Sdělení Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 14. prosince 1998 byla
ve Vídni podepsána Smlouva mezi Českou republikou a Rakouskou republikou
o vzájemné pomoci při katastrofách nebo velkých haváriích.
Se Smlouvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky
Smlouvu ratifikoval.
Smlouva vstoupila v platnost na základě svého článku 17 odst. 2
dne 1. listopadu 2000.
České znění Smlouvy se vyhlašuje současně.
SMLOUVA mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o vzájemné pomoci při katastrofách nebo velkých haváriích
Česká republika a Rakouská republika (dále jen "smluvní strany") jsouce přesvědčeny o nutnosti spolupráce na úseku vzájemné pomoci při katastrofách nebo velkých haváriích se dohodly takto:
Tato smlouva upravuje podmínky dobrovolného poskytování pomoci při katastrofách nebo velkých haváriích, která má být poskytována na žádost orgánů druhé smluvní strany uvedených v článku 3 odstavci 1 formou nasazování záchranných jednotek, jednotlivých osob vyslaných za účelem poskytnutí pomoci, zasíláním materiálu nebo poskytováním informací.
"Katastrofa nebo velká havárie" - již nastalá nebo bezprostředně hrozící,
mimořádná, částečně nebo zcela neovladatelná, časově a prostorově
ohraničená událost, která vzniká v souvislosti s provozem technických
zařízení, ničivým působením přírodních sil, zacházením s nebezpečnými
látkami a jejich přepravou a která může vést k ohrožení života nebo
zdraví lidí a zvířat, ohrožení životního prostředí a majetku, ke značným
ekonomickým ztrátám nebo ekologické újmě a na jejíž řešení nepostačují
vlastní síly postižené smluvní strany;
"stát žádající o pomoc" - ta smluvní strana, jejíž orgány uvedené v článku 3 odstavci 1
žádají druhou smluvní stranu o poskytnutí pomoci;
"stát poskytující pomoc" - ta smluvní strana, jejíž orgány uvedené v článku 3 odstavci 1
vyhoví žádosti druhé smluvní strany o poskytnutí pomoci;
"záchranné jednotky" nebo "jednotlivé osoby vyslané za účelem poskytnutí
pomoci" - osoba (osoby), kterou (které) stát poskytující pomoc určí
k poskytnutí pomoci;
"vybavení" - materiál, zejména technické přístroje, dopravní prostředky
a záchranní psi určení k zásahu, jakož i prostředky pro vlastní potřebu;
"prostředky pomoci" - předměty, které jsou určeny k bezplatnému předání
postiženému obyvatelstvu na území státu žádajícího o pomoc.
(1) Orgány příslušné pro předkládání a přijímání žádostí o pomoc jsou:
- na straně České republiky Ministerstvo vnitra;
- na straně Rakouské republiky Spolkové ministerstvo vnitra, Dolnorakouská
zemská vláda, Hornorakouská zemská vláda.
(2) Obě smluvní strany si vzájemně oznámí diplomatickou cestou adresy a telekomunikační spojení orgánů uvedených v odstavci 1 .
(3) Orgány obou smluvních stran uvedené v odstavci 1 jsou zmocněny vstupovat při provádění této smlouvy do bezprostředního vzájemného styku.
(1) Pomoc může být poskytována formou nasazení záchranných jednotek nebo jednotlivých osob vyslaných za účelem poskytnutí pomoci, zasíláním prostředků pomoci nebo jiným vhodným způsobem, přičemž druh a rozsah pomoci dohodnou orgány uvedené v článku 3 odstavci 1 v rámci žádosti o pomoc.
(2) Přeprava záchranných jednotek nebo jednotlivých osob vyslaných za účelem poskytnutí pomoci, vybavení a prostředků pomoci může být uskutečněna po zemi, letecky nebo po vodě.
ČL. 5 PŘEKRAČOVÁNÍ STÁTNÍCH HRANIC A POBYT
(1) Členové záchranné jednotky mohou překračovat státní hranice bez cestovních dokladů a zdržovat se na území státu žádajícího o pomoc po dobu poskytování pomoci bez víza a bez povolení k pobytu. Vedoucí záchranné jednotky musí na požádání předložit doklad prokazující jeho postavení nebo pověření a jmenný seznam členů záchranné jednotky.
(2) Členové záchranné jednotky a jednotlivé osoby vyslané za účelem poskytnutí pomoci nepotřebují pro svou činnost při poskytování pomoci na území druhé smluvní strany povolení k zaměstnání.
(3) V obzvláště naléhavých případech mohou členové záchranné jednotky překračovat státní hranice i mimo hraniční přechody. V tomto případě je nutno neprodleně informovat příslušný orgán ochrany státních hranic.
(4) Členové záchranné jednotky jsou na území státu žádajícího o pomoc oprávněni nosit uniformu, pokud to patří k jejich běžnému vybavení. Záchranná jednotka státu poskytujícího pomoc je oprávněna používat na území státu žádajícího o pomoc na svých vozidlech svá vlastní výstražná znamení.
