Rozvláčně

Začátek roku je v daňové legislativě vždy neklidný. Letos to platí silněji než v jiných letech. Došlo k významným daňovým změnám zejména v daních z příjmů. Na druhé straně došlo k rušení některých daňových počinů předchozí levicové vlády. Například zrušení dlouho připravovaných povinných registračních pokladen přineslo novelizační zásahy do celé skupiny daňových předpisů. Podobný dopad má i nový insolvenční zákon, který přináší řadu drobných změn do daňových i dalších předpisů.

Legislativních změn v daňových a příbuzných předpisech je tentokrát nepřehledně mnoho, proto v dnešním  přehledu  nezmiňuji všechny novinky, ale jen ty, které považuji za významné a které nejsou notoricky známé ze sdělovacích prostředků, jako například změna nejvyššího vyměřovacího základu pro obojí pojistné.

Tentokrát došlo i na poměrně stabilní účetní předpisy. Mírně byl novelizován zákon o účetnictví a změny zasáhly i základní prováděcí vyhlášky k účetnictví pro pět druhů účetních jednotek a kromě toho ještě dvě skupiny účetních standardů, pro podnikatele a pro státní a veřejný sektor.

K tomu přistupují obvyklé novoroční novinky, jako jsou nové průměrné ceny benzinu pro zaměstnance (pro rok 2008), nové částky "kilometrovného" a změněné sazby zahraničního stravného. Co doposud chybí jsou průměrné ceny benzinu pro OSVČ (za rok 2007). Ministerstvo je plánuje zveřejnit v pokynu D-317, v době uzávěrky tohoto čísla na nich ještě pracovalo.

Beze změny zatím zůstává tuzemské stravné.

 

 

1. Nový zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů
Účinnost  od 1.1. 2008 ( hlavní změna reformní povahy)
Tento dlouhý předpis je legislativním vyjádřením dlouho očekávané daňové reformy. Má dvojí tvář. Na jedné straně obsahuje novely celkem 56 daňových a souvisejících zákonů. To pro nás není celkem nic překvapivého, s legislativní změnou tohoto druhu se v daních nepotkáváme poprvé. Neobvyklé je, že v tomto předpisu figurují vedle zmíněných 56 novel ještě tři nové, v podstatě samostatné daňové předpisy. ANO, skutečně je to tak. V novém zákonu č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, se nacházejí tři skupiny ustanovení, které zavádějí tři nové daně:
1. Daň ze zemního plynu a svítiplynu (Část čtyřicátá pátá, Čl. LXXII, §§ 1 až 30)
2. Daň z pevných paliv (Část čtyřicátá šestá, Čl. LXXIII, §§ 1 až 29)
3. Daň z elektřiny (Část čtyřicátá sedmá, Čl. LXXIV, §§ 1 až 30)
Každá z těchto nových daní je v novém zákoně upravena, uspořádána a strukturována jako kdyby to byl samostatný daňový předpis, a to jak po stránce obsahové, tak i formální. Každý z vložených předpisů má samostatné číslování paragrafů začínající od jedničky. Znamená to, že v  zákonu 261/20007 Sb., se paragrafy 1 až 29 vyskytují celkem třikrát. Je to zajímavá formální záležitost, podobná věc se v české legislativě objevila naposledy před 57 lety (Zákon směnečný a šekový č. 191/1950 Sb.).

V podstatě se jedná o tři nové daně spotřebního typu. Administrativní zatížení ponesou výrobci a distributoři, takže se s ním nepotká ani konečný spotřebitel, ani český účetní, pokud ovšem nepracuje v elektrárenské, uhelné nebo plynařské společnosti.
Sazby nových energetických daní nejsou vysoké, v konečné spotřebitelské ceně se projeví jen mírně. Zdanění elektřiny bude činit necelé tři haléře na kilowatthodinu. Zdanění plynu se liší podle toho, zda se plyn použije na topení (3 haléře na kilowatthodinu) nebo pro automobilové účely (26 haléřů na kilowatthodinu). U pevných paliv bude daň činit 8,50 Kč na gigajoule. Po fyzikálním přepočtu na kilowatthodiny to odpovídá třem haléřům za kilowatthodinu.

