Vyhláška Českého báňského úřadu o používání výbušnin
Český báňský úřad stanoví podle § 24 odst. 3, § 26 odst. 4 , § 27 odst. 7, § 29 odst. 4 , § 32 odst. 7 , § 33 odst. 5 a § 36 odst. 6 zákona České národní rady č. 61/1988 Sb. , o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě:
ČÁST PRVNÍ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ
Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES.
zrušeno k 1. 1. 2002 novelou č. 341/2001 Sb.
zrušeno k 1. 1. 2002 novelou č. 341/2001 Sb.
zrušeno k 1. 1. 2002 novelou č. 341/2001 Sb.
zrušeno k 1. 1. 2002 novelou č. 341/2001 Sb.
ČÁST DRUHÁ SKLADY A ÚSCHOVNY VÝBUŠNIN POD POVRCHEM
zrušen ke dni 1. 8. 1995 novelou č. 99/1995 Sb.
zrušen ke dni 1. 8. 1995 novelou č. 99/1995 Sb.
zrušen ke dni 1. 8. 1995 novelou č. 99/1995 Sb.
zrušen ke dni 1. 8. 1995 novelou č. 99/1995 Sb.
zrušen ke dni 1. 8. 1995 novelou č. 99/1995 Sb.
zrušen ke dni 1. 8. 1995 novelou č. 99/1995 Sb.
zrušen ke dni 1. 8. 1995 novelou č. 99/1995 Sb.
zrušen ke dni 1. 8. 1995 novelou č. 99/1995 Sb.
zrušen ke dni 1. 8. 1995 novelou č. 99/1995 Sb.
zrušen ke dni 1. 8. 1995 novelou č. 99/1995 Sb.
zrušen ke dni 1. 8. 1995 novelou č. 99/1995 Sb.
zrušen ke dni 1. 8. 1995 novelou č. 99/1995 Sb.
zrušen ke dni 1. 8. 1995 novelou č. 99/1995 Sb.
zrušen ke dni 1. 8. 1995 novelou č. 99/1995 Sb.
zrušen ke dni 1. 8. 1995 novelou č. 99/1995 Sb.
zrušen ke dni 1. 8. 1995 novelou č. 99/1995 Sb.
zrušen ke dni 1. 8. 1995 novelou č. 99/1995 Sb.
zrušen ke dni 1. 8. 1995 novelou č. 99/1995 Sb.
zrušen ke dni 1. 8. 1995 novelou č. 99/1995 Sb.
zrušen ke dni 1. 8. 1995 novelou č. 99/1995 Sb.
Pro účely této vyhlášky se rozumí:
a) trhacími pracemi práce, při kterých se využívá energie chemické výbuchové přeměny výbušnin zahrnující soubor pracovních operací zejména nabíjení trhavin, přípravu a nabíjení roznětných náložek, zhotovování roznětné sítě, odpálení náloží (odpal) a výbuch náloží (odstřel), přičemž tyto pracovní operace se obvykle provedou na jednom pracovišti při jednom uzavření bezpečnostního okruhu,
b) střelmistrem osoba, která řídí a odpovídá za práce spojené s použitím výbušnin k trhacím pracím malého rozsahu,
c) technickým vedoucím odstřelů osoba, která řídí a odpovídá za práce spojené s použitím výbušnin k trhacím pracím velkého rozsahu,
d) vedoucím odpalovačem ohňostrojů osoba, která řídí a odpovídá za práce spojené s použitím výbušnin k ohňostrojným pracím,
e) vývrtem vrt zhotovený k použití pro trhací práce s výjimkou vrtů vrtného a geofyzikálního průzkumu a vrtů pro těžbu ropy a zemního plynu,
f) náloží trhavina umístěná na jednom místě (ve vývrtu apod.) připravená k odstřelu,
g) celkovou náloží součet hmotností všech náloží připravených k současnému odpálení,
h) mezerovou náloží nálož se vzduchovými mezerami nebo mezerami vyplněnými distančními vložkami mezi jejími jednotlivými částmi v témže vývrtu, přičemž musí být zajištěn přenos detonace,
i) dělenou náloží nálož s mezerami vyplněnými ucpávkovým materiálem tak, aby nedošlo k přenosu detonace a k ovlivnění výbušninářských vlastností použitých výbušnin,
j) bezpečnostním okruhem obvod území ohroženého účinky připravovaného odstřelu, zejména rozletem materiálu, tlakovou vzdušnou vlnou a jedovatými zplodinami,
k) manipulačním prostorem prostor vymezený pro přípravu výbušnin k odstřelu tvořený pracovištěm a jeho nejbližším okolím,
l) výbušným prostředím prostředí, kde za obvyklých okolností nelze vyloučit nahromadění výbušné směsi plynů, par nebo prachů.
Základní pravidla zacházení s výbušninami a pomůckami
(1) Ve všech prostorech, ve kterých jsou výbušniny, je zakázáno používat otevřeného ohně, rozpálených předmětů a kouřit a musí v nich být udržována čistota a pořádek. V těchto prostorech nesmí být, s výjimkou pomůcek k použití výbušnin, snadno hořlavé látky a předměty nebo jiná zařízení, která by mohla způsobit požár nebo výbuch výbušnin, a smí se v nich používat jen svítidel a osvětlovacích zařízení v provedení pro prostředí s nebezpečím požáru nebo výbuchu výbušnin podle požadavků příslušné české technické normy 6) nebo ekvivalentní technické normy členského státu Evropské unie, státu Evropského sdružení volného obchodu, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, nebo Turecka, pokud zaručují alespoň rovnocennou míru ochrany zdraví a bezpečnosti. Tyto prostory musí být na vhodných a viditelných místech zřetelně označeny, a nejsou-li zajištěny proti odcizení a zneužití výbušnin, musí být hlídány.
(2) Každý, kdo zachází s výbušninami, které mohou způsobit poškození zdraví zejména toxickými účinky, musí při tom používat osobní ochranné pracovní prostředky, pokud není zabezpečen jinak před přímým působením výbušnin.
(3) Při zacházení s výbušninami mohou být přítomni pouze pracovníci, kteří plní úkoly související s používáním výbušnin, a kontrolní orgány.
(4) Výbušniny se smí používat jen ve stavu a tvaru dodaném jejich výrobcem, pokud se v návodu na jejich používání nestanoví jinak.
(5) Výbušniny a pomůcky se musí přezkoušet vždy, když vzniknou pochybnosti o jejich nezávadnosti.
(6) Při vydávání a přejímání výbušnin se musí kromě množství kontrolovat též stav výbušnin zejména z hlediska jejich nezávadnosti.
(7) Kontrolovat vodivost elektrických rozněcovadel, případně měřit jejich odpor smí jen střelmistr. Kontrolované elektrické rozněcovadlo se musí umístit tak, aby při případném výbuchu nikoho neohrozilo.
(8) Selhávky způsobené nedostatečnou kvalitou výbušnin musí organizace projednat s výrobcem a výsledek oznámit Českému báňskému úřadu. V oznámení se uvedou výrobní údaje výbušniny.
(9) Vadné výbušniny se musí zničit podle návodu výrobce.
(10) Expediční obaly výbušnin, které mohou obsahovat zbytky výbušnin, se musí zničit v souladu s návodem na používání výbušnin.
(1) Funkční spolehlivost roznětnic a ohmmetrů musí být přezkoušena v souladu s podmínkami stanovenými výrobcem.
(2) Po každé opravě musí být roznětnice nebo ohmmetr přezkoušeny v určené zkušebně.
(3) O výsledcích zkoušek a oprav roznětnic a ohmmetrů se vede evidence.
(1) K nabíjení náložek trhavin do vývrtů se smí používat dřevěný nabiják, který musí mít konce kolmé na podélnou osu, průměr nejméně tak velký, aby nedošlo k porušení náložky, a délku přesahující nejdelší vývrt určený k nabíjení.
(2) Nabijáky z jiných hmot nebo jinak upravené povoluje Český báňský úřad.
(1) Evidence skladovaných výbušnin musí být vedena odděleně od evidence výbušnin odebraných ke spotřebě, a to na evidenčních záznamech (tiskopisech), jejichž vzory stanoví Český báňský úřad.
(2) Evidenční záznamy s dalšími doklady, které se týkají evidence výbušnin (dodací listy, převodky apod.), musí být k dispozici kontrolním orgánům.
(3) Zápisy v evidenčních záznamech vyhotovuje a za jejich správnost zodpovídá při skladování výbušnin skladník, při trhacích pracích malého rozsahu střelmistr, při trhacích pracích velkého rozsahu technický vedoucí odstřelů a při ohňostrojných pracích vedoucí odpalovač ohňostrojů.
(4) Zápis v evidenčních záznamech musí být podepsán tím, kdo jej vyhotovil. Správnost údajů v zápise potvrdí jiný přítomný pracovník vykonávající funkci skladníka nebo střelmistra nebo pomocníka střelmistra nebo technického vedoucího odstřelů nebo vedoucího pracoviště nebo odpalovače ohňostrojů.
(5) Správnost zápisu o spotřebě výbušnin potvrzuje podpisem vedoucí pracoviště nebo pomocník střelmistra, a to nejpozději před provedením odpalu.
(6) O ničení vadných výbušnin musí vyhotovit střelmistr nebo technický vedoucí odstřelů zápis, ve kterém se uvede datum, důvod a způsob ničení výbušnin, jejich druh a množství, spotřeba výbušnin použitých pro roznět, výsledek ničení a případné mimořádné události. Správnost údajů v zápise potvrdí pomocník střelmistra nebo jiný přítomný pracovník. Zápis je součástí evidence výbušnin.
(7) V evidenčních záznamech se nesmí údaje vymazávat ani přepisovat. Chybně zapsané hodnoty se musí přeškrtnout tak, aby zůstaly čitelné; správné hodnoty se zapíší do nového řádku.
(8) Organizace určí pracovníky oprávněné a odpovědné za kontrolu evidenčních záznamů. Kromě toho závodní, závodní dolu nebo závodní lomu určí pracovníka, který musí nejméně jednou za měsíc provést kontrolu množství, způsobu uložení, příjmu a výdeje výbušnin ve skladu.
(9) Zápisy v evidenčních záznamech se musí nejméně jednou za tři měsíce a po zapsání posledního zápisu součtově uzavřít, překontrolovat a porovnat se skutečným stavem.
(10) Jednoduché druhy trhavin (např. směs dusičnanu amonného s palivem) musí být evidovány od doby jejich zhotovení.
Výbušniny nespotřebované při trhací práci musí střelmistr nebo technický vedoucí odstřelů vrátit do skladu výbušnin nebo je může předat jinému střelmistrovi nebo technickému vedoucímu odstřelů téže organizace; předání musí být zapsáno v jejich evidenčních záznamech s uvedením data předání, množství výbušnin podle druhů, jmen a podpisů předávajícího a přebírajícího střelmistra nebo technického vedoucího odstřelů.
Kdo zjistí, že evidenční záznamy a doklady nejsou řádně vedeny nebo nesouhlasí se skutečným stavem, je povinen to neprodleně oznámit organizaci, ve které se evidence vede.
HLAVA DRUHÁ PŘEPRAVA VÝBUŠNIN V PODZEMÍ A PŘENÁŠENÍ VÝBUŠNIN
(1) Organizace v přepravním řádu stanoví potřebné bezpečnostní a provozní údaje a pokyny, zejména dopravní cestu, strojní zařízení, dopravní prostředky, nejmenší vzdálenosti mezi nimi, největší hmotnost nákladu výbušnin a jejich uložení, nejvyšší rychlost při dopravě, prohlídky dopravních cest, dopravních prostředků, místa nakládání a vykládání, návěstí, zajištění strojních zařízení, stanovení odborné způsobilosti pracovníků a vymezení jejich odpovědnosti za dopravu.
(2) Hmotnost přepravovaných výbušnin nesmí přesáhnout 90 % přípustného zatížení strojního zařízení.
(1) Při přepravě výbušnin se nesmí v téže části dopravního prostředku současně s výbušninami dopravovat jiné předměty nebo látky s výjimkou nezbytných pomůcek k použití výbušnin. V této části smějí být přítomni jen pracovníci určení pro nakládání a vykládání výbušnin a pro obsluhu dopravního prostředku, avšak nejvýše v polovičním počtu dovoleném pro jízdu lidí.
(2) Na dopravní cestě, po které jsou přepravovány výbušniny, není dovolena současně chůze lidí a jiná doprava s výjimkou přenášení výbušnin na pracoviště; přitom musí být učiněna opatření, aby na křižujících cestách nedošlo k ohrožení osob a provozu.
(3) Přeprava výbušnin se musí předem oznámit řidiči a obsluze strojního zařízení.
(4) Dopravní prostředek s nákladem výbušnin nesmí zůstat bez dozoru a musí být označen modrým světlem.
§ 32 Nakládání a skládání výbušnin
(1) Nakládat a skládat výbušniny lze jenom při dostatečném osvětlení; přitom je nutno zabránit nežádoucímu pádu nebo nárazu výbušnin.
(2) Jedna osoba smí ručně nakládat nebo skládat najednou nejvíce 30 kg výbušnin.
(1) Přenášené výbušniny musí být uloženy v uzavřených přepravních obalech (brašnách, schránkách, expedičních obalech apod.).
(2) Rozbušky smí přenášet jen střelmistr. Ostatní výbušniny smí přenášet střelmistr a pomocníci pod jeho dozorem. Trhaviny smí pomocník přenášet i bez dozoru střelmistra, přenáší-li je v uzamčeném přepravním obalu, od něhož klíč má střelmistr.
(3) Přenáší-li střelmistr rozbušky, smí současně přenášet též nejvýše 10 kg trhavin, a to odděleně od rozbušek.
(4) Jedna osoba smí přenášet nejvýše 25 kg trhavin.
ODDÍL PRVNÍ ROZSAH A DOKUMENTACE TRHACÍCH PRACÍ
(1) Trhacími pracemi malého rozsahu jsou trhací práce
a) při průzkumu, otvírce, přípravě a dobývání ložisek nerostů, pokud jednotlivé nálože nepřesáhnou 50 kg trhavin a hmotnost celkové nálože nepřesáhne při pracích v podzemí 400 kg a na povrchu 200 kg trhavin,
b) při přípravě a provádění staveb, terénních úprav, pokud jednotlivé nálože nepřesáhnou 10 kg trhavin a hmotnost celkové nálože nepřesáhne 100 kg, v souvislé zástavbě však jen 30 kg trhavin,
c) při destrukcích, kromě objektů v souvislé zástavbě a všech továrních komínů, pokud jednotlivé nálože nepřesáhnou 0,5 kg a hmotnost celkové nálože nepřesáhne 10 kg trhavin na destrukci celého objektu,
d) při vrtných a geofyzikálních pracích a při těžbě ropy a zemního plynu, pokud hmotnost celkové nálože ve vrtu nepřesáhne 400 kg trhavin, v souvislé zástavbě však jen 30 kg trhavin,
e) v horkých provozech, pokud hmotnost celkové nálože nepřesáhne 30 kg trhavin; při tváření nebo jiné úpravě materiálů výbuchem 10 kg trhavin,
f) ostatní trhací práce, pokud hmotnost celkové nálože nepřesáhne 5 kg trhavin.
(2) Trhacími pracemi velkého rozsahu jsou destrukce objektů v souvislé zástavbě a továrních komínů a trhací práce, při kterých nálože přesahují hmotnosti uvedené v odstavci 1 .
§ 35 Dokumentace trhacích prací
(1) Pro trhací práce malého rozsahu se musí vypracovat pro každé pracoviště technologický postup trhacích prací, ve kterém se stanoví postup při provádění trhacích prací z hlediska požadované úrovně prací a zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu. Technologický postup trhacích prací v organizaci ověřuje, popřípadě vypracovává vedoucí trhacích prací. V ostatních případech vypracovává technologický postup trhacích prací střelmistr.
(2) Pro trhací práce velkého rozsahu se musí vypracovat pro každý odstřel technický projekt odstřelu, ve kterém se stanoví postup při provádění trhací práce z hlediska požadované úrovně práce a zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu.
(3) Náležitosti technologického postupu trhacích prací a technického projektu odstřelu jsou uvedeny v příloze č. 4 této vyhlášky.
(4) Pro opakované trhací práce velkého rozsahu za stejných nebo obdobných podmínek, popřípadě parametrů lze po získání zkušeností z předcházejících odstřelů vypracovat generální technický projekt odstřelů.
(5) Na povrchových pracovištích, kde se uskutečňují trhací práce velkého rozsahu, při kterých dochází k podstatné změně tvaru odstřelovaného masivu horniny, musí se osadit stabilní měřické body. Příslušná výkresová část technického projektu odstřelu musí vycházet z těchto bodů tak, aby bylo možno zpětně měřicky určit místa náloží i po odstřelu.
(6) Technický projekt odstřelu vypracovává technický vedoucí odstřelů. Technický projekt odstřelu musí být podepsán technickým vedoucím odstřelů i jeho zástupcem, kteří odstřel podle projektu provedou a kteří potvrzují správnost údajů, výkresů a výpočtů. Stejně se postupuje i při změně projektu.
(7) S obsahem technologického postupu trhacích prací a technického projektu odstřelů musí být seznámeni všichni pracovníci, kterých se týká.
(8) Technický projekt odstřelu a technologický postup trhacích prací musí být na pracovišti k dispozici kontrolním orgánům.
ODDÍL DRUHÝ ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI PŘI TRHACÍCH PRACÍCH
Pokud není v rozhodnutí o povolení trhacích prací velkého rozsahu stanoveno jinak, oznámí organizace dobu odstřelu nejpozději 24 hodin předem orgánu, který povolil trhací práce, obci, v jejímž obvodu je místo odstřelu, popřípadě i sousedních obcí, okresnímu policejnímu útvaru a všem dalším orgánům a organizacím, jejichž zájmy mohou být odstřelem dotčeny.
(1) Organizace je povinna střelmistra nebo technického vedoucího odstřelů seznámit s rozhodnutím o povolení trhacích prací a s opatřeními, která jsou stanovena k ochraně celospolečenských zájmů před nepříznivými účinky trhacích prací.
(2) Organizace smí střelmistrovi nebo technickému vedoucímu odstřelů určit jen takový počet odstřelů, který mu umožní provést včas všechny úkony vyplývající z této vyhlášky a jiných předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.
(1) Při trhacích pracích se určí bezpečnostní okruh a manipulační prostor.
(2) Bezpečnostní okruh musí být zajištěn hlídkami nebo jiným vhodným způsobem určeným organizací tak, aby bylo zabráněno vstupu nezúčastněných osob do ohroženého území.
(3) Ohrožené území se musí vyklidit a bezpečnostní okruh uzavřít nejpozději před nabíjením přímých trhavin a vždy před připojením roznětné sítě na přívodní vedení.
(4) Technický vedoucí odstřelů nebo střelmistr včas poučí hlídky o jejich povinnostech a zabezpečí jejich rozestavění. Při trhacích pracích velkého rozsahu odevzdá organizace každé hlídce písemné pověření s poučením k výkonu hlídky.
(5) Hlídka zodpovídá za vyklizení jí přiděleného úseku ohroženého území a za uzavření bezpečnostního okruhu.
(6) Hlídky musí být vybaveny prostředky pro dávání nouzového signálu nebo prostředky pro dorozumění s technickým vedoucím odstřelů nebo se střelmistrem. Hlídky musí být zřetelně označeny (červenou páskou, světlem, praporkem apod.).
(7) Při pravidelně se opakujících trhacích pracích na povrchu vyhlásí organizace časový rozvrh trhacích prací a výstražné signály také na tabulích postavených na vhodných místech podél bezpečnostního okruhu.
(8) Manipulační prostor se určí tak, aby byly zajištěny pracovní podmínky pro bezpečnou přípravu odstřelu.
(9) Výbušniny se nesmí dopravit na pracoviště dříve než se vyklidí manipulační prostor a provedou další opatření podle dokumentace trhacích prací.
(10) V manipulačním prostoru a uvnitř bezpečnostního okruhu se po jejich vyklizení mohou zdržovat pouze pracovníci, kteří plní pracovní úkoly související s přípravou a provedením odstřelu, a to jen se souhlasem technického vedoucího odstřelů nebo střelmistra.
