Sdělení Ministerstva zahraničních věcí
ÚMLUVA O UDĚLOVÁNÍ EVROPSKÝCH PATENTŮ (EVROPSKÁ PATENTOVÁ ÚMLUVA) z 5. října 1973
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 5. října 1973 byla v Mnichově přijata Úmluva o udělování evropských patentů (Evropská patentová úmluva).
S Úmluvou vyslovil souhlas Parlament České republiky.
Listina o přístupu České republiky k Úmluvě, podepsaná prezidentem republiky
dne 26. dubna 2002, byla uložena u vlády Spolkové republiky Německo,
depozitáře Úmluvy, dne 30. dubna 2002.
Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku 169 odst. 1
dne 7. října 1977. Pro Českou republiku vstoupila v platnost v souladu
s ustanovením odstavce 2
téhož článku dne 1. července 2002.
Anglické znění a český překlad Úmluvy se vyhlašují současně.
PŘEKLAD
ÚMLUVA O UDĚLOVÁNÍ EVROPSKÝCH PATENTŮ (EVROPSKÁ PATENTOVÁ ÚMLUVA) z 5. října 1973
ve znění aktu revidujícího článek 63 EPÚ ze 17. prosince 1991 a rozhodnutí správní rady Evropské patentové organizace z 21. prosince 1978, 13. prosince 1994, 20. října 1995, 5. prosince 1996 a 10. prosince 1998
PREAMBULE
Smluvní státy,
vedeny snahou posílit spolupráci mezi evropskými státy v oblasti ochrany
vynálezů,
vedeny snahou, aby tuto ochranu bylo možno získat v těchto státech jediným
řízením o udělení patentu a zavedením určitých jednotných pravidel
upravujících patenty takto udělené,
vedeny snahou uzavřít za tímto účelem úmluvu, kterou se zřizuje Evropská patentová organizace a která představuje zvláštní úmluvu ve smyslu článku 19 Úmluvy na ochranu
průmyslového vlastnictví, podepsané v Paříži 20. března 1883 a naposledy revidované 14. července 1967, a smlouvu o regionálním patentu ve smyslu článku 45 odst. 1 Smlouvy o patentové
spolupráci z 19. června 1970,
se dohodly na těchto ustanoveních:
ČÁST I OBECNÁ A INSTITUCIONÁLNÍ USTANOVENÍ
Článek 1 Evropské právo pro udělování patentů
Touto úmluvou se vytváří pro smluvní státy společné právo pro udělování patentů na vynálezy.
(1) Patenty udělené podle této úmluvy se nazývají evropské patenty.
(2) Evropský patent má v každém smluvním státě, pro který byl udělen, stejný účinek a podléhá stejnému režimu jako národní patent udělený v tomto státě, pokud tato úmluva nestanoví jinak.
O udělení evropského patentu lze žádat pro jeden, několik nebo všechny smluvní státy.
Článek 4 Evropská patentová organizace
(1) Touto úmluvou se zřizuje Evropská patentová organizace, dále jen Organizace. Je vybavena správní a finanční autonomií.
(3) Úkolem Organizace je udělovat evropské patenty. Tento úkol plní Evropský patentový úřad pod dohledem správní rady.
HLAVA II EVROPSKÁ PATENTOVÁ ORGANIZACE
(1) Organizace má právní subjektivitu.
(2) Organizace má v každém smluvním státě nejširší možnou právní způsobilost, jaká je přiznána právnickým osobám podle národního práva státu; může zejména nabývat a zcizovat movitý a nemovitý majetek a má procesní způsobilost.
(3) Organizaci zastupuje prezident Evropského patentového úřadu.
(1) Organizace má sídlo v Mnichově.
(2) Evropský patentový úřad má sídlo v Mnichově. Má pobočku v Haagu.
Článek 7 Jednatelství Evropského patentového úřadu
Rozhodnutím správní rady mohou být v případě potřeby zřízena ve smluvních státech a při mezivládních organizacích v oblasti průmyslového vlastnictví jednatelství pro účely informační a za účelem spolupráce, pokud k tomu smluvní státy nebo příslušné organizace poskytnou souhlas.
Protokol o výsadách a imunitách, který tvoří přílohu této úmluvy, vymezuje podmínky, za nichž Organizace, členové správní rady, zaměstnanci Evropského patentového úřadu a další osoby uvedené v tomto protokolu, které se podílejí na práci Organizace, požívají na území každého smluvního státu výsady a imunity, nezbytné pro plnění jejich povinností.
(1) Smluvní odpovědnost Organizace se řídí právem, které platí pro příslušnou smlouvu.
(2) Mimosmluvní odpovědnost Organizace za škody způsobené Organizací nebo zaměstnanci Evropského patentového úřadu při plnění jejich povinností se řídí ustanoveními platného práva Spolkové republiky Německo. Je-li škoda způsobena pobočkou v Haagu nebo některým jednatelstvím nebo jejich zaměstnancem, použijí se ustanovení práva smluvního státu, v němž jsou pobočka nebo jednatelství umístěny.
(3) Osobní odpovědnost zaměstnanců Evropského patentového úřadu vůči Organizaci upravuje služební řád nebo pro ně platné zaměstnanecké podmínky.
(4) Soudy příslušnými k řešení sporů uvedených v odstavcích 1 a 2 jsou:
(a) pro spory podle odstavce 1 příslušný soud ve Spolkové republice Německo, není-li ve smlouvě uzavřené mezi stranami určen soud jiného státu;
(b) pro spory podle odstavce 2 příslušný soud ve Spolkové republice Německo nebo příslušný soud ve státě, v němž je umístěna pobočka nebo jednatelství.
HLAVA III EVROPSKÝ PATENTOVÝ ÚŘAD
(1) Evropský patentový úřad řídí prezident, který odpovídá za svou činnost správní radě.
(2) Za tímto účelem má prezident zejména tato práva a povinnosti:
(a) činí všechna nezbytná opatření k zajištění činnosti Evropského patentového úřadu, včetně vydávání interních administrativních instrukcí a zveřejňování oznámení pro veřejnost;
(b) stanoví, které úkony je třeba učinit u Evropského patentového úřadu v Mnichově a které u pobočky v Haagu, neobsahuje-li příslušné ustanovení tato úmluva;
(c) může předkládat správní radě návrhy změn této úmluvy a návrhy obecných pravidel i rozhodnutí, které spadají do pravomoci správní rady;
(d) připravuje a provádí rozpočet, jeho změny a dodatky;
(e) každoročně předkládá správní radě zprávu o činnosti;
(f) vykonává dozorčí pravomoc nad zaměstnanci;
(g) s výhradou ustanovení článku 11 jmenuje a povyšuje zaměstnance;
(h) vykonává disciplinární pravomoc vůči zaměstnancům, kteří nejsou uvedeni v článku 11 , a může navrhovat správní radě disciplinární opatření vůči zaměstnancům uvedeným v článku 11 odst. 2 a 3 ;
(i) svá práva a své povinnosti může přenášet.
(3) Prezident má několik viceprezidentů. Je-li prezident nepřítomen nebo zaneprázdněn, zastupuje jej některý z viceprezidentů způsobem stanoveným správní radou.
Článek 11 Jmenování vyšších úředníků
(1) Prezident Evropského patentového úřadu je jmenován rozhodnutím správní rady.
(2) Viceprezidenti jsou jmenováni rozhodnutím správní rady po poradě s prezidentem.
(3) Členové stížnostních senátů a velkého stížnostního senátu včetně jejich předsedů jsou jmenováni na návrh prezidenta Evropského patentového úřadu rozhodnutím správní rady. Po poradě s prezidentem Evropského patentového úřadu mohou být rozhodnutím správní rady jmenováni opětovně.
(4) Disciplinární pravomoc vůči zaměstnancům uvedeným v odstavcích 1 až 3 vykonává správní rada.
Zaměstnanci Evropského patentového úřadu nesmějí, a to ani po skončení činnosti, zveřejňovat nebo využívat informace, které mají povahu služebního tajemství.
Článek 13 Spory mezi Organizací a zaměstnanci Evropského patentového úřadu
(1) Zaměstnanci a bývalí zaměstnanci Evropského patentového úřadu nebo jejich právní nástupci se mohou v případě sporů s Evropskou patentovou organizací odvolat ke Správnímu soudu Mezinárodní organizace práce v souladu se statutem soudu, ve lhůtách a za podmínek stanovených ve služebním řádu stálých zaměstnanců či penzijním řádu nebo vyplývajících ze zaměstnaneckých podmínek.
(2) Odvolání je přípustné pouze tehdy, jestliže dotčená osoba vyčerpala ostatní odvolací prostředky, které jí poskytuje služební řád, penzijní řád nebo zaměstnanecké podmínky.
Článek 14 Jazyky Evropského patentového úřadu
(1) Úředními jazyky Evropského patentového úřadu jsou angličtina, francouzština a němčina. Evropské patentové přihlášky se podávají v některém z těchto jazyků.
(2) Fyzické nebo právnické osoby, které mají bydliště nebo sídlo na území smluvního státu, jehož úředním jazykem je jiný jazyk než angličtina, francouzština nebo němčina, a příslušníci tohoto státu, kteří mají trvalý pobyt v zahraničí, však mohou podat evropskou patentovou přihlášku v úředním jazyce tohoto státu. Ve lhůtě stanovené prováděcím předpisem však musí být předložen překlad do některého z úředních jazyků Evropského patentového úřadu; v průběhu celého řízení před Evropským patentovým úřadem lze tento překlad uvést do souladu s původním zněním přihlášky.
(3) Úřední jazyk Evropského patentového úřadu, v němž je evropská patentová přihláška podána nebo do kterého byla v případě uvedeném v odstavci 2 přeložena, se bude používat jako jazyk řízení ve všech řízeních před Evropským patentovým úřadem týkajících se přihlášky nebo patentu na jejím základě uděleného, nestanoví-li jinak prováděcí předpis.
(4) Osoby uvedené v odstavci 2 mohou podávat v úředním jazyce příslušného smluvního státu i písemnosti, které je třeba předložit ve stanovené lhůtě. Musí však předložit ve lhůtě uvedené v prováděcím předpisu překlad do jazyka řízení; v případech uvedených v prováděcím předpise mohou podat překlad do jiného úředního jazyka Evropského patentového úřadu.
(5) Není-li písemnost, která nepatří k podlohám evropské patentové přihlášky, podána v jazyce předepsaném touto úmluvou nebo není-li překlad vyžadovaný na základě této úmluvy podán včas, má se za to, že písemnost nebyla přijata.
(6) Evropské patentové přihlášky se zveřejňují v jazyce řízení.
(7) Evropské patentové spisy se zveřejňují v jazyce řízení; obsahují i překlad nároků do obou ostatních úředních jazyků Evropského patentového úřadu.
(8) Ve třech úředních jazycích Evropského patentového úřadu se zveřejňuje:
(a) Evropský patentový věstník;
(b) Úřední list Evropského patentového úřadu.
(9) Zápisy do evropského patentového rejstříku se provádějí ve třech úředních jazycích Evropského patentového úřadu. V případě pochybnosti je závazný zápis v jazyce řízení.
Pro provádění řízení stanovených v této úmluvě se v Evropském patentovém úřadě zřizují:
Přijímací oddělení je součástí pobočky v Haagu. Je příslušné k provádění vstupního a formálního průzkumu každé evropské patentové přihlášky až do doby, kdy byla podána žádost o provedení průzkumu nebo kdy přihlašovatel sdělil podle článku 96 odst. 1 , že si přeje pokračovat v řízení o přihlášce. Dále je příslušné ke zveřejnění evropské patentové přihlášky a zprávy o evropské rešerši.
Rešeršní oddělení jsou součástí pobočky v Haagu. Jsou příslušná k vyhotovení zpráv o evropské rešerši.
(1) Průzkumová oddělení jsou příslušná k průzkumu každé evropské patentové přihlášky od doby, kdy skončila příslušnost přijímacího oddělení.
(2) Průzkumové oddělení se skládá ze tří technických členů. Projednáním až do konečného rozhodnutí je však zpravidla pověřen jeden člen oddělení. Ústní jednání probíhá před celým průzkumovým oddělením. Průzkumové oddělení je doplněno o právního člena, vyžaduje-li to podle jeho názoru povaha rozhodnutí. V případě rovnosti hlasů je rozhodující hlas předsedy průzkumového oddělení.
(1) Odporové oddělení je příslušné k projednání odporů proti evropským patentům.
(2) Odporové oddělení je tvořeno třemi technickými členy, z nichž alespoň dva se nezúčastnili řízení o udělení patentu, který je předmětem odporu. Člen, který se účastnil řízení o udělení patentu, nemůže být předsedou. Odporové oddělení může svěřit projednání odporu jednomu ze svých členů. Ústní jednání probíhá před celým odporovým oddělením. Má-li odporové oddělení za to, že povaha rozhodnutí to vyžaduje, je doplněno o právního člena, který se nezúčastnil řízení o udělení patentu. V případě rovnosti hlasů je rozhodující hlas předsedy odporového oddělení.
(1) Právní oddělení je příslušné k rozhodnutím týkajícím se zápisů (a jejich výmazů) do evropského patentového rejstříku, jakož i zápisů do seznamu zástupců a jejich výmazů.
(2) Rozhodnutí právního oddělení činí jeden právní člen.
(1) Stížnostní senáty jsou příslušné k projednávání stížností proti rozhodnutím přijímacího oddělení, průzkumových oddělení, odporových oddělení a právního oddělení.
(2) V případě stížnosti proti rozhodnutí přijímacího oddělení nebo právního oddělení je stížnostní senát tvořen třemi právními členy.
(3) V případě stížnosti proti rozhodnutí průzkumového oddělení je stížnostní senát tvořen:
(a) dvěma technickými členy a jedním členem právním, týká-li se rozhodnutí zamítnutí evropské patentové přihlášky nebo udělení evropského patentu a bylo-li vydáno průzkumovým oddělením tvořeným méně než čtyřmi členy;
(b) třemi technickými členy a dvěma členy právními, bylo-li rozhodnutí vydáno průzkumovým oddělením tvořeným čtyřmi členy nebo vyžaduje-li to podle názoru stížnostního senátu povaha stížnosti;
(c) třemi právními členy v ostatních případech.
(4) V případě stížnosti proti rozhodnutí odporového oddělení je stížnostní senát tvořen:
(a) dvěma technickými členy a jedním členem právním, bylo-li rozhodnutí vydáno odporovým oddělením tvořeným třemi členy;
(b) třemi technickými členy a dvěma členy právními, bylo-li rozhodnutí vydáno odporovým oddělením tvořeným čtyřmi členy nebo vyžaduje-li to podle názoru stížnostního senátu povaha stížnosti.
Článek 22 Velký stížnostní senát
(1) Velký stížnostní senát je příslušný:
(a) k rozhodování právních otázek, které mu byly předloženy stížnostními senáty;
(b) k zaujímání stanovisek k právním otázkám, které mu byly předloženy prezidentem Evropského patentového úřadu za podmínek stanovených v článku 112.
(2) Při rozhodování nebo zaujímání stanoviska je velký stížnostní senát tvořen pěti právními členy a dvěma členy technickými. Předsedou je právní člen.
Článek 23 Nezávislost členů senátů
(1) Členové velkého stížnostního senátu a stížnostních senátů jsou jmenováni na dobu pěti let a mohou být po tuto dobu ze svých funkcí odvoláni jen ze závažných důvodů a jen přijme-li takové rozhodnutí správní rada na návrh velkého stížnostního senátu.
(2) Členové senátů nemohou být členy přijímacího oddělení, průzkumových oddělení, odporových oddělení nebo právního oddělení.
(3) Ve svých rozhodnutích nejsou členové senátů vázáni žádnými pokyny a řídí se pouze ustanoveními této úmluvy.
(4) Jednací řády stížnostních senátů a velkého stížnostního senátu se vydají v souladu s ustanoveními prováděcího předpisu. Podléhají schválení správní radou.
Článek 24 Vyloučení a odmítnutí
(1) Členové stížnostních senátů a velkého stížnostního senátu se nesmějí podílet na vyřizování stížnosti, pokud na ní mají osobní zájem, pokud se zúčastnili dříve věci jako zástupci některého z účastníků nebo pokud se podíleli na vydání napadeného rozhodnutí.
(2) Domnívá-li se člen stížnostního senátu nebo velkého stížnostního senátu, že se z důvodu uvedeného v odstavci 1 nebo i z jiného důvodu nemůže podílet na vyřizování stížnosti, uvědomí o tom senát.
(3) Účastník řízení může odmítnout člena stížnostního senátu nebo velkého stížnostního senátu z důvodů uvedených v odstavci 1 nebo při podezření z podjatosti. Odmítnutí je nepřípustné, učinil-li účastník úkon v řízení, ačkoli mu byl důvod k odmítnutí již znám. Odmítnutí nelze odůvodnit státní příslušností členů.
(4) Stížnostní senáty a velký stížnostní senát rozhodují v případech uvedených v odstavcích 2 a 3 bez účasti příslušného člena. Při tomto rozhodování je odmítnutý člen zaměněn náhradníkem.
Na žádost příslušného národního soudu, který projednává žalobu na porušování nebo zrušovací žalobu, je Evropský patentový úřad povinen proti zaplacení příslušného poplatku poskytnout technickou expertizu týkající se evropského patentu, který je předmětem sporu. K vydání tohoto dobrozdání jsou příslušná průzkumová oddělení.
(1) Správní rada je složena ze zástupců smluvních států a jejich náměstků. Každý smluvní stát má právo určit jednoho zástupce ve správní radě a jeho náměstka.
(2) Členům správní rady mohou v mezích stanovených jejím jednacím řádem asistovat poradci nebo experti.
(1) Správní rada volí ze zástupců smluvních států a jejich náměstků předsedu a místopředsedu. Místopředseda z moci úřední zastoupí předsedu, nemůže-li plnit své povinnosti.
(2) Funkční období předsedy správní rady a jeho místopředsedy je tříleté. Do funkce mohou být zvoleni opětovně.
(1) Je-li počet smluvních států alespoň osm, může správní rada vytvořit představenstvo, tvořené pěti jejími členy.
(2) Předseda a místopředseda správní rady jsou členy představenstva z moci úřední; ostatní tři členové jsou voleni správní radou.
(3) Funkční období členů volených správní radou je tříleté. Do funkce nemohou být zvoleni opětovně.
(4) Představenstvo plní úkoly, které mu v rámci svého jednacího řádu ukládá správní rada.
(1) Zasedání správní rady svolává její předseda.
(2) Jednání správní rady se zúčastňuje prezident Evropského patentového úřadu.
(3) Správní rada má řádná zasedání jednou ročně. Kromě toho se schází z podnětu předsedy nebo na žádost jedné třetiny smluvních států.
(4) Jednání správní rady probíhá podle programu a v souladu s jednacím řádem.
(5) Předběžný program obsahuje všechny otázky, jejichž zařazení požaduje v souladu s jednacím řádem smluvní stát.
(1) Světová organizace duševního vlastnictví je zastoupena na zasedáních správní rady v souladu s ustanoveními smlouvy, kterou uzavře Evropská patentová organizace se Světovou organizací duševního vlastnictví.
(2) Jiné mezivládní organizace, které jsou pověřeny prováděním mezinárodních řízení v oblasti patentů, s nimiž Organizace uzavřela smlouvu, jsou zastoupeny na zasedáních správní rady v souladu s ustanoveními této smlouvy.
(3) Ostatní mezivládní a mezinárodní nevládní organizace vykonávající činnost, která Organizaci zajímá, mohou být pozvány správní radou, aby se daly zastoupit na jejích zasedáních při projednávání otázek společného zájmu.
(1) Jazyky užívanými při jednáních správní rady jsou angličtina, francouzština a němčina.
(2) Dokumenty předkládané správní radě a protokoly z jednání se vyhotovují ve třech jazycích uvedených v odstavci 1 .
Článek 32 Zaměstnanci, prostory a vybavení
Evropský patentový úřad poskytne správní radě a výborům, které vytvoří, zaměstnance, prostory a vybavení, nezbytné k plnění jejich úkolů.
Článek 33 Pravomoci správní rady ve stanovených případech
(1) Správní rada je oprávněna měnit tato ustanovení úmluvy:
(a) lhůty stanovené touto úmluvou; to platí pro lhůtu stanovenou v článku 94 pouze za podmínek uvedených v článku 95;
(2) Správní rada je oprávněna v souladu s touto úmluvou přijmout nebo změnit tato ustanovení:
(b) služební řád stálých zaměstnanců a zaměstnanecké podmínky ostatních zaměstnanců Evropského patentového úřadu, mzdový tarif, jakož i druhy a pravidla pro poskytování dalších výhod;
(c) penzijní řád a zvyšování penzijních dávek v souladu se zvyšováním platů;
(3) Nehledě na ustanovení článku 18 odst. 2 je správní rada oprávněna rozhodnout na základě zkušenosti, že v některých případech budou průzkumová oddělení tvořena jedním technickým členem. Toto rozhodnutí lze odvolat.
(4) Správní rada je oprávněna pověřit prezidenta Evropského patentového úřadu jednat a s jejím souhlasem uzavírat smlouvy jménem Evropské patentové organizace se státy, s mezivládními organizacemi a s dokumentačními středisky zřízenými na základě smluv s těmito organizacemi.
(1) Právo hlasovat ve správní radě mají pouze smluvní státy.
(2) Každý smluvní stát má jeden hlas, nepoužijí-li se ustanovení článku 36.
(1) S výhradou ustanovení odstavce 2 přijímá správní rada rozhodnutí prostou většinou zastoupených a hlasujících smluvních států.
(2) Tříčtvrtinová většina hlasů zastoupených a hlasujících států se vyžaduje pro rozhodnutí, která je správní rada oprávněna přijímat podle článku 7 , článku 11 odst. 1 , článku 33 , článku 39 odst. 1 , článku 40 odst. 2 a 4 , článku 46 , článku 87 , článku 95 , článku 134 , článku 151 odst. 3 , článku 154 odst. 2 , článku 155 odst. 2 , článku 156 , článku 157 odst. 2 až 4 , článku 160 odst. 1 věty druhé, článku 162 , článku 163 , článku 166 , článku 167 a článku 172 .
(3) Zdržení se hlasování se nepovažuje za hlas.
(1) Pro přijetí nebo změnu poplatkového řádu, jakož i pro přijetí rozpočtu Organizace a jeho změny nebo dodatečného rozpočtu, pokud se jimi zvyšuje finanční zatížení smluvních států, může každý smluvní stát požádat po prvním hlasovacím kole, v němž má každý smluvní stát jeden hlas, nezávisle na výsledku tohoto hlasování, aby proběhlo bezprostředně druhé kolo hlasování, v němž budou státům přiděleny hlasy podle odstavce 2 . Rozhodnutí je dáno výsledkem tohoto druhého kola hlasování.
(2) Počet hlasů každého smluvního státu ve druhém hlasovacím kole se stanoví takto:
(a) procento vyplývající pro každý smluvní stát z podílového klíče pro zvláštní finanční příspěvky ve smyslu článku 40 odst. 3 a 4 se násobí počtem smluvních států a dělí pěti;
(b) takto zjištěný počet hlasů se zaokrouhlí na celé číslo nahoru;
(c) k tomuto počtu se přičte dalších pět hlasů;
(d) žádný smluvní stát však nemá více než 30 hlasů.
Výdaje Organizace jsou kryty:
(a) vlastními prostředky Organizace;
(b) platbami smluvních států na základě získaných udržovacích poplatků za evropské patenty v těchto státech;
(c) v případě potřeby zvláštními finančními příspěvky smluvních států;
(d) případně příjmy uvedenými v článku 146.
Článek 38 Vlastní prostředky Organizace
Vlastní prostředky Organizace jsou tvořeny příjmy z poplatků stanovených touto úmluvou, jakož i dalšími příjmy jiné povahy.
Článek 39 Platby smluvních států na základě udržovacích poplatků za evropské patenty
(1) Každý smluvní stát platí Organizaci z každého udržovacího poplatku získaného v tomto státě za evropský patent poměrnou částku, jejíž výše odpovídá správní radou stanovené procentní sazbě z tohoto poplatku, která nesmí přesahovat 75 % a je stejná pro všechny smluvní státy. Pokud této procentní sazbě odpovídá částka nižší, než je jednotná minimální částka stanovená správní radou, platí smluvní stát Organizaci tuto minimální částku.
(2) Každý smluvní stát sdělí Organizaci všechny údaje, které Organizace považuje za nezbytné ke stanovení výše těchto plateb.
(3) Datum splatnosti těchto plateb stanoví správní rada.
(4) Není-li platba provedena v plné výši ke stanovenému datu, bude smluvní stát platit od tohoto dne úroky za nezaplacenou částku.
Článek 40 Výše poplatků a plateb - zvláštní finanční příspěvky
(1) Výše poplatků uvedených v článku 38 a procentní sazby uvedené v článku 39 se stanoví v takové výši, aby příjmy z nich zajistily vyrovnanost rozpočtu Organizace.
(2) Není-li však Organizace schopna dosáhnout vyrovnanosti rozpočtu za podmínek uvedených v odstavci 1 , vyplatí smluvní státy Organizaci zvláštní finanční příspěvky, jejichž výši pro příslušný rozpočtový rok stanoví správní rada.
(3) Tyto zvláštní finanční příspěvky se stanoví pro každý smluvní stát podle počtu patentových přihlášek podaných v předposledním roce před vstupem této úmluvy v platnost a na základě tohoto klíče:
(a) z poloviny podle počtu patentových přihlášek podaných v příslušném smluvním státě;
(b) z poloviny podle druhého nejvyššího počtu patentových přihlášek podaných v ostatních smluvních státech fyzickými i právnickými osobami majícími bydliště nebo sídlo na území tohoto smluvního státu.
Částky, kterými mají přispět státy, v nichž počet podaných patentových přihlášek převyšuje 25 000, se však jako celek znovu rozdělí podle celkového počtu patentových přihlášek podaných v těchto státech.
(4) Nelze-li výši příspěvku smluvního státu stanovit podle odstavce 3 , stanoví správní rada její výši po dohodě s tímto státem.
(5) Pro zvláštní finanční příspěvky se použije přiměřeně článek 39 odst. 3 a 4 .
(6) Zvláštní finanční příspěvky se vracejí i s úrokem, jehož sazba je pro všechny smluvní státy stejná. Vrácení se uskuteční, jakmile lze zajistit tyto prostředky v rozpočtu; takto zajištěné prostředky se rozdělí mezi smluvní státy podle klíče uvedeného v odstavcích 3 a 4 výše.
(7) Zvláštní finanční příspěvky zaplacené v určitém rozpočtovém roce se vracejí v plné výši dříve, než se vrátí zcela nebo zčásti zvláštní příspěvky zaplacené v pozdějším rozpočtovém roce.
(1) Na žádost prezidenta Evropského patentového úřadu poskytnou smluvní státy Organizaci zálohy na platby a příspěvky ve výši stanovené správní radou. Tyto zálohy jsou rozvrženy podle výše částek, které mají smluvní státy v příslušném rozpočtovém roce zaplatit.
(2) Ustanovení článku 39 odst. 3 a 4 se použije pro zálohy přiměřeně.
(1) Všechny příjmy a výdaje Organizace jsou předmětem odhadu pro každý rozpočtový rok a jsou uvedeny v rozpočtu. V případě potřeby mohou být sestaveny rozpočty pozměňující či doplňkové.
(2) Příjmy a výdaje rozpočtu musí být vyrovnané.
(3) Rozpočet se sestavuje v zúčtovací jednotce, stanovené finančním řádem.
(1) Výdaje uvedené v rozpočtu se schvalují na dobu rozpočtového roku, nestanoví-li jinak finanční řád.
(2) Za podmínek stanovených finančním řádem mohou být prostředky, které nebyly použity do konce rozpočtového roku, s výjimkou prostředků na osobní výdaje, převedeny do příštího rozpočtového roku.
(3) Prostředky se člení do kapitol podle druhu a účelu výdajů a v případě potřeby se člení dále v souladu s finančním řádem.
Článek 44 Prostředky na nepředvídané výdaje
(1) Rozpočet Organizace může obsahovat prostředky na nepředvídané výdaje.
(2) Použití těchto prostředků Organizací podléhá předchozímu schválení správní radou.
Rozpočtový rok začíná 1. ledna a končí 31. prosince.
Článek 46 Příprava a schválení rozpočtu
(1) Prezident Evropského patentového úřadu předkládá správní radě návrh rozpočtu nejpozději ke dni stanovenému finančním řádem.
(2) Rozpočet a jeho změny či doplňky schvaluje správní rada.
(1) Není-li na začátku rozpočtového roku rozpočet schválen správní radou, lze čerpat pro kapitolu nebo jiný oddíl rozpočtu podle ustanovení finančního řádu měsíční výdaje až do výše jedné dvanáctiny rozpočtových prostředků pro předchozí rozpočtový rok, pod podmínkou, že prostředky, kterými takto disponuje prezident Evropského patentového úřadu, nepřesáhnou jednu dvanáctinu prostředků stanovených v návrhu rozpočtu.
(2) Správní rada může s výhradou dodržení ostatních podmínek stanovených v odstavci 1 schválit výdaje převyšující jednu dvanáctinu prostředků.
(3) Platby uvedené v článku 37 písm. (b) se provádějí prozatímně za podmínek stanovených v článku 39 pro rok předcházející.
(4) Smluvní státy platí každý měsíc prozatímně a podle klíče stanoveného v článku 40 odst. 3 a 4 všechny zvláštní příspěvky nezbytné k tomu, aby bylo zajištěno provedení odstavců 1 a 2 tohoto článku. Pro tyto příspěvky se použije přiměřeně článek 39 odst. 4 .
(1) Prezident Evropského patentového úřadu plní rozpočet a jeho změny a doplňky na vlastní zodpovědnost a v mezích přidělených prostředků.
(2) V rámci rozpočtu může prezident Evropského patentového úřadu v mezích a za podmínek stanovených finančním řádem převádět prostředky mezi jednotlivými kapitolami či oddíly.
(1) Příjmový a výdajový účet i bilanci Organizace revidují auditoři skýtající veškeré záruky nezávislosti, jmenovaní správní radou na období pěti let, jež může být prodlouženo či obnoveno.
(2) Účelem revize, která se provádí na základě dokladů a v případě potřeby probíhá i na místě, je ověřit právoplatnost a správnost příjmů a vydání a řádnost hospodaření. Auditoři vyhotoví zprávu po skončení každého rozpočtového roku.
(3) Prezident Evropského patentového úřadu každoročně předkládá správní radě účty týkající se rozpočtu za předešlý rozpočtový rok a bilanci aktiv a pasiv Organizace spolu se zprávou auditorů.
(4) Správní rada schvaluje roční účty spolu se zprávou auditorů a uděluje prezidentovi Evropského patentového úřadu absolutorium se zřetelem k plnění rozpočtu.
Finanční řád upravuje zejména:
(a) způsob sestavení a plnění rozpočtu, jakož i předkládání a revize účtů;
(b) způsoby a postup, podle nichž smluvní státy poskytují Organizaci platby a příspěvky stanovené v článku 37 a zálohy stanovené v článku 41;
(c) předpisy o odpovědnosti účetních a úředníků s dispozičním oprávněním a opatřeních k jejich kontrole;
(d) sazby úroků uvedených v článcích 39, 40 a 47;
(e) způsob výpočtu příspěvků placených na základě článku 146;
(f) složení a úkoly rozpočtové komise, kterou vytvoří správní rada.
Poplatkový řád stanoví zejména výši poplatků a způsoby jejich placení.
ČÁST II HMOTNÉ PATENTOVÉ PRÁVO
Článek 52 Patentovatelné vynálezy
(1) Evropské patenty se udělují na vynálezy, které jsou nové, zahrnují vynálezeckou činnost a jsou průmyslově využitelné.
(2) Za vynálezy ve smyslu odstavce 1 se nepovažují zejména:
(a) objevy, vědecké teorie a matematické metody;
(c) plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti, hraní her nebo vykonávání obchodní činnosti, jakož i programy počítačů;
(3) Ustanovení odstavce 2 vylučují patentovatelnost předmětu nebo činností uvedených v tomto ustanovení, pouze pokud se evropská patentová přihláška nebo evropský patent týkají tohoto předmětu nebo činností jako takových.
(4) Způsoby chirurgického nebo terapeutického léčení lidského nebo zvířecího těla a diagnostické metody používané na lidském nebo zvířecím těle se nepovažují za průmyslově využitelné vynálezy ve smyslu odstavce 1 . Toto ustanovení se nevztahuje na výrobky, zejména látky nebo směsi, pro použití při těchto způsobech.
Článek 53 Výluky z patentovatelnosti
Evropské patenty se neudělují:
(a) na vynálezy, jejichž zveřejnění nebo využití by se příčilo "veřejnému pořádku" nebo morálce, přičemž využití vynálezu nelze za takové považovat jenom proto, že je zákonem nebo nařízením zakázáno ve všech smluvních státech nebo v některém z nich;
(b) na odrůdy rostlin a plemena zvířat nebo v podstatě biologické způsoby pěstování rostlin či chovu zvířat; toto ustanovení neplatí pro mikrobiologické postupy a výrobky těmito postupy získané.
(1) Vynález se považuje za nový, není-li součástí stavu techniky.
(2) Stav techniky obsahuje všechno, co bylo zpřístupněno veřejnosti písemným nebo ústním popisem, využíváním nebo jiným způsobem přede dnem podání evropské patentové přihlášky.
(3) Za součást stavu techniky se považuje rovněž obsah evropských patentových přihlášek v původně podaném znění, jejichž datum podání předchází den uvedený v odstavci 2 a které byly k tomuto dni nebo po tomto dni podle článku 93 zveřejněny.
(4) Odstavec 3 se použije jen tehdy, pokud smluvní stát určený v pozdější přihlášce byl státem určeným rovněž ve zveřejněné dříve podané přihlášce.
(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 nevylučují patentovatelnost látky nebo směsi, která je součástí stavu techniky, pro použití při způsobech uvedených v článku 52 odst. 4 , pokud její použití při způsobu uvedeném v onom odstavci není součástí stavu techniky.
Článek 55 Zveřejnění, která nejsou na závadu
(1) Pro použití článku 54 se nepřihlíží ke zveřejnění vynálezu, pokud k němu nedošlo dříve než šest měsíců před podáním evropské patentové přihlášky a pokud přímo či nepřímo vyplývá:
(a) ze zřejmého zneužití vůči přihlašovateli nebo jeho právnímu předchůdci, nebo
(b) ze skutečnosti, že přihlašovatel nebo jeho právní předchůdce zveřejnil vynález na úřední nebo úředně uznané mezinárodní výstavě ve smyslu Úmluvy o mezinárodních výstavách, podepsané v Paříži 22. listopadu 1928 a naposledy revidované 30. listopadu 1972.
(2) V případě odstavce 1(b) se použije odstavec 1 pouze v případě, že přihlašovatel při podání evropské patentové přihlášky uvede, že vynález byl takto zveřejněn, a ve lhůtě a za podmínek uvedených v prováděcím předpise předloží příslušné osvědčení.
Vynález se považuje za vynález zahrnující vynálezeckou činnost, jestliže pro odborníka nevyplývá zřejmým způsobem ze stavu techniky. Obsahuje-li stav techniky také dokumenty uvedené v článku 54 odst. 3 , nepřihlíží se k nim při posuzování vynálezecké činnosti.
Článek 57 Průmyslová využitelnost
Vynález se považuje za průmyslově využitelný, může-li jeho předmět být vyráběn nebo užíván v jakémkoli odvětví průmyslu včetně zemědělství.
KAPITOLA II OSOBY OPRÁVNĚNÉ POŽADOVAT A ZÍSKAT EVROPSKÝ PATENT - UVEDENÍ VYNÁLEZCE
Článek 58 Právo podat evropskou patentovou přihlášku
Evropskou patentovou přihlášku může podat každá fyzická nebo právnická osoba a každá společnost mající podle příslušného práva postavení právnické osoby.
Článek 59 Několik přihlašovatelů
Evropskou patentovou přihlášku mohou rovněž podat spolupřihlašovatelé nebo dva či více přihlašovatelů, kteří určí různé smluvní státy.
Článek 60 Právo na evropský patent
(1) Právo na evropský patent náleží vynálezci nebo jeho právnímu nástupci. Je-li vynálezce zaměstnancem, řídí se právo na evropský patent právem státu, na jehož území je zaměstnanec převážně zaměstnán; nelze-li určit stát, na jehož území je zaměstnanec převážně zaměstnán, použije se právo státu, na jehož území je podnik, k němuž zaměstnanec náleží.
(2) Vytvořilo-li vynález nezávisle na sobě několik osob, náleží právo na evropský patent osobě, jejíž evropská patentová přihláška má nejstarší datum podání; toto ustanovení však platí jen tehdy, byla-li tato první přihláška zveřejněna podle článku 93 a má účinky jen ve vztahu ke smluvním státům, které byly v této zveřejněné přihlášce určeny.