Pro lepší představu doplňuji, že roční spotřeba tepla se u bytu o 70 metrech pohybuje mezi 4000 až 8000 KWh. Daň z pevných paliv by tedy na cca 120 až 240 Kč za rok. Platí to ale jen při topení pevnými palivy nebo elektřinou. Plyn určený na vytápění domácností je od daně osvobozen.

 

Nové energetické daně jsou na světě. Jejich zrod prolomil naše dosavadní daňové konvence a zvyklosti. Je dost možné, že naznačují směr kterým se budou daně ubírat v dobách budoucích.

To podstatné, co nový Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů přináší, jsou rozsáhlé změny v našem daňovém systému, z větší části účinné od 1.1. 2008. Změny se dotkly celkem 56 předpisů. Pro účetního jsou ovšem zajímavé pouze některé z nich. V tomto bulletinu se omezím pouze na vybrané novinky, jejichž dopad bude v roce 2008 pro účetní obzvláště citelný:

   

2. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů byl novelizován zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů
Účinnost  od 1.1. 2008 ( hlavní změna reformní povahy)
Tato velká novela byla avizována s dlouhým předstihem už ve volebním programu současné vlády jako velká daňová reforma. Díky rozsáhlému zpravodajství, které reformu provázelo, jsou všeobecně známy její základní daňové principy. U fyzických osob je to jednotná sazba daně ve výši 15%, "zvýšení" hrubé mzdy zaměstnanců o pojistné placené zaměstnavatelem na superhrubou mzdu a zrušení minimální daně pro podnikající fyzické osoby s malým ziskem. U právnických osob je významnou daňovou změnou postupné snižování sazby daně až na 19%, které bude probíhat takto:

Právnické osoby

Rok

Sazba

2007

24%

2008

21%

2009

20%

2010

19%

To podstatné, co reformní propaganda zdůrazňovala bylo zjednodušení nepřehledné daňové a podnikatelské legislativy. Byla to věc, na kterou podnikatelská a účetní veřejnost slyšela a kterou by s chutí ocenila. Když se podíváme na dnešní výsledek, můžeme konstatovat, že zákon o daních z příjmů zjednodušen nebyl. Ale také nelze říci, že by byl zkomplikován, což je u tak rozsáhlé novely dost neobvyklý jev. Zákon se nezkrátil, spíše trochu narostl. Ale jen málo, o necelá 2 procenta.
Na složitost a nepřehlednost daňové legislativy si naříká celá Evropa a hlasy volající po reformním zjednodušení zní ze všech stran. Ve větině evropských zemí ale jde jen o zbožné přání, daňovým reformám se daří jen ojediněle a to spíše v Evropě východní než západní, uveďme příklad Estonska a Slovenska. Česká reforma, která daně nezjednodušila, nás řadí na naše přirozené geopolitické místo ve středu mezi reformnějším východem a daňově nehybným západem.

Závazné posouzení daňové situace v oboru daní z příjmů si zatím poplatník může od správce daně vyžádat pouze k ceně sjednané mezi dvěma spojenými osobami. Od 1.1. 2008 je tato editační povinnost správce daně rozšířena na pět dalších nejednoznačných daňových situací:
1. Způsob rozdělení výdajů (nákladů), které nelze přiřadit pouze ke zdanitelným příjmům (důležité pro neziskové organizace).
2. Poměr výdajů (nákladů) spojených s provozem nemovitosti používané zčásti k podnikatelské činnosti a zčásti k soukromým účelům.
3. Posouzení, zda je zásah do majetku technickým zhodnocením.
4. Posouzení, zda se jedná o výdaje (náklady) vynaložené při realizaci projektů výzkumu a vývoje.
5. Posouzení, zda daňovou ztrátu vzniklou před podstatnou změnou lze daňově uplatnit i po podstatné změně.
Potěšitelné je, že tato doposud neúnosně drahá služba byla k 1.1. 2008 dalekosáhle zlevněna. Správní poplatek za závazné posouzení správcem daně se z dosavadních 50 000 Kč snížil na 10 000 Kč.