(11) Kontrolní orgány mají přístup do manipulačního prostoru a bezpečnostního okruhu jen s vědomím technického vedoucího odstřelů nebo střelmistra.
(12) Místo pro bezpečný úkryt pracovníků a místo odpalu musí určit technický vedoucí odstřelů nebo střelmistr podle zásad uvedených v dokumentaci trhacích prací a podle místních podmínek. Tato místa se musí určit tak, aby pracovníci byli chráněni před účinky odstřelu.
(1) Při trhacích pracích se vyhlašují výstražné signály (dále jen "signály"), které musí být dobře vnímatelné po celém území ohroženém účinky připravovaného odstřelu; signály se musí volit tak, aby nedošlo k jejich záměně, a dávají se na pokyn technického vedoucího odstřelů nebo střelmistra.
(2) Před odpalem se dává signál ve dvou stupních. Při prvním stupni se signál dává dvakrát, při druhém jednou. První stupeň signálu je příkazem k odchodu všech nezúčastněných osob z ohroženého území a k odchodu hlídek na určené stanoviště. Druhý stupeň signálu se dává po zjištění, že ohrožené území je zcela vyklizené, zabezpečené hlídkami a nálože jsou připraveny k odpalu. Odpal následuje zpravidla jednu minutu po druhém stupni signálu.
(3) Trhací práce se ukončují signálem, který se dává po provedení prohlídky a zajištění pracoviště po odstřelu (§ 68 ).
(4) Hlídka musí upozornit střelmistra nebo technického vedoucího odstřelů na porušení bezpečnostního okruhu nebo na jinou skutečnost, která by mohla ohrozit bezpečnost osob nebo majetku. Způsob upozornění se musí určit v dokumentaci trhacích prací; nouzový signál musí být odlišný od všech ostatních signálů.
(5) Na pracovištích, kam nemohou vstoupit osoby nepracující v provozu (pracoviště v podzemí, v továrních halách, v ohrazených prostorech apod.), lze zajišťovat bezpečnostní okruh a dávat signály odchylným způsobem než je stanoveno v odstavcích 1 až 4 , pokud se při tom zajistí bezpečnost osob a majetku.
(6) Se způsobem zajištění bezpečnostního okruhu a významem signálů musí být seznámeny všechny osoby, kterých se to týká.
ODDÍL TŘETÍ STŘELMISTR, ODPALOVAČ OHŇOSTROJŮ, TECHNICKÝ VEDOUCÍ ODSTŘELŮ A VEDOUCÍ TRHACÍCH PRACÍ
(1) Uchazeč o střelmistrovské oprávnění musí úspěšně ukončit základní školu, praxi na podzemních pracovištích nejméně dva roky, na ostatních pracovištích nejméně jeden rok; z toho uchazeč musí pracovat nejméně půl roku jako pomocník střelmistra.
(2) Uchazeč o střelmistrovské oprávnění, který je studentem nebo absolventem vysoké školy nebo absolventem střední školy, nemusí mít předepsanou praxi a výuku v kursech, má-li ve svém výkazu o studiu (indexu) nebo ve vysvědčení potvrzeno úspěšné vykonání zkoušky z předmětů, ve kterých byla přednášena technologie a bezpečnost trhacích prací, a prokáže-li, že se alespoň po dobu 10 směn zúčastnil trhacích prací příslušné odbornosti. Absolventům ostatních vysokých škol a osobám, které mají kvalifikaci pyrotechniků ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů, může obvodní báňský úřad přiměřeně zkrátit předepsanou praxi.
(3) Odbornosti střelmistrů jsou:
a) střelmistr pro plynující doly s nebezpečím výbuchu uhelného prachu,
b) střelmistr pro doly s nebezpečím výbuchu uhelného prachu,
c) střelmistr pro neplynující doly bez nebezpečí výbuchu uhelného prachu,
d) střelmistr pro povrchové dobývání,
e) střelmistr pro stavební práce a destrukce,
f) střelmistr pro vrtné a geofyzikální práce,
g) střelmistr pro zvláštní druhy prací s uvedením specializace.
(4) V rámci odbornosti podle odstavce 3 jsou střelmistři oprávněni provádět tyto trhací práce malého rozsahu:
a) střelmistr s odborností podle odstavce 3 písm. a) , b) a c) při pracích podle § 34 odst. 1 písm. a) a b) v podzemí podle své odbornosti a v podzemí bez nebezpečí výbušného prostředí; střelmistr s odborností podle odstavce 3 písm. a) také v dolech s nebezpečím výbuchu uhelného prachu,
b) střelmistr s odborností podle odstavce 3 písm. d) při pracích podle § 34 odst. 1 písm. a) na povrchu a dále při ražbě podzemních děl pro komorové odstřely, hloubení studní a při prorážení silničních a železničních násypů,
c) střelmistr s odborností podle odstavce 3 písm. e) při pracích podle § 34 odst. 1 písm. b) a c) na povrchu a dále při tunelování, hloubení studní, prorážení silničních a železničních násypů a podobných podzemních pracích stavebního charakteru,
d) střelmistr s odborností podle odstavce 3 písm. f) při pracích podle § 34 odst. 1 písm. d) včetně rozstřelování základů vrtného zařízení,
e) střelmistr s odborností podle odstavce 3 písm. g) při pracích podle § 34 odst. 1 písm. e) podle své specializace,
f) každý střelmistr bez ohledu na svou odbornost při ostatních trhacích pracích (rozmetání objemových hnojiv, vystřelování jamek pro stromky, rozstřelování pařezů, čistění terénních rýh, rozstřelování ledů a zmrzlé horniny apod.) v rozsahu podle § 34 odst. 1 písm. f) .
Uchazeč o oprávnění odpalovače ohňostrojů musí úspěšně ukončit základní školu a absolvovat výuku v kursu.
§ 41 Technický vedoucí odstřelů
(1) Technickým vedoucím odstřelů se může stát jen střelmistr s úplným středním vzděláním nebo s úplným středním odborným vzděláním a s nejméně půlroční odbornou praxí při projektování a provádění trhacích prací velkého rozsahu, který je držitelem oprávnění střelmistra příslušné odbornosti.
(2) Odbornosti technických vedoucích odstřelů jsou:
a) technický vedoucí důlních odstřelů,
b) technický vedoucí komorových odstřelů,
c) technický vedoucí odstřelů pro destrukce,
d) technický vedoucí odstřelů pro povrchové dobývání, vyjímaje komorové odstřely,
e) technický vedoucí odstřelů pro stavební práce,
f) technický vedoucí odstřelů pro vrtné a geofyzikální práce,
g) technický vedoucí odstřelů pro zvláštní druhy prací s uvedením specializace.
(3) Technický vedoucí důlních odstřelů může provádět trhací práce v prostředí, pro které má odbornosti střelmistra [§ 40 odst. 3 písm. a) až c) ].
(4) Technický vedoucí odstřelů s odborností podle odstavce 2 písm. d) může provádět trhací práce též na povrchových stavbách pozemních komunikací, pokud jsou obdobné jako práce při povrchovém dobývání.
(1) Kurs, ve kterém se provádí teoretická a praktická výuka uchazečů o oprávnění střelmistra, musí mít rozsah nejméně 100 vyučovacích hodin v patnácti dnech; po dobu kursu nesmí být uchazeči pověřováni jinými úkoly.
(2) Teoretická příprava uchazečů o oprávnění technických vedoucích odstřelů se provádí v kursu za podmínek uvedených v odstavci 1 v rozsahu nejméně 32 hodin.
(3) Kurs, ve kterém se provádí teoretická a praktická výuka uchazečů o oprávnění odpalovače ohňostrojů musí mít rozsah nejméně 40 vyučovacích hodin v pěti dnech; po dobu kursu nesmí být uchazeči pověřováni jinými úkoly.
(1) Pracovníka přihlašuje ke zkoušce střelmistra, odpalovače ohňostrojů nebo technického vedoucího odstřelů organizace.
a) jméno, datum a místo narození pracovníka, místo jeho trvalého pobytu,
b) adresu organizace, pracovní zařazení a druh vykonávané práce,
c) uvedení odbornosti, ve které má pracovník osvědčit odbornou způsobilost.
(3) Organizace odpovídá za to, že přihlášený pracovník splňuje podmínky pro připuštění ke zkoušce stanovené zákonem10) a touto vyhláškou.
(4) Osoba, která není v pracovním nebo obdobném poměru, se přihlašuje ke zkoušce s uvedením údajů podle odstavce 2 písm. a) a c) a současně předloží potvrzení orgánů státní zdravotní správy o zdravotní způsobilosti a doklad o splnění podmínek odborné praxe a o dosaženém stupni vzdělání.
(5) Přihláška se předkládá obvodnímu báňskému úřadu příslušnému podle místa pracoviště, pokud jde o střelmistry, a Českému báňskému úřadu, pokud jde o technické vedoucí odstřelů; ostatní osoby předkládají přihlášku obvodnímu báňskému úřadu příslušnému podle místa svého trvalého pobytu.
§ 44 Evidence průkazů a oprávnění
(1) Evidenci střelmistrovských průkazů a oprávnění a průkazů odpalovače ohňostrojů vede obvodní báňský úřad, který je vydal; evidenci oprávnění technických vedoucích odstřelů vede Český báňský úřad.
(2) Organizace vede evidenci průkazů a oprávnění střelmistrů a technických vedoucích odstřelů a průkazů odpalovače ohňostrojů, kteří jsou jejími pracovníky.
(3) Držitelé průkazů podle odstavce 1 jsou povinni ohlásit změny údajů v těchto průkazech uvedených do jednoho měsíce ode dne, kdy ke změně došlo, orgánu, který průkaz vydal.
(4) Jestliže držitel průkazu odpalovače ohňostrojů neprováděl ohňostrojné práce po dobu delší než 5 let, musí být před opětným výkonem těchto prací přezkoušen z teoretických i praktických znalostí.10a)
(1) V organizacích, které pravidelně používají výbušniny k trhacím pracím, určuje vedoucí organizace s přihlédnutím k množství, objemu, rozsahu trhacích prací, jejich technologické náročnosti a organizační struktuře organizace potřebný počet vedoucích trhacích prací tak, aby v plném rozsahu mohli plnit povinnosti stanovené zákonem a touto vyhláškou.
(2) Vedoucí trhacích prací musí mít alespoň úplné střední vzdělání a oprávnění střelmistra nebo technického vedoucího odstřelů pro odbornosti, ve kterých se v organizaci provádí trhací práce.
(3) Vedoucí trhacích prací zejména
a) dbá na uplatňování pokrokových technologií trhacích prací a seznamuje pracovníky s novými výbušninami a pomůckami,
b) ověřuje, popřípadě vypracovává technologické postupy trhacích prací,
c) organizuje periodická školení a přezkušování střelmistrů a technických vedoucích odstřelů a vede o tom záznam,
d) kontroluje uložení výbušnin, jejich zabezpečení a manipulaci s nimi, výkon trhacích prací, znalost a dodržování předpisů o výbušninách, jakož i technologických postupů trhacích prací,
e) navrhuje změny počtu střelmistrů a technických vedoucích odstřelů, jejich pomocníků a skladníků skladu výbušnin,
f) vede evidenci roznětnic a ohmmetrů, popřípadě dalších přístrojů elektrického roznětu.
ODDÍL ČTVRTÝ PROVÁDĚNÍ TRHACÍCH PRACÍ
(1) Uvolněná hornina se musí před vrtáním odstranit tak, aby ústí zakládaných vývrtů bylo plně odkryto.
(2) Nadměrné kusy horniny určené k druhotnému rozpojení se musí ukládat, popřípadě zajistit tak, aby nemohlo dojít k jejich sesutí nebo pohybu.
(3) Vývrty se musí založit tak, aby trhavina mohla vykonat očekávanou práci. Vrty zhotovené k jiným účelům se musí označit a smí se nabíjet, jen pokud to dovoluje technologický postup trhacích prací.
(4) Vývrty po vyhořelých náložích a zbytky vývrtů (píšťaly) se nesmí převrtávat, prohlubovat a nabíjet. Nové vývrty musí být od nich vzdáleny nejméně 30 cm; pokud nelze tuto vzdálenost dodržet, musí se čelba před vrtáním opláchnout tlakovou vodou a po dobu vrtání musí být do vývrtu po vyhořelých náložích a do píšťal po celé jejich délce zasunut nabiják.
§ 47 Úkryt pracovníků a místo odpalu
(1) Střelmistr nebo technický vedoucí odstřelů smí manipulovat s výbušninami při přípravě odstřelu až tehdy, když se přesvědčil, že stav pracoviště odpovídá předpisům k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu a dokumentaci trhacích prací a vývrty jsou vyčistěny od vrtné moučky.
(2) Po dobu trhacích prací musí být v manipulačním prostoru se střelmistrem nebo technickým vedoucím odstřelů až do doby jeho odchodu na místo odpalu vždy alespoň jeden pracovník.
(3) Ostatní pracovníci musí být před připojením přívodního vedení k roznětné síti nebo před zahájením zažehování zápalnic v úkrytu nebo mimo ohrožené území.
(4) Vzdálenost úkrytů pracovníků, stanovišť hlídek a místa odpalu musí být v podzemí od místa odstřelu nejméně:
a) 30 m v dobývkách při trhacích pracích malého rozsahu, pokud se pracovníci nezdržují ve směru možného účinku trhacích prací,
b) 75 m v dlouhých dílech při trhacích pracích malého rozsahu, pokud se mohou pracovníci bezpečně ukrýt (v postranních chodbách, výklencích, za ochrannými štíty apod.),
c) 150 m při trhacích pracích malého rozsahu v ostatních případech,
d) 200 m při trhacích pracích velkého rozsahu.
(5) Vzdálenost úkrytů pracovníků, stanovišť hlídek a místa odpalu se řídí místními podmínkami a musí zaručovat dostatečnou ochranu před účinky trhacích prací.
Dělit je možné jen náložky trhavin, u kterých je to povoleno v návodu k jejich používání.
§ 49 Příprava roznětných náložek
(1) Roznětné náložky smí připravit jen střelmistr, a to v manipulačním prostoru bezprostředně před nabíjením.
(2) Roznětné náložky se smějí připravit jen v množství potřebném pro připravovaný odstřel.
(1) Nabíjet se smí jen z bezpečného stanoviště. Nabít se smí jen tolik náloží, kolik se jich má při jednom odstřelu odpálit.
(2) Nálože v kapalinách nebo ve volném prostoru se musí zabezpečit vhodným a bezpečným způsobem v určené poloze.
(3) Roznětné náložky nabíjí střelmistr a za jeho dozoru též jeho pomocníci. Dno rozbušky musí směřovat k delší části nálože. Roznětné dělené náložky nabíjí pouze střelmistr.
(4) Při nabíjení se musí postupovat tak, aby nedošlo k poškození přívodních vodičů rozněcovadel.
(5) Náložky trhavin se nesmí do vývrtů vsouvat násilím.
(6) Pokud je roznětná náložka již ve vývrtu, smí se trhaviny nabíjet volným pádem nebo pneumaticky jen podle návodu k používání trhaviny, a jsou-li pro to stanoveny podmínky v dokumentaci trhacích prací.
(7) Roznětné náložky se mohou nabíjet jen ručně.
(1) Nálož je třeba utěsnit ucpávkou. Od utěsnění se může upustit jen v případech technologicky odůvodněných, a pokud je to stanoveno v dokumentaci trhacích prací.
(2) K utěsnění se mohou použít jen vhodné nehořlavé materiály (jíl, písek, voda apod.).
(3) Při utěsňování náloží pneumatickým zařízením se musí mezi nálož trhaviny a ucpávku vsunout alespoň 10 cm dlouhá vložka z plastického jílu.
Sklípkování vývrtů a používání černého trhacího prachu
Při sklípkování vývrtů se musí po každém odstřelu prostor sklípku ochladit tak, aby se nabíjené výbušniny nevznítily.
(1) Při nabíjení černého trhacího prachu (dále jen "prach") do vývrtů, spár a trhlin, pokud do nich padá vlastní vahou, se musí
a) sypat prach pomocí násypky z nejiskřícího materiálu, jejíž trubice sahá až na dno nabíjeného prostoru; přitom nelze s násypkou natřásat nebo ji prudce posouvat,
b) postupovat tak, aby nedošlo k rozsypání prachu mimo nabíjený prostor,
c) odstranit před nabíjením z blízkosti nabíjeného prostoru železné předměty,
d) ucpat před nabíjením vývrtu jeho dno v délce nejméně 10 cm, pokud se zjistilo, že ve vývrtu zůstaly úlomky vrtáku, které se nedají odstranit.
(2) Nálože prachu se smějí nabíjet jen ručně a odpalovat jen elektrickým roznětem.
(3) Nálož prachu se může utěsňovat ucpávkou jen ručně nabijákem.
(1) Roznětné vedení se musí připravovat, umísťovat a zabezpečovat tak, aby nedošlo k jeho poškození a aby se zajistila jeho funkční spolehlivost.
(2) Všechny práce spojené s přípravou roznětného vedení řídí jediný střelmistr nebo technický vedoucí odstřelů, který po uzavření bezpečnostního okruhu zkontroluje roznětné vedení a jako poslední odchází z místa náloží a provede odpal.
(1) Roznět zápalnicí se smí použít jen na povrchových pracovištích, kde je bezpečná ústupová cesta z místa zážehu. Nesmí se použít ve výbušném prostředí.
(2) Zápalnice musí být tak dlouhá, aby střelmistr a jeho pomocník měli po zažehnutí poslední zápalnice dostatek času odejít do bezpečného úkrytu. Zápalnice přitom nesmí být kratší než 120 cm a z vývrtu musí vyčnívat nejméně 20 cm. Volné konce zápalnic se nesmí svinovat, skládat ani vsouvat do vývrtů.
(3) Zápalnice se smí zažehovat, až když jsou všechny nálože připraveny k odpálení.
(4) Zažehovat zápalnice může jen střelmistr a jeden jeho pomocník, přičemž každý z nich může při jednom odstřelu provést nejvíce 5 zážehů, kromě ustanovení odstavce 5 . Zažehovat se musí postupně ve směru ústupu pracovníků z pracoviště v pořadí určeném střelmistrem.
(5) Při rozmetání objemových hnojiv může zažehovat zápalnice i více pomocníků. Délka zápalnic se však musí určit v technologickém postupu trhacích prací tak, aby při postupném zažehování zápalnic byl každý zúčastněný pracovník už mimo území ohrožené rozletem materiálu od nálože, která je přivedena k výbuchu. Počet zážehů připadajících na jednoho pracovníka není omezený.
(6) Zápalnice lze zažehovat povolenými pomůckami nebo vrubovanou zápalnicí; konzumní zápalkou lze zažehnout jen jednu zápalnici.
(7) Vrubovaná zápalnice nesmí být delší než 50 cm a musí se odříznout ze svitku zápalnice použité k odstřelu. Zářezy musí být od sebe stejně vzdálené a musí jich být nejméně o polovinu více než je počet zážehů.
(8) Zápalnici se zážehovou rozbuškou lze spojit jen povolenými rozbuškovými kleštěmi.
(1) Bleskovice se smí řezat nožem na čisté dřevěné podložce nebo jinými povolenými pomůckami v souladu s návodem na jejich používání.
(2) Bleskovicová roznětná síť se sestavuje přiložením bleskovic k sobě ve směru postupu výbuchu a jejich pevným spojením v délce nejméně 10 cm nebo uzly podle návodu k používání. Při dvojitém bleskovicovém roznětu se musí obě bleskovice k sobě těsně přiložit a obě se musí odpálit současně. V jiných případech se nesmí žádná část téže nebo více bleskovic přiblížit k sobě na vzdálenost menší než 30 cm.
(3) Bleskovice se rozněcuje rozbuškou připojenou k ní nejméně 10 cm od konce bleskovice. Dno rozbušky musí směřovat ve směru postupu výbuchu bleskovice.
(4) V bleskovicovém roznětném vedení nesmí být na bleskovici zkruty ani smyčky.