(3) Pro účely řízení před Evropským patentovým úřadem se má za to, že přihlašovatel je oprávněn uplatnit právo na evropský patent.
Článek 61 Evropská patentová přihláška podaná osobou, která nemá právo na evropský patent
(1) Je-li rozhodnutím, které nabylo právní moci, přiznáno právo na udělení evropského patentu osobě uvedené v článku 60 odst. 1 , která není přihlašovatelem, může tato osoba ve lhůtě tří měsíců poté, co rozhodnutí nabylo právní moci, pokud ještě nebyl evropský patent udělen, ve vztahu ke smluvním státům určeným v evropské patentové přihlášce, v nichž bylo rozhodnutí vydáno nebo uznáno nebo má být uznáno na základě Protokolu o uznávání, který je přílohou této úmluvy:
(a) pokračovat místo přihlašovatele v řízení s patentovou přihláškou jako s přihláškou vlastní;
(b) podat novou evropskou patentovou přihlášku na stejný vynález, nebo
(c) požádat o zamítnutí přihlášky.
(2) Pro novou přihlášku podanou podle odstavce 1 se použije přiměřeně ustanovení článku 76 odst. 1 .
(3) Postup při uplatnění ustanovení odstavce 1 , zvláštní požadavky týkající se nové přihlášky podané podle odstavce 1 a lhůtu pro zaplacení přihlašovacího poplatku, rešeršního poplatku a poplatku za určení stanoví prováděcí předpis.
Článek 62 Právo na uvedení vynálezce
Vynálezce má vůči přihlašovateli nebo majiteli evropského patentu právo být jako takový uveden před Evropským patentovým úřadem.
KAPITOLA III ÚČINKY EVROPSKÉHO PATENTU A EVROPSKÉ PATENTOVÉ PŘIHLÁŠKY
Článek 63 Doba platnosti evropského patentu
(1) Doba platnosti evropského patentu je 20 let ode dne podání přihlášky.
(2) Ustanovením předchozího odstavce není omezeno právo smluvního státu rozšířit dobu platnosti evropského patentu nebo udělit odpovídající ochranu, která následuje bezprostředně po uplynutí doby platnosti patentu, a to za stejných podmínek, jaké platí pro národní patenty:
(a) v případě válečného nebo obdobného nouzového stavu postihujícího tento stát;
(b) je-li předmětem evropského patentu výrobek nebo způsob výroby či použití výrobku, který se před uvedením na trh v tomto státě musí podrobit zákonem stanovenému povolovacímu správnímu řízení.
(3) Odstavec 2 se použije přiměřeně i pro evropské patenty udělené společně pro skupinu smluvních států ve smyslu článku 142 .
(4) Smluvní stát, který přijme ustanovení o rozšíření doby platnosti patentu nebo o odpovídající ochraně podle odstavce 2 (b), může na základě dohody uzavřené s Organizací pověřit Evropský patentový úřad úkoly souvisejícími s prováděním těchto ustanovení.
Článek 64 Práva plynoucí z evropského patentu
(1) S výhradou ustanovení odstavce 2 poskytuje evropský patent svému majiteli ode dne zveřejnění oznámení o jeho udělení a v každém smluvním státě, pro který byl udělen, stejná práva, jaká by mu poskytoval národní patent udělený v tomto státě.
(2) Je-li předmětem evropského patentu způsob, vztahuje se ochrana plynoucí z patentu i na výrobky tímto způsobem přímo získané.
(3) Porušení evropského patentu se projednává podle národního práva.
Článek 65 Překlad evropského patentového spisu
(1) Každý smluvní stát může stanovit, že není-li znění, ve kterém Evropský patentový úřad zamýšlí udělit pro tento stát evropský patent nebo zachovat evropský patent v pozměněné podobě, vyhotoveno v některém z jeho úředních jazyků, musí přihlašovatel nebo majitel patentu předložit ústřednímu úřadu průmyslového vlastnictví překlad tohoto znění do některého z jeho úředních jazyků podle své volby nebo, pokud tento stát stanovil užívání jednoho určitého úředního jazyka, překlad do tohoto jazyka. Lhůta pro předložení překladu činí tři měsíce ode dne zveřejnění oznámení o udělení evropského patentu nebo zachování evropského patentu v pozměněné podobě v Evropském patentovém věstníku, nestanoví-li příslušný stát delší lhůtu.
(2) Každý smluvní stát, který přijal ustanovení podle odstavce 1 , může stanovit, že přihlašovatel nebo majitel patentu musí ve lhůtě tímto státem určené zaplatit v plné výši nebo zčásti náklady na zveřejnění tohoto překladu.
(3) Každý smluvní stát může stanovit, že nejsou-li dodržena ustanovení přijatá na základě odstavců 1 a 2 , považuje se evropský patent v tomto státě od počátku za neúčinný.
Článek 66 Rovnocennost podání evropské patentové přihlášky a přihlášky národní
Evropská patentová přihláška, jíž bylo přiznáno datum podání, je v určených smluvních státech rovnocenná řádně podané přihlášce národní, včetně případného práva přednosti uplatněného pro evropskou patentovou přihlášku.
Článek 67 Práva plynoucí z evropské patentové přihlášky po zveřejnění
(1) Ode dne zveřejnění podle článku 93 zajišťuje evropská patentová přihláška přihlašovateli ve smluvních státech určených ve zveřejněné přihlášce prozatímní ochranu podle článku 64 .
(2) Každý smluvní stát může stanovit, že evropská patentová přihláška nezajišťuje ochranu podle článku 64. Ochrana plynoucí ze zveřejnění evropské patentové přihlášky však nemůže být menší než ochrana, kterou právo příslušného státu spojuje s povinným zveřejněním národních patentových přihlášek bez průzkumu. V každém případě každý stát stanoví alespoň, že ode dne zveřejnění evropské patentové přihlášky se může přihlašovatel domáhat náhrady přiměřené okolnostem od každého, kdo v tomto smluvním státě využíval vynález, který je předmětem evropské patentové přihlášky, pokud by podle národního práva byl odpovědným za porušení národního patentu.
(3) Každý smluvní stát, jehož úředním jazykem není jazyk řízení, může stanovit, že prozatímní ochrana podle odstavců 1 a 2 je účinná až od doby, kdy překlad nároků do některého z úředních jazyků podle volby přihlašovatele nebo, pokud tento stát stanovil užívání jednoho určitého úředního jazyka, překlad do tohoto jazyka:
(a) byl zpřístupněn veřejnosti způsobem stanoveným národním právem, nebo
(b) byl sdělen tomu, kdo v tomto státě vynález, který je předmětem evropské patentové přihlášky, využívá.
(4) Je-li evropská patentová přihláška vzata zpět, považována za vzatou zpět nebo je-li pravomocně zamítnuta, má se za to, že účinky uvedené v odstavcích 1 a 2 nikdy nenastaly. Totéž platí pro účinky evropské patentové přihlášky ve smluvním státě, jehož určení bylo vzato zpět nebo se považuje za vzaté zpět.
Článek 68 Účinek zrušení evropského patentu
V tom rozsahu, v jakém byl evropský patent v řízení o odporu zcela nebo zčásti zrušen, má se za to, že evropská patentová přihláška a na ni udělený patent od počátku nemají zcela nebo zčásti účinky uvedené v článcích 64 a 67 .
(1) Rozsah ochrany plynoucí z evropského patentu nebo z evropské patentové přihlášky je vymezen zněním nároků. K výkladu nároků se však použije i popis a výkresy.
(2) Pro období do udělení evropského patentu je rozsah ochrany vyplývající z evropské patentové přihlášky vymezen posledním zněním nároků, obsaženým v přihlášce zveřejněné podle článku 93 . Evropský patent, jak byl udělen nebo pozměněn v řízení o odporu, však zpětně určuje ochranu vyplývající z evropské patentové přihlášky, pokud tím není ochrana rozšířena.
Článek 70 Autentické znění evropské patentové přihlášky nebo evropského patentu
(1) Znění evropské patentové přihlášky nebo evropského patentu v jazyce řízení je autentickým zněním v řízení před Evropským patentovým úřadem i ve všech smluvních státech.
(2) V případě uvedeném v článku 14 odst. 2 je však v řízení před Evropským patentovým úřadem původně podané znění základem pro určení, zda předmět evropské patentové přihlášky nebo evropského patentu přesahuje obsah přihlášky tak, jak byla podána.
(3) Každý smluvní stát může stanovit, že překlad do úředního jazyka tohoto státu ve smyslu této úmluvy se považuje v tomto státě za autentické znění, s výjimkou zrušovacího řízení, pokud z evropské patentové přihlášky nebo evropského patentu v jazyce překladu vyplývá ochrana užší, než je ochrana vyplývající z této přihlášky nebo z tohoto patentu v jazyce řízení.
(4) Každý smluvní stát, který přijme ustanovení podle odstavce 3 :
(a) musí umožnit přihlašovateli nebo majiteli patentu podat opravený překlad evropské patentové přihlášky nebo evropského patentu. Tento opravený překlad nemá právní účinky, dokud nebyly splněny přiměřeně podmínky stanovené smluvním státem podle článku 65 odst. 2 a článku 67 odst. 3 ;
(b) může stanovit, že každý, kdo v tomto státě v dobré víře začal využívat vynález nebo vykonal za tím účelem účinné a vážné přípravy, přičemž toto využívání neznamenalo porušení přihlášky nebo patentu ve znění původního překladu, může i poté, co nabyl účinků opravený překlad, bezplatně v tomto využití ve svém podniku nebo pro potřeby tohoto podniku pokračovat.
HLAVA IV EVROPSKÁ PATENTOVÁ PŘIHLÁŠKA JAKO PŘEDMĚT VLASTNICTVÍ
Článek 71 Převod a založení práv
Evropská patentová přihláška může být převedena nebo založit práva pro jeden nebo několik určených smluvních států.
Převod evropské patentové přihlášky se provádí písemně a vyžaduje podpis smluvních stran.
Evropská patentová přihláška může být celá nebo zčásti předmětem licencí pro území určených smluvních států nebo jejich část.
Nestanoví-li tato úmluva něco jiného, řídí se evropská patentová přihláška jako předmět vlastnictví v každém určeném smluvním státě a s účinkem pro tento stát právem, které v tomto státě platí pro národní patentové přihlášky.
ČÁST III EVROPSKÁ PATENTOVÁ PŘIHLÁŠKA
HLAVA I PODÁNÍ EVROPSKÉ PATENTOVÉ PŘIHLÁŠKY A JEJÍ NÁLEŽITOSTI
Článek 75 Podání evropské patentové přihlášky
(1) Evropská patentová přihláška může být podána:
(a) u Evropského patentového úřadu v Mnichově nebo v jeho pobočce v Haagu, nebo
(b) připouští-li to právo smluvního státu, u ústředního úřadu průmyslového vlastnictví nebo jiného příslušného orgánu tohoto státu. Přihláška takto podaná má stejný účinek, jako by byla podána v tentýž den u Evropského patentového úřadu.
(2) Ustanovení odstavce 1 nebrání použití právních předpisů, které ve smluvním státě:
(a) platí pro vynálezy, které s ohledem na povahu jejich předmětu nemohou být předány do zahraničí bez předchozího souhlasu příslušných orgánů tohoto státu, nebo
(b) stanoví, že každá přihláška musí být nejprve podána u národního úřadu, nebo podmiňují přímé podání u jiného orgánu předchozím souhlasem.
(3) Žádný smluvní stát nemůže stanovit ani umožnit podání evropské rozdělené přihlášky u úřadu uvedeného v odstavci 1 (b).
Článek 76 Evropská rozdělená přihláška
(1) Evropská rozdělená přihláška musí být podána přímo u Evropského patentového úřadu v Mnichově nebo v jeho pobočce v Haagu. Může být podána pouze na předmět, který nepřesahuje obsah dřívější přihlášky v původně podaném znění; splňuje-li tento požadavek, považuje se rozdělená přihláška za podanou ke dni podání dřívější přihlášky a požívá práva přednosti.
(2) V evropské rozdělené přihlášce mohou být určeny jen ty smluvní státy, které byly určeny v dřívější přihlášce.
(3) Postup při použití odstavce 1 , zvláštní požadavky, které musí splňovat rozdělená přihláška, jakož i lhůtu k zaplacení přihlašovacího poplatku, poplatku za rešerši a poplatku za určení stanoví prováděcí předpis.
Článek 77 Postoupení evropské patentové přihlášky
(1) Ústřední úřad průmyslového vlastnictví smluvního státu je povinen předat Evropskému patentovému úřadu evropské patentové přihlášky, které byly podány u tohoto úřadu nebo u jiných příslušných orgánů tohoto státu, a to v nejkratší lhůtě slučitelné s použitím národních předpisů o utajení vynálezů v zájmu státu.
(2) Smluvní státy přijmou všechna vhodná opatření k tomu, aby evropské patentové přihlášky, jejichž předmět zjevně nepodléhá utajení podle výše uvedených předpisů, byly předány Evropskému patentovému úřadu do šesti týdnů od jejich podání.
(3) Evropské patentové přihlášky, u nichž je třeba dále zkoumat, zda podléhají utajení, musí být předány natolik včas, aby došly do Evropského patentového úřadu do čtyř měsíců od podání, nebo, bylo-li uplatněno právo přednosti, do čtrnácti měsíců ode dne vzniku práva přednosti.
(4) Evropská patentová přihláška, jejíž předmět byl utajen, se Evropskému patentovému úřadu nepředává.
(5) Evropské patentové přihlášky, které nedojdou do Evropského patentového úřadu do čtrnácti měsíců od podání nebo, bylo-li uplatněno právo přednosti, ode dne vzniku práva přednosti, se považují se za vzaté zpět. Přihlašovací poplatek, poplatek za rešerši a poplatek za určení se vracejí.
Článek 78 Náležitosti evropské patentové přihlášky
(1) Evropská patentová přihláška obsahuje:
(a) žádost o udělení evropského patentu;
(c) jeden nebo několik nároků;
(d) výkresy, na něž odkazuje popis nebo nároky;
(2) Evropská patentová přihláška podléhá zaplacení přihlašovacího poplatku a poplatku za rešerši, a to do jednoho měsíce od podání přihlášky.
(3) Evropská patentová přihláška musí splňovat náležitosti uvedené v prováděcím předpise.
Článek 79 Určení smluvních států
(1) Žádost o udělení evropského patentu obsahuje určení smluvního státu nebo smluvních států, ve kterém nebo ve kterých se žádá o ochranu vynálezu.
(2) Určení smluvního státu podléhá zaplacení poplatku za určení. Poplatky za určení jsou splatné do šesti měsíců ode dne, kdy je v Evropském patentovém věstníku oznámeno zveřejnění zprávy o evropské rešerši.
(3) Určení smluvního státu lze vzít zpět kdykoli do udělení evropského patentu. Zpětvzetí určení všech smluvních států se považuje za zpětvzetí evropské patentové přihlášky. Poplatky za určení se nevrací.
Dnem podání evropské patentové přihlášky je den, kdy přihlašovatel předložil tyto doklady:
(a) sdělení, podle něhož se žádá o evropský patent;
(b) určení alespoň jednoho smluvního státu;
(c) údaje, které umožňují určit totožnost přihlašovatele;
(d) popis a jeden nebo několik nároků v některém z jazyků uvedených v článku 14 odst. 1 a 2 , i když popis a nároky nevyhovují dalším požadavkům této úmluvy.
Evropská patentová přihláška musí obsahovat uvedení vynálezce. Není-li přihlašovatel vynálezcem nebo jediným vynálezcem, musí uvedení vynálezce obsahovat rovněž prohlášení, jak získal přihlašovatel právo na patent.
Evropská patentová přihláška se může týkat pouze jednoho vynálezu nebo skupiny vynálezů navzájem tak spojených, že tvoří jedinou obecnou vynálezeckou myšlenku.
Vynález musí být v evropské patentové přihlášce objasněn natolik jasně a úplně, aby jej mohl odborník uskutečnit.
Patentové nároky vymezují předmět, pro který se požaduje ochrana. Musí být jasné a stručné a být podloženy popisem.
Anotace slouží výlučně pro technickou informaci; nelze ji použít k jinému účelu, zejména ne pro určení rozsahu požadované ochrany nebo pro aplikaci článku 54 odst. 3 .
Článek 86 Udržovací poplatky za evropskou patentovou přihlášku
(1) Udržovací poplatky se platí podle prováděcího předpisu Evropskému patentovému úřadu. Tyto poplatky se platí za třetí a každý další rok, počítáno ode dne podání přihlášky.
(2) Není-li udržovací poplatek zaplacen ke dni splatnosti, může být řádně zaplacen ještě do šesti měsíců od tohoto dne, pokud je současně zaplacen i příplatek.
(3) Není-li udržovací poplatek a případný příplatek včas zaplacen, považuje se evropská patentová přihláška za vzatou zpět. Rozhodnout o tom je oprávněn Evropský patentový úřad sám.
(4) Povinnost platit udržovací poplatky končí zaplacením poplatku splatného za rok, v němž je zveřejněno oznámení o udělení evropského patentu.
(1) Každý, kdo řádně podal v některém státě nebo pro některý stát, který je členem Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví, přihlášku vynálezu s žádostí o patent nebo o zápis užitného vzoru nebo osvědčení o užitečnosti nebo o autorské osvědčení, nebo jeho právní nástupce, požívá pro účely podání evropské patentové přihlášky na tentýž vynález práva přednosti, a to po dobu dvanácti měsíců ode dne podání první přihlášky.
(2) Za přihlášku, která zakládá právo přednosti, se uznává každá řádná národní přihláška podle národního práva státu, kde byla podána, nebo podle dvoustranných či mnohostranných smluv, včetně této úmluvy.
(3) Za řádnou národní přihlášku se považuje každá přihláška, která postačuje ke zjištění dne, kdy byla podána, bez ohledu na její další osud.
(4) Za první přihlášku, od jejíhož dne podání běží prioritní lhůta, se považuje pozdější přihláška, která má stejný předmět jako dřívější první přihláška podaná ve stejném státě nebo pro stejný stát, pokud tato dřívější přihláška byla ke dni podání pozdější přihlášky vzata zpět, opuštěna nebo zamítnuta, aniž byla předložena k veřejnému nahlédnutí a aniž z ní přetrvala nějaká práva, a pokud nebyla podkladem k uplatnění práva přednosti. Tuto dřívější přihlášku nelze pak již použít jako podklad pro uplatnění práva přednosti.
(5) Došlo-li k prvnímu podání ve státě, který není členem Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví, použijí se ustanovení odstavců 1 až 4 pouze tehdy, jestliže podle sdělení zveřejněného správní radou přiznává tento stát na základě prvního podání učiněného u Evropského patentového úřadu, jakož i na základě prvního podání učiněného v některém smluvním státě nebo pro tento stát, právo přednosti za podmínek a s účinky, které jsou rovnocenné podmínkám a účinkům stanoveným Pařížskou úmluvou.
Článek 88 Uplatnění práva přednosti
(1) Přihlašovatel, který chce uplatnit právo přednosti z dřívější přihlášky, musí předložit prohlášení o právu přednosti a kopii dřívější přihlášky spolu s jejím překladem do některého z úředních jazyků Evropského patentového úřadu, není-li dřívější přihláška v některém z úředních jazyků úřadu. Postup při použití těchto ustanovení stanoví prováděcí předpis.
(2) Pro evropskou patentovou přihlášku lze uplatnit několik práv přednosti, i když pocházejí z různých států. Několik práv přednosti lze případně uplatnit i pro každý nárok. Je-li uplatněno několik práv přednosti, pak se lhůty, které počínají běžet ode dne vzniku práva přednosti, počítají od nejstaršího data.
(3) Uplatňuje-li se pro evropskou patentovou přihlášku jedno nebo několik práv přednosti, pokrývá právo přednosti pouze ty prvky evropské patentové přihlášky, které jsou obsaženy v přihlášce nebo v přihláškách, z nichž se právo přednosti uplatňuje.
(4) Nejsou-li některé prvky vynálezu, pro něž se uplatňuje právo přednosti, obsaženy v nárocích uvedených v dřívější přihlášce, může být právo přednosti i přesto přiznáno, pokud jsou tyto prvky z podloh dřívější přihlášky jako celku výslovně patrné.
Článek 89 Účinek práva přednosti
Právo přednosti má ten účinek, že se den vzniku práva přednosti považuje pro použití článku 54 odst. 2 a 3 a článku 60 odst. 2 za den podání evropské patentové přihlášky.
(1) Přijímací oddělení zjišťuje:
(a) zda evropská patentová přihláška splňuje podmínky pro přiznání data podání;
(b) zda byl zaplacen včas přihlašovací poplatek a poplatek za rešerši;
(c) zda v případě uvedeném v článku 14 odst. 2 byl včas podán překlad evropské patentové přihlášky do jazyka řízení.
(2) Nelze-li přiznat datum podání, vyzve přijímací oddělení přihlašovatele v souladu s prováděcím předpisem, aby uvedené nedostatky odstranil. Nejsou-li nedostatky včas odstraněny, neprojedná se přihláška jako evropská patentová přihláška.
(3) Není-li včas zaplacen přihlašovací poplatek a poplatek za rešerši nebo není-li v případě uvedeném v článku 14 odst. 2 včas předložen překlad přihlášky do jazyka řízení, považuje se přihláška za vzatou zpět.
Článek 91 Průzkum na formální náležitosti
(1) Bylo-li evropské patentové přihlášce přiznáno datum podání a není-li podle článku 90 odst. 3 považována za vzatou zpět, zjišťuje přijímací oddělení, zda:
(a) jsou splněny požadavky článku 133 odst. 2 ;
(b) přihláška splňuje formální požadavky stanovené k provedení tohoto ustanovení prováděcím předpisem;
(d) žádost o udělení evropského patentu vyhovuje z obsahového hlediska závazným ustanovením prováděcího předpisu a případně jsou splněny požadavky této úmluvy týkající se uplatnění práva přednosti;
(e) byly zaplaceny poplatky za určení;
(f) byl v souladu s článkem 81 uveden vynálezce;
(g) byly ke dni podání přihlášky podány i výkresy uvedené v článku 78 odst. 1 (d) .
(2) Zjistí-li přijímací oddělení nedostatky, které mohou být odstraněny, poskytne přihlašovateli v souladu s prováděcím předpisem možnost tyto nedostatky odstranit.
(3) Nejsou-li nedostatky zjištěné při průzkumu podle odstavce 1 (a) až (d) odstraněny v souladu s prováděcím předpisem, přihláška se zamítne; týká-li se ustanovení uvedené v odstavci 1 (d) práva přednosti, má jeho nedodržení za následek ztrátu tohoto práva pro přihlášku.
(4) Není-li v případě uvedeném v odstavci 1 (e) včas zaplacen poplatek za určení některého smluvního státu, považuje se určení tohoto státu za vzaté zpět.
(5) Není-li v případě uvedeném v odstavci 1 (f) opomenutí jmenovat vynálezce napraveno v souladu s prováděcím předpisem a s výhradou výjimek v něm uvedených do 16 měsíců ode dne podání evropské patentové přihlášky nebo, je-li uplatněno právo přednosti, ode dne vzniku práva přednosti, považuje se přihláška za vzatou zpět.
(6) Nebyly-li v případě uvedeném v odstavci 1(g) podány výkresy ke dni podání přihlášky a nebyly-li provedeny žádné kroky k odstranění tohoto nedostatku v souladu s prováděcím předpisem, bude dnem podání přihlášky den, kdy byly podány, nebo budou odkazy na výkresy v přihlášce pokládány za vypuštěné, podle volby, kterou provede v souladu s prováděcím předpisem přihlašovatel.
Článek 92 Vyhotovení zprávy o evropské rešerši
(1) Bylo-li evropské patentové přihlášce přiznáno datum podání a není-li považována podle článku 90 odst. 3 za vzatou zpět, vyhotoví rešeršní oddělení ve formě stanovené prováděcím předpisem zprávu o evropské rešerši na základě patentových nároků a s náležitým přihlédnutím k popisu a výkresům.
(2) Ihned po vyhotovení se zpráva o evropské rešerši spolu s kopiemi všech namítaných dokumentů doručí přihlašovateli.
Článek 93 Zveřejnění evropské patentové přihlášky
(1) Evropská patentová přihláška se zveřejní co nejdříve po uplynutí lhůty osmnácti měsíců ode dne podání nebo, bylo-li uplatněno právo přednosti, ode dne vzniku práva přednosti. Na žádost přihlašovatele však přihláška může být zveřejněna před uplynutím výše uvedené lhůty. Nabylo-li rozhodnutí o udělení patentu účinnosti před uplynutím výše uvedené lhůty, zveřejní se přihláška i evropský patentový spis současně.
(2) Zveřejnění obsahuje popis, patentové nároky a případné výkresy, a to v tom znění, jak byly původně podány, a v příloze zprávu o evropské rešerši a anotaci, jsou-li před ukončením technických příprav zveřejnění k dispozici. Pokud zpráva o evropské rešerši a anotace nebyly zveřejněny současně s přihláškou, jsou zveřejněny samostatně.
Článek 94 Žádost o provedení průzkumu
(1) Na základě písemné žádosti provede Evropský patentový úřad průzkum, zda evropská patentová přihláška a vynález, který je jejím předmětem, splňují požadavky této úmluvy.
(2) Žádost o provedení průzkumu může přihlašovatel podat ve lhůtě šesti měsíců ode dne, k němuž bylo oznámeno v Evropském patentovém věstníku zveřejnění zprávy o evropské rešerši. Žádost se považuje za podanou až po zaplacení poplatku za průzkum. Žádost nelze vzít zpět.
(3) Není-li žádost podána do uplynutí lhůty uvedené v odstavci 2 , považuje se evropská patentová přihláška za vzatou zpět.
Článek 95 Prodloužení lhůty pro podání žádosti o provedení průzkumu
(1) Správní rada může prodloužit lhůtu k podání žádosti o průzkum, je-li zjištěno, že průzkum evropských patentových přihlášek nelze provést včas.
(2) Prodlouží-li správní rada tuto lhůtu, může rozhodnout, že žádost o provedení průzkumu mohou podat i třetí osoby. V takovém případě stanoví v prováděcím předpisu příslušná pravidla.
(3) Rozhodnutí správní rady o prodloužení lhůty se vztahuje jen na ty přihlášky, které byly podány po zveřejnění tohoto rozhodnutí v Úředním listu Evropského patentového úřadu.
(4) Prodlouží-li správní rada tuto lhůtu, musí přijmout opatření s cílem obnovit původní lhůtu co nejdříve.
Článek 96 Průzkum evropské patentové přihlášky
(1) Podal-li přihlašovatel žádost o provedení průzkumu dříve, než mu byla doručena zpráva o evropské rešerši, vyzve jej Evropský patentový úřad po doručení této zprávy, aby ve stanovené lhůtě sdělil, zda si přeje v řízení o evropské patentové přihlášce pokračovat.
(2) Vyplývá-li z průzkumu, že evropská patentová přihláška nebo vynález, který je jejím předmětem, nesplňuje požadavky této úmluvy, vyzve průzkumové oddělení přihlašovatele v souladu s prováděcím předpisem a tak často, jak je to nutné, aby ve lhůtě stanovené tímto oddělením podal své připomínky.
(3) Neodpoví-li přihlašovatel ve stanovené lhůtě na výzvu podle odstavce 1 nebo 2 , považuje se přihláška za vzatou zpět.
Článek 97 Zamítnutí přihlášky nebo udělení patentu
(1) Průzkumové oddělení zamítne evropskou patentovou přihlášku, je-li toho názoru, že tato přihláška nebo vynález, který je jejím předmětem, nesplňuje požadavky této úmluvy, pokud tato úmluva nestanoví jinou sankci, než je zamítnutí.
(2) Je-li průzkumové oddělení toho názoru, že přihláška a vynález, který je jejím předmětem, splňují požadavky této úmluvy, rozhodne o udělení patentu pro určené smluvní státy, jestliže:
(a) je zjištěno v souladu s prováděcím předpisem, že přihlašovatel souhlasí se zněním, ve kterém hodlá průzkumové oddělení udělit evropský patent;
(b) ve lhůtě stanovené prováděcím předpisem je zaplacen poplatek za udělení patentu a poplatek za vytištění patentového spisu;
(c) byly zaplaceny již splatné udržovací poplatky a případné příplatky.
(3) Není-li včas zaplacen poplatek za udělení patentu a poplatek za vytištění patentového spisu, považuje se přihláška za vzatou zpět.
(4) Rozhodnutí o udělení evropského patentu nabývá účinnosti dnem zveřejnění oznámení o tomto udělení v Evropském patentovém věstníku. Toto oznámení se zveřejní nejdříve dva měsíce poté, kdy začala běžet lhůta uvedená v odstavci 2 (b) .
(5) Prováděcí předpis může stanovit, že přihlašovatel předloží překlad patentových nároků v tom znění, v němž průzkumové oddělení hodlá udělit evropský patent, do obou úředních jazyků Evropského patentového úřadu, které nebyly jazykem řízení. V tomto případě je lhůta uvedená v odstavci 4 nejméně tři měsíce. Není-li překlad předložen včas, považuje se přihláška za vzatou zpět.
(6) Na žádost přihlašovatele se oznámení o udělení evropského patentu zveřejní před uplynutím lhůty uvedené v odstavci 4 nebo 5 . Žádost lze podat jen tehdy, jsou-li splněny požadavky odstavců 2 a 5 .
Článek 98 Zveřejnění evropského patentového spisu
Evropský patentový úřad zveřejní oznámení o udělení evropského patentu a současně zveřejní i evropský patentový spis, který obsahuje popis, patentové nároky a případné výkresy.
(1) Ve lhůtě devíti měsíců ode dne zveřejnění oznámení o udělení evropského patentu může každý proti udělenému evropskému patentu podat u Evropského patentového úřadu odpor. Odpor se podává písemně a musí být odůvodněn. Odpor se považuje za podaný až po zaplacení poplatku za odpor.
(2) Odpor se vztahuje na evropský patent ve všech smluvních státech, ve kterých má účinek.
(3) Odpor lze podat, i když byl ve všech určených státech evropský patent opuštěn nebo zanikl.
(4) Ti, kdo podali odpor, jsou spolu s majitelem patentu účastníky řízení o odporu.
(5) Prokáže-li někdo, že byl v některém smluvním státě na základě pravomocného rozhodnutí zapsán do patentového rejstříku tohoto státu namísto původního majitele, nahradí na základě své žádosti pro tento stát původního majitele. Bez ohledu na ustanovení článku 118 se dosavadní majitel patentu a ten, kdo takto uplatnil svá práva, nepovažují za spolumajitele, ledaže by o to oba požádali.
Článek 100 Důvody pro podání odporu
Odpor lze podat jen z důvodu, že:
(a) předmět evropského patentu není patentovatelný ve smyslu článků 52 až 57;
(b) evropský patent nepopisuje vynález natolik jasně a úplně, aby jej mohl odborník uskutečnit;
(c) předmět evropského patentu přesahuje obsah přihlášky v původně podaném znění nebo, byl-li patent udělen na základě rozdělené přihlášky nebo nové přihlášky podané podle článku 61, obsah dřívější přihlášky v původně podaném znění.
(1) Je-li odpor přípustný, zkoumá odporové oddělení, zda důvody pro podání odporu uvedené v článku 100 brání zachování evropského patentu.
(2) Při projednání odporu, které probíhá v souladu s ustanoveními prováděcího předpisu, vyzývá odporové oddělení účastníky tak často, jak je nutno, aby předložili ve lhůtě, kterou jim stanoví, připomínky k jeho sdělením nebo ke sdělením ostatních účastníků.
Článek 102 Zrušení nebo zachování evropského patentu
(1) Je-li odporové oddělení toho názoru, že důvody pro podání odporu uvedené v článku 100 brání zachování evropského patentu, zruší patent.
(2) Je-li odporové oddělení toho názoru, že důvody pro podání odporu uvedené v článku 100 nebrání zachování evropského patentu beze změny, zamítne odpor.
(3) Je-li odporové oddělení toho názoru, že patent a vynález, který je jeho předmětem, splňují s přihlédnutím ke změnám, které majitel patentu provedl v průběhu řízení o odporu, požadavky této úmluvy, rozhodne o zachování patentu tak, jak byl změněn, za předpokladu, že:
(a) je zjištěno v souladu s prováděcím předpisem, že majitel patentu souhlasí se zněním, v němž hodlá odporové oddělení patent zachovat; a
(b) ve lhůtě stanovené prováděcím předpisem je zaplacen poplatek za vytištění nového evropského patentového spisu.
(4) Není-li včas zaplacen poplatek za vytištění nového evropského patentového spisu, je patent zrušen.
(5) Prováděcí předpis může stanovit, že majitel evropského patentu předloží překlad změněných patentových nároků do obou úředních jazyků Evropského patentového úřadu, které nebyly jazykem řízení. Není-li překlad předložen včas, je patent zrušen.
Článek 103 Zveřejnění nového evropského patentového spisu
Dojde-li ke změně evropského patentu ve smyslu článku 102 odst. 3 , Evropský patentový úřad zveřejní oznámení o rozhodnutí ve věci odporu a současně zveřejní i nový evropský patentový spis, který obsahuje změněný popis, patentové nároky a případné výkresy.
(1) Každý z účastníků řízení o odporu nese náklady, které mu vznikly, pokud odporové oddělení nebo stížnostní senát v souladu s prováděcím předpisem nerozhodne z důvodu spravedlnosti o jiném rozdělení nákladů, které vznikly při provádění důkazů nebo při ústním jednání.
(2) Na základě žádosti stanoví kancelář odporového oddělení výši nákladů, které mají být na základě rozhodnutí o jejich rozdělení uhrazeny. Výši nákladů stanovených kanceláří lze změnit rozhodnutím odporového oddělení na základě žádosti podané ve lhůtě stanovené prováděcím předpisem.
(3) Každé konečné rozhodnutí Evropského patentového úřadu o stanovení výše nákladů je pro účely výkonu rozhodnutí ve smluvních státech považováno za pravomocné rozhodnutí vydané civilním soudem státu, na jehož území má být výkon rozhodnutí proveden. Ověření tohoto rozhodnutí se omezí pouze na jeho pravost.
Článek 105 Vstup domnělého porušovatele patentu do řízení
(1) Byl-li podán odpor proti evropskému patentu, může každý, kdo prokáže, že proti němu bylo zahájeno řízení pro porušení téhož patentu, po uplynutí lhůty k podání odporu vstoupit do řízení o odporu, podá-li prohlášení o vstupu do řízení do tří měsíců ode dne, kdy bylo řízení pro porušení patentu zahájeno. To platí i pro každého, kdo prokáže, že poté, co jej majitel patentu vyzval, aby upustil od údajného porušování patentu, zahájil proti tomuto majiteli soudní řízení ve věci určení, že neporušuje jeho patent.
(2) Prohlášení o vstupu do řízení se podává písemně a musí být odůvodněno. Účinnosti nabývá až po zaplacení poplatku za odpor. Poté se vstup do řízení projedná jako odpor, nestanoví-li prováděcí předpis jinak.
Článek 106 Rozhodnutí, proti nimž lze podat stížnost
(1) Stížnost lze podat proti rozhodnutí přijímacího oddělení, průzkumového oddělení, odporového oddělení a právního oddělení. Stížnost má odkladný účinek.
(2) Proti rozhodnutí odporového oddělení lze podat stížnost, i když byl ve všech určených státech evropský patent opuštěn nebo zanikl.
(3) Rozhodnutí, kterým není pro některého z účastníků ukončeno řízení, lze napadnout stížností jen spolu s rozhodnutím, kterým řízení končí, pokud toto rozhodnutí nepřipouští samostatnou stížnost.
(4) Rozdělení nákladů v řízení o odporu nemůže být jediným předmětem stížnosti.
(5) Proti rozhodnutí, kterým se určuje výše nákladů řízení o odporu, lze podat stížnost jen tehdy, přesahuje-li tato výše částku uvedenou v poplatkovém řádu.
Článek 107 Osoby oprávněné podat stížnost a být účastníky řízení o stížnosti
Každý účastník řízení, které vedlo k rozhodnutí, může proti tomuto rozhodnutí podat stížnost, pokud nebylo vyhověno jeho požadavkům. Ostatní účastníci tohoto řízení se stávají ex lege účastníky řízení o stížnosti.
Článek 108 Lhůta a forma stížnosti
Stížnost se podává písemně u Evropského patentového úřadu ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti němuž směřuje. Stížnost se považuje za podanou až po zaplacení poplatku za stížnost. Písemné odůvodnění stížnosti musí být podáno ve lhůtě čtyř měsíců ode dne doručení rozhodnutí.
(1) Považuje-li útvar, jehož rozhodnutí bylo napadeno, stížnost za přípustnou a oprávněnou, vyhoví stížnosti sám. To neplatí, jestliže proti tomu, kdo podal stížnost, stojí jiný účastník řízení.