Novinkou, která zasáhne do mzdového účetnictví je zavedení tzv. superhrubé mzdy. Jejím principem je změněný pohled na obojí pojistné ve vztahu k základu daně. Doposud se základ daně zaměstnance snižoval o pojistné placené zaměstnancem. O pojistném, které za zaměstnance platí zaměstnavatel, pak daňový zákon decentně mlčel a tvářil se, jako kdyby neexistovalo. Jsem si jist, že mnoho českých zaměstnanců díky tomu žilo v blaženém občanském nevědomí o skutečné ceně své práce.
Nyní se situace změnila ve dvou bodech.
1. Pojistné placené zaměstnancem už základ daně nesnižuje a v podstatě se stává daňově neúčinným výdajem, pokud lze v souvislosti se závislou činností takový pojem použít.
2. Pojistné placené zaměstnavatelem nyní naopak základ daně zvyšuje a to dosti významně.
Zvýšený základ daně pak bude zdaňován jednotnou sazbou 15%.  To je jedno z mála výrazných zjednodušení, které novela přináší. Z občanského pohledu bude zdanění skutečně o poznání průhlednější.
Obdobně u OSVČ přestává být obojí pojistné daňovým výdajem. Zvyšuje se tedy základ daně, ale na druhé straně novela výrazně zvýšila částky, o které se daň snižuje podle § 35ba a § 35c. Například základní snížení daně na poplatníka se z dosavadních 7 200 Kč zvyšuje na 24 840 Kč, na manželku bez vlastního příjmu pak z dosavadních 4 200 Kč také na 24 840 Kč. Jaký bude výsledný finanční efekt pro jednotlivé příjmové skupiny, o tom už jsme ve sdělovacích prostředcích viděli a slyšeli dost. Brzy uvidíme v praxi, nakolik byly tyto výpočty přesné.
Se mzdovým účetnictvím tyto změny dost zatřesou, ale v dnešní počítačové době se většina změn odehraje na úrovni mzdového software a účetní se s nimi setká pouze jako kvalifikovaný uživatel. Poprvé v únoru při zpracování lednových výplat.

Změn a novinek je v zákonu o daních z příjmů celá řada, mnohé z nich mají úzce specializovanou povahu. Jejich rozborem se v rámci tohoto bulletinu nemohu zabývat, doporučuji ale prohlédnout celý zákon o daních z příjmů pomocí funkce Zobrazit poslední změny v předpisu, která umožní rychle vytipovat změny, které se týkají Vaší problematiky (Hlavní menu / Podrobnosti k předpisu / Zobrazit poslední změny v předpisu). Změny jsou označeny červeně a pomocí klávesy F4 lze i zde přepínat mezi textem a obsahem předpisu.

 

3. Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty byl novelizován zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů
Novela přinesla dvě známé a mnohokrát komentované daňové změny.
1. Snížená sazba daně se z dosavadních 5% zvýšila na 9%.
2. Stavební a montážní práce se přeřadily ze snížené sazby do základní sazby. Výjimkou je široce pojatá skupina staveb pro sociální bydlení, v níž jak známo nechybí ani luxusně velké byty a vily. Stavební práce na stavbách pro sociální bydlení jsou i nadále zdaňovány sníženou sazbou, nyní ovšem ve výši 9%.
Novou daňovou kategorií je od 1.1. 2008 "skupina", která se považuje za samostatnou osobu povinnou k dani. Týká se velkých vlastnicky propojených firem, je to určitá obdoba konsolidačního celku. Skupina je v novelizovaném zákonu definovaná jako skupina kapitálově spojených osob, které přímo nebo nepřímo vlastní či řídí jedna druhou alespoň ze 40% (podíl na základním kapitálu nebo na hlasovacích právech). Důležité je, že skupina je registrována jako jeden subjekt s jedním zástupcem a že každý člen skupiny je povinen evidovat plnění, která uskutečnil pro ostatní členy skupiny.

4. Zákon č. 215/2005 Sb., o registračních pokladnách byl novelizován zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů
Klíčová první část zákona o registračních pokladnách (§ 1 až § 23) byla touto novelou zrušena. Povinnost všech prodejců provozovat registrační pokladnu původně zákon stanovil od 1.1. 2007, pak byla odložena na rok 2008 a nynější novela ji zcela zrušila. Zrušení se promítlo množstvím drobných zásahů do několika volně souvisejících předpisů.

