Vyhláška ministra zahraničních věcí o Dohodě o provádění článku VII Všeobecné dohody o clech a obchodu a Protokolu k ní
Dne 12. dubna 1979 byla v Ženevě sjednána Dohoda o provádění článku VII Všeobecné dohody o clech a obchodu a dne 1. listopadu 1979 byl v Ženevě sjednán Protokol k Dohodě o provádění článku VII Všeobecné dohody o clech a obchodu.
Jménem Československé socialistické republiky byly Dohoda i Protokol podepsány v Ženevě dne 2. dubna 1984.
S Dohodou i Protokolem vyslovilo souhlas Federální shromáždění Československé socialistické
republiky a prezident Československé socialistické republiky je ratifikoval. Ratifikační listina byla uložena u depozitáře,
kterým je generální ředitel Smluvních stran Všeobecné dohody o clech a obchodu, dne 28. května 1984.
Dohoda i Protokol vstoupily v platnost dnem 1. ledna 1981. Pro Československou
socialistickou republiku vstoupily v platnost dnem 27. června 1984.
Český překlad Dohody i Protokolu se vyhlašuje současně.
Ministr:
Ing. Chňoupek v. r.
DOHODA O PROVÁDĚNÍ ČLÁNKU VII VŠEOBECNÉ DOHODY O CLECH A OBCHODU
Všeobecný úvodní komentář
1. Prvotním základem pro celní hodnotu podle této Dohody je "převodní hodnota", definovaná v čl. 1. Článek 1 nutno číst spolu s článkem 8, který stanoví mezi jiným úpravy skutečně placených cen nebo cen, které mají být zaplaceny v případech, kdy určité zvláštní prvky, jež se považují za součást hodnoty pro celní účely, připadají k tíži kupujícího, ale nejsou zahrnuty do ceny skutečně placené nebo která má být zaplacena za dovážené zboží. Článek 8 také zajišťuje, aby do převodní ceny byla zahrnuta určitá plnění kupujícího ve prospěch prodávajícího, která mohou mít spíše povahu zboží nebo služeb než formu peněz. Články 2 až 7 včetně stanoví metody stanovení celní hodnoty, pokud nemůže být určena podle ustanovení čl. 1.
2. Nemůže-li být celní hodnota určena podle ustanovení článku 1, mělo by normálně dojít ke konzultaci mezi celní správou a dovozcem, aby se dospělo k podkladu pro hodnotu podle ustanovení článků 2 nebo 3. Může se např. stát, že dovozce má informace o celní hodnotě stejného nebo podobného zboží, které celní správa v místě dovozu v dané době právě nemá. Nebo naopak, celní správa může mít informace o celní hodnotě stejného nebo podobného zboží, k nimž dovozce nemá snadný přístup. Konzultace mezi oběma stranami umožní výměnu informací při zachování požadavků obchodního tajemství za účelem určení vhodného základu hodnoty pro celní účely.
3. Články 5 a 6 poskytují dvě základny pro určení celní hodnoty, nemůže-li být stanovena na základě převodní hodnoty dováženého zboží nebo stejného nebo podobného dováženého zboží. Podle 1. odstavce článku 5 se celní hodnota určuje na základě ceny, za kterou se zboží prodává ve stavu, v jakém bylo dovezeno, kupujícímu, který není ve spojení s prodávajícím v zemi dovozu. Dovozce má též právo, jestliže o to požádá, aby ustanovení článku 5 byla použita pro určení hodnoty zboží, které bylo po dovozu dále zpracováno. Podle článku 6 se celní hodnota zjišťuje na základě hodnoty vypočtené. Obě tyto metody jsou spojeny s určitými potížemi a proto má dovozce podle článku 4 právo vybrat si pořadí použití těchto dvou metod.
4. Článek 7 vysvětluje, jak se má určovat celní hodnota v případech, kdy se nedá zjistit podle žádného z předcházejících článků.
DOHODA O PROVÁDĚNÍ ČLÁNKU VII VŠEOBECNÉ DOHODY O CLECH A OBCHODU
Se zřetelem k Mnohostranným obchodním jednáním strany této Dohody (dále jen "strany")
přejíce si podporovat cíle Všeobecné dohody o clech a obchodu (dále jen "Všeobecná dohoda" nebo "GATT") a zajistit další výhody pro mezinárodní obchod rozvojových zemí;
uznávajíce důležitost ustanovení článku VII Všeobecné dohody o clech a
obchodu a přejíce si vypracovat pravidla pro jejich provádění v zájmu
zajišťování větší jednotnosti a určitosti v jejich provádění;
uznávajíce potřebu spravedlivého, jednotného a nestranného systému pro
zjišťování hodnoty zboží pro celní účely, který vylučuje použití neomezených nebo fiktivních celních hodnot;
uznávajíce, že základem pro hodnocení zboží pro celní účely by měla být pokud možno převodní hodnota zboží, které má být hodnoceno;
uznávajíce, že celní hodnota by měla být určována podle jednoduchých a
spravedlivých kritérií slučitelných s obchodní praxí a že hodnotící
řízení by mělo být používáno všeobecně bez rozdílu mezi zdroji dodávek;
uznávajíce, že hodnotící řízení nemá být používáno k potírání dumpingu;
dohodly se takto:
ČÁST I - PRAVIDLA PRO CELNÍ HODNOTU
1. Celní hodnotou dováženého zboží bude převodní hodnota, to jest cena skutečně placená nebo která má být zaplacena za zboží, když bylo prodáno pro vývoz do země dovozu v souladu s ustanoveními článku 8, za předpokladu:
a) že tu nejsou žádná omezení pokud jde o určení nebo použití zboží kupujícím s výjimkou omezení, která
(i) jsou uložena nebo požadována zákonem nebo úřady země dovozu;
(ii) omezují zeměpisnou oblast, v níž zboží může být dále prodáno; nebo
(iii) neovlivňují podstatně hodnotu zboží;
b) že prodej nebo cena nejsou podrobeny podmínkám nebo plněním, jejichž hodnota se nedá zjistit ve vztahu ke zboží, které má být hodnoceno;
c) že žádná část výtěžku jakéhokoli dalšího prodeje, postoupení nebo použití zboží kupujícím nepřipadne přímo nebo nepřímo prodávajícímu, pokud by se nedala provést přiměřená úprava podle ustanovení článku 8; a
d) že kupující a prodávající nejsou ve vzájemném spojení, nebo kde kupující a prodávající jsou ve spojení, že převodní hodnota je přijatelná pro celní účely podle ustanovení odstavce 2 tohoto článku.
a) Při rozhodování o tom, je-li převodní hodnota přijatelná pro účely odstavce 1 , nebude skutečnost, že kupující a prodávající jsou ve spojení ve smyslu článku 15, sama o sobě důvodem pro to, aby převodní hodnota byla považována za nepřijatelnou. V takovém případě se přezkoumají okolnosti, které se týkají prodeje, a převodní hodnota bude přijata, jestliže spojení neovlivnilo cenu. Má-li celní správa na základě informací poskytnutých dovozcem nebo jinak získaných důvody pro to, aby považovala cenu za ovlivněnou spojením, sdělí své důvody dovozci a poskytne mu přiměřenou možnost k odpovědi. Požádá-li o to dovozce, budou mu důvody sděleny písemně.
b) Při prodeji mezi osobami, které jsou ve spojení, bude převodní hodnota přijata a zboží ohodnoceno podle ustanovení odst. 1 , dokáže-li dovozce, že tato hodnota je velmi blízká některé z těchto hodnot ze stejné doby nebo ze skoro stejné doby:
(i) převodní hodnotě z prodejů stejného nebo podobného zboží pro vývoz do stejné země dovozu kupujícím, kteří nejsou ve spojení;
(ii) celní hodnotě stejného nebo podobného zboží určené podle ustanovení čl. 5;
(iii) celní hodnotě stejného nebo podobného zboží určené podle ustanovení čl. 6;
(iv) převodní hodnotě z prodejů mezi kupujícími, kteří nejsou ve spojení, při vývozu do stejné země dovozu, přičemž zboží bude stejné jako zboží dovážené, ale bude pocházet z jiné země, pokud prodávající v obou porovnávaných transakcích nejsou ve spojení.
Při použití předcházejících kritérií je třeba patřičně přihlédnout k prokázaným rozdílům v komerčních úrovních, úrovních množství, v prvcích vyjmenovaných v článku 8 a v nákladech připadajících na prodávajícího v prodejích, v nichž on a kupující nejsou ve spojení, a které na něj nepřipadají v prodejích, při nichž on a kupující jsou ve spojení.
c) Kritéria uvedená v odstavci 2 b) se mají použít na návrh dovozce a pouze pro účely srovnání. Náhradní hodnoty nelze stanovit podle ustanovení odstavce 2 b ).
a) Nemůže-li být celní hodnota dováženého zboží určena podle ustanovení článku 1, bude celní hodnotou převodní hodnota stejného zboží prodávaného pro vývoz do stejné země dovozu a vyváženého ve stejnou nebo skoro stejnou dobu jako zboží, které má být ohodnoceno.
b) Při provádění tohoto článku se použije převodní hodnoty stejného zboží prodaného na stejné komerční úrovni a v podstatě ve stejném množství jako zboží, které má být ohodnoceno. Nezjistí-li se takový prodej, použije se převodní hodnota stejného zboží prodaného na odlišné komerční úrovni a nebo v odlišném množství, upravená s ohledem na rozdíly vyplývající z komerční úrovně a nebo z množství, pokud se takovéto úpravy mohou provést na základě předložených průkazů, které jasně potvrzují, že jsou rozumné a správné, ať již vedou ke zvýšení nebo snížení hodnoty.
2. Pokud jsou v převodní hodnotě zahrnuty náklady a výlohy zmíněné v článku 8 odst. 2 , bude tato hodnota upravena tak, aby se přihlédlo k význačným rozdílům těchto nákladů a výloh vyplývajícím ze vzdáleností a způsobů dopravy mezi dováženým zbožím a stejným zbožím, o které jde.