ČL. 6 PŘEVOZ VYBAVENÍ A PROSTŘEDKŮ POMOCI PŘES STÁTNÍ HRANICE
(1) Smluvní strany usnadní dovoz a vývoz vybavení a prostředků pomoci. Vedoucí záchranné jednotky je povinen při překročení státních hranic předat orgánům hraniční kontroly státu žádajícího o pomoc pouze soupis převáženého vybavení a prostředků pomoci. Jestliže ve zvlášť naléhavých případech dojde k překročení státních hranic mimo hraniční přechody, je nutno tento soupis předat příslušnému celnímu orgánu při nejbližší příležitosti.
(2) Členové záchranné jednotky nebo jednotlivé osoby vyslané za účelem poskytnutí pomoci nesmí kromě vybavení a prostředků pomoci převážet žádné jiné zboží. Střelné zbraně a střelivo nelze na území státu žádajícího o pomoc převážet.
(3) Na vybavení a prostředky pomoci se nevztahují zákazy a omezení platná pro přeshraniční pohyb zboží. Pokud nebude vybavení spotřebováno nebo zničeno, je třeba ho opět vyvézt zpět. Bude-li vybavení ponecháno v místě jako prostředek pomoci, je zapotřebí oznámit jeho druh a množství, jakož i místo zanechání orgánu státu žádajícího o pomoc uvedenému v článku 3 odstavci 1 , který o tom bude informovat příslušný celní orgán.
(4) Ustanovení odstavce 3 se použijí i v případě dovozu omamných a psychotropních látek do státu žádajícího o pomoc a opětovného vývozu nespotřebovaného množství do státu poskytujícího pomoc. Tento pohyb zboží se nepovažuje za dovoz a vývoz ve smyslu mezinárodních úmluv týkajících se omamných a psychotropních látek. Omamné a psychotropní látky je přípustné dovážet pouze v množství odpovídajícím naléhavým zdravotnickým potřebám a aplikovat je může pouze kvalifikovaný zdravotnický personál v souladu s právními předpisy té smluvní strany, k níž záchranná jednotka nebo osoba vyslaná za účelem poskytnutí pomoci náleží. Spotřebované omamné a psychotropní látky se zaznamenávají do spotřebních statistik státu poskytujícího pomoc.
(5) Ve státě žádajícím o pomoc propustí smluvní strany vybavení na základě reciprocity do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od cla, a to bez formálního řízení a složení jistoty, a osvobodí ho, stejně jako prostředky pomoci, od všech cel, daní a ostatních dovozních poplatků, pokud budou spotřebovány nebo zanechány v místě.
(1) Letadel lze použít nejen pro rychlou přepravu záchranných jednotek podle článku 4 odstavce 2 , ale i bezprostředně při poskytování pomoci.
(2) Každá smluvní strana připustí, aby letadla vypravovaná z území druhé smluvní strany podle odstavce 1 mohla přelétávat její území a přistávat a startovat i z jiných míst než z letišť s pohraniční a celní kontrolou a povolených přistávacích a startovacích ploch.
(3) Použití letadel při poskytování pomoci je třeba předem oznámit příslušnému orgánu druhé smluvní strany s uvedením údajů o druhu letadla, posádce, nákladu, místě a předpokládané době přistání.
(4) Pokud z odstavce 2 nevyplyne nic jiného, použijí se právní předpisy platné pro letecký provoz smluvních stran a oboustranně dohodnutý postup pro přelet státních hranic. Příslušný letový plán musí obsahovat odkaz na tuto smlouvu.
(1) Koordinace a řízení záchranných prací a pomoci přísluší orgánům státu žádajícího o pomoc.
(2) Pokyny záchranným jednotkám státu poskytujícího pomoc se adresují výlučně jejich vedoucím, kteří pak nařídí svým podřízeným způsob jejich provedení.
(3) Orgány státu žádajícího o pomoc poskytují ochranu a pomoc záchranným jednotkám nebo jednotlivým osobám vyslaným za účelem poskytnutí pomoci ze státu poskytujícího pomoc.
ČL. 9 NÁKLADY NA POSKYTOVÁNÍ POMOCI
(1) Stát poskytující pomoc nemá vůči státu žádajícímu o pomoc žádný nárok na úhradu nákladů vynaložených při poskytování pomoci. Toto platí i v případě nákladů vzniklých spotřebováním, poškozením nebo ztrátou vybavení. Stát žádající o pomoc nese náklady na poskytnutí pomoci fyzickými a právnickými osobami, kterou stát poskytující pomoc na požádání pouze zprostředkuje.
(2) Záchranným jednotkám a jednotlivým osobám vyslaným za účelem poskytnutí pomoci ze státu poskytujícího pomoc zajistí stát žádající o pomoc v případě potřeby po dobu jejich působení na jeho území na vlastní náklady logistickou pomoc, včetně lékařské pomoci.