 

5. Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí byl novelizován zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů
Účinnost od 1.1. 2008
Zde došlo k selektivnímu zvýšení daně. V nejmenších obcích do 300 obyvatel novela zvýšila stávající "velikostní koeficient" z dosavadní hodnoty 0,3 na 1,0. V obcích od 300 do 600 obyvatel pak z dosavadní hodnoty 0,6 rovněž na 1,0.
Obce dostaly ve věci daně z nemovitostí docela silné pravomoci. Od 1.1. 2008 může obec zcela osvobodit od daně pozemky, konkrétně ornou půdu, trvalé travní porosty, ovocné sady, chmelnice a vinice. Silnou pravomoc dostaly obce i v opačném gardu. Daňovou povinnost mohou zvýšit pomocí nově zavedeného místního koeficientu, který obec vyhlásí v obecně závazné vyhlášce. Daňová povinnost všech poplatníků v rámci obce se tak může zvýšit na 200% až 500%. To už není málo!

6. Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí byl novelizován zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů
Účinnost od 1.1. 2008
O změnách v dani dědické a darovací sdělovací prostředky opakovaně referovaly. Proto jen ve stručnosti zopakuji.
Daň dědická
Od daně dědické byly doposud osvobozeny osoby v 1. skupině, tedy příbuzní v řadě přímé a manželé.
Novela rozšířila osvobození i na osoby ve 2. skupině. Jsou to sourozenci, synovci, neteře, strýcové, tety, zeťové, snachy, děti manžela, rodiče manžela, manželé rodičů plus ještě další, třeba i nepříbuzné osoby, "které se zůstavitelem žily nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a které z tohoto důvodu pečovaly o společnou domácnost nebo byly odkázány výživou na zůstavitele".
Daň darovací
U daně darovací bylo dosavadní osvobození složitější. Osoby v 1. skupině byly osvobozeny do částky 1 milionu Kč, ve druhé skupině do 60 000 Kč, ve 3. skupině do 20 000 Kč.
Novela věc zjednodušila a osoby v 1. a 2. skupině osvobodila zcela, bez ohledu na výši daru.

 

7. Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění byl novelizován zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů
Účinnost od 1.1. 2008
Vedle často zmiňované změny ve stanovení maximálního vyměřovacího základu coby čtyřnásobku průměrné mzdy přinesla tato novela jednu příjemnou novinku, kterou ocení drobní podnikatelé a mzdové účetní. Jejich každoroční povinností je předložit zdravotní pojišťovně známý přehled o příjmech a výdajích, zaplacených zálohách na pojistné, vyměřovacím základu a pojistném. Na tom se nezměnilo nic, ale změnil se termín. Doposud to bylo v šibeniční lhůtě osmi dní od podání daňového přiznání. Obdobný přehled pro správu sociální péče přitom stačí podat do měsíce od zákonného termínu pro daňové přiznání, tedy u většiny poplatníků do 30. dubna.
Novela postavila v této věci obě instituce do zákrytu a přehled se bude podávat do měsíce po zákonném termínu pro daňové přiznání.

Původně měla správa sociální péče také osmidenní lhůtu, ale zrušila ji v roce 1996, tedy před 12 lety. Je potěšitelné, že zdravotnictví konečně se sociální správou srovnalo krok.

 

8. Zákoník práce č. 262/2006 Sb.
V  zákoníku práce figuruje známé ustanovení, které přesunulo na zaměstnavatele dosavadní povinnosti státního sociálního systému, konkrétně podporu nemocného zaměstnance po dobu prvních 14 dnů nemoci. Tento institut byl schválen v červnu 2006 těsně před koncem funkčního období předchozí levicové vlády. Jeho účinnost byla stanovena k 1.1.2007.
Po volbách a změně politické orientace byla účinnost o rok odsunuta na 1.1. 2008. Nynější novela tento zaměstnavatelský nesmysl kupodivu nezrušila, ale opět jen kompromisně o rok odsunula.
V zákonu je to skryto skoro jako cesta k zakopanému pokladu. Hledá se na 3 doby:
1. Náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti, jak se tento institut oficiálně nazývá, je upravenu v §§ 192 až 194 zákoníku práce.
2.Účinnost není uvedena v závěrečném ustanovení o účinnosti, ale je skrytá v §393a odst. 1, kde je řečeno že ustanovení o náhradě mzdy při dočasné pracovní neschopnosti se použijí poprvé ode dne, kterým nabývá účinnosti Zákon o nemocenském pojištění č. 187/2006 Sb.
3. Účinnost Zákona o nemocenském pojištění č. 187/2006 Sb. je stanovena v jeho ustanovení § 201, a to k 1.1. 2008.  Nynější novela tento předpis také pozměnila a vedle jiných změn odsunula jeho účinnost o jeden rok na 1.1. 2009.