(2) Není-li stížnosti vyhověno ve lhůtě tří měsíců poté, kdy bylo podáno odůvodnění, je stížnost neprodleně předána stížnostnímu senátu bez stanoviska ve věci samé.
Článek 110 Projednání stížnosti
(1) Je-li stížnost přípustná, zkoumá stížnostní senát, zda jí lze vyhovět.
(2) Při projednávání stížnosti, které se provádí v souladu s ustanoveními prováděcího předpisu, vyzývá stížnostní senát účastníky tak často, jak je nutno, aby předložili ve lhůtě, kterou jim stanoví, připomínky k jeho sdělením nebo ke sdělením ostatních účastníků.
(3) Nevyhoví-li přihlašovatel včas výzvě uvedené v odstavci 2 , považuje se evropská patentová přihláška za vzatou zpět, pokud napadené rozhodnutí nebylo vydáno právním oddělením.
Článek 111 Rozhodnutí o stížnosti
(1) Po projednání stížnosti z hlediska její oprávněnosti stížnostní senát o stížnosti rozhodne. Stížnostní senát může buď rozhodnout v pravomoci útvaru, který vydal napadené rozhodnutí, nebo vrátit věc tomuto útvaru k dalšímu projednání.
(2) Vrátí-li stížnostní senát věc k dalšímu projednání útvaru, který vydal napadané rozhodnutí, je tento útvar vázán rozhodnutím stížnostního senátu, pokud je zachován skutkový stav. Bylo-li napadené rozhodnutí vydáno přijímacím oddělením, je rozhodnutím stížnostního senátu vázáno i průzkumové oddělení.
Článek 112 Rozhodnutí nebo stanovisko velkého stížnostního senátu
(1) Pro zajištění jednotné aplikace práva nebo vznikne-li právní otázka zásadního významu:
(a) stížnostní senát z moci úřední nebo na návrh účastníka při projednávání věci předloží otázku velkému stížnostnímu senátu, má-li za to, že rozhodnutí je pro výše uvedené účely nezbytné. Jestliže stížnostní senát návrh zamítne, uvede důvody v konečném rozhodnutí;
(b) prezident Evropského patentového úřadu může velkému stížnostnímu senátu předložit právní otázku, jestliže dva stížnostní senáty vydaly o této otázce rozdílná rozhodnutí.
(2) V případech uvedených v odstavci 1(a) jsou účastníci řízení o stížnosti také účastníky řízení před velkým stížnostním senátem.
(3) Rozhodnutí velkého stížnostního senátu uvedené v odstavci 1(a) je pro stížnostní senát při projednávání stížnosti závazné.
HLAVA I SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O ŘÍZENÍ
Článek 113 Podklady pro rozhodnutí
(1) Rozhodnutí Evropského patentového úřadu mohou být založena jen na důvodech, k nimž měli účastníci možnost se vyjádřit.
(2) Evropský patentový úřad jedná a rozhoduje o evropské patentové přihlášce nebo o evropském patentu jen ve znění předloženém nebo schváleném přihlašovatelem nebo majitelem patentu.
Článek 114 Zjišťování skutečností z moci úřední
(1) V průběhu řízení zjišťuje Evropský patentový úřad skutečnosti z moci úřední; není přitom omezen na důvody, důkazy a návrhy uváděné účastníky.
(2) Evropský patentový úřad není povinen přihlédnout ke skutečnostem nebo důkazům, které účastníci nepředložili včas.
Článek 115 Připomínky třetích osob
(1) Po zveřejnění evropské patentové přihlášky může každý předložit připomínky k patentovatelnosti vynálezu, který je předmětem přihlášky. Připomínky se podávají písemně a musí být odůvodněny. Ten, kdo předložil připomínky, se nestává účastníkem řízení před Evropským patentovým úřadem.
(2) Připomínky uvedené v odstavci 1 se sdělí přihlašovateli nebo majiteli patentu, který k nim může zaujmout stanovisko.
(1) Ústní jednání se provádí z moci úřední, považuje-li to Evropský patentový úřad za účelné, nebo na návrh účastníka řízení. Evropský patentový úřad však může zamítnout návrh na další ústní jednání před stejným útvarem, pokud jsou stejní účastníci a stejný je i předmět jednání.
(2) Ústní jednání před přijímacím oddělením však proběhne na žádost přihlašovatele jen tehdy, považuje-li to přijímací oddělení za účelné nebo hodlá-li evropskou patentovou přihlášku zamítnout.
(3) Ústní jednání před přijímacím oddělením, průzkumovým oddělením a právním oddělením je neveřejné.
(4) Ústní jednání včetně vydání rozhodnutí před stížnostním senátem a velkým stížnostním senátem po zveřejnění evropské patentové přihlášky i před odporovým oddělením je veřejné, nerozhodne-li jinak příslušné oddělení v případě, kdy by veřejné jednání mohlo způsobit zejména účastníku řízení vážné a neoprávněné nevýhody.
(1) V řízení před průzkumovým oddělením, odporovým oddělením, právním oddělením nebo stížnostním senátem jsou přípustné zejména tyto důkazní prostředky:
(g) písemné místopřísežné prohlášení.
(2) Průzkumové oddělení, odporové oddělení nebo stížnostní senát mohou pověřit jednoho ze svých členů provedením navržených důkazů.
(3) Považuje-li Evropský patentový úřad za nutné, aby účastník, svědek nebo znalec vypovídali ústně, pak:
(b) požádá v souladu s ustanovením článku 131 odst. 2 příslušný soud ve státě, kde má tato osoba sídlo, aby ji vyslechl.
(4) Účastník, svědek nebo znalec, kteří byli předvoláni Evropským patentovým úřadem, jej mohou požádat, aby mohli být vyslechnuti příslušným soudem v zemi, kde mají sídlo. Po přijetí této žádosti nebo v případě, že předvolání zůstalo po uplynutí lhůty, kterou v něm Evropský patentový úřad stanovil, bez odezvy, může Evropský patentový úřad v souladu s ustanovením článku 131 odst. 2 požádat příslušný soud, aby tuto osobu vyslechl.
(5) Vypovídá-li účastník, svědek nebo znalec před Evropským patentovým úřadem, může úřad, pokládá-li za žádoucí, aby výpověď byla učiněna pod přísahou nebo stejně závaznou formou, požádat příslušný soud v zemi, kde má tato osoba sídlo, aby ji znovu takto vyslechl.
(6) Požádá-li Evropský patentový úřad příslušný soud o provedení výslechu, může požádat soud, aby provedl výslech pod přísahou nebo jinou stejně závaznou formou a aby umožnil členovi příslušného útvaru zúčastnit se výslechu účastníka, svědka nebo znalce a klást mu otázky buď prostřednictvím soudu, nebo přímo.
Článek 118 Jednotnost evropské patentové přihlášky nebo evropského patentu
Nejsou-li přihlašovatelé nebo majitelé evropského patentu pro různé určené smluvní státy totožní, považují se pro účely řízení před Evropským patentovým úřadem za spolupřihlašovatele nebo spolumajitele. Tím není dotčena jednotnost přihlášky nebo patentu v tomto řízení; zejména znění přihlášky nebo patentu je pro všechny určené smluvní státy totožné, nestanoví-li tato úmluva jinak.
Evropský patentový úřad doručuje úředně všechna rozhodnutí a předvolání, jakož i sdělení, od kterých se odvíjí běh lhůty nebo jejichž doručení je stanoveno jinými ustanoveními této úmluvy nebo nařízeno prezidentem Evropského patentového úřadu. Vyžadují-li to mimořádné okolnosti, lze doručení provést prostřednictvím ústředních úřadů průmyslového vlastnictví členských států.
Prováděcí předpis stanoví:
(a) způsob počítání lhůt, jakož i podmínky, za kterých mohou být tyto lhůty prodlouženy, buď proto, že Evropský patentový úřad nebo orgány uvedené v článku 75 odst. 1 (b) nejsou pro přijímání písemností otevřeny, nebo proto, že v místě, kde sídlí Evropský patentový úřad nebo tyto orgány, není doručována pošta nebo že jsou poštovní služby celkově přerušeny či v důsledku toho narušeny;
(b) minimální a maximální délku lhůt, které stanoví Evropský patentový úřad.
Článek 121 Pokračování v řízení o evropské patentové přihlášce
(1) Má-li být evropská patentová přihláška zamítnuta nebo je-li zamítnuta či považována za vzatou zpět pro nedodržení lhůty stanovené Evropským patentovým úřadem, tento právní účinek nenastane, a pokud již nastal, je anulován, požádá-li přihlašovatel o pokračování v řízení o přihlášce.
(2) Žádost se podává písemně do dvou měsíců od doručení rozhodnutí o zamítnutí přihlášky nebo od doručení sdělení, že se přihláška považuje za vzatou zpět. V této lhůtě musí být učiněn i zmeškaný úkon. Žádost se považuje za podanou až po zaplacení poplatku za pokračování v řízení.
(3) O žádosti rozhoduje útvar, který je příslušný k rozhodnutí o zmeškaném úkonu.
Článek 122 Restitutio in integrum (Navrácení v předešlý stav)
(1) Přihlašovateli nebo majiteli evropského patentu, který přes veškerou, okolnostem přiměřenou péči nemohl dodržet lhůtu vůči Evropskému patentovému úřadu, jsou na jeho žádost navrácena práva, je-li přímým důsledkem zmeškání podle této úmluvy zamítnutí evropské patentové přihlášky nebo žádosti, skutečnost, že evropská patentová přihláška se považuje za vzatou zpět, zrušení evropského patentu nebo ztráta jiného práva či opravného prostředku.
(2) Žádost musí být podána písemně do dvou měsíců po odpadnutí překážky. V této lhůtě musí být učiněn i zmeškaný úkon. Žádost je přípustná pouze do jednoho roku od uplynutí zmeškané lhůty. V případě nezaplacení udržovacího poplatku se lhůta uvedená v článku 86 odst. 2 započte do jednoroční lhůty.
(3) Žádost musí být odůvodněna a musí dokládat skutečnosti, o něž se opírá. Žádost se považuje za podanou až po zaplacení poplatku za navrácení v předešlý stav.
(4) O žádosti rozhoduje útvar, který je příslušný k rozhodnutí o zmeškaném úkonu.
(5) Ustanovení tohoto článku se nepoužije pro lhůty uvedené v odstavci 2 tohoto článku a dále v článku 61 odst. 3 , článku 76 odst. 3 , článku 78 odst. 2 , článku 79 odst. 2 , článku 87 odst. 1 a článku 94 odst. 2 .
(6) Každý, kdo v dobré víře začal v určeném smluvním státě v období od ztráty práv uvedené v odstavci 1 do zveřejnění oznámení o navrácení těchto práv využívat vynález, který je předmětem zveřejněné evropské patentové přihlášky nebo evropského patentu, nebo k takovému využívání provedl účinné a vážné přípravy, může bezplatně v tomto využívání ve svém podniku nebo pro jeho potřeby pokračovat.
(7) Tímto článkem není dotčeno právo smluvního státu upravit navrácení v předešlý stav i pro lhůty, které jsou stanoveny touto úmluvou a které mají být dodrženy vůči orgánům tohoto státu.
(1) Podmínky, za kterých lze v evropské patentové přihlášce nebo v evropském patentu během řízení před Evropským patentovým úřadem provést změny, stanoví prováděcí předpis. V každém případě může přihlašovatel z vlastního podnětu alespoň jednou pozměnit popis, nároky a výkresy.
(2) V evropské patentové přihlášce nebo v evropském patentu nelze provést takové změny, které by vedly k rozšíření jejich předmětu nad rámec obsahu přihlášky v původně podaném znění.
(3) V nárocích evropského patentu nelze během řízení o odporu provést takové změny, které by vedly k rozšíření ochrany.
Článek 124 Údaje o národních patentových přihláškách
(1) Průzkumové oddělení nebo stížnostní senát mohou vyzvat přihlašovatele, aby ve lhůtě jimi stanovené uvedl státy, ve kterých podal národní patentovou přihlášku na vynález nebo část vynálezu, který je předmětem evropské patentové přihlášky, a uvedl i čísla těchto přihlášek.
(2) Nevyhoví-li přihlašovatel ve stanovené lhůtě výzvě podle odstavce 1 , považuje se evropská patentová přihláška za vzatou zpět.
Článek 125 Odkaz na obecné zásady
Neobsahuje-li tato úmluva příslušné procesní ustanovení, přihlédne Evropský patentový úřad k zásadám procesního práva obecně uznávaným ve smluvních státech.
Článek 126 Zánik finančních závazků
(1) Nárok Organizace na zaplacení poplatků ve prospěch Evropského patentového úřadu se promlčuje po uplynutí čtyř let od konce kalendářního roku, v němž byl poplatek splatný.
(2) Nárok vůči Organizaci na vrácení poplatků nebo přeplatků vzniklých při placení poplatků Evropskému patentovému úřadu se promlčí po uplynutí čtyř let od konce kalendářního roku, ve kterém nárok vznikl.
(3) Lhůty uvedené v odstavcích 1 a 2 se přerušují, v případě uvedeném v odstavci 1 výzvou k zaplacení poplatku a v případě uvedeném v odstavci 2 písemným uplatněním nároku. Lhůta začíná po přerušení běžet znovu a uplyne nejpozději šest let po skončení kalendářního roku, ve kterém původně začala běžet, pokud mezitím nebyl nárok uplatněn soudní cestou; v takovém případě uplyne lhůta nejdříve jeden rok ode dne, kdy soudní rozhodnutí nabylo právní moci.
HLAVA II INFORMOVÁNÍ VEŘEJNOSTI A ÚŘADŮ
Článek 127 Rejstřík evropských patentů
Evropský patentový úřad vede rejstřík, nazývaný rejstřík evropských patentů, do kterého se zapisují údaje, jejichž zápis stanoví tato úmluva. Žádný zápis do rejstříku se neprovede před zveřejněním evropské patentové přihlášky. Rejstřík je přístupný k veřejnému nahlédnutí.
(1) Spisy týkající se evropské patentové přihlášky, která nebyla dosud zveřejněna, lze poskytnout k nahlédnutí pouze se souhlasem přihlašovatele.
(2) Kdo prokáže, že přihlašovatel proti němu uplatnil práva z evropské patentové přihlášky, může nahlédnout do spisu i před zveřejněním této přihlášky a bez souhlasu přihlašovatele.
(3) Po zveřejnění evropské rozdělené přihlášky nebo nové evropské patentové přihlášky podané podle článku 61 odst. 1 může každý nahlédnout do spisu dřívější přihlášky i před jejím zveřejněním a bez souhlasu přihlašovatele.
(4) Po zveřejnění evropské patentové přihlášky lze do spisu týkajícího se této přihlášky a patentu na jejím základě uděleného nahlédnout na žádost, s výhradou omezení stanovených prováděcím předpisem.
(5) Ještě před zveřejněním evropské patentové přihlášky může Evropský patentový úřad sdělit třetím osobám nebo zveřejnit tyto údaje:
(a) číslo evropské patentové přihlášky;
(b) den podání evropské patentové přihlášky, a pokud bylo uplatněno právo přednosti z dřívější přihlášky, stát a číslo této dřívější přihlášky;
Článek 129 Periodické publikace
Evropský patentový úřad vydává periodicky:
(a) Evropský patentový věstník, který obsahuje zápisy do evropského patentového rejstříku a všechny další údaje, jejichž zveřejnění ukládá tato úmluva;
(b) Úřední list Evropského patentového úřadu, který obsahuje sdělení a informace obecné povahy vydávané prezidentem Evropského patentového úřadu a všechny další informace týkající se této úmluvy a jejího provádění.
(1) Evropský patentový úřad, a s výhradou použití předpisů uvedených v článku 75 odst. 2 , i ústřední úřady průmyslového vlastnictví smluvních států si na žádost sdělují veškeré užitečné informace o podání evropských i národních patentových přihlášek, jakož i o průběhu řízení o těchto přihláškách a o patentech, které na jejich základě byly vydány.
(2) Ustanovení odstavce 1 se použije i pro předávání informací na základě pracovních dohod mezi Evropským patentovým úřadem a:
(a) ústředními úřady průmyslového vlastnictví států, které nejsou smluvními státy této úmluvy;
(b) mezivládními organizacemi pověřenými udělováním patentů;
(3) Předávání informací podle odstavců 1 a 2 (a) a (b) nepodléhají omezením uvedeným v článku 128 . Správní rada může rozhodnout, že ani předávání informací podle odstavce 2 (c) nepodléhá omezením uvedeným v článku 128, pokud příslušná organizace pokládá předané informace až do zveřejnění evropské patentové přihlášky za důvěrné.
Článek 131 Administrativní a právní spolupráce
(1) Nestanoví-li tato úmluva nebo národní právo něco jiného, Evropský patentový úřad a soudy či orgány smluvních států si na žádost vzájemně pomáhají předáváním informací nebo zpřístupněním spisů k nahlédnutí. Poskytuje-li Evropský patentový úřad spisy k nahlédnutí soudům, státním zastupitelstvím nebo ústředním úřadům průmyslového vlastnictví, nepodléhá toto nahlížení omezením uvedeným v článku 128 .
(2) Na základě dožádání o právní pomoc ze strany Evropského patentového úřadu provedou soudy nebo jiné příslušné orgány smluvních států pro tento úřad v mezích své pravomoci šetření nebo jiná soudní opatření.
(1) Evropský patentový úřad a ústřední úřady průmyslového vlastnictví smluvních států si na žádost vzájemně poskytují pro vlastní potřebu a zdarma jeden nebo více výtisků příslušných publikací.
(2) Evropský patentový úřad může uzavřít dohody o výměně nebo poskytování publikací.
Článek 133 Obecné zásady zastupování
(1) S výhradou ustanovení odstavce 2 není nikdo povinen být v řízení podle této úmluvy zastoupen kvalifikovaným zástupcem.
(2) Fyzické nebo právnické osoby, které nemají bydliště nebo sídlo na území některého smluvního státu, musí být zastoupeny kvalifikovaným zástupcem a jednat jeho prostřednictvím ve všech řízeních podle této úmluvy s výjimkou podání evropské patentové přihlášky; prováděcí předpis může stanovit další výjimky.
(3) Fyzické nebo právnické osoby, které mají bydliště nebo sídlo na území některého smluvního státu, mohou být v řízení podle této úmluvy zastoupeny zaměstnancem, který nemusí být kvalifikovaným zástupcem, ale musí být zmocněn v souladu s prováděcím předpisem. Prováděcí předpis může stanovit, zda a za jakých podmínek může zaměstnanec právnické osoby zastupovat také jiné právnické osoby, které mají hlavní sídlo na území některého smluvního státu a mají s ní ekonomické vazby.
(4) Prováděcí předpis může stanovit zvláštní ustanovení o společném zastupování účastníků jednajících společně.
Článek 134 Kvalifikovaní zástupci
(1) Zastupovat fyzické nebo právnické osoby v řízeních podle této úmluvy mohou pouze kvalifikovaní zástupci, zapsaní do seznamu vedeného za tím účelem Evropským patentovým úřadem.
(2) Do seznamu kvalifikovaných zástupců může být zapsána každá fyzická osoba, která:
(a) je občanem některého smluvního státu;
(b) má sídlo nebo místo výkonu práce na území některého smluvního státu;
(c) složila evropskou kvalifikační zkoušku.
(3) Zápis se provede na žádost doloženou osvědčeními o splnění podmínek uvedených v odstavci 2 .
(4) Osoby zapsané do seznamu kvalifikovaných zástupců jsou oprávněny zastupovat ve všech řízeních podle této úmluvy.
(5) Každá osoba zapsaná do seznamu uvedeného v odstavci 1 je oprávněna mít pro výkon činnosti kvalifikovaného zástupce sídlo v každém smluvním státě, v němž probíhají řízení podle této úmluvy, s přihlédnutím k protokolu o centralizaci, který je přílohou této úmluvy. Orgány tohoto státu mohou odejmout toto oprávnění jen v jednotlivých případech a jen za použití národních předpisů na ochranu veřejného pořádku a veřejné bezpečnosti. Před přijetím takového opatření musí být konzultován prezident Evropského patentového úřadu.
(6) Prezident Evropského patentového úřadu může za zvláštních okolností udělit výjimku z požadavku odstavce 2 (a).
(7) Stejným způsobem jako kvalifikovaný zástupce může v řízeních podle této úmluvy zastupovat i advokát oprávněný působit v některém smluvním státě a mající v tomto státě své sídlo, v tom rozsahu, v jakém je oprávněn působit v tomto státě jako kvalifikovaný zástupce ve věcech patentových. Ustanovení odstavce 5 se použije přiměřeně.
(8) Správní rada může vydat ustanovení týkající se:
(a) kvalifikace a výcviku vyžadovaných pro přijetí k evropské kvalifikační zkoušce a provádění této zkoušky;
(b) zřízení nebo uznání institutu tvořeného osobami oprávněnými působit jako kvalifikovaní zástupci po složení evropské kvalifikační zkoušky nebo na základě ustanovení článku 163 odst. 7 ;
(c) disciplinární pravomoci tohoto institutu nebo Evropského patentového úřadu vůči těmto osobám.
ČÁST VIII DOPADY NA NÁRODNÍ PRÁVO
HLAVA I KONVERZE NA NÁRODNÍ PATENTOVOU PŘIHLÁŠKU
Článek 135 Žádost o provedení národního řízení
(1) Ústřední úřad průmyslového vlastnictví určeného smluvního státu provede řízení o udělení národního patentu pouze na žádost přihlašovatele nebo majitele evropského patentu, a to v těchto případech:
(a) považuje-li se evropská patentová přihláška za vzatou zpět podle článku 77 odst. 5 nebo článku 162 odst. 4 ;
(b) v dalších případech stanovených národním právem, kdy je podle této úmluvy evropská patentová přihláška zamítnuta nebo vzata zpět nebo se považuje za vzatou zpět nebo je evropský patent zrušen.
(2) Žádost o konverzi se podává do tří měsíců od zpětvzetí evropské patentové přihlášky nebo od doručení oznámení, že se přihláška považuje za vzatou zpět, nebo od doručení rozhodnutí o zamítnutí přihlášky nebo o zrušení evropského patentu. Ustanovení článku 66 pozbývá účinnosti, není-li žádost podána včas.
Článek 136 Podání a předání žádosti
(1) Žádost o konverzi se podává u Evropského patentového úřadu; v žádosti se uvedou smluvní státy, v nichž se žádá o provedení řízení o udělení národního patentu. Žádost se považuje za podanou až po zaplacení poplatku za konverzi. Evropský patentový úřad předá žádost spolu s kopií spisu evropské patentové přihlášky nebo evropského patentu ústředním úřadům průmyslového vlastnictví smluvních států v žádosti uvedených.
(2) Bylo-li však přihlašovateli oznámeno, že evropská patentová přihláška se považuje za vzatou zpět podle článku 77 odst. 5 , podává se žádost u toho ústředního úřadu průmyslového vlastnictví, u něhož byla podána přihláška. Tento úřad, s výhradou ustanovení o národní bezpečnosti, předá žádost spolu s kopií evropské patentové přihlášky přímo ústředním orgánům průmyslového vlastnictví smluvních států uvedených přihlašovatelem v žádosti. Ustanovení článku 66 pozbývá účinnosti, nedojde-li k předání do dvaceti měsíců ode dne podání přihlášky nebo, bylo-li uplatněno právo přednosti, ode dne vzniku práva přednosti.
Článek 137 Formální náležitosti konverze
(1) Evropská patentová přihláška předaná podle článku 136 nepodléhá formálním požadavkům národního práva, které se liší od požadavků této úmluvy, nebo požadavkům dodatečným.
(2) Ústřední úřad průmyslového vlastnictví, kterému je předána přihláška, může požadovat, aby přihlašovatel ve lhůtě nejméně dvou měsíců:
(a) zaplatil národní přihlašovací poplatek;
(b) předložil překlad původního znění evropské patentové přihlášky do některého z úředních jazyků tohoto státu, případně i překlad znění upraveného během řízení před Evropským patentovým úřadem, na jehož základě si přihlašovatel přeje provést národní řízení.
HLAVA II ZRUŠENÍ A STARŠÍ PRÁVA
(1) S výhradou ustanovení článku 139 může být podle práva smluvního státu evropský patent zrušen s účinkem na jeho území pouze z těchto důvodů:
(a) není-li předmět evropského patentu patentovatelný ve smyslu článků 52 až 57 ;
(b) neobjasňuje-li evropský patent vynález natolik jasně a úplně, aby jej mohl odborník uskutečnit;
(c) přesahuje-li předmět evropského patentu obsah přihlášky v původně podaném znění nebo, byl-li patent udělen na základě rozdělené přihlášky nebo nové přihlášky podané podle článku 61 , obsah dřívější přihlášky v původně podaném znění;
(d) byla-li ochrana vyplývající z evropského patentu rozšířena;
(e) nemá-li majitel evropského patentu na něj ve smyslu článku 60 odst. 1 právo.
(2) Týkají-li se důvody ke zrušení evropského patentu jen zčásti, provede se zrušení formou odpovídajícího omezení tohoto patentu. Připouští-li to národní právo, lze omezení provést změnou patentových nároků, popisu nebo výkresů.
Článek 139 Starší práva a práva, která vznikla ve stejný den
(1) V každém určeném smluvním státě se evropská patentová přihláška nebo evropský patent posuzují z hlediska starších práv ve vztahu k národní patentové přihlášce nebo národnímu patentu stejně, jako by šlo o národní patentovou přihlášku nebo národní patent.
(2) Národní patentová přihláška nebo národní patent se ve smluvním státě posuzují z hlediska starších práv ve vztahu k evropskému patentu, který určuje tento smluvní stát, stejně, jako by evropský patent byl patentem národním.
(3) Každý smluvní stát může stanovit, zda a za jakých podmínek lze vynálezu popsanému současně v evropské patentové přihlášce nebo evropském patentu a národní patentové přihlášce nebo národním patentu se stejným dnem podání nebo, bylo-li uplatněno právo přednosti, se stejným dnem vzniku práva přednosti, poskytnout ochranu zároveň oběma přihláškami nebo oběma patenty.
Článek 140 Národní užitné vzory a osvědčení užitečnosti
Články 66 , 124 , 135 až 137 a 139 se použijí přiměřeně i pro užitné vzory a osvědčení užitečnosti a pro jejich přihlášky ve smluvních státech, jejichž právo upravuje tyto druhy ochrany.
Článek 141 Udržovací poplatky za evropské patenty
(1) Udržovací poplatky za evropský patent lze vybírat pouze za roky, které následují po roce uvedeném v článku 86 odst. 4 .
(2) Nastane-li splatnost udržovacích poplatků do dvou měsíců po zveřejnění oznámení o udělení evropského patentu, považují se tyto poplatky za řádně zaplacené, jsou-li zaplaceny v této lhůtě. Příplatek stanovený národním právem se nevybírá.
(1) Skupina smluvních států, která ve zvláštní dohodě stanovila, že evropský patent udělený pro tyto státy má na celém jejich území jednotnou povahu, může stanovit, že evropský patent lze udělit pouze společně pro všechny tyto státy.
(2) Využije-li skupina smluvních států možnosti uvedené v odstavci 1 , použijí se ustanovení této části.
Článek 143 Zvláštní útvary Evropského patentového úřadu
(1) Skupina smluvních států může pověřit Evropský patentový úřad dodatečnými úkoly.
(2) K provádění dodatečných úkolů uvedených v odstavci 1 mohou být v rámci Evropského patentového úřadu vytvořeny zvláštní útvary společné pro státy náležející k této skupině. Tyto zvláštní útvary řídí prezident Evropského patentového úřadu; článek 10 odst. 2 a 3 se použije přiměřeně.
Článek 144 Zastupování před zvláštními útvary
Skupina smluvních států může vydat zvláštní ustanovení o zastupování účastníků před útvary uvedenými v článku 143 odst. 2 .
Článek 145 Užší výbor správní rady
(1) Skupina smluvních států může zřídit užší výbor správní rady pro kontrolu činnosti zvláštních útvarů vytvořených podle článku 143 odst. 2 ; Evropský patentový úřad poskytne tomuto výboru zaměstnance, prostory a vybavení, nezbytné k plnění jeho úkolů. Prezident Evropského patentového úřadu odpovídá užšímu výboru správní rady za činnost zvláštních útvarů.
(2) Složení, pravomoci a činnost užšího výboru určí skupina smluvních států.
Článek 146 Pokrytí nákladů na provádění zvláštních úkolů
Pověří-li skupina smluvních států Evropský patentový úřad dalšími úkoly ve smyslu článku 143 , nese tato skupina náklady vzniklé při provádění těchto úkolů Organizaci. Byly-li k provádění těchto dodatečných úkolů vytvořeny v Evropském patentovém úřadu zvláštní útvary, nese skupina smluvních států náklady na zaměstnance, prostory a vybavení připadající na tyto útvary. Článek 39 odst. 3 a 4 , článek 41 a 47 se použijí přiměřeně.
Článek 147 Platby udržovacích poplatků za jednotné patenty
Stanoví-li skupina smluvních států společný sazebník udržovacích poplatků, vypočte se poměrná částka uvedená v článku 39 odst. 1 z tohoto společného sazebníku; minimální částka uvedená v článku 39 odst. 1 platí i pro jednotný patent. Článek 39 odst. 3 a 4 se použije přiměřeně.
Článek 148 Evropská patentová přihláška jako předmět vlastnictví
(1) Nestanoví-li skupina smluvních států něco jiného, použije se článek 74 .
(2) Skupina smluvních států může stanovit, že evropská patentová přihláška, ve které jsou tyto smluvní státy určeny, může být převedena, dána do zástavy nebo být předmětem exekuce pouze ve vztahu ke všem smluvním státům skupiny a jen v souladu s ustanoveními zvláštní dohody.
(1) Skupina smluvních států může stanovit, že tyto státy mohou být určeny pouze společně a že určení jednoho nebo několika států této skupiny se považuje za určení všech těchto států.
(2) Je-li Evropský patentový úřad úřadem určeným ve smyslu článku 153 odst. 1 , použije se odstavec 1 , uvedl-li přihlašovatel v mezinárodní přihlášce, že si přeje získat evropský patent pro jeden nebo několik určených států náležejících do této skupiny. Toto ustanovení se použije i tehdy, určil-li přihlašovatel v mezinárodní přihlášce jeden smluvní stát náležející do této skupiny, jehož národní právo stanoví, že určení tohoto státu má účinky evropské patentové přihlášky.
ČÁST X MEZINÁRODNÍ PŘIHLÁŠKA PODLE SMLOUVY O PATENTOVÉ SPOLUPRÁCI
Článek 150 Použití Smlouvy o patentové spolupráci
(1) Smlouva o spolupráci v oblasti patentů z 19. června 1970, dále jen Smlouva o spolupráci, se použije v souladu s ustanoveními této části.
(2) Mezinárodní přihlášky podané podle Smlouvy o spolupráci mohou být předmětem řízení před Evropským patentovým úřadem. V těchto řízeních se použijí ustanovení Smlouvy o spolupráci doplněná o ustanovení této úmluvy. Jsou-li ustanovení této úmluvy v rozporu s ustanoveními Smlouvy o spolupráci, mají přednost ustanovení Smlouvy o spolupráci. Zejména lhůta k podání žádosti o průzkum podle článku 94 odst. 2 této úmluvy neuplyne pro mezinárodní přihlášku dříve než lhůta stanovená článkem 22 , případně článkem 39 Smlouvy o spolupráci.
(3) Mezinárodní přihláška, pro kterou Evropský patentový úřad je úřadem určeným nebo úřadem zvoleným, se považuje za evropskou patentovou přihlášku.
(4) Pokud tato úmluva obsahuje odkaz na Smlouvu o spolupráci, vztahuje se tento odkaz i na prováděcí předpis k ní.
Článek 151 Evropský patentový úřad jako přijímací úřad
(1) Evropský patentový úřad může být přijímacím úřadem ve smyslu článku 2 (xv) Smlouvy o spolupráci, je-li přihlašovatel příslušníkem členského státu této úmluvy, pro který vstoupila v platnost i Smlouva o spolupráci; to platí i tehdy, má-li přihlašovatel v tomto státě bydliště nebo sídlo.
(2) Evropský patentový úřad může být rovněž přijímacím úřadem, je-li přihlašovatel příslušníkem státu, který není sice členem této úmluvy, je však členem Smlouvy o spolupráci a uzavřel s Organizací dohodu, podle níž je Evropský patentový úřad v souladu s ustanoveními Smlouvy o spolupráci přijímacím úřadem místo národního úřadu tohoto státu; to platí i tehdy, má-li přihlašovatel v tomto státě bydliště nebo sídlo.
(3) S výhradou předchozího souhlasu správní rady může Evropský patentový úřad v souladu s dohodou uzavřenou mezi Organizací a Mezinárodním úřadem Světové organizace duševního vlastnictví být přijímacím úřadem i pro jiné přihlašovatele.
Článek 152 Podání a předání mezinárodní přihlášky
(1) Vybere-li si přihlašovatel Evropský patentový úřad jako přijímací úřad pro svou mezinárodní přihlášku, podá tuto přihlášku přímo u Evropského patentového úřadu. Přiměřeně se však použije článek 75 odst. 2 .
(2) V případě, že je mezinárodní přihláška podána u Evropského patentového úřadu prostřednictvím příslušného ústředního úřadu průmyslového vlastnictví, učiní smluvní stát všechna nezbytná opatření k tomu, aby bylo zajištěno, že je přihláška předána Evropskému patentovému úřadu natolik včas, aby mohl ve stanovených lhůtách splnit povinnosti týkající se předání mezinárodní přihlášky podle Smlouvy o spolupráci.
(3) Podání mezinárodní přihlášky podléhá zaplacení předávacího poplatku, který je splatný do jednoho měsíce ode dne podání.
Článek 153 Evropský patentový úřad jako úřad určený
(1) Evropský patentový úřad je úřadem určeným ve smyslu článku 2 (xiii) Smlouvy o spolupráci pro ty smluvní státy této úmluvy, pro které vstoupila v platnost i Smlouva o spolupráci a které byly určeny v mezinárodní přihlášce, sdělil-li přihlašovatel v této přihlášce přijímacímu úřadu, že si přeje získat pro tyto státy evropský patent. To platí i tehdy, určil-li přihlašovatel v mezinárodní přihlášce smluvní stát, jehož právo stanoví, že určení tohoto státu má účinky evropské patentové přihlášky.
(2) Je-li Evropský patentový úřad určeným úřadem, jsou k vydání rozhodnutí podle článku 25 odst. 2 (a) Smlouvy o spolupráci příslušná průzkumová oddělení.
Článek 154 Evropský patentový úřad jako orgán pro mezinárodní rešerši
(1) Evropský patentový úřad je orgánem pro mezinárodní rešerši ve smyslu hlavy I Smlouvy o spolupráci pro přihlašovatele, kteří jsou příslušníky smluvního státu, pro který vstoupila v platnost i Smlouva o spolupráci, s výhradou uzavření dohody mezi Organizací a Mezinárodním úřadem Světové organizace duševního vlastnictví; to platí i tehdy, má-li přihlašovatel v tomto státě bydliště nebo sídlo.
(2) S výhradou předchozího souhlasu správní rady je Evropský patentový úřad v souladu s dohodou uzavřenou mezi Organizací a Mezinárodním úřadem Světové organizace duševního vlastnictví orgánem pro mezinárodní rešerši i pro jiné přihlašovatele.
(3) K rozhodnutí o protestu podaném přihlašovatelem proti příplatku, stanovenému Evropským patentovým úřadem podle článku 17 odst. 3 (a) Smlouvy o spolupráci, jsou příslušné stížnostní senáty.
Článek 155 Evropský patentový úřad jako orgán pro mezinárodní předběžný průzkum
(1) Evropský patentový úřad je orgánem pro mezinárodní předběžný průzkum ve smyslu hlavy II Smlouvy o spolupráci pro přihlašovatele, kteří jsou příslušníky smluvního státu, který je touto hlavou vázán, s výhradou uzavření dohody mezi Organizací a Mezinárodním úřadem Světové organizace duševního vlastnictví; to platí i tehdy, má-li přihlašovatel v tomto státě bydliště nebo sídlo.
(2) S výhradou předchozího souhlasu správní rady je Evropský patentový úřad v souladu s dohodou uzavřenou mezi Organizací a Mezinárodním úřadem Světové organizace duševního vlastnictví orgánem pro mezinárodní předběžný průzkum i pro jiné přihlašovatele.
(3) K rozhodnutí o protestu podaném přihlašovatelem proti příplatku, stanovenému Evropským patentovým úřadem podle článku 34 odst. 3 (a) Smlouvy o spolupráci, jsou příslušné stížnostní senáty.