(1) Roznětnou síť tvoří propojená elektrická rozněcovadla (elektrické rozbušky nebo elektrické palníky) s přívodními vodiči, popřípadě s prodlužovacími (propojovacími) vodiči, které musí mít po celé délce nepoškozenou izolaci a spoje musí být spolehlivě izolovány. Roznětné vedení se skládá z roznětné sítě a přívodního vedení sloužícího k připojení roznětné sítě na zdroj roznětného proudu. Roznětným okruhem se rozumí uzavřené roznětné vedení připravené k odpalu.
(2) Do téhož roznětného okruhu se mohou zapojovat elektrická rozněcovadla, jejichž elektrické vlastnosti jsou z hlediska předepsané roznětné elektrické energie shodné.
(3) Konce přívodních vodičů elektrických rozněcovadel se musí spojit nakrátko, pokud nejsou izolovány až do konce. Rozpojit nebo odizolovat se mohou až těsně před připojením do roznětné sítě.
(4) Vodiče přívodního vedení, propojovací vodiče, rychlospojky nebo jiné pomůcky používané k upevnění nebo izolaci spojů roznětného vedení musí mít elektrickou pevnost vyšší než napětí roznětného zdroje.
(5) Zdroj roznětné elektrické energie (roznětnice) musí mít zvláštní odnímatelné zařízení, bez kterého jej nelze uvést do činnosti. Toto zařízení musí mít střelmistr nebo technický vedoucí odstřelů po dobu trhacích prací při sobě.
(6) Střelmistr a pod jeho dohledem i pomocníci mohou zapojovat elektrická rozněcovadla jen do série. Paralelně nebo sérioparalelně může rozněcovadla zapojovat jen technický vedoucí odstřelů; střelmistr, jen pokud má k tomu oprávnění Českého báňského úřadu.
(7) Roznětné vedení se nesmí dotýkat kovových nebo jiných elektricky vodivých předmětů s výjimkou roznětného vedení, u kterého je to uvedeno v návodu k používání. Roznětné vedení musí být od jiných elektrických vedení vzdáleno nejméně 30 cm.
(8) Pokud se na jedno stanoviště odpalu vedou dvě nebo více přívodních vedení, musí se označit tak, aby nemohlo dojít k jejich záměně.
(9) Přívodní vedení smí připojit k roznětné síti jen střelmistr nebo technický vedoucí odstřelů.
(10) Střelmistr nebo technický vedoucí odstřelů musí z místa, odkud se odpaluje, přezkoušet ohmmetrem správnost zapojení a odpor roznětného okruhu před jeho připojením na roznětnici. Zjistí-li větší odchylku mezi vypočteným a naměřeným odporem roznětného okruhu, než povoluje dokumentace trhacích prací, musí zjistit příčinu a závadu odstranit.
Jiné druhy roznětu povoluje Český báňský úřad.
ODDÍL ŠESTÝ OCHRANA ELEKTRICKÉHO ROZNĚTU PŘED ÚČINKY CIZÍ ELEKTRICKÉ ENERGIE
(1) Organizace provádějící trhací práce, při nichž hrozí nebezpečí předčasného roznětu vlivem cizí elektrické energie, kterou nelze předem spolehlivě vyloučit, je povinna zjistit od provozovatele zdroje potřebné údaje k posouzení bezpečnosti elektrického roznětu.
(2) Provozovatel takového zdroje je povinen poskytnout potřebné údaje a součinnost při ochraně elektrického roznětu.
(3) Opatření k ochraně elektrického roznětu musí být uvedena v dokumentaci trhacích prací a uskutečněna dříve, než jsou elektrická rozněcovadla přinesena do manipulačního prostoru.
(4) Nelze-li vliv nežádoucího zdroje cizí elektrické energie spolehlivě vyloučit, musí se použít elektrická rozněcovadla s odpovídající elektrickou odolností nebo jiný vhodný druh roznětu.
Nelze-li odstranit nebezpečí předčasného roznětu vlivem bludných proudů vypnutím zdroje, musí se zajistit
b) určení počtu a míst jejich měření v dokumentaci trhacích prací,
c) použití elektrických rozněcovadel s hodnotou bezpečného proudu nejméně třikrát vyšší, než je nejvyšší zjištěná hodnota bludných proudů.
(1) K ochraně elektrického roznětu před účinky elektrostatické energie se musí podle příslušné české technické normy 11) nebo ekvivalentní technické normy členského státu Evropské unie, státu Evropského sdružení volného obchodu, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, nebo Turecka, pokud zaručují alespoň rovnocennou míru ochrany zdraví a bezpečnos ti, zajistit
a) oblečení pracovníků v manipulačním prostoru a pomůcky k použití výbušnin, které nesmí být z materiálu s vysokou izolační schopností,
b) před každou manipulací s elektrickými rozněcovadly a s kteroukoliv částí roznětného vedení a vždy po každém přerušení těchto prací se musí všichni zúčastnění pracovníci zbavit případného elektrostatického náboje dotykem s elektrostaticky uzemněným předmětem,
c) vybití případného elektrostatického náboje dotykem přívodního vedení s elektrostaticky uzemněným předmětem před připojením na roznětnou síť.
(2) Pneumatická zařízení k nabíjení trhavin nebo ucpávky a všechna zařízení z vodivých materiálů v manipulačním prostoru se musí uzemnit tak, aby svodový odpor nebyl vyšší než 106 ohmů. K uzemnění se nesmí použít vodivé části výstroje (kolejnice, potrubí apod.).
Atmosférická elektrická energie
K ochraně před nežádoucím vlivem atmosférické elektrické energie musí organizace před zahájením přípravy elektrického roznětu až do uskutečnění odpalu vhodným způsobem zjišťovat výskyt, popřípadě přibližování bouřky (pomocí bouřkových hlídek, detektorů, radiopřijímačů apod.).
(1) Při bouřce, jejím přibližování, nebo lze-li ji očekávat, je na povrchu příprava elektrického roznětu zakázána. Jsou-li elektrická rozněcovadla připojena k bleskovicím, nebo jsou-li adjustována v náložkách, musí se neprodleně
b) uzavřít bezpečnostní okruh,
c) odpálit připravené nálože, pokud je to z technického a bezpečnostního hlediska možné.
(2) Nelze-li uskutečnit odpálení připravených náloží, musí být konce roznětného vedení rozpojeny.
(3) Při trhacích pracích velkého rozsahu v období častého výskytu bouřkové činnosti lze používat jen elektrická rozněcovadla, u kterých hodnota bezpečného proudu je nejméně 0,9 A a bezpečného zážehového impulsu nejméně 20 mJ/ohm.
Při bouřce, jejím přibližování, nebo lze-li ji očekávat, může se elektrický roznět v podzemí připravovat jen tehdy, jsou-li dodrženy vzdálenosti uvedené v příloze č. 5 této vyhlášky.
§ 65 Vnější rozvody elektrické energie vysokého a velmi vysokého napětí
Při použití elektrického roznětu na povrchu, pokud je roznětné vedení ve vzdálenosti menší než 250 m od vnějších rozvodů elektrické energie vysokého a velmi vysokého napětí nebo od drážních elektrických zařízení, pokud tyto nejsou vypnuty, musí se dodržet tyto podmínky:
a) vzdálenost nejbližší části roznětného vedení od osy vnějšího rozvodu, koleje elektrifikované dráhy nebo sloupů a stožárů nesmí být menší, než je uvedeno v příloze č. 6 této vyhlášky,
b) rozněcovadla se mohou zapojit jen do série,
c) roznětné vedení se musí umístit tak, aby v žádném místě nebylo nad zemí více než 40 cm. Nelze-li tuto podmínku splnit, musí se dodržet dvojnásobek vzdáleností uvedených v příloze č. 6 této vyhlášky,
d) konce roznětného vedení musí být až do připojení na roznětnici rozpojeny,
e) přívodní vedení od roznětnice k místu odstřelu se musí vést kolmo na průmět osy vnějšího rozvodu elektrické energie.
(1) V blízkosti zdroje vysokofrekvenční energie (vysílače, radiolokátoru apod.) musí být konce roznětného vedení až do připojení na roznětnici rozpojeny.
(2) Pokud není zdroj vysokofrekvenční energie vypnutý, nesmí být pro jednotlivé druhy elektrických rozněcovadel v závislosti od jeho výkonu bezpečná vzdálenost menší, než je uvedeno v příloze č. 7 této vyhlášky. Tato vzdálenost se měří od zdroje k nejbližší části roznětného vedení.
(3) V bezpečné vzdálenosti se musí přístupové cesty označit tabulemi s nápisem: "Zakazuje se používat vysílače a radiolokátory. Nebezpečí výbuchu". Tabule musí být 120 cm široká, 100 cm vysoká, žluté barvy s 5 cm černým okrajem. Písmena černé barvy musí být 10 cm vysoká. Tabule musí být umístěna tak, aby její střed byl ve výšce 200 cm nad terénem.
ODDÍL SEDMÝ OPATŘENÍ PO ODSTŘELU
(1) Na pracoviště se smí vstoupit po odstřelu až po uplynutí čekací doby.
(2) Čekací doba po odstřelu více než jedné nálože je
a) při použití zápalnice, a to bez ohledu na způsob jejího zažehnutí, nejméně 10 minut,
b) při elektrickém roznětu bez použití zápalnice nejméně 5 minut,
c) při použití bleskovicového roznětu se čekací doba řídí podle způsobu roznětu bleskovice.
(3) Při elektrickém roznětu se čekací doba prodlužuje na 10 minut, jestliže je podezření, že došlo k selhávce. Pokud dojde k selhávce při použití zápalnice, čekací doba se rovná normované době hoření nejdelší použité zápalnice prodloužené o 30 minut.
(4) Čekací doba se měří od posledního výbuchu. Při použití zápalnice musí střelmistr a jeho pomocník počítat výbuchy nezávisle na sobě. Jestliže jsou jejich počty rozdílné nebo neodpovídají počtu odpálených náloží, je čekací doba jako při selhávce.
(5) Čekací doby podle odstavců 2 a 3 nesmí být kratší než doba potřebná na zředění zplodin výbuchu nejméně na hranici stanovenou zvláštními předpisy.5) To neplatí pro osoby v izolačních dýchacích přístrojích.
(6) V dokumentaci trhacích prací se musí uvést, zda a jakým způsobem se musí kontrolovat složení ovzduší před vstupem na pracoviště.
§ 68 Prohlídka a zabezpečení pracoviště po odstřelu
(1) Střelmistr nebo technický vedoucí odstřelů spolu s předákem nebo vedoucím pracoviště musí po odstřelu prohlédnout pracoviště ihned po uplynutí čekací doby.
(2) Střelmistr nebo technický vedoucí odstřelů zjišťuje výsledek trhacích prací a předák nebo vedoucí pracoviště způsobilost pracoviště pro další bezpečnou práci.
(3) Jestliže střelmistr nebo technický vedoucí odstřelů zjistí, že nehrozí nebezpečí od výbušnin, vydá pokyn k uvolnění bezpečnostního okruhu.
(1) Jestliže dojde k selhávce, musí se bezodkladně přistoupit k jejímu zneškodnění. V místě odstřelu se smí provádět jen práce související s jejím zneškodněním. Přitom se musí určit manipulační prostor a bezpečnostní okruh. Selhávku vyhledává a zneškodňuje střelmistr nebo technický vedoucí odstřelů, a to zpravidla ten, který provedl trhací práce.
(2) Jiní pracovníci mohou střelmistrovi nebo technickému vedoucímu odstřelů pomáhat při zneškodňování selhávky jen v nevyhnutelných případech podle jeho pokynů a pod jeho dozorem.
(3) Zjistí-li pracovníci selhávku nebo zbytky nevybuchlých výbušnin až během dalších prací, jsou povinni přerušit práci a bezodkladně to oznámit střelmistrovi nebo technickému vedoucímu odstřelů; v jeho nepřítomnosti nejbližšímu vedoucímu pracovníkovi.
(4) Výbušniny selhávek a zbytky nevybuchlých výbušnin se musí zničit.
(5) Organizace musí vést evidenci selhávek a musí zabezpečit potřebnou informovanost pracovníků o nezlikvidovaných selhávkách tak, aby v jejich důsledku nedošlo k ohrožení života a zdraví pracovníků.
(1) Selhávky lze zneškodnit těmito způsoby:
a) obnovou volně přístupné části roznětného vedení; při zápalnicovém roznětu musí být nově připojená zápalnice dlouhá nejméně 120 cm,
b) použitím nové roznětné náložky po předcházejícím odstranění ucpávky nálože; ucpávka se smí odstranit vytažením, pokud je v obalu, nebo vyfoukáním stlačeným vzduchem, vypláchnutím nebo odstraněním škrabkou, pokud je vyloučena možnost dotyku škrabky s roznětnou náložkou,
c) odpálením nálože v novém vývrtu, pokud se vývrt nepřiblíží k selhávce na menší vzdálenost, než je desetinásobek průměru vývrtu, ve kterém je selhávka, avšak ne menší než 30 cm. Polohu a směr nového vývrtu musí určit střelmistr nebo technický vedoucí odstřelů. Pro zjištění směru vývrtu se selhávkou lze v potřebné míře odstranit ucpávku způsobem podle písmene b) ,
d) v nevýbušném prostředí též použitím příložné nálože,
e) vypláchnutím sypkých nebo kapalných trhavin nebo vyfoukáním náložkovaných trhavin,
f) nenásilným vyjmutím volně přístupných náložek ve zbytcích vývrtů.
(2) Ve vývrtech délky do 1 m při destrukčních pracích nebo ve vývrtech s vodní ucpávkou bez obalů lze nenásilným způsobem vyjmout i roznětnou náložku tahem za přívodní vodiče, pokud byla zhotovena tak, že tahem nebudou namáhány vodiče v místě jejich spojení s rozbuškou.
(3) Nová roznětná náložka se nezapočítává do nejvýše přípustné hmotnosti nálože.
(4) Pomůcky nebo ty jejich části, které by mohly přijít do styku se selhávkami, musí být z nejiskřícího materiálu. Pokud byl použit elektrický roznět a došlo k selhávce, musí se při jejím zneškodňování provést opatření k ochraně elektrických rozněcovadel před nežádoucím roznětem.
(5) Po zneškodnění selhávky musí střelmistr nebo technický vedoucí odstřelů provést prohlídku místa odstřelu a odstranit případné zbytky nevybuchlých výbušnin.
ODDÍL OSMÝ TRHACÍ PRÁCE VELKÉHO ROZSAHU
(1) Při trhacích pracích velkého rozsahu musí mít technický vedoucí odstřelů zástupce, který má oprávnění technického vedoucího odstřelů příslušné odbornosti. Zástupce zastupuje technického vedoucího odstřelů při všech úkonech přípravy a provedení odstřelu.
(2) Při trhacích pracích velkého rozsahu lze nabíjení, adjustaci, zřizování roznětného vedení a odpal provést jen za osobního vedení technického vedoucího odstřelů; tyto úkony mohou být podle technického projektu odstřelu a podmínek, za kterých byly povoleny trhací práce, prováděny též za osobního vedení střelmistra, kterému pro tuto činnost vydal Český báňský úřad povolení.
(3) Při trhacích pracích, při kterých jsou použity výbušniny s obsahem esterů kyseliny dusičné, se pracovníkům, kteří s výbušninou pracují, poskytuje alespoň dvakrát za směnu teplá zrnková káva, při práci s výbušninami s obsahem tritolu nebo kyseliny pikrové se poskytuje mléko.
(1) Vedoucí pracoviště vede deník, ve kterém se v rozsahu určeném organizací zaznamenávají všechny skutečnosti důležité pro posouzení stavu přípravných prací k odstřelu.
(2) Technický vedoucí odstřelů vyhotoví neprodleně o průběhu a výsledku každého odstřelu zápis, v němž uvede zejména, zda nedošlo k selhávce, jaká bezpečnostní opatření jsou nutná pro další postup prací, a přehledný seznam případných škod. Zápis zašle orgánu, který odstřel povolil.
Po ukončení přípravných prací pro odstřel na povrchu v hornině, se musí před nabíjením provést zaměření místa náloží (vývrtů, sklípků, štol, komor apod.), způsobem určeným organizací a zkontrolovat, zda stav odpovídá technickému projektu odstřelu.
Pokud by v důsledku změn zjištěných podle § 73 nemohly být při odstřelu dodrženy podmínky rozhodnutí o jeho povolení a mohly být ohroženy další chráněné zájmy, musí organizace předložit příslušnému povolovacímu orgánu upravenou a doplněnou dokumentaci odstřelu se žádostí o změnu povolení. V jiných případech musí technický vedoucí odstřelů bezodkladně zaznamenat změny proti původní dokumentaci a zaslat orgánu, který odstřel povolil.
§ 75 Postup při zneškodňování selhávky
(1) Technický vedoucí odstřelů určí postup při zneškodňování selhávky a podle potřeby vypracuje i dokumentaci na její zneškodnění, případně upraví rozsah a způsob uzavření bezpečnostního okruhu.
(2) Před začátkem prací spojených se zneškodňováním selhávky musí technický vedoucí odstřelů seznámit pracovníky s pracovním postupem a s nebezpečím při práci. Zejména jim musí uložit, aby mu okamžitě hlásili každý nález výbušniny, částí roznětného vedení a další závažné okolnosti podle povahy selhávky.
(3) O postupu prací spojených se zneškodňováním selhávky vede technický vedoucí odstřelů písemný záznam. O příčině selhávky a o její likvidaci vyhotoví technický vedoucí odstřelů zápis, který připojí k zápisu o výsledku odstřelu.
§ 76 Přípravné práce pro povrchové komorové odstřely
(1) Technologický postup pro ražení a zajišťování podzemních děl5) pro komorové odstřely musí odpovídat požadavkům technického projektu odstřelu.
(2) Nad vchodem do vstupní štoly se musí zřídit bezpečný a pevný kryt (portál) proti pádu horniny. Jeho délka se řídí stabilitou, sklonem a výškou skalní stěny. Portál musí být nejméně 3 m dlouhý.
(3) Při ukládání trhavin do komor se musí stabilní elektrické osvětlovací zařízení nejdříve odstranit z blízkosti komor.
(4) Před dopravou elektrických rozbušek do komor se musí ze všech podzemních děl odstranit elektrické vedení. K osvětlování lze potom používat jen důlní osobní svítidla nebo důlní lampy na pohon stlačeným vzduchem.
§ 77 Roznět náloží povrchových komorových odstřelů
(1) Nálože se smějí přivést k výbuchu jen elektrickým nebo bleskovicovým roznětem.
(2) Při rozněcování náloží se musí použít nejméně dvě roznětné vedení, přičemž v každé náloži, v každém roznětném vedení musí být nejméně dvě roznětné náložky.
(3) Při komorovém odstřelu s jiným způsobem těsnění štol než umělým závalem, musí se konec roznětného vedení uložit u vchodu do vstupní štoly do uzamykatelné skříňky. Až poté se smějí do roznětné sítě zapojit roznětné náložky.
(4) Vstupní štola se nesmí nabíjet výbušninami s výjimkou vývrtů pro těsnění štol umělým závalem; nálože vývrtů pro zával štol se smí adjustovat rozbuškami až po uložení trhavin v komorách a po případném postavení ochranných zídek u komor.
(5) Nálože vývrtů pro zával štoly nesmí působit svým účinkem do prostoru nálože v komoře.
(6) Při utěsnění štol kapalinou se musí nálože v komoře zajistit proti posunu proudící kapalinou nebo jejím vztlakem.
(7) Použije-li se takový způsob utěsnění, při kterém lze očekávat vyhození materiálu vstupní štolou (při těsnění vodou, umělém závalu štol apod.), musí se v dokumentaci trhacích prací určit způsob ochrany ohrožených objektů a zařízení.
§ 78 Přístup k selhávce povrchového komorového odstřelu a její likvidace
(1) Razí-li se k selhávce nové podzemní dílo, musí se poloha a vzdálenost čelby od selhávky soustavně měřicky kontrolovat.
(2) Pokud se postupuje k selhávce původním podzemním dílem, musí technický vedoucí odstřelů kontrolovat stav roznětného vedení, soudržnost stropů a boků díla a měřením zjišťovat vzdálenost postupujícího pracoviště od selhávky.