3. Zjistí-li se při provádění tohoto článku více než jedna převodní hodnota stejného zboží, použije se nejnižší taková hodnota k určení celní hodnoty dovezeného zboží.
a) Nemůže-li být celní hodnota dováženého zboží určena podle ustanovení článků 1 a 2, bude celní hodnotou převodní hodnota podobného zboží prodávaného pro vývoz do stejné země dovozu a vyváženého ve stejnou nebo skoro stejnou dobu jako zboží, které má být ohodnoceno.
b) Při provádění tohoto článku se použije převodní hodnoty podobného zboží prodaného na stejné komerční úrovni a v podstatě ve stejném množství jako zboží, které má být ohodnoceno. Nezjistí-li se takový prodej, použije se převodní hodnota podobného zboží prodaného na odlišné komerční úrovni a nebo v odlišném množství, upravená s ohledem na rozdíly vyplývající z komerční úrovně a nebo z množství, pokud se takovéto úpravy mohou provést na základě předložených průkazů, které jasně potvrzují, že jsou rozumné a správné, ať již vedou ke zvýšení nebo snížení hodnoty.
2. Pokud jsou v převodní hodnotě zahrnuty náklady a výlohy zmíněné v článku 8 odst. 2 , bude tato hodnota upravena tak, aby se přihlédlo k význačným rozdílům těchto nákladů a výloh vyplývajícím ze vzdáleností a způsobu dopravy mezi dováženým zbožím a podobným zbožím, o které jde.
3. Zjistí-li se při provádění tohoto článku více než jedna převodní hodnota podobného zboží, použije se nejnižší taková hodnota k určení celní hodnoty dovezeného zboží.
Nemůže-li být celní hodnota dováženého zboží určena podle ustanovení článků 1, 2 a 3, bude celní hodnota určena podle ustanovení článku 5, nebo, pokud celní hodnotu nebude možno určit podle tohoto článku, podle článku 6; na žádost dovozce může být pořadí použití článků 5 a 6 obráceno.
a) Je-li dovážené zboží nebo stejné nebo podobné dovážené zboží prodáváno v zemi dovozu ve stavu, v jakém bylo dovezeno, bude celní hodnota dovezeného zboží podle ustanovení tohoto článku založena na jednotkové ceně, za kterou se dovážené zboží nebo stejné nebo podobné zboží takto prodává v největším úhrnném množství v době dovozu ohodnocovaného zboží nebo ve skoro stejnou dobu osobám, které nejsou ve spojení s osobami, od nichž takové zboží kupují, s výhradou srážek, které se týkají:
(i) buď provizí všeobecně placených nebo dohodnutých, nebo přirážek všeobecně používaných za zisk a všeobecné výlohy ve spojitosti s prodeji dovezeného zboží stejné kategorie nebo druhu v této zemi;
(ii) obvyklých dopravních a pojišťovacích výloh a s tím souvisících výloh vzniklých v zemi dovozu;
(iii) případně nákladů a výloh uvedených v článku 8 odstavce 2 ; a
(iv) cel a ostatních státních daní, které mají být zaplaceny v zemi dovozu z titulu dovozu nebo prodeje zboží.
b) Neprodává-li se dovážené zboží ani stejné nebo podobné dovezené zboží v době dovozu zboží, které má být ohodnoceno, ani ve skoro stejné době, bude celní hodnota založena na jednotkové ceně, za kterou se dovážené zboží nebo stejné nebo podobné zboží prodává v zemi dovozu ve stavu, v jakém bylo dovezeno, v nejbližší době po dovozu ohodnoceného zboží, nejpozději však před uplynutím 90 dnů po tomto dovozu, při zachování ostatních ustanovení odstavce 1 a) tohoto článku.
2. Není-li dovážené zboží ani stejné nebo podobné dovážené zboží prodáváno v zemi dovozu ve stavu, v jakém bylo dovezeno, bude celní hodnota založena, pokud o to dovozce požádá, na jednotkové ceně, za kterou se dovážené zboží prodává po dalším zpracování v největším úhrnném množství osobám v zemi dovozu, které nejsou ve spojení s osobami, od nichž takové zboží kupují, s náležitým přihlédnutím k hodnotě přidané v důsledku tohoto zpracování a po srážkách uvedených v odstavci 1 a) tohoto článku.
1. Celní hodnota dováženého zboží určená podle ustanovení tohoto článku se zakládá na vypočtené hodnotě. Vypočtená hodnota bude sestávat ze součtu:
a) ceny nebo hodnoty materiálu a výroby nebo jiného pracovního postupu k výrobě dováženého zboží;
b) částky pro zisk a všeobecné výlohy ve výši obvykle zahrnované do prodejů zboží stejné kategorie nebo druhu jako je ohodnocované zboží, které uplatňují výrobci v zemi vývozu pro vývoz do země dovozu;
c) ceny nebo hodnoty všech ostatních výloh, k nimž je nutno přihlížet při volbě způsobu hodnocení každou stranou podle článku 8 odst. 2 .
2. Žádná strana nemůže žádat ani donutit žádnou osobu, která nesídlí na jejich území, aby předložila k přezkoumání nebo dovolila přístup k jakýmkoliv účtům nebo jiným záznamům za účelem určování vypočtené hodnoty. Nicméně může být informace, kterou poskytl výrobce zboží za účelem určení celní hodnoty podle ustanovení tohoto článku, ověřována v jiné zemi úřady země dovozu se souhlasem výrobce, za předpokladu, že vláda dotyčné země je dostatečně předem vyrozuměna a nemá námitek proti vyšetření.
1. Nemůže-li být celní hodnota dováženého zboží určena podle ustanovení článků 1 až 6 včetně, bude určena s použitím rozumných prostředků slučitelných se zásadami a všeobecnými předpisy této Dohody a článku VII Všeobecné dohody o clech a obchodu (dále GATT) a na základě údajů, které jsou k dispozici v zemi dovozu.
2. Celní hodnota podle ustanovení tohoto článku se nebude zakládat na:
a) prodejní ceně v zemi dovozu týkající se zboží vyráběného v této zemi;
b) systému, který stanoví přijímání vyšší ze dvou alternativních hodnot pro celní účely;
c) ceně zboží na domácím trhu v zemi vývozu;
d) výrobních nákladech jiných než na vypočtených hodnotách, které byly určeny pro stejné nebo podobné zboží v souladu s ustanoveními čl. 6;
e) ceně zboží pro vývoz do jiné země než země dovozu;
f) minimálních celních hodnotách;
g) libovolných nebo fiktivních hodnotách.
3. Požádá-li o to, bude dovozce písemně vyrozuměn o celní hodnotě určené podle ustanovení tohoto článku a o metodě, která byla použita k určení této hodnoty.
1. Při určení celní hodnoty podle ustanovení článku 1 připočtou se k ceně skutečně placené nebo ceně, která má být za dovezené zboží zaplacena:
a) dále uvedené prvky, pokud jsou hrazeny kupujícím a nejsou zahrnuty v ceně skutečně placené nebo která má být zaplacena:
(i) provize a odměny za zprostředkování, s výjimkou nákupních provizí;
(ii) cena nádob, které se pro celní účely považují za jednotu se zbožím;
(iii) cena obalů zahrnující jak práci, tak i materiál;
b) hodnota, vhodným způsobem rozvržená, dále uvedeného zboží a služeb, pokud jsou poskytovány přímo nebo nepřímo kupujícím zdarma nebo za sníženou cenu a použity při výrobě nebo prodeji k vývozu dováženého zboží, pokud tato hodnota nebyla zahrnuta do ceny skutečně placené nebo která má být zaplacena:
(i) materiály, součástky, díly a podobné položky začleněné do dováženého zboží;
(ii) nářadí, matrice, slévačské formy a jiné předměty použité k výrobě dovezeného zboží;
(iii) materiály spotřebované k výrobě dovezeného zboží;
(iv) technika, vývoj, umělecká práce, design a plány a nákresy provedené jinde než v zemi dovozu a potřebné pro výrobu dovezeného zboží;
c) poplatky za používání patentů a licenční poplatky týkající se ohodnocovaného zboží, které musí platit kupující, ať již přímo nebo nepřímo, jako podmínku prodeje ohodnocovaného zboží, pokud tyto poplatky nejsou zahrnuty v ceně skutečně placené nebo která má být zaplacena;
d) hodnota jakékoliv části výnosu pozdějšího dalšího prodeje, postoupení nebo pozdějšího použití dovezeného zboží, která připadne přímo nebo nepřímo prodávajícímu.
2. Při vydávání svých předpisů zajistí každá strana, aby do celní hodnoty byly zahrnuty nebo z ní byly vyloučeny vcelku nebo zčásti tyto položky:
a) náklady dopravy dosavadního dováženého zboží do přístavu nebo místa dovozu;
b) výlohy za nakládání, vykládání a manipulaci spojené s dopravou dováženého zboží do přístavu nebo místa dovozu; a
3. Každý dodatek, který bude připočten k ceně skutečně placené nebo která by měla být zaplacena na základě tohoto článku, bude založen na údajích, které jsou objektivní a schopné kvantifikace.
4. K ceně skutečně placené nebo která by měla být zaplacena, nebudou připočteny žádné dodatky s výjimkou těch, které jsou uvedeny v tomto článku.
1. Je-li k určení celní hodnoty třeba přepočtu měny, použije se měnového kursu, který je řádně uveřejněn příslušnými úřady země dovozu a vyjadřuje co nejúčinněji běžnou hodnotu takové měny v obchodních operacích vyjádřenou v měně země dovozu pro období, na které platí toto oznámení.
2. Použije se kursové sazby, která platí buď v době vývozu nebo v době dovozu, podle rozhodnutí každé strany.
Každou informaci, která je důvěrná svou povahou nebo která byla poskytnuta důvěrným způsobem pro účely celního hodnocení, budou příslušné úřady považovat za přísně důvěrnou a nebudou ji dále sdělovat bez výslovného souhlasu osoby nebo vlády, která ji poskytla, pokud by nebylo třeba ji sdělit v rámci soudního řízení.
1. Předpisy každé strany mají dovozci nebo kterékoli jiné osobě, která je povinna zaplatit clo, poskytnout možnost odvolání bez pokuty.
2. První právo odvolání bez pokuty může být poskytnuto v rámci celní správy nebo k nezávislému orgánu, ale předpisy každé strany mají zajistit právo odvolání bez pokuty k instanci soudní.
3. Stěžovatel bude vyrozuměn o vyřízení odvolání a důvody rozhodnutí mu budou sděleny písemně. Stěžovatel bude též poučen o svém právu na případný další opravný prostředek.
Zákony, nařízení, soudní rozhodnutí a správní rozhodnutí všeobecné platnosti, kterými se provádí tato Dohoda, budou zemí dovozu uveřejněny v souladu s článkem X Všeobecné dohody o clech a obchodu.
Bude-li v průběhu určování celní hodnoty dováženého zboží třeba odložit konečné rozhodnutí o této celní hodnotě, může dovozce nicméně vyzvednout své zboží z celnice, jestliže na požádání složí dostatečnou záruku ve formě jistoty, depozita nebo jiným vhodným způsobem kryjícím definitivní clo, kterým může být zboží zatíženo. Předpisy každé strany budou pamatovat příslušnými pravidly na takové případy.