Článek 156 Evropský patentový úřad jako úřad zvolený
Evropský patentový úřad je úřadem zvoleným ve smyslu článku 2 (xiv) Smlouvy o spolupráci, zvolil-li přihlašovatel některý z určených států uvedených v článku 153 odst. 1 nebo článku 149 odst. 2 , který je vázán hlavou II Smlouvy o spolupráci. S výhradou předchozího souhlasu správní rady platí toto ustanovení i tehdy, je-li přihlašovatel příslušníkem státu, který není členem Smlouvy o spolupráci nebo není vázán hlavou II Smlouvy o spolupráci, nebo má-li v tomto státě bydliště nebo sídlo, pokud patří k osobám, kterým shromáždění Unie pro mezinárodní spolupráci v oblasti patentů rozhodnutím přijatým podle článku 31 odst. 2 (b) Smlouvy o spolupráci umožnilo podávat žádosti o mezinárodní předběžný průzkum.
Článek 157 Zpráva o mezinárodní rešerši
(1) sZpráva o mezinárodní rešerši podle článku 18 Smlouvy o spolupráci nebo prohlášení podle článku 17 odst. 2 (a) této smlouvy a jejich zveřejnění podle článku 21 této smlouvy nahrazují zprávu o evropské rešerši a oznámení o jejím zveřejnění v Evropském patentovém věstníku. Tím není dotčeno ustanovení odstavců 2 až 4 .
(2) S výhradou rozhodnutí správní rady uvedených v odstavci 3 :
(a) pro každou mezinárodní přihlášku se vyhotoví doplňující zpráva o evropské rešerši;
(b) přihlašovatel zaplatí poplatek za rešerši; tento poplatek se platí současně s národním poplatkem uvedeným v článku 22 odst. 1 nebo článku 39 odst. 1 Smlouvy o spolupráci. Není-li poplatek za rešerši zaplacen včas, pokládá se přihláška za vzatou zpět.
(3) Správní rada může rozhodnout, za jakých podmínek a v jakém rozsahu:
(a) se nevyžaduje doplňující zpráva o evropské rešerši;
(b) se snižuje poplatek za rešerši.
(4) Správní rada může rozhodnutí vydaná na základě odstavce 3 kdykoli zrušit.
Článek 158 Zveřejnění mezinárodní přihlášky a její předání Evropskému patentovému úřadu
(1) Zveřejnění mezinárodní přihlášky, pro kterou je Evropský patentový úřad určeným úřadem, provedené na základě článku 21 Smlouvy o spolupráci nahrazuje s výhradou ustanovení odstavce 3 zveřejnění evropské patentové přihlášky a je oznámeno v Evropském patentovém věstníku. Tato přihláška se však nepovažuje za součást stavu techniky ve smyslu článku 54 odst. 3 , nejsou-li splněny podmínky uvedené v odstavci 2 .
(2) Mezinárodní přihláška musí být poskytnuta Evropskému patentovému úřadu v některém z jeho úředních jazyků. Přihlašovatel zaplatí Evropskému patentovému úřadu národní poplatek stanovený v článku 22 odst. 1 nebo článku 39 odst. 1 Smlouvy o spolupráci.
(3) Je-li mezinárodní přihláška zveřejněna v jiném jazyce, než je některý z úředních jazyků Evropského patentového úřadu, zveřejní tento úřad mezinárodní přihlášku, která mu byla poskytnuta za podmínek uvedených v odstavci 2 . S výhradou ustanovení článku 67 odst. 3 je prozatímní ochrana podle článku 67 odst. 1 a 2 účinná až ode dne tohoto zveřejnění.
Článek 159 Správní rada v přechodném období
(1) Státy uvedené v článku 169 odst. 1 jmenují své zástupce do správní rady; na pozvání vlády Spolkové republiky Německo se správní rada sejde nejpozději dva měsíce po vstupu této úmluvy v platnost, a to zejména za účelem jmenování prezidenta Evropského patentového úřadu.
(2) Funkční období prvního předsedy správní rady jmenovaného po vstupu této úmluvy v platnost je čtyři roky.
(3) Funkční období jednoho z volených členů prvního představenstva správní rady vytvořeného po vstupu této úmluvy v platnost je pět let a funkční období druhého z volených členů je čtyři roky.
Článek 160 Jmenování zaměstnanců v přechodném období
(1) Do vydání služebního řádu pro stálé zaměstnance a zaměstnaneckých podmínek pro ostatní zaměstnance Evropského patentového úřadu přijímají správní rada a prezident Evropského patentového úřadu v rámci své pravomoci potřebné zaměstnance a uzavírají za tím účelem krátkodobé smlouvy. Správní rada může stanovit pro přijímání zaměstnanců obecné zásady.
(2) V přechodném období, jehož ukončení stanoví správní rada, může správní rada po vyjádření prezidenta Evropského patentového úřadu jmenovat členy velkého stížnostního senátu nebo stížnostních senátů z řad technických nebo právních odborníků pocházejících z národních soudů nebo úřadů smluvních států, kteří mohou ve výkonu své činnosti u národních soudů nebo úřadů pokračovat. Mohou být jmenováni na období nejdéle pěti let, nejméně však na jeden rok, a jejich jmenování lze opakovat.
Článek 161 První rozpočtový rok
(1) První rozpočtový rok Organizace trvá ode dne vstupu této úmluvy v platnost do 31. prosince téhož roku. Začne-li však rozpočtový rok ve druhé polovině roku, trvá až do 31. prosince následujícího roku.
(2) Rozpočet pro první rozpočtový rok se sestaví co nejdříve po vstupu této úmluvy v platnost. Do doby, než Organizace obdrží od smluvních států příspěvky do prvního rozpočtu podle článku 40, zaplatí smluvní státy na žádost správní rady zálohy, které se započtou do jejich příspěvků do tohoto rozpočtu a jejichž výši stanoví správní rada. Výše těchto záloh se vypočte podle platebního klíče uvedeného v článku 40. Pro zálohy platí přiměřeně i článek 39 odst. 3 a 4 .
Článek 162 Postupné rozšiřování pole působnosti Evropského patentového úřadu
(1) Evropské patentové přihlášky lze u Evropského patentového úřadu podávat ode dne, který na návrh prezidenta Evropského patentového úřadu stanoví správní rada.
(2) Správní rada může na návrh prezidenta Evropského patentového úřadu rozhodnout, že projednávání evropských patentových přihlášek může být ode dne uvedeného v odstavci 1 omezeno. Toto omezení se může týkat i jen některých oblastí techniky. V každém případě jsou však evropské patentové přihlášky podrobeny průzkumu za účelem zjištění, zda jim lze přiznat datum podání.
(3) Bylo-li přijato rozhodnutí ve smyslu odstavce 2 , nemůže již správní rada poté projednávání evropských patentových přihlášek dále omezit.
(4) Nelze-li evropskou patentovou přihlášku z důvodu omezení řízení podle odstavce 2 dále projednávat, sdělí to Evropský patentový úřad přihlašovateli a upozorní jej, že může požádat o konverzi. Po doručení tohoto sdělení se evropská patentová přihláška považuje za vzatou zpět.
Článek 163 Kvalifikovaní zástupci v přechodném období
(1) V přechodném období, jehož ukončení stanoví správní rada, může být výjimkou z článku 134 odst. 2 zapsána do seznamu kvalifikovaných zástupců každá fyzická osoba, která splňuje tyto podmínky:
(a) je občanem některého smluvního státu;
(b) má sídlo nebo místo výkonu práce na území některého smluvního státu;
(c) má oprávnění zastupovat fyzické nebo právnické osoby ve věcech patentových před ústředním úřadem průmyslového vlastnictví smluvního státu, ve kterém má sídlo nebo místo výkonu práce.
(2) Zápis se provede na žádost doloženou osvědčením o splnění podmínek uvedených v odstavci 1 , vydaným ústředním úřadem průmyslového vlastnictví.
(3) Není-li v některém smluvním státě oprávnění uvedené v odstavci 1 (c) podřízeno požadavku zvláštní odborné kvalifikace, musí uchazeči o zápis do seznamu osob, které zastupují ve věcech patentových před ústředním úřadem průmyslového vlastnictví tohoto státu, vykonávat tuto činnost běžně alespoň pět let. Od požadavku výkonu této činnosti jsou však osvobozeny osoby, jejichž odborná kvalifikace k zastupování fyzických nebo právnických osob ve věcech patentových před ústředním úřadem průmyslového vlastnictví některého smluvního státu je podle předpisů platných v tomto státě úředně uznávána. V osvědčení vydaném ústředním úřadem průmyslového vlastnictví musí být uvedeno, že uchazeč splňuje jednu z podmínek uvedených v tomto odstavci.
(4) Prezident Evropského patentového úřadu může udělit výjimku:
(a) z požadavku uvedeného v odstavci 3 větě první, prokáže-li uchazeč, že získal předepsanou kvalifikaci jiným způsobem;
(b) z požadavku uvedeného v odstavci 1 (a) , a to za zvláštních okolností.
(5) Prezident Evropského patentového úřadu udělí výjimku z požadavku uvedeného v odstavci 1 (a) , splňoval-li uchazeč ke dni 5. října 1973 požadavky uvedené v odstavci 1 (b) a (c) .
(6) Osoby, které mají sídlo nebo místo výkonu práce na území státu, který přistoupil k této úmluvě méně něž jeden rok před uplynutím přechodného období uvedeného v odstavci 1 nebo po uplynutí tohoto přechodného období, mohou být za podmínek stanovených v odstavcích 1 až 5 v průběhu jednoho roku ode dne, kdy přístup státu nabude účinnosti, zapsány do seznamu kvalifikovaných zástupců.
(7) Po uplynutí přechodného období zůstává osoba, jejíž jméno bylo v tomto období zapsáno do seznamu kvalifikovaných zástupců, i nadále v tomto seznamu zapsána, případně je na žádost znovu do něj zapsána, splňuje-li požadavek uvedený v odstavci 1 (b); tím nejsou dotčena disciplinární opatření přijatá podle článku 134 odst. 8 (c) .
Článek 164 Prováděcí předpis a protokoly
(1) Nedílnou součástí této úmluvy je prováděcí předpis, protokol o uznávání, protokol o výsadách a imunitách, protokol o centralizaci a protokol o výkladu článku 69 .
(2) V případě rozporu mezi ustanoveními této úmluvy a ustanoveními prováděcího předpisu mají přednost ustanovení úmluvy.
Článek 165 Podpis - ratifikace
(1) Tato úmluva je do 5. května 1974 otevřena k podpisu státům, které se zúčastnily mezivládní konference k vytvoření evropského systému udělování patentů nebo které byly o konání této konference uvědoměny a byla jim nabídnuta možnost zúčastnit se jí.
(2) Tato úmluva podléhá ratifikaci; ratifikační listiny se ukládají u vlády Spolkové republiky Německo.
(1) Tato úmluva je otevřena k přístupu:
(a) státům uvedeným v článku 165 odst. 1 ;
(b) každému dalšímu evropskému státu, a to na pozvání správní rady.
(2) Každý stát, který byl členem této úmluvy a na základě článku 172 odst. 4 jím přestal být, může se přístupem k úmluvě stát znovu jejím členem.
(3) Listiny o přístupu se ukládají u vlády Spolkové republiky Německo.
(1) Každý smluvní stát může při podpisu nebo při uložení ratifikační listiny nebo listiny o přístupu učinit pouze výhrady uvedené v odstavci 2 .
(2) Každý smluvní stát si může vyhradit právo stanovit, že:
(a) v souladu s ustanoveními předpisů platných pro národní patenty nemají evropské patenty účinek nebo mohou být zrušeny, pokud poskytují ochranu chemickým, farmaceutickým nebo potravinářským výrobkům jako takovým; touto výhradou není dotčena ochrana vyplývající z patentu, pokud se týká způsobu výroby nebo použití chemického výrobku nebo způsobu výroby farmaceutického nebo potravinářského výrobku;
(b) v souladu s ustanoveními předpisů platných pro národní patenty nemají evropské patenty účinek nebo mohou být zrušeny, pokud poskytují ochranu zemědělským nebo zahradnickým postupům jiným, než jsou ty, pro které platí článek 53 písm. (b) ;
(c) v souladu s ustanoveními předpisů platných pro národní patenty mají evropské patenty dobu platnosti kratší než dvacet let;
(d) není vázán protokolem o uznávání.
(3) Všechny výhrady učiněné smluvním státem jsou účinné nejdéle po dobu deseti let od vstupu této úmluvy v platnost. Učinil-li však smluvní stát některou z výhrad uvedených v odstavci 2 (a) nebo (b), může správní rada ve vztahu k tomuto státu lhůtu prodloužit nejvýše o pět let, a to pro všechny učiněné výhrady nebo některé z nich, předloží-li tento stát nejpozději jeden rok před uplynutím deseti let odůvodněnou žádost, která správní radu přesvědčí, že tento stát není schopen po uplynutí desetiletého období od výhrady upustit.
(4) Každý smluvní stát, který učinil výhradu, ji odvolá, jakmile to okolnosti dovolí. Odvolání výhrady se provede oznámením vládě Spolkové republiky Německo; účinnosti nabývá jeden měsíc po převzetí tohoto oznámení vládou Spolkové republiky Německo.
(5) Výhrada učiněná podle odstavce 2 (a), (b) nebo (c) platí pro evropské patenty udělené na základě evropských patentových přihlášek podaných v období účinnosti výhrady. Účinky výhrady trvají po dobu platnosti patentu.
(6) Výhrada pozbývá účinků uplynutím období uvedeného v odstavci 3 větě první nebo, je-li toto období prodlouženo, uplynutím prodlouženého období; tím nejsou dotčena ustanovení odstavců 4 a 5 .
Článek 168 Územní rozsah použití
(1) Každý smluvní stát může prohlásit v ratifikační listině nebo v listině o přístupu nebo kdykoli později v písemném oznámení vládě Spolkové republiky Německo, že tato úmluva platí i pro jedno či několik území, za jejichž zahraniční vztahy je odpovědný. Evropské patenty udělené pro tento smluvní stát mají účinky rovněž na územích, pro která toto prohlášení nabylo účinnosti.
(2) Je-li prohlášení uvedené v odstavci 1 obsaženo v ratifikační listině nebo v listině o přístupu, nabývá účinnosti stejný den, jako ratifikace nebo přístup; je-li prohlášení učiněno oznámením po uložení ratifikační listiny nebo listiny o přístupu, nabývá účinnosti šest měsíců ode dne, kdy bylo převzato vládou Spolkové republiky Německo.
(3) Každý stát může kdykoli prohlásit, že úmluva přestává platit pro některá nebo pro všechna území, ve vztahu k nimž učinil prohlášení ve smyslu odstavce 1 . Toto prohlášení nabývá účinnosti jeden rok ode dne, kdy o tom bylo oznámení převzato vládou Spolkové republiky Německo.
(1) Tato úmluva vstoupí v platnost tři měsíce po uložení poslední ratifikační listiny nebo listiny o přístupu šesti států, na jejichž území celkový počet patentových přihlášek podaných v roce 1970 dosáhl pro všechny tyto státy dohromady alespoň 180 000.
(2) Po vstupu této úmluvy v platnost nastávají právní účinky uložení každé ratifikační listiny nebo listiny o přístupu, a to první den třetího měsíce po tomto uložení.
Článek 170 Počáteční příspěvek
(1) Každý stát, který ratifikuje tuto úmluvu nebo k ní přistoupí po jejím vstupu v platnost, zaplatí Organizaci počáteční příspěvek, který se nevrací.
(2) Počáteční příspěvek činí 5 % z částky, jejíž výše se vypočte za použití procentní sazby zjištěné pro tento stát ke dni, kdy nabývá účinnosti ratifikace nebo přístup, podle klíče uvedeného v článku 40 odst. 3 a 4 , a to z celkové částky zvláštních finančních příspěvků ostatních členských států v rozpočtovém roce předcházejícím výše uvedené datum.
(3) V případě, že nebyly zvláštní finanční příspěvky v rozpočtovém roce bezprostředně předcházejícím datu uvedenému v odstavci 2 vyžadovány, použije se takový platební klíč uvedený v tomto odstavci, který by platil pro příslušný stát na základě posledního rozpočtového roku, pro který byly zvláštní finanční příspěvky vyžadovány.
Článek 171 Doba platnosti úmluvy
Tato úmluva se uzavírá na dobu neurčitou.
(1) Tato úmluva může být revidována konferencí smluvních států.
(2) Konferenci připravuje a svolává správní rada. Konference je platně ustavena, jsou-li na ní zastoupeny nejméně tři čtvrtiny smluvních států. K přijetí revidovaného znění úmluvy je třeba jeho schválení tříčtvrtinovou většinou smluvních států zastoupených na konferenci a hlasujících. Zdržení se hlasování se nepovažuje za hlas.
(3) Revidované znění vstoupí v platnost po uložení ratifikačních listin nebo listin o přístupu konferencí stanoveným počtem států a ke dni stanovenému konferencí.
(4) Státy, které revidované znění úmluvy neratifikovaly nebo k němu nepřistoupily do dne, kdy vstupuje v platnost, přestávají od tohoto dne být členy úmluvy.
Článek 173 Spory mezi smluvními státy
(1) Všechny spory mezi smluvními státy týkající se výkladu nebo použití této úmluvy, které nebyly vyřešeny jednáním, se předloží na žádost některého ze zúčastněných států správní radě, která bude usilovat o dosažení dohody mezi těmito státy.
(2) Není-li této dohody dosaženo do šesti měsíců ode dne, kdy byl spor předložen správní radě, může každý ze zúčastněných států předložit spor Mezinárodnímu soudnímu dvoru, aby vydal závazné rozhodnutí.
Každý smluvní stát může tuto úmluvu kdykoli vypovědět. Výpověď se oznámí vládě Spolkové republiky Německo. Právní účinky výpovědi nastávají po uplynutí jednoho roku ode dne obdržení tohoto oznámení depozitářem.
Článek 175 Zachování nabytých práv
(1) Přestane-li stát na základě článku 172 odst. 4 nebo článku 174 být členem úmluvy, práva nabytá před tím podle této úmluvy nejsou tím dotčena.
(2) Evropské patentové přihlášky, které jsou v řízení v době, kdy určený stát přestává být členem úmluvy, budou ve vztahu k tomuto státu Evropským patentovým úřadem dále projednány, jako by pro něj úmluva v aktuálním znění platila i po tomto dni.
(3) Ustanovení odstavce 2 platí i pro evropské patenty, u nichž ke dni uvedenému v tomto odstavci ještě probíhá řízení o odporu nebo lhůta k podání odporu dosud neuplynula.
(4) Tímto článkem není dotčeno právo státu, který přestal být členem této úmluvy, používat ve vztahu k evropským patentům ustanovení úmluvy ve znění, jehož byl členem.
Článek 176 Finanční práva a závazky státu, který přestal být členem úmluvy
(1) Státu, který na základě článku 172 odst. 4 nebo článku 174 přestal být členem této úmluvy, budou Organizací vráceny zvláštní finanční příspěvky, které zaplatil podle článku 40 odst. 2 , pouze tehdy a za těch podmínek, kdy Organizace vrátí zvláštní finanční příspěvky zaplacené v témž rozpočtovém roce ostatními státy.
(2) Stát uvedený v odstavci 1 platí i poté, kdy přestal být členem úmluvy, nadále podle článku 39 poměrnou částku z udržovacích poplatků za evropské patenty platné v tomto státě, a to podle procentní sazby stanovené ke dni, kdy přestal být členem úmluvy.
(1) Tato úmluva, vyhotovená po jednom exempláři v jazyce anglickém, francouzském a německém, je uložena v archivech vlády Spolkové republiky Německo; všechna tři znění jsou autentická.
(2) Znění této úmluvy vyhotovená v jiných úředních jazycích smluvních států, než jsou uvedeny v odstavci 1 , se považují za úřední znění, byla-li schválena správní radou. V případě rozporu při výkladu různých znění jsou rozhodující znění uvedená v odstavci 1 .
(1) Vláda Spolkové republiky Německo vyhotoví ověřené kopie této úmluvy a předá je vládám všech států, které úmluvu podepsaly nebo k ní přistoupily.
(2) Vláda Spolkové republiky Německo oznámí vládám států uvedených v odstavci 1 :
(b) uložení každé ratifikační listiny nebo listiny o přístupu;
(c) každou výhradu nebo odvolání výhrady podle článku 167 ;
(d) každé prohlášení nebo oznámení, které převezme podle článku 168 ;
(e) den vstupu této úmluvy v platnost;
(f) každou výpověď, kterou obdrží podle článku 174 , a den, kdy tato výpověď nabývá účinnosti.
(3) Vláda Spolkové republiky Německo zajistí registraci této úmluvy u sekretariátu Organizace spojených národů.
Na důkaz čehož podepsali k tomu zplnomocnění zástupci po předložení svých plných mocí, které byly shledány v řádné, náležité formě, tuto úmluvu.
Dáno v Mnichově pátého října tisíc devět set sedmdesát tři.
PROVÁDĚCÍ PŘEDPIS K ÚMLUVĚ O UDĚLOVÁNÍ EVROPSKÝCH PATENTŮ
z 5. října 1973
naposledy změněný rozhodnutím správní rady Evropské patentové organizace
z 13. prosince 2001
ČÁST I PROVÁDĚCÍ USTANOVENÍ K ČÁSTI I ÚMLUVY
HLAVA I JAZYKY EVROPSKÉHO PATENTOVÉHO ÚŘADU
Pravidlo 1 Odchylky od ustanovení o jazyce řízení v písemném řízení
(1) V písemném řízení před Evropským patentovým úřadem může každý účastník používat kteréhokoli z úředních jazyků Evropského patentového úřadu. Překlad uvedený v článku 14 odst. 4 lze podat v kterémkoli jazyce Evropského patentového úřadu.
(2) Změny v evropské patentové přihlášce nebo v evropském patentu musí být podány v jazyce řízení.
(3) Písemnosti, které mají sloužit jako důkazní prostředky před Evropským patentovým úřadem, zejména publikace, lze podat v kterémkoli jazyce. Evropský patentový úřad může však vyžadovat, aby byl ve stanovené lhůtě, která nesmí být kratší než jeden měsíc, dodán překlad do některého z jeho úředních jazyků.
Pravidlo 2 Odchylky od ustanovení o jazyce řízení v ústním jednání
(1) Každý účastník ústního jednání před Evropským patentovým úřadem může místo jazyka řízení používat některého z ostatních úředních jazyků Evropského patentového úřadu, pokud to oznámí Evropskému patentovému úřadu nejméně jeden měsíc přede dnem stanoveným pro ústní jednání nebo sám zajistí tlumočení do jazyka řízení. Každý účastník může rovněž používat některého z úředních jazyků smluvních států, pokud sám zajistí tlumočení do jazyka řízení. Evropský patentový úřad může povolit výjimky z ustanovení tohoto odstavce.
(2) Pracovníci Evropského patentového úřadu mohou při ústním jednání místo jazyka řízení používat některého z ostatních úředních jazyků Evropského patentového úřadu.
(3) Při provádění dokazování může každý účastník, který má být vyslechnut, svědek nebo znalec, který neovládá dostatečně některý z úředních jazyků Evropského patentového úřadu nebo některého smluvního státu, používat i jiného jazyka. Pokud bylo dokazování nařízeno na žádost účastníka, mohou být účastníci, svědkové nebo znalci, kteří hovoří jinými jazyky, než jsou úřední jazyky Evropského patentového úřadu, vyslýcháni jen tehdy, zajistí-li účastník, který žádost podal, tlumočení do jazyka řízení; Evropský patentový úřad však může povolit i tlumočení do jiného svého úředního jazyka.
(4) Souhlasí-li s tím účastníci i Evropský patentový úřad, lze v ústním jednání používat kteréhokoli jazyka.
(5) Evropský patentový úřad zajistí v případě potřeby na své náklady tlumočení do jazyka řízení nebo případně i do jiného svého úředního jazyka, pokud nemá být tlumočení zajištěno některým z účastníků.
(6) Vyjádření pracovníků Evropského patentového úřadu, účastníků řízení, svědků a znalců, učiněná v některém z úředních jazyků Evropského patentového úřadu během ústního jednání, se protokolují v tomto jazyce. Vyjádření učiněná v některém jiném jazyce se protokolují v tom úředním jazyce, do něhož byla přeložena. Úpravy ve znění popisu nebo nároků evropské patentové přihlášky nebo evropského patentu se protokolují v jazyce řízení.
zrušeno
Pravidlo 4 Jazyk evropské rozdělené přihlášky
Evropská rozdělená přihláška, nebo v případě uvedeném v článku 14 odst. 2 její překlad, se podává v jazyce řízení původní evropské patentové přihlášky.
Musí-li být podán překlad písemnosti, může Evropský patentový úřad vyžadovat, aby bylo v jím stanovené lhůtě předloženo osvědčení, že překlad odpovídá původnímu textu. Není-li osvědčení ve lhůtě předloženo, má se za to, že Úřad písemnost neobdržel, pokud úmluva nestanoví jinak.
Pravidlo 6 Lhůty a snížení poplatků
(1) Překlad podle článku 14 odst. 2 musí být podán do tří měsíců od podání evropské patentové přihlášky, nejpozději však do třinácti měsíců ode dne vzniku práva přednosti. Jestliže se však překlad týká evropské rozdělené přihlášky nebo nové evropské patentové přihlášky podle článku 61 odst. 1 (b), lze podat překlad do jednoho měsíce od podání této přihlášky.
(2) Překlad podle článku 14 odst. 4 musí být podán do jednoho měsíce od podání písemnosti. Je-li touto písemností odpor nebo stížnost, prodlužuje se tato lhůta případně až do uplynutí lhůty pro podání odporu nebo stížnosti.
(3) Přihlašovateli, případně majiteli či oponentovi, který využije možnosti podle článku 14 odst. 2 nebo 4, se sníží přihlašovací poplatek, poplatek za průzkum, poplatek za odpor či poplatek za stížnost. Toto snížení stanoví poplatkový řád jako určité procento z uvedených poplatků.
Pravidlo 7 Právní závaznost překladu evropské patentové přihlášky
Není-li prokázán opak, může Evropský patentový úřad při zjišťování, zda předmět evropské patentové přihlášky nebo evropského patentu nepřesahuje obsah evropské patentové přihlášky tak, jak byla podána, vycházet z předpokladu, že překlad podle článku 14 odst. 2 je přesným překladem původního znění přihlášky.
HLAVA II ORGANIZACE EVROPSKÉHO PATENTOVÉHO ÚŘADU
(1) Evropský patentový úřad používá:
(a) třídění uvedené v článku 1 Evropské úmluvy o mezinárodním třídění patentů na vynálezy z 19. prosince 1954, a to do doby, než vstoupí v platnost Štrasburská dohoda o mezinárodním patentovém třídění z 24. března 1971;
(b) třídění uvedené v článku 1 Štrasburské dohody, a to po vstupu výše uvedené dohody v platnost.
(2) Třídění podle odstavce 1 je nadále uváděno jako mezinárodní třídění.
Pravidlo 9 Dělba povinností mezi útvary první instance
(1) Prezident Evropského patentového úřadu stanoví počet rešeršních oddělení, průzkumových oddělení a odporových oddělení. Mezi tyto útvary rozdělí povinnosti odkazem na mezinárodní třídění a v případě potřeby rozhoduje o zatřídění evropské patentové přihlášky nebo evropského patentu podle tohoto třídění.
(2) Vedle povinností, které jsou jim uloženy úmluvou, může prezident Evropského patentového úřadu svěřit přijímacímu oddělení, rešeršním oddělením, průzkumovým oddělením, odporovým oddělením a právnímu oddělení i další úkoly.
(3) Prezident Evropského patentového úřadu může plněním některých úkolů, které jinak příslušejí průzkumovým nebo odporovým oddělením a které nejsou technicky či právně obtížné, pověřit i pracovníky, kteří nejsou jejich právními či technickými členy.
(4) Prezident Evropského patentového úřadu může svěřit stanovení výše nákladů řízení ve smyslu článku 104 odst. 2 do výlučné působnosti jedné z kanceláří odporových oddělení.
Pravidlo 10 Kolegium stížnostních senátů
(1) Nezávislý orgán v rámci organizační jednotky zahrnující stížnostní senáty ("kolegium stížnostních senátů") sestává z viceprezidenta pověřeného řízením stížnostních senátů, který vystupuje jako předseda, a z dvanácti členů stížnostních senátů, z nichž šest jsou předsedové a šest ostatní členové.
(2) Všichni členové kolegia jsou voleni za předsedy a členy stížnostních senátů na dobu jednoho pracovního roku. Pokud nelze dosáhnout plného obsazení kolegia, jsou neobsazená místa doplněna určením funkčně nejvyšších předsedů a členů.
(3) Kolegium schvaluje jednací řád stížnostních senátů a jednací řád pro volbu a určení členů stížnostních senátů. Kolegium dále informuje viceprezidenta pověřeného řízením stížnostních senátů o záležitostech týkajících se činnosti stížnostních senátů obecně.
(4) Před začátkem každého pracovního roku provede kolegium rozšířené o všechny předsedy rozdělení povinností mezi stížnostní senáty. V tomtéž složení rozhoduje o neshodách týkajících se rozdělení povinností mezi dva nebo více stížnostních senátů. Rozšířené kolegium určuje řádné členy a náhradníky do různých stížnostních senátů. Kterýkoli člen stížnostního senátu může být určen jako člen více než jednoho stížnostního senátu. Tato opatření lze v případě potřeby v průběhu příslušného pracovního roku měnit.
(5) Kolegium může přijímat rozhodnutí pouze v případě, že je přítomno alespoň pět jeho členů; mezi těmito pěti členy musí být viceprezident pověřený řízením stížnostních senátů nebo jeho zástupce a předsedové dvou stížnostních senátů. Pokud jde o povinnosti uvedené v odstavci 4, je nutná přítomnost devíti členů včetně viceprezidenta pověřeného řízením stížnostních senátů nebo jeho zástupce a předsedů tří stížnostních senátů. Rozhodnutí se přijímají většinou hlasů; v případě rovnosti hlasů má předseda nebo jeho zástupce rozhodující hlas. Zdržení se hlasování se nepovažuje za hlas.
(6) Správní rada může svěřit stížnostním senátům i pravomoci podle článku 134 odst. 8 (c).
Pravidlo 11 Dělba povinností velkého stížnostního senátu a schvalování jeho jednacího řádu
(1) Před začátkem každého pracovního roku určí všichni členové velkého stížnostního senátu, kteří nebyli jmenováni podle článku 160 odst. 2, řádné a náhradní členy velkého stížnostního senátu.
(2) Členové velkého stížnostního senátu, kteří nebyli jmenováni podle článku 160 odst. 2, schválí jednací řád velkého stížnostního senátu.
(3) Rozhodnutí ve věcech uvedených v odstavcích 1 a 2 mohou být učiněna pouze v přítomnosti alespoň pěti členů včetně předsedy velkého stížnostního senátu nebo jeho zástupce; v případě rovnosti hlasů má předseda nebo jeho zástupce rozhodující hlas. Zdržení se hlasování se nepovažuje za hlas.
Pravidlo 12 Administrativní struktura Evropského patentového úřadu
(1) Průzkumová oddělení a odporová oddělení jsou administrativně spojena do ředitelství, jejichž počet stanoví prezident Evropského patentového úřadu.
(2) Tato ředitelství, právní oddělení, stížnostní senáty a velký stížnostní senát, jakož i administrativní služby Evropského patentového úřadu, jsou administrativně spojeny tak, že vytvářejí generální ředitelství. Přijímací oddělení a rešeršní oddělení jsou administrativně spojeny do jednoho generálního ředitelství.
(3) Každé generální ředitelství je řízeno viceprezidentem. O jmenování viceprezidenta do čela generálního ředitelství rozhoduje správní rada po poradě s prezidentem Evropského patentového úřadu.
ČÁST II PROVÁDĚCÍ USTANOVENÍ K ČÁSTI II ÚMLUVY
HLAVA I ŘÍZENÍ V PŘÍPADĚ, KDY PŘIHLAŠOVATEL NENÍ OPRÁVNĚNOU OSOBOU
Pravidlo 13 Pozastavení řízení
(1) Předloží-li třetí osoba Evropskému patentovému úřadu důkaz, že zahájila proti přihlašovateli řízení, ve kterém jí má být přiznáno právo na udělení evropského patentu, pozastaví Úřad udělovací řízení, pokud třetí osoba nesouhlasí s pokračováním tohoto řízení. Tento souhlas musí být sdělen Evropskému patentovému úřadu písemně; je neodvolatelný. Řízení o udělení patentu však nelze pozastavit před zveřejněním evropské patentové přihlášky.
(2) Je-li Evropskému patentovému úřadu předložen důkaz, že v řízení o uplatnění práva na udělení evropského patentu bylo vydáno konečné rozhodnutí, sdělí Evropský patentový úřad přihlašovateli, případně dalším účastníkům, že v řízení o udělení patentu bude ode dne uvedeného ve sdělení pokračovat, pokud nebyla podána podle článku 61 odst. 1 (b) pro všechny určené smluvní státy nová evropská patentová přihláška. Bylo-li vydáno rozhodnutí ve prospěch třetí osoby, lze v řízení pokračovat až po uplynutí lhůty tří měsíců ode dne, kdy rozhodnutí nabylo právní moci, pokud třetí osoba nepožádala, aby se v řízení o udělení patentu pokračovalo.
(3) Evropský patentový úřad může spolu s vydáním rozhodnutí o pozastavení řízení nebo i později stanovit datum, ke kterému hodlá v tomto řízení pokračovat, bez ohledu na stav řízení, které je vedeno proti přihlašovateli ve smyslu odstavce 1. Toto datum se sdělí třetí osobě, přihlašovateli a případně dalším účastníkům. Pokud k tomuto datu není předložen důkaz, že bylo vydáno konečné rozhodnutí, může Evropský patentový úřad v řízení pokračovat.
(4) Předloží-li třetí strana Evropskému patentovému úřadu během řízení o odporu nebo během lhůty k podání odporu důkaz, že zahájila proti majiteli evropského patentu řízení, ve kterém jí má být přiznáno právo na evropský patent, pozastaví Evropský patentový úřad řízení o odporu, pokud třetí osoba nesouhlasí s pokračováním v tomto řízení. Tento souhlas musí být sdělen Evropskému patentovému úřadu písemně; je neodvolatelný. Pozastavení řízení lze však nařídit jen tehdy, uzná-li odporové oddělení odpor přípustným. Odstavce 2 a 3 se použijí přiměřeně.
(5) Pozastavením řízení se přerušují i lhůty, které v den pozastavení plynuly, s výjimkou lhůt pro zaplacení udržovacích poplatků. Ta část lhůt, která dosud neuplynula, začne běžet ode dne, odkdy se v řízení pokračuje; zbytek lhůty, která má ještě běžet v rámci pokračování v řízení, nemůže však být kratší než dva měsíce.
Pravidlo 14 Omezení možnosti vzít evropskou patentovou přihlášku zpět
Ode dne, kdy třetí strana prokáže Evropskému patentovému úřadu, že zahájila řízení ohledně práva na udělení patentu, až do dne, kdy Evropský patentový úřad opět pokračuje v řízení o udělení, nelze vzít zpět ani evropskou patentovou přihlášku, ani určení smluvního státu.
Pravidlo 15 Podání nové evropské patentové přihlášky oprávněnou osobou
(1) Jestliže osoba, které bylo pravomocným rozhodnutím přiznáno právo na udělení evropského patentu, podá ve smyslu článku 61 odst. 1 (b) novou evropskou patentovou přihlášku, považuje se původní evropská patentová přihláška ve vztahu k určeným smluvním státům, pro které bylo rozhodnutí vydáno či uznáno, za vzatou zpět ke dni podání nové přihlášky.
(2) Přihlašovací poplatek a poplatek za rešerši za novou evropskou patentovou přihlášku je splatný do jednoho měsíce od jejího podání. Poplatky za určení jsou splatné do šesti měsíců ode dne, kdy bylo v Evropském patentovém věstníku oznámeno zveřejnění zprávy o evropské rešerši vyhotovené pro novou patentovou přihlášku.
(3) Lhůty pro předání evropských patentových přihlášek uvedené v článku 77 odst. 3 a 5 činí pro novou evropskou patentovou přihlášku čtyři měsíce od data jejího podání.
Pravidlo 16 Částečný převod práva na evropský patent na základě soudního rozhodnutí
(1) Je-li pravomocným rozhodnutím přiznáno právo na udělení evropského patentu třetí osobě pouze ve vztahu k části předmětu evropské patentové přihlášky, použije se pro tuto část přiměřeně článek 61 a pravidlo 15.
(2) Je-li třeba, obsahuje původní evropská patentová přihláška pro určené smluvní státy, v nichž bylo rozhodnutí vydáno či uznáno, odlišné nároky, popis a výkresy, než pro ostatní určené smluvní státy.
(3) Nahradila-li třetí osoba na základě článku 99 odst. 5 pro jeden nebo několik určených členských států původního majitele, může patent, který byl v řízení o odporu zachován, obsahovat pro tyto státy nároky, popis a výkresy odlišné od těch, které platí pro ostatní určené smluvní státy.
