Rozvláčně
Červencové změny mají v naší daňové legislativě dost výjimečný charakter. Jsou krátké, jasné, jednoduché a dokonce smysluplné. Jedná se o dvě protikrizová opatření z balíčku připraveného týmem NERV v rámci Národního protikrizového plánu. Jsou cíleny na podporu zamětnanosti a podporu investic.
1. Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti byl novelizován zákonem č. 221/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
Účinnost od 1.8. 2009
Tato novela je jedním z protikrizových opatření, které inicializovala bývalá Topolánkova vláda v rámci tehdejšího Národního protikrizového plánu na základě doporučení skupiny odborníků zvané NERV. Po pádu vlády byl NERV rozkulačen a Národní protikrizový plán zdánlivě zmizel ze scény. Ale nezmizel úplně, jak dokazuje tato novela, která zavádí jeden z důležitých protiútlumových mechanismů - snížení zaměstnavatelských nákladů pomocí slevy na té části pojistného, kterou je povinen platit zaměstnavatel. Cílem opatření je snížit náklady práce u zaměstnanců s nižšími a průměrnými mzdami, tedy těmi, kteří bývají ztrátou práce postiženi nejtíživěji.
Sleva se tedy nevztahuje na pojistné nadprůměrně placených zaměstnanců a neměří všem stejně. Je degresivní, tedy progresivní v opačném smyslu. U zaměstnanců s průměrným příjmem je sleva malá. U nižích příjmů je větší, čím nižší příjem, tím více sleva roste. Nesmí se ale vyšplhat výš, než je 25% vyměřovacího základu zaměstnance. Cituji z nově vloženého ustanovení § 21a:
§ 21a Slevy na pojistném
(1) Zaměstnavatel má nárok na slevu na pojistném za každého zaměstnance uvedeného v § 3 odst. 3 písm. a), jehož vyměřovací základ je nižší, než 1,15násobek průměrné mzdy zaokrouhlený na celé stokoruny směrem nahoru.
. . .(5) Výše slevy na pojistném za jednotlivého zaměstnance činí 3,3 % rozdílu mezi 1,15násobkem průměrné mzdy zaokrouhleným na celé stokoruny směrem nahoru a vyměřovacím základem zaměstnance. Výše slevy na pojistném za jednotlivého zaměstnance činí nejvýše 25 % jeho vyměřovacího základu. Výše slevy na pojistném za jednotlivého zaměstnance se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
Předkladatel novely odhaduje, že průměrná výše poskytnuté slevy se bude pohybovat mezi 370 – 380 Kč měsíčně na zaměstnance, tedy na zaměstnance, který splňuje podmínku stanovenou v odstavci 1 (1,15 násobek průměrné mzdy). V roce 2009 to je částka 27 088 Kč.
Mzdová účetní sečte slevy na všechny zaměstnance a odečte je od celkové sumy pojistného před odečtem nemocenské. Cituji:
§ 21a Slevy na pojistném
(6) Úhrn slev na pojistném náležející zaměstnavateli za kalendářní měsíc odečte zaměstnavatel z částky pojistného odváděného za kalendářní měsíc, a to před odečtem poloviny částky, kterou v kalendářním měsíci zúčtoval zaměstnancům na náhradě mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti a kterou odečítá podle § 9 odst. 2, 3 nebo 4, popřípadě před ostatními odečty z částky odváděného pojistného. Zaměstnavatel uplatňuje úhrn slev na pojistném na předepsaném tiskopisu podle § 9 odst. 5 nebo 6; na tomto tiskopisu uvádí též údaj o úhrnu slev, který mu za kalendářní měsíc náleží, a údaj o počtu zaměstnanců, za které mu sleva na pojistném náleží. Úhrn slev na pojistném lze uplatnit jen do dne splatnosti pojistného za kalendářní měsíc, za který sleva na pojistném náleží; slevu na pojistném nelze uplatnit zpětně. Byl-li z částky pojistného odečten úhrn slev na pojistném ve vyšší částce, než mohl být odečten, považuje se částka, o kterou bylo pojistné takto zkráceno, za dluh na pojistném; byl-li z částky pojistného odečten úhrn slev na pojistném v nižší částce, než mohl být odečten, nedoplatek na slevě na pojistném nevzniká.