ČL. 10 NÁHRADA ŠKOD A ODŠKODNĚNÍ
(1) Každá smluvní strana se vzdává vůči druhé smluvní straně nebo osobám určeným k poskytnutí pomoci touto smluvní stranou všech svých nároků na náhradu:
a) majetkových škod, které byly způsobeny některou z osob určených k poskytnutí pomoci v souvislosti s plněním jejího úkolu,
b) škod spočívajících v tělesné újmě, poškození zdraví nebo smrti některé z osob určených k poskytnutí pomoci v souvislosti s plněním jejího úkolu.
To neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně nebo z hrubé nedbalosti.
(2) Způsobí-li osoba ze státu poskytujícího pomoc určená k poskytnutí pomoci v souvislosti s plněním svého úkolu na území státu žádajícího o pomoc škodu třetím osobám, odpovídá za škodu stát žádající o pomoc podle těch právních předpisů, kterých by bylo použito v případě škody způsobené vlastními osobami určenými k poskytnutí pomoci.
(3) Stát žádající o pomoc nemá regresní nárok vůči státu poskytujícímu pomoc nebo osobám určeným k poskytnutí pomoci ze státu poskytujícího pomoc. Způsobí-li však osoba určená k poskytnutí pomoci ze státu poskytujícího pomoc škodu třetí osobě úmyslně nebo z hrubé nedbalosti, může stát žádající o pomoc uplatňovat regresní nárok vůči státu poskytujícímu pomoc.
(4) Orgány smluvních stran budou v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy úzce spolupracovat, aby usnadnily vyřizování nároků na náhradu škody a nároků na odškodnění. Budou si zejména vyměňovat veškeré jim dostupné informace týkající se případů škod ve smyslu tohoto článku.
(1) Ustanovení článku 5 odstavce 1 a 3 platí přiměřeně také pro osoby, které musí být při katastrofě nebo velké havárii evakuovány.
(2) Osobám, které se v důsledku katastrofy nebo velké havárie dostaly na území druhé smluvní strany jako evakuované osoby a jejich doprovod, bude poskytnuta nutná pomoc až do okamžiku, než nastane možnost co nejdřívějšího návratu. Stát žádající o pomoc uhradí náklady na tuto pomoc a návrat těchto osob.
(3) Každá smluvní strana je povinna převzít zpět evakuované osoby a osoby je doprovázející, které se dostaly z jejího území na území druhé smluvní strany. Pokud se bude jednat o osoby, které nemají státní občanství smluvní strany, jež je přebírá zpět, mají tyto osoby stejný cizinecký status jako před překročením státních hranic.
ČL. 12 TELEKOMUNIKAČNÍ SPOJENÍ
Orgány obou smluvních stran uvedené v článku 3 odstavci 1 této smlouvy provedou veškerá nutná opatření, aby zajistily spolehlivé spojení mezi těmito orgány a záchrannými jednotkami v místě jejich nasazení.
Záchranné jednotky nebo jednotlivé osoby vyslané za účelem poskytnutí pomoci musí svou činnost neprodleně zastavit, jestliže tak nařídí orgány uvedené v článku 3 odstavci 1 , jinak ukončí svou činnost po splnění svého úkolu. Poté musí záchranné jednotky a jednotlivé osoby vyslané za účelem poskytnutí pomoci neprodleně opustit území státu žádajícího o pomoc.
(1) Smluvní strany budou spolupracovat podle vnitrostátních právních předpisů, zejména:
a) při přípravě poskytování pomoci,
b) při prevenci a zmírňování následků katastrof nebo velkých havárií tím, že si budou vyměňovat informace vědeckotechnického charakteru a organizovat setkání, výzkumné programy, odborné kurzy a nácvik poskytování pomoci na území obou smluvních stran,
c) při výměně informací týkajících se nebezpečí a škod, které mohou vzniknout a rozšířit se i na území druhé smluvní strany; vzájemné předávání informací zahrnuje i průběžné sdělování naměřených hodnot.
(2) Ustanovení této smlouvy platí přiměřeně i pro společná cvičení, jakož i pro poskytování pomoci v rámci běžné sousedské pomoci.
Názorové rozdíly týkající se provádění této smlouvy, které nebudou moci přímo odstranit orgány uvedené v článku 3 odstavci 1 , urovnají smluvní strany diplomatickou cestou.
Stávající smluvní úpravy mezi smluvními stranami zůstávají nedotčeny.
(1) Tato smlouva se uzavírá na dobu neurčitou.
(2) Tato smlouva vstoupí v platnost prvního dne měsíce následujícího po měsíci, v němž si smluvní strany vzájemně písemně diplomatickou cestou sdělí, že byly splněny příslušné vnitrostátní podmínky pro její vstup v platnost.
(3) Tato smlouva může být kdykoli písemně vypovězena diplomatickou cestou. V takovém případě pozbyde platnosti šest měsíců ode dne doručení výpovědi.
Dáno ve Vídni dne 14. prosince 1998 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém a německém, přičemž obě znění mají stejnou platnost.
Za Českou republiku:
Václav Grulich v. r.
ministr vnitra
Za Rakouskou republiku:
Karl Schlögl v. r.
ministr vnitra