Rozvláčně

Velká daňová reforma, která byla základním programem naší současné vlády, je konečně tady. V oficiální podobě se vynořila ve Sbírce zákonů pod netradičním názvem Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů č. 261/2007 Sb. Je to dlouhý předpis, ve sbírce je roztažen na 106 hustě popsaných stranách a je to předpis zatraceně složitý, protože novelizuje celkem 56 dalších předpisů, především daňových, ale i dalších, které s daněmi souvisejí nebo se na daňové předpisy odvolávají. Z větší části bude účinný až od 1.1. 2008, proto o něm dnes referuji jen ve stručnosti.
Konečně vyšlo prázdninové číslo Finančního zpravodaje a přineslo nový zajímavý pokyn o lhůtách pro úkony správce daně v rámci daňového řízení.

Změn a novinek je tentokrát více než dost a jsou dost nepřehledné, zejména v Zákonu o daních z příjmů. Přesně řečeno, byly by nepřehledné, kdybyste nevyužili výbornou pomůcku, kterou program ZÁKON poskytuje. Je to funkce Zobrazit poslední změny v předpisu, která zobrazí ve dvou sloupcích vedle sebe nové a staré znění a odlišnosti zvýrazní červeně. Kliknutím se posouváte po změněných místech. Lze porovnat i obsah předpisu v jakkoli podrobné podobě.

Je to docela instruktivní přehled změn. Doporučuji takto projet klíčové předpisy, především zákon o daních z příjmů. Sice to chvíli trvá, ale celkem rychle si vytipujete několik málo změněných ustanovení, které jsou pro vás důležité. Těm se pak musíte věnovat důkladně.

Jak zobrazit poslední změny v zákonu o daních z příjmů?
Funkce Zobrazit poslední změny v předpisu je přístupná přes Hlavní menu / Co je nového / Zobrazit poslední změny v předpisu. Funkce porovná znění, které vidíte na displeji se zněním předchozím.
Abychom viděli změny k 1.1. 2008, musíme tedy nejprve zobrazit zákon o daních z příjmů ve znění k 1.1.2008 a teprve pak volat funkci Zobrazit poslední změny v předpisu.
Postup
1. Zobrazit zákon o daních z příjmů. Program implicitně zobrazí znění platné k dnešímu dni.
2. Zobrazit budoucí znění k 1.1. 2008 pomocí ikony N v horní nástrojové liště (nebo Hlavní menu / Podrobnosti k předpisu / Zobrazit novely).
3. Zobrazit poslední změny (Hlavní menu / Co je nového / Zobrazit poslední změny v předpisu).
Doporučuji
Při posouvání po změněných místech (ikona šipka) sledujte horní lištu okna, kde program zobrazuje název aktuálního ustanovení. Jinak se v dlouhém textu lehce ztratíte.
Porovnat lze i obsah předpisu (klávesa F4 nebo ikona na horní liště)  a to podle potřeby ve více či méně podrobné formě (klávesa F2 nebo ikony plus a mínus na horní liště). Je to dobrá a názorná pomůcka.

1. Nový zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů
Účinnost je na pět dob:
  od 16.10. 2007 = malé změny
  od 1.1. 2008     = hlavní změna reformní povahy
  od 1.1. 2009     = několik nevelkých ale daňově významných změn
  od 1.1. 2010     = několik nevelkých ale daňově významných změn
  od 1.1. 2011     = jediná změna zasáhne daň z přidané hodnoty
Tento dlouhý předpis je legislativním vyjádřením dlouho očekávané daňové reformy. Má dvojí tvář. Na jedné straně obsahuje novely celkem 56 daňových a souvisejících zákonů. To pro nás není celkem nic překvapivého, s legislativní změnou tohoto druhu se v daních nepotkáváme poprvé. Neobvyklé je, že v tomto předpisu figurují vedle zmíněných 56 novel ještě tři nové, v podstatě samostatné daňové předpisy. ANO, skutečně je to tak. V novém zákonu č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, se nacházejí tři skupiny ustanovení, které zavádějí tři nové daně:
1. Daň ze zemního plynu a svítiplynu (Část čtyřicátá pátá, Čl. LXXII, §§ 1 až 30)
2. Daň z pevných paliv (Část čtyřicátá šestá, Čl. LXXIII, §§ 1 až 29)
3. Daň z elektřiny (Část čtyřicátá sedmá, Čl. LXXIV, §§ 1 až 30)
Každá z těchto nových daní je v novém zákoně upravena, uspořádána a strukturována jako kdyby to byl samostatný daňový předpis, a to jak po stránce obsahové, tak i formální. Každý z vložených předpisů má například samostatné číslování paragrafů začínající od jedničky. Znamená to, že v  zákonu 261/20007 Sb., se paragrafy 1 až 29 vyskytují celkem třikrát. Je to zajímavá formální záležitost, podobná věc se v české legislativě objevila naposledy před 57 lety (Zákon směnečný a šekový č. 191/1950 Sb.).

V podstatě se jedná o tři nové daně spotřebního typu. Administrativní zatížení ponesou výrobci a distributoři, takže se s ní nepotká ani konečný spotřebitel, ani český účetní, pokud ovšem nepracuje v elektrárenské, uhelné nebo plynařské společnosti.
Sazby nových energetických daní nejsou vysoké, v konečné spotřebitelské ceně se projeví jen mírně. Zdanění elektřiny bude činit necelé tři haléře na kilowatthodinu. Zdanění plynu se liší podle toho, zda se plyn použije na topení (3 haléře na kilowatthodinu) nebo pro automobilové účely (26 haléřů na kilowatthodinu). U pevných paliv bude daň činit 8,50 Kč na gigajoule. Pro lepší představu doplňuji, že roční spotřeba tepla se u průměrného bytu pohybuje mezi 10 a 20 gigajouly.

Nové energetické daně jsou na světě. Jejich zrod prolomil naše dosavadní daňové konvence a zvyklosti. Je dost možné, že naznačují směr kterým se budou daně ubírat v dobách budoucích.

To podstatné, co nový Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů přináší, jsou rozsáhlé změny v našem daňovém systému, z větší části účinné od 1.1. 2008. Změny se dotkly celkem 56 předpisů. Pro účetního jsou ovšem zajímavé pouze některé z nich. V tomto bulletinu se omezím pouze na vybrané novinky, jejichž dopad bude v roce 2008 pro účetní obzvláště citelný:

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
Největším novelizačním zásahem, který Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů přináší, je změna Zákona o daních z příjmů. Informace k této změně naleznete v samostatném článku.

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty
Novela přinese dvě známé a mnohokrát komentované daňové změny.
1. Snížená sazba daně se z dosavadních 5% zvýší na 9%.
2. Stavební a montážní práce se přeřadí ze snížené sazby do základní sazby. Výjimkou je široce pojatá skupina staveb pro sociální bydlení, v níž jak známo nechybí ani luxusně velké byty a vily. Stavební práce na stavbách pro sociální bydlení budou i nadále zdaňovány sníženou sazbou, nyní ovšem ve výši 9%.
Novou daňovou kategorií je od 1.1. 2008 "skupina", která se považuje za samostanou osobu povinnou k dani. Bude se týkat velkých vlastnicky propojených firem, je to určitá obdoba konsolidačního celku. Skupina je v novelizovaném zákonu definovaná jako skupina kapitálově spojených osob, které přímo nebo nepřímo vlastní či řídí jedna druhou alespoň ze 40% (podíl na základním kapitálu nebo na hlasovacích právech). Důležité je, že skupina je registrována jako jeden subjekt s jedním zástupcem a že každý člen skupiny je povinen evidovat plnění, která uskutečnil pro ostatní členy skupiny.

Zákon č. 215/2005 Sb., o registračních pokladnách
Klíčová první část zákona o registračních pokladnách (§ 1 až § 23) byla touto novelou zrušena. Povinnost všech prodejců provozovat registrační pokladnu původně zákon stanovil od 1.1. 2007, pak byla odložena na rok 2008 a nynější novela ji zcela zrušila.

Zákoník práce č. 262/2006 Sb.
V novém zákoníku práce figuruje známé ustanovení, které přesunulo na zaměstnavatele dosavadní povinnosti státního sociálního systému, konkrétně podporu nemocného zaměstnance po dobu prvních 14 dnů nemoci. Tento institut byl schválen v červnu 2006 těsně před koncem funkčního období předchozí sociálně demokratické vlády v rámci celého balíku levicově orientovaných předpisů schválených v neoficiální levicové koalici s KSČM. Jeho účinnost byla stanovena k 1.1.2007.
Po volbách a změně politické orientace byla účinnost o rok odsunuta na 1.1. 2008. Nynější novela tento zaměstnavatelský nesmysl kupodivu nezrušila, ale opět jen kompromisně o rok odsunula.
V zákonu je to skryto skoro jako cesta k zakopanému pokladu. Hledá se na 3 doby:
1. Náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti, jak se tento institut oficiálně nazývá, je upravenu v §§ 192 až 194 zákoníku práce.
2.Účinnost není uvedena v zvěrečném ustanovení o účinnosti, ale je skrytá v §393a odst. 1, kde je řečeno že ustanovení o náhradě mzdy při dočasné pracovní neschopnosti se použijí poprvé ode dne, kterým nabývá účinnosti Zákon o nemocenském pojištění č. 187/2006 Sb.
3. Účinnost Zákona o nemocenském pojištění č. 187/2006 Sb. je stanovena v jeho ustanovení § 201, a to k 1.1. 2008.  Nynější novela tento předpis také pozměnila a vedle jiných změn odsunula jeho účinnost o jeden rok na 1.1. 2009.

2. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů byl novelizován zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů
Účinnost je na čtyři doby:
  od 16.10. 2007 = malé změny zčásti formulačního rázu použitelné podle přechodných ustanovení pro zdaňovací období roku 2007
  od 1.1. 2008     = hlavní změna reformní povahy
  od 1.1. 2009     = změna sazby daně právnických osob a omezení daňové uznatelnosti úroků
  od 1.1. 2010     = změna sazby daně právnických osob
Tato velká novela byla avizována s dlouhým předstihem už ve volebním programu současné vlády jako velká daňová reforma. Díky rozsáhlému zpravodajství, které reformu provázelo, jsou všeobecně známy její základní daňové principy. U fyzických osob je to jednotná sazba daně ve výši 15%, "zvýšení" hrubé mzdy zaměstnanců o pojistné placené zaměstnavatelem na superhrubou mzdu a zrušení minimální daně pro podnikající fyzické osoby s malým ziskem. U právnických osob je významnou daňovou změnou postupné snižování sazby daně až na 19%, které bude probíhat takto:

To podstatné, co reformní propaganda zdůrazňovala bylo zjednodušení nepřehledné daňové a podnikatelské legislativy. Byla to věc, na kterou podnikatelská a účetní veřejost slyšela a kterou by s chutí ocenila. Když se podíváme na dešní výsledek, můžeme konstatovat, že zákon o daních z příjmů zjednodušen nebyl. Ale také nelze říci, že by byl zkomplikován, což je u tak rozsáhlé novely dost neobvyklý jev. Zákon se nezkrátil, spíše trochu narostl. Ale jen málo, o necelá 2 procenta.
Na složitost a nepřehlednost daňové legislativy si naříká celá Evropa a hlasy volající po reformním zjednodušení zní ze všech stran. Ve větině evropských zemí ale jde jen o zbožné přání, daňovým reformám se daří jen ojediněle a to spíše v Evropě východní než západní, uveďme příklad Estonska a Slovenska. Česká reforma, která daně nezjednodušila, nás řadí na naše přirozené geopolitické místo ve středu mezi reformnějším východem a daňově nehybným západem.

Nejprve se podíváme na novinky, které se použijí už pro zdaňovací období, které započalo v roce 2007 a které přijdou ke slovu při přípravě daňového přiznání za rok 2007. Je jich jen pár a většina z nich je pouze formulační povahy. Jediná daňově významnější změna dopadla na velké odborářské organizace. Právnické osoby - odborové organizace se doposud těšily neobvyklému daňovému zvýhodnění. Některé z jejich příjmů byly osvobozeny od daně, například příjmy z pronájmů vlastních nemovitostí, dividendové příjmy a úrokové příjmy. S tím je nyní konec, pro odborové organizace platí stejné regule, jako pro ostatní poplatníky. Je to mimochodem jedna z mála daňových výjimek, které novela zrušila. Mrzuté je, že v této první skupině změn nenalezneme zrušení minimálního základu daně. Ten se ruší až s účinností od 1.1. 2008, takže neúspěšní drobní podnikatelé budou v březnu 2008 ještě jednou platit daň z neexistujících příjmů.

Hlavní suma daňových změn vstoupí v účinnost k 1.1. 2008. Je jich dost a promítají se do širokého spektra daňových problémů. Podrobně s k nim vrátím na zlomu roku, kdy budou aktuální. Pro tuto chvíli jen předběžně telegraficky avizuji základní výběr z novinek.

Závazné posouzení daňové situace si zatím poplatník může od správce daně vyžádat pouze k ceně sjednané mezi dvěma spojenými osobami. Od 1.1. 2008 bude tato editační povinost správce daně rozšířena na pět dalších nejednoznačných daňových situací:
1. Způsob rozdělení výdajů (nákladů), které nelze přiřadit pouze ke zdanitelným příjmům (důležité pro neziskové organizace).
2. Poměr výdajů (nákladů) spojených s provozem nemovitosti používané zčásti k podnikatelské činnosti a zčásti k soukromým účelům.
3. Posouzení, zda je zásah do majetku technickým zhodnocením.
4. Posouzení, zda se jedná o výdaje (náklady) vynaložené při realizaci projektů výzkumu a vývoje.
5. Posouzení, zda daňovou ztrátu vzniklou před podstatnou změnou lze daňově uplatnit i po podstatné změně.
Potěšitelné je, že tato doposud neúnosně drahá služba avizuje k 1.1. 2008 dalekosáhlou slevu. Správní poplatek za závazné posouzení správcem daně se z dosavadních 50 000 Kč snižuje na 10 000 Kč. Nekupte to!

