Rozvláčně
Letošní
legislativní aktivita má poněkud
neobvyklý průběh. Po obvyklém hektickém
období na zlomu kalendářního roku a po
navazujícím a rovněž obvyklém předjarním
útlumu přišly tři neobvykle úrodné
měsíce. V květnu, červnu a také v červenci
jsme zažili dlouhodobou a
nadměrnou zákonodárnou nadílku, která
vysoko překročila legislativní
produkci minulých let. Příčinou byl
zákonodárný finiš vládnoucí
strany před
koncem volebního období a současně i určitá
podpora předvolební kampaně.
Parlamentní volby vykonaly své. Do daňové
problematiky zasáhly jedinou změnou, která ale má dosti široký dopad –
snížení sazby DPH u některých pochutin.
V
srpnu se situace otočila a nastal neobvykle
hluboký útlum. Nově zvolený parlament nezačal
pracovat, proto v srpnových novinkách
nenalezneme žádný parlamentem schválený
zákon, pouze prováděcí vyhlášky
vydané
v legislativní kompetenci ministerstev.
Pro
účetní byl srpen dobrým měsícem, protože
účetní a daňová legislativa zůstala
beze změny a ani Finanční zpravodaj nepřinesl nic
nového, pouze obvyklé pokračování
seriálu certifikovaných pokladen. Tak by to
správně mělo být
po celý rok, k rozumné rovnováze mezi stabilitou
práva a dynamikou ekonomiky by
plně stačila jedna skupina změn vždy k novému roku.
Ve
Sbírce zákonů byly zveřejněny tři zajímavé
nálezy Ústavního soudu, které
ruší ústavně sporná ustanovení ve
třech zákonech.
Je to zákon o soudech a soudcích, kde upřesňuje, že
president nemá pravomoc
odvolat předsedu soudu, zákon o důchodovém
pojištění, kde se ruší ustanovení
znevýhodňující muže na mateřské a
zákon o zemědělství, v němž se ruší
příliš
horlivé požadavky na bezúhonnost a kvalifikaci
soukromých zemědělců. Protože
zasahuje do problematiky zemědělského
podnikání a protože je vysoce
poučný pro občanské právní vědomí,
zařadil jsem ho do dnešních novinek.
1.
Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, byl
novelizován zákonem č. 319/2006 Sb., o některých opatřeních ke zprůhlednění
finančních vztahů v oblasti veřejné podpory, a o změně zákona č. 235/2004
Sb., dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.
Účinnost od 15.7. 2006
Tato novela zákona o DPH je onou známou a často
diskutovanou změnou, která snížila daňové zatížení u kávy, kakaa, čokolády a
obdobných pochutin. Novela je to maličká, protože mění jediný odstavec v Příloze
č. 1,
která uvádí nedlouhý seznam zboží
podléhajícího snížené sazbě daně.
Není ale dobře přehledná, není lehké z
ní vypozorovat, k jakým změnám vlastně
došlo. Protože se jedná o změnu v tabulce, nelze ji
zobrazit obvyklou formou
dvousloupcové srovnávací citace se
zvýrazněním změn. Proto změnu zobrazujeme
poněkud neobvyklým způsobem, nahoře staré znění,
dole znění nové. Cituji:
Příloha č. 1 Seznam zboží
podléhajícího snížené sazbě
Číselný kód Harmonizovaného systému popisu
číselného označování zboží |
Název zboží |
Znění platné do 14.7. 2006 |
|
|
|
|
|
Znění platné od 15.7. 2006 |
|
01- 23, 25 |
-
Potraviny včetně nápojů (vyjma alkoholických,
vymezených zvláštním právním
předpisem; živá zvířata, semena a rostliny a
přísady případně krmiva; voda |
mimo zboží zařazeného do číselných kódů:
2203-2208 |
Nenechme se zmást tím, že slovní popis ve
sloupci Název zboží zůstal beze změny. Má pouze pomocný orientační
význam, věcná podstata změn je zachycena ve změně číselných kódů Harmonizovaného
systému, jimž se říká kapitoly a podkapitoly. Z jejich porovnání je zřejmé,
že nově spadají do snížené sazby všechny kapitoly 01 až 23, a to bez
dosavadních dílčích výjimek. Pouze z kapitoly 22 jsou stejně jako doposud
vyjmuty podkapitoly 2203 až 2208, což jsou veškeré alkoholické nápoje. Je to
značná změna oproti dřívějšímu stavu, kdy některé kapitoly byly neúplné (např.
