Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon o nemocenském pojištění zaměstnanců

Národní shromáždění Republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

ČL. I

Při celkovém růstu osobní spotřeby všeho obyvatelstva je v zájmu péče o děti, aby rychleji rostla osobní spotřeba rodin s nižšími příjmy, především rodin s více dětmi. Proto se v souvislosti s jinými opatřeními směřujícími ke zvýšení osobní spotřeby nově upravuje také výše přídavků na děti.

ČL. II

Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, se mění a doplňuje takto:

1. § 30 zní:

"(1) Přídavky na děti náleží zaměstnanci, jestliže má nezaopatřené děti ( § 31 ), má předepsaný pracovní úvazek ( § 33 ) a odpracoval stanovený počet pracovních dnů ( § 34 ).

(2) Přídavky na děti náleží tomu zaměstnanci, u něhož se k dětem přihlíží podle zákona o dani ze mzdy jako k vyživovaným osobám; jiné osobě na tytéž děti přídavky nenáleží.

(3) Zaměstnanci povolanému ke službě v ozbrojených silách, s výjimkou příslušníků ozbrojených sil z povolání, náleží na nezaopatřené děti přídavky, jestliže byl v posledních šesti měsících před nástupem služby v ozbrojených silách zaměstnán aspoň 90 dnů. "

2. § 31 zní:

"(1) Za nezaopatřené děti se považují vlastní i osvojené děti zaměstnance nebo jeho manžela, pokud se zdržují na území Československé republiky, a to do skončení povinné školní docházky; za stejných podmínek se považují za nezaopatřené děti oboustranně osiřelí vnuci nebo oboustranně osiřelí sourozenci zaměstnance nebo jeho manžela, jestliže jsou v jejich přímém zaopatření.

(2) Po skončení povinné školní docházky, nejdéle však do 25. roku věku, se děti uvedené v předchozím odstavci považují za nezaopatřené tehdy, jestliže nemají vlastní příjem vyšší než 200 Kčs měsíčně a jestliže

a) se soustavně připravují předepsaným výcvikem nebo studiem na budoucí povolání nebo

b) jsou pro nemoc nebo pro tělesnou či duševní vadu trvale neschopny k práci. "

3. § 32 zní:

"Přídavky se neposkytují na děti:

a) na které náleží sirotčí důchod podle předpisů o důchodovém zabezpečení zaměstnanců nebo o sociálním zaopatření příslušníků ozbrojených sil, popřípadě podle obdobných předpisů;

b) které mají bezplatné plné internátní zaopatření z prostředků rozpočtových, hospodářských nebo jiných organizací;

c) které jsou již déle než šest měsíců v bezplatném plném zaopatření léčebného nebo podobného ústavu. "

4. § 35 zní:

"Přídavky na děti činí, pokud se dále nestanoví jinak, měsíčně:

při hrubém měsíčním výdělku zaměstnance, z jehož pojištění se přídavky na děti poskytují			na 1 dítě	na 2 děti	na 3 děti		na 4 děti	na 5 dětí
Kčs			Kčs	Kčs	Kčs		Kčs	Kčs
	do 1400		70	170	430		690	950
nad 1400	do 2200		70	170	400		640	880
nad 2200		do 3000	70	170	370		590	830
nad 3000		do 3800	neposkytují se	100	330	530		750
nad 3800			neposkytují se	neposkytují se	310	490		710

Při více dětech se zvyšuje částka přídavků na děti, která náleží zaměstnanci na 5 dětí, na každé další dítě
o 260 Kčs měsíčně při hrubém měsíčním výdělku zaměstnance do 1400 Kčs,
o 240 Kčs měsíčně při hrubém měsíčním výdělku zaměstnance nad 1400 Kčs do 3000 Kčs a
o 220 Kčs měsíčně při hrubém měsíčním výdělku zaměstnance nad 3000 Kčs. "

5. § 36 odst. 1 zní:

"(1) Zaměstnanci, který je zároveň uživatelem zemědělské půdy ve výměře nad 0,5 ha (v pastvinářské nebo pícninářské oblasti nad 2 ha), jakož i zaměstnanci, který žije s takovým uživatelem půdy ve společné domácnosti jako člen rodiny, náleží přídavky na děti jen v těchto měsíčních částkách:

při hrubém měsíčním výdělku zaměstnance, z jehož pojištění se přídavky na děti poskytují			na 1 dítě	na 2 děti	na 3 děti		na 4 děti	na 5 dětí
Kčs			Kčs	Kčs	Kčs		Kčs	Kčs
	do 3000		38	86	144		212	290
nad 3000	do 3800		neposkytují se	48	144		212	290
nad 3800			neposkytují se	neposkytují se	144	212		290