(3) Selhávky se smějí odpálit v původní velikosti jen tehdy, pokud se nezměnily podmínky platné pro příslušnou nálož nebo pokud odhoz horniny při odstřelu nemůže být z jiných důvodů nebezpečný.
(4) Nelze-li selhávku znovu odpálit, odstraní se podle možnosti nejdříve roznětné náložky a až poté ostatní výbušniny.
ODDÍL DEVÁTÝ TRHACÍ PRÁCE ZA ZVLÁŠTNÍCH PODMÍNEK
Pokud pro přípravu trhacích prací pod vodou je nutný pobyt pod vodní hladinou s potápěčským vybavením, smí trhací práce provádět jen střelmistr nebo technický vedoucí odstřelů, který je současně držitelem osvědčení o způsobilosti pro výkon potápěčských prací; to platí i pro jeho pomocníka.
Při rozrušování ledu musí technologický postup trhacích prací obsahovat i způsob zabezpečení pracovníků pro případ prolomení ledu.
§ 81 Blízká pracoviště na povrchu
(1) Za blízká pracoviště při trhacích pracích na povrchu se považují ta pracoviště, jejichž bezpečnostní okruhy při současném provádění trhacích prací by se dotýkaly nebo překrývaly. Při trhacích pracích na blízkých pracovištích se stanoví jeden společný bezpečnostní okruh. Organizace určí jednoho ze střelmistrů nebo technických vedoucích odstřelů, který odpovídá za koordinaci trhacích prací; jde zejména o uzavření a uvolnění bezpečnostního okruhu, stanovení místa a doby odpalu a určení úkrytů.
(2) Jde-li o blízká pracoviště různých organizací, stanoví se opatření podle odstavce 1 , popřípadě i další potřebná opatření vzájemnou dohodou těchto organizací.
§ 82 Blízká pracoviště v podzemí, přiblížení k stařinám a k povrchu
(1) Jsou-li podzemní pracoviště od sebe vzdálena v libovolném směru méně než 30 m, musí střelmistr včas vyrozumět osádky těchto pracovišť, že se bude provádět odstřel. Trhací práce na těchto pracovištích musí vykonávat tentýž střelmistr. Bezpečnostní opatření pro trhací práce se určí v dokumentaci trhacích prací. Pokud jde o podzemní pracoviště dvou organizací, určí se bezpečnostní opatření jejich dohodou.
(2) Přiblíží-li se čelby k sobě na vzdálenost 10 m, musí se při dalším provádění trhacích prací ražení na jedné čelbě zastavit a potřebná část tohoto díla zahrnout do bezpečnostního okruhu.
(3) Podle odstavců 1 a 2 se postupuje i tehdy, pokud se předpokládá proražení do používaného podzemního díla nebo se razí v jeho blízkosti.
(4) Pokud se přiblíží čelba ke stařinám nebo dočasně opuštěné části podzemního prostoru na vzdálenost 10 m, musí organizace určit pro trhací práce potřebná opatření v dokumentaci trhacích prací.
(5) Přiblíží-li se čelba k povrchu na vzdálenost 30 m, musí organizace určit v dokumentaci trhacích prací potřebná opatření, a to v dohodě s orgánem, kterému náleží ochrana dotčeného zájmu.
(1) Uzávěry otvorů v povalech se musí před odpalem otevřít.
(2) Po trhacích pracích musí se jáma a přilehlé prostory zkontrolovat také z hlediska bezpečnosti svislé dopravy a chůze.
(3) Po odstřelu se smí v dalších pracích na dně hloubení pokračovat až tehdy, když střelmistr nebo technický vedoucí odstřelů a dozorčí orgán zjistili účinky odstřelu a pracoviště se zabezpečilo.
§ 84 Trhací práce ve výbušném prostředí
V uhelných dolech s výskytem výbušného prostředí se mohou trhací práce provádět za podmínek stanovených v dílu třetím této části. Trhací práce ve výbušném prostředí v jiných případech jsou zakázané.
§ 85 Vzájemné vztahy ustanovení jednotlivých dílů
Ustanovení tohoto dílu platí pouze, není-li v dílech druhém až sedmém hlavy třetí stanoveno jinak.
DÍL DRUHÝ TRHACÍ PRÁCE V PODZEMÍ BEZ VÝSKYTU VÝBUŠNÉHO PROSTŘEDÍ
§ 86 Prohlídka a zabezpečení pracoviště po odstřelu
(1) Prohlídka pracoviště po odstřelu se nemusí provádět ihned po uplynutí čekací doby, pokud se pracoviště až do doby prohlídky znepřístupní proti vstupu nepovolaných osob způsobem určeným v dokumentaci trhacích prací.
(2) Při prohlídce pracoviště musí střelmistr nebo technický vedoucí odstřelů měřit koncentraci oxidu uhelnatého a nitrózních plynů v ovzduší, pokud je to stanoveno v dokumentaci trhacích prací; vstup na pracoviště smí povolit jen v případě, že jejich koncentrace nepřesahuje hodnoty stanovené zvláštními předpisy.5)
DÍL TŘETÍ TRHACÍ PRÁCE V UHELNÝCH DOLECH
Pro účely tohoto dílu se rozumí:
a) vrstvou uhlí z hlediska přiblížení se skalní trhaviny vrstva uhlí tloušťky 1 cm a více,
b) horninou prostoupenou trhlinami hornina, ve které se vyskytují takové trhliny, které jsou komunikacemi metanu do prostoru důlního díla,
c) fukačem mimořádné a intenzívní uvolňování metanu z uhelného masivu nebo z průvodní horniny. Za mimořádné a intenzívní uvolňování se považuje takový výstup metanu, u kterého hodnota při měření překročí dovolenou koncentraci, a když není možné tomuto uvolňování zamezit utěsněním místa výstupu,
d) dovrchním dílem důlní dílo ražené v úseku delším než 25 m se stoupáním větším než 1 : 10 a přestává se považovat za dovrchní dílo, když je dále ražené v úseku delším než 25 m a se stoupáním menším než 1 : 10,
e) uvolňováním výztuže rozrušování horniny na styku výztuže s horninou při použití výbušnin,
f) odlehčovacím vrtem vrt o průměru 80 až 200 mm sloužící k vytvoření zóny sníženého napětí před důlním dílem,
g) otřasnou trhací prací trhací práce, jejímž účelem je vyvolat seismický účinek, následkem kterého se přesune místo zvýšeného napětí do bezpečné vzdálenosti v předpolí důlního díla nebo se vyvolá průtrž hornin a plynů v době, kdy pracovníci jsou v bezpečném místě chráněni před účinky průtrže.
§ 88 Používání trhavin a rozněcovadel
(1) Místo skalních trhavin lze použít důlně bezpečné trhaviny a místo předepsané kategorie důlně bezpečné trhaviny lze použít důlně bezpečnou trhavinu vyšší kategorie bezpečnosti.12) Skalní a důlně bezpečné trhaviny a trhaviny různé kategorie bezpečnosti se nesmějí použít ve stejném vývrtu; rovněž nelze použít ve stejném vývrtu trhaviny plastické a sypké konzistence s výjimkou případu, kdy při používání sypkých trhavin je plastická trhavina roznětnou náložkou nebo počinovou náloží.
(2) Hmotnost jedné nálože důlně bezpečné trhaviny nesmí přesáhnout hodnotu uvedenou v návodu na používání trhaviny (mezní nálož).
(3) Používat se smí jen elektrické rozbušky s měděnou dutinkou.
(4) Rozstřelovat lze pouze dřevěnou výztuž v uhelných dolech neplynujících a plynujících I. třídy nebezpečí, a to jen náložemi ve vývrtech při použití důlně bezpečné trhaviny. Ucpávka musí být až k ústí vývrtů a nesmí být kratší než délka nálože.
§ 89 Trhací práce v blízkosti důlních požárů
Při trhacích pracích v blízkosti důlních požárů musí být přítomen dozorčí orgán5) a v dokumentaci trhacích prací musí se kromě předepsaných náležitostí určit též způsob měření teploty ve vývrtech.
Zakládání, nabíjení a ucpávání vývrtů
(1) Nálože důlně bezpečných trhavin ve vývrtech se nesmí přiblížit jiným náložím nebo k jiným neutěsněným vývrtům na menší vzdálenost než 40 cm v uhlí a 30 cm v kameni.
(2) Vzdálenost mezi náložemi skalních plastických trhavin nesmí být menší než 15 cm, vzdálenost mezi náložemi ostatních skalních trhavin nesmí být menší než 30 cm.
(3) Vývrty po vyhořelých náložích a zbytky vývrtů (píšťaly) se musí po dobu vrtání nových vývrtů označit vloženými nabijáky a po ukončení vrtání se musí utěsnit po celé délce předepsanou ucpávkou.
(4) Při použití skalní trhaviny na pracovišti, kde lze předpokládat navrtání uhlí, se musí způsobem určeným v dokumentaci trhacích prací předvrtávat nejméně jedním vrtem ve směru nejbližšího předpokládaného výskytu uhlí. Vrt musí být nejméně o 1 m delší, než jsou ostatní vývrty. Navrtání uhlí tímto vrtem musí předák oznámit směnovému technikovi a střelmistrovi; tento vrt se musí označit způsobem určeným organizací a nesmí se nabíjet. Při navrtání uhlí vývrtem smí se při trhacích pracích používat jen důlně bezpečná trhavina.
(5) Vývrty pro skalní trhaviny se musí založit tak, aby se nálož skalní trhaviny nepřiblížila k vrstvě uhlí blíže než 20 cm.
(6) Nálože se musí odpálit bezprostředně po nabití všech vývrtů.
(1) Mezery v náloži se smí vytvářet jen za těchto podmínek:
a) při použití důlní skalní trhaviny nesmí být jednotlivé mezery v náloži větší než 20 cm, pokud není přenos detonace zabezpečený bleskovicí,
b) při použití důlně bezpečné trhaviny musí se vždy přenos detonace zajistit bleskovicí.
(2) Délka mezer před nebo za náloží se neomezuje.
(3) Vývrty se nesmí sklípkovat.
(4) Používat příložné nálože je zakázáno.
(1) K ucpávání náloží ve vývrtech se smí použít jen
a) voda v obalech nebo bez obalů,
b) písek nebo vysokopecní granulovaná struska vrhaná do vývrtu pod tlakem,
c) písek s plastickým jílem jako pojivem,
(2) Obaly pro ucpávky a jiné ucpávkové materiály povoluje Český báňský úřad.
(1) Písek a vysokopecní granulovaná struska pro ucpávku musí splňovat tyto podmínky:
a) nejméně 90 % objemu musí mít zrnitost 0,3 až 3 mm, zbytek nejvíc 5 mm,
b) obsah jílových příměsí nesmí přesahovat 10 % objemu.
(2) Za tvárlivý jíl se považuje takový jíl, který lze ručně tvarovat.
(3) Písek s plastickým jílem jako pojivem se zhotovuje z písku podle odstavce 1 a jílu tak, aby se výsledná směs dala ručně tvarovat.
(1) Ucpávka musí po celé své délce vyplňovat průřez vývrtu. Ucpávka v obalech smí mít průměr nejvíc o 5 mm menší, než je průměr vývrtu.
(2) Vodní ucpávka v obalech musí být tvořena nejméně ze dvou samostatných k sobě přiléhajících částí o přibližně stejné délce. Jednotlivé části této ucpávky nesmí být kratší než 20 cm. Při použití samosvorné ucpávky může být tato z jednoho kusu o délce nejméně 40 cm.
(3) Délka ucpávky nesmí být kratší než 40 cm, u mezerové nálože 50 cm.
§ 95 Vzájemné vztahy ustanovení jednotlivých oddílů
Ustanovení tohoto oddílu platí pouze, není-li v oddílech druhém až sedmém dílu třetího hlavy třetí stanoveno jinak.
ODDÍL DRUHÝ TRHACÍ PRÁCE V HLOUBENÍ V BLÍZKOSTI UHELNÉ SLOJE
(1) Přiblíží-li se vývrt na vzdálenost 3 m k uhelné sloji, smí se použít jen důlně bezpečná trhavina příslušné kategorie. Skalní trhavina se smí použít do vzdálenosti 1 m od této sloje jen v tom případě, když je dno hloubení zatopeno vodou nejméně 10 cm nad jeho nejvyšší bod. Přiblíží-li se kterákoliv nálož na vzdálenost 3 m od uhelné sloje, nesmí být časový interval mezi výbuchem sousedních náloží větší než 60 ms.
(2) Vzdálenost uhelné sloje od dna hloubení se při přiblížení na 10 m podle geologického profilu jámy upřesňuje předvrtáváním alespoň třemi vrty o 1 m delšími, než je délka zabírky. Přitom jeden vrt se musí založit v místě, kde se předpokládá nejmenší vzdálenost od sloje, a to kolmo na její předpokládaný úklon. V případě použití předvrtů pro trhací práce musí se jejich část přesahující zabírku po celé délce utěsnit.
(3) Při předvrtávání podle odstavce 2 musí být přítomný směnový technik, který předvrty vyhodnotí.
ODDÍL TŘETÍ TRHACÍ PRÁCE V DOVRCHNÍCH DŮLNÍCH DÍLECH
§ 97 Trhací práce v neproražených dílech
V neproražených dovrchních dílech a v dílech z nich odbočujících se musí při trhacích pracích dodržet tyto podmínky:
a) střelmistr musí měřit obsah metanu nejen v okruhu 25 m (§ 99 ), ale také po celé délce dovrchního díla v místech možného nahromadění metanu,
b) trhací práce ve větší vzdálenosti než 500 m od průchodního větrního proudu, když se vyskytne v celém úseku ražení alespoň jeden úsek považovaný za dovrchní dílo, se smí provádět jen na základě příkazu závodního dolu.
ODDÍL ČTVRTÝ OCHRANA PRACOVIŠŤ PROTI UHELNÉMU PRACHU, METANU A OXIDU UHELNATÉMU
§ 98 Zneškodňování uhelného prachu při trhacích pracích
a) před zneškodňováním uhelného prachu odstranit uhlí a lehko zápalné hmoty do vzdálenosti 25 m od ústí vývrtů na všechny strany,
b) před nabíjením vývrtů zneškodnit uhelný prach do vzdálenosti 25 m ve všech směrech od místa odstřelu; totéž platí pro důlní dílo, které se přiblížilo na vzdálenost 10 m k místu odstřelu.
(2) Podle odstavce 1 písm. a) se nemusí uhlí odstraňovat za těchto podmínek:
a) před každým odpalem se uvolněné uhlí zkropí vodou,
b) nad uvolněným uhlím se měří koncentrace metanu.
(3) V dobývkách, kde není možné účinně zavlažovat uhelný pilíř a kde není odstraněno uhlí, musí se před trhacími pracemi otevřený prostor dobývky zkropit vodou nejméně na vzdálenost 25 m na obě strany od krajních vývrtů a směrem do závalu tak daleko, pokud je to bezpečně možné.
(4) Uhelný prach se nemusí zneškodňovat, je-li prokázáno, že v přirozeném stavu není výbuchu schopný.
§ 99 Měření koncentrace metanu při trhacích pracích na plynujících dolech
(1) Střelmistr musí v přítomnosti předáka měřit v místě odstřelu koncentraci metanu
b) bezprostředně před odchodem na místo odpalu,
c) po provedení odstřelu při prohlídce pracoviště.
(2) Koncentrace metanu se musí měřit před nabíjením vývrtů i v okruhu 25 m od místa odstřelu, a to i v sousedních důlních dílech přilehlých k místu odstřelu; v dobývkách směrem k závalu jen potud, pokud je to bezpečně možné.
(3) Koncentrace metanu se musí měřit podle odstavce 2 i v důlním díle, které se přiblíží na vzdálenost menší než 10 m k místu odstřelu, nebo které je s místem odstřelu spojené neutěsněným vrtem.
(4) Kromě případů uvedených v odstavcích 1 až 3 musí střelmistr měřit před nabíjením vývrtů koncentrace metanu
a) při každém vývrtu, když se zjistí 0,5 % metanu a více při měření v nejvyšším místě díla pod stropem. Měření se provede při ústí kontrolovaného vývrtu, a to v místě situovaném 10 cm před a 10 cm nad jeho vyústěním na čelbu. Když se v tomto místě zjistí vyšší než přípustná koncentrace metanu (§ 112 a 119 ), nesmí se tento vývrt nabíjet a musí se utěsnit ucpávkou,
b) nad uvolněným uhlím ve smyslu § 98 odst. 2 písm. b) ,
c) na stanovišti odpalu těsně před provedením odpalu.
(5) Koncentrace metanu se musí měřit také v prostorech pod stropem, když je strop obnažený, nebo pod zapažením, když je strop vyztužený a založený.
(6) Odpálit se musí bez prodlení po posledním měření koncentrace metanu v místě odstřelu a na stanovišti odpalu.
§ 100 Kontrola ovzduší po odstřelu
Při prohlídce pracoviště po odstřelu musí střelmistr měřit i koncentraci oxidu uhelnatého a nitrózních plynů v ovzduší; vstup na pracoviště dovolí jen v případě, že koncentrace oxidu uhelnatého a nitrózních plynů nepřesahuje hodnoty stanovené zvláštními předpisy.5)
ODDÍL PÁTÝ BEZVÝLOMOVÁ TRHACÍ PRÁCE
§ 101 Zakládání a nabíjení vývrtů
(1) Při bezvýlomové trhací práci musí se uspořádáním vývrtů, volbou hmotnosti a geometrie náloží a ucpávkou zabezpečit, že nedojde k vytvoření výlomů ani k prošlehnutí detonující nálože.
(2) Nálož pro bezvýlomovou trhací práci se nesmí přiblížit k jiným náložím na vzdálenost menší, než je stanovena v geomechanickém zadání v závislosti na fyzikálně-mechanických vlastnostech hornin a použitých výbušninách, ne však méně než 2 m.
(3) Trhavina se musí nabíjet tak, aby nálož tvořila souvislý sloupec.
(4) Při nabíjení vývrtů musí se adjustovaná náložka při všech současně odpalovaných náložích umístit vždy ve stejném místě nálože. Při použití důlně bezpečné protiplynové trhaviny II. kategorie musí být adjustovaná náložka vždy na dně vývrtu.
§ 102 Přípustnost trhacích prací a související opatření
(1) Pro bezvýlomovou trhací práci musí závodní dolu vydat příkaz k zajištění technicko-organizačních a bezpečnostních opatření, ve kterém se zohlední místní podmínky.
(2) Dokumentace trhacích prací se vypracuje na základě geomechanického zadání odborníka z oboru mechaniky hornin určeného organizací.
§ 103 Technologický postup trhacích prací
(1) Technologický postup trhacích prací musí kromě náležitosti podle přílohy č. 4 této vyhlášky obsahovat i náležitosti technického projektu odstřelu s výjimkou výpočtu seismických účinků odstřelu.
(2) Pro opakované odstřely lze vypracovat generální technologický postup trhacích prací, který musí též obsahovat náležitosti technického projektu odstřelu s výjimkou výpočtu seismických účinků odstřelu.
(1) Na používání důlně bezpečných trhavin při bezvýlomové trhací práci se nevztahuje ustanovení o mezné náloži (§ 88 odst. 2 ) a ustanovení § 115 odst. 3 písm. a) , pokud jde o nepřípustnost použití důlně bezpečných protiplynových trhavin I. kategorie.
(2) Nelze-li při náložích důlně bezpečné trhaviny zajistit spolehlivost stability detonace (zvýšením průměru nálože, zamezením napadání horniny mezi sousední náložky apod.), musí se tato zajistit pomocí důlně bezpečné bleskovice.
(1) Při nabíjení se musí zabezpečit styk bleskovice s trhavinou po celé délce nálože.
(2) V ukloněných vývrtech se musí bleskovice zajistit před vypadnutím z vývrtu.
(3) Bleskovice použitá v jednom vývrtu nesmí být kratší než délka nálože trhaviny; při odstřelu nesmí být žádná část bleskovice blíže k ústí vývrtu, než je délka ucpávky.
(4) Pokud je nutné bleskovice ve vývrtech spojovat, musí se spoj vytvořit přiložením a pevným spojením v délce nejméně 20 cm.
(5) Bleskovice ve své funkční části nesmí ve vývrtu tvořit skruty, smyčky a ostré záhyby.
