Nařízení vlády České socialistické republiky ze dne 10. ledna 1979 o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Brdy, Jablunkovsko, Krušné hory,Novohradské hory, Vsetínské vrchy a Žamberk-Králíky
Vláda České socialistické republiky nařizuje podle § 18 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách ( vodní zákon):
(1) Oblasti Brd, Jablunkovska, Krušných hor, Novohradských hor, Vsetínských vrchů a Žamberka-Králíků, které pro své přírodní podmínky tvoří významnou přirozenou akumulaci povrchových a podzemních vod, jsou chráněnými oblastmi přirozené akumulace vod (dále jen "chráněné vodohospodářské oblasti").
(2) Hranice chráněných vodohospodářských oblastí uvedených v odstavci 1 jsou vymezeny v příloze tohoto nařízení; mapy chráněných vodohospodářských oblastí jsou uloženy u okresních národních výborů, v Jejichž územní působnosti tyto oblasti jsou.
(1) V chráněných vodohospodářských oblastech se zakazuje:
a) zmenšovat rozsah lesních pozemků v jednotlivých případech o více než 25 ha; v jednotlivé chráněné vodohospodářské oblasti smí být celkově rozsah lesních pozemků snížen nejvýše o 500 ha proti stavu ke dni nabytí účinnosti tohoto nařízení,
b) odvodňovat u lesních pozemků více než 250 ha souvislé plochy,
c) odvodňovat u zemědělských pozemků více než 50 ha souvislé plochy, pokud nebude na základě hydrologického průzkumu prokázáno, že odvodnění neohrozí kapacitu jímací oblasti,
d) těžit rašelinu v množství přesahujícím 500 tisíc m3 v jedné lokalitě, pokud nebude na základě hydrologického průzkumu prokázáno, že těžba rašeliny neohrozí kapacitu jímací oblasti,
e) těžit nerosty povrchovým způsobem nebo provádět jiné zemní práce, které by vedly k odkrytí souvislé hladiny podzemních vod, s výjimkou kamenolomů, v nichž je nutno přejít k polojámové nebo jámové těžbě, a nedojde-li k většímu plošnému odkrytí než 10 ha,
f) těžit a zpracovávat radioaktivní suroviny,
u nichž není zajištěno zneškodňování odpadů
v souladu s předpisy na ochranu jakosti vod,
g) ukládat radioaktivní odpady,
1. zařízení pro výkrm prasat o celkové kapacitě zástavu nad 5000 kusů,
2. skladů ropných látek o objemu jednotlivých nádrží nad 1000 m3 ,
3. tepelných elektráren na tuhá paliva s výkonem nad 200 MW,
4. průmyslových závodů, u nichž by v době provozu došlo k vypouštění nečištěných nebo nedostatečně čištěných odpadních vod, jejichž znečištění přesahuje u
|
BSK5 |
5 t/rok |
|
nerozpuštěných látek |
10 t/rok |
|
minerálních olejů |
5 t/rok |
|
zjevné acidity |
500 kg ekv. /rok |
|
zjevné alkality |
500 kg ekv. /rok rozpuštěné anorganické soli 50 t/rok |
(2) Zákazy podle odstavce 1 se v chráněných vodohospodářských oblastech nevztahují na
a) stavby a zařízení, které byly přede dnem účinnosti tohoto nařízení v souladu s předpisy ve výstavbě nebo v užívání,
b) činnosti, které byly přede dnem účinnosti tohoto nařízení v souladu s předpisy provozovány,
c) činnosti uvedené v odstavci 1 písm. a) , d) a e) , souvisí-li s výstavbou vodních nádrží.
(3) V mimořádných případech může vláda republiky povolit výjimky z ustanovení odstavce 1 písm. a) , e) a h) č. 3 a 4.
V chráněných vodohospodářských oblastech mohou být zřizovány skládky městských a průmyslových odpadů pouze na místech, na nichž nemůže dojít k vyluhování obsahu odpadů do podzemních nebo povrchových vod, anebo jsou-li na nich provedena technická opatření, která zabrání unikání výluhů do podzemních nebo povrchových vod.
Tímto nařízením není dotčena působnost orgánů a úkoly organizací vyplývající z předpisů o státní ochraně přírody a z jiných zvláštních předpisů. 1 )
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1979.
Korčák v. r.
Příloha Chráněná oblast přirozené akumulace vod
Severní část hranice je vedena z obce Hostomice v okrese Beroun severozápadním směrem podél silnice II/115 přes Lochovice a dále podél silnice II/114 přes Hořovice. Pokračuje
podél levého okraje silnice II/117 přes Komárov, Jivinu, Olešnou do Strašic a Dobřívu v okrese Rokycany v Západočeském
kraji. Dobřív míjí po jeho východním okraji a pokračuje stále podél silnice II/117
do Mirošova a odtud podél silnice III/1783 do Příkosic. Hranice jde okolo západního okraje Příkosic jihovýchodním směrem do Vísek a potom jižním směrem kolem obcí Číčov a Borovno.