(1) V žádosti o udělení evropského patentu musí být uveden vynálezce. Jestliže však přihlašovatel není vynálezcem nebo není-li jediným vynálezcem, musí být uvedení vynálezce provedeno na samostatné listině; ta musí obsahovat příjmení, křestní jméno a úplnou adresu vynálezce, prohlášení podle článku 81 a podpis přihlašovatele nebo jeho zástupce.
(2) Evropský patentový úřad neověřuje správnost uvedení vynálezce.
(3) Není-li přihlašovatel vynálezcem nebo není-li jediným vynálezcem, Evropský patentový úřad sdělí uvedenému vynálezci údaje obsažené v listině a další údaje uvedené v článku 128 odst. 5.
(4) Přihlašovatel ani vynálezce se nemohou dovolávat opomenutí sdělení podle odstavce 3 či chyb v něm obsažených.
Pravidlo 18 Zveřejnění jména vynálezce
(1) Osoba označená jako vynálezce je takto uváděna ve zveřejněné evropské patentové přihlášce a v evropském patentovém spise, pokud tato osoba neinformuje Evropský patentový úřad písemně o tom, že se vzdává svého práva být takto uváděna.
(2) Předloží-li třetí osoba Evropskému patentovému úřadu pravomocné rozhodnutí, na základě něhož je přihlašovatel nebo majitel patentu povinen uvést jej jako vynálezce, použijí se ustanovení odstavce 1.
Pravidlo 19 Oprava uvedení vynálezce
(1) Nesprávné uvedení vynálezce může být opraveno pouze na žádost, která je doložena souhlasem nesprávně uvedené osoby, a pokud není žádost podána přihlašovatelem nebo majitelem evropského patentu, také jeho souhlasem. Ustanovení pravidla 17 platí přiměřeně.
(2) Bylo-li nesprávné uvedení vynálezce zapsáno do evropského patentového rejstříku nebo zveřejněno v Evropském patentovém věstníku, provede se oprava zápisu nebo zveřejnění.
(3) Odstavec 2 platí přiměřeně i pro zrušení nesprávného uvedení vynálezce.
HLAVA III ZÁPIS PŘEVODŮ, LICENCÍ A DALŠÍCH PRÁV
(1) Převod evropské patentové přihlášky se na žádost kteréhokoli účastníka zapíše do evropského patentového rejstříku, pokud byly Evropskému patentovému úřadu předloženy písemné důkazy o tomto převodu.
(2) Žádost se považuje za podanou teprve po zaplacení správního poplatku. Zamítnuta může být pouze tehdy, nejsou-li splněny podmínky uvedené v odstavci 1.
(3) Převod má účinky vůči Evropskému patentovému úřadu až po předložení písemností uvedených v odstavci 1.
Pravidlo 21 Zápis licencí a dalších práv
(1) Pravidlo 20 odst. 1 a 2 se použije přiměřeně i pro zápis poskytnutí nebo převodu licence, jakož i pro zápis založení nebo převodu věcného práva k evropské patentové přihlášce a zápis exekuce ve vztahu k této přihlášce.
(2) Zápis uvedený v odstavci 1 se na žádost vymaže; žádost se považuje za podanou teprve po zaplacení správního poplatku. Žádost musí být doložena buď doklady prokazujícími, že právo zaniklo, nebo prohlášením majitele práva o tom, že souhlasí s výmazem zápisu; žádost lze zamítnout jen tehdy, nejsou-li tyto podmínky splněny.
Pravidlo 22 Zvláštní údaje při zápisu licence
(1) Licence týkající se evropské patentové přihlášky se zapíše do evropského patentového rejstříku jako licence výlučná, požádá-li o to přihlašovatel i nabyvatel licence.
(2) Licence týkající se evropské patentové přihlášky se zapíše do evropského patentového rejstříku jako sublicence, je-li poskytnuta majitelem licence, jehož licence je v tomto rejstříku zapsána.
HLAVA IV POTVRZENÍ O VYSTAVENÍ
Pravidlo 23 Potvrzení o vystavení
Přihlašovatel musí ve lhůtě čtyř měsíců od podání evropské patentové přihlášky předložit potvrzení uvedené v článku 55 odst. 2, které bylo vydáno během výstavy orgánem pověřeným zajišťovat na této výstavě ochranu průmyslového vlastnictví a v němž se stvrzuje, že vynález byl na ní skutečně vystaven. V potvrzení musí být dále uvedeno datum otevření výstavy a případně i datum prvního odhalení vynálezu, pokud není totožné s datem otevření výstavy. Potvrzení musí být doloženo listinami umožňujícími identifikovat vynález a řádně ověřenými výše uvedeným orgánem.
HLAVA V DŘÍVE PODANÉ EVROPSKÉ PŘIHLÁŠKY
Pravidlo 23a Dříve podaná přihláška jako stav techniky
Evropská patentová přihláška se považuje za součást stavu techniky podle článku 54 odst. 3 a 4 pouze tehdy, byly-li řádně zaplaceny poplatky za určení uvedené v článku 79 odst. 2.
HLAVA VI BIOTECHNOLOGICKÉ VYNÁLEZY
Pravidlo 23b Obecně a vymezení pojmů
(1) Pro evropské patentové přihlášky a patenty týkající se biotechnologických vynálezů se příslušná ustanovení úmluvy použijí a interpretují v souladu s ustanoveními této hlavy. Směrnice 98/44/EC ze 6. července 1998 o právní ochraně biotechnologických vynálezů se použije jako doplňkový interpretační prostředek.
(2) "Biotechnologické vynálezy" jsou vynálezy, které se týkají výrobku sestávajícího z biologického materiálu nebo obsahujícího biologický materiál nebo postupu, kterým se biologický materiál vyrábí, zpracovává nebo využívá.
(3) "Biologický materiál" znamená jakýkoli materiál obsahující genetickou informaci a schopný samoreprodukce nebo reprodukce v biologickém systému.
(4) "Rostlinná odrůda" znamená soubor rostlin v rámci jediného botanického třídění nejnižší kategorie, který bez ohledu na to, zda jsou zcela splněny podmínky pro udělení práva k rostlinné odrůdě, může být:
(a) definován vyjádřením charakteristických znaků, které vyplývají z daného genotypu nebo z kombinace genotypů,
(b) odlišen od jakéhokoli jiného souboru rostlin vyjádřením alespoň jednoho z uvedených charakteristických znaků, a
(c) považován za entitu vzhledem ke své způsobilosti být rozmnožován beze změny.
(5) Způsob pěstování rostlin nebo chovu zvířat je v podstatě biologický, je-li zcela založen na přírodním úkazu, jako je křížení a selekce.
(6) "Mikrobiologický postup" znamená jakýkoli postup zahrnující mikrobiologický materiál nebo prováděný na mikrobiologickém materiálu nebo mající za následek mikrobiologický materiál.
Pravidlo 23c Patentovatelné biotechnologické vynálezy
Biotechnologické vynálezy jsou rovněž patentovatelné, týkají-li se:
(a) biologického materiálu, který je izolován ze svého přirozeného prostředí nebo vyráběn technickým postupem, i když se již v přírodě vyskytl;
(b) rostlin nebo zvířat, není-li technická proveditelnost vynálezu omezena na určitou odrůdu rostliny nebo plemeno zvířete;
(c) mikrobiologického nebo jiného technického postupu nebo výrobku jiného, než je odrůda rostliny nebo plemeno zvířete, a získaného tímto postupem.
Pravidlo 23d Výluky z patentovatelnosti
Podle článku 53(a) se evropské patenty neudělí na biotechnologické vynálezy, které se týkají zejména:
(a) způsobů klonování lidských bytostí;
(b) způsobů modifikace zárodečné linie genetické identity lidských bytostí;
(c) použití lidských embryí pro průmyslové nebo obchodní účely;
(d) způsobů úpravy genetické identity zvířat, které jim mohou způsobit utrpení bez podstatného medicínského užitku pro člověka nebo zvíře, a také zvířat, která jsou výsledkem těchto způsobů.
Pravidlo 23e Lidské tělo a jeho prvky
(1) Lidské tělo v různých stádiích vzniku či vývoje, jakož i pouhé objevení některého z jeho prvků včetně sekvence nebo dílčí sekvence genu nemohou být patentovatelnými vynálezy.
(2) Prvek izolovaný z lidského těla nebo jinak vyrobený technickým způsobem, včetně sekvence nebo dílčí sekvence genu, může být patentovatelným vynálezem, i když struktura tohoto prvku je totožná se strukturou přírodního prvku.
(3) Průmyslová využitelnost sekvence nebo dílčí sekvence genu musí být v patentové přihlášce objasněna.
ČÁST III PROVÁDĚCÍ USTANOVENÍ K ČÁSTI III ÚMLUVY
HLAVA I PODÁNÍ EVROPSKÉ PATENTOVÉ PŘIHLÁŠKY
(1) Evropské patentové přihlášky lze podat písemně přímo nebo poštou u úřadů uvedených v článku 75. Prezident Evropského patentového úřadu může rozhodnout, že evropské patentové přihlášky lze podat rovněž jinými technickými komunikačními prostředky, a stanovit podmínky pro jejich použití. Zejména může rozhodnout, že ve lhůtě stanovené Evropským patentovým úřadem musí být předloženy písemné doklady, které reprodukují obsah takto podaných přihlášek a splňují náležitosti tohoto prováděcího předpisu.
(2) Úřad, u něhož byla podána evropská patentová přihláška, vyznačí na listiny, které tuto přihlášku tvoří, datum jejich převzetí. Bezodkladně vydá přihlašovateli potvrzení, na němž je uvedeno alespoň číslo přihlášky, povaha a počet listin a datum jejich převzetí.
(3) Je-li evropská patentová přihláška podána u úřadu uvedeného v článku 75 odst. 1 (b), informuje tento úřad bezodkladně Evropský patentový úřad o převzetí listin, které tvoří přihlášku. Informuje Evropský patentový úřad o povaze listin a datu jejich převzetí, o čísle přihlášky a případně i o datu uplatněného práva přednosti.
(4) Obdrží-li Evropský patentový úřad evropskou patentovou přihlášku, která mu byla předána ústředním úřadem průmyslového vlastnictví smluvního státu, informuje o tom přihlašovatele s uvedením dne, kdy přihlášku obdržel.
Pravidlo 25 Ustanovení o evropské rozdělené přihlášce
(1) Přihlašovatel může na základě původní evropské patentové přihlášky, která je dosud v řízení, podat evropskou rozdělenou přihlášku.
(2) Přihlašovací poplatek a poplatek za rešerši za evropskou rozdělenou přihlášku je splatný do jednoho měsíce od jejího podání. Poplatky za určení jsou splatné do šesti měsíců ode dne, kdy bylo v Evropském patentovém věstníku oznámeno zveřejnění zprávy o evropské rešerši vyhotovené pro evropskou rozdělenou přihlášku.
HLAVA II USTANOVENÍ O PŘIHLÁŠKÁCH
(1) Žádost o udělení evropského patentu se podává písemně na formuláři vyhotoveném Evropským patentovým úřadem. Tištěné formuláře jsou přihlašovatelům k dispozici zdarma u úřadů uvedených v článku 75 odst. 1.
(a) žádost o udělení evropského patentu;
(b) název vynálezu, který musí jasně a stručně reprodukovat technické označení vynálezu a nesmí obsahovat žádné fantazijní názvy;
(c) jméno, adresu a státní příslušnost přihlašovatele a stát, ve kterém má bydliště nebo sídlo. U fyzických osob musí být uvedeno jméno (jména) a příjmení, přičemž příjmení se uvede před jmény křestními. U právnických osob a u společností, které jsou podle práva, jemuž podléhají, považovány za právnické osoby, se uvede jejich úřední označení (obchodní jméno). Adresy se uvádějí tak, aby vyhovovaly obvyklým požadavkům pro rychlé doručení na uvedenou adresu. Musí v každém případě obsahovat všechny příslušné administrativní údaje, včetně případného domovního čísla. Doporučuje se uvést i adresu pro telegraf, telex a telefonní číslo;
(d) jméno zástupce a adresu jeho sídla podle písmene (c), je-li přihlašovatel zastoupen;
(e) případný údaj o tom, že jde o evropskou rozdělenou přihlášku, a číslo původní evropské patentové přihlášky;
(f) v případě uvedeném v článku 61 odst. 1 (b) číslo původní evropské patentové přihlášky;
(g) případné prohlášení o uplatnění práva přednosti z dříve podané přihlášky, s uvedením data podání přihlášky a státu, ve kterém nebo pro který byla přihláška podána;
(h) určení smluvního státu nebo smluvních států, v nichž se požaduje ochrana vynálezu;
(i) podpis přihlašovatele nebo jeho zástupce;
(j) seznam příloh k žádosti; v tomto seznamu se uvede rovněž počet listů popisu, nároků, výkresů a anotace, které jsou podány se žádostí;
(k) uvedení vynálezce, je-li vynálezcem přihlašovatel.
(3) Je-li více přihlašovatelů, měl by být v žádosti uveden jeden přihlašovatel nebo zástupce jako společný zástupce.
(a) upřesnit oblast techniky, které se vynález týká;
(b) uvést dosavadní stav techniky, který lze podle znalostí přihlašovatele považovat za užitečný pro pochopení vynálezu, pro vyhotovení zprávy o evropské rešerši a pro průzkum; pokud možno se uvedou i dokumenty, z nichž dosavadní stav techniky vyplývá;
(c) objasnit vynález, jak je vyznačen v nárocích, takovým způsobem, aby bylo možno pochopit technický problém (i když není výslovně jako takový uveden) a jeho řešení; dále se uvedou případné výhodné účinky vynálezu ve vztahu k dosavadnímu stavu techniky;
(d) popsat krátce vyobrazení případných výkresů;
(e) uvést podrobně alespoň jeden způsob provedení nárokovaného vynálezu, a to pokud možno s použitím příkladů a případně s odkazy na výkresy;
(f) výslovně uvést, není-li to zřejmé z popisu nebo z povahy vynálezu, jakým způsobem je vynález průmyslově využitelný.
(2) Popis se vyhotoví způsobem a v pořadí, jak je uvedeno v odstavci 1, pokud jiný způsob nebo jiné pořadí neumožňují vzhledem k povaze vynálezu lepší pochopení nebo úspornější objasnění.
Pravidlo 27a Požadavky na evropské patentové přihlášky týkající se nukleotidových a aminokyselinových sekvencí
(1) Jsou-li v evropské patentové přihlášce objasňovány sekvence nukleotidů nebo aminokyselin, musí popis obsahovat sekvenční protokol, vyhotovený podle pravidel stanovených prezidentem Evropského patentového úřadu pro normalizovanou presentaci nukleotidových a aminokyselinových sekvencí.
(2) Prezident Evropského patentového úřadu může stanovit, že vedle písemných podloh přihlášky musí být předložen i sekvenční protokol ve smyslu odstavce 1 na předepsaném nosiči dat, spolu s prohlášením, že informace uložená na nosiči dat je totožná se sekvenčním protokolem v písemné formě.
(3) Je-li sekvenční protokol podán nebo opraven po dni podání, musí přihlašovatel předložit prohlášení o tom, že takto podaný nebo opravený sekvenční protokol nepřesahuje obsah přihlášky tak, jak byla podána.
(4) Sekvenční protokol předložený po dni podání není součástí popisu.
Pravidlo 28 Uložení biologického materiálu
(1) Zahrnuje-li vynález užití biologického materiálu nebo týká-li se biologického materiálu, který není přístupný veřejnosti a který nelze v evropské patentové přihlášce popsat tak, aby mohl odborník vynález uskutečnit, považuje se vynález za objasněný ve smyslu článku 83 pouze tehdy, jestliže:
(a) vzorek biologického materiálu byl uložen u uznávané depozitní instituce, a to nejpozději ke dni podání přihlášky;
(b) přihláška v tom znění, jak byla podána, obsahuje příslušné informace o vlastnostech biologického materiálu, které měl přihlašovatel k dispozici;
(c) v přihlášce se uvádí depozitní instituce a pořadové číslo uloženého biologického materiálu;
(d) v případě, že biologický materiál byl uložen jinou osobou, než je přihlašovatel, je v přihlášce uvedeno jméno a adresa ukladatele a Evropskému patentovému úřadu je předložen doklad o tom, že ukladatel poskytl přihlašovateli oprávnění učinit v přihlášce odkaz na uložený biologický materiál a že dal bezvýhradný a neodvolatelný souhlas k tomu, aby byl uložený materiál podle tohoto pravidla zpřístupněn veřejnosti.
(2) Údaje uvedené v odstavci 1 (c) a případně (d) lze sdělit:
(a) do šestnácti měsíců ode dne podání přihlášky, nebo, je-li uplatněno právo přednosti, ode dne vzniku práva přednosti, přičemž tato lhůta se považuje za dodrženou, jsou-li údaje sděleny před ukončením technických příprav ke zveřejnění evropské patentové přihlášky;
(b) až do dne podání žádosti o dřívější zveřejnění přihlášky;
(c) do jednoho měsíce poté, co Evropský patentový úřad uvědomil přihlašovatele o existenci práva na nahlížení do spisů podle článku 128 odst. 2.
Rozhodující je ta lhůta, která uplyne nejdříve. Sdělení těchto údajů se považuje za bezvýhradný a neodvolatelný souhlas přihlašovatele se zpřístupněním biologického materiálu veřejnosti v souladu s tímto pravidlem.
(3) Uložený biologický materiál je ode dne zveřejnění evropské patentové
přihlášky přístupný každému, kdo o to požádá, a před tímto dnem každému,
kdo má právo nahlédnout do spisu na základě článku 128 odst. 2.
S výhradou odstavce 4 se zpřístupnění provádí vydáním vzorku biologického
materiálu osobě, která o to požádala (dále jen "žadatel").
Vydání vzorku se provede jen tehdy, zaváže-li se žadatel vůči přihlašovateli
nebo majiteli patentu, že neposkytne biologický materiál nebo
biologický materiál z něj odvozený třetí osobě a že bude tento biologický
materiál používat pouze k experimentálním účelům, a to až do doby,
kdy bude patentová přihláška zamítnuta nebo vzata zpět či považována
za vzatou zpět nebo až do zániku patentu ve všech určených smluvních
státech, pokud se přihlašovatel nebo majitel patentu tohoto závazku
výslovně nezřekne.
Závazek používat biologický materiál pouze k experimentálním účelům nelze
aplikovat pouze v případě, kdy žadatel používá tento materiál na
základě nucené licence. Pojem "nucené licence" je nutno vykládat tak,
že zahrnuje úřední licence i právo využívat patentované vynálezy ve
veřejném zájmu.
(4) Až do ukončení technických příprav ke zveřejnění přihlášky může přihlašovatel informovat Evropský patentový úřad, že
(a) do zveřejnění oznámení o udělení evropského patentu, popřípadě
(b) po dobu dvaceti let ode dne podání přihlášky, pokud byla zamítnuta, vzata zpět nebo je považována za vzatou zpět,
se zpřístupnění uvedené v odstavci 3 provádí pouze vydáním vzorku expertovi, kterého jmenuje žadatel.
(5) Expertem může být jmenována:
(a) každá fyzická osoba, pokud žadatel při podání žádosti prokáže, že přihlašovatel s tímto jmenováním souhlasí;
(b) každá fyzická osoba, která byla uznána jako expert prezidentem Evropského patentového úřadu. Jmenování je doloženo prohlášením experta, v němž přijímá vůči přihlašovateli závazek uvedený v odstavci 3, a to až do dne zániku evropského patentu ve všech určených státech, nebo - pokud byla přihláška zamítnuta, vzata zpět nebo je považována za vzatou zpět - až do dne uvedeného v odstavci 4 (b), přičemž žadatel je považován za třetí osobu.
(6) Pro účely odstavce 3 znamená odvozený biologický materiál každý materiál, který ještě vykazuje charakteristické znaky uloženého materiálu, které jsou pro uskutečnění vynálezu podstatné. Závazek uvedený v odstavci 3 nebrání uložení odvozeného biologického materiálu, které je nutné pro účely patentového řízení.
(7) Žádost uvedená v odstavci 3 se podává u Evropského patentového úřadu na formuláři schváleném tímto úřadem. Evropský patentový úřad potvrdí na tomto formuláři, že byla podána přihláška, v níž je odkaz na uložení biologického materiálu, a že žadatel nebo jím jmenovaný expert má právo na vydání vzorku tohoto materiálu. Žádost se podává u Evropského patentového úřadu i po udělení evropského patentu.
(8) Kopii žádosti spolu s potvrzením podle odstavce 7 předá Evropský patentový úřad depozitní instituci, jakož i přihlašovateli či majiteli evropského patentu.
(9) Prezident Evropského patentového úřadu zveřejní v Úředním věstníku Evropského patentového úřadu seznam depozitních institucí a expertů uznávaných pro použití tohoto pravidla.
Pravidlo 28a Nové uložení biologického materiálu
(1) Jestliže biologický materiál uložený podle pravidla 28 odst. 1 již není přístupný u instituce, kde byl uložen, protože:
(a) biologický materiál již není životaschopný, nebo
(b) depozitní instituce není z jiného důvodu schopna vydávat vzorky,
a nebyl-li žádný vzorek biologického materiálu převeden do jiné depozitní instituce uznané pro postup podle pravidla 28, u které by byl nadále přístupný, pak se má za to, že zpřístupnění nebylo přerušeno, pokud do tří měsíců ode dne, kdy depozitní instituce informovala o přerušení ukladatele biologického materiálu, došlo k novému uložení původně uloženého biologického materiálu a pokud do čtyř měsíců od nového uložení obdržel Evropský patentový úřad kopii potvrzení o uložení, vydaného depozitní institucí, spolu s uvedením čísla evropské patentové přihlášky nebo evropského patentu.
(2) V případě uvedeném v odstavci 1 (a) se nové uložení provede u té depozitní instituce, u níž bylo provedeno původní uložení; v případech uvedených v odstavci 1 (b) jej lze provést u jiné depozitní instituce, která byla uznána pro postup podle pravidla 28.
(3) Jestliže depozitní instituce, u níž bylo provedeno původní uložení, přestane být uznávanou pro účely pravidla 28, a to buď zcela, nebo ve vztahu k tomu druhu biologického materiálu, k němuž náleží i uložený vzorek, nebo jestliže tato depozitní instituce přestala dočasně či definitivně ve vztahu k uloženému biologickému materiálu plnit své funkce, a neposkytne-li o tom depozitní instituce informaci podle odstavce 1 do šesti měsíců od této události, pak tříměsíční lhůta uvedená v odstavci 1 počne běžet ode dne, kdy byla tato událost oznámena v Úředním věstníku Evropského patentového úřadu.
(4) Každé nové uložení je doloženo prohlášením, podepsaným ukladatelem a osvědčujícím, že biologický materiál, který je předmětem nového uložení, je stejný jako materiál, který byl předmětem původního uložení.
(5) Bylo-li nové uložení provedeno podle ustanovení Budapešťské smlouvy o mezinárodním uznávání uložení mikroorganismů k účelům patentového řízení z 28. dubna 1977, mají přednost ustanovení této smlouvy.
Pravidlo 29 Forma a obsah patentových nároků
(1) Patentové nároky vymezují předmět, pro který se požaduje ochrana, uvedením technických znaků vynálezu. Je-li to vhodné, obsahují patentové nároky:
(a) preambuli, která uvádí označení předmětu vynálezu a ty technické znaky, které jsou nezbytné pro vymezení nárokovaného předmětu, ale které jsou v kombinaci součástí stavu techniky;
(b) význakovou část, uvozenou výrazem "vyznačený tím, že. . . " nebo "vyznačený. . . ", která stanoví technické znaky, pro které se ve spojení se znaky uvedenými v písmenu (a) požaduje ochrana.
(2) Aniž by byl dotčen článek 82 může evropská patentová přihláška obsahovat více než jeden nezávislý patentový nárok ve stejné kategorii (výrobek, postup, zařízení nebo použití), jen pokud předmět přihlášky zahrnuje:
(a) více vzájemně souvisejících výrobků;
(b) různé používání výrobku nebo zařízení;
(c) alternativní řešení určitého problému, pokud není možné pokrýt tyto alternativy jedním patentovým nárokem.
(3) Za každým patentovým nárokem uvádějícím podstatné znaky vynálezu může následovat jeden nebo více nároků týkajících se zvláštních způsobů provedení tohoto vynálezu.
(4) Každý patentový nárok, který zahrnuje všechny znaky jiného patentového nároku (závislý patentový nárok), musí obsahovat pokud možno v úvodní části odkaz na tento jiný patentový nárok a dále upřesnit další znaky, pro které se požaduje ochrana. Závislý patentový nárok je přípustný i tehdy, když nárok, na který přímo odkazuje, je sám o sobě závislým nárokem. Všechny závislé nároky, které odkazují na jediný předešlý nárok nebo na několik předešlých nároků, mají být co nejvíce a co nejvhodněji seskupeny.
(5) Počet patentových nároků má být přiměřený povaze vynálezu, pro který se požaduje ochrana. Pokud je patentových nároků několik, číslují se postupně arabskými číslicemi.
(6) Patentové nároky se neopírají, pokud jde o technické znaky vynálezu, o odkazy na popis nebo výkresy, není-li to bezpodmínečně nutné. Zejména se neopírají o takové odkazy, jako: "jak je popsáno v části . . . popisu" nebo "jak je znázorněno na obrázku . . . výkresů".
(7) Obsahuje-li evropská patentová přihláška výkresy, mají být technické znaky uvedené v patentových nárocích zásadně opatřeny vztahovými značkami odkazujícími na tyto znaky a umístěnými do závorek, usnadní-li to pochopení patentového nároku. Vztahové značky by neměly být vykládány jako omezení patentového nároku.
Pravidlo 30 Jednotnost vynálezu
(1) Je-li v jedné a téže evropské patentové přihlášce nárokována skupina vynálezů, je požadavek jednotnosti vynálezu uvedený v článku 82 splněn pouze tehdy, pokud existuje mezi těmito vynálezy technický vztah, který se týká jednoho nebo více shodných nebo si odpovídajících zvláštních technických znaků. Výraz "zvláštní technické znaky" znamená takové technické znaky, které určují přínos každého z nárokovaných vynálezů, uvažovaného jako celek, ke stavu techniky.
(2) Při určení, zda je několik vynálezů navzájem tak spojeno, že tvoří jedinou obecnou vynálezeckou myšlenku, se nepřihlíží k tomu, zda jsou vynálezy nárokovány v samostatných nárocích, nebo jako varianty v rámci jediného nároku.
Pravidlo 31 Patentové nároky podléhající poplatkům
(1) Obsahuje-li evropská patentová přihláška při podání více než deset patentových nároků, platí se za každý další patentový nárok poplatek za nárok. Poplatky za nároky jsou splatné do jednoho měsíce od podání přihlášky. Nebyly-li poplatky za nároky zaplaceny včas, mohou být zaplaceny ještě v dodatečné lhůtě jednoho měsíce od doručení sdělení, kterým se upozorňuje na nedodržení lhůty.
(2) Není-li ve lhůtě uvedené v odstavci 1 zaplacen poplatek za nárok, má se za to, že se přihlašovatel příslušného nároku vzdal. Řádně zaplacený poplatek za nárok se vrací pouze v případě uvedeném v článku 77 odst. 5.
(1) Na listech obsahujících výkresy nesmí využitá plocha přesáhnout 26,2 cm x 17 cm. Listy nesmí obsahovat rámečky kolem využité nebo využitelné plochy.
Nejmenší okraje jsou následující:
horní okraj 2,5 cm
levý boční okraj 2,5 cm
pravý boční okraj 1,5 cm
spodní okraj 1 cm.
(2) Výkresy jsou provedeny následovně:
(a) Výkresy jsou provedeny trvanlivými, černými, dostatečně sytými a tmavými, stejnoměrně silnými a zřetelnými čarami a tahy bez barev a tónování.
(b) Příčné řezy se vyznačí šrafováním, které nesnižuje čitelnost vztahových značek a vynášecích čar.
(c) Měřítko výkresů a zřetelnost jejich grafického provedení je takové, aby elektronická nebo fotografická reprodukce při dvoutřetinovém lineárním zmenšení umožňovala rozeznat bez obtíží i podrobnosti. Pokud je výjimečně měřítko na výkrese uvedeno, je znázorněno graficky.
(d) Všechny číslice, písmena a vztahové značky na výkresech jsou jednoduché a jasné. Používání závorek, kroužků ani uvozovek není ve spojení s číslicemi a písmeny povoleno.
(e) Všechny čáry na výkresech jsou provedeny pomocí rýsovacích pomůcek.
(f) Prvky téhož obrázku jsou navzájem ve správném poměru, pokud není rozdíl v poměru nutný pro jasnost obrázku.
(g) Výška číslic a písmen je nejméně 0,32 cm. Jsou-li na obrázcích písmena, použijí se písmena latinské abecedy, a je-li to obvyklé, i řecké abecedy.
(h) Jeden list výkresu může obsahovat i více obrázků. Pokud mají obrázky provedené na několika listech znázorňovat jeden obrázek jako celek, uspořádají se tak, aby z nich bylo možno sestavit celkový obrázek, aniž by byla zakryta nějaká část obrázků na jednotlivých listech. Jednotlivé obrázky se uspořádají pokud možno na výšku na jednom nebo několika listech, zřetelně navzájem oddělené, avšak bez plýtvání místem; nejsou-li obrázky umístěny na výšku, uspořádají se na šířku, přičemž horní část obrázků směřuje k levé boční části listu. Jednotlivé obrázky jsou postupně číslovány arabskými číslicemi, nezávisle na číslování listů.
(i) Vztahové značky lze použít pro výkresy jen tehdy, jsou-li uvedeny v popisu a v patentových nárocích, a naopak. Vztahové značky použité pro tytéž prvky jsou v celé přihlášce totožné.
(j) Výkresy neobsahují textovou část, s výjimkou krátkých nezbytných údajů (jednotlivých slov) jako "voda", "pára", "otevřeno", "zavřeno", "řez A-B", a v případě schémat elektrických obvodů, blokových schémat nebo diagramů technologických schémat s výjimkou krátkých hesel, nezbytných pro pochopení. Tato slova se umístí tak, aby v případě potřeby mohla být nahrazena překladem, aniž by došlo k zakrytí čar výkresu.
(3) Technologická schémata a diagramy se považují za výkresy.
Pravidlo 33 Forma a obsah anotace
(1) V anotaci je uveden název vynálezu.
(2) Anotace obsahuje stručné shrnutí toho, co je uvedeno v popisu, v patentových nárocích a ve výkresech; shrnutí má uvádět oblast techniky, které se vynález týká, a má být zpracováno tak, aby umožnilo jasné pochopení technického problému, podstatu vyřešení tohoto problému vynálezem a základní možnost(i) využití vynálezu. Anotace obsahuje případně i chemický vzorec, který nejlépe ze vzorců uvedených v patentové přihlášce charakterizuje vynález. Nemá obsahovat tvrzení ohledně udávaných vlastností či hodnotě vynálezu nebo o jeho teoretickém použití.
(3) Anotace neobsahuje více než 150 slov.
(4) Obsahuje-li evropská patentová přihláška výkresy, označí přihlašovatel obrázek nebo výjimečně obrázky výkresů, které navrhuje ke zveřejnění spolu s anotací. Evropský patentový úřad může rozhodnout, že se zveřejní jiný obrázek nebo jiné obrázky, má-li za to, že vynález lépe charakterizují. Za každým hlavním znakem uvedeným v anotaci a znázorněným na výkresu následuje vztahová značka v závorkách.
(5) Anotace je sestavena tak, aby byla účinným nástrojem pro hledání v dané oblasti techniky a aby zejména umožnila posoudit, zda je nutné nahlédnout do samotné evropské patentové přihlášky.
(1) Evropská patentová přihláška nesmí obsahovat:
(a) údaje nebo obrázky, které jsou v rozporu s veřejným pořádkem nebo dobrými mravy;
(b) tvrzení, která znevažují výrobky či postupy třetích osob nebo podstatu či hodnotu patentových přihlášek nebo patentů třetích osob. Pouhé srovnání s dosavadním stavem techniky se nepovažuje samo o sobě za znevažující;
(c) údaje, které jsou za daných okolností zjevně bezvýznamné nebo nadbytečné.
(2) Obsahuje-li evropská patentová přihláška nepřípustné údaje ve smyslu odstavce 1 (a), Evropský patentový úřad je při zveřejnění přihlášky vypustí, přičemž označí místo vynechání a uvede počet vynechaných slov či obrázků.
(3) Obsahuje-li evropská patentová přihláška údaje uvedené v odstavci 1 (b), může je Evropský patentový úřad při zveřejnění přihlášky vypustit. V takovém případě označí místo vynechání a uvede počet vynechaných slov a na žádost poskytne kopii vynechaných částí.
Pravidlo 35 Obecná ustanovení o předkládání podloh přihlášky
(1) Překlady uvedené v článku 14 odst. 2 se považují za podlohy evropské patentové přihlášky.
(2) Podlohy evropské patentové přihlášky se předkládají ve třech vyhotoveních. Prezident Evropského patentového úřadu může však rozhodnout, že se tyto podlohy podávají v méně než třech vyhotoveních.
(3) Podlohy evropské patentové přihlášky se předkládají ve formě, která umožňuje jejich elektronickou nebo přímou reprodukci na neomezený počet kopií, a to zejména pomocí fotografie, elektrostatických postupů, ofsetu nebo mikrofilmu. Listy jsou hladké, bez přehybů a ohybů. Popisuje se pouze jedna strana listu.
(4) Podlohy evropské patentové přihlášky se předkládají na ohebném, silném, bílém, hladkém, matném a trvanlivém papíru formátu A 4 (29,7 cm x 21 cm). S výhradou ustanovení pravidla 32 odst. 2 (h) a odstavce 11 tohoto pravidla se každý list použije tak, aby krátké strany byly nahoře a dole (formát na výšku).
(5) Každá část podloh evropské patentové přihlášky (žádost, popis, patentové nároky, výkresy a anotace) začíná na novém listu. Všechny listy jsou spojeny tak, aby je bylo možno snadno obracet, oddělit a znovu spojit.
(6) S výhradou pravidla 32 odst. 1 jsou nejmenší okraje následující:
horní okraj: 2 cm
levý boční okraj: 2,5 cm
pravý boční okraj: 2 cm
spodní okraj: 2 cm
Doporučené největší okraje jsou:
horní okraj: 4 cm
levý boční okraj: 4 cm
pravý boční okraj: 3 cm
spodní okraj: 3 cm.
(7) Okraje listů musí být při podání evropské patentové přihlášky zcela nepoužité.
(8) Všechny listy evropské patentové přihlášky se postupně číslují arabskými číslicemi. Čísla listů se uvádějí nahoře uprostřed, ale nikoli na horním okraji.
(9) Řádky každého listu popisu a patentových nároků se číslují vždy po pěti, přičemž číslice jsou umístěny na levé straně, vpravo od okraje.
(10) Žádost o udělení evropského patentu, popis, patentové nároky a anotace jsou napsány na stroji nebo vytištěny. Pouze grafické symboly a značky a chemické či matematické vzorce mohou být v případě nutnosti napsány nebo nakresleny rukou. U psaných textů je vzdálenost mezi řádky 1 1/2. Všechny texty jsou psány písmem, jehož velká písmena jsou nejméně 0,21 cm vysoká, a tmavou nesmazatelnou barvou.
(11) Žádost o udělení evropského patentu, popis, patentové nároky ani anotace neobsahují výkresy. Popis, patentové nároky a anotace mohou obsahovat chemické nebo matematické vzorce. Popis a anotace mohou obsahovat tabulky. Patentové nároky mohou obsahovat tabulky, jen pokud předmět nároků použití tabulek vyžaduje. Tabulky a chemické či matematické vzorce mohou být na listu umístěny na šířku, pokud nemohou být vhodně uspořádány na výšku; listy, na nichž jsou tabulky nebo matematické či chemické vzorce uspořádány na šířku, se předkládají tak, aby horní části tabulek nebo vzorců byly na levém okraji listu.
(12) Fyzikální hodnoty se vyjadřují v mezinárodně uznávaných jednotkách, pokud možno v metrickém systému s použitím jednotek SI. Všechny údaje, které neodpovídají těmto požadavkům, se vyjádří navíc i v mezinárodně uznávaných jednotkách. Pro matematické vzorce se použijí obecně užívané značky. Pro chemické vzorce se použijí obecně užívané značky, atomové váhy a molekulární vzorce. V zásadě se používají jen technické pojmy, značky a symboly, které jsou v dané odborné oblasti obecně uznávány.
(13) Terminologie a značky jsou v celé evropské patentové přihlášce jednotné.