Délka ucpané části vývrtu v centimetrech nesmí být menší než šestinásobek druhé mocniny průměru vývrtu v centimetrech, nejméně však 100 cm; přitom vodní ucpávka v obalech se musí zhotovit minimálně ze čtyř samostatných přibližně stejných dílů.
§ 107 Čekací doba a kontrola po odstřelu
(1) Čekací doba po odstřelu nesmí být kratší než 30 minut.
(2) Po uplynutí čekací doby musí se zkontrolovat
a) nezávadnost ovzduší v ohroženém prostoru,
b) úplnost detonace náloží, a to:
1. vizuální kontrolou, když je vývrt volný a bez přívodních vodičů,
2. kontrolou přerušení můstku elektrických rozněcovadel, pokud z vývrtu vyčnívají přívodní vodiče,
3. zjišťováním výstupu oxidu uhelnatého z jednotlivých vývrtů; před měřením je možno odstranit ucpávku v potřebné délce.
(3) Při zjištění selhávky určí způsob její likvidace pracovník, který vypracoval technologický postup trhacích prací nebo technický projekt odstřelu.
ODDÍL ŠESTÝ TRHACÍ PRÁCE V UHELNÝCH DOLECH NEPLYNUJÍCÍCH A PLYNUJÍCÍCH I. TŘÍDY NEBEZPEČÍ
§ 108 Použití trhavin a rozněcovadel
(1) Při trhacích pracích v uhlí se musí, pokud dále není stanoveno jinak, používat:
a) v neplynujících dolech důlně bezpečné trhaviny protiprachové,
b) v plynujících dolech I. třídy nebezpečí důlně bezpečné protiplynové trhaviny I. kategorie.
(2) Sousední nálože, které jsou v zóně vzájemného ovlivnění a které vzájemně spolupůsobí při rozšiřování volného prostoru (vlomu) se smějí v plynujících dolech I. třídy nebezpečí rozněcovat s časovým intervalem zpoždění nejvíce 100 ms.
(3) Pro trhací práce v uhelných dolech neplynujících a plynujících I. třídy nebezpečí se používají výbušniny podle přílohy č. 8 této vyhlášky.
§ 109 Zakládání a nabíjení vývrtů
(1) Vzdálenost nálože trhaviny od nejbližší volné plochy nesmí být menší než 30 cm.
(2) V plynujících dolech I. třídy nebezpečí se musí nenabitý vrt do průměru 50 mm, který je blíže než 30 cm od nabitého vývrtu, utěsnit u ústí ucpávkou o délce nejméně 40 cm, při větších průměrech nejméně 100 cm.
(1) Každý nabitý vývrt se musí utěsnit.
(2) V plynujících dolech I. třídy nebezpečí se musí vývrty utěsnit až ke svému ústí; toto neplatí pro utěsňování vývrtů v nadstropních lávkách (při komorování, pilířování apod.).
Způsob zneškodňování selhávek v případech, kdy není možné zajistit dodržení předepsaného časového intervalu mezi odpalovanými selhávkami podle § 108 odst. 2 , se musí určit v dokumentaci trhacích prací.
§ 112 Přípustná koncentrace metanu
Trhací práce jsou přípustné, pokud koncentrace metanu v místech uvedených v § 99 nepřesahuje 1%.
§ 113 Trhací práce v blízkosti fukače
Trhací práce v menší vzdálenosti než 25 m od fukače jsou zakázané.
§ 114 Rozstřelování a uvolňování rubaniny
(1) Pro rozstřelování rubaniny se smí použít v neplynujících dolech jen důlně bezpečné trhaviny protiprachové nebo důlně bezpečné trhaviny vyšší kategorie bezpečnosti a v plynujících dolech I. třídy nebezpečí jen důlně bezpečné protiplynové trhaviny I. kategorie nebo důlně bezpečné trhaviny vyšší kategorie bezpečnosti.
(2) Nálože smějí být umístěny jen ve vývrtech.
(3) Při hmotnosti nálože do 0,2 kg na jeden vývrt se lze odchýlit od ustanovení § 94 a 109 v tom, že vzdálenost nálože k volné ploše smí být nejméně 20 cm a délka ucpávky musí být nejméně 20 cm.
(4) Trhací práce při uvolňování rubaniny v zásobníku se smějí provádět v nezbytných případech jen na základě příkazu závodního dolu náložemi utěsněnými ucpávkou. Přitom musí být zneškodněn uhelný prach a na plynujících dolech I. třídy nebezpečí se koncentrace metanu (§ 112 ) musí měřit zejména v místech odstřelu náloží a pod horním a spodním vyústěním zásobníku. Při těchto trhacích pracích smějí se používat jen důlně bezpečné protiplynové trhaviny I. kategorie nebo vyšší kategorie bezpečnosti; přitom hmotnost nálože nesmí být větší než 0,2 kg.
ODDÍL SEDMÝ TRHACÍ PRÁCE V UHELNÝCH DOLECH PLYNUJÍCÍCH II. TŘÍDY NEBEZPEČÍ A V DOLECH S NEBEZPEČÍM PRŮTRŽÍ UHLÍ A PLYNŮ
(1) Skalní trhaviny se mohou používat na pracovištích v kameni, kde součet všech vrstev uhlí nepřesahuje 20 cm a nálož skalní trhaviny se nepřiblíží k vrstvě uhlí na vzdálenost menší než 20 cm. Toto ustanovení neplatí pro důlní díla zařazená do některého stupně nebezpečí13) průtrží uhlí a plynů.
(2) Důlně bezpečné protiplynové trhaviny I. kategorie nebo vyšší kategorie bezpečnosti se musí používat na pracovištích v kameni, kde součet všech vrstev uhlí přesáhne 20 cm.
(3) Důlně bezpečné protiplynové trhaviny II. kategorie nebo III. kategorie musí být použity na pracovištích
a) pokud některá z náloží je umístěna v uhlí,
b) při odděleném odstřelu přibírky kamene s předem vyuhleným předstihem,
c) při současném odstřelu v uhlí a v kameni.
(1) Při trhacích pracích se mohou používat milisekundové elektrické rozbušky, přičemž časový interval trvání celého odstřelu nesmí přesáhnout 450 ms u náloží v kameni a 400 ms u náloží v uhlí.
(2) Sousední nálože, které jsou v zóně vzájemného ovlivnění a které vzájemně spolupůsobí při rozšiřování volného prostoru (vlomu), se smějí rozněcovat s časovým intervalem zpoždění nejvýše 60 ms; ostatní sousední nálože nejvýše 150 ms.
(3) Při trhacích pracích, při kterých se mohou používat skalní trhaviny, protiprachové trhaviny a důlně bezpečné protiplynové trhaviny I. kategorie, musí se použít milisekundové elektrické rozbušky. Při trhacích pracích, při kterých se musí použít důlně bezpečné protiplynové trhaviny II. kategorie nebo III. kategorie, se musí použít milisekundové elektrické rozbušky se zvýšenou bezpečností.
§ 117 Zakládání a nabíjení vývrtů
(1) Vývrty musí být založeny tak, aby se nálož skalní trhaviny, protiprachové trhaviny nebo důlně bezpečné protiplynové trhaviny I. kategorie nepřiblížila k volné ploše na vzdálenost menší než 30 cm; při použití důlně bezpečné protiplynové trhaviny II. kategorie nebo III. kategorie v kameni menší než 20 cm.
(2) Nenabitý vrt do průměru 50 mm, který je blíže než 30 cm od nabitého vývrtu, musí se před odpalem utěsnit u ústí ucpávkou o délce nejméně 40 cm, při větších průměrech nejméně 100 cm.
(3) Při průměru vývrtu do 50 mm při trhacích pracích malého rozsahu musí být roznětná náložka umístěna jen na dně vývrtu a dno elektrické rozbušky musí směřovat k delší části nálože.
(4) Náložky důlně bezpečné protiplynové trhaviny II. kategorie a III. kategorie se mohou nabíjet, jen jsou-li umístěny ve společném obalu.
(5) Důlně bezpečné protiplynové trhaviny II. kategorie a III. kategorie se nesmějí nabíjet pneumaticky.
Při používání důlně bezpečných protiplynových trhavin II. kategorie a III. kategorie se smí používat jen měkká ucpávka, kterou tvoří voda v obalech a bez obalů nebo materiály ve formě pasty a gelu. Pokud se použije měkká ucpávka v obalu délky nejméně 40 cm, musí být samosvorná a ve vývrtu se musí umístit těsně za nálož. Zbytek vývrtu až ke svému ústí může zůstat volný.
§ 119 Přípustná koncentrace metanu
(1) Trhací práce jsou přípustné, pokud koncentrace metanu v místech uvedených v § 99 nepřesahuje 1 %.
(2) Trhací práce se mohou provádět jen na základě příkazu vedoucího organizace při zvýšení koncentrace metanu až do 1,5 % v případech, kdy nelze dostupnými opatřeními snížit koncentraci metanu na hranici podle odstavce 1 .
§ 120 Vodní clony při trhacích pracích
V dlouhých důlních dílech, ve kterých se provádějí trhací práce, musí se při odstřelu na vhodném místě, nejdále však 15 m od místa odstřelu, vytvořit účinná vodní clona působící v celém profilu důlního díla.
§ 121 Rozstřelování a uvolňování rubaniny
(1) Při rozstřelování rubaniny se smějí použít jen nálože ve vývrtech a důlně bezpečné protiplynové trhaviny II. kategorie nebo III. kategorie; přitom se musí dodržet tyto podmínky:
a) hmotnost nálože nesmí překročit 0,2 kg,
b) vzdálenost nálože od volné plochy nesmí být menší než 20 cm,
c) délka ucpávky musí být nejméně 20 cm.
(2) Trhací práce při uvolňování rubaniny v zásobníku se smějí provádět v nezbytných případech jen na základě příkazu závodního dolu náložemi utěsněnými ucpávkou za podmínek, že koncentrace metanu nepřesáhne 1 %, zneškodní se uhelný prach a určí se místa měření metanu; metan se musí měřit zejména v místě odstřelu náloží a pod vrchním a spodním vyústěním zásobníku. Při těchto trhacích pracích se smějí použít jen důlně bezpečné protiplynové trhaviny II. kategorie nebo III. kategorie; hmotnost nálože nesmí být větší než 0,2 kg.
Výztuž se smí uvolňovat jen náložemi ve vývrtech v hornině, a to na styku výztuže s horninou, za podmínek stanovených v § 116 , § 117 odst. 1 a § 121 ; rozstřelování výztuže je zakázáno.
§ 123 Trhací práce v blízkosti fukače
(1) Trhací práce v menší vzdálenosti než 25 m od fukače se mohou provádět jen na základě písemného příkazu závodního dolu, ve kterém se musí určit zejména
a) situování vývrtů tak, aby se nezasáhl zdroj fukače,
b) způsob spolehlivého zachycení a odvedení metanu z fukače,
d) opatření k zajištění bezpečnosti práce a provozu.
(2) Při trhacích pracích musí být přítomen směnový technik.
Trhací práce v důlních dílech s nebezpečím průtrží hornin a plynů
(1) Při trhací práci v důlních dílech s nebezpečím průtrží uhlí a plynů13) musí být dodrženy tyto podmínky:
a) smí se používat jen důlně bezpečné protiplynové trhaviny II. kategorie a III. kategorie,
b) odlehčovací vrty musí být před nabíjením vývrtů pro trhací práci ucpány nehořlavým materiálem do hloubky, která přesahuje alespoň o 1 m hloubku nabíjených vývrtů. Jiné vrty musí být utěsněny alespoň na délku 0,5 m od jejich ústí,
c) v technologickém postupu musí být řešena ochrana pracovníků v raženém důlním díle nebo v porubu a v dalších důlních dílech po směru větrního proudu. Mimo to při trhací práci v porubu, nebezpečném průtržemi uhlí a plynů, musí být odvoláni pracovníci tohoto porubu a z důlních děl po směru průchodního větrního proudu až do konce samostatného větrního oddělení,
d) místo odpalu a místo pro bezpečný úkryt pracovníků musí být při trhací práci v dlouhých důlních dílech ve vzdálenosti nejméně 200 m od místa odstřelu,
e) před odpalem v hloubení musí být odvoláni všichni pracovníci z hloubeného důlního díla. Místo pro bezpečný úkryt pracovníků a místo odpalu musí být na povrchu nebo na již otevřeném patře ve vtažném průchodním větrním proudu nejméně 200 m od místa odstřelu.
(2) Při otřasné trhací práci v důlních dílech s nebezpečím průtrží uhlí a plynů se musí dodržet dále tyto podmínky:
a) směnový technik musí před začátkem vrtání posoudit vhodnost rozmístění vývrtů a být přítomen při jejich nabíjení a při odpalu. Vývrty v průvodních horninách smějí být vrtány až po odvrtání všech vývrtů v uhlí,
b) celková nálož každé zabírky se musí odpálit najednou,
c) před odpálením náloží musí být odvoláni všichni pracovníci z raženého důlního díla bez ohledu na jeho délku nebo z porubu a z dalších důlních děl po směru průchodního větrního proudu až do konce samostatného větrního oddělení,
d) místo odpalu a místo pro bezpečný úkryt pracovníků musí být nejméně 10 m ve vtažném větrním proudu před porubem nebo vyústěním separátně větraného důlního díla do průchodního větrního proudu, přitom však nejméně 200 m od místa odstřelu,
e) pokud se ve vzdálenosti nejméně 200 m od místa odstřelu v raženém separátně větraném důlním díle zřídí bezpečný úkryt pro pracovníky, a to buď přetlaková komora nebo výklenek vybavený potřebným počtem dýchacích přístrojů napojených na rozvod stlačeného vzduchu, lze místo odpalu umístit do tohoto úkrytu,
f) čekací doba po odstřelu je nejméně 30 minut. Poté musí prohlédnout místo odstřelu směnový technik a střelmistr.
(3) Při otřasné trhací práci v důlních dílech s nebezpečím průtrží plynů a hornin s výjimkou uhlí musí být dodržena ustanovení odstavce 1 písm. b) a e) a odstavce 2 písm. a) , c) , d) , e) a f) . V dokumentaci trhacích prací musí být řešena ochrana pracovníků v raženém důlním díle a v dalších důlních dílech, které mohou být ovlivněny případnou průtrží.
DÍL ČTVRTÝ TRHACÍ PRÁCE V UHELNÝCH LOMECH
Při trhacích pracích v uhlí se mohou používat též důlní skalní nebo povrchové trhaviny. Při přiblížení se místa odstřelu k podzemním důlním dílům se musí v dokumentaci trhacích prací určit bezpečnostní opatření proti výbuchu uhelného prachu nebo metanu v těchto dílech.
§ 126 Zabezpečení dobývacích strojů a úkryt na nich
(1) Organizace určí v dokumentaci trhacích prací podle místních podmínek nejmenší přípustnou vzdálenost místa trhacích prací velkého rozsahu od dobývacích strojů.
(2) Úkryt osádky dobývacího stroje může být také na dobývacím stroji, pokud je zajištěna její bezpečnost. Vedoucí dobývacího stroje odpovídá za to, že se osádka stroje uchýlila do určeného úkrytu.
(1) V místech, kde lze podle zkušeností předpokládat výskyt metanu, se musí před nabíjením vývrtů měřit koncentrace metanu u ústí vývrtů. Vývrty, z kterých vystupuje metan, se nesmí nabíjet.
(2) Vývrty, kterými se zasáhne důlní dílo, dutina, případně jiný prostor, se nesmějí nabíjet.
Při trhacích pracích v uhelných lomech lze použít jako ucpávkový materiál také uhelnou drť.
§ 129 Trhací práce v blízkosti požárů uhlí
Trhací práce v blízkosti požárů uhlí se smějí provádět jen na základě příkazu vedoucího organizace. Příkaz se musí vydat pro každé místo požáru uhlí samostatně.
DÍL PÁTÝ TRHACÍ PRÁCE PŘI VRTNÝCH A GEOFYZIKÁLNÍCH PRACÍCH, TĚŽBĚ ROPY A ZEMNÍHO PLYNU
ODDÍL PRVNÍ SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
(1) Pyrovůz, kterým se přepravují výbušniny a současně i osoby, musí mít:
b) oddělený prostor pro přepravu trhavin,
c) pevně přichycené dřevěné oplechované schránky pro přepravu rozbušek,
d) oddělený prostor pro přepravu pomůcek,
f) dva vhodné hasicí přístroje umístěné na vnější straně dosažitelné ze země.
(2) Průvodce přepravovaných výbušnin v pyrovozu musí být střelmistr, který má u sebe evidenční záznam o jejich množství.
ODDÍL DRUHÝ POUŽÍVÁNÍ VÝBUŠNIN PŘI GEOFYZIKÁLNÍCH PRACÍCH
Dva sousední vrty se nesmějí zakládat na vzdálenost menší než 30 cm při průměru vrtů do 50 mm a na vzdálenost menší než 100 cm při vrtech s průměrem nad 50 mm.
(1) V témže vrtu se smí použít i několik roznětných náložek.
(2) Pro zaznamenání okamžiku výbuchu se smí použít další rozbuška umístěná v náloži.
(3) Elektrické rozbušky se musí v náloži umístit tak, aby na ně nemohla narazit zátěžka.
(4) Při opakovaných odstřelech v témže vrtu se smějí současně připravit nálože v potřebném množství. Adjustované nálože se musí umístit v bezpečné vzdálenosti od vrtů, jakož i od ostatních výbušnin. Přívodní vodiče rozbušek těchto náloží musí být do doby jejich použití svinuty a jejich konce zaizolovány.
(5) V technologicky odůvodněných případech smí střelmistr spojit v jedné náloži i více elektrických rozněcovadel také paralelně.
(1) Na témže pracovišti se smějí vrtat a postupně nabíjet jednotlivé vrty. V takovém případě se musí velikost nálože a její umístění ve vrtu volit tak, aby při nežádoucím výbuchu nálože nabitého vrtu nebyla ohrožena bezpečnost osob. Vrty se musí založit tak, aby nedošlo k jejich vzájemnému převrtání.
(2) Bezprostřední okolí nabitých vrtů se musí zabezpečit proti vstupu nepovolaných osob a roznětné vedení se musí zajistit proti poškození a předčasnému roznětu nálože.
(3) Není-li vzhledem k použité metodě geofyzikálního měření možné odpálit nálož ve vrtu téhož dne, kdy byl nabit, je třeba učinit taková opatření, aby nálož nemohla být vytažena z vrtu a roznětné vedení bylo zabezpečeno proti poškození a předčasnému roznětu nálože. Přívodní vedení musí být zkratováno. Takto lze postupovat jen v případech, kdy se výbuch nálože umístěné ve vrtu neprojeví na povrchu rozletem materiálu.
(4) K zatlačování nálože do hustého výplachu se smí použít zátěžka, jejíž konec je z antistatického nejiskřícího materiálu.
(5) Vrt se smí nabíjet pomocí vrtného nářadí s podmínkou, že vrtná osádka pracuje pod dozorem střelmistra. Členové vrtné osádky musí být seznámeni s manipulací s výbušninami ve stejném rozsahu jako pomocníci střelmistra. Při zapouštění nálože, pokud tato není ponořena do vrtu na délku unášecí tyče, se musí motor soupravy zastavit a elektrické zdroje vypnout. Při zapouštění vrtným nářadím se musí používat dřevěná koncovka spolehlivě připevněná na první vrtnou tyč nebo nářadí. Průměr koncovky nesmí být menší než průměr nálože.
(6) Vrtné nářadí při vytahování z nabitého vrtu musí být zajištěno proti rotaci.
Tentýž vrt lze využít i vícekrát k trhacím pracím pro vyvolání seismických účinků, jestliže střelmistr se přesvědčí, že
c) vrt je ochlazen (výplachem, vodou apod.) s ohledem na použité výbušniny.
(1) Selhávky ve vrtech se mohou zneškodňovat jen těmito způsoby
a) obnovením volně přístupné části roznětné sítě nebo vedení,
b) vyjmutím, vypláchnutím nebo vyfoukáním ucpávky a zavedením nové roznětné náložky k selhávce,
c) odpálením pomocné nálože umístěné v novém vrtu založeném rovnoběžně s vrtem se selhávkou ve vzdálenosti nejméně 30 cm u vrtu o průměru do 50 mm a nejméně 100 cm u vrtu o průměru nad 50 mm.