Poznámky v příloze I k této Dohodě jsou nedílnou součástí této Dohody a články této Dohody mají být čteny a prováděny ve spojitosti s příslušnými poznámkami. Přílohy II a III také tvoří nedílnou část Dohody.
a) "celní hodnota dováženého zboží" znamená hodnotu zboží pro účely vybírání hodnotových cel z dováženého zboží;
b) "země dovozu" znamená zemi nebo celní území dovozu; a
c) "vyrobené" zahrnuje vypěstované, vypracované a vydolované.
a) V této dohodě "stejné zboží" znamená zboží, které je stejné ve všech ohledech včetně typických znaků, jakosti a jména. Menší rozdíly ve vzhledu nevylučují, aby zboží, které jinak odpovídá definici, bylo považováno za stejné.
b) V této Dohodě "podobné zboží" znamená zboží, které, ač není podobné ve všech ohledech, má podobné znaky a podobné složení, což umožňuje, aby plnilo stejnou funkci a bylo komerčně zaměnitelné. Jakost zboží, jeho název a existence výrobní nebo obchodní známky patří mezi činitele, které je nutno vzít v úvahu při posuzování, zda jde o podobné zboží.
c) Pojmy "stejné zboží" a "podobné zboží" nezahrnují případnou techniku, vývoj, uměleckou praxi, design nebo plány a náčrtky, pro které nebyla provedena žádná úprava podle článku 8 1 (b) (iv), protože tyto práce byly provedny v zemi dovozu.
d) Zboží se nebude posuzovat za "stejné" nebo "podobné", není-li vyrobeno ve stejné zemi jako zboží, které má být ohodnoceno.
e) Zboží vyrobené jinou osobou může být vzato v úvahu pouze tehdy, není-li tu stejné zboží nebo podobné zboží vyrobené stejnou osobou jako zboží, které má být ohodnoceno.
3. V této Dohodě "zboží stejné kategorie nebo druhu" znamená zboží, které patří do jedné skupiny nebo řady zboží vyráběné zvláštním odvětvím výroby nebo zvláštním úsekem výrobního odvětví, a zahrnuje stejné nebo podobné zboží.
4. Pro účely této Dohody se bude mít zato, že osoby jsou ve spojení, jestliže:
a) jedna z nich je členem ředitelství nebo správní rady podniku druhé a navzájem;
b) jsou právně uznanými společníky;
c) jsou zaměstnavatelem a zaměstnancem;
d) jakákoli osoba vlastní, kontroluje nebo má přímo nebo nepřímo v držení 5% nebo více akcií nebo podílů s hlasovacím právem jedné a druhé osoby;
e) jedna z nich přímo nebo nepřímo kontroluje druhou;
f) obě jsou přímo nebo nepřímo kontrolovány třetí osobou;
g) obě společně přímo nebo nepřímo kontrolují třetí osobu; nebo
5. Osoby, které jsou vzájemně sdruženy v obchodě tím, že jedna z nich je výhradním zástupcem, výhradním distributorem nebo výhradním koncesionářem druhé osoby, ať jakkoli nazvaným, budou považovány za osoby, které jsou ve spojení, pokud spadají pod kritéria uvedená v odstavci 4 tohoto článku.
Dovozce má právo, aby mu celní správa země dovozu na písemnou žádost písemně sdělila, jakým způsobem byla celní hodnota dovezeného zboží určena.
Žádné ustanovení této Dohody nebude vykládáno tak, aby omezovalo nebo zpochybňovalo práva celní správy ověřovat pravdivost nebo přesnost jakéhokoli potvrzení, dokumentu nebo prohlášení předloženého k účelům zjišťování celní hodnoty.
ČÁST II - PROVÁDĚNÍ DOHODY, KONZULTACE A ŘEŠENÍ SPORŮ
Podle této Dohody se zřizuje:
1. Výbor pro celní hodnocení (dále Výbor) složený ze zástupců všech stran této Dohody. Výbor zvolí svého předsedu a bude se normálně scházet jednou do roka nebo jak jinak předvídáno příslušnými ustanoveními této Dohody za tím účelem, aby stranám této Dohody byla poskytnuta možnost poradit se o otázkách týkajících se provádění systému celního hodnocení s kteroukoliv stranou této Dohody, pokud by mohlo ovlivňovat funkci této Dohody nebo podporu jejích cílů, a aby plnil jiné úkoly, které by mu byly přikázány stranami této Dohody. Sekretariát GATTu bude zajišťovat služby sekretariátu Výboru.
2. Technický výbor pro celní hodnocení (dále Technický výbor) pod záštitou Rady pro celní spolupráci, který bude plnit úkoly uvedené v příloze II k této Dohodě a bude postupovat podle jednacích pravidel obsažených ve zmíněné příloze.
1. Domnívá-li se některá strana této Dohody, že výhoda, která pro ni vyplývá přímo nebo nepřímo, je zmařena nebo ohrožena nebo že dosažení některého z cílů této Dohody je ohroženo opatřeními jiné strany nebo jiných stran této Dohody, může za účelem vzájemně uspokojivého řešení této otázky požádat dotyčnou stranu nebo strany o konzultace.
2. Dotyčné strany zahájí vyžádané konzultace bez prodlení.
3. Strany, které zahájily konzultace o některé otázce týkající se provádění této Dohody, se vynasnaží, aby konzultace ukončily v rozumně krátké době. Technický výbor poskytne na požádání radu o pomoc stranám, které zahájily konzultace.
1. Nedosáhne-li se v konzultacích podle čl. 19 vzájemně uspokojivého řešení, sejde se Výbor na žádost kterékoli strany tohoto sporu do třiceti dnů od dojití žádosti, aby vyšetřil záležitost za účelem usnadnění vzájemně uspokojujícího řešení.
2. Při vyšetřování záležitosti a volbě postupu Výbor uváží, týkají-li se sporné otázky obchodně-politického posouzení nebo problémů, které vyžadují podrobné technické posouzení. Výbor může požádat z vlastní iniciativy, aby Technický výbor provedl přezkoumání ve smyslu níže uvedeného odstavce 4 jakékoli otázky, která vyžaduje technické posouzení. Na žádost kterékoli strany sporu, která se domnívá, že problematika se týká otázek technické povahy, požádá Výbor Technický výbor, aby provedl takové přezkoumání.
3. V průběhu kterékoli fáze řízení mohou být konzultovány k tomu způsobilé instituce a znalci v příslušné problematice; od takovýchto institucí a znalců je možno žádat vhodné informace a pomoc. Výbor může vzít v úvahu výsledky práce Technického výboru, které se vztahují k sporné záležitosti.
4. Je-li Výbor požádán podle ustanovení výše uvedeného 2. odstavce, přezkouší otázku a předloží Výboru zprávu nejpozději do tří měsíců ode dne, kdy mu byla technická otázka postoupena, pokud by tato lhůta nebyla prodloužena vzájemnou dohodou stran sporu.
5. V případech, kdy záležitost není postoupena Technickému výboru, zřídí Výbor na žádost kterékoli strany sporu panel, není-li dosaženo vzájemně uspokojujícího řešení do tří měsíců ode dne, kdy byl Výbor požádán, aby záležitost vyšetřil. Byla-li záležitost postoupena Technickému výboru, zřídí Výbor panel na žádost kterékoli strany sporu, nedosáhne-li se vzájemně uspokojujícího řešení do jednoho měsíce ode dne, kdy Technický výbor předloží svou zprávu Výboru.
a) Je-li ustaven panel, řídí se pravidly uvedenými v příloze III.
b) Vypracuje-li Technický výbor zprávu o technické stránce sporné záležitosti, použije panel této zprávy jako základ pro své posouzení technické stránky sporné záležitosti.
7. Po skončení šetření nebo po předložení zprávy Technického výboru nebo panelu Výboru posoudí Výbor záležitost bez prodlení. Pokud jde o zprávy panelu, učiní Výbor patřičné opatření do třiceti dnů od dojití zprávy. Takové opatření bude zahrnovat:
(i) vylíčení skutkového stavu sporné věci; a
(ii) doporučení jedné nebo více stranám Dohody nebo jakékoli jiné rozhodnutí, které bude považovat za přiměřené.
8. Domnívá-li se strana, jíž bylo určeno doporučení, že není s to je provést, má ihned sdělit písemně důvody Výboru. V tomto případě Výbor posoudí, jaké další opatření by bylo vhodné.
9. Usoudí-li Výbor, že okolnosti jsou dostatečně vážné, aby ospravedlnily takové opatření, může zmocnit jednu nebo více stran této Dohody, aby odvolaly vůči kterékoli jiné nebo jiným stranám této Dohody plnění závazků podle této Dohody v rozsahu, který považují za přiměřený daným okolnostem.
10. Výbor bude sledovat každou záležitost, o níž vydal doporučení nebo rozhodnutí.
11. Dojde-li mezi stranami ke sporu, který se týká práv a závazků podle této dohody, mají strany vyčerpat řízení o řešení sporů podle této Dohody než uplatní práva, která mají podle Všeobecné dohody včetně práva dovolat se jejího článku XXIII.
ČÁST III - ZVLÁŠTNÍ A ODLIŠNÉ ZACHÁZENÍ
1. Rozvojové země, které jsou stranami této dohody, mohou odložit provedení jejich ustanovení o dobu nepřesahující pět let ode dne nabytí platnosti Dohody pro tyto země. Rozvojové země, které se rozhodnou pro odklad provedení této Dohody, to oznámí generálnímu řediteli Smluvních stran GATTu.
2. Dodatkem k výše uvedenému 1. odstavci mohou rozvojové země, které jsou stranami této Dohody, odložit provádění článku 1 odstavce 2 (b) (iii) a článku 6 o dobu nepřesahující tři roky ode dne, kdy uvedly v účinnost všechna ostatní ustanovení této Dohody. Rozvojové země, které se rozhodnou pro odklad provedení ustanovení uvedených v tomto odstavci, to oznámí generálnímu řediteli Smluvních stran GATTu.
3. Vyspělé země, které jsou stranami této Dohody, poskytnou podle vzájemně dohodnutých podmínek technickou pomoc rozvojovým zemím, které o to požádají. Na tomto základě vypracují vyspělé země programy technické pomoci, které mohou zahrnovat mezi jiným školení personálu, pomoc při přípravě prováděcích opatření, přístup k zdrojům informací o metodice celního hodnocení a rady o provádění ustanovení této Dohody.