(14) Žádný list neobsahuje mnoho vymazaných míst ani žádné opravy, přepisování nebo vsuvky mezi řádky. Nedodržení tohoto pravidla lze připustit, nejsou-li pochybnosti o pravosti obsahu a nejsou-li ohroženy požadavky na dobrou reprodukovatelnost.
Pravidlo 36 Dodatečně podané podlohy
(1) Ustanovení pravidel 27, 29 a 32 až 35 se použijí i pro písemnosti nahrazující podlohy evropské patentové přihlášky. Ustanovení pravidla 35 odst. 2 až 14 se použijí také pro překlad patentových nároků uvedený v pravidle 51.
(2) Všechny jiné písemnosti než ty, které jsou uvedeny v první větě odstavce 1, jsou napsány na stroji nebo vytištěny. Na levé boční straně každého listu je ponechán okraj asi 2,5 cm.
(3) Všechny písemnosti předložené po podání evropské patentové přihlášky musí být podepsány, s výjimkou příloh. Není-li písemnost podepsána, vyzve Evropský patentový úřad účastníka, aby tak učinil ve lhůtě, kterou mu úřad stanoví. Je-li písemnost ve lhůtě podepsána, je jí zachován původní den podání; v opačném případě se má za to, že písemnost nebyla obdržena.
(4) Písemnosti, které mají být doručeny jiným osobám nebo se týkají několika evropských patentových přihlášek nebo evropských patentů, se podávají v dostatečném počtu vyhotovení. Nevyhoví-li účastník tomuto požadavku ani na výzvu Evropského patentového úřadu, pořídí se chybějící vyhotovení na náklady příslušného účastníka.
(5) Nehledě na ustanovení odstavců 2 až 4 může prezident Evropského patentového úřadu rozhodnout, že písemnosti podávané po podání evropské patentové přihlášky mohou být předány Evropskému patentovému úřadu i jinými prostředky komunikace, a stanovit podmínky pro jejich použití. Zejména může požadovat, aby bylo ve stanovené lhůtě předloženo písemné potvrzení, které bude reprodukcí takto podaných písemností a bude vyhovovat požadavkům tohoto prováděcího předpisu; není-li toto potvrzení předloženo včas, má se za to, že písemnosti nebyly obdrženy.
Pravidlo 37 Placení udržovacích poplatků
(1) Udržovací poplatky za evropskou patentovou přihlášku za nadcházející rok jsou splatné poslední den v měsíci, který se pojmenováním shoduje s měsícem, v němž došlo k podání evropské patentové přihlášky. Udržovací poplatek lze řádně zaplatit nejdříve jeden rok před jeho splatností.
(2) Příplatek se považuje za zaplacený současně s udržovacím poplatkem ve smyslu článku 86 odst. 2, je-li zaplacen ve lhůtě stanovené v tomto ustanovení.
(3) Udržovací poplatky, které jsou ke dni podání evropské rozdělené přihlášky již splatné, musí být zaplaceny rovněž i pro rozdělenou přihlášku a stávají se splatnými, když je rozdělená přihláška podána. Tyto poplatky a každý udržovací poplatek, který se stane splatným ve lhůtě čtyř měsíců od podání rozdělené přihlášky, může být zaplacen v této lhůtě bez příplatku. Není-li platba provedena včas, mohou být udržovací poplatky zaplaceny ještě do šesti měsíců ode dne splatnosti, je-li současně zaplacen příplatek podle článku 86 odst. 2.
(4) Udržovací poplatky za novou evropskou patentovou přihlášku podanou podle článku 61 odst. 1 (b) se za rok, ve kterém byla tato přihláška podána, a za roky předcházející neplatí.
Pravidlo 38 Prohlášení o právu přednosti a prioritní doklady
(1) V prohlášení o právu přednosti ve smyslu článku 88 odst. 1 se uvede den dřívějšího podání a stát, ve kterém nebo pro který bylo učiněno, a dále podací číslo.
(2) Den a stát dřívějšího podání musí být uvedeny při podání evropské patentové přihlášky; podací číslo musí být uvedeno před koncem šestnáctého měsíce po dni vzniku práva přednosti.
(3) Kopie dřívější přihlášky musí být podána před uplynutím šestnáctého měsíce po dni vzniku práva přednosti. Kopie musí být ověřena jakožto přesná kopie dřívější přihlášky úřadem, u něhož byla dřívější přihláška podána, a musí být doložena potvrzením vydaným tímto úřadem s uvedením dne podání dřívější přihlášky.
(4) Kopie dřívější přihlášky se považuje za řádně podanou, má-li být kopie, která je k dispozici u Evropského patentového úřadu, založena do spisu evropské patentové přihlášky za podmínek stanovených prezidentem Evropského patentového úřadu.
(5) Překlad dřívější přihlášky, vyžadovaný podle článku 88 odst. 1, musí být podán ve lhůtě stanovené Evropským patentovým úřadem, nejpozději však ve lhůtě podle pravidla 51 odst. 4. Místo toho může být předloženo prohlášení, že evropská patentová přihláška je úplným překladem dřívější přihlášky. Odstavec 4 se použije přiměřeně.
(6) Údaje obsažené v prohlášení o právu přednosti se uvedou ve zveřejněné evropské patentové přihlášce a také v evropském patentovém spisu.
Pravidlo 38a Vydávání prioritních dokladů
Evropský patentový úřad vydá na žádost přihlašovateli ověřenou kopii evropské patentové přihlášky (prioritní doklad). Prezident Evropského patentového úřadu stanoví nezbytné náležitosti, včetně formy prioritního dokladu a podmínek, za nichž je správní poplatek splatný.
ČÁST IV PROVÁDĚCÍ USTANOVENÍ K ČÁSTI IV ÚMLUVY
HLAVA I PRŮZKUM V PŘIJÍMACÍM ODDĚLENÍ
Pravidlo 39 Sdělení po provedení průzkumu při podání
Nesplňuje-li evropská patentová přihláška požadavky uvedené v článku 80, přijímací oddělení sdělí přihlašovateli zjištěné nedostatky a informuje jej o tom, že pokud je do jednoho měsíce neodstraní, nebude přihláška projednána jako evropská patentová přihláška. Odstraní-li přihlašovatel ve lhůtě zjištěné nedostatky, sdělí mu přijímací oddělení den podání.
Pravidlo 40 Průzkum na formální náležitosti
Formální náležitosti, které musí podle článku 91 odst. 1 (b) splňovat každá evropská patentová přihláška, jsou náležitosti uvedené v pravidle 27a odst. 1 až 3, v pravidle 32 odst. 1 a 2, v pravidle 35 odst. 2 až 11 a 14 a v pravidle 36 odst. 2 a 4.
Pravidlo 41 Odstranění nedostatků v podlohách přihlášky
(1) Zjistí-li se při průzkumu podle článku 91 odst. 1 (a) až (d) nedostatky evropské patentové přihlášky, informuje o tom přijímací oddělení přihlašovatele a vyzve jej k odstranění těchto nedostatků ve lhůtě, kterou mu stanoví. Popis, patentové nároky a výkresy lze pozměnit pouze v rozsahu nezbytném pro odstranění zjištěných nedostatků v souladu s připomínkami přijímacího oddělení.
(2) Odstavec 1 se nepoužije, jestliže přihlašovatel, který uplatňuje právo přednosti, opomněl při podání evropské patentové přihlášky uvést datum nebo stát prvního podání.
(3) Odstavec 1 se nepoužije, zjistí-li se při průzkumu, že datum prvního podání uvedené při podání evropské patentové přihlášky předchází datum podání evropské patentové přihlášky o více než jeden rok. V takovém případě přijímací oddělení sdělí přihlašovateli, že přihlášce nelze přiznat právo přednosti, pokud přihlašovatel do jednoho měsíce neuvede opravené datum, které spadá do doby jednoho roku před podáním evropské patentové přihlášky.
Pravidlo 42 Dodatečné uvedení vynálezce
(1) Zjistí-li se při průzkumu podle článku 91 odst. 1 (f), že nebyl v souladu s ustanovením pravidla 17 uveden vynálezce, sdělí přijímací oddělení přihlašovateli, že bude evropská patentová přihláška považována za vzatou zpět, nebude-li tento nedostatek odstraněn ve lhůtě stanovené v článku 91 odst. 5.
(2) V případě evropské rozdělené přihlášky nebo nové patentové přihlášky podané podle článku 61 odst. 1 (b) nesmí lhůta pro uvedení vynálezce v žádném případě uplynout dříve než dva měsíce po sdělení uvedeném v odstavci 1, v němž je stanovena tato lhůta.
Pravidlo 43 Pozdě podané nebo chybějící výkresy
(1) Zjistí-li se při průzkumu podle článku 91 odst. 1 (g), že výkresy byly podány později, než ke dni podání evropské patentové přihlášky, sdělí přijímací oddělení přihlašovateli, že budou výkresy a odkazy na výkresy v evropské patentové přihlášce považovány za odstraněné, pokud přihlašovatel nepožádá do jednoho měsíce, aby bylo změněno datum podání přihlášky na den, kdy byly podány výkresy.
(2) Zjistí-li se při průzkumu, že výkresy nebyly podány, přijímací oddělení vyzve přihlašovatele, aby je podal do jednoho měsíce, a sdělí mu, že bude změněno datum podání přihlášky na den, kdy budou podány výkresy, nebo, pokud nebudou podány včas, budou odkazy na výkresy v přihlášce považovány za odstraněné.
(3) Každé nové datum podání přihlášky se sdělí přihlašovateli.
HLAVA II ZPRÁVA O EVROPSKÉ REŠERŠI
Pravidlo 44 Obsah zprávy o evropské rešerši
(1) Ve zprávě o evropské rešerši se uvedou dokumenty, které měl Evropský patentový úřad k dispozici v době vyhotovení zprávy o evropské rešerši, které mohou být vzaty v úvahu při posuzování, zda vynález, jehož se evropská patentová přihláška týká, je nový a zahrnuje vynálezeckou činnost.
(2) Každý výčet se provádí ve vztahu k patentovým nárokům, jichž se týká. Je-li to nezbytné, označí se blíže i příslušné části dokumentů (např. uvedením stránky, sloupce a řádků nebo obrázku).
(3) Zpráva o evropské rešerši rozlišuje mezi uvedenými dokumenty, které byly zveřejněny přede dnem uplatněného práva přednosti, mezi dnem vzniku práva přednosti a dnem podání, a v den nebo po dnu podání.
(4) Dokumenty, které se týkají ústního zveřejnění, užívání nebo jiných způsobů zpřístupnění, k němuž došlo přede dnem podání evropské patentové přihlášky, se uvedou ve zprávě o evropské rešerši spolu s uvedením případného data zveřejnění dokumentu a data jiného než písemného zveřejnění.
(5) Zpráva o evropské rešerši se vyhotovuje v jazyce řízení.
(6) Zpráva o evropské rešerši obsahuje zatřídění evropské patentové přihlášky podle mezinárodního třídění.
Pravidlo 44a Rozšířená zpráva o evropské rešerši
(1) Zpráva o evropské rešerši je doplněna o posudek, zda přihláška a vynález, jehož se přihláška týká, splňují požadavky této úmluvy, pokud nemůže být vydáno sdělení podle pravidla 51 odstavce 2 nebo 4.
(2) Posudek podle odstavce 1 se nezveřejní spolu s rešeršní zprávou.
Je-li rešeršní oddělení toho názoru, že evropská patentová přihláška nevyhovuje ustanovením úmluvy natolik, že nelze ve vztahu k některým nebo ke všem patentovým nárokům provést účelnou rešerši na stav techniky, buď prohlásí, že tato rešerše není možná, nebo, pokud to lze, vyhotoví částečnou zprávu o evropské rešerši. Uvedené prohlášení, jakož i částečná zpráva se považují pro účely dalšího řízení za zprávu o evropské rešerši.
Pravidlo 46 Zpráva o evropské rešerši v případě nedostatku jednotnosti vynálezu
(1) Je-li rešeršní oddělení toho názoru, že evropská patentová přihláška nevyhovuje požadavku jednotnosti vynálezu, vyhotoví částečnou zprávu o evropské rešerši pro ty části evropské patentové přihlášky, které se týkají toho vynálezu nebo skupiny vynálezů ve smyslu článku 82, které jsou v patentových nárocích uvedeny na prvním místě. Přihlašovateli sdělí, že má-li zpráva o evropské rešerši zahrnovat i další vynálezy, musí být za každý vynález zaplacen nový poplatek za rešerši ve lhůtě, kterou stanoví rešeršní oddělení a která nesmí být kratší dvou týdnů a delší šesti týdnů. Rešeršní oddělení vyhotoví zprávu o evropské rešerši pro ty části evropské patentové přihlášky, které se týkají vynálezů, pro něž byly zaplaceny poplatky za rešerši.
(2) Každý poplatek, který byl zaplacen podle odstavce 1, je vrácen, pokud o to během průzkumu evropské patentové přihlášky průzkumovým oddělením přihlašovatel požádá a průzkumové oddělení zjistí, že sdělení podle uvedeného odstavce bylo neoprávněné.
Pravidlo 47 Konečný obsah anotace
(1) Současně s vyhotovením zprávy o evropské rešerši stanoví rešeršní oddělení konečný obsah anotace.
(2) Konečný obsah anotace se doručí přihlašovateli spolu se zprávou o evropské rešerši.
HLAVA III ZVEŘEJNĚNÍ EVROPSKÉ PATENTOVÉ PŘIHLÁŠKY
Pravidlo 48 Technické přípravy ke zveřejnění
(1) Prezident Evropského patentového úřadu stanoví, kdy se technické přípravy ke zveřejnění evropské přihlášky považují za ukončené.
(2) Evropská patentová přihláška se nezveřejní, byla-li s konečnou platností zamítnuta nebo byla-li vzata zpět nebo je považována za vzatou zpět před ukončením technických příprav ke zveřejnění.
Pravidlo 49 Forma zveřejnění evropské patentové přihlášky a zprávy o evropské rešerši
(1) Prezident Evropského patentového úřadu stanoví formu zveřejnění evropské patentové přihlášky, jakož i údaje, které musí obsahovat. Totéž platí i v případě, kdy se zpráva o evropské rešerši a anotace zveřejní odděleně. Prezident Evropského patentového úřadu může stanovit zvláštní podmínky pro zveřejnění anotace.
(2) Ve zveřejněné evropské patentové přihlášce se uvedou určené smluvní státy.
(3) Jestliže před ukončením technických příprav ke zveřejnění evropské patentové přihlášky byly podle pravidla 86 odst. 2 provedeny změny v patentových nárocích, uvedou se nové nebo pozměněné patentové nároky ve zveřejnění vedle patentových nároků původních.
Pravidlo 50 Informace o zveřejnění
(1) Evropský patentový úřad sdělí přihlašovateli datum, kdy bylo v Evropském patentovém věstníku oznámeno zveřejnění zprávy o evropské rešerši, a upozorní jej v tomto sdělení na ustanovení článku 94 odst. 2 a 3.
(2) Přihlašovatel se nemůže dovolávat opomenutí sdělení podle odstavce 1. Je-li ve sdělení uvedeno pozdější datum, než je datum, kdy bylo zveřejnění oznámeno, je toto pozdější datum rozhodné, pokud jde o lhůtu pro podání žádosti o průzkum, pokud chyba není očividná.
HLAVA IV PRŮZKUM V PRŮZKUMOVÉM ODDĚLENÍ
(1) Ve sdělení podle článku 96 odst. 1 umožní Evropský patentový úřad přihlašovateli, aby se vyjádřil ke zprávě o evropské rešerši a podle potřeby upravil popis, patentové nároky a výkresy.
(2) Ve sdělení podle článku 96 odst. 2 průzkumové oddělení případně vyzve přihlašovatele, aby podle potřeby odstranil zjištěné nedostatky a upravil popis, patentové nároky a výkresy.
(3) Sdělení podle článku 96 odst. 2 jsou odůvodněna a uvádějí podle potřeby všechny důvody, které brání udělení evropského patentu.
(4) Předtím, než průzkumové oddělení rozhodne o udělení evropského patentu, sdělí přihlašovateli znění, ve kterém hodlá evropský patent udělit, a vyzve jej, aby v neprodloužitelné lhůtě, kterou mu stanoví, a která není kratší dvou měsíců a delší čtyř měsíců, uhradil poplatky za udělení patentu a za tisk a aby podal překlad nároků do obou úředních jazyků Evropského patentového úřadu, které nejsou jazykem řízení. Pokud přihlašovatel v této lhůtě uhradí poplatky a podá překlad, je to považováno za souhlas se zněním, ve kterém má být patent udělen.
(5) Pokud přihlašovatel ve lhůtě uvedené v odstavci 4 navrhne změny ve smyslu pravidla 86 odst. 3 nebo opravu nedostatků ve smyslu pravidla 88, musí v případě úpravy nebo opravy patentových nároků podat překlad upravených nebo opravených patentových nároků. Pokud přihlašovatel v této lhůtě uhradí poplatky a podá překlad, je to považováno za souhlas s udělením patentu v upraveném nebo opraveném znění.
(6) Pokud průzkumové oddělení nesouhlasí s úpravou nebo s opravou navrhovanou podle odstavce 5, umožní před přijetím rozhodnutí přihlašovateli předložit ve stanovené lhůtě poznámky a úpravy, které průzkumové oddělení považuje za nezbytné, a pokud jsou upraveny patentové nároky, podat překlad upravených patentových nároků. Jestliže přihlašovatel předloží takové úpravy, je to považováno za souhlas s udělením patentu v upraveném znění. Pokud je evropská patentová přihláška zamítnuta nebo vzata zpět nebo pokud je považována za vzatou zpět, budou poplatky za udělení a za tisk a všechny poplatky za patentové nároky uhrazené podle odstavce 7 vráceny zpět.
(7) Jestliže evropská patentová přihláška ve znění, ve kterém má být udělen evropský patent, obsahuje více než deset patentových nároků, vyzve průzkumové oddělení přihlašovatele, aby ve lhůtě uvedené v odstavci 4 zaplatil poplatky za nároky za každý další nárok, pokud nebyly tyto poplatky již zaplaceny v souladu s pravidlem 31 odst. 1.
(8) Není-li včas zaplacen poplatek za udělení patentu, poplatek za tisk nebo poplatky za nároky nebo není-li včas podán překlad, považuje se evropská patentová přihláška za vzatou zpět.
(8a) Nastane-li splatnost poplatků za určení až po doručení výzvy uvedené v odstavci 4, nebude oznámení o udělení evropského patentu zveřejněno, dokud nebudou zaplaceny poplatky za určení. Přihlašovatel bude v tomto smyslu informován.
(9) Nastane-li splatnost udržovacího poplatku až po doručení výzvy uvedené v odstavci 4 a před nejbližším možným datem pro zveřejnění oznámení o udělení evropského patentu, nebude oznámení zveřejněno, dokud nebude zaplacen udržovací poplatek. Přihlašovatel bude v tomto smyslu informován.
(10) Ve sdělení podle odstavce 4 se uvedou určené smluvní státy, které vyžadují překlad podle článku 65 odst. 1.
(11) V rozhodnutí o udělení evropského patentu se uvede, které znění evropské patentové přihlášky bylo podkladem pro udělení evropského patentu.
Pravidlo 52 Udělení evropského patentu různým přihlašovatelům
Jestliže byly do evropského patentového rejstříku zapsány jako přihlašovatelé pro různé smluvní státy různé osoby, udělí průzkumové oddělení evropský patent pro uvedený smluvní stát vždy tomu přihlašovateli (těm přihlašovatelům), který je zapsán (kteří jsou zapsáni) v rejstříku pro tento stát.
HLAVA V EVROPSKÝ PATENTOVÝ SPIS
Pravidlo 53 Technické přípravy ke zveřejnění a forma evropského patentového spisu
Pravidla 48 a 49 odst. 1 a 2 platí přiměřeně i pro evropský patentový spis. Ve spisu musí být rovněž uvedena lhůta pro podání odporu proti evropskému patentu.
Pravidlo 54 Evropská patentová listina
Jakmile je evropský patentový spis zveřejněn, vydá Evropský patentový úřad majiteli patentu evropskou patentovou listinu. Prezident Evropského patentového úřadu určí obsah, formu a způsob předání listiny a stanoví podmínky pro zaplacení správního poplatku.
ČÁST V PROVÁDĚCÍ USTANOVENÍ K ČÁSTI V ÚMLUVY
Odpor obsahuje:
(a) jméno a adresu toho, kdo podává odpor (oponenta), jakož i stát, v němž má bydliště nebo sídlo, v souladu s ustanovením pravidla 26 odst. 2 (c);
(b) číslo evropského patentu, proti němuž je podán odpor, jméno majitele a název vynálezu;
(c) sdělení, v jakém rozsahu je proti evropskému patentu podán odpor, o jaké důvody se opírá a jaké jsou skutečnosti a důkazy uváděné na podporu těchto důvodů;
(d) jmenoval-li oponent svého zástupce, jeho jméno a adresu jeho sídla v souladu s ustanovením pravidla 26 odst. 2 (c).
Pravidlo 56 Zamítnutí odporu pro nepřípustnost
(1) Zjistí-li odporové oddělení, že odpor nevyhovuje ustanovením článku 99 odst. 1, pravidla 1 odst. 1 a dále pravidla 55 písm. (c), nebo že neoznačuje dostatečně patent, proti němuž je odpor podán, zamítne odpor jako nepřípustný, pokud nejsou tyto nedostatky odstraněny do uplynutí lhůty k podání odporu.
(2) Zjistí-li odporové oddělení, že odpor nevyhovuje jiným ustanovením, než jsou uvedena v odstavci 1, sdělí to oponentovi a vyzve jej, aby zjištěné nedostatky odstranil ve lhůtě, kterou mu stanoví. Není-li odpor ve lhůtě opraven, zamítne jej odporové oddělení jako nepřípustný.
(3) Rozhodnutí o zamítnutí odporu pro nepřípustnost se zašle majiteli patentu spolu s kopií odporu.
Pravidlo 57 Příprava projednání odporu
(1) Odporové oddělení doručí odpor majiteli patentu a vyzve jej, aby ve lhůtě, kterou mu stanoví, podal své připomínky a předložil případné změny v popisu, patentových nárocích nebo ve výkresech.
(2) Bylo-li podáno několik odporů, doručí je odporové oddělení ostatním oponentům současně se sdělením podle odstavce 1.
(3) Připomínky majitele patentu, jakož i změny, které předložil, doručí odporové oddělení ostatním účastníkům, a považuje-li to za účelné, vyzve je, aby se k nim ve stanovené lhůtě vyjádřili.
(4) V případě oznámení o vstupu do řízení může odporové oddělení upustit od použití odstavců 1 až 3.
Pravidlo 57a Změna evropského patentu
Aniž by tím bylo dotčeno pravidlo 87, lze v popisu, patentových nárocích a ve výkresech provést změny, pokud jsou způsobeny důvody pro podání odporu ve smyslu článku 100, a to i v případě, že příslušný důvod nebyl oponentem uplatněn.
(1) Všechna sdělení podle článku 101 odst. 2 a odpovědi na ně se doručí všem účastníkům.
(2) Ve všech sděleních majiteli patentu podle článku 101 odst. 2 je tento majitel případně vyzván, aby v případě potřeby podal popis, patentové nároky a výkresy v pozměněné podobě.
(3) Je-li to nutné, obsahuje sdělení majiteli evropského patentu podle článku 101 odst. 2 odůvodnění. Ve sdělení se uvedou všechny důvody proti zachování evropského patentu.
(4) Před rozhodnutím o zachování evropského patentu v pozměněné podobě sdělí odporové oddělení účastníkům, že hodlá zachovat takto pozměněný patent, a vyzve je, aby podali ve lhůtě dvou měsíců své připomínky, nejsou-li srozuměni se zněním, ve kterém má být patent zachován.
(5) V případě nesouhlasu se zněním, které bylo sděleno odporovým oddělením, může projednávání odporu pokračovat; v opačném případě odporové oddělení po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 4 vyzve majitele evropského patentu, aby do tří měsíců zaplatil poplatek za vytištění nového evropského patentového spisu a podal překlad pozměněných patentových nároků do obou úředních jazyků Evropského patentového úřadu, které nebyly jazykem řízení.
(6) Nejsou-li úkony požadované podle odstavce 5 provedeny včas, lze je provést ještě do dvou měsíců od doručení sdělení, kterým se upozorňuje, že lhůta nebyla dodržena, pokud je v této dvouměsíční lhůtě zaplacen příplatek rovnající se dvojnásobku poplatku za vytištění nového evropského patentového spisu.
(7) Ve sdělení odporového oddělení podle odstavce 5 se uvedou určené smluvní státy, které vyžadují překlad podle článku 65 odst. 1.
(8) V rozhodnutí o zachování evropského patentu v pozměněné podobě se uvede, které znění evropského patentu je podkladem pro jeho zachování.
Dokumenty uvedené účastníkem řízení o odporu se podávají ve dvou vyhotoveních spolu s odporem nebo s písemnými návrhy. Nejsou-li tyto podklady přiloženy ani včas podány na základě výzvy Evropského patentového úřadu, může úřad rozhodnout, že nebude přihlížet k důvodům, které se o ně opírají.
Pravidlo 60 Pokračování v řízení o odporu z moci úřední
(1) Jestliže se evropského patentu jeho majitel vzdal pro všechny určené státy nebo zanikl-li evropský patent pro všechny určené státy, lze na návrh oponenta v řízení o odporu pokračovat; žádost lze podat do dvou měsíců ode dne, kdy Evropský patentový úřad oznámil oponentovi, že došlo ke vzdání se nebo k zániku patentu.
(2) V případě smrti nebo ztráty právní způsobilosti oponenta může Evropský patentový úřad pokračovat v řízení o odporu z moci úřední, a to i bez účasti dědiců nebo právních zástupců. Totéž platí v případě zpětvzetí odporu.
Pravidlo 61 Převod evropského patentu
Pro převod evropského patentu během lhůty k podání odporu nebo během řízení o námitkách se použije přiměřeně pravidlo 20.
Pravidlo 61a Dokumenty předkládané v řízení o odporu
Pro dokumenty předkládané v řízení o odporu se použije přiměřeně část III hlava II prováděcího předpisu.
Pravidlo 62 Forma nového evropského patentového spisu v řízení o odporu
Pro nový evropský patentový spis se použije přiměřeně pravidlo 49 odst. 1 a 2.
Pravidlo 62a Nová evropská patentová listina
Pravidlo 54 platí přiměřeně pro nový evropský patentový spis.
(1) Rozdělení nákladů se určí v rozhodnutí o odporu. V tomto rozdělení se přihlédne pouze k nákladům nezbytným pro zajištění řádné ochrany práv. Náklady zahrnují i odměnu zástupcům účastníků.
(2) K žádosti o stanovení nákladů se připojí soupis nákladů s podpůrnými důkazy. Žádost je přípustná až tehdy, když rozhodnutí, ve vztahu k němuž se žádá o stanovení nákladů, nabude právní moci. Pro stanovení nákladů postačí, je-li konstatována jejich věrohodnost.
(3) Žádost, aby odporové oddělení rozhodlo o stanovení nákladů kanceláří, se podává písemně spolu s odůvodněním Evropskému patentovému úřadu, a to do jednoho měsíce po doručení stanovení nákladů. Považuje se za podanou až po zaplacení poplatku za stanovení nákladů.
(4) Odporové oddělení rozhodne o žádosti uvedené v odstavci 3 bez ústního jednání.
ČÁST VI PROVÁDĚCÍ USTANOVENÍ K ČÁSTI VI ÚMLUVY
Stížnost obsahuje:
(a) jméno a adresu podatele stížnosti v souladu s ustanoveními pravidla 26 odst. 2 (c);
(b) vyjádření, v němž je označeno napadené rozhodnutí a uveden rozsah, v jakém se žádá o jeho změnu nebo zrušení.
Pravidlo 65 Zamítnutí stížnosti pro nepřípustnost
(1) Nevyhovuje-li stížnost ustanovením článků 106 až 108 a pravidlu 1 odst. 1 a dále pravidlu 64 písm. (b), zamítne ji stížnostní senát jako nepřípustnou, pokud nebyly všechny nedostatky odstraněny před uplynutím příslušné lhůty stanovené v článku 108.
(2) Zjistí-li stížnostní senát, že stížnost nevyhovuje ustanovením pravidla 64 písm. (a), sdělí to podateli stížnosti a vyzve jej, aby zjištěné nedostatky odstranil ve lhůtě, kterou mu stanoví. Není-li stížnost včas opravena, zamítne ji stížnostní senát jako nepřípustnou.
Pravidlo 66 Projednání stížnosti
(1) Není-li stanoveno jinak, použijí se pro řízení o stížnosti přiměřeně ustanovení, která upravují řízení před útvarem, který vydal napadené rozhodnutí.
(2) Rozhodnutí ověřuje předseda stížnostního senátu a odpovědný pracovník kanceláře senátu, a to buď podpisem, nebo jiným vhodným způsobem. Rozhodnutí obsahuje:
(a) konstatování, že je vydáno stížnostním senátem;
(c) jména předsedy a ostatních členů stížnostního senátu, kteří se na něm podíleli;
(d) označení účastníků a jejich zástupců;
(e) přehled sporných otázek, které mají být rozhodnuty;
(f) shrnutí skutkové podstaty;
(h) rozhodnutí stížnostního senátu, včetně případného rozhodnutí o nákladech.
Pravidlo 67 Vrácení poplatku za stížnost
Vrácení poplatku za stížnost se nařídí v případě autoremedury nebo považuje-li stížnostní senát stížnost za oprávněnou, pokud je toto vrácení vzhledem k podstatné vadě v řízení spravedlivé. V případě autoremedury nařídí vrácení poplatku útvar, jehož rozhodnutí bylo napadeno, a v ostatních případech stížnostní senát.
ČÁST VII PROVÁDĚCÍ USTANOVENÍ K ČÁSTI VII ÚMLUVY
HLAVA I ROZHODNUTÍ A SDĚLENÍ EVROPSKÉHO PATENTOVÉHO ÚŘADU
(1) Rozhodnutí vydaná v rámci ústního jednání před Evropským patentovým úřadem lze vynést ústně. Následně se doručí účastníkům písemné vyhotovení.
(2) Rozhodnutí Evropského patentového úřadu, proti nimž lze podat stížnost, musí být odůvodněna a obsahovat i poučení o opravném prostředku. V poučení jsou účastníci rovněž upozorněni na ustanovení článků 106 až 108, jejichž znění je k němu přiloženo. Účastníci se nemohou dovolávat opomenutí tohoto poučení.
Pravidlo 69 Konstatování ztráty práv
(1) Zjistí-li Evropský patentový úřad, že podle úmluvy došlo ke ztrátě práv, aniž bylo vydáno rozhodnutí o zamítnutí evropské patentové přihlášky nebo o udělení, zrušení či zachování evropského patentu, nebo rozhodnutí o dokazování, sdělí to příslušné osobě v souladu s ustanovením článku 119.
(2) Domnívá-li se příslušná osoba, že zjištění Evropského patentového úřadu je nesprávné, může do dvou měsíců po doručení sdělení podle odstavce 1 požádat Evropský patentový úřad o rozhodnutí. Toto rozhodnutí je vydáno jen v případě, že Evropský patentový úřad nesdílí stanovisko žadatele; v opačném případě podá Evropský patentový úřad žadateli zprávu.
Pravidlo 70 Podpis, jméno, razítko
(1) Každé rozhodnutí, sdělení a oznámení Evropského patentového úřadu je opatřeno podpisem a je v něm uvedeno jméno odpovědného pracovníka.
(2) Jsou-li písemnosti uvedené v odstavci 1 vyhotoveny odpovědným pracovníkem za použití počítače, lze podpis nahradit razítkem. Jsou-li tyto písemnosti vydávány automaticky počítačem, lze upustit i od uvedení jména odpovědného pracovníka. Totéž platí i pro předtištěná sdělení a oznámení.
HLAVA II ÚSTNÍ JEDNÁNÍ A DOKAZOVÁNÍ
Pravidlo 71 Předvolání k ústnímu jednání
(1) Předvolání účastníků k ústnímu jednání podle článku 116 obsahuje upozornění na odstavec 2 tohoto pravidla. V předvolání se stanoví lhůta alespoň dva měsíce, pokud strany nesouhlasí s kratší lhůtou.
(2) Nedostaví-li se k ústnímu jednání před Evropským patentovým úřadem řádně předvolaný účastník, lze v řízení pokračovat bez něj.
Pravidlo 71a Příprava ústního jednání
(1) V předvolání upozorní Evropský patentový úřad na otázky, které považuje za nutné projednat za účelem vydání rozhodnutí. Současně stanoví konečné datum pro předložení písemností v rámci přípravy ústního jednání. Pravidlo 84 se nepoužije. K novým skutečnostem a důkazům předloženým po tomto datu nemusí být přihlédnuto, pokud nejsou připuštěny z důvodu změny předmětu řízení.
(2) Jestliže byly přihlašovateli nebo majiteli patentu sděleny důvody, které brání udělení nebo zachování patentu, může být vyzván, aby předložil nejpozději k datu uvedenému v odstavci 1 větě druhé dokumenty vyhovující požadavkům úmluvy. Odstavec 1 věty třetí a čtvrtá se použijí přiměřeně.
Pravidlo 72 Dokazování u Evropského patentového úřadu
(1) Považuje-li Evropský patentový úřad za nutné vyslechnout účastníky, svědky nebo znalce nebo provést ohledání na místě, vydá v tomto smyslu rozhodnutí, v němž stanoví druh dokazování, dokazované skutečnosti a dále datum, čas a místo provedení těchto důkazů. Požádá-li o výslech svědků a znalců účastník, stanoví se v rozhodnutí Evropského patentového úřadu i lhůta, ve které musí žadatel oznámit Evropskému patentovému úřadu jména a adresy svědků a znalců, které si přeje vyslechnout.
(2) V předvolání účastníků, svědků nebo znalců se stanoví lhůta alespoň dva měsíce, pokud nesouhlasí s kratší lhůtou. Předvolání obsahuje:
(a) výtah z rozhodnutí uvedeného v odstavci 1, zejména s uvedením data, času a místa, kde bude nařízené dokazování provedeno, jakož i skutečností, ohledně kterých budou účastníci, svědci a znalci vyslechnuti;
(b) jména účastníků řízení a informaci o právech, která mohou svědkové a znalci uplatnit na základě ustanovení pravidla 74 odst. 2 až 4;
(c) upozornění, že účastník, svědek nebo znalec může požádat o výslech u příslušného soudu státu, na jehož území má sídlo, a současně i výzvu, aby ve stanovené lhůtě sdělil Evropskému patentovému úřadu, zda je připraven do úřadu se dostavit.
(3) Účastník, svědek nebo znalec je před výslechem upozorněn na to, že Evropský patentový úřad může požádat příslušný soud státu, na jehož území má tato osoba sídlo, o provedení nového výslechu pod přísahou nebo v jiné, stejně závazné formě.
(4) Účastníci se mohou zúčastnit dokazování a mohou klást vyslýchaným účastníkům, svědkům nebo znalcům otázky týkající se věci.
(1) Evropský patentový úřad rozhodne, v jaké formě mají být předloženy posudky jím určených znalců.
(b) lhůtu pro předložení znaleckého posudku;
(d) informaci o právech, která může uplatnit na základě ustanovení pravidla 74 odst. 2 až 4.
(3) Účastníci obdrží kopii písemného posudku.
(4) Účastníci mohou znalce odmítnout. O odmítnutí rozhodne příslušné oddělení Evropského patentového úřadu.
Pravidlo 74 Náklady dokazování
(1) Evropský patentový úřad může podmínit provedení důkazů tím, že účastník, který o ně požádal, složí u úřadu částku, jejíž výše se stanoví s přihlédnutím k předpokládaným nákladům.
(2) Svědkové a znalci, kteří byli předvoláni Evropským patentovým úřadem a dostaví se k němu, mají nárok na přiměřenou náhradu cestovních nákladů a stravné. Na tyto výdaje jim lze poskytnout zálohu. První větu tohoto odstavce lze použít i pokud jde o svědky a znalce, kteří se k Evropskému patentovému úřadu dostaví bez předvolání a jsou vyslechnuti jako svědci nebo znalci.
(3) Svědci, kteří mají nárok na náhradu podle odstavce 2, mají rovněž nárok na přiměřené odškodnění za ztrátu výdělku; znalci mají nárok na odměnu za práci. Tyto náhrady či odměny jsou svědkům a znalcům vyplaceny po splnění povinnosti či úkolu.
(4) Správní rada stanoví podrobnosti o provedení ustanovení odstavců 2 a 3. Platbu dlužných částek podle uvedených odstavců provede Evropský patentový úřad.
(1) Evropský patentový úřad může na žádost přistoupit neprodleně k provedení důkazu za účelem zajištění důkazu o skutečnostech, které by mohly ovlivnit rozhodnutí, které bude Evropský patentový úřad pravděpodobně muset vydat ve věci evropské patentové přihlášky nebo evropského patentu, je-li tu důvod k obavě, že by se provedení důkazu mohlo později stát obtížnějším nebo dokonce nemožným. Datum provedení důkazu se oznámí přihlašovateli nebo majiteli patentu v dostatečném předstihu, aby se mohl zúčastnit. Ten může klást otázky týkající se věci.