 

9. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví byl novelizován zákonem č. 348/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů
Účinnost od 1.1. 2008
Před čtyřmi lety bylo v našich zemích zrušeno jednoduché účetnictví. Od té doby máme pouze účetnictví (podvojné) a daňovou evidenci. Není ovšem legislativního pravidla bez výjimky. Najde se i ve zrušeném jednoduchém účetnictví. Jednoduché účetnictví bylo do konce roku 2006 výjimečně povoleno skupině specifických účetních jednotek. Byla to občanská sdružení s právní subjektivitu, církve, náboženské společnosti, církevní instituce a honební společenstva. Později byla výjimka prodloužena do konce roku 2007.
Nyní byla tato výjimka opět prodloužena, tentokrát na neurčito. Současně ale byla též zpřísněna. V jednoduchém účetnictví mohou z uvedených účetních jednotek nadále účtovat jen ty, jejichž celkové příjmy nepřesahují 3 miliony Kč ročně.

Pět novel pěti postupů účtování
Základním prováděcím předpisem v oblasti účetnictví jsou Postupy účtování. Není to jediný univerzální účetní předpis, je to vlastně skupina šesti Postupů účtování, přičemž každý z nich je určen pro jeden specifický okruh účetních jednotek.  Specifické účetní postupy mají podnikatelé, banky, pojišťovny, zdravotní pojišťovny, nepodnikatelé a státní a veřejná správa. S jedinou výjimkou nepodnikatelů bylo nyní všech zbývajících pět Postupů účtování změněno novelami malého až středního rozsahu.
Všechny novely jsou účinné od 1.1. 2008, ve Sbírce zákonů byly zveřejněny dne 21.12. 2007, tedy s jedenáctidenním předstihem. Je to o čtyři dny méně, než povoluje jako nejkratší lhůtu Zákon o Sbírce zákonů (zákon č. 309/1999 Sb., § 3 odst. 3), ale přesto musím pochvalně konstatovat, že je zde znatelný pokrok. Když před čtyřmi lety došlo k 1.1. 2004 v Postupech účtování k  sérii změn obdobného rozsahu, byly příslušné novely ve Sbírce zákonů zveřejněny o jeden den dříve, tedy na Silvestra 2003.
Jedenáct dní je o poznání více než jeden den. Pokud  Ministerstvo financí v nastoupeném tempu vytrvá, lze očekávat, že v roce 2015 bude novoroční novely účetních předpisů zveřejňovat s předstihem celého měsíce. Přeji mu, aby vytrvalo.

 

10. Vyhláška č. 500/2002 Sb.,  kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví byla novelizována vyhláškou č.349/2007 Sb.
Účinnost od 1.1. 2008
Tato novela je dost rozsáhlá. Na jejím rozsahu se podílejí tři různorodé složky. Je to formální evropeizace některých všeobecných ustanovení spočívající v jejich přeformulování s odvolávkami na evropské účetní normy, dále nemalá skupina změn technického a formulačního rázu a konečně pro nás jako jediná zajímavá skupina změn rázu věcného. Na ně se podíváme.

 

Příloha účetní závěrky (§ 39)

Novela rozšiřuje stávající požadavky na přílohu účetní závěrky. Stanoví, že v příloze je nutno uvádět:

- významný drobný nehmotný a hmotný majetek.

- charakter a obchodní účel operací účetní jednotky, jsou-li rizika nebo užitky z těchto operací významné a pokud je zveřejnění těchto rizik nebo užitků nezbytné k posouzení finanční situace účetní jednotky.

- informace o transakcích mezi účetní jednotkou a podezřele blízkými subjekty (většinový společník, člen správního, řídícího nebo dozorčího orgánu, spřízněná strana), ale jen za tří podmínek:

1. jedná se o transakce významné

2. transakce nebyly uzavřeny za běžných tržních podmínek,

3. jedná se o informace nezbytné k pochopení finanční situace účetní jednotky

- celkové náklady na audit a daňové poradenství

 

Oceňování dlouhodobého majetku (§ 47 odst. 2)

Novela zasáhla do oceňování dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku a do oceňování technického zhodnocení.  Konkrétně tak, že pozměnila výčet položek, které do ocenění nemohou vstupovat. K vyloučeným položkám novela přidala:

- nájemné za stavební pozemek, na kterém se provádí výstavba

- náklady na vybavení pořizovaného dlouhodobého majetku zásobami,

- náklady na biologickou rekultivaci,

- náklady spojené s přípravou a zabezpečením dlouhodobého majetku vzniklé po uvedení pořizovaného dlouhodobého majetku do užívání.

Z dosavadního seznamu nepřípustných oceňovacích položek novela vypustila jako jedinou tuto položku:

- daně spojené s pořízením dlouhodobého majetku, které zákon o daních z příjmů neuznává za výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a dále daň z převodu nemovitostí. Ty v seznamu položek výslovně nevstupujících do ocenění dlouhodobého majetku od 1. ledna 2008 už nefigurují.

 

Oceňování zásob (§ 49)

V oceňování zásob přinesla novela upřesnění ve vymezení nákladů souvisejících s pořízením a vstupujících do ceny zásob. Stávající náklady (přeprava, provize, clo a pojistné) zůstávají beze změny. Na druhé straně ke stávajícím nákladům, které nejsou součástí pořizovací ceny zásob (úroky z úvěrů a půjček poskytnutých na jejich pořízení) novela připojila ještě „kursové rozdíly, smluvní pokuty a úroky z prodlení a jiné sankce ze smluvních vztahů“

Novinkou je dále podrobně rozpracovaná definice vlastních nákladů, které vstupují do ceny zásob. Novela rozlišuje náklady vzniknuvší ve výrobě s krátkodobým nepřetržitým cyklem, v hromadné a velkosériové výrobě a v malosériové a kusové výrobě.

 

 

11. Vyhláška č. 501/2002 Sb.,  kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, byla novelizována vyhláškou č.350/2007 Sb.
Účinnost od 1.1. 2008
Novela upřesňuje kategorii základního kapitálu, mimořádných výnosů a mimořádných nákladů, oceňování účastí pro investiční společnosti a některé konsolidační operace.

 

12. Vyhláška č. 502/2002 Sb.,  kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami, byla novelizována vyhláškou č.351/2007 Sb.
Účinnost od 1.1. 2008
Novela rozšiřuje požadavky na přílohu k účetní závěrce (rizikové transakce, transakce se spřízněnými stranami, náklady na audit) a upřesňuje některé položky rozvahy  (dohadné položky).

 

13. Vyhláška č. 503/2002 Sb.,  kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, pro účetní jednotky pro zdravotní pojišťovny, byla novelizována vyhláškou č.352/2007 Sb.
Účinnost od 1.1. 2008
Novela je krátká, upřesňuje některé položky rozvahy  (rezervy) a ukládá povinnost vytvářet rezervy na neskončené soudní spory.

 

14. Vyhláška č. 505/2002 Sb.,  kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu, byla novelizována vyhláškou č.353/2007 Sb.
Účinnost od 1.1. 2008
Novela o rozsahu čtyř stran Sbírky zákonů upřesňuje v rozvaze specifikaci dlouhodobého nehmotného majetku, některé prostředky rozpočtového hospodaření (úroky, penále kursové ztráty, bankovní poplatky), krátkodobé závazky a podrobněji upravuje náklady související s pořízením dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku. Došlo i na směrnou účtovou osnovu, do níž přibyly účty ve třech  účtových třídách. Jsou to:

Účtová třída 2 - Vztahy ke státnímu rozpočtu, k rozpočtu organizačních složek státu, k rozpočtu územních samosprávných celků a rozpočtové a ostatní finanční účty

Účtová třída 3 - Zúčtovací vztahy

Účtová třída 4 - Náklady organizačních složek státu a územních samosprávných celků

 

 

15. Zákoník práce č. 262/2006 Sb.,  byl novelizován zákonem č. 362/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Účinnost od 1.1. 2008
 Zákoník práce z roku 2006 byl od samého počátku předmětem ostrých legislativních sporů. Jednou z výtek bylo množství technických nedorazů, nesoulad s existujícími právními předpisy a občas i vnitřní protiřečení. Tato osmistránková novela se snaží zmíněné nedostatky odstranit. Je to novela převážně technického rázu.