ČÁST IV. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ PŘIJETÍ A PŘÍSTUP
1. Tato Dohoda bude vystavena k přijetí podpisem nebo jinak vládami smluvních stran GATTu a Evropským hospodářským společenstvím.
2. K této Dohodě mohou přistoupit podpisem nebo jinak vlády, které přistoupily prozatímně k Všeobecné dohodě za podmínek týkajících se účinného použití práv a závazků podle této Dohody, které berou v úvahu práva a závazky uvedené v dokumentech upravujících jejich prozatímní přístup.
3. K této Dohodě může přistoupit každá jiná vláda za podmínek týkajících se účinného použití práv a závazků podle této Dohody, které budou dohodnuty mezi touto vládou a stranami této Dohody, tím, že u generálního ředitele Smluvních stran GATTu uloží listinu o přístupu, která uvede takto dohodnuté podmínky.
4. Pokud jde o přijetí, platí ustanovení článku XXVI odstavců 5a) a b) Všeobecné dohody.
K žádnému z ustanovení této Dohody není možno uplatňovat výhrady bez souhlasu ostatních stran této Dohody.
Tato dohoda nabude platnosti dnem 1. ledna 1981 pro vlády,*) které ji přijaly nebo k ní přistoupily k tomuto datu. Pro každou jinou vládu nabude platnosti třicátého dne po dni přijetí nebo přístupu k této Dohodě.
1. Každá vláda, která přijme tuto Dohodu nebo k ní přistoupí, zajistí, že nejpozději dnem nabytí platnosti této Dohody pro ni budou zákony, nařízení a správní předpisy v souladu s ustanoveními této Dohody.
2. Každá strana této Dohody bude informovat Výbor o všech změnách ve svých zákonech a nařízeních, které se týkají této Dohody, a v provádění těchto zákonů a nařízení.
Výbor každoročně přezkoumá provádění a účinnost této Dohody s přihlédnutím k jejím cílům. Výbor bude každoročně informovat Smluvní strany Všeobecné dohody o vývoji v období, kterého se týká přezkoumání.
Strany mohou tuto Dohodu měnit, zejména s přihlédnutím ke zkušenostem z jejího provádění. Bude-li taková změna schválena stranami v souladu s řízením stanoveným Výborem, nevstoupí v platnost pro žádnou stranu, pokud ji nepřijme.
Každá strana této Dohody může tuto Dohodu vypovědět. Výpověď nabývá účinnosti po uplynutí šedesáti dnů ode dne, kdy generální ředitel Smluvních stran Všeobecné dohody dostane písemné sdělení o výpovědi. Každá strana může po přijetí takového sdělení požádat o okamžitou schůzi Výboru.
Sekretariát Všeobecné dohody bude zajišťovat služby sekretariátu pro tuto Dohodu s výjimkou okruhu působnosti přidělené Technickému výboru, pro nějž bude služby sekretariátu zajišťovat Rada pro celní spolupráci.
Tato Dohoda bude uložena u generálního ředitele Smluvních stran Všeobecné dohody, který ihned zašle každé straně této Dohody a každé smluvní straně Všeobecné dohody ověřený opis této Dohody i každé změny podle článku 27, jakož i sdělení o každém přijetí nebo přístupu podle článku 22 nebo o každé výpovědi podle článku 28.
Tato dohoda bude registrována podle ustanovení čl. 102 Charty Spojených
národů.
Dáno v Ženevě dne 12. dubna tisíc devět set sedmdesát devět v jediném
vyhotovení v jazycích anglickém, francouzském a španělském, přičemž každé znění je autentické.
PŘÍLOHA I INTERPRETAČNÍ POZNÁMKY
Postupné použití metod hodnocení
1. Články 1 až 7 včetně vymezují, jak má být celní hodnota dováženého zboží určována podle ustanovení této Dohody. Metody hodnocení jsou uvedeny v pořadí, v jakém mají být používány. První metoda celního hodnocení je vymezena v článku 1 a dovezené zboží má být ohodnoceno podle ustanovení tohoto článku v každém případě, kdy stanovené podmínky jsou splněny.
2. Nemůže-li být celní hodnota určena podle ustanovení článku 1, je třeba přejít postupně k dalším článkům až k prvnímu z nich, podle něhož celní hodnota může být určena. S výjimkou ustanovení článku 4 je dovoleno přejít k použití ustanovení dalšího článku pouze tehdy, není-li možno určit celní hodnotu podle ustanovení předcházejícího článku.
3. Nežádá-li dovozce, aby byl obrácen pořad článků 5 a 6, dodrží se normální pořadí. Uplatní-li dovozce tuto žádost, ale ukáže-li se potom, že určení celní hodnoty podle čl. 6 není možné, určí se celní hodnota podle čl. 5, je-li to možné.
4. Nedá-li se celní hodnota určit podle ustanovení článků 1 až 6 včetně, určí se podle ustanovení čl. 7.
Použití všeobecně přijatých účetnických zásad
1. "Všeobecně přijaté účetnické zásady" jsou zásadami, které jsou v určité zemi a v určitou dobu všeobecně uznávány nebo které mají podstatnou podporu úředních míst a které určují, jaké ekonomické zdroje a závazky mají být zaznamenány jako aktiva a pasiva, které změny v aktivech a pasivech mají být zaznamenány, jak se mají aktiva a pasiva a změny v nich měřit, které informace mohou být sdělovány a jak mohou být sdělovány a jaké finanční výkazy mají být připravovány. Tyto normy mohou sestávat z všeobecně používaných širokých směrnic nebo z podrobných pravidel a praktik.
2. Pro účely této Dohody bude celní správa každé strany používat informací připravených metodou slučitelnou s všeobecně přijatými Účetnickými zásadami v zemi přicházející v úvahu z hlediska článku, o který jde. Např. obvyklý zisk a všeobecné výlohy podle ustanovení čl. 5 budou určeny s použitím informací připravených způsobem odpovídajícím všeobecně přijatým účetnickým zásadám v zemi dovozu. Naproti tomu, obvyklý zisk a všeobecné výlohy podle ustanovení čl. 6 budou určeny s použitím informací připravených způsobem odpovídajícím všeobecně přijatým účetnickým zásadám v zemi výroby. Jako další příklad, předmět uvedený v čl. 8 odstavci 1b (ii) a provedený v zemi dovozu bude určen s použitím informací způsobem odpovídajícím všeobecně přijatým účetnickým zásadám této země.
Cena skutečně placená nebo která má být zaplacena
Cena skutečně placená nebo která má být zaplacena, je celková cena zaplacená
nebo která má být zaplacena kupujícím prodávajícímu nebo k jeho dobru za dovezené zboží. Placení nemusí nezbytně mít povahu platby
v hotovosti. Placení se může uskutečnit akreditivem nebo cennými papíry.
Placení se může provést přímo nebo nepřímo. Příkladem nepřímého placení může být úplné nebo částečné vyrovnání dluhu prodávajícího kupujícím.
Činnost kupujícího na vlastní účet jiná než na jakou se předvídá úprava podle článku 8, se nepovažuje za nepřímé placení prodávajícímu, i když se může mít za to, že prodávající z ní má prospěch. Úhrada za takovou činnost se tedy nemá přirážet k ceně skutečně
placené nebo která má být zaplacena při určování celní hodnoty zboží.
Celní hodnota nebude zahrnovat tyto výlohy nebo náklady za předpokladu, že se odlišují od ceny skutečně placené nebo která má být zaplacena za dovezené zboží:
a) výlohy za konstrukci, postavení, montáž, údržbu nebo technickou pomoc provedené na dovezeném zboží, jako jsou průmyslová zařízení, stroje nebo vybavení po dovozu;
b) přepravní náklady po dovozu;
c) daně a poplatky země dovozu.
Cena skutečně placená nebo která má být zaplacena, se týká ceny za dovezené zboží. Proto převod dividend nebo jiných plateb kupujícím prodávajícímu, který se netýká dovezeného zboží, netvoří součást celní hodnoty.
Mezi omezení, která by neučinila cenu skutečně placenou nebo která má být zaplacena, nepřijatelnou, patří omezení, která podstatně neovlivňují hodnotu zboží. Příkladem takových omezení může být případ, kdy prodávající požaduje, aby kupující automobilů je neprodával nebo nevystavoval před určitým datem, které je začátkem modelového roku.
Je-li prodej nebo cena učiněna závislou na podmínce nebo úvaze, pro kterou
nelze určit cenu ve vztahu k hodnocenému zboží, není převodní hodnota pro celní účely přijatelná.
Může jít např. o tyto případy:
a) prodávající stanoví cenu dováženého zboží s podmínkou, že kupující koupí také jiné zboží v určitém množství;
b) cena dováženého zboží je závislá na ceně nebo cenách, za které kupující dováženého zboží prodá jiné zboží prodávajícímu dováženého zboží;
c) cena je stanovena na základě způsobu placení, který nemá vztah k dováženému zboží, jako když dovážené zboží je polotovarem, které prodávající dodal za podmínky, že dostane určité množství hotových výrobků.
Podmínky nebo úvahy, které se týkají výroby nebo způsobu prodeje dováženého zboží, nebudou však důvodem pro odmítnutí převodní hodnoty. Např. skutečnost, že kupující opatří prodávajícímu technické práce nebo plány v zemi dovozu, nebude důvodem pro odmítnutí převodní hodnoty pro účely čl. 1. Rovněž tak, podnikne-li kupující na vlastní účet, třeba i v dohodě s prodávajícím, činnost týkající se způsobu prodeje dováženého zboží, netvoří hodnota této činnosti součást celní hodnoty a tato činnost také není důvodem pro odmítnutí převodní hodnoty.
1. Odstavce 2 a) a 2b) předvídají odlišné prostředky pro zjištění přijatelnosti převodní hodnoty.
2. Odstavec 2 a) stanoví, že v případech, kdy kupující a prodávající jsou ve spojení, mají být okolnosti souvisící s prodejem prozkoumány a že převodní hodnota má být přijata jako celní hodnota za předpokladu, že spojení neovlivnilo cenu. Není třeba, aby okolnosti byly přezkoumávány ve všech případech, kdy kupující a prodávající jsou ve spojení. Takové přezkoumání se vyžaduje pouze tehdy, jsou-li tu pochybnosti o přijatelnosti ceny. Nemá-li celní správa pochybnosti o přijatelnosti ceny, měla by být přijata bez požadování dalších informací od dovozce. Např. celní správa mohla již dříve přezkoumat spojení nebo mít již podrobné informace o kupujícím a prodávajícím a mohla se již přesvědčit z tohoto přezkoumání nebo informací o tom, že spojení neovlivnilo cenu.