(a) jméno a adresu žadatele a stát, ve kterém má bydliště nebo sídlo, v souladu s ustanovením pravidla 26 odst. 2 (c);
(b) dostatečné označení příslušné evropské patentové přihlášky nebo evropského patentu;
(c) označení skutečností, ohledně kterých má být proveden důkaz;
(d) označení důkazního prostředku;
(e) uvedení zjevných důvodů k obavě, že později by provedení důkazu mohlo být obtížnější nebo nemožné.
(3) Žádost se považuje za podanou až po zaplacení poplatku za zajištění důkazu.
(4) Rozhodnutí o žádosti a z něj vyplývající provedení důkazu přísluší tomu útvaru Evropského patentového úřadu, který by musel vydat rozhodnutí, jež by mohlo být ovlivněno prokazovanými skutečnostmi. Ustanovení úmluvy o dokazování v řízení před Evropským patentovým úřadem se použijí přiměřeně.
Pravidlo 76 Zápis z ústního jednání a z dokazování
(1) Z ústního jednání a z dokazování se pořizuje zápis, který obsahuje podstatné skutečnosti ústního jednání a dokazování, prohlášení účastníků týkající se věci, výpovědi účastníků, svědků nebo znalců, jakož i výsledek ohledání na místě.
(2) Zápis z výpovědi svědka, znalce nebo účastníka se čte nebo je mu předložen k seznámení. V zápisu se uvede, že tato náležitost byla splněna a že osoba, která byla vyslechnuta, se zápisem souhlasí. Není-li zápis odsouhlasen, výhrady k němu se zaznamenají.
(3) Zápis ověřuje pracovník, který jej pořídil, jakož i pracovník, který vedl ústní jednání nebo dokazování, a to buď podpisem nebo jiným vhodným způsobem.
(4) Účastníci obdrží kopii zápisu.
Pravidlo 77 Obecná ustanovení o doručování
(1) Doručování v řízení před Evropským patentovým úřadem se týká originálů písemností, jejich kopií, které jsou potvrzeny nebo opatřeny razítkem Evropského patentového úřadu, nebo písemností vytištěných počítačem a opatřených razítkem. Kopie písemností pocházejících od účastníků samotných nevyžadují takové potvrzení.
(a) poštou v souladu s pravidlem 78;
(b) předáním v prostorách Evropského patentového úřadu v souladu s pravidlem 79;
(c) veřejným oznámením v souladu s pravidlem 80;
(d) takovými technickými prostředky komunikace, které určí prezident Evropského patentového úřadu, v souladu s jím stanovenými podmínkami pro jejich používání.
(3) Sdělení prostřednictvím ústředního úřadu průmyslového vlastnictví smluvního státu se provádí v souladu s předpisy, které platí pro tento úřad v národním řízení.
(1) Rozhodnutí, od kterých se odvíjí běh lhůty pro podání stížnosti, předvolání a další písemnosti, u kterých tak stanoví prezident Evropského patentového úřadu, se doručují písemně s doručenkou. Všechna ostatní doručení poštou se provedou doporučeným dopisem.
(2) Při doručování doporučeným dopisem, ať již s doručenkou nebo bez ní, se dopis považuje za doručený adresátovi desátý den po odeslání, ledaže by dopis adresátovi nedošel nebo mu došel k pozdějšímu datu; v pochybnostech je na Evropském patentovém úřadu, aby prokázal, že dopis došel na místo určení, nebo případně prokázal datum doručení dopisu adresátovi.
(3) Doporučený dopis, ať již s doručenkou nebo bez ní, se považuje za doručený, i když převzetí dopisu bylo odmítnuto.
(4) Pokud není doručování poštou upraveno odstavci 1 až 3, použije se právo státu, na jehož území se doručuje.
Pravidlo 79 Doručení krátkou cestou
Doručení lze uskutečnit v prostorách Evropského patentového úřadu přímým předáním písemnosti adresátovi, který potvrdí její převzetí. Doručení se považuje za provedené, i když adresát odmítne převzít písemnost nebo její převzetí potvrdit.
Pravidlo 80 Doručení veřejným oznámením
(1) Nelze-li zjistit adresu či adresáta nebo ukázalo-li se doručení podle pravidla 78 odst. 1 i po druhém pokusu ze strany Evropského patentového úřadu nemožným, provede se doručení veřejným oznámením.
(2) Prezident Evropského patentového úřadu stanoví způsoby veřejného oznámení, jakož i počátek běhu jednoměsíční lhůty, po jejímž uplynutí se písemnost považuje za doručenou.
Pravidlo 81 Doručení zástupcům
(1) Byl-li jmenován zástupce, doručuje se jemu.
(2) Bylo-li jmenováno několik zástupců jednoho účastníka, postačí doručení jednomu z nich.
(3) Má-li několik účastníků společného zástupce, postačí doručení jednoho vyhotovení písemnosti společnému zástupci.
Obdržel-li adresát písemnost, avšak Evropský patentový úřad není s to prokázat, že byla řádně doručena, nebo nebyla-li dodržena ustanovení o doručování, považuje se písemnost za doručenou v den, který prokáže Evropský patentový úřad jako den jejího převzetí.
(1) Lhůty se stanoví na roky, měsíce, týdny nebo celé dny.
(2) Počítání lhůt začíná dnem následujícím po dni, kdy nastala rozhodná událost, od které se běh lhůty odvíjí; touto událostí je úkon v řízení nebo uplynutí nějaké dřívější lhůty. Pokud tímto procesním úkonem je doručení, pak je rozhodnou skutečností převzetí doručované písemnosti, není-li stanoveno jinak.
(3) Je-li lhůta vyjádřena jako jeden rok nebo několik let, pak uplyne v příslušném následujícím roce, a to v měsíci, který má stejný název, a v den, který má stejné číslo, jako měsíc a den, v němž tato událost nastala; jestliže však příslušný následující měsíc nemá den stejného čísla, uplyne lhůta posledním dnem tohoto měsíce.
(4) Je-li lhůta vyjádřena jako jeden nebo několik měsíců, pak uplyne v příslušném následujícím měsíci, a to v den, který má stejné číslo jako den, kdy tato událost nastala; jestliže však příslušný následující měsíc nemá den stejného čísla, uplyne lhůta posledním dnem tohoto měsíce.
(5) Je-li lhůta vyjádřena jako jeden nebo několik týdnů, pak uplyne v příslušném následujícím týdnu, a to v den, který má stejný název jako den, kdy tato událost nastala.
Pokud je v úmluvě nebo v tomto prováděcím předpisu uvedeno, že lhůtu stanoví Evropský patentový úřad, není tato lhůta kratší dvou měsíců a delší čtyř měsíců; za zvláštních okolností může činit až šest měsíců. Ve zvláštních případech lze lhůtu prodloužit, a to na žádost podanou před jejím uplynutím.
Pravidlo 84a Opožděný příjem dokumentů
(1) Dokument, který obdržel Evropský patentový úřad se zpožděním, se považuje za obdržený včas, jestliže byl poslán poštou nebo předán uznávané doručovací službě včas před uplynutím lhůty, v souladu s podmínkami stanovenými prezidentem Evropského patentového úřadu, pokud nebyl dokument obdržen později než tři měsíce po uplynutí lhůty.
(2) Odstavec 1 platí přiměřeně i pro Lhůty uvedené v úmluvě, je-li úkon proveden u příslušného úřadu v souladu s článkem 75 odst. 1 (b) nebo 2 (b).
(1) Uplyne-li lhůta v den, kdy některá z poboček Evropského patentového úřadu ve smyslu článku 75 odst. 1 (a) není otevřena pro příjem písemností, nebo v den, kdy z jiných důvodů, než jsou uvedeny v odstavci 2, není doručována běžná pošta, prodlužuje se lhůta až do prvního následujícího dne, kdy jsou všechny pobočky otevřeny pro příjem písemností a kdy je doručována běžná pošta.
(2) Uplyne-li lhůta v den, kdy došlo ke všeobecnému přerušení nebo po něm následujícímu narušení poštovního styku ve smluvním státě nebo mezi smluvním státem a Evropským patentovým úřadem, prodlužuje se účastníku, který má sídlo nebo bydliště v příslušném státě nebo který jmenoval zástupce se sídlem v tomto státě, lhůta do prvního následujícího dne po skončení období přerušení nebo narušení poštovního styku. První věta platí přiměřeně i pro lhůtu uvedenou v článku 77 odst. 5. V případě, že příslušný stát je státem, kde má sídlo Evropský patentový úřad, platí toto ustanovení pro všechny účastníky. Dobu trvání období přerušení nebo narušení poštovního styku oznámí prezident Evropského patentového úřadu.
(3) Odstavce 2 a 3 platí přiměřeně pro lhůty stanovené úmluvou i tehdy, jedná-li se o úkony činěné u příslušného úřadu podle článku 75 odst. 1 (b) nebo 2 (b).
(4) Pokud je v důsledku nějaké mimořádné události, např. přírodní katastrofy nebo stávky, přerušen nebo narušen řádný chod Evropského patentového úřadu natolik, že se sdělení úřadu s informací o uplynutí lhůty opozdí, pak úkony, které měly být v této lhůtě učiněny, lze platně učinit ještě do jednoho měsíce od doručení opožděného sdělení. Datum počátku a konce tohoto přerušení či narušení oznámí prezident Evropského patentového úřadu.
(5) Aniž by byly dotčeny odstavce 1 až 4 může být předložen důkaz, že kterýkoli den z deseti dnů předcházejících vypršení lhůty byly poštovní služby v místě, kde účastník nebo jeho zástupce sídlí nebo má místo podnikání nebo kde bydlí, přerušeny nebo následně narušeny z důvodu války, revoluce, občanských nepokojů, stávky, přírodní katastrofy nebo z podobného důvodu. Pokud se takové okolnosti Evropskému patentovému úřadu uspokojivě prokáží, bude pozdě obdržená písemnost považována za písemnost obdrženou včas za předpokladu, že byla odeslána do pěti dnů poté, co byly poštovní služby obnoveny.
Pravidlo 85a Dodatečná lhůta pro placení poplatků
(1) Jestliže nebyl přihlašovací poplatek, poplatek za rešerši nebo poplatek za určení zaplacen ve lhůtě stanovené v článku 78 odst. 2, článku 79 odst. 2, pravidle 15 odst. 2 nebo pravidle 25 odst. 2, lze jej zaplatit ještě v dodatečné lhůtě jednoho měsíce od doručení sdělení upozorňujícího na nedodržení lhůty, pokud je v téže lhůtě zaplacen i příplatek.
(2) Poplatky za určení, ve vztahu k nimž přihlašovatel nevyžaduje oznámení podle odstavce 1, lze zaplatit ještě v dodatečné lhůtě dvou měsíců od uplynutí řádných lhůt podle odstavce 1, je-li v téže lhůtě zaplacen i příplatek.
Pravidlo 85b Dodatečná lhůta pro podání žádosti o průzkum
Nebyla-li žádost o průzkum podána ve lhůtě stanovené v článku 94 odst. 2, lze ji podat ještě v dodatečné lhůtě jednoho měsíce od doručení sdělení upozorňujícího na nedodržení lhůty, pokud je v téže lhůtě zaplacen i příplatek.
Pravidlo 86 Změny v evropské patentové přihlášce
(1) Není-li stanoveno jinak, nemůže přihlašovatel měnit popis, patentové nároky nebo výkresy evropské patentové přihlášky dříve, než obdržel zprávu o evropské rešerši.
(2) Poté, co obdržel zprávu o evropské rešerši, a před tím, než obdržel první sdělení od průzkumového oddělení, může přihlašovatel z vlastního popudu změnit popis, patentové nároky a výkresy.
(3) Poté, co obdržel první sdělení od průzkumového oddělení, může přihlašovatel z vlastního popudu jednou změnit popis, patentové nároky a výkresy, pokud je tato změna podána současně s odpovědí na sdělení. Žádnou další změnu nemůže bez souhlasu průzkumového oddělení provést.
(4) Pozměněné patentové nároky se nemohou týkat předmětu, který nebyl podroben rešerši a který není spojen s původně nárokovaným vynálezem nebo skupinou vynálezů tak, aby tvořily jedinou obecnou vynálezeckou myšlenku.
Pravidlo 87 Odlišné patentové nároky, popis a výkresy pro různé státy
Zjistí-li Evropský patentový úřad, že ve vztahu k jednomu nebo několika určeným smluvním státům je součástí stavu techniky ve smyslu článku 54 odst. 3 a 4 obsah dříve podané evropské patentové přihlášky, nebo je-li informován o existenci staršího práva podle článku 139 odst. 2, může evropská patentová přihláška nebo evropský patent obsahovat pro tento stát nebo státy nároky, a považuje-li to Evropský patentový úřad za nutné, i popis a výkresy, které jsou odlišné od těch, které platí pro ostatní určené smluvní státy.
Pravidlo 88 Oprava chyb v písemnostech předaných Evropskému patentovému úřadu
Lingvistické chyby, chyby v transkripci a omyly v písemnostech předaných Evropskému patentovému úřadu lze na žádost opravit. Pokud se však žádost o opravu týká popisu, patentových nároků nebo výkresů, musí být oprava tak nasnadě, aby bylo okamžitě patrné, že nemohlo být zamýšleno nic jiného než to, co se navrhuje jako oprava.
Pravidlo 89 Oprava chyb v rozhodnutích
V rozhodnutích evropského patentového úřadu lze opravit pouze lingvistické chyby, chyby v transkripci a zjevné omyly.
(1) Řízení před Evropským patentovým úřadem se přeruší:
(a) v případě úmrtí nebo právní nezpůsobilosti přihlašovatele nebo majitele evropského patentu nebo osoby, která je podle národního práva přihlašovatele nebo majitele evropského patentu oprávněna jednat v jeho zastoupení. Pokud se výše uvedené případy nedotýkají oprávnění zástupce jmenovaného podle článku 134, přeruší se řízení pouze na žádost tohoto zástupce;
(b) je-li přihlašovateli nebo majiteli evropského patentu v důsledku opatření proti jeho majetku zabráněno z právních důvodů pokračovat v řízení před Evropským patentovým úřadem;
(c) v případě úmrtí nebo právní nezpůsobilosti zástupce přihlašovatele nebo majitele evropského patentu nebo je-li tomuto zástupci v důsledku opatření proti jeho majetku zabráněno z právních důvodů pokračovat v řízení před Evropským patentovým úřadem.
(2) Je-li v případech uvedených v odstavci 1 (a) a (b) Evropskému patentovému úřadu známa totožnost osoby oprávněné pokračovat v řízení před Evropským patentovým úřadem, oznámí této osobě a případně i ostatním účastníkům, že v řízení se bude pokračovat po uplynutí lhůty, kterou stanovil.
(3) V případě uvedeném v odstavci 1 (c) se v řízení pokračuje, pokud byl Evropský patentový úřad informován o jmenování nového zástupce přihlašovatele nebo pokud Evropský patentový úřad doručil ostatním účastníkům sdělení o jmenování nového zástupce majitele patentu. Pokud Evropský patentový úřad do tří měsíců od přerušení řízení neobdrží informaci o jmenování nového zástupce, sdělí přihlašovateli nebo majiteli patentu:
(a) v případě uvedeném v článku 133 odst. 2, že bude evropská patentová přihláška považována za vzatou zpět, nebo bude zrušen evropský patent, pokud nebude informace poskytnuta do dvou měsíců po doručení tohoto sdělení, nebo
(b) nejde-li o případ uvedený v článku 133 odst. 2, bude se v řízení pokračovat s přihlašovatelem nebo majitelem patentu, a to ode dne doručení tohoto sdělení.
(4) Lhůty, které platily pro přihlašovatele nebo majitele patentu ke dni přerušení řízení, s výjimkou lhůty pro podání žádosti o provedení průzkumu a lhůty pro placení udržovacích poplatků, začnou běžet znova dnem, od kterého se pokračuje v řízení. Nastane-li tento den později než dva měsíce před uplynutím lhůty pro podání žádosti o průzkum, lze uvedenou žádost podat do dvou měsíců po tomto dni.
HLAVA VII UPUŠTĚNÍ OD VYMÁHÁNÍ POHLEDÁVKY
Pravidlo 91 Upuštění od vymáhání pohledávky
Prezident Evropského patentového úřadu může upustit od vymáhání dlužné částky, pokud je tato částka nepatrná nebo pokud je vymáhání příliš nejisté.
HLAVA VIII INFORMOVÁNÍ VEŘEJNOSTI
Pravidlo 92 Zápisy do rejstříku evropských patentů
(1) Do rejstříku evropských patentů se zapisují tyto údaje:
(a) číslo evropské patentové přihlášky;
(b) datum podání evropské patentové přihlášky;
(d) zatřídění evropské patentové přihlášky;
(f) příjmení, křestní jména, adresa a stát, kde má přihlašovatel nebo majitel patentu bydliště nebo sídlo;
(g) příjmení, křestní jména a adresa vynálezce uvedeného přihlašovatelem nebo majitelem patentu, pokud se vynálezce svého práva být uveden nevzdal ve smyslu pravidla 18 odst. 1;
(h) příjmení, křestní jména a adresa sídla zástupce přihlašovatele nebo majitele patentu podle článku 134; je-li zástupců několik, zapíše se pouze příjmení, křestní jména a adresa sídla zástupce, který je uveden na prvním místě, spolu s dodatkem "a další"; v případě sdružení uvedeného v pravidle 101 odst. 9 se zapíše pouze název a adresa sdružení;
(i) údaje o právu přednosti (datum, stát a číslo podání dřívější přihlášky);
(j) v případě rozdělení evropské patentové přihlášky čísla evropských rozdělených přihlášek;
(k) v případě evropských rozdělených přihlášek a nové evropské patentové přihlášky podle článku 61 odst. 1 (b) údaje uvedené v písmenech (a), (b) a (i) týkající se původní evropské patentové přihlášky;
(l) datum zveřejnění evropské patentové přihlášky, případně datum samostatného zveřejnění zprávy o evropské rešerši;
(m) datum podání žádosti o průzkum;
(n) datum, kdy byla evropská patentová přihláška zamítnuta, vzata zpět nebo odkdy je považována za vzatou zpět;
(o) datum zveřejnění oznámení o udělení evropského patentu;
(p) datum zániku evropského patentu ve smluvním státě během lhůty pro podání odporu, případně v období do vydání konečného rozhodnutí o odporu;
(r) den a obsah rozhodnutí o odporu;
(s) datum pozastavení řízení a datum, odkdy se v řízení pokračuje v případech uvedených v pravidle 13;
(t) datum přerušení řízení a datum, odkdy se v řízení pokračuje v případě uvedeném v pravidle 90;
(u) datum navrácení v předešlý stav, pokud byl proveden zápis podle písmene (n) nebo (r);
(v) podání žádosti Evropskému patentovému úřadu podle článku 135;
(w) vznik práv k evropské patentové přihlášce nebo k evropskému patentu a převod těchto práv, pokud se podle tohoto prováděcího předpisu jejich zápis provádí.
(2) Prezident Evropského patentového úřadu může rozhodnout, že se do rejstříku evropských patentů zapisují i jiné údaje, než jsou uvedeny v odstavci 1.
(3) Na žádost se po zaplacení správního poplatku vydávají výpisy z rejstříku evropských patentů.
Pravidlo 93 Části spisu vyloučené z veřejného nahlížení
Části spisu, které jsou ve smyslu článku 128 odst. 4 vyloučeny z veřejného nahlížení, jsou:
(a) písemnosti týkající se vyloučení nebo odmítnutí členů stížnostních senátů nebo velkého stížnostního senátu;
(b) návrhy rozhodnutí a stanovisek, jakož i další dokumenty sloužící pro přípravu rozhodnutí a stanovisek, které se účastníkům nesdělují;
(c) uvedení vynálezce, pokud se vynálezce svého oprávnění být uveden ve smyslu pravidla 18 odst. 3 vzdal;
(d) jiné písemnosti, které byly vyloučeny z veřejného nahlížení prezidentem Evropského patentového úřadu z důvodu, že by nahlédnutí do nich nesloužilo účelu informování veřejnosti o evropské patentové přihlášce nebo evropském patentu, který byl na ni udělen.
Pravidlo 94 Způsoby nahlížení do spisů
(1) Nahlížení do spisů evropských patentových přihlášek a evropských patentů se provádí nahlížením do originálů nebo jejich kopií, případně do technických prostředků jejich uchovávání, jsou-li spisy uchovávány tímto způsobem.
(2) Prezident Evropského patentového úřadu stanoví náležitosti nahlížení do spisů, včetně podmínek, za nichž je splatný správní poplatek.
Pravidlo 95 Sdělení informace obsažené ve spise
S výhradou omezení stanovených v článku 128 odst. 1 až 4 a v pravidle 93 může Evropský patentový úřad na žádost po zaplacení správního poplatku sdělit informaci týkající se spisu evropské patentové přihlášky nebo evropského patentu. Evropský patentový úřad může však žádat, aby bylo využito možnosti skutečného nahlédnutí do spisu, pokud to s ohledem na požadované množství informací považuje za vhodné.
Pravidlo 95a Zakládání, vedení a uchovávání spisů
(1) Evropský patentový úřad zakládá, vede a uchovává spisy týkající se všech evropských patentových přihlášek nebo evropských patentových spisů.
(2) Prezident Evropského patentového úřadu stanoví formu, v jaké budou spisy týkající se evropských patentových přihlášek a patentů zakládány, vedeny a uchovávány.
(3) Písemnosti uložené elektronickou cestou se považují za originály.
(4) Spisy týkající se evropských patentových přihlášek a patentů se uchovávají po dobu nejméně pěti let od konce roku, v němž:
(a) je přihláška zamítnuta nebo vzata zpět nebo se považuje za vzatou zpět;
(b) je zrušen patent v řízení o odporu; nebo
(c) patent nebo prodloužená doba ochrany či tomu odpovídající ochrana podle článku 63 odst. 2 zanikne v posledním určeném státě.
(5) Aniž by tím bylo dotčeno ustanovení odstavce 4, spisy týkající se evropských patentových přihlášek, které daly vzniknout rozděleným přihláškám podle článku 76 nebo novým přihláškám podle článku 61 odst. 1 (b), se uchovávají přinejmenším stejně dlouho jako spisy týkající se některé z uvedených přihlášek. To platí i pro spisy týkající se evropských patentů.
Pravidlo 96 Další zveřejnění Evropským patentovým úřadem
(1) Prezident Evropského patentového úřadu může rozhodnout, že se údaje uvedené v článku 128 odst. 5 sdělují třetím osobám nebo zveřejňují, jakož i o způsobu, jakým se toto sdělení nebo zveřejnění uskuteční.
(2) Prezident Evropského patentového úřadu může rozhodnout o zveřejnění nových nebo pozměněných patentových nároků, které byly předloženy po lhůtě uvedené v pravidle 49 odst. 3, o způsobu tohoto zveřejnění, jakož i o zveřejnění některých podrobností týkajících se těchto patentových nároků v Evropském patentovém věstníku.
HLAVA IX PRÁVNÍ A ADMINISTRATIVNÍ SPOLUPRÁCE
Pravidlo 97 Styky mezi Evropským patentovým úřadem a úřady smluvních států
(1) Evropský patentový úřad a ústřední úřady průmyslového vlastnictví smluvních států korespondují přímo, jde-li o sdělení, která vyplývají z provádění úmluvy. Evropský patentový úřad a soudy či jiné orgány smluvních států mohou spolu korespondovat prostřednictvím uvedených ústředních úřadů průmyslového vlastnictví.
(2) Náklady vzniklé při sděleních podle odstavce 1 hradí ten orgán, který sdělení učinil; tato sdělení jsou osvobozena od poplatků.
Pravidlo 98 Zpřístupnění spisů soudům a úřadům smluvních států
(1) Nahlížení do spisů evropských patentových přihlášek nebo evropských patentů soudy nebo úřady smluvních států se provádí nahlížením do originálů nebo do jejich kopií; pravidlo 94 se nepoužije.
(2) Soudy a státní zastupitelství mohou v rámci řízení, které před nimi probíhá, umožnit třetím osobám nahlédnout do spisů nebo do kopií spisů, které jim byly Evropským patentovým úřadem poskytnuty. Nahlédnutí do spisu se uskuteční v souladu s podmínkami stanovenými v článku 128; nepodléhá správnímu poplatku.
(3) Při předávání spisů nebo jejich kopií soudům nebo státním zastupitelstvím smluvních států upozorní Evropský patentový úřad na omezení, kterým podléhá podle článku 128 odst. 1 a 4 nahlížení třetích osob do spisu evropské patentové přihlášky nebo evropského patentu.
Pravidlo 99 Postup při dožádání o právní pomoc
(1) Každý smluvní stát určí ústřední úřad, který bude pověřen přijímat dožádání o právní pomoc ze strany Evropského patentového úřadu a předat je k vyřízení příslušnému soudu či úřadu.
(2) Evropský patentový úřad vyhotoví dožádání o právní pomoc v jazyce příslušného soudu či úřadu nebo připojí k tomuto dožádání překlad do jazyka tohoto soudu či úřadu.
(3) S výhradou ustanovení odstavců 5 a 6 použije příslušný soud či úřad pro postup při vyřízení dožádání své národní právo. Zejména použije donucovací prostředky v souladu se svým národním právem.
(4) Není-li soud či úřad, kterému bylo předáno dožádání o právní pomoc, příslušný k jeho provedení, zašle se dožádání neprodleně z moci úřední zpět ústřednímu úřadu uvedenému v odstavci 1. Tento úřad předá dožádání buď příslušnému soudu či úřadu tohoto státu, nebo Evropskému patentovému úřadu, pokud v uvedeném státě žádný příslušný soud či úřad není.
(5) Evropský patentový úřad je informován o době a místě provedení výslechu nebo jiného právního opatření a informuje o nich účastníky, svědky a znalce.
(6) Na žádost Evropského patentového úřadu umožní příslušný soud či úřad členům příslušného útvaru zúčastnit se výslechu a klást vypovídajícím osobám otázky, a to buď přímo, nebo prostřednictvím tohoto soudu či úřadu.
(7) Za vyřízení dožádání o právní pomoc se nehradí žádné poplatky ani náklady. Stát, ve kterém je dožádání vyřizováno, má však právo žádat, aby Organizace uhradila odměny vyplacené znalcům a překladatelům a náklady vzniklé při postupu podle odstavce 6.
(8) Pokud právo použité příslušným soudem či úřadem ukládá účastníkům opatřit důkazy a tento soud či úřad není sám schopen vyřídit dožádání, může se souhlasem Evropského patentového úřadu pověřit vyřízením vhodnou osobu. V žádosti o souhlas Evropského patentového úřadu uvede příslušný soud či úřad přibližnou výši nákladů, které při tomto postupu vzniknou. Dá-li Evropský patentový úřad souhlas, uhradí Organizace vzniklé náklady; bez tohoto souhlasu není Organizace za tyto náklady odpovědná.
Pravidlo 100 Určení společného zástupce
(1) Podá-li evropskou patentovou přihlášku několik osob a není-li v žádosti o udělení evropského patentu uvedeno jméno společného zástupce, považuje se za společného zástupce přihlašovatel uvedený na prvním místě. Je-li však některý z přihlašovatelů povinen určit kvalifikovaného zástupce, považuje se tento zástupce za zástupce společného, pokud přihlašovatel uvedený na prvním místě neurčil kvalifikovaného zástupce. To platí přiměřeně i pro účastníky, kteří jednají společně při podání odporu nebo vstupu do řízení, a pro spolumajitele evropského patentu.
(2) Došlo-li v průběhu řízení k převodu na více osob a tyto osoby neurčily společného zástupce, použije se odstavec 1. Nelze-li jej použít, vyzve Evropský patentový úřad uvedené osoby, aby do dvou měsíců určily společného zástupce. Není-li výzvě vyhověno, určí společného zástupce Evropský patentový úřad.
(1) Zástupci jednající před Evropským patentovým úřadem předloží na žádost a ve lhůtě stanovené Evropským patentovým úřadem podepsanou plnou moc. Prezident Evropského patentového úřadu stanoví případy, kdy má být plná moc předložena. Plná moc se může vztahovat na jednu či několik evropských patentových přihlášek nebo na jeden či několik evropských patentů. Vztahuje-li se plná moc na několik patentových přihlášek nebo na několik patentů, musí být předložena v odpovídajícím počtu vyhotovení. Nejsou-li splněny náležitosti článku 133 odst. 2, stanoví se tatáž lhůta pro oznámení o určení zástupce a pro předložení plné moci.
(2) Účastník může vystavit generální plnou moc opravňující zástupce jednat jeho jménem ve všech jeho patentových záležitostech. Tato plná moc se předkládá v jednom vyhotovení.
(3) Prezident Evropského patentového úřadu může stanovit a zveřejnit v Úředním listě Evropského patentového úřadu formu a obsah:
(a) plné moci pro zastupování osob uvedených v článku 133 odst. 2;
(4) Není-li plná moc předložena včas, má se za to, že procesní úkony učiněné zástupcem, s výjimkou podání evropské patentové přihlášky, nebyly učiněny; tím nejsou dotčeny jiné právní důsledky stanovené touto úmluvou.
(5) Ustanovení odstavců 1 a 2 se použijí přiměřeně i pro odvolání plné moci.
(6) Zástupce, jehož oprávnění k zastupování zaniklo, je nadále považován za zástupce až do doby, kdy je Evropskému patentovému úřadu doručeno oznámení o zániku oprávnění.
(7) Není-li v plné moci uvedeno něco jiného, nezaniká plná moc vůči Evropskému patentovému úřadu smrtí zmocnitele.
(8) Určí-li účastník několik zástupců, mohou jednat společně nebo samostatně, i když je v oznámení o jejich určení nebo v plné moci uveden opak.
(9) Zmocnění sdružení zástupců se považuje za zmocnění kteréhokoli zástupce, který může prokázat, že vykonává zastupování v rámci tohoto sdružení.
Pravidlo 102 Změny v seznamu kvalifikovaných zástupců
(1) Kvalifikovaný zástupce se vyškrtne ze seznamu kvalifikovaných zástupců na vlastní žádost nebo v případě, že přes opětovná upozornění nezaplatí roční členský příspěvek Institutu kvalifikovaných zástupců před Evropským patentovým úřadem do konce roku, za který je tento poplatek splatný.
(2) Po uplynutí přechodného období uvedeného v článku 163 odst. 1 a aniž by tím byla dotčena disciplinární opatření přijatá podle článku 134 odst. 8 (c), lze kvalifikovaného zástupce vyškrtnout z moci úřední jen:
(a) v případě smrti nebo právní nezpůsobilosti kvalifikovaného zástupce;
(b) v případě, že kvalifikovaný zástupce již není občanem některého smluvního
státu,
pokud nebyl zapsán do seznamu během přechodného období nebo pokud mu nebyla
prezidentem Evropského patentového úřadu udělena výjimka ve smyslu
článku 134 odst. 6;
(c) v případě, že kvalifikovaný zástupce již nemá sídlo nebo místo výkonu práce na území některého smluvního státu.
(3) Osobu, jejíž jméno bylo vyškrtnuto, lze na žádost opět zapsat do seznamu kvalifikovaných zástupců, odpadnou-li důvody, které vedly k jejímu vyškrtnutí.
ČÁST VIII PROVÁDĚCÍ USTANOVENÍ K ČÁSTI VIII ÚMLUVY
Pravidlo 103 Informování veřejnosti v případě konverze
(1) Dokumenty, které jsou podle článku 136 přiloženy k žádosti o konverzi, jsou ústředním orgánem průmyslového vlastnictví zpřístupněny veřejnosti za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako dokumenty týkající se národního řízení.
(2) V patentovém spise národního patentu, který je udělen na základě konverze evropské patentové přihlášky, musí být tato přihláška uvedena.
ČÁST IX PROVÁDĚCÍ USTANOVENÍ K ČÁSTI IX ÚMLUVY
Pravidlo 104 Evropský patentový úřad jako přijímací úřad
(1) Jedná-li Evropský patentový úřad jako přijímací úřad podle Smlouvy o patentové spolupráci, podává se mezinárodní přihláška v angličtině, francouzštině nebo němčině. Podává se ve třech vyhotoveních; totéž platí i pro dokumenty uvedené ve výčtu stanoveném pravidlem 3.3(a)(ii) prováděcího předpisu ke Smlouvě o patentové spolupráci, s výjimkou potvrzení o zaplacení poplatků nebo šeku určeného k zaplacení poplatků. Prezident Evropského patentového úřadu může však rozhodnout, že se mezinárodní přihláška a přílohy podávají v méně než třech vyhotoveních.
(2) Není-li vyhověno ustanovení odstavce 1 větě druhé, pořídí Evropský patentový úřad chybějící vyhotovení na náklady přihlašovatele.
(3) Je-li mezinárodní přihláška podána u úřadu smluvního státu za účelem předání Evropskému patentovému úřadu jako přijímacímu úřadu, musí smluvní stát zajistit, aby přihláška došla Evropskému patentovému úřadu nejpozději dva týdny před koncem třináctého měsíce od podání, nebo, je-li uplatněno právo přednosti, ode dne vzniku práva přednosti.
Pravidlo 105 Evropský patentový úřad jako orgán pro mezinárodní rešerši nebo orgán pro mezinárodní předběžný průzkum
(1) V případě uvedeném v článku 17 odst. 3 (a) Smlouvy o patentové spolupráci se platí dodatečný poplatek, jehož výše se rovná poplatku za rešerši, a to za každý další vynález, pro který má být mezinárodní rešerše provedena.
(2) V případě uvedeném v článku 34 odst. 3 (a) Smlouvy o patentové spolupráci se platí dodatečný poplatek, jehož výše se rovná poplatku za předběžný průzkum, a to za každý další vynález, pro který má být předběžný průzkum proveden.
(3) Aniž by tím byla dotčena ustanovení pravidla 40.2 (e) a 68.3 (e) prováděcího předpisu ke Smlouvě o patentové spolupráci, byl-li zaplacen dodatečný poplatek s protestem, prověří Evropský patentový úřad, zda výzva k zaplacení dodatečného poplatku byla oprávněná, a zjistí-li, že nikoli, pak dodatečný poplatek vrátí. Zjistí-li Evropský patentový úřad po takové revizi, že výzva byla oprávněná, informuje v tomto smyslu přihlašovatele a vyzve jej, aby zaplatil poplatek za projednání protestu ("poplatek za protest"). Je-li poplatek za protest zaplacen včas, předloží se protest k rozhodnutí stížnostnímu senátu.
Národní poplatek podle článku 158 odst. 2 zahrnuje tyto poplatky:
(a) základní národní poplatek rovnající se přihlašovacímu poplatku podle článku 78 odst. 2, a
(b) poplatky za určení stanovené v článku 79 odst. 2.
Pravidlo 107 Evropský patentový úřad jako úřad určený nebo zvolený - Požadavky pro vstup do evropské fáze
(1) V případě mezinárodní přihlášky uvedené v článku 150 odst. 3 provede přihlašovatel následující úkony ve lhůtě jedenatřiceti měsíců ode dne podání přihlášky nebo, bylo-li uplatněno právo přednosti, ode dne vzniku práva přednosti:
(a) předloží případný překlad mezinárodní přihlášky vyžadovaný podle článku 158 odst. 2;
(b) uvede podlohy přihlášky tak, jak byly původně podány, nebo v upravené podobě, z nichž má vycházet řízení o udělení evropského patentu;
(c) zaplatí základní národní poplatek podle pravidla 106a;
(d) poplatky za určení, jestliže lhůta uvedená v článku 79 odst. 2 uplynula dříve;
(e) zaplatí poplatek za rešerši podle článku 157 odst. 2 (b), má-li být vyhotovena dodatečná zpráva o evropské rešerši;
(f) podá žádost o průzkum podle článku 94 úmluvy, jestliže lhůta uvedená v článku 94 odst. 2 uplynula dříve;
(g) zaplatí udržovací poplatek za třetí rok podle článku 86 odst. 1, jestliže se poplatek podle pravidla 37 odst. 1 stal splatným dříve;
(h) případně předloží potvrzení o vystavení podle článku 55 odst. 2 a pravidla 23.
(2) Vyhotoví-li Evropský patentový úřad pro mezinárodní přihlášku zprávu o mezinárodním předběžném průzkumu, sníží se poplatek za průzkum podle poplatkového řádu. Byla-li vyhotovena zpráva jen pro některé části mezinárodní přihlášky ve smyslu článku 34 odst. 3 (c) Smlouvy o patentové spolupráci, je snížení možné jen tehdy, má-li být průzkum proveden pro předmět zahrnutý ve zprávě.
