Rozvláčně
Březen 2009 byl po legislativní stránce měsícem neutrálním, v daňové a účetní a příbuzné legislativě se nic nezměnilo a nic nepřibylo. To platilo po celý březen až do 31.3. 2009. Pak přišel první duben a kromě aprílových žertů přinesl menší novelu zákona o dani z přidané hodnoty, která se promítla i do zákona o daních z příjmů.
Kromě této novinky jsem ve Sbírce zákonů tentokrát na nic zajímavého nenarazil. Finanční zpravodaj v březnu nevyšel.
1. Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty byl novelizován zákonem č. 87/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Účinnost od 1.4. 2009
Tato neveká novela zabrala v Sbírce zákonů dvě a půl stránky. Zaujaly mne zde tři daňové záležitosti.
Od zavedení daně z přidané hodnoty v roce 1993 platilo, že jinak obecný princip zdanění přidané hodnoty měl jednu významnou výjimku zaměřenou na osobní automobily. Spočívala v tom, že princip přidané hodnoty zde platil jen z poloviny. Převod osobního automobilu podléhal zdanění, ale kupující plátce zde neměl nárok na odpočet daně. Na to navazovalo formálně přesné rozlišování automobilů na "osobní", pro které tato výjimka platí a "užitkové", u nichž odpočet uplatnit lze.
Nyní, díky hospodářské depresi, byl konečně tento legislativní nesmysl zrušen. Musím konstatovat, že v daňovém právu se zatím hospodářská deprese projevuje sice málo, ale vždy pozitivně.
Druhou novinkou je upřesnění pro příležitostný dovoz zboží při zahraniční turistice, tedy předmětů určených k osobnímu užívání, nikoli k obchodním účelům. Do zákona o DPH byla vložena skupina nových paragrafů § 71a až 71f, která upřesňuje příslušná pravidla.
Třetí změna zasahuje do Přílohy 1, tedy do seznamu zboží podléhajícího snížené sazbě a rozšiřuje ho o položku č. 7-12 Rostliny a semena. Na tom by nebylo nic až tak zajímavého, ke změnám takového druhu v zákonu o DPH čas od času dochází. Zajímavá je zde účinnost. Tu totiž novela stanoví retroaktivně od 1.1.2009 !!!
Osobně se domnívám, že se nejedná o úmysl ale o překlep. Jsem ovšem zvědav, jak tato novinka dopadne.
2. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů byl novelizován zákonem č. 87/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Účinnost od 1.4. 2009
Novela zákona o dani z přidané hodnoty se promítla i do zákona o daních z příjmů, a to do dvou daňových problémů, které ovšem s přidanou hodnotou nikterak nesouvisejí.
První přináší lehké daňové zmírnění u finančního leasingu, ale jen u majetku zařazeného ve druhé a třetí odpisové skupině. Doposud platilo, že nájemné, tedy leasingové splátky, jsou daňové účinným nákladem za podmínky, že doba nájmu není kratší než předepsaná doba odpisování. Tedy 5 let (=60 měsíců) pro 2. odpisovou skupinu a 10 let (=120 měsíců) pro 3. odpisovou skupinu.
Nynější novela tuto povinnou minimální dobu nájmu u uvedených odpisových zkrátila o půl roku. U odpisové skupiny 2 z 60 na 54 měsíců, u odpisové skupiny 3 ze 120 na 114 měsíců.
Odpisová skupina 1 a nemovitosti výslovně dostaly stejný časový interval, jako měly doposud, tedy 36 měsíců a 30 let (§ 24 odst. 4 písme. a).
Druhá změna se týká firem s velkými úvěry od spojených osob a z nich plynoucími vysokými finančními náklady v podobě úroků a poplatků za záruky. Doposud platilo, že u takových forem jsou úroky (a ostatní finanční náklady) daňově uznatelné jen do výše, která odpovídá úrokům z dvojnásobku vlastního kapitálu. Lépe na tom byly banky a pojišťovny, u nich byl tímto daňovým limitem trojnásobek vlastního kapitálu. Úroky přesahující takovou částku už byly nákladem daňově neúčinným (§ 25 odst. 1 písm. w).
Novela oba limity zdvojnásobila. Nyní jsou úroky daňově účinným nákladem až do výše odpovídající úrokům z úvěru ze čtyřnásobku vlastního kapitálu, u bank a pojišťoven pak šestinásobku vlastního kapitálu.