kapitola 13) a jiné ve výčtu úplně chyběly (např. kapitoly 05, 06, 09).
Porovnáním zjistíme, že do snížené sazby přibyly
tyto skupiny zboží:
Zboží s nově sníženou sazbou |
|
Číselný kód Harmonizovaného systému |
Popis |
0306 a 0307 |
Plody moře, například langusty, humři, krevety, garnáti, krabi, raci, ústřice, sépie, olihně a podobné potvůrky. |
05 |
"Ostatní" živočišné produkty, například peří, žíně, slonovina, ale i býčí sperma. |
06 |
Řezané květiny a okrasná zeleň. |
09 |
Káva, čaj, maté a koření. |
1213 |
Sláma a plevy, nezpracované, též pořezané, pomleté, lisované nebo ve formě pelet. |
1214 |
Moučka a pelety z vojtěšky, krmná řepa, tuřín a jiné krmné kořeny. |
1301 |
Balzámy (šelak a arabská guma). |
14 |
Rostlinné produkty jinde "neuvedené ani nezahrnuté". Například bambus, rákos, tráva, krátká bavlna, ... |
1704 |
Cukrovinky (včetně bílé čokolády) neobsahující kakao. |
18 |
Kakao a kakaové přípravky. Patří sem i čokoláda a čokoládové výrobky. |
2101 11 |
Výtažky, esence (tresti) a koncentráty na bázi kávy i ostatní. |
2101 12 |
Přípravky na bázi těchto výtažků, esencí (trestí) a koncentrátů. |
Druhý sloupec této tabulky, kde je slovní popis, je přesnou citací podle Harmonizovaného
systému pouze v některých případech. Tam, kde oficiální název nebyl
právě srozumitelný, jsem zvolil formulaci vlastní.
Daňově významné je, že zde vidíme skutečný rozsah změn. Z přehledu je
zřejmé, že změna sazby se neomezila jen na pochutiny, ale zahrnula i ledacos
jiného.
Novela
se vyznačuje jednou zajímavou zvláštností,
nenajdeme v ní
ustanovení o účinnosti. Jak v novele, tak i v
celém zákonu č. 319/2006 se o
účinnosti vůbec nemluví. Není to ale nikterak na
závadu a v žádném případě to
neznamená, že by novela účinnosti nenabyla. V
takové situaci totiž platí, že
předpis nabývá účinnosti za patnáct
dní od jeho zveřejnění ve Sbírce zákonů.
Stanoví to zákon č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce
mezinárodních smluv v § 3, z něhož zde cituji:
Zákon č. 309/1999 Sb., o Sbírce
zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv
§ 3 Platnost a účinnost právních
předpisů
(1) Právní předpisy nabývají platnosti dnem
jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů.
(2)
Dnem vyhlášení právního předpisu je
den
rozeslání příslušné částky
Sbírky zákonů, uvedený v jejím
záhlaví.
(3)
Pokud není
stanovena účinnost pozdější,
nabývají právní předpisy účinnosti
patnáctým dnem
po vyhlášení. Vyžaduje-li to
naléhavý obecný zájem, lze výjimečně
stanovit
dřívější počátek účinnosti,
nejdříve však dnem vyhlášení.
