Rozvláčně
Květen 2007 byl opět dalším z legislativně ospalých měsíců. Přírůstek ve Sbírce zákonů činil necelých 150 stránek a to je opravdu hluboký podprůměr. Například v roce 2006 byla ve srovnatelném období legislativní produkce sedminásobná, ale to zas byl extrém opačným směrem daný předvolebním legislativním finišem minulé vlády. V každém případě se letos daňoví poradci a účetní nemusí zneklidňovat, jejich předpisy jsou už delší dobu příjemně stabilní.
Dnes upozorňuji na tři novinky. Jsou to dva nové pokyny Ministerstva financí a jedna novinka mimolegislativní - změna diskontní a repo sazby ČNB.
Dva nové pokyny Ministerstva financí
1. Pokyn D-309 o prominutí úroku z prodlení
Finanční zpravodaj 4-5/2007 č. 16 ze dne 21.5.2007
Ministerstvo financí rozhodlo, že promíjí daňovým dlužníkům úrok z prodlení, pokud nepřesáhne 200 Kč. Přesně řečeno 200 Kč u jednoho správce daně za jedno zdaňovací období u jednoho druhu příjmu. Druhem příjmu se zde ovšem příjmy poplatníků v členění podle zákona o daních z příjmů na příjmy z podnikání, z kapitálového majetku, z pronájmu atd., ale daňové příjmy státu členěné v rámci státní finanční administrativy podle jednotlivých daní a pak hlouběji, jak to známe z předčíslí účtu, které uvádíme při placení daně.
Prominutí nízkých částek je rozumnou záležitostí, kterou dobře zná řada podnikatelských subjektů. Není v pořádku, když náklady spojené s vymáháním překročí dlužnou částku.
Finanční zpravodaj 4-5/2007 č. 17 ze dne 21.5.2007
Tento pokyn, který skutečně nemá žádný název věcné povahy, jen číselnou šifru, je určen poplatníkům, kteří žádají o prominutí příslušenství daně a přitom jim byla z EU fondů poskytnuta podpora označovaná v eurojazyce de minimis. Rozumí se tím podpora malého, evropským nařízením omezeného rozsahu.
Pokud finanční úřad promine příslušenství daně, považuje se to rovněž za určitý druh podpory a jeho výše se započítává do celkové částky poskytnuté podpory. Poplatník při žádosti a finanční úřad při rozhodování o prominutí příslušenství daně musí brát v úvahu celkovou výši podpory a zohlednit její zákonem dané omezení.
3. Změna diskontní sazby, repo sazby a lombardní sazby
Účinnost od 1.6. 2007
Od konce září loňského roku, vládl v měnově politické oblasti dlouhodobý klid. Nyní po 8 měsících Česká národní banka zasáhla a v očekávání inflačního růstu lehce zvýšila všechny tři úrokové sazby, které má k dispozici pro usměrňování ekonomického vývoje. Nutno konstatovat, že poprvé po čtyřech letech mírných oscilací v nízké úrokové hladině se inflační očekávání opět pozvedlo. Srovnej historický přehled diskontní sazby níže.
Diskontní sazba - doposud činila 1,50 %. Nyní byla zvýšena na 1,75 %.
Repo sazba - doposud činila 2,50 %. Nyní byla zvýšena na 2,75%.
Lombardní sazba - doposud činila 3,50 %. Nyní byla zvýšena na 3,75%.
Diskontní sazba ovlivňuje daňově korektní úrok pro jinak spojené osoby. Ten činí 140% diskontní sazby (zákon o daních z příjmů, § 23 odst. 7).
Zde je úplný přehled vývoje diskontní sazby od roku 2003.
Diskontní sazby ČNB |
|||
od |
do |
diskontní sazba |
140 % |
1.6.2007 |
|
1,75 |
2,45 |
29.9.2006 |
31.5.2007 |
1,50 |
2,10 |
28.7.2006 |
28.9.2006 |
1,25 |
1,75 |
31.10.2005 |
27.7.2006 |
1,00 |
1,40 |
29.4.2005 |
30.10.2005 |
0,75 |
1,05 |
1.4.2005 |
28.4.2005 |
1,00 |
1,40 |
28.1.2005 |
31.3.2005 |
1,25 |
1,75 |
27.8.2004 |
27.1.2005 |
1,50 |
2,10 |
25. 6. 2004 |
26. 8. 2004 |
1,25 |
1,75 |
1. 8. 2003 |
24. 6. 2004 |
1,00 |
1,40 |
26. 6. 2003 |
31. 7. 2003 |
1,25 |
1,75 |
31. 1. 2003 |
25. 6. 2003 |
1,50 |
2,10 |
1.11. 2002 |
30. 1. 2003 |
1,75 |
2,45 |
Repo sazba je základem od něhož se odvozuje výše úroků z prodlení, které je povinen zaplatit dlužník věřiteli, když svůj dluh nesplatí věřiteli včas. Pro účetní profesi je letos důležitou novinkou, že od 1. ledna 2007 se stejné pravidlo vztahuje i na daňové dlužníky. Úrok daňového dlužníka z prodlení je dán repo sazbou zvýšenou o 14 procentních bodů. Cituji ze zákona o správě daní a poplatků:
Zákon o správě daní a poplatků
§ 63 Úrok z prodlení
(1) Daňový dlužník je v prodlení, nezaplatí-li splatnou daň nejpozději v den její splatnosti.
(2) Daňovému dlužníku vzniká povinnost uhradit úrok z prodlení za každý den prodlení, počínaje dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně, a to ode dne původního dne splatnosti. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o čtrnáct procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Úrok z prodlení se uplatní nejdéle za 5 let prodlení.
Znamená to, že pro první pololetí letošního roku činí daňový úrok z prodlení 16,50 %. Pokud nová repo sazba vydrží do 1. července, bude ve druhém pololetí 2007 daňový úrok z prodlení zvýšen na 16,75 %. Nutno doplnit, že stejné podmínky platí symetricky i pro správce daně v situaci, kdy se zjistí, že poplatníka poškodil nesprávným vyměřením vyšší daně a je povinen platit sankční úrok.
Příznivější sazby platí pro daňového dlužníka při posečkání daně. Cituji opět ze zákona o správě daní a poplatků:
Zákon o správě daní a poplatků
§ 60 Posečkání daně a povolení splátek
(6) Za dobu posečkání daně nebo splátek daně zaplatí daňový dlužník úrok z odložené částky ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Správce daně úrok předepíše za celou dobu posečkání a o výši úroku daňového dlužníka vyrozumí. Tento úrok je splatný do osmi dnů ode dne doručení platebního výměru. Úrok se nepředepíše, činí-li méně než 50 Kč.
V první pololetí 2007 tedy činí úrok při posečkání daně 9,50 %, ve druhém pololetí bude činit 9,75%, pokud ovšem nová repo sazba přežije 1. červenec 2007.
Lombardní sazba zajímá především banky a bankéře.