(2) Selhávky se mohou odpálit v původní velikosti jen tehdy, když se nezměnily podmínky platné pro příslušnou nálož a při odstřelu nemůže být ohrožena bezpečnost osob a majetku.
§ 136 Zabezpečení a likvidace místa po odstřelu
(1) Organizace provádějící trhací práce musí zajistit, aby jámy, krátery, kaverny a vrty byly ihned po trhací práci zlikvidovány zasypáním nebo zabezpečeny tak, aby do nich nemohly spadnout osoby, zvířata nebo předměty.
(2) O způsobu zabezpečení a likvidace se musí vést záznamy, které se uschovávají pět roků.
§ 137 Kontrolní okruh okamžiku výbuchu
(1) Rozbuška zapojená na kabel kontrolního okruhu se musí umístit na bezpečné místo tak, aby nikomu nehrozilo nebezpečí úrazu. Podmínky pro její umístění se musí určit v dokumentaci trhacích prací.
(2) Kontrolní okruh se zapojuje bezprostředně před odpalem.
(3) Po odpalu nebo při selhávce musí střelmistr kontrolní okruh ihned odpojit a přesvědčit se, zda rozbuška zapojená na kabel kontrolního okruhu detonovala.
Jestliže při použití výbušnin ve vrtech mohou nastat i v budoucnosti poklesy zemského povrchu, které by mohly mít nepříznivý vliv na výstavbu objektů nebo liniové stavby, je organizace, která takové trhací práce provedla, povinna oznámit je příslušnému stavebnímu úřadu a orgánu územního plánování. Oznámení se musí doložit situačním náčrtkem místa vrtu a jeho okolí, ve kterém se mohou projevit následné deformace povrchu, a to v měřítku mapových podkladů vedených pro účely územního plánování.14)
ODDÍL TŘETÍ POUŽÍVÁNÍ VÝBUŠNIN PŘI PERFOROVÁNÍ, TORPÉDOVÁNÍ A PŘI JÁDROVACÍCH A JINÝCH PRACÍCH
(1) Před započetím karotážně perforačních, torpédovacích a jádrovacích prací musí odpovědný vedoucí vrtu (vrtmistr) předložit střelmistrovi písemné prohlášení, že vrt a zařízení pracoviště jsou způsobilé pro provedení těchto prací.
(2) Geologická služba organizace je povinna dát vedoucímu skupiny perforačních a torpedovacích prací písemný příkaz k jejich provedení s vyznačením hloubek, ve kterých se mají tyto práce provést.
(1) Karotážní kabel se smí použít jako přívodní vedení.
(2) Při zapouštění a vytahování karotážního kabelu je zakázáno naklánět se nad ním, překračovat jej, podcházet nebo se jej dotýkat. Současně se musí učinit opatření, aby kolektor a kabelové spoje byly chráněny proti nahodilému dotyku, vniknutí nečistoty a vlhkosti a proti mechanickému poškození.
(3) Před nabíjením se musí překontrolovat izolační odpor karotážního kabelu. Karotážně perforační souprava a prameny karotážního kabelu musí být uzemněny.
(1) Trhací práce ve vrtech při torpédování, perforování a jádrování jsou zakázány při bouřce, vichřici, při snížené viditelnosti a ve vrtech nebezpečných výbuchem plynu s výjimkou případu uvedeného v § 155 .
(2) Jestliže začne z vrtu přetékat výplach, vrt začne plynovat nebo hrozí nebezpečí erupce, nesmí se zahájit ani pokračovat v trhacích pracích.
(3) Při torpédování, perforaci a jádrování v noci nebo v případech, kdy se sníží viditelnost během přípravy trhacích prací, se tyto smějí provést jenom pod stálým dozorem; pracoviště včetně manipulačního prostoru musí být osvětleno.
§ 142 Příprava a nabíjení perforátorů
(1) Perforátory, elektrické jádrovače, náboje pro jiné karotážní přístroje (dále jen "perforátory") se musí připravovat a nabíjet ve stabilních nabijárnách. V nezbytných případech lze perforátory připravovat též v pojízdných nabijárnách nebo na vhodném a bezpečném místě v prostoru jejich použití.
(2) Perforátory se smějí nabíjet jen na pracovních stolech v antistatickém a nejiskřivém provedení s omyvatelným povrchem, upravených tak, aby zaručovaly bezpečné uložení perforátoru a jeho součástí a zamezily jejich nežádoucímu pohybu nebo pádu.
(3) Na pracovním stole se smí při nabíjení kumulativních perforátorů uložit jen takový počet náložek, který je potřebný pro nabití jednoho perforátoru nebo náložky v jednom expedičním obalu.
(4) Náložky pro kumulativní perforátor umístěné na pracovním stole musí být uloženy v otevřeném expedičním obalu nebo v držáku ze dřeva, plsti nebo jiné vhodné hmoty. Náložky se musí v držáku uložit tak, aby počinová tělíska byla chráněna před náhodným nárazem cizím předmětem.
(5) Před nabíjením perforátoru se musí zkontrolovat izolační stav přívodních vodičů k rozbušce a izolační stav přechodové hlavice (elektropřechodky).
(6) Kontrola roznětného okruhu perforátoru se smí provést až po jeho zapuštění do hloubky nejméně 50 m, u kratších vrtů až do místa odstřelu.
(1) Stabilní nabijárny pro přípravu a nabíjení perforátorů musí být suché, světlé a od ostatních objektů, v kterých se pravidelně zdržují lidé, vzdálené nejméně 30 m. Musí mít tyto samostatné místnosti pro:
a) umývání, rozebírání a kontrolu perforátorů,
b) opravy a montování mechanických částí perforátorů,
c) vlastní nabíjení perforátorů,
d) uskladňování nabitých perforátorů,
e) přípravu výmětných náloží (elektrických můstků) a pancéřovaných tlakuvzdorných rozbušek.
(2) Pokud bude nabijárna sloužit jenom k nabíjení perforátorů v menším rozsahu, může mít jen jednu místnost, která vyhovuje pro vlastní nabíjení perforátorů, během kterého je zakázáno provádět v této místnosti jiné práce.
(3) Stabilní nabijárny musí vyhovovat těmto základním požadavkům:
a) místnost pro vlastní nabíjení perforátorů musí být rozdělena na samostatné kabiny nebo musí mít pracoviště nabíječů vzájemně oddělena ochrannou přepážkou vysokou nejméně 1,7 m. Místnost se musí stále udržovat v čistotě. Stěny musí být omyvatelné,
b) v místnostech nabijárny musí být kromě potřebného počtu vhodných hasicích přístrojů též hadice připojená na vodovod. Není-li vodovod k dispozici, musí být při vchodu do místnosti sud o obsahu nejméně 100 litrů vody,
c) v místnosti pro vlastní nabíjení perforátorů musí mít každý nabíječ svůj pracovní stůl,
d) elektrická instalace ve všech místnostech mimo místnosti uvedené v odstavci 1 písm. b) musí odpovídat předpisům pro elektrická zařízení v prostorech s nebezpečím požáru nebo výbuchu výbušnin,6)
e) místnosti musí mít ústřední vytápění, jehož tělesa nesmí být žebrovitá. Teplota v místnostech nabijárny nesmí překročit 33 °C. Pro kontrolu teploty musí být v nabijárně teploměr.
(4) V místnostech, kde se pracuje s výbušninami, není dovolena manipulace se zařízením na elektrický proud, kromě schválených elektrických měřicích přístrojů.
(5) Pomůcky a zařízení používané při přípravě a nabíjení perforátorů musí být z antistatického nejiskřícího materiálu.
(6) V místnosti pro uskladňování nabitých perforátorů je dovoleno přechodně uskladňovat kumulativní náložky v expedičních obalech, nejvíce však 60 kg výbušnin.
(1) Pojízdné nabijárny mohou být umístěny na automobilovém nebo vlečném podvozku a musí vyhovovat těmto základním požadavkům:
a) manipulační prostor musí být nejméně 1,7 m vysoký a nejméně 0,8 m široký,
b) vytápění může být jen nepřímé, a to z agregátu umístěného mimo vlastní prostor pro nabíjení,
c) elektrická instalace musí vyhovovat předpisům pro elektrická zařízení v prostorech s nebezpečím požáru nebo výbuchu výbušnin,6)
d) musí být vybaveny prostředky první pomoci a na vnější straně nejméně dvěma vhodnými hasicími přístroji dosažitelnými ze země.
(2) Stanoviště pojízdné nabijárny na místě použití určí střelmistr, jeho vzdálenost od ústí vrtu musí být minimálně 30 m.
(1) Perforátory se smějí zkoušet jen ve vrtech nebo v jámách, které musí být tak hluboké, aby horní náložka perforátoru byla nejméně 1,5 m pod úrovní terénu.
(2) Při zkoušce průraznosti náložek kumulativních perforátorů podle podnikové normy (technických podmínek) se musí náložka položit na zkušební ocelový plech tak, aby při odstřelu působil kumulativní účinek ve svislém směru do země. Zkušební ocelový plech s náložkou musí být při odstřelu umístěn v ochranném valu, jehož horní hrana je nejméně 80 cm nad náložkou.
Opravy perforátorů mechanického charakteru, při kterých se musí použít zámečnické nářadí, lze provádět jen v místnosti pro opravy perforátorů. Perforátory se smějí opravovat, jen když jsou zcela vyčistěny od zbytků výbušnin.
§ 147 Skladování nabitých perforátorů
Nabité perforátory se mohou uskladňovat jen V místnosti určené k uskladňování nabitých perforátorů v pojízdné nabijárně nebo karotážně perforační soupravě. Celková hmotnost uskladněných výbušnin nesmí přesáhnout 60 kg trhavin a 300 ks rozbušek. Při tom se musí dodržet bezpečné vzdálenosti podle technické normy.15)
§ 148 Přeprava nabitých perforátorů
Nabité perforátory musí být při přepravě zajištěny proti pohybu. Nabité jádrovače a kavernoměry musí mít přitom konce přívodních vodičů elektrických rozněcovadel spojeny nakrátko na kostru. Přepravovat se smí současně jen tolik kumulativních perforátorů, kolik jich je třeba k provedení prací.
(1) Před zahájením perforačních nebo jádrovacích prací se musí karotážně perforační souprava uzemnit uzemňovací elektrodou.
(2) Před zapouštěním perforátoru nebo jádrovače na místo určené k perforaci nebo k odběru bočního jádra musí být přívodní napájecí kabel soupravy odpojen od zdroje elektrické energie a zabezpečen proti náhodnému zapojení. Rovněž musí být kabel odpojen před zahájením vytahování perforátoru nebo jádrovače z vrtu.
(3) Není-li v technologickém postupu nebo v projektu vrtu stanoveno jinak, musí se vrt naplnit až po ústí výplachem o předepsaných hodnotách.
(4) Konstrukce vrtné věže musí být trvale vodivě spojena s kolonou pažnic.
§ 150 Nabíjení kumulativních perforátorů na místě použití
(1) Pro nabíjení kumulativních perforátorů na místě použití se musí zřídit nabíjecí stůl se žlábky pro uložení perforátorů.
(2) Nabíjecí stůl musí být vzdálen nejméně 30 m od ústí vrtu a od jiných objektů (pozemní komunikace, elektrické vedení apod.). Musí se umístit tak, aby osa tělesa perforátoru směřovala k ústí vrtu. Místo pro nabíjení perforátoru na místě použití určí střelmistr.
§ 151 Zapouštění a vytahování perforátorů
(1) Rychlost zapouštění a vytahování perforátoru učí střelmistr v závislosti na typu perforátoru a podmínkách ve vrtu. Tato rychlost nesmí být větší než 3 m.s-1 . Zapouštění nebo vytahování perforátoru musí být plynulé.
(2) V případě, že perforátor při zapouštění před požadovanou hloubkou ve vrtu uvízne, může se jeho zapouštění opakovat, avšak pozvolna, a to nejvíce třikrát. Když se výsledku nedosáhne, práce se musí přerušit a vrt znovu připravit.
Při selhávce perforátoru se postupuje podle § 161 až 164 . Pokud se však nemůže selhaný perforátor znovu použít nebo zlikvidovat na místě použití, lze jej po odpojení rozbušky, vymytí vodou a uchycení přepravit na místo určené v dokumentaci trhacích prací, kde vedoucí trhacích prací určí další postup likvidace.
(1) Tlakuvzdorná (pancéřovaná) rozbuška, která se používá k iniciaci trhavin v přímém tlaku kapaliny ve vrtu, musí zajistit přenos detonace v místě jejího použití.
(2) Pancéřování rozbušky se musí provést v určené místnosti nabijárny, ve které se zároveň nesmějí provádět jiné práce.
(3) Obaly na pancéřování rozbušek zhotovené z nově dodaného materiálu se musí zkoušet nejméně na tlak, jemuž budou vystaveny v místě jejich použití; zkoušet se musí nejméně 10 obalů.
Připravovat elektrické odporové palníky se střelným prachem, jakož i dávkovat střelný prach pro nabíjení perforátorů se smí jen na nabíjecím stole s hladkým antistatickým a omyvatelným povrchem v místnosti sloužící jen pro uvedené práce.
§ 155 Perforační práce pod tlakem
(1) Perforační práce ve vrtu pod tlakem se mohou provádět jen přes zařízení zajišťující bezpečné zapouštění a vytahování kabelu s perforátorem (lubrikační zařízení).
(2) Při perforačních pracích pod tlakem v plynovém prostředí je třeba zajistit, aby se nemohla vytvořit výbušná směs ve vrtu.
(3) Karotážně perforační souprava musí být postavena ve vzdálenosti nejméně 30 m od ústí vrtu.
(4) Motory pomocných zařízení umístěné v bezprostřední blízkosti vrtu se smějí uvést do chodu jen po úplném uzavření ústí vrtu a po zjištění, že se v bezprostřední blízkosti vrtu nenachází výbušná směs plynů.
§ 156 Zkoušení a úprava obalu torpéda
(1) Obal hermetického torpéda se musí před použitím vyzkoušet nejméně na tlak, jemuž bude vystaven v místě jeho použití.
(2) Vnější průměr torpéda se musí volit tak, aby se torpédo mohlo spustit nenásilně do požadované hloubky.
(3) Konce torpéda musí být opatřeny nájezdovými kužely.
(1) Torpéda se sypkými trhavinami se smějí nabíjet jen na místě použití, přičemž se musí používat nálevka z nejiskřícího materiálu. Torpéda s plastickými, litými nebo lisovanými trhavinami se mohou nabíjet i ve zvláštních místnostech mimo místo použití.
(2) Druh výbušniny použité v torpédu se musí určit zejména s ohledem na teplotu a tlak ve vrtu.
(1) Torpédo se smí adjustovat jen na místě jeho použití.
(2) Roznětná náložka se smí vsunovat do torpéda jen pomocí nabijáku.
(3) V jednom torpédu se mohou použít nejvýše dvě roznětné náložky. Elektrická rozněcovadla těchto náložek se musí zapojit paralelně.
§ 159 Zapouštění a vytahování torpéda
(1) Před torpédováním se musí vrt překontrolovat šablonou, jejíž průměr a délka musí odpovídat použitému torpédu. Jako šablona může sloužit i prázdný obal torpéda.
(2) Rychlost zapouštění torpéda do vrtu nesmí překročit 1 m.s-1 ; zapouštění musí být plynulé.
(3) Po odpálení torpéda je třeba vytahovat kabel se zvýšenou opatrností do výšky asi 20 m nad místo odstřelu. Po zjištění, že kabel je ve vrtu volný, může se ve vytahování pokračovat předepsanou rychlostí.
§ 160 Torpédovací práce pod tlakem
Pro torpédovací práce pod tlakem platí obdobně ustanovení § 155 .
(1) Jestliže se zjistí, že torpédo ve vrtu nevybuchlo, musí se přívodní vedení po posledním pokusu o odpal ihned odpojit od roznětnice.
(2) Nevybuchlé torpédo se smí vytáhnout z vrtu až po uplynutí čekací doby. Čekací doba se počítá od posledního pokusu o odpal torpéda a nesmí být kratší než 10 minut.
(3) Rychlost vytahování torpéda nesmí překročit 1 m.s-1 ; při ústí vrtu nesmí překročit rychlost 0,5 m.s-1 .
§ 162 Opětovné použití selhaného torpéda
Torpédo se smí znovu zapustit do vrtu a odpálit, pokud byla odstraněna závada, která způsobila selhávku.
§ 163 Likvidace selhaného torpéda na povrchu
Nelze-li selhané torpédo opětovně použít, musí se zničit výbuchem v jámě hluboké nejméně 1 m, a to tak, že se na jeho těleso umístí nálož brizantní trhaviny o hmotnosti nejméně 1 kg. Potom se jáma zasype zeminou a nálož se odpálí. Použít se smí jen elektrický roznět.
§ 164 Likvidace selhaného torpéda ve vrtu
(1) Nelze-li torpédo vytáhnout z vrtu a nachází se v místě odstřelu, musí se zlikvidovat odpálením druhého torpéda spouštěného k selhanému torpédu. Není-li to možné nebo torpédo se nachází mimo místo odstřelu, určí další postup likvidace odborná komise, jejíž členy jmenuje vedoucí organizace.
(2) Údaje o poloze selhaného torpéda se musí uvést v technické dokumentaci vrtu a zapsat do vrtného deníku a do knihy prohlídek pracovišť.
DÍL ŠESTÝ TRHACÍ PRÁCE V HORKÝCH PROVOZECH
Pro účely tohoto dílu se rozumí:
a) horkým provozem provoz, ve kterém se tepelně zpracovávají suroviny nebo materiály a trhací práce se provádějí v horkém prostředí,
b) horkým prostředím prostředí, ve kterém teplota je vyšší než nejvyšší určená18) teplota tepelně nejcitlivější výbušniny použité v tomto prostředí,
c) vývrtem vrt nebo i jiný prostor zhotovený vypalováním, vytvářením sklípků nebo zabudováním trubek pro trhací práce,
d) manipulační dobou doba potřebná k zahřátí nálože ve vývrtu na 80 % teploty vzbuchu tepelně nejcitlivější použité výbušniny.
Při trhacích pracích v horkých provozech se nesmí používat zážehové rozbušky, zápalnice a přímé trhaviny.
Technologický postup trhacích prací kromě náležitostí uvedených v příloze č. 4 této vyhlášky musí obsahovat způsob zjišťování teploty horkého prostředí, manipulační dobu, způsob chlazení vývrtů a opatření zajišťující, aby teplota použitých výbušnin nepřesáhla 80 % teploty vzbuchu tepelně nejcitlivější výbušniny v náloži.
§ 168 Vývrty a jejich nabíjení
(1) Průměr vývrtu se musí volit tak, aby se do něj lehce zasunula nálož. Úklon vývrtů musí být dovrchní.
(2) Nabíjet lze jen vývrty ochlazené tak, aby jejich teplota nepřesáhla 80 % teploty vzbuchu nejcitlivější výbušniny v náloži. Nálože se musí odpálit v době kratší, než je manipulační doba.
(3) Nabíjet smí jen střelmistr, přičemž pro jeden odstřel smí střelmistr nabíjet nejvíce dva vývrty.
(4) Vývrt se smí nabíjet náloží adjustovanou bleskovicí s elektrickou rozbuškou připojenou na přívodní vedení. Přívodní vedení přitom nesmí být zapojeno na roznětnici.
(5) Táhlá nálož se zhotovuje tak, že se trubka potřebné délky a průměru naplní trhavinou. Trubka musí být delší než vývrt, aby po zasunutí do vývrtu na doraz vyčnívala z vývrtu nejméně 20 cm. Před zhotovením nálože se musí vyzkoušet, zda lze trubku do vývrtu lehce zasunout.
(6) Soustředěná nálož musí být opatřena spolehlivou izolací proti teplotě. Takto upravená nálož se přiváže měkkým vázacím drátem na dřevěnou tyč, která po zasunutí do vývrtu na doraz musí přečnívat nejméně 20 cm před čelo rozpojovaného materiálu.