Protože novela vyšla ve Sbírce zákonů v částce 99 s datem 30.6.2006,
vstoupila v účinnost dne 15.7. 2006. Tento tichý způsob, jak stanovit
účinnost, je v našem právu naprosto ojedinělý, nedovedu si vzpomenout na
situaci, kdy byl naposledy použit. Pro předpisy, které nejsou zveřejněny s
dlouhodobým časovým předstihem, je to ovšem způsob velmi bezpečný, protože
zaručuje, že účinnost bude stanovena v souladu s citovaným ustanovením § 3
odstavce 3 zákona o Sbírce zákonů.
Naší
legislativu dlouhodobě ovládá zavedený zvyk
citované ustanovení spíše
nedodržovat. V horších případech se jedná o
nedodržení záměrné. Zejména u
prováděcích vyhlášek, ale kupodivu i u
nových zákonů příliš často
nacházíme
protizákonnou formulaci "tento předpis nabývá účinnosti dnem jeho
vyhlášení". Jak je patrné z citovaného § 3 odstavce 3, taková
okamžitá účinnost je v pořádku jen v případech, kdy si to vyžaduje naléhavý
obecný zájem. V první polovině letošního roku nabylo účinnosti dnem
vyhlášení celkem 63 předpisů, to je 20% veškeré legislativní produkce. Trochu
moc na naléhavý obecný zájem.
V
řadě případů je datum účinnosti určeno v zákonu
jako datum pevné,
typické je to pro začátek kalendářního
roku. Pokud je zákonodárce v časovém
skluzu, pak jsou takové předpisy zveřejněny na poslední
chvíli, jak to dobře
známe u novoročních novel daňových zákonů.
Ale i v případech, kdy se
zákonodárce domnívá mít dostatek
času a stanoví účinnost na dostatečně
vzdálené
datum, může díky nepředpokládaným časovým
skluzům nakonec dojít k porušení
citované patnáctidenní lhůty.
Proto s radostí vítám tuto novou formu jak stanovit účinnost předpisu
"tichou cestou". Konflikt s citovaným ustanovením automaticky
vylučuje a doufám, že se v české legislativě dobře zabydlí.
2. Zákon č.
252/1997 Sb., o zemědělství, byl novelizován nálezem Ústavního soudu
č. 409/2006 Sb.
(Účinnost od 18.8. 2006 a od 30.6. 2007)
Nález Ústavního soudu č. 409/2006 Sb., zrušil v zákonu o zemědělství
dvě ustanovení, která do něj byla vložena v roce 2004 při příležitosti našeho
vstupu do EU. Do zákona o zemědělství je vložila tehdejší novela č.
85/2004 Sb. Protože to tehdy byl dost razantní zásah do sedláckého podnikání,
neudržel jsem se a v dubnu 2004 jsem podrobil tuto novelu poněkud
kritickému komentáři. Cituji z tehdejšího článku zveřejněného v časopise Účetnictví
v praxi č. 4/2004:
"Novela
přináší jednu skandální novinku,
která se dotýká
soukromých zemědělců a která má současně
významný dopad občanský, protože
zásadním způsobem narušuje svobodu
sedláckého podnikání. Od
zrušení nevolnictví
v roce 1789 mohl svým jménem a na svou odpovědnost
sedlačil každý, kdo měl
kus pole, pracovité ruce a byl připraven ke dřině a
odříkání. V naší době
je takových pracantů málo a není proto divu, že
drobné zemědělství u nás téměř
neexistuje. Ti nemnozí, kteří v nelehkých
podmínkách drobného zemědělství
vytrvávají, si pro svůj příkladný
občanský postoj zasluhují uznání a
vážnost.
Dostalo se jim ale něco úplně jiného. Do věci se nyní vložil
zákonodárce a stanovil, že sedlák smí sedlačit jen pokud k tomu má
odbornou kvalifikaci. Ano, odbornou kvalifikaci!