Slevy na pojistném uplatní zaměstnavatelé poprvé v srpnu 2009. Opatření je to mimořádné a dočasné, platí do konce roku 2010. Má ale významný doplněk v přechodných ustanoveních nazvaný Mimořádná sleva na pojistném. V srpnu 2009 se budou zaměstnavatelé těšit vedle výše uvedené slevy ještě jednorázové kumulované slevě, která bude vykalkulovaná za měsíce leden až červenec 2009, jako kdyby tato novela platila retroaktivně už od 1.1. 2009. To je pobídka vskutku významná.
2. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů byl novelizován zákonem č. 216/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Účinnost od 20.7. 2009
Tato novela je dalším opatřením směrovaným proti hospodářskému útlumu v době ekonomické recese. Stejně jako výše uvedená novela zákona o sociálním pjištění patří ke skupině protikrizových opatření zahrnutých do dnes opuštěného Národního protikrizového plánu doporučeného ekonomy z někdejšího týmu NERV. To podstatné, co novela zavádí, je urychlené odpisování hmotného majetku.
Změna je to docela razantní. Majetek z první odpisové skupiny se odpíše za jediný rok (místo dosavadních tří), z druhé skupiny za dva roky (místo dosavadních pěti). Stejné pravidlo platí i pro finanční leasing. Tato úprava se ale vztahuje jen na nový hmotný majetek. Opatření je koncipováno jako mimořádné a jednorázové, platí jen pro majetek pořízený v roce 2009 a v první polovině roku 2010. Toto časové omezení prozrazuje, že vládní ekonomičtí experti předvídali konec hospodářského útlumu na léto 2010. Je to ale pohled z letošního února, tedy půl roku starý. Dnes by ho nejeden ekonom viděl jako přehnaně optimistický.
Vládní návrh této novely obsahoval jen zavedení mimořádných odpisů. Nic jiného. Konečná podoba novely je ale mnohem košatější, má celkem 19 novelizačních bodů a mimořádné odpisy se mezi nimi skoro ztrácejí. Většina přidaných změn zasahuje do problematiky mezinárodního zdanění, dále novela přináší několik upřesnění spíše technické povahy. Jiné daňově citlivé změny, než mimořádné odpisy v novele nefigurují, přestože se během legislativního procesu objevily v pozměňovacích návrzích. Příkladem je návrh na opětovné zavedení progresivní sazby daně, který hlasováním neprošel.
3. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů byl novelizován zákonem č. 221/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
Účinnost od 1.8. 2009
Drobné daňové upřesnění navazující na slevy pojistného. Upozorňuje, že sleva na pojistném placeném zaměstnavatelem se nepromítá do výpočtu základu daně podle §6 odst. 13. Cituji novelizované ustanovení:
§ 21a Slevy na pojistném
(13) Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy ze závislé činnosti nebo funkční požitky, s výjimkou uvedenou v odstavcích 4 a 5, zvýšené o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění, které je z těchto příjmů podle zvláštních právních předpisů21) povinen platit zaměstnavatel (dále jen "povinné pojistné"); částka odpovídající povinnému pojistnému se při výpočtu základu daně připočte k příjmu ze závislé činnosti nebo funkčnímu požitku i u zaměstnance, u kterého povinnost platit povinné pojistné zaměstnavatel nemá. Povinné pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
Při výpočtu základu daně podle věty první se při stanovení částky povinného pojistného nepřihlíží ke slevám nebo k mimořádným slevám na pojistném u zaměstnavatele a ani k jiným částkám, o které si zaměstnavatel snižuje odvody povinného pojistného.