Novinkou, která zasáhne do mzdového účetnictví je zavedení tzv. superhrubé mzdy. Týká se pouze zaměstnanců a jejím principem je změněný pohled na obojí pojistné ve vztahu k základu daně. Doposud se základ daně zaměstnance snižoval o pojistné placené zaměstnancem. O pojistném, které za zaměstnance platí zaměstnavatel, pak daňový zákon decentně mlčel a tvářil se, jako kdyby neexistovalo. Jsem si jist, že mnoho českých zaměstnanců díky tomu žilo v blaženém občanském nevědomí o skutečné ceně své práce.
Nyní se situace změnila ve dvou bodech.
1. Pojistné placené zaměstnancem už základ daně nesnižuje a v podstatě se stává daňově neúčinným výdajem, pokud lze v souvislosti se závislou činností takový pojem použít.
2. Pojistné placené zaměstnavatelem nyní naopak základ daně zvyšuje a to dosti významně.
Zvýšený základ daně pak bude zdaňován jednotnou sazbou 15%.  To je jedno z mála výrazných zjednodušení, které novela přináší. Z občanského pohledu bude zdanění skuteně o poznání průhlednější.
Zaměstnancům se tedy zvýší základ daně, ale na druhé straně novela výrazně zvýšila částky, o které se daň snižuje podle § 35ba a § 35c. Například základní snížení daně na poplatníka se z dosavadních 7 200 Kč zvyšuje na 24 840 Kč, na manželku bez vlastního příjmu pak z dosavadních 4 200 Kč také na 24 840 Kč. Jaký bude výsledný finanční efekt pro jednotlivé příjmové skupiny, o tom už jsme ve sdělovacích prostředcích viděli a slyšeli dost. Brzy uvidíme v praxi, nakolik byly tyto výpočty přesné.
Se mzdovým účetnictvím tyto změny dost zatřesou, ale v dnešní počítačové době se většina změn odehraje na úrovni mzdového software a účetní se s nimi setká pouze jako kvalifikovaný uživatel. V softwarových firmách už se na nových verzích mzdových programů pilně pracuje.

Změn a novinek je v zákonu o daních z příjmů celá řada, mnohé z nich mají úzce specializovanou povahu. Jejich rozborem se v rámci tohoto bulletinu nemohu zabývat, doporučiji ale prohlédnout celý předpis pomocí funkce Porovnat poslední změny v předpisu, která umožní rychle vytipovat změny, které se týkají Vaší problematiky.

3. Nařízení vlády, kterým se pro účely důchodového pojištění stanoví výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2006 a výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2006 a upravují částky pro stanovení výpočtového základu
Účinnost od 1.1. 2008
K pravidelným novoročním novinkám provozní povahy patří dvě nová čísla z oblasti důchodového pojištění, která se promítají do účetní problematiky, protože se od nich bude odvozovat minimální vyměřovací základ pro obojí pojistné u OSVČ v roce 2008. Zde je s předstihem avizuji:
Všeobecný vyměřovací základ pro rok 2006 činí 20 050 Kč.
Přepočítací koeficient pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2006 činí 1,0753.
Výpočet minimálního vyměřovacího základu pro sociální pojištění viz zákon č. 589/1992, § 14 odst. 6.
Výpočet minimálního vyměřovacího základu pro zdravotní pojištění viz zákon č. 592/1992, § 3a odst. 2.
Na obou zmíněných místech naleznete i tabulky s hodnotami pro rok 2008 a roky minulé.

Jeden nový pokyn Ministerstva financí

4. Pokyn D-308 o stanovení lhůt v daňovém řízení
Finanční zpravodaj 6-7/2007 č. 18
Vydáno dne 10.10. 2007
Tento pokyn navazuje na ustanovení zákona o správě daní a poplatků na ochranu před nečinností správce daně (§ 34c Ochrana před nečinností). Ustanovení je to poměrně nové, do zákona bylo vloženo k 1.1. 2006. Dává poplatníkovi právo postěžovat si na správce daně jeho nadřízenému, že se nepřiměřeně loudá. Tento pokyn uvádí přehled lhůt, které správce daně má na vyřízení konkrétních problémů. Je to přehled jednoduchý a příjemně srozumitelný. Rozlišuje tři lhůty:
– 6 měsíců  (například pro vydání rozhodnutí o prominutí daně),
– 3 měsíce  (například pro vydání rozhodnutí o posečkání daně),
– 30 dnů (například pro vydání rozhodnutí o námitce v průběhu daňové kontroly).
Všem, kdo se účastní daňového řízení vřele doporučuji tento pokyn pečlivě prostudovat.