Předkladatel zákona, Ministerstvo zemědělství to zdůvodnilo tím, že
když sedláci budou chtít dostávat dotace z fondů Evropské unie, musí se za
to náležitě ohnout. Nebyli by to ale naši řízení chtiví úředníci, aby ponechali
bez dozoru ty, kdo by eventuelně o dotace nestáli. Kdo neprokáže odbornou
kvalifikaci a přesto bude sedlačit, může dostat pokutu až 200 000 Kč,
dotace nedotace. Tolik si naši zpupní zákonodárci
dovolili.
Odbornou sedláckou kvalifikací má podle novelizovaného zákona být “střední
odborné vzdělání” čili zemědělský učňák, případně
střední zemědělská škola. Nebo “absolvování akreditovaného rekvalifikačního
kurzu zaměřeného na výkon obecných zemědělských činností v rozsahu
minimálně 150 hodin”. Také je možné jako odbornou kvalifikaci uznat “prokázanou
zemědělskou praxi v zemědělském podniku nejméně po dobu 5 let”."
Skutečně jsem se tenkrát rozohnil nad čárku. Budiž mi omluvou, že nyní, po
dvou letech, Ústavní soud posoudil, že kritizované ustanovení (plus ještě jedno
další ustanovení) není v souladu s Ústavou ČR a obě zrušil. Podnětem mu
byl návrh skupiny 55 poslanců a 23 senátorů, který byl podán v červenci 2004.
Nejprve budu citovat zrušená ustanovení, potom se podíváme na odůvodnění, které
je velmi poučné. Cituji ze změněných § 2e a § 2f, zrušená místa
jsou zvýrazněna a přeškrtnuta:
§ 2e Podnikání v zemědělství
(1) Zemědělským podnikatelem podle tohoto
zákona je fyzická nebo právnická osoba, která hodlá provozovat zemědělskou
výrobu jako soustavnou a samostatnou činnost vlastním jménem, na vlastní
odpovědnost, za účelem dosažení zisku, za podmínek stanovených tímto zákonem a
která, pokud jde o osobu fyzickou
a) dosáhla věku 18 let,
b) má způsobilost k právním úkonům,
c) je bezúhonná,
d) je odborně způsobilá (§ 2f odst.
2),
e) má trvalý pobyt na území České
republiky, nejedná-li se o občana České republiky nebo o občana členského státu
Evropské unie,
. . .
(5) Za bezúhonného se pro účely
tohoto zákona považuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen nebo na koho se
hledí, jako by nebyl odsouzen
a) pro trestný čin spáchaný úmyslně k
nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání alespoň jednoho roku,
b) pro trestný čin spáchaný úmyslně,
kterého se dopustil v souvislosti s podnikáním a který není trestným činem
podle písmene a), nebo
c) pro trestný čin spáchaný z
nedbalosti, kterého se dopustil v souvislosti s podnikáním v zemědělství.
§ 2f Evidence zemědělského podnikatele
(2)
Zemědělského podnikatele
zaeviduje místně příslušný obecní
úřad obce s rozšířenou působností, pokud
žadatel
. . .
b) splňuje odbornou způsobilost
1.
získáním
vzdělání nejméně na úrovni středního
odborného vzdělání v některém
zemědělském
oboru, veterinářství a veterinární
prevenci, anebo na úrovni úplného středního
vzdělání se zaměřením na zemědělství,
popřípadě absolvováním akreditovaného
rekvalifikačního kurzu zaměřeného na výkon
obecných zemědělských činností v
rozsahu minimálně 150 hodin, nebo
2. tím, že
prokáže zemědělskou praxi v zemědělském podniku nejméně po dobu 5 let.
. . .
(8) Při posuzování odborné
způsobilosti žadatele o zaevidování se postupuje v souladu se zvláštním právním
předpisem. Při posuzování odborné způsobilosti rozhoduje ve sporných případech
krajský úřad.
Ústavní soud tedy shledal jako protiústavní dva požadavky zákona. Prvním
je požadavek bezúhonnosti, který byl zrušen s okamžitou platností, tedy k 18.8.
2006. Druhým je požadavek na odbornou kvalifikaci, který byl zrušen s ročním
odkladem (ke 30.6.2007).