Přídavky na 6 dětí činí 378 Kčs měsíčně, na 7 dětí 476 Kčs měsíčně a zvyšují se na každé další dítě o 108 Kčs měsíčně. "

6. § 51 odst. 1 a 2 zní:

"(1) Ústřední rada odborů vydá prováděcí předpisy o peněžitých dávkách; v prováděcích předpisech bude podrobněji stanoveno zejména:

a) které složky příjmů tvoří zaměstnancův výdělek započitatelný pro stanovení nemocenského, podpory při ošetřování člena rodiny a peněžité pomoci v mateřství a jak se postupuje při výpočtu těchto dávek. Ústřední rada odborů může stanovit také odchylky, a to zejména pro případy, kdy zaměstnání netrvalo po celé období, za které se výdělek zjišťuje, nebo kdy je toho třeba se zřetelem ke zvláštním úpravám pracovního poměru;

b) jakou hodnotou se pro určení výdělku oceňují naturální požitky;

c) které doby se započítávají do nepřerušeného zaměstnání v témž podniku;

d) jak se uplatňuje nárok na jednotlivé peněžité dávky a jak se tyto dávky vyplácejí.

(2) Ústřední rada odborů vydá prováděcí předpisy o přídavcích na děti; v nich bude stanoveno zejména:

a) co se považuje za vlastní příjem dítěte;

b) co se považuje za odpracovaný den (směnu) a jak se zjišťuje splnění podmínky stanoveného počtu odpracovaných dnů (směn) při zvláštních úpravách pracovního poměru;

c) které složky příjmů se považují za hrubý výdělek rozhodný pro nárok na přídavky na děti nebo pro jejich výši, za které období se tento výdělek zjišťuje a na jakou dobu se podle něho určuje výše přídavků na děti;

d) komu a jak se přídavky na děti přiznávají, jestliže nárok na přídavky na totéž dítě může uplatnit více zaměstnanců nebo jestliže dítě není v přímém zaopatření zaměstnance, z jehož pojištění se přídavky na děti poskytují, jakož i v kterých případech se přídavky na děti poskytují odchylně od ustanovení § 30 odst. 2 nebo § 32 ;

e) za jakých podmínek mohou být přídavky na děti přiznány na schovance, vnuky nebo sourozence;

f) za jakých podmínek a v jaké výši je možno přídavky na děti přiznat a vyplácet na děti zdržující se mimo území Československé republiky;

g) jak se uplatňuje nárok na přídavky na děti a jak se tyto přídavky vyplácejí. "

7. § 53 odst. 1 zní:

"(1) Nemocenské pojištění se provádí v závodech a v orgánech Revolučního odborového hnutí. "

8. § 63 odst. 3 zní:

"(3) Ústřední rada odborů je oprávněna činit opatření k odstranění tvrdostí, které by se vyskytly při provádění tohoto zákona, a může pověřit jiné odborové orgány, aby taková opatření činily v jednotlivých případech. "

ČL. III

Kde se v zákoně č. 54/1956 Sb. nebo v jiných právních předpisech užívá výrazu "rodinné přídavky", nahrazuje se tento výraz výrazem "přídavky na děti ".

ČL. IV

Tento zákon nabývá účinnosti ode dne 1. dubna 1959; provedou jej všichni členové vlády.

Novotný v. r.
Fierlinger v. r.
Široký v. r.
Dolanský v. r.
Kopecký v. r.
Barák v. r.
inž. Šimůnek v. r.
inž. Jankovcová v. r.
dr. Kyselý v. r.
Plojhar v. r.
dr. Šlechta v. r.
David v. r.
Ďuriš v. r.
Krajčír v. r.
Krosnář v. r.
generálplukovník Lomský v. r.
Machačová v. r.
dr. Nejedlý v. r.
Poláček v. r.
Štrougal v. r.
Uher v. r.
Beran v. r.
Jonáš v. r.
dr. Kahuda v. r.
Reitmajer v. r.
dr. Škoda v. r.
dr. Vlasák v. r.
Brabec v. r.
inž. Černý v. r.
dr. Neuman v. r.
Ouzký v. r.
Pospíšil v. r.
inž. Púčik v. r.