Vedle změn výlučně technické povahy přináší i několik novinek věcných. O těch podstatných už sdělovací prostředky referovaly v průběhu parlamentního schvalování. Například limit pro délku pracovní doby u nezletilých zaměstnanců byl zvýšen ze 30 na 40 hodin týdně, lehce se zmírnila omezení pro pružnou pracovní dobu nebo citlivější respektování potřeby sezónních prací v zemědělství.

 

16. Vyhláška č. 357/2007 Sb., kterou se pro účely poskytování cestovních náhrad mění sazba základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stanoví průměrná cena pohonných hmot
Účinnost od 1.1. 2008
Ministerstvo práce a sociálních věcí pro rok 2008 mírně zvýšilo sazby pro služební cesty zaměstnanců, kteří použijí svůj vlastní automobil.

 

Náhrady za použití “soukromého” automobilu ke služební cestě (kilometrovné)

Druh vozidla

Sazba v roce 2007

Sazba v roce 2008

Osobní automobil

3,80

4,10

Motocykl, tříkolka

1,00

1,10

 

 

Úředně stanovené průměrné ceny pohonných hmot, podle nichž zaměstnanci vypočítávají svou náhradu za spotřebované pohonné hmoty při služebních cestách svým soukromým automobilem zaznamenaly oproti loňskému roku docela slušný vzestup:

 

Průměrné ceny pohonných hmot (pro zaměstnance)

Druh pohonné hmoty

 

Oktany
Cena v Kč

 

rok 2007

rok 2008

Benzin automobilový

91*

27,90

30,60

Benzin automobilový

95

28,10

30,90

Benzin automobilový

98

31,10

33,10

Motorová nafta

 

28,10

31,20

* V roce 2007 ministerstvo rozlišovalo dva druhy 91 oktanového benzinu.

   Speciál 91 za 27,80 a Normál 91 za 27,90 Kč.

 

Připomínám, že tyto ceny se použijí v případě, že zaměstnanec neprokáže skutečnou cenu nákupním dokladem.

 

17. Vyhláška č. 338/2007 Sb., o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2008
Účinnost od 1.1. 2008
Sazby zahraničního stravného se v roce 2008 změnily u 22 zemí. Jsou to tyto státy:

Angola, Ázerbajdžán, Brazílie, Burkina Faso, Džibuti, Ghana, Guinea, Guinea-Bissau, Hongkong, Chile, Kuba, Libérie, Litva, Niger, Paraguay, Pobřeží Slonoviny, Sierra Leone, Singapur, Slovensko, Svatý Tomáš a Princův ostrov, Sýrie, Togo.

Z větší části je to zvýšení, zpravidla o 10 až 15 procent.

 

Finanční zpravodaj

18. Sdělení k pokynu č. D-300 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
FZ 8-9/2007 č.25 ze dne 10.12. 2007
Kratičký doplněk ke klíčovému daňovému pokynu D-300 upřesňuje dva daňové problémy.

Peněžní plnění poskytované zaměstnanci vedle mzdy (Pokyn D-300, bod 10 ve vysvětlivkách k § 24 odst. 2.)

Do konce roku 2006 zákon výslovně stanovil, že "peněžní plnění poskytované zaměstnanci vedle mzdy, pokud nárok na toto plnění nestanoví zvláštní předpis", není daňově účinným výdajem (§ 25 odst. 1 písmeno d).

Na to navazovala vysvětlivka v pokynu D-300, která upozorňovala, že obojí pojistné "související s peněžním plněním poskytovaným zaměstnanci vedle mzdy, které je neuznatelným daňovým výdajem podle § 25 odst. 1 písm. d)" je na rozdíl od tohoto plnění daňově účinným výdajem.