V nálezech Ústavního soudu je vždy zajímavé jejich zdůvodnění. Ústavní
soud prověřuje ústavnost legislativních ustanovení takzvaným testem
proporcionality. Posuzuje v něm, zda u prověřovaného ustanovení
je jeho zásah do občanských práv a svobod přiměřený účelu (cíli), který
ustanovení sleduje. Tato obecná zásada zahrnuje tři kriteria, jimiž
se posuzuje, zda je ustanovení přípustné:
1. Princip způsobilosti naplnění
účelu (nebo také vhodnosti).
Příslušné opatření musí být
schopno dosáhnout zamýšleného cíle,
jímž je ochrana
jiného základního práva nebo
veřejného statku.
2. Princip potřebnosti. Je povoleno použití pouze nejšetrnějšího z
více možných prostředků, aby základní občanská práva a svobody byly
dotčeny co nejméně.
3. Princip přiměřenosti (v užším smyslu). Újma na základním právu
nesmí být nepřiměřená ve vztahu k zamýšlenému cíli. Pokud dojde ke kolizi
základního práva či svobody s veřejným zájmem, nesmí negativní důsledky
(=omezení základních lidských práv a svobod) přesahovat pozitiva (=veřejný
zájem).
Nyní se podíváme na prověřovaná ustanovení zákona o zemědělství.
Podmínka bezúhonnosti (§ 2e odst. 1 písm. c) v
podstatě znamenala, že sedlačit nesmí ten, kdo strávil rok ve vězení za úmyslný
trestný čin nebo kdo dostal jakkoli malý trest za úmyslný trestný čin spáchaný
v souvislosti s podnikáním a dokonce i za neúmyslný trestný čin spáchaný v
souvislosti se zemědělstvím z nedbalosti. To by mohla být i bouračka s
traktorem.
Rozborem
parlamentní rozpravy Ústavní soud zjistil, že
cílem zákonodárce
bylo zajištění řádného
nakládání se zemědělskými dotacemi a
konstatoval, že je
to cíl legitimní. Dále zkoumal potřebnost podmínky bezúhonnosti s
ohledem na šetrnost vůči základnímu právu tj. svobodnému podnikání. Cituji z
odůvodnění:
"Nelze přehlédnout, že smyslem zemědělství není čerpání dotací,
ale rostlinná a živočišná produkce. To, zda je možno zemědělsky vyrábět jen s
dotacemi, je třeba ponechat na každodenní realitě, na výsledku aktivit
pramenících ze svobodného rozhodnutí jednotlivců. Z toho nezbytně plyne, že
rozhodnutí o tom, zda vůbec podnikatelé budou podnikat s využitím dotací, by z
hlediska čl. 26 Listiny (= svoboda podnikat, pozn. autora)
mělo být
ponecháno na jejich volbě. V případě, že se rozhodnou o
dotaci požádat, je
myslitelné, aby zákonodárce vázal až
právě pozitivní rozhodnutí o poskytnutí
dotace na bezúhonnost v rozsahu vážícím se
k zákonnému využití veřejných
prostředků poskytnutých žadateli v minulosti.
Z
uvedeného vyplývá, že zvolené
řešení není z hlediska konkurujícího
základního práva
nejšetrnější. Proto nebylo třeba pokračovat v
testu
proporcionality, neboť podmínka bezúhonnosti neobstála z hlediska
potřebnosti zvoleného prostředku, neboť je nešetrná k základní svobodě
podnikat a žádoucího stavu (cíle) lze dosáhnout jinak (např. v průběhu procesu
přidělování a kontroly nakládání s dotacemi, jak uvedeno shora). "
Proto Ústavní soud podmínku bezúhonnosti sedláků zrušil.
Podmínka odbornosti (§ 2e odst. 1 písm. d plus související §
2f odst. 2 písm. b) a § 2f odst. 8) znamená,
že
sedlácké podnikání je zapovězeno tomu, kdo
nemá příslušné střední
odborné
vzdělání ani nemá pětiletou praxi v
zemědělství. Fyzické osoby dokonce nesmějí
podnikat ani prostřednictvím institutu odborného
zástupce.