3. Nemůže-li celní správa přijmout převodní hodnotu bez dalšího šetření, má poskytnout dovozci možnost, aby předložil další podrobné Informace, jichž by bylo třeba, aby mohla přezkoumat okolnosti související s prodejem.
K tomuto cíli by celní správa měla být připravena přezkoumat příslušné stránky převodu včetně způsobu, jakým kupující a prodávající organizují své obchodní vztahy a způsobu, jakým se dospělo k ceně, o kterou jde, za tím účelem, aby se rozhodlo, jestli spojení ovlivnilo cenu. Ukáže-li se, že kupující a prodávající, ačkoliv jsou ve spojení podle ustanovení čl. 15, kupují a prodávají jeden od druhého, jako kdyby nebyli ve spojení, je to důkazem, že cena nebyla ovlivněna spojením. Byla-li např. cena dohodnuta způsobem, který odpovídá běžné cenové praxi v dotyčné výrobě nebo způsobu, jímž prodávající dohoduje ceny v prodejích s kupujícími, kteří s ním nejsou ve spojení, je to důkazem, že cena nebyla ovlivněna spojením. Jestli jako další příklad se ukáže, že cena je přiměřená, aby zajistila úhradu všech nákladů a zisk, který odpovídá celkovému zisku firmy dosaženému za reprezentativní období (např. za roční období) při prodejích zboží stejné kategorie nebo druhu, je to důkazem, že cena nebyla ovlivněna.
4. Odstavec 2 b) poskytuje dovozci možnost, aby prokázal, že převodní cena se velmi blíží zkušební ceně, která byla předtím přijata celní správou a je proto přijatelná podle ustanovení článku 1. Odpovídá-li některému z kritérií uvedených v odst. 2 b), není třeba zkoumat otázku ovlivnění podle odst. 2 a). Má-li celní správa již dostatek informací, aby se ujistila bez dalších podrobných šetření, že některé z kritérií uvedených v odst. 2 b) bylo splněno, není důvodu, aby požadovala od dovozce průkaz, že kritérium může být splněno. V odst. 2 b) pojem "kupující, kteří nejsou ve spojení" znamená kupující, kteří nejsou ve spojení s prodávajícím v žádném konkrétním případě.
K tomu, aby bylo rozhodnuto, je-li jedna hodnota "velmi blízká" druhé, je nutno vzít v úvahu určitý počet faktorů. Tyto faktory zahrnují povahu dováženého zboží, povahu výroby, o kterou jde, období, v němž se zboží dováží a je-li rozdíl v hodnotách význačný z hlediska obchodu. Poněvadž se tyto faktory mohou případ od případu lišit, nelze použít jednotnou normu, jako např. pevné procento, na každý případ. Např. malý rozdíl v hodnotě v případě, který zahrnuje jeden druh zboží, může být nepřijatelný, zatímco velký rozdíl v případě, který zahrnuje jiný druh zboží, může být přijatelný pro rozhodování, je-li převodní hodnota velmi blízká zkušebním hodnotám uvedeným v čl. 1 odst. 2 b) .
1. Při aplikaci čl. 2 použije celní správa pokud možno prodeje stejného zboží na stejné komerční úrovni a v podstatě stejném množství jako zboží, které má být ohodnoceno. Nenajde-li se takový prodej, může se použít prodeje stejného zboží, který se uskuteční za jedné z těchto tří podmínek:
a) prodej na stejné komerční úrovni, ale v odlišných množstvích;
b) prodej na odlišné komerční úrovni, ale v podstatě stejných množstvích; nebo
c) prodej na odlišné komerční úrovni a v odlišných množstvích.
2. Zjistí-li se prodej podle jedné z těchto tří podmínek, provedou se úpravy za tím účelem, aby se přihlédlo:
b) pouze k faktorům komerční úrovně;
c) jak k faktorům komerční úrovně, tak i množství.
3. Výraz "a/nebo" připouští možnost použití prodejů a provedení potřebných úprav v každé z nahoře popsaných tří podmínek.
4. Pro účely článku 2 znamená převodní hodnota stejného dovezeného zboží celní hodnotu upravenou podle ustanovení odst. 1 b) a 2 tohoto článku, která již byla přijata podle čl. 1.
5. Podmínkou pro úpravu odůvodněnou odlišnou komerční úrovní nebo odlišným množstvím je, že se taková úprava, ať již má za následek zvýšení nebo snížení hodnoty, provede pouze na základě průkazů, které jasně zajišťují, že je rozumná a přesná, např. platných ceníků, které obsahují ceny týkající se různých úrovní nebo různých množství. Např. skládá-li se dovážené zboží, které má být ohodnoceno, ze zásilky 10 jednotek a jediné stejné zboží, pro které existuje převodní hodnota, se skládalo z 500 jednotek, a bylo uznáno, že prodávající poskytuje slevy podle množství, může se potřebná úprava provést s použitím ceníku a ceny platné pro 10 jednotek. Není třeba, aby prodej 10 jednotek se uskutečnil, pokud bude zjištěno podle prodejů jiných množství, že ceník je skutečný a věrohodný. Není-li tu však takového objektivního měřítka, není určení celní hodnoty podle ustanovení článku 2 vhodné.
1. Při aplikaci článku 3 použije celní správa pokud možno prodeje podobného zboží na stejné komerční úrovni a v podstatě stejném množství jako zboží, které má být ohodnoceno. Nenajde-li se takový prodej, může se použít prodej podobného zboží, který se uskuteční za jedné z těchto tří podmínek:
a) prodej na stejné komerční úrovni, ale v odlišných množstvích;
b) prodej na odlišné komerční úrovni, ale v podstatě stejných množstvích;
c) prodej na odlišné komerční úrovni a v odlišných množstvích.
2. Zjistí-li se prodej podle jedné z těchto tří podmínek, provedou se úpravy za tím účelem, aby se přihlédlo:
b) pouze k faktorům komerční úrovně;
c) jak k faktorům komerční úrovně, tak i množství.
3. Výraz "a/nebo" připouští možnost prodejů a provedení potřebných úprav v každé z nahoře popsaných tří podmínek.
4. Pro účely článku 3 znamená převodní hodnota podobného dovezeného zboží celní hodnotu upravenou podle ustanovení odstavců 1 b) a 2 tohoto článku, která již byla přijata podle čl. 1.
5. Podmínkou pro úpravu odůvodněnou odlišnou komerční úrovní nebo odlišným množstvím je, že se taková úprava, ať již má za následek zvýšení nebo snížení hodnoty, provede pouze na základě průkazů, které jasně zajišťují, že je rozumná a přesná, např. platných ceníků, které obsahují ceny týkající se různých úrovní nebo různých množství. Např. skládá-li se dovážené zboží, které má být ohodnoceno, ze zásilky 10 jednotek a jediné podobné zboží, pro které existuje převodní hodnota, se skládalo z 500 jednotek a bylo uznáno, že prodávající poskytuje slevy podle množství, může se potřebná úprava provést s použitím ceníku a ceny platné pro 10 jednotek. Není třeba, aby prodej 10 jednotek se uskutečnil, pokud bude zjištěno podle prodejů jiných množství, že ceník je skutečný a věrohodný. Není-li tu však takového objektivního měřítka, není určení celní hodnoty podle ustanovení článku 3 vhodné.
1. Pojem "jednotková cena, za kterou... se zboží prodává v největším úhrnném množství" znamená cenu, za kterou se prodává největší počet jednotek v prodejích osobám, které nejsou ve spojení s osobami, od nichž takové zboží kupují na první komerční úrovni po dovozu, na jaké se takové prodeje uskutečňují.
2. Např. zboží se prodá podle ceníku, který poskytuje výhodné jednotkové ceny pro nákupy ve větších množstvích:
|
Prodejné množství |
Jednotková cena |
Počet prodejů |
Celkové množství prodané za každou cenu |
|
1-10 jednotek |
100 |
10 prodejů po 5 jednotkách5 prodejů po 3 jednotkách |
65 |
|
11 a 25 jednotek |
95 |
5 prodejů po 11 jednotkách |
55 |
|
nad 25 jednotek |
90 |
1 prodej 30 jednotek1 prodej 50 jednotek |
80 |
Největší počet jednotek prodaných za jednu cenu je 80; jednotková cena za největší úhrnné množství je tedy 90.
3. Podle jiného příkladu dochází ke dvěma prodejům. V prvním prodeji se prodává 500 jednotek za cenu 95 měnových jednotek za kus. V druhém prodeji se prodává 400 jednotek za cenu 90 měnových jednotek za kus. V tomto případě největší počet prodaných jednotek je 500; jednotková cena největšího úhrnného množství je tedy 95.
4. Třetím příkladem by byla tato situace, kde různá množství se prodávají za různé ceny.
|
Prodané množství |
Jednotková cena |
|
40 jednotek |
10090 |
|
15 jednotek |
100 |
|
Celkové prodané množství |
Jednotková cena |
|
65 |
90 |
V tomto případě největší počet jednotek prodaných za určitou cenu je 65; jednotková cena největšího úhrnného množství je 90.
5. Prodej v dovozní zemi za podmínek uvedených shora v odstavci 1 osobě, která dodá přímo nebo nepřímo zdarma nebo za sníženou cenu v souvislosti s výrobou nebo prodejem dováženého zboží pro vývoz některý z prvků uvedených v čl. 8 odst. 1 b) , nelze brát v úvahu pro určení jednotkové ceny pro účely článku 5.
6. Je nutno si uvědomit, že "zisk a všeobecné výlohy" zmíněné v článku 5 odst. 1 je třeba brát jako celek. Číselné údaje pro účely této srážky by se měly určit na základě informací poskytnutých dovozcem nebo jeho jménem, leč by jeho údaje byly v rozporu s číselnými údaji vyplývajícími z prodejů dovezeného zboží stejné kategorie nebo druhu v zemi dovozu. Jsou-li číselné údaje dovozce v rozporu s těmito číselnými údaji, může být obnos za zisk a všeobecné výlohy založen na jiných platných informacích než na informacích poskytnutých dovozcem nebo jeho jménem.
7. "Všeobecné výlohy" zahrnují přímé a nepřímé náklady na prodejnost dotyčného zboží.
8. Místní poplatky, které je nutno platit z titulu prodeje zboží, za které nebyla provedena srážka podle ustanovení článku 5 odst. 1 a (iv), se odečtou podle ustanovení čl. 5 odst. 1 a) (i).