Jižní část hranice chráněné oblasti jde podél silnice Blovice-Rožmitál pod Třemšínem
z Borovna do obce Věšín v okrese Příbram. Odtud pokračuje podél komunikace
severozápadním směrem kolem Bukové. Od křižovatky silnic do
Mirošova a Příbrami je vedena východním směrem do obce Láz, odkud pokračuje severovýchodním směrem podél silnic I/18 přes Bohutín do Příbrami. Příbram míjí po jejím západním okraji a podél silnice III/11417 a III/11553 jde do obce Buková u Příbrami. Míjí ji po jejím západním okraji a podél silnice III/11553 jde do výchozího bodu v Hostomicích.
Hranice navazuje na hranici chráněné oblasti přirozené akumulace vod Beskydy v ohybu silnice III/01142 před Karpentnou na kótě 419, pokračuje podél této silnice přes Karpentnou až do Bystřice. Je vedena kolem obce severovýchodním směrem a podél silnice III/01146 jde do Nýdku. Na okraji obce odbočuje na polní cestu, podél níž jde severním směrem přes Ostrý a stále po polní cestě kolem Ostrého vrchu ke státní hranici s Polskou lidovou republikou. Dále je vedena po státní hranici až k obci Hrčava, odkud pokračuje po hranici mezi Severomoravským a Středoslovenským krajem. Po této hranici je vedena až k hranici chráněné oblasti přirozené akumulace vod Beskydy a po ní do výchozího bodu u Karpentné.
Hranice je vedena v Západočeském kraji od státní hranice u Výspy v okrese
Cheb podél silnice přes obec Luby do Dolních Lubů, odtud do Božetína, Oldříšské a Svažce, podél Svažeckého potoka ke komunikaci II/212 a po ní až do Horky, odkud pokračuje východním směrem podél přehradní hráze
nádrže Horka do Horního Částkova a do obce Lítov ležící již v okrese
Sokolov a přes obec Habartov až k silnici III/21030, kterou sleduje až za Josefov, kde odbočuje do Hřebenů, přechází
řeku Svatavu a podél polních cest prochází do obcí Boučí a Háj a po
silnicích III. tř. do obce Jindřichovice. V obci Hranice sleduje silnici II/210, za obcí odbočuje a sleduje
silnici II/ 219 až na křižovatku se silnicí II/222 a po ní jde k obci Vřesová, kde se vrací na silnici II/210, sleduje ji k obci Suchá v okrese Karlovy Vary, dále podél silnice
II/209 až ke křižovatce se silnicí III/2205, po níž jde do Fojtova, pak podél levého okraje silnice III/206 do Děpoltovic,
dále podél silnice III/2204 do Hroznětína, odtud směrem východním podél silnice II/221 do Bystřice a podél silnice III/22128 k silnici I/25. Podél této silnice pokračuje směrem jižním až ke křižovatce se silnicí I/13 Ostrov nad Ohří-Chomutov, podél jejíhož
levého okraje jde k Smilovu, kde přechází do Severočeského kraje.
V Severočeském kraji pokračuje hranice chráněné oblasti podél silnice
I/13, obchází Klášterec nad Ohří a jde až ke křižovatce se silnicí III/22316. Podél ní jde směrem severním k útočišti, odtud sleduje okraj
lesního porostu až k severnímu okraji obce Vernéřov, dále podél silnice
III/22429 do Potočné a Nové Vísky. Opět je vedena podél silnice I/13, podél jejíhož
levého okraje jde k obci Černovice. Odtud pokračuje podél železniční
tratě Chomutov-Křímov až k jejímu přechodu přes průmyslový přivaděč vody z Ohře do Bíliny.
Pokračuje podél tohoto přivaděče až k Cihelnám a jde dále po koruně
hráze plánované nádrže Březenec na Březeneckém potoce. Pokračuje podél
okraje lesního porostu severozápadně od Jirkova až k silnici III/2528, podél níž jde až k Drmalům, pak podél silnice III/2529 k silnici I/13, podél níž pokračuje až do údolí Mořicova potoka, dále proti proudu
až k vodárně, od které jde směrem východním podél lesní cesty k zámku Jezeří. Od zámku Jezeří po vrstevnici 360 m n. m. až do
údolí Albrechtického potoka a odtud po levém okraji lesní cesty nad
vrstevnicí 350 m n. m., kolem severního okraje obce Horní Jiřetín, dále podél levého okraje
silnice I/13 k obci Hamr. Tuto obec obchází podél okraje lesa a pokračuje
směrem severovýchodním stále podél okraje lesního porostu okolo
Litvínova a dále 500 m nad silnicí III/0138 přes Loučnou, dále souběžně se silnicí III/01310. Od místa jejího přechodu přes železniční trať Most-Moldava sleduje tuto trať souběžně až na východní konec nádraží Osek, kde se vzdálenost hranice
od tratě snižuje na 400 m a probíhá až k západnímu okraji nádraží Hrob.