Ústavní soud zde připomněl článek 26 Listiny základních práv a svobod,
která zaručuje každému "právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k
němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost".
Při testu proporcionality konstatoval:
"Ústavní soud je nucen odmítnout požadavek odbornosti zemědělského
podnikatele v obecné rovině, vztahující se na veškeré formy zemědělského
podnikání.
Přitom
si je vědom toho, že s ohledem na velmi široce pojatou definici
zemědělské výroby včetně hospodaření v
lesích a na vodních plochách v nově
vloženém ustanovení § 2e odstavec 3 se mohou po
této novele vyskytnout
činnosti, u kterých je požadavek zvýšené
odbornosti nepochybně odůvodněný a
povaze těchto činností i přiměřený (například
produkce a využití genetického
materiálu, plemenných zvířat nebo rostlin),
avšak zákonodárce pochybil, když
nevztáhl požadavek zvýšené odborné
způsobilosti výlučně k těm formám zemědělské
činnosti, u kterých by byl odůvodněný, a postuloval jej
paušálně ve vztahu ke
všem formám zemědělské výroby."
Proto Ústavní soud požadavek odbornosti a na něj navazující ustanovení
zrušil, ale s ročním odkladem, s účinností až od 30.6. 2007. To proto, aby
zákonodárce měl dost času na zákonodárnou úpravu, která bude v souladu s Ústavou
ČR a s Listinou základních práv a svobod.
3. Vyhláška č. 423/2006 Sb., o dalším studiu, popřípadě výuce, které se pro účely státní podpory a důchodového pojištění považují za studium na středních nebo vysokých školách
(Ruší vyhlášku
č.322/2005 Sb., kterou se stanoví, které
další studium, popřípadě výuka se pro
účely státní sociální podpory a
důchodového pojištění považuje za studium na
středních nebo vysokých školách)
Účinnost od 1.9.2006
Jako každý rok ke konci prázdnin i letos vyšel ve Sbírce zákonů seznam zahraničních středních a vysokých škol a pomaturitních jednoročních jazykových kursů, jejichž posluchačům stát poskytuje stejné studentské daňové a pojistné výhody, jako studentům škol "normálních". Do roku 2004 to byla vyhláška č. 183/1998 Sb., která byla každoročně novelizována, od roku 2005 máme každý rok vyhlášku novou, ovšem stejně strukturovanou a velmi podobnou. Z hlediska mzdového účetnictví zůstává vše při starém, jen jako každý rok je nutno vzít v potaz pozměněné seznamy škol v přílohách této vyhlášky.
Opět je obsahově nejrozsáhlejší příloha 1, která obsahuje seznam jazykových škol pořádajících roční jazykové kursy pro čerstvé maturanty. Změn oproti loňskému stavu není právě málo a jako obvykle jsou trojí povahy:
1. Seznam se rozrostl o 26 dalších škol a vzdělávacích institucí.
2. Ze seznamu bylo vypuštěno 11 škol.
3. U 30 škol došlo k drobným změnám, zpravidla v názvu nebo adrese.
Stabilnější je situace u zahraničních středních a
zahraničních vysokých škol v kratších přílohách č. 2 a 3, kde jsou změny jen
ojedinělé.
4. Vyhláška č. 426/2006 Sb., o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů
Účinnost od 1.9.2006
Od roku 2001 je koncem léta ve Sbírce zákonů pravidelně zveřejňována objemná vyhláška, obsahující předlouhé tabulky, které uvádějí seznam českých a moravských obcí a u každé její podíl na celostátních daňových výnosech. Tentokrát ve Sbírce zákonů obsadila 151 stran, což je o trochu méně než v loňském roce. Je to vyhláška důležitá pro účetní v místní správě a zejména pro obecní zastupitele.
.