(7) Příložná nálož se chrání proti nepříznivému vlivu teploty obdobně jako nálož ve vývrtu.
(8) Nálože se mohou připravovat podle technologického postupu jen v manipulačním prostoru.
(1) V manipulační době se musí provést všechny úkony a opatření od nabíjení až po odpal náloží s potřebnou časovou rezervou.
(2) Manipulační doba se musí na pracovišti průběžně kontrolovat hodinkami s vteřinovým dělením pracovníkem, který nesmí provádět jiné úkony.
(1) Pro trhací práce v horkých provozech lze použít jen bleskovicový roznět tak, že elektrická rozbuška připojená k bleskovici bude vždy mimo horké prostředí, a to nejméně 50 cm od ústí vývrtu.
(2) Současně odpalované nálože smějí být zapojené jen v sérii.
Selhávky v horkém prostředí, jehož teplota je o 60 °C vyšší než teplota vzbuchu tepelně nejcitlivější výbušniny, se nechávají vyhořet. Selhávky s teplotou nižší se smějí z horkého prostředí odstranit nejpozději do uplynutí 70 % manipulační doby. Takto odstraněné selhané nálože se musí před zničením nechat vychladnout.
DÍL SEDMÝ TRHACÍ PRÁCE PŘI ÚPRAVĚ MATERIÁLŮ VÝBUCHEM
Pro účely tohoto dílu se rozumí:
a) úpravou materiálů výbuchem tvarování, plátování, lisování, popřípadě jiná úprava kovů a jiných materiálů s použitím výbušnin,
b) střelištěm místo, kde se provádějí trhací práce při úpravě materiálů výbuchem.
Technologický postup trhacích prací musí kromě náležitostí uvedených v příloze č. 4 této vyhlášky obsahovat též údaje a popis uspořádání střeliště a použitého zařízení.
Při trhacích pracích se nesmějí používat zážehové rozbušky, zápalnice a přímé trhaviny, pokud Český báňský úřad nestanoví jinak.
Při trhacích pracích se smí použít jen elektrický roznět nebo roznět bleskovicový s elektrickou rozbuškou.
(1) Před odstraněním selhané nálože se smí z nálože vyjmout rozbuška.
(2) Selhaná nálož se odstraní pomocí dřevěné škrabky nebo lopatky z nejiskřícího materiálu a zničí se.
HLAVA ČTVRTÁ OHŇOSTROJNÉ PRÁCE
Pro účely této vyhlášky se rozumí:
a) ohňostrojnými pracemi práce, při kterých se energie chemické výbuchové přeměny výbušnin a výbušných předmětů využívá k vyvolání světelných, popřípadě zvukových účinků,
b) odpalištěm místo, ze kterého se odpalují pyrotechnické výrobky.
§ 178 Vedoucí odpalovač ohňostrojů
(1) Pro ohňostrojné práce se musí určit vedoucí odpalovač ohňostrojů, který vypracovává dokumentaci podle přílohy č. 4 této vyhlášky v rozsahu přiměřeném pro použití ohňostrojných prostředků, řídí přípravu, odpalování a úklid po ohňostrojných pracích, likvidaci selhávek a koordinuje práci ostatních odpalovačů ohňostrojů. V dokumentaci se musí určit zejména bezpečnostní okruh, odpaliště, pyrotechnické výrobky, které se mají použít, a bezpečnostní a požární opatření.
(2) Vedoucí odpalovač ohňostrojů odpovídá za bezpečnost při přípravě a provedení ohňostrojných prací a určí opatření k zajištění bezpečnosti všech odpalovačů ohňostrojů a k ochraně osob a majetku v prostoru, který je ohrožen prováděním ohňostrojných prací, pádem pyrotechnických výrobků nebo jejich zbytků.
(1) V bezpečnostním okruhu nesmějí být lehce zapalitelné porosty nebo objekty (stohy slámy, zralé obilí, suchá tráva, les apod.), pokud se nezajistí jejich požární ochrana.
(2) Odpalovači ohňostrojů musí být při přípravě, odpalování a po dobu potřebnou na úklid po ohňostrojných pracích a zneškodnění selhávek vybaveni osobními ochrannými pracovními prostředky. Musí mít vhodný pracovní oblek a obuv, pogumovaný plášť, rukavice, ochranný štítek na tvář, prostředky chránící sluch a ochrannou přilbu.
(3) Pracoviště odpalovačů ohňostrojů musí být při odpalování pod stálým dohledem vedoucího odpalovače ohňostrojů nebo jím pověřeného odpalovače.
(4) Při dopravě, skladování, přípravě a kontrole pyrotechnických výrobků se nesmí používat otevřený oheň.
(5) Po ukončení ohňostrojných prací se musí provést za denního světla prohlídka odpalovacích zařízení, odpaliště a ohroženého prostoru a jejich vyčistění od selhávek a nedopalků. Nalezené neodpálené, selhané nebo nedohořelé zbytky pyrotechnických výrobků a jejich součástí se musí po ukončení prohlídky bezodkladně zničit. Zničení provede vedoucí odpalovač ohňostrojů nebo jím pověřený odpalovač a o jejich zničení pořídí záznam, který je součástí zápisu podle § 180 odst. 4 .
(6) O přípravě a provedení ohňostrojných prací a likvidaci selhávek je pořadatel ohňostroje povinný uvědomit orgány požární ochrany a policejnímu útvaru a zajistit přítomnost zdravotnické služby.
§ 180 Bezpečnostní okruh a manipulační prostor
(1) Pro stanovení bezpečnostního okruhu a manipulačního prostoru platí přiměřeně ustanovení § 38 .
(2) Ohrožené území se vyklidí a bezpečnostní okruh se uzavře nejméně 30 minut před zahájením odpalování pyrotechnických výrobků.
(3) Bezpečnostní okruh uvolní vedoucí odpalovač ohňostrojů po splnění povinností podle § 179 odst. 2 , 5 a 6 .
(4) O průběhu a výsledku ohňostrojné práce napíše vedoucí odpalovač ohňostrojů zápis a zašle jej neprodleně orgánu, který ohňostroj povolil.
ČÁST ČTVRTÁ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Ustanovení této vyhlášky se vztahují i na pyrotechnické výrobky a výrobky obsahující výbušniny, pokud mohou výbuchem ohrozit bezpečnost osob a majetku [výbušné předměty16a) ].
(1) Výbušniny a pomůcky určené k používání podle dosavadních předpisů se po uplynutí jednoho roku ode dne účinnosti této vyhlášky mohou dodávat jen s návodem k používání schváleným Českým báňským úřadem.
(2) Sklady výbušnin povolené před účinností této vyhlášky mohou být používány i nadále, nestanoví-li orgán příslušný k povolení stavby skladu výbušnin z bezpečnostních důvodů jinak.
(3) Oprávnění střelmistrů, odpalovačů ohňostrojů a technických vedoucích odstřelů vydaná podle dosavadních předpisů zůstávají v platnosti.
(4) Vzory evidenčních záznamů pro používání a skladování výbušnin vydané podle dosavadních předpisů zůstávají v platnosti do vydání nových vzorů.
(5) Výjimky a odchylky povolené podle předpisů zrušených touto vyhláškou pozbývají platnosti po uplynutí šesti měsíců ode dne její účinnosti.
(1) Od ustanovení této vyhlášky se lze odchýlit na nezbytnou dobu v případech, kdy hrozí nebezpečí z prodlení při záchraně lidí nebo při likvidaci havárií, pokud jsou učiněna nejnutnější bezpečnostní opatření.
(2) Kromě případů uvedených v odstavci 1 se může organizace od ustanovení této vyhlášky odchýlit se souhlasem Českého báňského úřadu a za podmínek jim stanovených na návrh vedoucího organizace doložený potřebnými náhradními opatřeními. Návrh se předkládá prostřednictvím obvodního báňského úřadu, a to jen v mimořádných případech a za předpokladu, že bude zajištěna bezpečnost práce a provozu.
Zrušují se:
1. výnos Ústředního báňského úřadu ze dne 26. června 1965 čj. 65/1965, kterým se vydává bezpečnostní předpis o výbušinách (reg. v částce 31/1965 Sb.);
2. díl sedmý výnosu Českého báňského úřadu ze dne 3. ledna 1971 čj. 1/1971, kterým se vydává předpis o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu v organizacích, pokud podléhají hornímu zákonu (reg. v částce 7/1971 Sb.);
3. díl sedmý výnosu Českého báňského úřadu ze dne 12. května 1980 čj. 2700/1980 o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu v organizacích, které podléhají státnímu odbornému dozoru orgánů státní báňské správy podle zákona ČNR č. 24/1972 Sb., o organizaci a o rozšíření dozoru státní báňské správy (reg. v částce 26/1980 Sb.);
4. díl pátý výnosu Českého báňského úřadu ze dne 23. července 1981 o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu pro vrtné a geofyzikální práce a pro těžbu, úpravu a podzemní skladování kapalných nerostů a plynů v přírodních horninových strukturách v organizacích podléhajících dozoru státní báňské správy (reg. v částce 33/1981 Sb.);
5. díl šestý výnosu Českého báňského úřadu ze dne 18. srpna 1987 čj. 1003 s/87, kterým se vydává předpis o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu při pracích k zpřístupňování přírodních jeskyní a pracích k jejich udržování v bezpečném stavu (reg. v částce 18/1987 Sb.);
6. výnos Českého báňského úřadu ze dne 15. července 1975 o evidenci střelmistrů technických vedoucích odstřelů a skladů výbušin (reg. v částce 20/1975 Sb.);
7. výnos Ústředního báňského úřadu ze dne 20. prosince 1965 čj. 7325/30/65 o vydávání střelmistrovských oprávnění pracovníkům s úplným středoškolským nebo vysokoškolským vzděláním (reg. v částce 44/1968 Sb.);
8. výnos Českého báňského úřadu ze dne 24. prosince 1980 čj. 7583/1980, kterým se stanoví bližší podmínky pro výdej a převzetí výbušin k silniční dopravě (reg. v částce 13/1981 Sb.);
9. výnos Českého báňského úřadu ze dne 19. března 1973 čj. 777/73, kterým se vydává bezpečnostní předpis pro ochranu elektrického roznětu při trhacích pracích před účinky cizí elektrické energie (reg. v částce 18/1973 Sb.);
10. výnos Českého báňského úřadu ze dne 18. prosince 1972 čj. 7/72, kterým se vydává předpis o zřizování skladů výbušin v podzemí (reg. v částce 18/1973 Sb.);
11. díl šestý výnosu Českého úřadu bezpečnosti práce ze dne 29. září 1971, kterým se vydávají předpisy o zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení při stavbě tunelů a jiných podzemních objektů (reg. v částce 38/1971 Sb.);
12. výnos Ústředního báňského úřadu ze dne 19. února 1968 čj. 1624/6/68, kterým se vydává směrnice o přezkušování přístrojů pro elektrický roznět (reg. v částce 44/1968 Sb.);
13. pokyn Ústředního báňského úřadu a ministerstva těžkého průmyslu ze dne 15. února 1967 čj. 719/67 o rozsahu platnosti bezpečnostního předpisu čj. 65/1965 o výbušinách, pro přípravu a provádění ohňostrojů;
14. výnos Českého báňského úřadu ze dne 5. srpna 1983 č. 14 (čj. 4399/1983) o zajištění bezpečnosti práce a provozu při zřizování důlních skladů výbušin pod povrchem a skladů výbušin v povrchových lomech a skrývkách (reg. v částce 6/1984 Sb.).
15. výnos Ústředního báňského úřadu č. j. 1400/67 ze dne 20. února 1967, kterým se vydává zkušební řád pro zkoušky střelmistrů a technických vedoucích odstřelů (reg. v částce 44/1968 Sb.), ve znění výnosu ČBÚ ze dne 18. srpna 1975 (reg. v částce 25/1975 Sb.);
16. výnos Českého báňského úřadu č. j. 5421/15/1970 ze dne 30. 11. 1970, kterým se povoluje v ČSR používat k trhacím pracím pomůcku pro používání výbušin označenou větruvzdorný zapalovač (reg. v částce 7/1971 Sb.);
17. výnos Českého báňského úřadu č. j. 399/1/71 ze dne 8. 3. 1971, kterým se povoluje používat trhavinová tělíska TNT a trhavinová tělíska NP 10 (reg. v částce 27/1971 Sb.);
18. výnos Českého báňského úřadu č. j. 5832/21/1974 ze dne 10. 11. 1974, kterým se povoluje používat k trhacím pracím kondenzátorovou roznětnici KRAB 1200 (reg. v částce 3/1975 Sb.), ve znění výnosu ČBÚ č. j. 2113/16/1981 ze dne 1. 4. 1981 (reg. v částce 34/1981 Sb.);
19. směrnice Českého báňského úřadu ze dne 15. července 1975 o povolování odběru výbušin národními výbory (reg. v částce 20/1975 Sb.);
20. výnos Českého báňského úřadu č. j. 4389/15/1976, kterým se povoluje používat důlně bezpečnou protiprachovou trhavinu CARBODANUBIT (reg. v částce 25/1976 Sb.);
21. výnos Českého báňského úřadu č. j. 4391/17/1976, kterým se povoluje používat důlně bezpečnou protiplynovou trhavinu I. kategorie SLAVIT V (reg. v částce 25/1976 Sb.);
22. výnos Českého báňského úřadu č. j. 22/1/1977, kterým se povoluje používat důlní skalní trhavinu PERUNIT 20 (reg. v částce 28/1978 Sb.);
23. výnos Českého báňského úřadu č. j. 35/14/1977, kterým se povoluje používat důlně bezpečnou protiprachovou trhavinu SYNTHESIT V 18 (reg. v částce 28/1978 Sb.);
24. výnos Českého báňského úřadu č. j. 509/18/1977, kterým se povoluje používat trhavinu Zápalnice č. 1 (reg. v částce 32/1978 Sb.);
25. výnos Českého báňského úřadu č. j. 519/28/1977, kterým se povoluje používat zážehové rozbušky č. 8 Cu - typ II (reg. v částce 32/1978 Sb.);
26. výnos Českého báňského úřadu č. j. 520/29/1977, kterým se povoluje používat zážehové rozbušky č. 8 Al - typ II (reg. v částce 32/1978 Sb.);
27. výnos Českého báňského úřadu č. j. 93/21/1980 ze dne 25. listopadu 1980 o povolení používat trhavinu OSTRAVIT C (reg. v částce 13/1981 Sb.);
28. výnos Českého báňského úřadu č. j. 3738/20/1980 ze dne 27. listopadu 1980 o povolení používat tritolové válcové nálože VN 4, VN 5 a VN 10 (reg. v částce 13/1981 Sb.);
29. výnos Českého báňského úřadu ze dne 18. října 1982 č. 23/1982 č. j. 1444/1982 o povolení používat trhavinu HARMONIT AD (reg. v částce 15/1984 Sb.);
30. výnos Českého báňského úřadu č. j. 2474/19/1983 ze dne 28. října 1983 o používání pyrotechnického prostředku KULOVÁ PUMA II při provádění ohňostrojů (reg. v částce 22/1984 Sb.);
31. výnos Českého báňského úřadu č. j. 2474/20/1983 ze dne 28. října 1983 o používání pyrotechnického prostředku ITALSKÁ PUMA při provádění ohňostrojů (reg. v částce 22/1984 Sb.);
32. výnos Českého báňského úřadu č. j. 2474/21/1983 ze dne 28. října 1983 o používání pyrotechnického prostředku LÉTAVICE II při provádění ohňostrojů (reg. v částce 22/1984 Sb.);
33. výnos Českého báňského úřadu č. j. 5220/22/1983 ze dne 28. října 1983 o používání pyrotechnického prostředku DĚLOVÁ RÁNA OHŇOSTROJNÁ II (reg. v částce 22/1984 Sb.);
34. výnos Českého báňského úřadu ze dne 20. listopadu 1984 č. 9/1984 č. j. 888/1984, kterým se stanoví bližší podmínky pro dělení a nařezávání náložek průmyslových trhavin v organizacích, které tyto trhaviny používají při trhacích pracích (reg. v částce 10/1985 Sb.).
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1988.
Předseda:
Ing. Zíka v. r.
1) § 196 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
2) Například zákon č. 20/1966 Sb. , o péči o zdraví lidu, zákon č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví, ve znění zákona č. 54/1987 Sb.
zrušeno ke dni 1. 8. 1995 novelou č. 99/1995 Sb.
4) ON 44 5520 Závěsné dráhy. Technické požadavky.
5) Vyhláška ČBÚ č. 22/1989 Sb.
, o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické
činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí.
Směrnice ministerstva zdravotnictví České republiky o hygienických požadavcích
na pracovní prostředí č. j. HEM-340.2-30.9.77 ze dne 11. 5.
1978 (reg. v částce 21/1978 Sb.), ve znění směrnice ministerstva zdravotnictví
České republiky č. j. HEM-340-2-21.3.85 z 2. 4. 1985 (reg.
v částce 16/1985 Sb.).
6) ČSN EN 33 23 40 Elektrická zařízení v prostředích s nebezpečím požáru nebo výbuchu výbušnin.
zrušeno ke dni 1. 8. 1995 novelou č. 99/1995 Sb.
8) ČSN 37 6108 Roznětnice pro použití při trhací práci. Zkušební metody.
ČSN 37 6109 Ohmetry pro použití při trhací práci. Zkušební metody.
zrušeno ke dni 16. 4. 1992 novelou č. 173/1992 Sb.
10) Zákon ČNR č. 61/1988 Sb. , o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona ČNR č. 542/1991 Sb.
10a) § 36 odst. 2 zákona ČNR č. 61/1988 Sb. , ve znění zákona ČNR č. 542/1991 Sb.
11) ČSN EN 33 20 30 Ochrana před nebezpečnými účinky statické elektřiny.
12) ČSN 66 8011 Průmyslové trhaviny. Základní společná ustanovení.
13) Výnos ČBÚ č. j. 1820/1989 ze dne 15. 6. 1989, kterým se vydává bezpečnostní předpis pro doly s nebezpečím průtrží hornin a plynů.
14) Vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 84/1976 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci.
15) ČSN 73 5530 Sklady výbušnin a výbušných předmětů.
16) Teplota určená v návodu k používání výbušnin.
16a) § 21 odst. 2 zákona ČNR č. 61/1988 Sb. , ve znění zákona ČNR č. 542/1991 Sb.
zrušena ke dni 16. 4. 1992 novelou č. 173/1992 Sb.
zrušena ke dni 16.5.2006 novelou č. 199/2006 Sb.
Přílohy 1 - 8 vyhlášky č. 72/1988 Sb.
zrušena ke dni 16.5.2006 novelou č. 199/2006 Sb.
zrušena ke dni 16.5.2006 novelou č. 199/2006 Sb.
zrušena ke dni 16.5.2006 novelou č. 199/2006 Sb.
PŘÍLOHA Č. 4 DOKUMENTACE TRHACÍCH PRACÍ
I. Náležitosti technologického postupu trhacích prací
Technologický postup trhacích prací musí obsahovat zejména vymezení výbušnin
a pomůcek povolených k používání na pracovišti, stanovení technologie
trhacích prací a omezující podmínky odstřelu, způsob ochrany
okolí před účinky odstřelu, potřebný počet pracovníků včetně střelmistrů,
situaci místa odstřelu a jeho nejbližšího okolí s vymezením manipulačního
prostoru a bezpečnostního okruhu a způsob jejich vyklizení
a uzavření, prostředky k vyhlašování výstražných signálů a nouzového
signálu a způsob jejich vyhlašování, čekací dobu, zásady určení úkrytů
pracovníků a místa odpalu, rozmístění a velikost náloží, způsob roznětu
a povolené odchylky mezi naměřeným a vypočteným odporem roznětného
okruhu, zabezpečení strojního a elektrického zařízení ohroženého trhacími
pracemi, způsob těsnění náloží, opatření při selhávce včetně
způsobu její likvidace, pravomoc a odpovědnost pracovníků zúčastněných
při trhacích pracích, podmínky pro případné dělení náložek trhavin,
spouštění náložek když je ve vývrtu roznětná náložka, nabíjení roznětných
náložek pomocníkem, používání více roznětných náložek v náloži,
adjustaci roznětné náložky několika rozněcovadly.