Přes obec Hrob jde až k Střelné, odtud podél silnice I/13 přes obec Dubí až do Krupky
ke křižovatce této silnice se železniční tratí Oldřichov-Děčín. Pokračuje podél této železniční tratě až ke křížení
se Ždírnickým potokem, sleduje tento potok proti proudu a ve vzdálenosti 400 m od tratě ČSD pokračuje směrem východním souběžně s tratí až k nepojmenovanému
potoku před Telnicí, podél něhož se vrací k trati a pokračuje do Telnice v okrese Ústí nad Labem. Odtud je vedena podél
silnice III/2484 k Adolfovu, dále podél silnice III/2484 a III/2488 ke státní hranici s NDR. Podél této státní hranice je hranice chráněné oblasti vedena jihozápadním
směrem k Výspě, z níž vychází.
Hranice je vedena z Nových Hradů jihovýchodním směrem podél silnice III/15616 ke státní hranici s Rakouskou spolkovou republikou. Podél této hranice je vedena až k silnici I/3 (E 14) Dolní Dvořiště-České Budějovice a podél její pravé strany pokračuje severním směrem přes Dolní Dvořiště do Kaplic. Obchází je po jejich jižním okraji a dále je vedena na východ podél pravé strany silnice II/154 do obce Benešov nad Černou, pokračuje severovýchodně do obce Rychnov u Nových Hradů, odtud podél silnice III/15414 až ke křižovatce se silnicí II/156 Nové Hrady -Trhové Sviny a podél této silnice je vedena směrem jihovýchodním do výchozího bodu v Nových Hradech.
Hranice navazuje na hranici chráněné oblasti přirozené akumulace vod Beskydy v místě křížení železniční tratě Ostrava-Valašské Meziříčí se silnicí I/57. Odtud pokračuje podél této silnice do Valašského Meziříčí, obchází město po severním a západním okraji a je vedena podél silnice I/18 Valašské Meziříčí-Bystřice pod Hostýnem přes obce Poličná, Branky do obce Loučka a odtud podél silnice III/01868 do Podolí a do obce Lázy. Pokračuje polní cestou jihozápadním směrem až k hranici mezi krajem Severomoravským a Jihomoravským a je vedena po této hranici až k jejímu průsečíku s hranicí SSR. Dále pokračuje severovýchodním směrem po hranici SSR k osadě Strelenka, kde navazuje na hranici chráněné oblasti přirozené akumulace vod Beskydy, po které je vedena k výchozímu bodu u Valašského Meziříčí.
Hranice navazuje v obci Pěčín v okrese Rychnov nad Kněžnou na hranici chráněné oblasti přirozené akumulace vod Orlické
hory, odkud je vedena jižním směrem podél silnice II/310 přes obec Kameničná v okrese ústí nad Orlicí až k silnici I/II. Dále pokračuje jihovýchodním směrem okolo severního a východního okraje
Žamberku, dále podél levého okraje silnice I/II do Jablonného nad Orlicí a stále podél silnice I/II do obce Červená Voda, přes Bílou
Vodu a na křižovatce se silnicí III/31230 odbočuje východním směrem podél této silnice k Moravskému Karlovu.
V tomto úseku opouští Východočeský kraj.
V kraji Severomoravském pokračuje dále podél silnice III/31230 až k silnici II/312, podél níž jde až k silnici II/446 a po ní až do obce Hanušovice v okrese Šumperk.
Odtud podél silnice II/ 369 do Jindřichova, Branné a Ostružné. Odtud jde podél silnice III/3693 do Petříkova. Pokračuje údolím Černého potoka a končí na pravoúhlém
lomu státní hranice s Polskou lidovou republikou severovýchodně od kóty
1114 (Brousek). Dále je hranice chráněné oblasti vedena po státní hranici až k hranici chráněné oblasti přirozené akumulace vod Orlické hory a po ní do výchozího bodu v obci Pěčín.
Mapy chráněných oblastí přirozené akumulace vod vydává Český úřad geodetický a kartografický
pro ministerstvo lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky v měřítku 1:50 000.
1) Např. nařízení vlády České socialistické republiky č. 25/1975 Sb., jímž se stanoví ukazatele přípustného stupně znečištění vod, vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky č. 28/1975 Sb., kterou se určují vodárenské toky a jejich povodí a stanoví seznam vodohospodářsky významných vodních toků, § 16 vyhlášky ministerstva zdravotnictví č. 45/1966 Sb., o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek, zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech.