Rozvláčně

Novinkám pro rok 2007 dominuje nový zákoník práce, mimo naši profesi pak nový stavební zákon. Daňové změny jsou tentokrát poměrně krotké, i když zdánlivě početné. U daní z příjmů upozorňuji na 5 novel, u daně z nemovitostí jsou to 3 novely.

Z obvyklých prosincových informací uvádím průměrnou měsíční mzdu potřebnou pro výpočet "invalidní daně" a sazby zahraničního stravného. Letos nebudeme čekat na obvyklou vyhlášku o tuzemských cestovních náhradách, protože příslušné sazby jsou tentokrát zabudovány do nového zákoníku práce, jímž se mimochodem ruší dosavadní zákon o cestovních náhradách. Nové jsou pouze průměrné ceny pohonných hmot pro zaměstnance.

Rozsáhlejší změny připravilo tentokrát Ministerstvo financí, které v prosincovém čísle Finančního zpravodaje zveřejnilo nový a podrobný pokyn k zákonu o daních z příjmů D-300. Byl jím zrušen a nahrazen dosavadní velký pokyn D-190 z roku 1999. V lednovém čísle Finančního zpravodaje, které očekáváme v polovině ledna bychom se měli dočkat nových průměrných cen pohonných hmot pro OSVČ.

1. Nový zákoník práce č. 262/2006 Sb.

Účinnost od 1.1. 2007

Nový zákoník práce je v rámci novoročních změn novinkou nejvýznamnější a to i z hlediska účetnictví a daní. Změny, které přináší se mimo jiné promítají do základních i vedlejších daňových předpisů, především však do zákona o daních z příjmů. Nečekanou změnou je zrušení celého zákona o cestovních náhradách a přesunutí jeho problematiky do nyní poněkud megalomanského zákoníku práce.

Ve věci cestovních náhrad došlo k zajímavé změně, cestující zaměstnanci jsou nově rozčleněni do dvou kategorií. Na zaměstnance státu (a jeho organizačních složek) a na ostatní zaměstnance. Každé skupině je věnováno samostatné ustanovení a pro každou jsou zvlášť určené sazby náhrad. Prozatím jsou dost blízké. Jsem docela zvědav, co v této věci přinese budoucnost.

Zákoník práce původně zahrnoval i ostře diskutovanou novinku – povinnost zaměstnavatelů platit zaměstnancům ze svých prostředků nemocenské dávky po dobu prvních 14 dní nemoci. Právě v této věci na poslední chvíli zákonodárce schválil odsunutí účinnosti na rok 2008. Novela č. 585/2006 Sb. vypustila z nového zákona klíčový paragraf č. 127a. Veškerá ostatní ustanovení, která tuto problematiku upravovala byla vypuštěna nebo náležitě pozměněna. Odpovídající změny se promítly i do dvou pojistných předpisů, do zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a do nového zákona č. 198/2006 Sb., o nemocenském pojištění.

Nový zákoník práce je rozsáhlým, podrobným a složitým předpisem, který bude výrazně ovlivňovat zaměstnavatelskou administrativu v našich zemích. Jeho rozbor není úkolem této informativní rubriky, ale samostatných specializovaných studií.

2. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů byl k 1.1.2007 novelizován pětkrát.

Z větší části se jedná o novely malé a specializované na úzce vymezené  daňové okruhy. Uvádím je v chronologickém pořadí jak byly postupně zveřejňovány ve Sbírce zákonů.

Zákon o daních z příjmů - 1. novela 

Zákon č. 362/2003 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů

Tato nevelká novela měla být původně účinná od 1.1. 2005. Protože navazuje na zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, jehož účinnost byla o dva roky odložena, sdílela jeho osud a v účinnost vstoupila až letos.

Změny v daňovém zákonu jsou mírné a nevýrazné. Novela terminologicky upravuje 4 daňová ustanovení týkající se policajtů, hasičů a vojáků z povolání. Jedná se o osvobození jejich specifických naturálních a finančních nadlepšení, jako jsou výstrojní a proviantní náležitosti, kázeňské odměny, přídavek na bydlení, výsluha let a podobně. Daňově významné změny jsem zde nezaregistroval.

Zákon o daních z příjmů - 2. novela 

Zákon č. 669/2004 Sb.,  kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Hlavní část této dva roky staré a docela velké novely byla účinná už od 1.1.2005. V novele jsou ale zařazeny dvě změny, jejichž účinnost byla tenkrát stanovena až na 1.1. 2007. Týkají definice mateřské a dceřiné obchodní společnosti (§19 odst. 3 písmena b) a c) a měly snižovat rozhodující procentní podíl na základním kapitálu z 20% na 15%.  Změnové ustanovení bylo kratičké:

Zákon č. 669/2004 Sb.,  ČL. I, novelizační bod 46

46. V § 19 odst. 3 písm. b) a c) se číslo "20" nahrazuje číslem "15".

K této změně mělo dojít nyní, ale nedošlo. Vývoj šel rychleji a už před rokem byl rozhodující procentní podíl snížen ze 20% rovnou na 10% (novela č. 545/2005 Sb). Cituji obě změněná ustanovení v jejich znění, které beze změny platí od 1.1.2006:

Zákon o daních z příjmů  (znění platné od 1.1.2006)

§ 19 Osvobození od daně, odst. 3 písmena b) a c)

 (3) Pro účely tohoto zákona se rozumí

b) mateřskou společností obchodní společnost nebo družstvo, je-li poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 a má formu akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným, nebo družstva nebo společnost, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie, a která má nejméně po dobu 12 měsíců nepřetržitě alespoň 10 % podíl na základním kapitálu jiné společnosti,

c) dceřinou společností obchodní společnost nebo družstvo, je-li poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 a má formu akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným, nebo družstva nebo společnost, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie, na jejímž základním kapitálu má mateřská společnost nejméně po dobu 12 měsíců nepřetržitě alespoň 10 % podíl,

Je zřejmé, že stará změna z 20% na 10% stanovená před dvěma lety novelou č. 669/2004 Sb. nemohla nyní přijít ke slovu, protože číslo 20 se v žádném z ustanovení nevyskytuje.

Zákon o daních z příjmů - 3. novela 

Zákon č. 109/2006 Sb.,  kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálních službách

Tato novela je drobounká, obsahuje pouze dvě změny, obě jsou terminologické povahy (§ 4 odst. 1 písm. i) a § 35ba odst. 1 písm b)

Zákon o daních z příjmů - 4. novela 

Zákon č. 112/2006 Sb.,  kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o životním a existenčním minimu a zákona o pomoci v hmotné nouzi

Tento zákon zavádí novou sociální dávku zvanou "dávka pomoci v hmotné nouzi". Současně novelizuje zákon o daních z příjmů a zařazuje tuto dávku do stejného daňového režimu, jakému se těší ostatní sociální dávky. Projevilo se to ve dvou ustanoveních. První osvobozuje novou dávku od daně z příjmů. Cituji:

§ 4 Osvobození od daně

(1) Od daně jsou osvobozeny

i) dávky (příspěvky) a služby sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi,  dávky státní sociální podpory a státní dávky upravené zvláštními předpisy nebo obdobná plnění poskytovaná ze zahraničí,

Druhý doplněk byl zařazen do ustanovení, které upravuje snížení daně na manželku s malými příjmy. Cituji:

§ 35ba

"(1) Poplatníkům uvedeným v § 2 se daň vypočtená podle § 16, případně snížená podle § 35, 35a nebo § 35b za zdaňovací období snižuje o částku

b) 4 200 Kč na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti, pokud nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 38 040 Kč . . .

Do vlastního příjmu manželky (manžela) se nezahrnuje zvýšení důchodu pro bezmocnost, dávky státní sociální podpory, dávky a služby sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi, státní příspěvky na penzijní připojištění  . . ."

Je zřejmé, že novela je to vskutku nevelká.

Zákon o daních z příjmů - 5. novela 

Zákon č. 264/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce

Tuto novelu uvádím v rámci novoročních změn daně z příjmů jako poslední, ale významově by patřila určitě na místo první. Jako jediná má dopad na širší okruh poplatníků a v některých bodech je daňově docela zajímavá.

První zajímavost nalezneme v definici cestovních náhrad, které se na straně zaměstnance nepovažují za zdanitelný příjem a nejsou předmětem daně. Cituji:

Zákon o daních z příjmů,

6 § Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky,  odst. 7, písmeno a)

(7) Za příjmy ze závislé činnosti se nepovažují a předmětem daně, kromě příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 odst. 4, dále nejsou

a) náhrady cestovních výdajů poskytované v souvislosti s výkonem závislé činnosti do výše stanovené nebo umožněné zvláštním právním předpisem pro zaměstnance zaměstnavatele, který je státem, územním samosprávným celkem, státním fondem, příspěvkovou organizací, jejíž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů nebo školskou právnickou osobou zřízenou podle školského zákona (dále jen "do výše stanovené zvláštním předpisem"),

jakož i hodnota bezplatného stravování poskytovaná zaměstnavatelem na pracovních cestách;jiné a vyšší náhrady, než stanoví tento zvláštní právní předpis, jsou zdanitelným příjmem podle odstavce 1,

Tato úprava navazuje na novou úpravu cestovních náhrad, kterou od 1.1. 2007 definuje nový zákoník práce. S ohledem na cestovní náhrady se zaměstnanci dělí do dvou ne zcela rovných kategorií, na zaměstnance státu a jeho organizačních složek, jimž je navýšení náhrad umožněno a na ostatní zaměstnance, kteří mají náhrady fixní.

Dosavadní zákon o cestovních náhradách byl novým zákoníkem práce k 1.1. 2007 zrušen.  

Nový zákoník práce zavedl vedle ochranných pracovních prostředků a mycích prostředků jako další povinnou  náležitost také "ochranné nápoje". Zákon o daních z příjmů se s novou náležitostí vyrovnává v ustanovení § 6 odst. 7, písmenu b). Cituji:

§ 6 Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky

 (7) Za příjmy ze závislé činnosti se nepovažují a předmětem daně, kromě příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 odst. 4, dále nejsou

b) hodnota osobních ochranných pracovních prostředků, pracovních oděvů a obuvi, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů poskytovaných v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem, včetně nákladů na udržování osobních ochranných a pracovních prostředků, jakož i hodnota poskytovaných stejnokrojů, včetně příspěvků na jejich udržování, dále hodnota pracovního oblečení, určeného zaměstnavatelem pro výkon zaměstnání, včetně příspěvku na jeho udržování,

S tím přímo souvisí ustanovení § 24 o daňově uznatelných výdajích zaměstnavatele, které bylo v tomto smyslu rovněž rozšířeno. Cituji:

§ 24

 (2) Výdaji (náklady) podle odstavce 1 jsou také

j) výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložené na

1. bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienické vybavení pracovišť; výdaje (náklady) na pořízení ochranných nápojů lze uplatnit v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy122)

Novelizované ustanovení se odvolává na nově přidanou poznámku pod čarou č. 122, kterou cituji:

122) Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění pozdějších předpisů.

Z citované poznámky je patrné, že bližší podmínky pro poskytování ochranných nápojů jsou v současné době stanoveny ve starší prováděcí vyhlášce č. 178/2001 Sb. Je to vyhláška vysoce technické povahy, podmínky jsou dány v tabulce plné nesrozumitelných koeficientů, v nichž se orientuje pouze specialista v oblasti tepelné techniky a tepelné hygieny (např. tepelný odpor oděvu, intenzita pocení, operativní teplota, ... ).

Nápoje, které zaměstnanci fasují za normálních podmínek nesplňujících požadavky zmíněné prováděcí  vyhlášky, podléhají stejnému režimu jako doposud, jen došlo k rozumnému upřesnění.

§ 6 Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky

(9) Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, dále osvobozeny

c) hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění

ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů

zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti,

Po novelizačním zásahu je citovaná věta v písmeni c) jako celek dosti nesrozumitelná. Pokud ji ovšem vidíme takto rozčleněnou do tří samostatných částí, je její smysl zřejmý bez problémů.  Nezmate nás ani chybějící čárka za větou vedlejší. Podstatné je, že pro zaměstnance jsou nealkoholické nápoje konzumované na pracovišti příjmem osvobozeným od daně a pro zaměstnavatele jsou výdajem daňově neuznatelným.