Pravidlo 108 Důsledek nesplnění určitých požadavků
(1) Není-li včas podán překlad mezinárodní přihlášky nebo žádost o průzkum nebo není-li včas zaplacen základní národní poplatek nebo poplatek za rešerši, považuje se evropská patentová přihláška za vzatou zpět.
(2) Určení smluvního státu, pro který nebyl včas zaplacen poplatek, se považuje za vzaté zpět.
(3) Pokud Evropský patentový úřad zaznamená, že se přihláška nebo určení smluvního státu považuje za vzaté zpět ve smyslu odstavců 1 a 2, sdělí tuto skutečnost přihlašovateli. Pravidlo 69 odst. 2 se použije přiměřeně. Ke ztrátě práv nedojde, pokud do dvou měsíců od doručení sdělení podle odstavce 1 je zmeškaný úkon vykonán a je zaplacen příplatek.
(4) Poplatky za určení, u kterých se přihlašovatel vzdal sdělení podle odstavce 3 , mohou být nicméně platně uhrazeny ve lhůtě dvou měsíců od uplynutí příslušné lhůty, pokud bude v této lhůtě zaplacen příplatek.
Aniž by tím bylo dotčeno pravidlo 86 odst. 2 až 4, lze v přihlášce jednou provést změny v neprodloužitelné lhůtě jednoho měsíce od doručení sdělení, v němž je přihlašovatel v tomto smyslu informován. Pozměněná přihláška bude základem pro dodatečnou rešerši, která bude provedena podle článku 157 odst. 2.
Pravidlo 110 Poplatky za nároky; Důsledky nezaplacení
(1) Obsahují-li podlohy přihlášky, z nichž má vycházet řízení o udělení evropského patentu, víc než deset nároků, platí se poplatek za nároky za jedenáctý a každý další nárok, a to ve lhůtě stanovené v pravidle 107 odst. 1.
(2) Poplatky za nároky, které nebyly zaplaceny včas, lze ještě zaplatit v neprodloužitelné lhůtě jednoho měsíce od doručení sdělení, kterým se upozorňuje na nezaplacení. Jsou-li v této lhůtě podány pozměněné nároky, počítají se splatné poplatky na základě těchto pozměněných nároků.
(3) Poplatky za nároky zaplacené ve lhůtě uvedené v odstavci 1, které převyšují poplatky splatné podle odstavce 2 věty druhé, se vracejí.
(4) Není-li včas zaplacen poplatek za nároky, má se za to, že bylo od příslušného nároku upuštěno.
Pravidlo 111 Průzkum na některé formální náležitosti Evropským patentovým úřadem
(1) Jestliže nebyly údaje týkající se vynálezce ve smyslu pravidla 17 odst. 1 předloženy do uplynutí lhůty stanovené v pravidle 107 odst. 1, vyzve Evropský patentový úřad přihlašovatele, aby poskytl údaje ve lhůtě, kterou mu určí.
(2) Je-li uplatněno právo přednosti z dřívější přihlášky a ve lhůtě stanovené pravidlem 107 odst. 1 nebylo předloženo podací číslo nebo kopie stanovená v článku 88 odst. 1 a v pravidle 38 odst. 1 až 3, vyzve Evropský patentový úřad přihlašovatele, aby poskytl číslo nebo kopii dřívější přihlášky ve lhůtě, kterou mu určí. Použije se pravidlo 38 odst. 4.
(3) Jestliže není ve lhůtě stanovené pravidlem 107 odst. 1 předložen Evropskému patentovému úřadu seznam sekvencí podle pravidla 5.2 prováděcího předpisu ke Smlouvě o patentové spolupráci nebo neodpovídá-li stanovenému standardu nebo nebyl podán na předepsaném nosiči, je přihlašovatel vyzván, aby podal seznam sekvencí odpovídající stanovenému standardu nebo na předepsaném nosiči, a to ve lhůtě, kterou mu Evropský patentový úřad určí.
Pravidlo 112 Posouzení jednotnosti vynálezu Evropským patentovým úřadem
Byla-li orgánem pro mezinárodní rešerši provedena rešerše jen pro část mezinárodní přihlášky, protože tento orgán měl za to, že přihláška nesplňuje požadavek jednotnosti vynálezu, a přihlašovatel nezaplatil ve stanovené lhůtě všechny dodatečné poplatky podle článku 17 odst. 3 (a) Smlouvy o patentové spolupráci, posoudí Evropský patentový úřad, zda přihláška splňuje požadavek jednotnosti vynálezu. Má-li Evropský patentový úřad za to, že tomu tak není, informuje přihlašovatele o tom, že může dostat zprávu o evropské rešerši pro ty části mezinárodní přihlášky, které nebyly předmětem rešerše, zaplatí-li poplatek za rešerši za každý vynález, který je v ní obsažen, a to ve lhůtě stanovené Evropským patentovým úřadem, která nemůže být kratší než dva týdny a delší šesti týdnů. Průzkumové oddělení vyhotoví zprávu o evropské rešerši pro ty části mezinárodní přihlášky, které se týkají vynálezů, pro něž byly zaplaceny poplatky. Pravidlo 46 odst. 2 platí přiměřeně.
PROTOKOL O SOUDNÍ PRAVOMOCI A O UZNÁVÁNÍ ROZHODNUTÍ O NÁROKU NA UDĚLENÍ EVROPSKÉHO PATENTU (PROTOKOL O UZNÁVÁNÍ) Z 5. ŘÍJNA 1973
ODDÍL I PRAVOMOC A PŘÍSLUŠNOST
(1) Příslušnost soudů ve věcech žalob podaných proti přihlašovateli evropského patentu a směřujících k uplatnění práva na udělení evropského patentu pro jeden nebo několik smluvních států určených v evropské patentové přihlášce se řídí články 2 až 6.
(2) Pro účely tohoto protokolu pojem "soudy" znamená orgány, které mají podle národního práva smluvního státu pravomoc rozhodovat o nárocích uvedených v odstavci 1. Každý smluvní stát oznámí Evropskému patentovému úřadu, které orgány mají tuto pravomoc; Evropský patentový úřad o tom informuje ostatní smluvní státy.
(3) Pro účely tohoto protokolu pojem "smluvní stát" znamená ten smluvní stát, který nevyloučil použití tohoto protokolu podle článku 167 úmluvy.
S výhradou článků 4 a 5, má-li přihlašovatel evropského patentu bydliště nebo sídlo na území některého smluvního státu, podává se žaloba proti němu u soudů tohoto smluvního státu.
S výhradou článků 4 a 5, má-li přihlašovatel evropského patentu bydliště nebo sídlo mimo území smluvních států a má-li osoba, která uplatňuje nárok na udělení evropského patentu, bydliště nebo sídlo na území některého smluvního státu, pak mají výlučnou pravomoc soudy tohoto státu.
S výhradou článku 5, je-li předmětem evropské patentové přihlášky vynález zaměstnance, pak je pro projednávání sporů mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem dána výlučná pravomoc soudů smluvního státu, podle jehož práva se řídí právo na patent ve smyslu článku 60 odst. 1 věty druhé.
(1) Jestliže účastníci sporu týkajícího se práva na udělení evropského patentu uzavřeli písemnou nebo ústní a písemně stvrzenou dohodu o tom, že o tomto sporu rozhodne soud nebo soudy určitého smluvního státu, pak je dána výlučná pravomoc tohoto soudu nebo těchto soudů.
(2) Jsou-li však účastníky zaměstnanec a jeho zaměstnavatel, použije se odstavec 1 pouze tehdy, jestliže národní právo, kterým se řídí pracovní smlouva, uzavření takovéto dohody připouští.
V těch případech, kdy se nepoužijí články 2 až 4 ani článek 5 odst. 1, mají výlučnou pravomoc soudy Spolkové republiky Německo.
Soudy smluvních států, u kterých byly uplatněny nároky uvedené v článku 1, zkoumají z moci úřední, zda je dána jejich pravomoc a příslušnost podle článků 2 až 6.
(1) Byly-li podány u soudů různých smluvních států žaloby založené na stejném nároku a mezi stejnými účastníky, soud, který obdržel žalobu později, ji odmítne ve prospěch soudu, který obdržel žalobu dříve.
(2) Je-li zpochybněna příslušnost soudu, který obdržel žalobu dříve, pozastaví soud, který obdržel žalobu později, své rozhodnutí až do vydání konečného rozhodnutí prvního soudu.
(1) S výhradou ustanovení článku 11 odst. 2 jsou konečná rozhodnutí vynesená ve smluvním státě ve věci práva na evropský patent pro jeden nebo několik smluvních států určených v evropské patentové přihlášce uznávána v ostatních členských státech bez zvláštního řízení.
(2) Příslušnost soudu, jehož rozhodnutí má být uznáno, ani platnost tohoto rozhodnutí nelze přezkoumávat.
Článek 9 odst. 1 se nepoužije, jestliže:
(a) přihlašovatel evropského patentu, který byl obeslán k soudu a nedostavil se, prokáže, že mu návrh na zahájení soudního řízení nebyl doručen řádně a včas, aby se mohl obhajovat; nebo
(b) přihlašovatel prokáže, že rozhodnutí je neslučitelné s jiným rozhodnutím vydaným v některém smluvním státě v řízení mezi týmiž účastníky na základě žaloby podané dříve, než byla podána žaloba vedoucí k vydání rozhodnutí, které má být uznáno.
(1) Ve vztazích mezi smluvními státy mají ustanovení tohoto protokolu přednost před ustanoveními jiných dohod o soudní pravomoci a uznávání rozhodnutí, která jsou s nimi v rozporu.
(2) Tímto protokolem není dotčeno použití jiné dohody mezi smluvním státem a státem, který není protokolem vázán.
PROTOKOL O VÝSADÁCH A IMUNITÁCH EVROPSKÉ PATENTOVÉ ORGANIZACE (PROTOKOL O VÝSADÁCH A IMUNITÁCH) Z 5. ŘÍJNA 1973
(1) Prostory Organizace jsou nedotknutelné.
(2) Orgány států, v nichž má Organizace prostory, vstupují do těchto prostor pouze se souhlasem prezidenta Evropského patentového úřadu. V případě požáru nebo jiné pohromy vyžadující okamžitá ochranná opatření se tento souhlas předpokládá.
(3) Úřední doručení obsílky nebo jiných písemností týkajících se soudního sporu vedeného proti Organizaci není porušením nedotknutelnosti.
Archivy Organizace a veškeré dokumenty, které jí patří nebo které má v držení, jsou nedotknutelné.
(1) Organizace požívá v rámci úřední činnosti soudní a exekuční imunity, s výjimkou:
(a) případu, kdy se Organizace v jednotlivém případě imunity výslovně vzdá;
(b) případu, kdy je podána třetí osobou občanskoprávní žaloba na náhradu škody vzniklé při nehodě způsobené vozidlem, které patří Organizaci nebo které je pro ni provozováno, nebo v případě porušení pravidel silničního provozu v souvislosti s tímto vozidlem;
(c) v případě výkonu rozhodnutí vydaného v rozhodčím řízení podle článku 23.
(2) Nemovitý i movitý majetek Organizace, bez ohledu na to, kde se nachází, požívá imunity vůči jakékoli formě zabrání, zabavení, vyvlastnění nebo nucené správy.
(3) Nemovitý i movitý majetek Organizace požívá rovněž imunity vůči jakékoli formě správní exekuce nebo předběžného soudního opatření, není-li jich přechodně třeba k zabránění nehodám týkajícím se vozidel patřících Organizaci nebo pro ni provozovaných, nebo k vyšetřování těchto nehod.
(4) Úřední činností Organizace ve smyslu tohoto protokolu jsou takové činnosti, které jsou vyloženě nezbytné pro její administrativní a technický provoz ve smyslu úmluvy.
(1) Organizace a její nemovitý a movitý majetek jsou v rámci její úřední činnosti osvobozeny od všech přímých daní.
(2) Uskuteční-li Organizace v rámci úřední činnosti větší nákupy, v jejichž ceně jsou zahrnuty daně nebo clo, přijmou smluvní státy vždy, kdy to bude možné, vhodná opatření k tomu, aby tyto daně nebo clo byly Organizaci prominuty nebo nahrazeny.
(3) Osvobození se neposkytuje ve vztahu k těm daním nebo clu, které představují jen odměnu za veřejně prospěšné služby.
Zboží, které Organizace vyveze nebo doveze v rámci úřední činnosti, je osvobozeno od cla, dovozních či vývozních poplatků nebo daní, s výjimkou poplatků nebo daní za poskytnuté služby, a je vyňato z veškerých zákazů a omezení dovozu či vývozu.
Osvobození podle článků 4 a 5 se nevztahuje na zboží zakoupené nebo dovážené pro osobní potřebu zaměstnanců Evropského patentového úřadu.
(1) Zboží náležející Organizaci, které bylo získáno nebo dovezeno ve smyslu článků 4 a 5, lze prodat nebo darovat pouze za podmínek stanovených smluvními státy, které poskytly osvobození.
(2) Převod zboží a poskytování služeb mezi různými budovami Organizace je osvobozeno od dávek a omezení všeho druhu; v případě nutnosti přijmou smluvní státy všechna nezbytná opatření, aby byly tyto dávky odpuštěny či nahrazeny a omezení zrušena.
Zasílání publikací a jiného informačního materiálu Organizací nebo Organizaci nepodléhá žádnému omezení.
Smluvní státy poskytnou Organizaci osvobození v oblasti měnových předpisů, nezbytná pro výkon její úřední činnosti.
(1) Pokud jde o úřední sdělení a přepravu veškerých dokumentů, požívá Organizace v každém smluvním státě nejvyšších výhod, jaké tento stát poskytuje jiným mezinárodním organizacím.
(2) Úřední sdělení Organizace nepodléhají cenzuře, ať jsou předávána jakýmikoli komunikačními prostředky.
Smluvní státy přijmou vhodná opatření k usnadnění vstupu, pobytu a odjezdu zaměstnanců Evropského patentového úřadu.
(1) Zástupci smluvních států a jejich náměstci, poradci a znalci požívají v rámci zasedání správní rady nebo orgánu touto radou ustaveného, jakož i při cestě do místa zasedání a zpět následujících výsad a imunit:
(a) imunity vůči zatčení či zadržení a vůči zabavení osobních zavazadel, s výjimkou přistižení při činu;
(b) vynětí ze soudní pravomoci, a to i po ukončení mise, pokud jde o jednání, včetně mluveného či psaného projevu, kterého se dopustili při výkonu své činnosti; tato imunita však neplatí v případě porušení pravidel silničního provozu některou z výše uvedených osob, ani v případě škody způsobené motorovým vozidlem patřícím této osobě nebo touto osobou řízeným;
(c) nedotknutelnosti veškerých úředních listin a dokumentů;
(d) práva používat kód a přijímat dokumenty či korespondenci od zvláštního kurýra nebo v zapečetěných zavazadlech;
(e) osvobození pro sebe a své manžel(k) y od všech vstupních omezení a od ohlašovací povinnosti pro cizince;
(f) stejných osvobození od měnových a devizových předpisů, jakých požívají zástupci zahraničních vlád na dočasných úředních misích.
(2) Výsady a imunity jsou poskytnuty osobám uvedeným v odstavci 1 nikoli pro jejich osobní výhody, nýbrž pro zajištění jejich úplné nezávislosti při výkonu činnosti ve vztahu k Organizaci. Smluvní stát má proto povinnost zrušit imunitu ve všech případech, kdy by podle názoru tohoto státu imunita bránila průběhu spravedlnosti a kdy může být zrušena, aniž by to nepříznivě ovlivnilo účel, za jakým byla poskytnuta.
(1) S výhradou ustanovení článku 6 požívá prezident Evropského patentového úřadu výsad a imunit, které jsou poskytovány diplomatům podle Vídeňské úmluvy o diplomatických vztazích z 18. dubna 1961.
(2) Vynětí ze soudní pravomoci však neplatí v případě, kdy prezident Evropského patentového úřadu poruší pravidla silničního provozu, nebo v případě, kdy motorové vozidlo, které mu patří nebo které je jím řízeno, způsobí škodu.
Zaměstnanci Evropského patentového úřadu:
(a) požívají, a to i po skončení zaměstnání, vynětí ze soudní pravomoci, pokud jde o jednání, včetně mluveného či psaného projevu, kterého se dopustili při výkonu své činnosti; tato imunita však neplatí v případě porušení pravidel silničního provozu zaměstnancem Evropského patentového úřadu, ani v případě škody způsobené motorovým vozidlem patřícím zaměstnanci nebo jím řízeným;
(b) jsou zproštěni všech závazků ve vztahu k vojenské službě;
(c) požívají nedotknutelnosti všech svých úředních listin a dokumentů;
(d) požívají spolu se členy rodiny, kteří s nimi žijí ve společné domácnosti, stejných úlev od všech vstupních omezení a od ohlašovací povinnosti pro cizince, jaké se obecně poskytují zaměstnancům mezinárodních organizací;
(e) požívají stejných výsad ve vztahu k devizovým předpisům, jaké jsou obecně poskytovány zaměstnancům mezinárodních organizací;
(f) v případech mezinárodní krize požívají spolu se členy rodiny, kteří s nimi žijí ve společné domácnosti, stejných úlev při repatriaci jako diplomaté;
(g) při prvním nástupu do místa v příslušném členském státě mají právo na bezcelní dovoz nábytku a předmětů osobní potřeby a při skončení zaměstnání v tomto státě mají právo na bezcelní vývoz nábytku a předmětů osobní potřeby, s výhradou podmínek, které považuje za nezbytné vláda státu, na jehož území je toto právo uplatňováno, a s výjimkou majetku nabytého v tomto státě, který zde podléhá zákazu vývozu.
Znalci, kteří vykonávají činnost jménem Organizace nebo plní úkoly pro Organizaci, požívají následujících výsad a imunit, pokud jsou pro výkon jejich činnosti nezbytné, a to i v průběhu cesty při výkonu činnosti nebo plnění úkolů:
(a) vynětí ze soudní pravomoci, pokud jde o jednání, včetně mluveného či psaného projevu, kterého se dopustili při výkonu své činnosti; tato imunita však neplatí v případě porušení pravidel silničního provozu znalcem, ani v případě škody způsobené motorovým vozidlem patřícím znalci nebo jím řízeným; znalci požívají této imunity i po skončení zaměstnání v Organizaci;
(b) nedotknutelnosti všech svých úředních listin a dokumentů;
(c) devizových úlev nezbytných k převodu odměny.
(1) Osoby uvedené v článcích 13 a 14 platí ve prospěch Organizace daně z platů a požitků vyplácených Organizací, a to za podmínek a pravidel vydaných správní radou ve lhůtě jednoho roku ode dne vstupu úmluvy v platnost. Ode dne zavedení daně jsou platy a požitky osvobozeny od státní daně z příjmu. Smluvní státy však mohou přihlížet k takto osvobozeným platům a požitkům při výpočtu daně za příjmy z jiných zdrojů.
(2) Odstavec 1 se nevztahuje na důchody a renty vyplácené Organizací bývalým pracovníkům Evropského patentového úřadu.
Správní rada rozhodne o kategoriích zaměstnanců, na něž se vztahují ustanovení článku 14, a to zcela nebo zčásti, a ustanovení článku 16, a dále o kategoriích znalců, na něž se vztahují ustanovení článku 15. Jména, tituly a adresy těchto zaměstnanců a expertů jsou čas od času sdělovány smluvním státům.
V případě, že Organizace zřídí svůj vlastní systém sociálního zabezpečení, jsou Organizace i zaměstnanci Evropského patentového úřadu osvobozeni od povinných příspěvků na státní systém sociálního zabezpečení, s výhradou dohod uzavřených se smluvními státy podle ustanovení článku 25.
(1) Výsady a imunity stanovené tímto protokolem nejsou určeny pro poskytnutí osobních výhod zaměstnancům Evropského patentového úřadu nebo znalcům vykonávajícím činnost pro Organizaci nebo jménem Organizace. Jsou stanoveny výlučně pro to, aby zajistily za všech okolností nerušenou činnost Organizace a naprostou nezávislost osob, kterým jsou přiznány.
(2) Prezident Evropského patentového úřadu má povinnost zrušit imunitu, má-li za to, že by tato imunita bránila řádnému průběhu spravedlnosti a že ji lze zrušit, aniž by se to nepříznivě dotklo zájmů Organizace. Správní rada může ze stejných důvodů zrušit imunitu prezidenta.
(1) Organizace spolupracuje vždy s příslušnými orgány smluvních států, aby byl usnadněn řádný výkon práva, zajištěno dodržování předpisů o pořádku a bezpečnosti a předpisů o ochraně zdraví a bezpečnosti práce, jakož i jiných podobných národních předpisů a aby se zabránilo zneužití výsad, imunit a úlev stanovených tímto protokolem.
(2) Postup při spolupráci uvedené v odstavci 1 lze upřesnit v doplňkových dohodách uvedených v článku 25.
Každý smluvní stát si ponechává právo podniknout v zájmu své bezpečnosti veškerá nezbytná opatření.
Žádný smluvní stát není povinen poskytnout výsady a imunity uvedené v článcích 12, 13, článku 14 písm. (b), (e) a (g) a článku 15 písm. (c):
(a) svým vlastním příslušníkům;
(b) osobám, které v době zahájení své činnosti v Organizaci mají v tomto státě stálé sídlo a nejsou zaměstnanci jiné mezivládní organizace, jejíž zaměstnanci jsou začleněni do Organizace.
(1) Každý smluvní stát může předložit mezinárodnímu rozhodčímu soudu všechny spory týkající se Organizace nebo zaměstnance Evropského patentového úřadu nebo znalce vykonávajícího pro ni nebo jejím jménem svou činnost, pokud Organizace nebo zaměstnanci či znalci uplatnili výsadu nebo imunitu podle tohoto protokolu v těch případech, kdy tato imunita nebyla zrušena.
(2) Hodlá-li smluvní stát předložit spor rozhodčímu soudu, oznámí to předsedovi správní rady, který neprodleně o tomto oznámení informuje všechny smluvní státy.
(3) Postup podle odstavce 1 se nepoužije pro spory mezi Organizací a zaměstnanci či znalci ve věci služebního řádu či zaměstnaneckých podmínek nebo, jde-li o zaměstnance, ve věci penzijního řádu.
(4) Výrok rozhodčího soudu je konečný a není proti němu žádný opravný prostředek; účastníci jsou jím vázáni. V případě sporu o smysl nebo rozsah výroku přísluší jeho výklad rozhodčímu soudu, a to na žádost účastníka.
(1) Rozhodčí soud uvedený v článku 23 je tvořen třemi členy, přičemž jeden rozhodce je jmenován státem nebo státy, které jsou účastníky rozhodčího řízení, jeden rozhodce je jmenován správní radou; oba tito rozhodci jmenují třetího rozhodce, který působí jako předseda.
(2) Rozhodci jsou vybíráni ze seznamu, který obsahuje nejvýše šest rozhodců jmenovaných každým smluvním státem a šest rozhodců jmenovaných správní radou. Tento seznam je sestaven co nejdříve po vstupu protokolu v platnost a podle potřeby je revidován.
(3) Jestliže do tří měsíců ode dne oznámení uvedeného v článku 23 odst. 2 některý z účastníků neprovede jmenování podle odstavce 1, provede výběr rozhodce na žádost druhého účastníka prezident Mezinárodního soudního dvora z osob uvedených v seznamu. Stejně se postupuje na žádost některého z účastníků v případě, že se oba dříve jmenovaní rozhodci nejsou schopni ve lhůtě jednoho měsíce od jmenování druhého rozhodce dohodnout na osobě třetího rozhodce. Je-li však v některém z obou případů prezidentovi Mezinárodního soudního dvora zabráněno provést výběr nebo je-li příslušníkem některého ze států, který je účastníkem sporu, provede výše uvedené jmenování viceprezident Mezinárodního soudního dvora, pokud není sám příslušníkem některého ze států, který je účastníkem sporu; je-li tomu tak, provede jmenování člen Mezinárodního soudního dvora, který není příslušníkem některého ze států, který je účastníkem sporu, a který byl k tomu určen prezidentem nebo viceprezidentem. Příslušník státu, který žádá o provedení rozhodčího řízení, nemůže být vybrán jako rozhodce, jehož jmenování přísluší správní radě, a rovněž tak osoba uvedená v seznamu na základě jmenování správní radou nemůže být vybrána jako rozhodce, jehož jmenování přísluší státu, který podal žádost. Žádná z těchto osob nemůže být také zvolena předsedou rozhodčího soudu.
(4) Rozhodčí soud vydá svůj jednací řád.
Organizace může na základě rozhodnutí správní rady uzavřít s jedním nebo několika smluvními státy doplňkové dohody k provedení tohoto protokolu ze strany tohoto státu nebo států a další dohody k zajištění řádné činnosti Organizace a zabezpečení jejích zájmů.
PROTOKOL O CENTRALIZACI EVROPSKÉHO PATENTOVÉHO SYSTÉMU A JEHO ZAVEDENÍ (PROTOKOL O CENTRALIZACI) Z 5. ŘÍJNA 1973
(a) Ke dni vstupu úmluvy v platnost přijmou její smluvní státy, které jsou rovněž členy Mezinárodního patentového institutu, zřízeného Haagskou dohodou ze 6. června 1947, veškerá opatření nezbytná k zajištění převodu všech aktiv, pasiv a všech zaměstnanců Mezinárodního patentového institutu do Evropského patentového úřadu nejpozději ke dni uvedenému v článku 162 odst. 1 úmluvy. Podmínky tohoto převodu stanoví dohoda mezi Mezinárodním patentovým institutem a Evropskou patentovou organizací. Výše uvedené státy i ostatní smluvní státy úmluvy přijmou veškerá nezbytná opatření k tomu, aby dohoda byla provedena nejpozději ke dni uvedenému v článku 162 odst. 1 úmluvy. Ke dni provedení dohody se členské státy Mezinárodního patentového institutu, které jsou rovněž smluvními stranami úmluvy, dále zavazují ukončit svou účast v Haagské dohodě.
(b) Smluvní státy úmluvy přijmou veškerá nezbytná opatření k tomu, aby došlo k převzetí všech aktiv, pasiv a všech zaměstnanců Mezinárodního institutu podle dohody uvedené v písmenu (a) Evropským patentovým úřadem. Po provedení této dohody převezme pobočka v Haagu jednak veškeré úkoly, které vykonával Mezinárodní patentový institut ke dni, kdy byla úmluva otevřena k podpisu, zejména ty úkoly, které plnil vůči členským státům, ať již se stanou smluvními stranami úmluvy, nebo nikoli, jednak ty úkoly, které se zaváže plnit po vstupu úmluvy v platnost vůči státům, které budou k uvedenému datu členy Mezinárodního patentového institutu i smluvními stranami úmluvy. Kromě toho může správní rada Evropské patentové organizace pověřit pobočku v Haagu dalšími úkoly v oblasti rešerší.
(c) Výše uvedené závazky platí přiměřeně i pro jednatelství zřízené podle Haagské dohody za podmínek stanovených v dohodě mezi Mezinárodním patentovým institutem a vládou příslušného smluvního státu. Tato vláda se zavazuje uzavřít s Evropskou patentovou organizací novou dohodu, která nahradí dohodu uzavřenou již s Mezinárodním patentovým institutem, aby se uvedla v soulad ustanovení o organizaci, provozu a financování jednatelství s ustanoveními tohoto protokolu.
(2) S výhradou ustanovení oddílu III se smluvní státy jménem svých ústředních úřadů průmyslového vlastnictví vzdají ve prospěch Evropského patentového úřadu veškeré činnosti, kterou by mohly vykonávat jako orgány pro mezinárodní rešerši podle Smlouvy o patentové spolupráci, a to ode dne uvedeného v článku 162 odst. 1 úmluvy.
(a) Ke dni uvedenému v článku 162 odst. 1 úmluvy se zřizuje v (západním) Berlíně jednatelství pro provádění rešerší pro evropské patentové přihlášky. Toto jednatelství podléhá pobočce v Haagu.
(b) Správní rada přidělí úkoly jednatelství v Berlíně s přihlédnutím k obecným úvahám i k potřebám Evropského patentového úřadu v oblasti rešerší.
(c) Alespoň na začátku období, které bude následovat po období postupného rozšiřování pole působnosti Evropského patentového úřadu, musí být objem prací převedených na toto jednatelství natolik dostatečný, aby umožnil plné vytížení průzkumových pracovníků berlínské pobočky Německého patentového úřadu zaměstnaných ke dni otevření úmluvy k podpisu.
(d) Spolková republika Německo ponese veškeré dodatečné výdaje, které vzniknou Evropské patentové organizaci v souvislosti se zřízením a provozem jednatelství v Berlíně.
S výhradou ustanovení oddílů III a IV se smluvní státy úmluvy jménem svých ústředních úřadů průmyslového vlastnictví vzdají ve prospěch Evropského patentového úřadu veškeré činnosti, kterou by mohly vykonávat jako orgány pro mezinárodní předběžný průzkum podle Smlouvy o patentové spolupráci. Tento závazek je účinný pouze v tom rozsahu, v jakém může Evropský patentový úřad provádět průzkum evropských patentových přihlášek podle článku 162 odst. 2 úmluvy; tento účinek nastane dva roky ode dne, kdy Evropský patentový úřad na základě pětiletého plánu, který postupně rozšíří pole působnosti Evropského patentového úřadu na všechny oblasti techniky a který může být změněn pouze rozhodnutím správní rady, zahájí průzkumovou činnost v příslušných oblastech techniky.
(1) Ústřední úřad průmyslového vlastnictví smluvního státu úmluvy, jehož úředním jazykem není některý z úředních jazyků Evropského patentového úřadu, je oprávněn působit jako orgán pro mezinárodní rešerši a jako orgán pro mezinárodní předběžný průzkum podle Smlouvy o patentové spolupráci. Toto oprávnění je podmíněno závazkem příslušného státu omezit tyto činnosti na mezinárodní přihlášky podané osobami, které jsou příslušníky tohoto státu nebo mají v tomto státě bydliště či sídlo, a na osoby, které jsou příslušníky sousedního smluvního státu úmluvy nebo mají v tomto sousedním státě bydliště či sídlo. Správní rada může rozhodnout o oprávnění ústředního úřadu průmyslového vlastnictví smluvního státu úmluvy rozšířit tyto činnosti i na mezinárodní přihlášky podané osobami, které jsou příslušníky smluvního státu se stejným úředním jazykem, jako má příslušný smluvní stát nebo mají v tomto státě bydliště či sídlo, a vyhotovené v tomto jazyce.
(2) Za účelem harmonizace rešeršních činností podle Smlouvy o patentové spolupráci v rámci evropského systému udělování patentů se vytváří spolupráce mezi Evropským patentovým úřadem a ústředními úřady průmyslového vlastnictví oprávněnými k výkonu uvedených činností podle tohoto oddílu. Tato spolupráce je založena na zvláštní dohodě, která se může týkat například rešeršních postupů a metod, požadované kvalifikace pro přijímání a odbornou přípravu průzkumových pracovníků, směrnic pro výměnu rešerší a jiných služeb mezi úřady, jakož i dalších opatření nezbytných k zajištění kontroly a dohledu.
(a) Aby se usnadnilo přizpůsobení se národních patentových úřadů smluvních států úmluvy evropskému patentovému systému, může správní rada, považuje-li to za žádoucí, a za podmínek dále uvedených, svěřit ústředním úřadům průmyslového vlastnictví států, v nichž lze provést řízení v některém úředním jazyce Evropského patentového úřadu, činnosti související s projednáním evropských patentových přihlášek vyhotovených v tomto jazyce, kterými je podle článku 18 odst. 2 úmluvy zpravidla pověřen člen průzkumového oddělení. Tyto činnosti se provádějí v rámci udělovacího řízení stanoveného úmluvou; rozhodnutí o takových přihláškách vydává průzkumové oddělení ve složení uvedeném v článku 18 odst. 2.
(b) Činnosti svěřené podle písmene (a) se mohou týkat nejvýše čtyřiceti procent celkového množství podaných evropských patentových přihlášek; činnosti svěřené jednomu státu se mohou týkat nejvýše jedné třetiny celkového počtu podaných evropských patentových přihlášek. Tyto činnosti budou svěřeny na období patnácti let od zahájení činnosti Evropského patentového úřadu a budou v průběhu posledních pěti let tohoto období postupně redukovány (v zásadě o 20 % ročně) až na nulu.
(c) Správní rada rozhodne s přihlédnutím k písmenu (b) o povaze, původu a počtu evropských patentových přihlášek, jejichž projednání lze svěřit ústřednímu úřadu průmyslového vlastnictví každého z výše uvedených smluvních států.
(d) Způsoby provedení výše uvedeného postupu stanoví zvláštní dohoda mezi ústředním úřadem průmyslového vlastnictví příslušného smluvního státu a Evropskou patentovou organizací.
(e) Úřad, s nímž byla taková zvláštní dohoda uzavřena, může působit jako orgán pro mezinárodní předběžný průzkum podle Smlouvy o patentové spolupráci, a to až do uplynutí patnáctiletého období.
(a) Je-li to podle názoru správní rady slučitelné s řádným fungováním Evropského patentového úřadu, může ke zmírnění obtíží, které mohou pro některé smluvní státy nastat při provádění oddílu I odst. 2, svěřit provádění rešerší pro evropské patentové přihlášky ústředním úřadům průmyslového vlastnictví těch států, v nichž je úředním jazykem některý z úředních jazyků Evropského patentového úřadu, pokud mají tyto úřady předpoklady být ustanoveny jako úřady pro mezinárodní rešerši podle Smlouvy o patentové spolupráci.
(b) Při zajišťování těchto činností prováděných na zodpovědnost Evropského patentového úřadu budou ústřední orgány průmyslového vlastnictví postupovat podle směrnic platných pro vyhotovení zprávy o evropské rešerši.
(c) Ustanovení odstavce 1 (b) věty druhé a (d) se použijí i pro tento odstavec.
(1) Jednatelství uvedené v oddílu I odst. 1 (c) je oprávněno provádět rešerše v dokumentaci, kterou má k dispozici a která je v úředním jazyce tohoto státu, pro evropské patentové přihlášky podané osobami, které jsou příslušníky státu, kde je jednatelství umístěno, nebo zde mají bydliště či sídlo. Toto oprávnění však nesmí vést k prodloužení řízení o udělení evropského patentu nebo ke vzniku dodatečných výdajů Evropské patentové organizace.
(2) Jednatelství uvedené v odstavci 1 je oprávněno na žádost přihlašovatele evropského patentu a na jeho náklady provést pro jeho patentovou přihlášku rešerši v dokumentaci uvedené v odstavci 1. Toto oprávnění platí do doby, kdy rešerše podle článku 92 úmluvy bude rozšířena na základě oddílu VI tak, že bude zahrnovat i uvedenou dokumentaci; oprávnění nesmí vést k prodloužení řízení o udělení evropského patentu nebo ke vzniku dodatečných výdajů Evropské patentové organizace.
(3) Správní rada může rovněž rozšířit oprávnění podle odstavců 1 a 2, za podmínek v těchto odstavcích stanovených, i na ústřední úřad průmyslového vlastnictví smluvního státu, který nemá jako úřední jazyk některý z úředních jazyků Evropského patentového úřadu.
Rešerše uvedená v článku 92 úmluvy bude v zásadě pro všechny evropské patentové přihlášky rozšířena i na zveřejněné patenty, zveřejněné patentové přihlášky a další relevantní dokumenty smluvních států, které nejsou ke dni uvedenému v článku 162 odst. 1 úmluvy obsaženy v rešeršní dokumentaci Evropského patentového úřadu. Rozsah, podmínky a časový plán realizace takového rozšíření stanoví správní rada na základě studie zabývající se zejména technickými a finančními hledisky.
Ustanovení tohoto protokolu mají přednost před ustanoveními úmluvy, která by s nimi případně byla v rozporu.
Rozhodnutí správní rady uvedená v tomto protokolu vyžadují tříčtvrtinovou většinu (článek 35 odst. 2 úmluvy). Použijí se i ustanovení o počítání hlasů (článek 36 úmluvy).
PROTOKOL O VÝKLADU ČLÁNKU 69 ÚMLUVY O UDĚLOVÁNÍ EVROPSKÝCH PATENTŮ Z 5. ŘÍJNA 1973
Článek 69 by neměl být vykládán v tom smyslu, že by měl být rozsah ochrany vyplývající z evropského patentu pojímán tak, že je vymezen úzkým a doslovným zněním nároků a že popis a výkresy slouží pouze k odstranění nejednoznačnosti nároků. Nelze jej však vykládat ani v tom smyslu, že nároky slouží pouze jako vodítko a že skutečnou ochranu lze rozšířit i na to, co podle názoru odborníka a se zřetelem k popisu a k výkresům zamýšlel majitel patentu chránit. Naopak, těžiště výkladu článku 69 musí spočívat mezi těmito extrémy a představovat kombinaci spravedlivé ochrany pro majitele patentu s rozumným stupněm jistoty pro třetí osoby.