá "zvláštní vázaný účet" a s penězi na něm uloženými podnikatel smí disponovat jen ve velmi omezené míře (§ 10a).

Před rokem 2004 dispoziční omezení tohoto druhu neplatila. Například rezervy určené na sanaci pozemků dotčených těžbou v nejednom případě dosahovaly vysokých čísel, zejména v severních Čechách. Existuje domněnka, že tajemná cesta, kterou v devadesátých letech přišel někdejší finanční ředitel a dnešní vlastník Mostecké uhelné, Antonín Koláček ke svému majetku, se opírala právě o disponování s těmito rezervami. Za ně údajně skoupil volné akcie samotné Mostecké uhelné, aby se prostřednictvím neprůhledného chuchvalce firem nakonec stal jejím klíčovým akcionářem.

V roce 2004 došlo k prvnímu zpřísnění dispozičních omezení, nyní ke druhému. Dosavadní několikařádkové ustanovení § 10anynější novela dost důkladně propracovala a upřesnila. Nahradila ho dlouhým strukturovaný ustanovením o 6 odstavcích a 5 písmenech, které podrobně rozpracovává složitá pravidla jak s těmito rezervami nakládat. Novelizovaný zákon připouští možnost použít tyto rezervy na nákup státních dluhopisů (v českých korunách) s tím, že příslušné výnosy půjdou zpět na zvláštní vázaný účet. K tomu ovšem nepostačí pouze rozhodnutí podnikatele, ale bude nutné získat zákonem specifikované úřední povolení.

5. Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, byl novelizován zákonem č. 230/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Účinnost od 1.6. 2006

Tato novela má střední rozsah a dvojí účinnost. Její větší část je účinná od 1.6. 2006, menší, ale nikoli zanedbatelná část vstoupí v účinnost až k 1.1. 2007. Změny pro příští rok budu probírat až přijde jejich čas. Dnes se omezím pouze na změny aktuální.

Český statistický úřad už po dlouhou dobu nezpracovává a neskladuje jen informace statistické, sumární, ale také informace povahy individuální, tedy informace o jednotlivých identifikovatelných subjektech, ať už se jedná o firmy nebo o občany. Nyní se tato nikterak nová skutečnost promítla i do zákona o správě daní a poplatků, konkrétně do přísného ustanovení o mlčenlivosti, která je jako základní princip předepsána pracovníkům správy daně. Jako všude, i z mlčenlivosti se poskytují výjimky, které zákon uvádí v § 24. Nás zde zajímá jeho odstavec 6, který v písmenech a) až m) stanoví, že jinak mlčenliví pracovníci správy daně jsou povinni informace poskytovat dalším státním a veřejným institucím. Z převážné většiny jde o tok informací v administrativě fiskální povahy (informace pro orgány sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovny, kontrola investičních pobídek, . . . ), v některých případech ale také o prostou vstřícnost vůči choutkám velkého bratra, který má rád přehled a chtěl by vědět pokud možno vše (katastrální úřady, archivní instituce, statistika, ...).

V této druhé, informací chtivé skupině zaujímá státní statistika jedno z předních míst. A právě nynější novela jí významně rozšířila přístup k jinak důvěrným informacím o daňových subjektech. Změna ač významná je velmi nenápadná:

Zákon o správě daní a poplatků

§ 24 Povinnost zachovávat mlčenlivost, odst. 6, písm. e)

(6) Pracovníci správce daně jsou povinni na dožádání poskytovat z informací získaných v daňovém řízení

e) statistickým orgánům údaje pro vedení statistických registrů a zobecněné informace stanovené zvláštním zákonem,

Statistikům už nestačí daňové informace zobecněné, chtějí znát i konkrétní daňové údaje. Stát si osobuje stále větší pravomoci a stále větší dohled nad svými občany. Po malých, nenápadných krůčcích. Dochází k nim skoro každý den. Tohle je jeden z nich.

Zajímavou novinku pro správu daně přináší nově vložený paragraf § 34c, který poskytuje ochranu poplatníkům v případech, kdy by je správce daně znevýhodnil tím, že by byl pasivní a nečinný. I když to pro daňové řízení není právě typický problém, mohl by v některých případech způsobit nemalou škodu. Nové ustanovení řeší otázku nečinnosti hierarchickou cestou, v podstatě je to stížnost náčelníkovi.

Poslední významnější změna se týká institutu ručitele. Do konce roku 2003 figuroval v daňové problematice ručitel pouze ve velmi omezené míře. Ručitelem se poplatník stával ve dvou situacích. U daně darovací byl (a nadále je) ručitelem dárce, u daně z převodu nemovitostí je ručitelem nový vlastník nemovitosti. V obou případech je to nedobrovolně, ze zákona.