K překvapivé změně došlo v ustanovení § 25 odstavci 1, který specifikuje výdaje daňově neúčinné. Překvapivé proto, že z jednoho písmene byla vypuštěna dost zásadní formulace. Cituji:

§ 25

(1) Za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely nelze uznat zejména

d) odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob, pojistné hrazené za člena statutárního orgánu a dalšího orgánu právnické osoby a za jednatele společnosti s ručením omezeným z titulu odpovědnosti za škodu způsobenou společnosti při výkonu funkce,

a dále peněžní plnění poskytované zaměstnanci vedle mzdy, pokud nárok na toto plnění nestanoví zvláštní předpis, nebo část tohoto plnění, která překračuje nárok stanovený zvláštním předpisem,

Domnívám se, že tato změna měla původně cílit na zvýšené cestovní náklady pro zaměstnance státu a že přitom došlo k nepřiměřenému zobecnění. Očekávám, že změna vyvolá odbornou diskusi, jejíž výsledky si v této chvíli netroufám předpovědět.

Závěrem můžeme konstatovat, že daňové změny dané novým zákoníkem práce se soustředily na dva okruhy. Na změny v příjmech osvobozených od daně na straně zaměstnance a na menší změny ve specifikaci daňově účinných a neúčinných výdajů u zaměstnavatele.

3. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, byl novelizován zákonem č. 264/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce

Účinnost od 1.1. 2007

Zákon o účetnictví povoloval vyjmenovaným účetním jednotkám výjimku dočasně pokračovat ve vedení jinak zrušeného jednoduchého účetnictví. Jsou to "občanská sdružení, jejich organizační jednotky, které mají právní subjektivitu, církve a náboženské společnosti nebo církevní instituce, které jsou církevní právnickou osobou a honební společenstva". Výjimka byla povolena do konce roku 2006.

Tato novela prodloužila platnost výjimky o jeden rok, takže přechod na vedení účetnictví (podvojného) je pro ně povinný až od 1.1. 2008.

4. Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, byl zrušen novým zákoníkem práce č. 262/2006 Sb.

Účinnost od 1.1. 2007

Zákon o cestovních náhradách byl pro českého účetního po léta jedním z důležitých vedlejších předpisů. To nyní skončilo, zákon je zrušen.  Od letošního roku budeme sazby cestovních náhrad a vůbec veškerou jejich problematiku hledat v zákoníku práce. Najdeme je tam v části sedmé, hlavě II jako paragrafy 156 až 189.

5. Zákon č. 338/1992 Sb., o daních z nemovitostí, byl k 1.1.2007 novelizován třikrát.

Změny uvádím v chronologickém pořadí jak byly postupně zveřejňovány ve Sbírce zákonů.

Zákon o daních z nemovitostí - 1. novela 

Zákon č. 545/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony

S touto starší novelou základního daňového zákona se svezla střední novela zákona o daních z nemovitostí, která jako celek vstoupila v účinnost až k 1.1. 2007. Z nemalé části upřesňuje pravidla v situacích, kdy nemovitost má více spoluvlastníků, zejména s ohledem na problematiku správy daně.

Novelizovaný zákon pozměnil podmínky pro placení daně. Doposud platilo, že do částky 1000 Kč je daň splatná jednorázově, u vyšších částek jsou povoleny čtyři splátky. Tuto minimální hranici pro jednorázovou platbu nyní novela zvýšila na 5000 Kč.

Zákon o daních z nemovitostí - 2. novela 

Zákon č. 112/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o životním a existenčním minimu a zákona o pomoci v hmotné nouzi

Tato drobounká novela přinesla v souvislosti s novým sociálním předpisem dvě drobné terminologické, ale jinak nevýznamné změny do § 9 Osvobození od daně, a to do ustanovení osvobozujících od daně sociálně slabé poplatníky. Jsou to ustanovení odstavce 1, písmeno n) a písmeno p).

Zákon o daních z nemovitostí - 3. novela 

Zákon č. 186/2006 Sb., o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění

V souvislosti s novým stavebním zákonem č. 183/2006 Sb., byl v zákonu o daních z nemovitostí upřesněn pojem stavební pozemek (§ 6 odst. 3) a pojem stavba jako předmět daně (§ 7 odst. 1).

6. Zákon č. 235/2006 Sb., o dani z přidané hodnoty, byl novelizován zákonem č. 109/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálních službách

Účinnost od 1.1. 2007

V zákonu o DPH figuruje pojem sociální pomoc, který má svůj daňový význam, protože se jedná o plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet. Sociální pomoc je specifikována v § 59. Doposud to byl výčet činností, které do této kategorie spadají.