9. Při určování provizí nebo obvyklých zisků a všeobecných výloh podle ustanovení 1. odst. čl. 5 musí být otázka, je-li určité zboží "stejné kategorie nebo stejného druhu" rozhodnuta případ od případu s ohledem na dané okolnosti. Je třeba zkoumat prodeje nejužší skupiny nebo třídy dovezeného zboží stejné kategorie nebo stejného druhu v zemi dovozu, která zahrnuje zboží, jež má být ohodnoceno a pro které je možno opatřit potřebné informace. Pro účely čl. 5 "zboží stejné kategorie nebo stejného druhu" zahrnuje zboží dovezené ze stejné země jako zboží, které má být ohodnoceno, tak i zboží dovezené z jiných zemí.
10. Pro účely čl. 5 odst. 1 b) bude "nejbližší dobou" doba, kdy dojde k prodejům dovezeného zboží nebo stejného nebo podobného dovezeného zboží v dostatečném množství, aby mohla být zjištěna jednotková cena.
11. Použije-li se metoda podle čl.5 odst. 1 , budou srážky za hodnotu přidanou dalším zpracováním založeny na objektivních a kvantifikovatelných údajích týkajících se nákladů na takovou práci. Výpočty se provedou na podkladě vzorců, návodů, výrobních metod a jiných praktik přijatých v této výrobě.
12. Uznává se, že metoda hodnocení uvedená v čl. 5 odst. 2 nemůže být zpravidla použita, ztratí-li zboží v důsledku dalšího zpracování svou povahu. Přesto se mohou vyskytnout případy, kdy sice dovezené zboží ztratí svou povahu, ale hodnota přidaná zpracováním se dá zjistit bez přílišných potíží. Naproti tomu se také mohou vyskytnout případy, kdy dovezené zboží si zachová svou povahu, ale tvoří tak malý prvek ve zboží prodávaném v zemi dovozu, že použití této hodnotící metody by bylo neodůvodněné. Vzhledem k tomu je nutno každou situaci tohoto druhu posuzovat případ od případu.
1. Zpravidla se celní hodnota podle této Dohody určuje na základě informací, které jsou snadno dostupné v zemi dovozu. Za účelem určení vypočtené hodnoty může však být třeba zkoumat náklady na výrobu zboží, které má být hodnoceno, nebo jiných informací, které je nutno opatřit mimo zemi dovozu. Mimo to ve většině případů výrobce zboží nebude podléhat pravomoci úřadů země dovozu. Použití metody vypočtené hodnoty bude vůbec omezeno na případy, kdy jsou kupující a prodávající ve spojení a prodávající je ochoten dodat úřadům země dovozu údaje potřebné k zjištění nákladů a poskytnout v případě potřeby možnost pozdějšího ověření.
2. "Cena nebo hodnota" zmíněná v odst. 1 a) čl. 6 se určí na základě údajů týkajících se výroby zboží, které budou předloženy výrobcem nebo jeho jménem. Bude založena na obchodních účtech výrobce, pokud tyto účty jsou v souladu s všeobecně přijatými účetnickými zásadami používanými v zemi, kde bylo zboží vyrobeno.
3. "Cena nebo hodnota" zahrne cenu prvků uvedených v odst. 1 a) (ii) a (iii) čl. 8. Bude rovněž zahrnovat hodnotu každého prvku uvedeného v odst. 1 b) čl. 8, který byl dodán přímo nebo nepřímo kupujícím k použití ve spojitosti s výrobou dovezeného zboží, a to v přiměřeném poměru podle ustanovení příslušné poznámky k čl. 8. Hodnota prvků uvedených v odst. 1 b) (iv) čl. 8, které byly provedeny v zemi dovozu, bude zahrnuta jen potud, pokud tyto prvky připadají k tíži výrobce. Rozumí se, že žádná cena nebo hodnota prvků zmíněných v tomto odstavci nesmí být při určování vypočtené hodnoty počítána dvakrát.
4. "Částka pro zisk a všeobecné výlohy" zmíněná v odst. 1 b) čl. 6 se určuje na základě informací předložených výrobcem nebo jeho jménem, leč by jeho číselné údaje byly v rozporu s čísly, které se obvykle objevují v prodejích zboží stejné kategorie nebo stejného druhu jako hodnocené zboží, které uskutečňují výrobci v zemi vývozu pro vývoz do země dovozu.
5. Je nutno poznamenat v této souvislosti, že "částku pro zisk a všeobecné výlohy" je třeba brát jako celek. Vyplývá z toho, že jestliže v některém případě částka zisku výrobce je nízká a všeobecné výlohy vysoké, mohou jeho zisk a všeobecné výlohy vzaty dohromady jako celek být přesto v souladu s částkami, které se obvykle vyskytují v prodejích zboží stejné kategorie nebo stejného druhu. To se může stát např. uvádí-li se výrobek do země dovozu a výrobce se spokojil s žádným nebo nízkým ziskem, aby vyrovnal vysoké všeobecné výlohy spojené se zaváděním. Může-li výrobce prokázat, že se spokojuje s nízkým ziskem při prodejích dováženého zboží z určitých komerčních důvodů, je třeba vzít v úvahu jeho skutečné ziskové částky, má-li proto platné komerční důvody a odpovídá-li jeho cenová politika obvyklé cenové politice v dotyčném výrobním odvětví. To se může stát např. byli-li výrobci donuceni snížit dočasně ceny v důsledku nepředvídaného poklesu poptávky nebo prodávají-li zboží na doplnění řady druhů zboží vyráběných v zemi dovozu a spokojují se s nízkým ziskem, aby si zachovali schopnost soutěže. Nejsou-li výrobcovy vlastní částky pro zisk a všeobecné výlohy v souladu s částkami, které se obvykle vyskytují při prodejích zboží stejné kategorie nebo stejného druhu jako hodnocené zboží uskutečňovaných výrobci v zemi vývozu pro vývoz do země dovozu, může být částka pro zisk a všeobecné výlohy založena na jiných vhodných informacích než na informacích poskytnutých výrobcem zboží nebo jeho jménem.
6. Použije-li se pro účely určení vypočtené hodnoty jiných informací než informací, které byly předloženy výrobcem nebo jeho jménem, mají úřady země dovozu informovat dovozce na jeho žádost o původu těchto informací, o použitých údajích a o výpočtech na základě těchto údajů, s výhradou ustanovení čl. 10.
7. "Všeobecné výlohy" zmíněné v odstavci 1 b) čl. 6 zahrnují přímé i nepřímé náklady na výrobu a prodej zboží pro vývoz, které nejsou zahrnuty podle odst. 1 a) čl. 6.
8. Při rozhodování o tom, zda některé zboží je "stejné kategorie nebo stejného druhu", je nutno postupovat případ od případu s přihlédnutím k daným okolnostem. Při určování obvyklého zisku a všeobecných výloh podle ustanovení čl. 6 je nutno zkoumat prodeje na vývoz do země dovozu u nejužší skupiny nebo řady zboží zahrnující hodnocené zboží, pro které je možno získat potřebné informace. Pro účely článku 6 musí být "zboží stejné kategorie nebo stejného druhu" ze stejné země jako zboží, které má být ohodnoceno.
1. Celní hodnoty určované podle ustanovení článku 7 by měly být založeny v největší možné míře na celních hodnotách určených dříve.
2. Metody hodnocení používané podle čl. 7 by měly být metody vymezené v čl. 1 až 6 včetně, avšak určitá rozumná pružnost při použití těchto metod bude v souladu s cíli a ustanoveními článku 7.
3. Některé příklady ukáží, co nutno rozumět rozumnou pružností:
a) Stejné zboží - požadavek, aby stejné zboží bylo vyvezeno ve stejnou nebo skoro stejnou dobu jako zboží, které je hodnoceno, může být vykládán pružně; stejné dovážené zboží vyrobené v jiné zemi než v zemi vývozu zboží, které je hodnoceno, může být podkladem pro celní hodnocení; mohou být použity celní hodnoty stejného dovezeného zboží, které již byly určeny podle ustanovení čl. 5 a 6.
b) Podobné zboží - požadavek, aby podobné zboží bylo vyvezeno ve stejnou nebo skoro stejnou dobu jako zboží, které je hodnoceno, může být vykládán pružně; podobné dovážené zboží vyrobené v jiné zemi než v zemi vývozu zboží, které je hodnoceno, může být podkladem pro celní hodnocení; mohou být použity celní hodnoty podobného dovezeného zboží, které již byly určeny podle ustanovení článků 5 a 6.
c) Odvozující metoda - požadavek, aby zboží bylo prodáno ve "stavu, v němž bylo dovezeno", který je obsažen v odstavci 1 a) čl. 5, může být vykládán pružně; lhůta "devadesáti dnů" může být aplikována pružně.
Výrazem "nákupní provize" se rozumí poplatky placené dovozcem jeho zástupci za zastupitelské služby v cizině při nákupu zboží, které má být hodnoceno.
1. Při přičítání prvků uvedených v článku 8 odst. 1 b) (ii) na dovezené zboží přicházejí v úvahu dva faktory - hodnota prvku sama a způsob, jakým se tato hodnota přičítá dovezenému zboží. Přičítání těchto prvků by se mělo provádět rozumným způsobem, přiměřeným okolnostem a v souladu s všeobecně přijatými účetnickými zásadami.
2. Pokud jde o hodnotu prvku - nabude-li dovozce prvek od prodávajícího, který s ním není ve spojení, za určitou cenu, je hodnotou prvku tato cena. Byl-li prvek zhotoven dovozcem nebo osobou, která s ním je ve spojení, bude jeho hodnotou náklad na jeho zhotovení. Byl-li prvek předtím používán dovozcem, ať již byl získán nebo zhotoven tímto dovozcem, bude nutno původní náklad na nabytí nebo zhotovení snížit přiměřeně jeho použití, aby se dospělo k hodnotě tohoto prvku.
3. Jakmile byla hodnota prvku určena, je třeba tuto hodnotu přičíst dovezenému zboží. Jsou tu různé možnosti. Např. může být hodnota přičtena první zásilce, chce-li dovozce zaplatit clo za celou hodnotu najednou. Jiný příklad - dovozce může požádat, aby hodnota byla rozdělena na počet jednotek vyrobených až do doby první zásilky. Další příklad - dovozce může žádat, aby hodnota byla přičtena na celou předvídanou výrobu, existují-li kontrakty nebo pevné závazky na tuto výrobu. Metoda přičtení bude závislá na dokumentaci, kterou předloží dovozce.