 

K 1.1. 2007 bylo zmíněné ustanovení § 25 odst. 1 písm. d) změněno a citovaná věta o peněžním plnění poskytovaným zaměstnanci vedle mzdy z něj byla vypuštěna. Zákon tedy už netvrdí výslovně, že by se jednalo o nedaňový výdaj, ale ani neříká opak, pouze mlčí.

 

Na změnu nyní, o rok později, navazuje ve Finančním zpravodaji toto sdělení. Cituji:

"Znamená to, že počínaje 1.1. 2007 je peněžní plnění vedle mzdy daňovým výdajem za předpokladu, že bude postupováno podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 5  zákona."

Pro úplnost cituji ještě odkazované ustanovení § 24 odst. 2 písm. j) bod 5:

(daňovým výdajem jsou také)

"j) výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložené na

. . .

5. práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak ".

 

Příspěvek na stravování (Pokyn D-300, bod 20 ve vysvětlivkách k § 24 odst. 2.)

Zákon o daních z příjmů v § 24 stanoví, že příspěvek na stravování (stravenky nebo oběd v závodce) je pro zaměstnavatele daňovým výdajem, pochopitelně do omezené, zákonem stanovené částky (§ 24 odst 2, písmeno j) bod 4).

Pokyn D-300 k tomu poněkud složitě doplňoval, že pokud zaměstnanec neodpracuje část směny nebo celou směnu, může příspěvek na stravování zůstat pro zaměstnavatele daňovým výdajem, pokud je splněna jedna z pěti konkrétních podmínek, které pokyn uváděl.

 

Počátkem roku 2007 bylo ale předmětné ustanovení zákona rozšířeno o podmínku, že "příspěvek na stravování lze uplatnit jako výdaj (náklad), pokud přítomnost zaměstnance v práci během této stanovené směny trvá aspoň 3 hodiny".

 

Na změnu zákona nyní toto ministerské sdělení reaguje a zmíněnou vysvětlivku č. 20 k § 24 odst. 2 v pokynu D-300 mění v tom smyslu, že v podstatě opakuje ustanovení zákona s jedinou podmínkou tří odpracovaných hodin.

 

19. Změny českých účetních standardů pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů a pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 505/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů
FZ 10/2007 č.31 ze dne 31.12. 2007
Finanční zpravodaj 10/2007 nese datum vydání 31.12. 2007, veřejně dostupný byl ale až 7.1. 2008. Hlavní novinkou, kterou přináší jsou změny ve dvou skupinách účetních standardů, v účetních standardech pro podnikatele a v účetních standardech pro státní a veřejnou správu a příspěvkové organizace. Účetní standardy jsou podzákonnou normou, mají ale silný normativní význam. Proto o této změně budeme hovořit jako o novele, i když se nejedná o změnu v právním předpise.

Změny v českých účetních standardech pro podnikatele

Tato novela není nejmenší, ve Finačním zpravodaji obnáší 3 strany textu. Z celkového počtu 23 účetních standardů novela modifikuje 13 standardů a jeden zcela ruší. Uvádím stručný přehled největších změn:

Standard č. 10 - Zvláštní operace s pohledávkami byl novelou zrušen.

Standard č. 11 - Operace s podnikem. Změny se soustřeďují zejména na otázky oceňování při přeměnách společnosti a jejich zobrazení v účetnictví.

Standard č. 13 - Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek. Mírné snížení nároků na podrozvahovou evidenci.

Standard č. 15 - Zásoby. Misto "skladové evidence" byla zavedena "evidence o zásobách".

Standard č. 17 - Zúčtovací vztahy. Rozšíření a upřesnění podkladů pro účtování o dotacích.

Změny v českých účetních standardech pro ÚSC, PO, SF a OSS

Novela mění účetní standardy pro účetní jednotky účtující podle vyhlášky č. 505/2002 Sb., čili pro státní a veřejný sektor a příspěvkové organizace. Dost nepřehledné změny se soustředily na rozšíření rozvahy o skupinu nových položek a na vysvětlující slovo k odpovídajícímu účetnímu postupu, v někerých případech i k jejich obsahovému vymezení.