Novela přinesla změnu, nyní se zákon o DPH při definování sociální pomoci odvolává na nový zákon o sociálních službách.

7. Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, byl novelizován zákonem č. 575/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 353/2006 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Účinnost od 1.1. 2007

Tato rozsáhlá novela upravuje a přitom komplikuje už tak málo přehlednou problematiku související se zvláštním povolením na užívání a přijímání vybraných výrobků. Dále zasahuje do daně z minerálních olejů, kde ruší stávající daň pro stlačené plyny a zavádí její nové postupné zavedení a růst pro roky 2012 až 2020. až 2020.

Novela mění sazbu daně u cigaret a tabákových výrobků, ale až od 1. března 2007 a současně určuje podrobná pravidla pro hospodaření s tabákovými nálepkami v přechodném období.

Novela přináší jednu zásadní a rozsáhlou změnu. Do zákona vložila novou skupinu 22 paragrafů, které podrobně upravují a specifikují problematiku povinného barvení a značkování těch pohonných hmot, na které se vztahuje osvobození od daně. Nová ustanovení byla do zákona vložena pod názvem Část čtvrtá – Značkování a barvení vybraných minerálních olejů.

8. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 554/2006 Sb., o vyhlášení průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2006 pro účely zákona o zaměstnanosti

Jednou z povinností, jimž musí český účetní ve firmách s více než 25 zaměstnanci dostát vždy počátkem kalendářního roku, je výpočet výše "invalidní daně" za uplynulý rok, čili "plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením", jak zní oficiální pojmenování (zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 81).

Základním informačním podkladem je výše průměrné měsíční mzdy za první tři čtvrtletí zpracovávaného roku, kterou vždy v prosinci vyhlašuje ve Sbírce zákonů Ministerstvo práce a sociálních věcí. Tentokrát byla průměrná mzda vyhlášena ve výši 19 635 Kč.

Postup při výpočtu "invalidní daně" se oproti loňskému roku nemění, stále je to 2,5 násobek průměrné měsíční mzdy za každou nezaměstnanou osobu se zdravotním postižením.

"Invalidní daň" je splatná k 15.2. 2006. Do tohoto termínu je nutno podat i "přiznání k invalidní dani", tedy písemné oznámení, jakým způsobem zaměstnavatel dostál své povinnosti "plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením". Oznámení jsou zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci povinni podávat úřadu práce (zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 83).

9. Zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), byl novelizován zákonem č. 531/2006 Sb.

Účinnost od 7.12. 2006

Tato novela se účetnictví ani daní nedotýká, má ale široký dopad občanský a nutno říci, že je to dopad nedobrý. Účinnost služebního zákona a s ní i dlouho slibované a odkládané zvýšení platů pro státní úředníky a zajištění stability jejich pracovní pozice při momentálních politických změnách,  se opět odkládá, tentokrát o dva roky. Je to špatná zpráva a to nejen pro státní zaměstnance, jichž se zákon bezprostředně dotýká. Nepřímo jsme byli postiženi všichni, protože utrpěla vnitřní důvěryhodnost našeho státu, který opakovaně dal najevo, že slibuje, ale neplní.

Služební zákon byl přijat v květnu 2002 s tím, že jeho klíčová část vstoupí v účinnost počátkem roku 2004. Dnes už tedy není novým předpisem, nicméně, jeho účinnost se vždy znovu a znovu stává věcí budoucnosti. Takto vypadá dosavadní historie jeho postupného odsouvání:

Předpis	Zveřejněno	Účinnost odložena na rok
původní znění  218/2002 Sb.	květen 2002	2004
novela č. 281/2003 Sb.	srpen 2003	2005
novela č. 626/2004 Sb.	prosinec 2004	2007
novela č. 531/2006 Sb.	prosinec 2006	2009

Už po tři roky se měli státní úředníci těšit platovým výhodám stanoveným v roce 2002. Opět si počkají. Stát se zachoval ekonomicky a na svých nemalých personálních výdajích citelně ušetřil. Přitom se ale dostal do pozice nedůvěryhodného zaměstnavatele a to je zlé pro všechny. Protože co nutně  potřebujeme, to je stát, kterému věříme. Potřebujeme ho k dobrému životu, k hospodářské prosperitě i k blahobytu.

10. Vyhláška č. 549/2006 Sb., o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2007

Účinnost od 1.1. 2007

Zahraniční stravné patří vždy koncem kalendářního k pravidelným legislativním evergreenům.  Letos se dlouhá tabulka zemí a jejich sazeb prodloužila o jednu položku, protože do seznamu států světa přibyla Černá Hora se sazbou 40 euro. 

U šestnácti zemí došlo ke změně sazby, ve všech případech to bylo zvýšení a povětšinou se soustředilo na země spíše rozvojové (např. Botsvana, Niger, Ghana, ...). Nicméně ke zvýšení došlo i u rozvinutého Japonska a Jihoafrické republiky. Zvláštním případem jsou pak luxusně exotické Seychely.

Ve čtyřech případech došlo ke změně měny z amerického dolaru na euro. Všechny se týkají bývalých sovětských středoasijských republik. Je to Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán a Uzbekistán.

Zobrazit přehled stravného

11. Vyhláška č. 577/2006 Sb., kterou se pro určení výše náhrady za spotřebovanou pohonnou hmotu stanoví průměrná cena pohonných hmot

Účinnost od 1.1. 2007

Nový zákoník práce, kterým byl zrušen dosavadní zákon o cestovních náhradách č. 119/1992 Sb., mimo jiné lehce narušil stávající zvyklosti v určování výše cestovních náhrad a průměrných cen pohonných hmot, k nimž dochází vždy počátkem kalendářního roku. Předesílám, že změna je skutečně jen mírná.

Co zůstalo beze změny

Průměrné ceny pohonných hmot pro zaměstnance.

Stejně jako v minulosti jejich výši stanoví předem (pro nastávající rok) vyhláška MPSV. Je to právě tato vyhláška č. 577/2006 Sb. Jak je patrné ze srovnávací tabulky, průměrné ceny oproti roku 2006 překvapivě poklesly.

  Průměrné ceny pohonných hmot (pro zaměstnance)

Druh pohonné hmoty	Oktany	Cena v Kč
		rok 2006	rok 2007
Benzin Speciál	91	30,10	27,80
Benzin Normál	91	29,50	27,90
Benzin Super	95	30,40	28,10
Benzin Super plus	98	34,40	31,10
Motorová nafta		29,50	28,10

Průměrné ceny pohonných hmot pro OSVČ podle zákona o daních z příjmů, § 24 odst. 2 písm. k), bod 3.

Stejně jako v minulosti jejich výši stanoví zpětně (pro zdaňovací období uplynulého roku) pokyn Ministerstva financí, který bývá zveřejněn vždy v lednovém čísle Finančního zpravodaje. Naposledy to byl Pokyn D-296, který platil pro zdaňovací období roku 2005. Jaké budou oficiální průměrné ceny pro zdaňovací období roku 2006 budeme znát až Finanční zpravodaj 1/2007 vyjde. Obvykle to bývá v polovině ledna.

Co se změnilo

Cestovní náhrady.

Doposud výši cestovních náhrad určoval zrušený zákon o cestovních náhradách v § 5 (stravné) a § 7 (jízdní výdaje) a každoročně je dopředu (pro nastávající rok) upravovala prováděcí vyhláška MPSV. Naposledy to byla vyhláška č. 496/2005 Sb., která vyšla 23.12.2005 a stanovila náhrady pro rok 2006.

Nyní výši cestovních náhrad určuje nový zákoník práce č. 262/2006 Sb. v § 157 (jízdní výdaje), § 176 (stravné pro zaměstnance státu) a § 163 (stravné pro ostatní zaměstnance) a stejně jako doposud je každoročně bude dopředu  (pro nastávající rok) upravovat prováděcí vyhláška MPSV.

Momentální změna sočívá v tom, že výše cestovních náhrad s účinností od 1.1. 2007 byla stanovena přímo v původním znění zákoníku práce (vydaném 7.6.2006) a že prováděcí vyhláška, která má být podle § 189 odst. 1 nového zákoníku práce zveřejňována pravidelně vždy od 1. ledna, doposud nevyšla.

Není jasné, zda je to záměr či nedopatření, v každém případě jsme tentokrát výjimečně odkázáni přímo na původní znění zákoníku práce. A v něm k žádné změně ve výši sazeb stravného oproti roku 2006 nedošlo.  Ale jedna změna zde přece jenom je. Nový zákoník práce zavádí ve věci stravného dvojí režim. Jeden pro zaměstnance státu, u nichž je stravné stanoveno intervalem a druhý pro ostatní zaměstnance, které je stravné dáno fixně jednou částkou.

Pro pořádek uvádím přehled starých a nových náhrad ve srovnávací podobě.

Stravné
Doba pracovní cesty	pro rok 2006	pro rok 2007 zaměstnanci státu	pro rok 2007 ostatní zaměstnanci
5 až 12 hodin	58 až 69	58 až 69	58
12 až 18 hodin	88 až 106	88 až 106	88
Více než 18 hodin	138 až 165	138 až 165	138

Jednodušší je situace u náhrad za použití “soukromého” automobilu či motocyklu ke služební cestě (kilometrovné). Zde nový zákoník práce žádný dvojí režim nezavedl a státní i ostatní zaměstnanci mají pro rok 2007 stejné sazby kilometrovného, jako v roce předchozím. Doufejme, že je to informace definitivní, že se nedočkáme žádné opožděné upřesňující vyhlášky.

Kilometrovné
Druh vozidla	Sazba pro rok 2006	Sazba pro rok 2007
Osobní automobil	3,80	3,80
Motocykl, tříkolka	1,00	1,00

Materiály Ministerstva financí

12. Nový pokyn D-300 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

Naši daňovou legislativu dlouhodobě poznamenává zvláštní zvyk. Vedle daňových zákonů je český účetní i jeho daňový kontrolor zvyklý pracovat s podzákonnými normami, které se jmenují pokyny Ministerstva financí. Není jich mámo, nynější má číslo 300. Číselná řada má svůj počátek v roce 1993, průměrná produkce vychází na 21 pokynů za rok. Při srovnání s objemem novinek ve vlastní  daňové legislativě, který ve stejném období obnáší celkem 268 novel (našich osmi daňových předpisů),  musíme konstatovat, že ministerstvo ve své podzákonné aktivitě mírně vede. Ale jen mírně.

Přestože oběma stranám, účetním i pracovníkům správy daně, je dobře známo, že pokyny nemají legislativní závaznost, v daňové praxi všedního dne mají obdobnou pozici, jakou v jiných profesích zaujímají prováděcí předpisy.

Nutno doplnit, že většina pokynů jsou nedlouhé, nezřídka úzce specializované texty, specifikující ministerský výklad k jednomu nebo několika málo daňovým problémům. To platí zejména pro pokyny k dani z přidané hodnoty, dani z nemovitostí, dani silniční a darovací. Příklady zná každý účetní. Jinak je tomu u daní z příjmů. Zde je od roku 1995 zavedenou zvyklostí, že vedle několika málo drobných specializovaných pokynů figuruje jeden rozsáhlý "hlavní" pokyn, který shrnuje ministerská stanoviska k celé řadě daňových ustanovení. Nazývá se "Pokyn k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů".

Daňovému právu vládne rychlá evoluce, kterou z vnějšího pohledu dokumentují opakované novely a změny daňových předpisů.

Změnám nutně podléhá i výklad k daňovým ustanovením, takže ministerské pokyny nemohou mít dlouhou životnost. Na rozdíl od právních předpisů má jejich vývoj jinou povahu, zestárlé pokyny jsou rušeny a nahrazovány novými. Pochopitelně to platí ve zvýšené míře pro pokyny velké, u nichž se naděje na dožití snižuje s počtem komentovaných ustanovení. Pokyn k jednotnému postupu nyní dostáváme v jeho čtvrté vývojové podobě, nyní pod číslem D-300, které vidíme v posledním řádku tohoto vývojového přehledu:

Pokyn k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vývojový přehled
Pokyn číslo	Počet stran ve Finančním zpravodaji	Platnost v období
D-98	9	rok 1995
D-132	12	1996 – 1998
D-190	15	1999 – 2006
D-300	25	2007 - ?

Nový pokyn je dlouhý a o poznání podrobnější než jeho zrušený předchůdce. Zachovává ale dosavadní přehlednou strukturu a dobře se v něm hledá.

Podrobně se s ním bude muset seznámit každý účetní, přinejmenším se stanovisky k té části daňové problematiky, která se jeho firmy přímo dotýká.