4. Pro ilustraci uvedeného - dovozce dodá výrobci formu k použití při výrobě dováženého zboží a sjedná s ním kontrakt na zakoupení 10 000 jednotek. V době dovozu první zásilky 1000 jednotek měl výrobce již vyrobeno 4000 jednotek. Dovozce může požádat celní správu, aby rozdělila hodnotu formy na 1000 jednotek, 4000 jednotek nebo 10 000 jednotek.
1. Přirážky za prvky uvedené v čl. 8 odstavci 1 b) (iv) mají být založeny na objektivních a kvantifikovatelných údajích. Aby se co nejvíce usnadnil úkol jak pro dovozce, tak pro celní správu při určování hodnot, které mají být přičteny, mělo by se pokud možno použít údajů pohotově zjistitelných z obchodních písemností kupujícího.
2. Pro prvky, které dodal kupující a které byly zakoupeny nebo najmuty kupujícím, bude přičítanou hodnotou kupní cena nebo nájemné. Za prvky, které jsou veřejně přístupny, se přičte pouze náklad na opatření kopií.
3. Snadnost výpočtu hodnot, které mají být přičteny, bude záviset na struktuře daného podniku, jeho praxe řízení a na jeho účetních metodách.
4. Např. je možné, že firma, která dováží různé výrobky z různých zemí, má své středisko designu mimo zemi dovozu, aby se ukázaly přesně náklady připadající na daný výrobek. V takových případech se může patřičná úprava udělat přímo podle ustanovení čl. 8.
5. V jiném případě může firma přenést náklady na středisko designu mimo zemi dovozu do všeobecných výloh, aniž by je rozdělila na jednotlivé výrobky. V takovém případě je možno provést patřičnou úpravu podle ustanovení čl. 8 na dovážené zboží tím, že se celkové náklady na středisko designu přidělí celku výroby, která používá služeb tohoto střediska, a takto přidělené náklady se přičtou k hodnotě dovozu na jednotkovém základě.
6. Změny v uvedených okolnostech budou samozřejmě vyžadovat, aby se při určování přiměřené metody přičítání vzaly v úvahu rozličné faktory.
7. V případě, že zhotovení dotyčného prvku zahrnuje několik zemí a delší období, úprava by se měla omezit na hodnotu skutečně přidanou k tomuto prvku mimo zemi dovozu.
1. Poplatky za používání patentů a licenční poplatky zmíněné v čl. 8 odst. 1 c) mohou zahrnovat mezi jiným platby týkající se patentů, obchodních známek a autorských práv. Poplatky za právo reprodukovat dovezené zboží v zemi dovozu se však při určování celní hodnoty nepřičítají k ceně, která byla za dovezené zboží zaplacena nebo má být zaplacena.
2. Platby uskutečněné kupujícím za právo distribuovat nebo dále prodat dovezené zboží, se nepřičítají k ceně skutečně placené za dovezené zboží nebo která má být zaplacena, nejsou-li podmínkou prodeje dovezeného zboží pro vývoz do země dovozu.
Neexistují-li objektivní a kvantifikovatelné údaje týkající se přirážek, které mají být provedeny podle ustanovení článku 8, nemůže být převodní hodnota určena podle ustanovení čl. 1. Tak tomu bude např. v tomto případě: poplatek za použití patentu na základě prodejní ceny litru určitého výrobku v zemi dovozu, který byl dovezen v kilogramech a změněn v roztok po dovozu. Zakládá-li se poplatek za použití patentu částečně na dovezeném zboží a částečně na jiných faktorech, které nijak nesouvisí s dováženým zbožím (je-li např. dovezené zboží smícháno s domácími přísadami a nedá se již odděleně identifikovat, nebo nedají-li se poplatky za použití patentu odlišit od zvláštních finančních ujednání mezi kupujícím a prodávajícím), bylo by nevhodné pokoušet se o přirážku za tento poplatek za použití patentu. Zakládá-li se však poplatek za použití patentu pouze na dováženém zboží a dá-li se snadno kvantifikovat, může se provést přirážka k ceně skutečně zaplacené nebo která má být zaplacena.
Pro účely čl. 9 může "doba dovozu" zahrnout okamžik celního prohlášení.
1. Článek 11 poskytuje dovozci právo odvolat se proti rozhodnutí celní správy, kterým byla určena celní hodnota zboží. Odvolání se může nejprve podat k vyšší instituci celní správy, ale dovozce bude mít právo odvolat se v konečné instanci k soudu.
2. "Bez pokuty" znamená, že dovozce nebude podroben pokutě nebo hrozbě pokuty z pouhého důvodu, že uplatnil své právo odvolat se. Poplatky za normální soudní útraty a za honoráře právním zástupcům se nepovažují za pokuty.
3. Žádné ustanovení čl. 11 nezabraňuje však straně, aby vyměřené clo bylo plně zaplaceno před podáním odvolání.
Pro účely tohoto článku pojem "osoby" zahrnuje též právnické osoby.
Pro účely této Dohody se má za to, že jedna osoba kontroluje druhou, je-li první z nich právně nebo fakticky v postavení, že může druhou donucovat nebo řídit.
PŘÍLOHA II TECHNICKÝ VÝBOR PRO CELNÍ HODNOCENÍ
1. V souladu s článkem 18 této Dohody bude pod záštitou Rady pro celní spolupráci zřízen Technický výbor, aby po technické stránce zajišťoval jednotnost výkladu a provádění této Dohody.
2. Úkoly Technického výboru budou zahrnovat:
a) přezkoumávat specifické technické problémy, které se vyskytnou v každodenním provádění systémů celního hodnocení stran této Dohody, a vydávat poradní dobrozdání o vhodných řešeních na základě předložených skutečností;
b) na požádání studovat zákony, předpisy a praxi o hodnocení, pokud se dotýkají této Dohody a připravovat zprávy o výsledcích těchto studií;
c) připravovat a vydávat roční zprávy o technické stránce provádění a stavu této Dohody;
d) poskytovat ke každé otázce týkající se celního hodnocení dováženého zboží informace a posudky, které mohou být vyžádány kteroukoli stranou této Dohody nebo Výborem. Tyto informace a posudky mohou mít formu poradních dobrozdání, komentářů nebo vysvětlivek;
e) na požádání usnadnit technickou pomoc stranám této Dohody v zájmu podpory mezinárodního přijetí této Dohody; a
f) vykonávat jiné úkoly, které mu může svěřit Výbor.
3. Technický výbor se vynasnaží, aby dokončil v rozumně krátké lhůtě práce na specifických otázkách, zvláště na těch, které mu byly předány stranami této Dohody nebo Výborem.
4. Ve své činnosti bude Technický výbor vhodným způsobem podporován sekretariátem Rady pro celní spolupráci.
5. Každá strana této Dohody bude mít právo být zastoupena v Technickém výboru. Každá strana může jmenovat jednoho delegáta nebo více delegátů, aby ji zastupovali v Technickém výboru. Každá takto zastoupená strana v Technickém výboru je dále uváděna jako člen Technického výboru. Zástupci členů Technického výboru mohou být doprovázeni poradci. Sekretariát Všeobecné dohody se může též zúčastňovat schůzí Technického výboru jako pozorovatel.
6. Členové Rady pro celní spolupráci, kteří nejsou stranami této Dohody, se mohou zúčastňovat schůzí Technického výboru jedním delegátem a jedním nebo více alternáty. Tito zástupci se zúčastní schůzí Technického výboru jako pozorovatelé.
7. Se schválením předsedy Technického výboru může generální sekretář Rady pro celní spolupráci (dále jen "generální sekretář") pozvat zástupce vlád, které nejsou ani stranami této Dohody ani členy Rady pro celní spolupráci, jakož i zástupce mezinárodních vládních a obchodních organizací, aby se zúčastnili schůzí Technického výboru jako pozorovatelé.
8. Jmenování delegátů, alternátů a poradců na schůze Technického výboru budou adresována generálnímu sekretáři.
9. Technický výbor se bude scházet podle potřeby, avšak nejméně dvakrát do roka. Datum každé schůze bude stanoveno Technickým výborem na jeho předcházející schůzi. Datum schůze může být změněno na žádost kteréhokoli člena Technického výboru schválenou prostou většinou členů Technického výboru nebo v naléhavých případech na žádost předsedy.
10. Schůze Technického výboru se budou konat v sídle Rady pro celní spolupráci, pokud nebude rozhodnuto jinak.
11. S výjimkou naléhavých případů vyrozumí generální sekretář všechny členy Technického výboru a účastníky uvedené v odstavcích 6 a 7 nejméně třicet dní předem o datu zahájení každého zasedání Technického výboru.
12. Generální sekretář připraví pro každé zasedání prozatímní pořad jednání a rozešle jej členům Technického výboru a účastníkům uvedeným v odstavcích 6 a 7 nejméně třicet dní před zasedáním, s výjimkou naléhavých případů. Tento jednací pořad bude obsahovat všechny body, jejichž zahrnutí bylo schváleno Technickým výborem na jeho předcházejícím zasedání, všechny body, které zahrnul předseda z vlastní iniciativy, a všechny body, o jejichž zahrnutí požádal generální skretář, Výbor nebo kterýkoli člen Technického výboru.
13. Technický výbor určí svůj jednací pořad při zahájení každého zasedání. Jednací pořad může být v průběhu zasedání Technickým výborem kdykoliv změněn.
14. Technický výbor zvolí z delegátů svých členů předsedu a jednoho nebo více místopředsedů. Předseda a místopředsedové budou vykonávat svou funkci po dobu jednoho roku. Odstupující předseda nebo místopředsedové mohou být znovu zvoleni. Předseda nebo místopředseda, který přestává být zástupcem člena Technického výboru, ztrácí automaticky svou funkci.
15. Není-li předseda přítomen na některé schůzi nebo její části, zastane funkci předsedy místopředseda se všemi právy a povinnostmi jako předseda.
16. Předseda schůze se zúčastní jednání Technického výboru jako předseda a nikoli jako zástupce člena Technického výboru.
17. Mimo pravomoc, která mu je svěřena těmito pravidly, bude předseda zahajovat a uzavírat každou schůzi, vést diskusi, udělovat slovo a řídit jednání podle těchto pravidel. Předseda může též volat řečníka k pořádku, nejsou-li jeho poznámky na místě.
18. Při projednávání kterékoli otázky může každá delegace učinit návrh k pořádku. V tomto případě předseda vydá ihned své rozhodnutí. Jsou-li proti tomuto rozhodnutí vzneseny námitky, předloží je předseda schůzi k hlasování. Rozhodnutí zůstane v platnosti, nebylo-li přehlasováno.
19. Generální sekretář nebo úředníci sekretariátu, které určí, budou vykonávat sekretářské funkce na schůzích Technického výboru.
ROZHODUJÍCÍ VĚTŠINA A HLASOVÁNÍ
20. Zástupci prosté většiny členů Technického výboru budou tvořit rozhodující většinu.
21. Každý člen Technického výboru bude mít jeden hlas. Rozhodnutí Technického výboru bude přijato většinou, zahrnující alespoň dvě třetiny přítomných členů. Bez ohledu na výsledek hlasování o určité otázce může Technický výbor předložit úplnou zprávu Výboru a Radě pro celní spolupráci o této věci a uvést různé názory, které byly uplatněny v příslušné diskusi.
22. Úředními jazyky Technického výboru budou angličtina, francouzština a španělština. Projevy nebo prohlášení učiněná v některém z těchto tří jazyků budou ihned přeloženy do ostatních úředních jazyků, ledaže by se všechny delegace vzdaly překladu. Projevy nebo prohlášení učiněná v jiném jazyku budou přeloženy do angličtiny, francouzštiny a španělštiny se stejnými podmínkami, avšak v tomto případě dotyčná delegace dodá překlad do angličtiny, francouzštiny a španělštiny. Úřední dokumenty Technického výboru budou vyhotoveny pouze v angličtině, francouzštině a španělštině. Memoranda a korespondence pro jednání Technického výboru musí být předložena v jednom z úředních jazyků.
23. Technický výbor vyhotoví zprávu z každého svého zasedání a, pokud to předseda pokládá za potřebné, zápisy nebo souhrnné zprávy ze svých schůzí. Předseda nebo osoba, kterou pověří, předloží zprávu o činnosti Technického výboru na každé schůzi Výboru a na každé schůzi Rady pro celní spolupráci.
1. Panely zřízené Výborem podle této Dohody budou mít tyto úkoly:
a) přezkoumat otázku, která jim byla předána Výborem;
b) konzultovat se stranami sporu a poskytnout jim plnou možnost, aby dospěly k vzájemně uspokojivému řešení; a
c) vyložit skutečnosti případu, pokud se týkají provádění ustanovení této Dohody a vypracovat nálezy, které pomohou Výboru, aby vydal doporučení nebo rozhodnutí o otázce.
2. Aby bylo usnadněno zřízení panelů, bude předseda udržovat neformální
indikativní seznam vládních úředníků znalých problematiky celního hodnocení
a zkušených v oblasti obchodních vztahů a hospodářského rozvoje. Seznam může zahrnovat též osoby, které nejsou vládními úředníky. V této souvislosti
bude každá strana této Dohody vyzvána, aby předsedovi Výboru sdělila
na počátku každého roku jména jednoho nebo dvou vládních expertů, které by byla ochotna uvolnit pro tuto práci. Bylo-li rozhodnuto o zřízení panelu,
navrhne předseda po konzultaci s dotčenými stranami do sedmi dnů
po zřízení panelu jeho složení, které bude pozůstávat ze tří nebo pěti členů, a to především z vládních úředníků. Strany přímo dotčené se vyjádří do sedmi pracovních dnů k jmenování členů panelu předsedou a nebudou odporovat
jmenování s výjimkou naléhavých důvodů.
Občané zemí, jejichž vlády jsou stranami sporu, nemohou být členy panelu, který se má zabývat
tímto sporem. Členové panelu se jej zúčastní za svou osobu a nikoli
jako vládní zástupci ani jako zástupci jakékoliv organizace. Vlády
nebo organizace jim proto nebudou dávat Instrukce týkající se otázky,
kterou bude panel projednávat.
3. Každý panel si určí svou pracovní metodu. Všechny strany, které mají podstatný zájem ve věci a sdělily to Výboru, budou mít možnost, aby se vyjádřily. Každý panel může konzultovat a vyžádat si informace a technické posudky z jakéhokoli pramene, který považuje za vhodný. Než si panel vyžádá informace nebo technický posudek z pramene, který podléhá pravomoci některé strany, sdělí to vládě této strany. Každá strana této Dohody vyhoví ihned a plně každé žádosti panelu o informace, které panel považuje za potřebné a vhodné. Důvěrné informace poskytnuté panelu nebudou uvolněny bez zvláštního svolení osoby nebo vlády, která takové informace poskytla. Jsou-li takové informace vyžadovány od panelu, avšak jejich uvolnění není schváleno, pořídí se nikoli důvěrný stručný výtah z informace, schválený osobou nebo vládou, která informace poskytla.
4. Nedohodnou-li se strany sporu na uspokojivém řešení, předloží panel svůj nález písemně. Zpráva panelu by normálně měla obsahovat důvody svého nálezu. Dohodnou-li se strany na vyřízení věci, může být zpráva omezena na krátký popis sporu a sdělení, že bylo dosaženo řešení.
5. Panely použijí zprávy Technického výboru, které byly vypracovány podle článku 20 odst. 4 této Dohody, jako podkladu pro své posuzování problémů, které zahrnují otázky technické povahy.
6. Doba potřebná pro panely se bude lišit podle případu. Měly by se vynasnažit, aby dodaly své nálezy, a případná doporučení Výboru bez zbytečných průtahů, normálně ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy byl panel zřízen.
7. Aby se podpořilo dosažení vzájemně uspokojivých řešení mezi stranami sporu a aby se získaly jejich připomínky, měl by každý panel nejdříve předložit popisnou část své zprávy dotyčným stranám a pak předložit stranám sporu své závěry nebo výtah z nich v rozumné lhůtě před tím, než budou sděleny stranám této Dohody.
PROTOKOL K DOHODĚ O PROVÁDĚNÍ ČLÁNKU VII VŠEOBECNÉ DOHODY O CLECH A OBCHODU
Strany Dohody o provádění článku VII Všeobecné dohody o clech a obchodu (dále jen "Dohoda"),
přihlížejíce k Mnohostranným obchodním jednáním a k přání vyslovenému Výborem pro obchodní jednání na jeho schůzi
ve dnech 11. a 12. dubna 1979, aby bylo dohodnuto jednotné znění
Dohody o provádění článku VII Všeobecné dohody o clech a obchodu;
uznávajíce, že rozvojové země se mohou setkávat se zvláštními problémy při provádění této Dohody;
berouce v úvahu, že ustanovení článku 27 Dohody týkající se změn ještě nenabylo platnosti;
tímto:
1. souhlasí s vypuštěním ustanovení článku 1 odstavce 2 (b/IV) této Dohody;
2. uznávají, že pětiletý odklad provádění ustanovení Dohody rozvojovými zeměmi podle článku 21, odstavce 1 může být v praxi nedostatečný pro určité rozvojové země. V takových případech může rozvojová země, která je stranou Dohody, požádat před uplynutím období uvedeného v článku 21 odstavci 1 o prodloužení tohoto období, přičemž se rozumí, že strany Dohody přezkoumají takovou žádost s porozuměním, jestliže dotyčná rozvojová země může svou žádost náležitě zdůvodnit;
3. uznávají, že rozvojové země, které dosud hodnotí zboží na základě úředně stanovených minimálních hodnot, mohou si přát učinit výhradu, která jim umožní ponechat přechodně a na omezeném základě takovéto hodnoty s výhradami a podmínkami schválenými stranami Dohody;
4. uznávají, že rozvojové země, které mají zato, že převrácení pořádku na žádost dovozce podle článku 4 Dohody může vyvolat skutečné potíže, mohou si přát uplatnit výhradu k článku 4 s těmito podmínkami:
"Vláda... si vyhrazuje právo rozhodnout, že ustanovení článku 4 Dohody
budou platit pouze, jestli celní úřady vyhoví žádosti o převrácení pořadí
článků 5 a 6".
Uplatní-li rozvojové země takovou výhradu, vysloví s ní strany souhlas podle článku 23 Dohody;
5. uznávají, že rozvojové země si mohou přát učinit výhradu pokud jde o článek 5 odstavec 2
Dohody tohoto obsahu:
"Vláda ... si vyhrazuje právo rozhodnout, že článek 5, odstavec 2
Dohody bude prováděn v souladu s ustanoveními platné poznámky k němu, ať o to dovozce požádá nebo nikoli".
Uplatní-li rozvojové země takovou výhradu, vysloví s ní strany Dohody souhlas podle článku 23 Dohody;
6. uznávají, že určité rozvojové země vyslovily obavy, že mohou vzniknout problémy při provádění článku 1 Dohody, pokud se týká dovozů výhradními zástupci, distributory a zprostředkovateli do jejich zemí. Strany této Dohody souhlasí s tím, aby - vzniknou-li takové problémy v rozvojových zemích, které uplatňují Dohodu - záležitost byla prostudována na žádost těchto zemí za účelem vhodného řešení;
7. souhlasí, že článek 17 uznává, že celním správám může při provádění Dohody vzniknout potřeba přešetřit pravdivost nebo přesnost jakýchkoli potvrzení, dokumentů nebo prohlášení, které jim byly předloženy pro účely celního hodnocení. Souhlasí dále, že tento článek takto potvrzuje, že se může přistoupit k šetření například za účelem ověření, zda prvky hodnoty prohlášené nebo předložené celním úřadům v souvislosti s určením celní hodnoty jsou úplné a správné. Uznávají, že strany této Dohody s výhradou svých vnitřních zákonů a předpisů mají právo očekávat plnou spolupráci dovozců při těchto šetřeních;
8. souhlasí, že cena skutečně placená, nebo která má být zaplacena, zahrnuje všechny platby, které byly skutečně provedeny nebo které mají být provedeny jako podmínka pro prodej dováženého zboží kupujícím prodávajícímu nebo kupujícím třetí straně za účelem plnění závazků prodávajícího.
1. Nabytím platnosti Dohody budou se ustanovení tohoto Protokolu považovat za část Dohody.
2. Tento Protokol bude uložen u generálního ředitele Smluvních stran Všeobecné dohody o clech a obchodu. Je vystaven k přijetí podpisem nebo jinak, signatáři Dohody o provádění článku VII Všeobecné dohody o clech a obchodu a jinými vládami, které přijmou tuto Dohodu nebo k ní přistoupí podle jejího článku 22.
Dáno v Ženevě tohoto prvního dne listopadu 1979 v jediném vyhotovení v jazycích anglickém, francouzském a španělském, přičemž každé znění je autentické.
*) Výraz "vlády" zahrnuje příslušné orgány Evropského hospodářského společenství.