Radikální změnu do institutu ručitele vnesl v roce 2004 nový zákon o spotřebních daních. Správa spotřební daně v té době přešla na celní správu, ta vypracovala nový zákon o spotřebních daních a široce do něj zavedla institut ručitele a ručení, s nímž měla rozsáhlé zkušenosti z dosavadní celní praxe. Díky tomu ručitelů podstatně přibylo a pochopitelně se zvýšil i počet případů, kdy je ručitel povinen dostát své povinnosti a uhradit za poplatníka jeho daňový závazek.

Zákon o správě daní po dlouhých 13 let vystačil s nedlouhým ustanovením, které upravovalo povinnosti a práva ručitele. Bylo příjemně jednoduché a nacházelo se v posledním odstavci pomocného § 57, který definuje základní pojmy. Nynější nové ustanovení už není pouhým přívěskem, dostalo vlastní § 57a. Ručitelská práva a povinnosti stanoví o poznání podrobněji a propracovaněji, než zrušené ustanovení.

Pro ručitele je důležité, že má právo se odvolat, pokud je ovšem splněna některá z pěti zákonem vyjmenovaných podmínek v odstavci 2, písmenech a) až e). Významné je, že odvolání má odkladný účinek. Dále má právo podat návrh na obnovu řízení a lze konstatovat, že jinak má v podstatě stejná práva, jako daňový dlužník.

6. Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, byl novelizován zákonem č. 267/2006 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců.

Účinnost od 1.7. 2006

V současné době upravuje oblast úrazového pojištění zaměstnanců vyhláška č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Podle ní odvádějí zaměstnavatelé pojistné čtyřikrát do roka. Nyní byl přijat nový zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců, který stávající placení pojistného mění na měsíční rytmus a přináší mnoho a mnoho dalších změn. Ale to vše začne platit až v roce 2008. Do konce roku 2007 půjde vše ještě postaru.

S novým zákonem se svezla řada navazujících změn v souvisejících předpisech a kromě toho i jedna nenavazující změna v předpise nesouvisejícím. Je jím zákon o správě daní a poplatků.

Jak zákon stanoví, každý daňový subjekt má právo u správce daně nahlížet do svého spisu a pořizovat z něj kopie. Nyní byla tato možnost rozšířena i na nahlížení prostřednictvím internetu.

Od 1. července 2006 můžeme v klidu ze své kanceláře zjistit stav našich daňových nedoplatků či přeplatků, zjistit zda informace registračního a jiného rázu jsou aktuální a v mnoha případech i ledacos jiného. Aby do našeho spisu nemohl nahlížet nikdo nepovolaný, stanoví zákon podmínku, že daňový subjekt musí disponovat zaručeným elektronickým podpisem. To je ovšem požadavek, který v současné době splňuje jen malý okruh daňových subjektů a nic nenaznačuje, že by se situace v tomto směru měla výrazněji změnit.

7. Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, byl novelizován zákonem č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů

Účinnost od 1.7. 2006

Prvního dne prázdnin vstoupil v účinnost nový a mediálně známý zákon o registrovaném partnerství. Registrovaní homosexuální partneři jsou nyní v řadě administrativních, správních a trestněprávních záležitostí posuzováni obdobně jako manželé a druzi. V naší profesi se tento pohled promítnul do zákona o správě daní a poplatků, konkrétně do ustanovení, které umožňuje svědkům odepřít svědeckou výpověď, pokud by tím ohrozili sebe nebo své blízké. Cituji změněné ustanovení:

§ 8 Svědci a osoby přezvědné

(1) Každý je povinen vypovídat jako svědek nebo osoba přezvědná o důležitých okolnostech v daňovém řízení týkajících se jiných osob, pokud jsou mu známy; musí vypovídat pravdivě a nic nesmí zamlčet. Správce daně může svědkovi nebo osobě přezvědné uložit, aby se dostavil osobně k podání výpovědi.

(2) Výpověď může odepřít ten, kdo by jí způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobám blízkým. Osobou blízkou se pro účely tohoto zákona rozumí manžel, partner^5a), druh, příbuzný v řadě přímé a jeho manžel nebo partner, sourozenec a jeho manžel nebo partner, osvojitel a jeho manžel nebo partner, osvojenec a jeho potomci, manžel nebo partner osvojence a manželé nebo partneři jeho potomků.

5a) Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů.

Okruh respektovaných osob, kvůli nimž lze odmítnout výpověď, je tedy rozšířen o registrovaného partnera, který ve vztahu ke svědkovi může být:

1. Svědkův vlastní partner.

2. Partner příbuzných v řadě přímé (dětí, vnuků, rodičů, prarodičů).

3. Partner adoptivních rodičů.

4. Partner adoptovaných dětí.

Je třeba mít na paměti, že jediným důvodem k takovému odepření svědecké výpovědi v daňovém řízení je nebezpečí trestního stíhání. Připomínám, že v daňových záležitostech je trestným činem především úmyslné zkrácení daně ve větším rozsahu, úmyslné neodvedení daně (nebo zdravotního či sociálního pojistného) nebo například úmyslné porušení předpisů o povinných nálepkách na zboží (alkohol, cigarety).

8. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, byl novelizován zákonem č. 230/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Účinnost od 1.6. 2006

Tato novela je drobounká a pro českého účetního nevýznamná. Mění jediné ustanovení v "pokutovacím" § 37, který specifikuje sazebník sankcí za prohřešky v oblasti účetnictví. Změněné ustanovení se vyrovnává se skutečností, že od roku 2004 mohou pokuty vybírat a vymáhat i celní úřady.

9. Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, byl novelizován zákonem č. 230/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Účinnost od 1.6. 2006

Tato drobounká novela sáhla do daňově citlivé Přílohy č. 2, která uvádí seznam služeb podléhajících snížené sazbě. Seznam v příloze č. 2 není nikterak dlouhý, má celkem 18 položek. Jednu z nich novela lehce rozšířila. Cituji:

Příloha č. 2 Seznam služeb podléhajících snížené sazbě

Domácí péče o děti, staré, nemocné a zdravotně postižené občany zařazené v SKP 85.3 nebo 95.0- respitní péče.

Kdo se neorientuje v problematice péče o postižené, bude z této daňové novinky v podobných rozpacích, jako jsem byl já, zvláště poté, když jsem zjistil, že můj jinak spolehlivý slovník cizích slov slovo respitní nezná. V první fázi vypomohl slovník anglický. V něm jsem se poučil, že respite znamená v angličtině oddech, přeneseně přestávku. Další informace mi poskytl internet.

Respitní péče je nový druh specifické služby, o němž se hodně mluví a která se postupně objevuje v oblasti domácí péče o postižené. Není to péče o postiženého, ale péče o jeho domácího pečovatele.

V podstatě je to občasný záskok za pečující osobu, aby si mohla odpočinout od své nelehké činnosti, vyřídit své záležitosti, na čas si dát oddech od svých pečovatelských starostí, uklidnit se, pobavit se. Je to dozajista činnost veskrze pozitivní, hodná přinejmenším snížené sazby DPH, když už se jí nedostalo plného osvobození od daně, jako třeba loterijnímu podnikání.

10. Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, byl novelizován zákonem č. 310/2006 Sb., o nakládání s některými věcmi využitelnými k obranným a bezpečnostním účelům na území České republiky, a o změně některých dalších zákonů (zákon o nakládání s bezpečnostním materiálem)

Účinnost od 1.7. 2006

K novému zákonu o nakládání s bezpečnostním materiálem, který upravuje pravidla pro udělení koncese na obchodování se zbraněmi a státní kontrolu této činnosti, je připojena kratičká novela zákona o spotřebních daních. Novela vložila do zákona dvě nová přechodná ustanovení, která se týkají cigaret lidově zvaných "kusovky", čili nezabalených do jinak předepsaného jednotkové balení.

Takový způsob distribuce, dovozu a prodeje cigarety u nás od 1.1. 2004 není povolen (§ 107). Porušení zákazu považuje zákon za správní delikt a dovede ho náležitě pokutovat. Pokuta za prodej "kusovek" je limitována částkou 50 000 Kč, uvedení do volného daňového oběhu čili výroba nebo dovoz kusovek má pokutovací limit 2 miliony Kč.

V tomto světle je nynější změna nečekaná a překvapivá, protože jak výrobu a dovoz, tak i prodávání kusovek dočasně povoluje (§ 140, nově vložené odstavce 16 a 17).

Dočasně povoleno

Výroba a dovoz kusovek od 1.7. 2006 do 31.1. 2007.

Prodávání kusovek od 1.7. 2006 do 30.6.2007.

Cesty legislativy mohou být vskutku nevyzpytatelné.

11. Nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě bylo novelizováno nařízením vlády č. 513/2005 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění pozdějších předpisů

(Účinnost od 1.7. 2006)

Minimální mzda se zvýšila z dosavadních 7570 na 7955 Kč. Zvýšení bylo ve Sbírce stanoveno s velkým předstihem už v prosinci roku 2005 v tehdejší novele č. 513/2005. Ta zvyšovala minimální mzdu na dvě doby, poprvé k 1.1. 2006, podruhé pak k 1.7. 2006.

V daňových záležitostech se k minimální mzdě přihlíží v těchto situacích:

1. Při uplatňování nároku na proplacení daňového bonusu (Zákon o daních z příjmů, § 35c a § 35d).

2. Při stanovení minimálního vyměřovacího základu pro pojistné na zdravotní pojištění u zaměstnanců a osob bez zdanitelných příjmů (Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, § 3b).

Výpočet:

Měsíční vyměřovací základ

(= minimální mzda (zákon č. 592/1992 Sb. § 3b)) 7 955

Pojistné (13,5% - § 2 odst. 1) 1073,93

Zaokrouhlení (§ 2 odst. 2) 1 074

Zálohy 1 074

Oproti dosavadním 1 022 Kč se minimální pojistné zvýšilo o 52 Kč, tedy o 5%. Pravda, jen pro osoby bez zdanitelných příjmů a velmi špatně placené zaměstnance.