Dále musí technologický postup trhacích prací upravit podmínky v případech, kdy tak výslovně
stanoví vyhláška.
II. Náležitosti technického projektu odstřelu
Technický projekt odstřelu musí mít tyto části:
a) technickou zprávu s odůvodněním projektového řešení, výpočtem velikostí náloží včetně hodnot dílčích koeficientů, výpočtem jistoty roznětu a schématem roznětného vedení, technologickým postupem trhacích prací, řešením nežádoucích vlivů vedlejších účinků trhacích prací na okolí, rozpisem opatření k zajištění bezpečnosti při odstřelu a s případnými dalšími potřebnými údaji podle povahy odstřelu,
b) výkresovou část zpracovanou podle povahy odstřelu včetně situace území se zakreslením pevných měřických bodů a bezpečnostního okruhu s vyznačením stanovišť hlídek. Způsob znázornění a měřítko výkresů musí umožnit získání dostatečně přesných podkladů pro výpočet náloží, vytyčení jejich polohy pro přípravné práce a pro případnou likvidaci selhávky,
c) na podzemních pracovištích též
1. projekt větrání, ve kterém se musí zejména uvést výpočet množství zdraví škodlivých výbuchových zplodin, opatření a dobu potřebnou k snížení jejich koncentrace na hranici stanovenou příslušnými bezpečnostními a hygienickými předpisy, popřípadě technické opatření proti proniknutí výbuchových zplodin do vtažného větrního proudu, místo odkud se odpaluje a jeho ochrana proti zplodinám a způsob kontroly ovzduší po dobu přípravy trhacích prací a po nich,
2. důkaz výpočtem, popřípadě potřebnými předběžnými zkouškami, že seismické účinky odstřelu se nedotknou důležitých podzemních děl včetně místa odkud se odpaluje a povrchových objektů v míře, která by ohrozila jejich bezpečný provoz a ostatní chráněné zájmy.
PŘÍLOHA Č. 5 BEZPEČNÁ VZDÁLENOST OD MÍSTA OHROŽENÍ ATMOSFÉRICKÝM VÝBOJEM
|
Největší vzdálenost vodičů v roznětné sítí (m) |
Bezpečný proud elektrických rozněcovadel |
|||||
|
0,18 A |
0,45 A |
1 A |
1,5 A |
4 A |
5 A |
|
|
Bezpečná vzdálenost v metrech |
||||||
|
2 |
70 |
40 |
30 |
20 |
14 |
11 |
|
5 |
110 |
60 |
50 |
30 |
21 |
18 |
|
15 |
190 |
110 |
80 |
50 |
37 |
30 |
|
30 |
260 |
150 |
110 |
75 |
51 |
43 |
Bezpečná vzdálenost (m) je nejmenší vzdálenost roznětného vedení
b) od konce elektricky vodivých cest (kolejnic, potrubí apod.), pokud nejsou přerušené,
c) od nejbližšího přerušení elektricky vodivých cest, pokud je délka izolační vzdálenosti nejméně 2 cm.
V případě, že elektricky vodivé cesty nejsou přerušené podle písmena c), ale jsou vzájemně propojené a uzemněné na rozvětvené uzemnění, připouští se vzdálenost měřená od nejbližšího propojení o 300 m delší, než je uvedeno v této příloze. Přitom propojení se musí provést alespoň 3krát po 100 m měděným vodičem o průměru 6 mm nebo vodičem o ekvivalentním odporu; první propojení elektricky vodivých cest se musí provést při ústí podzemního díla.
PŘÍLOHA Č. 6 BEZPEČNÉ VZDÁLENOSTI OD VNĚJŠÍCH ROZVODŮ ELEKTRICKÉ ENERGIE
|
Druh vedení |
F(m2 ) |
Bezpečný proud elektrických rozněcovadel |
|||||||||||
|
0,18 A |
0,45 A |
1 A |
1,5 A |
4 A |
5 A |
||||||||
|
Bezpečné vzdálenosti v metrech |
|||||||||||||
|
r |
rs |
r |
rs |
r |
rs |
r |
rs |
r |
rs |
r |
rs |
||
|
vedení vn1 - 35 kV |
5 |
10 |
15 |
3 |
5 |
0 |
2 |
0 |
1 |
0 |
0 |
0 |
00 |
|
vedení vvnnad 35 kV |
5 |
40 |
40 |
15 |
15 |
10 |
10 |
5 |
5 |
2 |
2 |
0 |
010 |
|
elektrické tratě střídavé |
5 |
50 |
50 |
35 |
35 |
30 |
30 |
25 |
25 |
22 |
22 |
20 |
20100 |
|
elektrické tratě stejnosměrné |
5 |
20 |
20 |
15 |
15 |
12 |
12 |
10 |
10 |
9 |
9 |
8 |
840 |
F - největší přípustná plocha (m2
) uzavřená roznětným okruhem na 1 ks rozněcovadla
r - bezpečná vzdálenost (m) měřená na povrchu země od osy vedení nebo
od kolejnic elektrifikované dráhy
rs
- bezpečná vzdálenost (m) měřená ve všech směrech od konstrukce stožáru
nebo sloupu vysokého napětí nebo stožáru troleje.
PŘÍLOHA Č. 7 BEZPEČNÉ VZDÁLENOSTI OD ZDROJŮ VYSOKOFREKVENČNÍ ENERGIE
a) od vysílačů o frekvenci 1,5-0,3 MHz (vlnové délky 200 - 1000 m)
|
Výkon |
Bezpečný proud elektrických rozněcovadel |
|||||||||||
|
0,18 A |
0,45 A |
1 A |
1,5 A |
4 A |
5 A |
|||||||
|
Bezpečné vzdálenosti v metrech |
||||||||||||
|
A |
B |
A |
B |
A |
B |
A |
B |
A |
B |
A |
B |
|
|
5 |
350 |
250 |
200 |
200 |
100 |
100 |
100 |
100 |
100 |
100 |
100 |
100 |
|
10 |
500 |
250 |
300 |
200 |
100 |
100 |
100 |
100 |
100 |
100 |
100 |
100 |
|
25 |
800 |
400 |
500 |
250 |
200 |
100 |
150 |
100 |
100 |
100 |
100 |
100 |
|
50 |
1200 |
600 |
700 |
350 |
300 |
150 |
200 |
100 |
100 |
100 |
100 |
100 |
|
100 |
2000 |
1000 |
1500 |
750 |
500 |
250 |
300 |
150 |
130 |
100 |
100 |
100 |
|
200 |
3000 |
1500 |
2400 |
1200 |
700 |
350 |
500 |
250 |
200 |
120 |
150 |
100 |
|
500 |
5000 |
2500 |
3000 |
1500 |
1000 |
500 |
800 |
400 |
350 |
190 |
300 |
150 |
|
750 |
6000 |
3000 |
4000 |
2000 |
1300 |
650 |
1000 |
500 |
400 |
200 |
360 |
180 |
|
1000 |
7200 |
3600 |
4600 |
2300 |
1500 |
750 |
1200 |
600 |
460 |
230 |
420 |
210 |
|
1500 |
8500 |
4250 |
5600 |
2800 |
1800 |
900 |
1400 |
700 |
560 |
280 |
520 |
260 |
A - bezpečná vzdálenost (m), která platí pro výškový rozdíl roznětného
okruhu od 10 do 20 m
B - bezpečná vzdálenost (m), která platí pro výškový rozdíl roznětného
okruhu do 10 m.
Při větším výškovém rozdílu než 20 m platí dvojnásobek hodnot A.
b) od vysílačů o frekvenci 30-1,5 MHz (vlnové délky 10 - 200 m)
|
Výkon |
Bezpečný proud elektrických rozněcovadel |
||||||
|
0,18 A |
0,45 A |
1 A |
1,5 A |
4 A |
5 A |
||
|
Bezpečná vzdálenost v metrech |
|||||||
|
1 |
300 |
150 |
100 |
100 |
100 |
100 |
|
|
5 |
750 |
300 |
150 |
100 |
100 |
100 |
|
|
10 |
1000 |
400 |
200 |
100 |
100 |
100 |
|
|
50 |
2500 |
1000 |
500 |
250 |
120 |
100 |
|
|
100 |
3000 |
1500 |
600 |
300 |
170 |
150 |
|
|
200 |
4500 |
2000 |
900 |
450 |
225 |
200 |
|
|
500 |
7500 |
3000 |
1500 |
750 |
350 |
300 |
|
|
750 |
9000 |
4000 |
1800 |
900 |
380 |
340 |
|
|
1000 |
10500 |
4800 |
2100 |
1100 |
470 |
400 |
|
|
1500 |
12000 |
5500 |
2500 |
1250 |
550 |
450 |
|
c) od VKV a televizních vysílačů
|
Výkon |
Bezpečný proud elektrických rozněcovadel |
|||||
|
0,18 A |
0,45 A |
1 A |
1,5 A |
4 A |
5 A |
|
|
Bezpečná vzdálenost v metrech |
||||||
|
1 |
100 |
50 |
50 |
50 |
50 |
50 |
|
5 |
150 |
50 |
50 |
50 |
50 |
50 |
|
10 |
200 |
100 |
50 |
50 |
50 |
50 |
|
50 |
450 |
200 |
100 |
50 |
50 |
50 |
|
100 |
600 |
250 |
150 |
50 |
50 |
50 |
|
200 |
900 |
350 |
200 |
100 |
50 |
50 |
|
500 |
1500 |
600 |
300 |
150 |
100 |
100 |
|
1000 |
2000 |
800 |
400 |
200 |
100 |
100 |
|
1500 |
2500 |
1000 |
500 |
250 |
125 |
110 |
d) od radiostanic VKV (dispečerských, přenosných apod.)
|
Výkon radiostanice VKV (W) |
Do 1 |
1 až 5 |
5 až 10 |
10 až 100 |
|
Bezpečná vzdálenost(m) |
bez omezení*) |
2 |
5 |
20 |
*) Platí jen pro elektrická rozněcovadla s bezpečným proudem vyšším než 0,18 A.
|
Bezpečný proud |
0,18 A |
0,45 A |
1 A |
1,5 A |
4 A |
5 A |
|
Bezpečná vzdálenost(m) |
1000 |
400 |
200 |
100 |
50 |
40 |
PŘÍLOHA Č. 8 POVOLENÉ POUŽÍVÁNÍ TRHAVIN A ELEKTRICKÝCH ROZBUŠEK V UHELNÝCH DOLECH NEPLYNUJÍCÍCH A PLYNUJÍCÍCH I. TŘÍDY NEBEZPEČÍ
|
Druhprostředí |
Obsah |
Druh |
Druhelektrických rozbušek |
Dovolené |
Umístěnínáloží |
|
v čistémkameni |
0,1 % |
skalní |
DeM, DeD,DeP |
0 - 18° |
v kameni |
|
smíšené se součtem |
0,1 % |
skalní |
DeM |
0 - 18° |
v kameni |
|
smíšené se součtem |
0,1 % |
DBT-PP |
DeM |
0 - 18° |
v kameni |
|
v uhlí |
0,1 % |
DBT-PP |
DeMDeD, DeP |
0 - 18° |
v uhlí |
|
s přibírkou kamene při vyuhleném uhlí |
0,1 % |
skalní |
DeMDeD, DeP |
0 - 18° |
v kameni |
|
současný odpaluhlí a kamene |
0,1 % |
DBT-PP |
DeD, DePDeM |
0 - 18° |
v kamenia v uhlí |
B. Plynující doly I. třídy nebezpečí:
|
Druhprostředí |
Obsah |
Druh |
Druh elektrickýchrozbušek |
Dovolenéčasování |
Umístěnínáloží |
|
v čistém kameni |
1 % |
skalní |
DeM, DeD,DeP |
0 - 18° |
v kameni |
|
smíšené se součtem |
1 % |
skalní |
DeM |
0 - 18° |
v kameni |
|
smíšené se součtem |
1 % |
DBT-PP |
DeM |
0 - 18° |
v kameni |
|
v uhlí |
1 % |
DBT-PP |
DeM,DeD, DeP |
0 - 18° |
v uhlí |
|
s přibírkou kamene při vyuhleném uhlí |
1 % |
DBT I |
DeM |
0 - 18° |
v kameni |
|
současný odpaluhlí a kamene |
1 % |
DBT I |
DeM |
0 - 18° |
v kamenia v uhlí |
Vysvětlivky:DBT-PP - důlně bezpečná protiprachová trhavina
DBT I - důlně bezpečná protiplynová trhavina I. kategorie.
ČÁST PRVNÍ POVOLOVÁNÍ UVÁDĚNÍ VÝBUŠNIN A POMŮCEK DO OBĚHU
Žádost o povolení § 1
Vyhodnocení úředních zkoušek§ 2
Úprava dokumentace § 3
Uvedení výbušnin a pomůcek do oběhu § 4
ČÁST DRUHÁ SKLADY A ÚSCHOVNY VÝBUŠNIN POD POVRCHEM
DÍL PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ
Základní pojmy § 5
Společné uskladnění výbušnin§ 6
DÍL DRUHÝ SKLADY VÝBUŠNIN
Umístění skladu výbušnin§ 7
Sestava skladu a uskladnění výbušnin§ 8
Zajištění a vybavení skladu výbušnin§ 9
Přístupové chodby§ 10
Protitlaková bezpečnostní uzávěra§ 11
Dveře skladu výbušnin§ 12
Výdej výbušnin § 13
Komory a kobky § 14
Uskladnění výbušnin v komorách nebo kobkách§ 15
Výklenky § 16
Uskladnění výbušnin ve výklencích§ 17
Větrání skladu výbušnin§ 18
Odvádění vody§ 19
Osvětlení§ 20
Požární zajištění skladu§ 21
DÍL TŘETÍ ÚSCHOVNY VÝBUŠNIN
§ 22
Hlava první Obecná ustanovení
Základní pojmy § 23
Základní pravidla
zacházení s výbušninami a pomůckami§ 24
- 26
Evidence výbušnin § 27
- 29
Hlava druhá Přeprava výbušnin v podzemí a přenášení výbušnin
Přeprava výbušnin§ 30
- 31
Nakládání a skládání výbušnin § 32
Přenášení výbušnin§ 33
Hlava třetí Trhací práce
DÍL PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ
Oddíl první - Rozsah a
dokumentace trhacích prací§ 34
- 35
Rozsah trhacích prací § 34
Dokumentace trhacích prací § 35
Oddíl druhý
- Zajištění bezpečnosti
při trhacích pracích§ 36
- 39
Odd
íl třetí - Střelmistr, technický
vedoucí odstřelů a vedoucí trhacích prací§ 40
- 45
Střelmistr§ 40
Technický vedoucí odstřelů§ 41
Výuka § 42
Přihláška ke zkoušce§ 43
Evidence střelmistrovských
průkazů a oprávnění§ 44
Vedoucí trhacích prací § 45
Oddíl čtvrtý
- Provádění trhacích prací§ 46
- 53
Zakládání vývrtů§ 46
Úkryt pracovníků a místo odpalu§ 47
Dělení náložek§ 48
Příprava roznětných náložek§ 49
Nabíjení § 50
Utěsňování nálože§ 51
Sklípkování vývrtů
a používání černého trhacího prachu§ 52
- 53
Oddíl pátý
- Roznět náloží§ 54
- 58
Roznět zápalnicí§ 55
Roznět bleskovicí§ 56
Elektrický roznět§ 57
Jiné druhy roznětu§ 58
Oddíl šestý
- Ochrana elektrického roznětu
před účinky cizí elektrické energie§ 59
- 66
Základní ustanovení § 59
Bludné proudy § 60
Elektrostatická energie § 61
Atmosférická elektrická energie § 86
- 64
Vnější rozvody elektrické energie
vysokého a velmi vysokého napětí§ 65
Vysokofrekvenční energie§ 66
Oddíl sedmý
- Opatření po odstřelu§ 67
- 70
Čekací doba§ 67
Prohlídka a zabezpečení pracoviště po odstřelu§ 68
Selhávky § 69
Zneškodňování selhávek§ 70
Oddíl osmý
- Trhací práce velkého rozsahu § 71
- 78
Vyhrazené úkony § 71
Deník a zápis o odstřelu§ 72
Kontrola před nabíjením§ 73
Změna parametrů odstřelu§ 74
Postup při zneškodňování selhávky§ 75
Přípravné práce pro povrchové komorové odstřely§ 76
Roznět náloží povrchových komorových odstřelů§ 77
Přístup k selhávce povrchového
komorového odstřelu a její likvidace§ 78
Oddíl devátý
- Trhací práce
za zvláštních podmínek§ 79
- 85
Trhací práce pod vodou § 79
Rozrušování ledu § 80
Blízká pracoviště na povrchu§ 81
Blízká pracoviště v podzemí,
přiblížení k stařinám a k povrchu§ 82
Trhací práce v hloubení § 83
Trhací práce ve výbušném prostředí§ 84
Vzájemné vztahy ustanovení jednotlivých dílů§ 85
DÍL DRUHÝ TRHACÍ PRACE V PODZEMÍ BEZ VÝSKYTU VÝBUŠNÉHO PROSTŘEDÍ
Prohlídka a zabezpečení pracoviště po odstřelu§ 86
D
ÍL TŘETÍ TRHACÍ PRÁCE V UHELNÝCH DOLECH
Oddíl první - Obecná ustanovení§ 87
- 95
Základní pojmy § 87
Používání trhavin a rozněcovadel§ 88
Trhací práce v blízkosti důlních požárů§ 89
Zakládání, nabíjení a ucpávání vývrtů§ 90
- 94
Vzájemné vztahy ustanovení jednotlivých oddílů§ 95
Oddíl druhý
- Trhací práce
v hloubení v blízkosti uhelné sloje§ 96
Oddíl třetí
- Trhací práce
v dovrchních důlních dílech§ 97
Trhací práce v neproražených dílech § 97
Oddíl čtvrtý
- Ochrana pracovišť proti uhelnému
prachu, metanu a oxidu uhelnatému§ 98
- 100
Zneškodňování uhelného
prachu a při trhacích pracích§ 98
Měření koncentrace metanu při trhacích
pracích na plynujících dolech§ 99
Kontrola ovzduší po odstřelu§ 100
Oddíl pátý
- Bezvýlomová trhací práce § 101
- 107
Zakládání a nabíjení vývrtů§ 101
Přípustnost trhacích prací a související opatření§ 102
Technologický postup trhacích prací § 103
Použití výbušnin § 104
- 105
Délka ucpávky § 106
Čekací doba a kontrola po odstřelu§ 107
Oddíl šestý
- Trhací práce v uhelných dolech neplynujících
a plynujících I. třídy nebezpečí§ 108
- 114
Použití trhavin a rozněcovadel§ 108
Zakládání a nabíjení vývrtů§ 109
Ucpávka § 110
Zneškodňování selhávek§ 111
Přípustná koncentrace metanu§ 112
Trhací práce v blízkosti fukače§ 113
Rozstřelování a uvolňování rubaniny § 114
Oddíl sedmý
- Trhací práce v uhelných
dolech plynujících II. třídy nebezpečí a v dolech
s nebezpečím průtrží uhlí a plynů§ 115
- 124
Použití trhavin § 115
Použití rozněcovadel§ 116
Zakládání a nabíjení vývrtů§ 117
Ucpávka § 118
Přípustná koncentrace metanu§ 119
Vodní clony pří trhacích pracích§ 120
Rozstřelování a uvolňování rubaniny § 121
Uvolňování výztuže§ 122
Trhací práce v blízkosti fukače§ 123
Trhací práce v důlních dílech
s nebezpečím průtrží hornin a plynů§ 124
DÍL ČTVRTÝ TRHACÍ PRÁCE V UHELNÝCH LOMECH
Použití trhavin§ 125
Zabezpečení dobývacích strojů a úkryt na nich§ 126
Nabíjení vývrtů§ 127
Ucpávka § 128
Trhací práce v blízkosti požárů uhlí § 129
DÍL PATÝ TRHACÍ PRÁCE PŘI VRTNÝCH A GEOFYZIKÁLNÍCH PRACÍCH, TĚŽBĚ ROPY
A ZEMNÍHO PLYNU
Oddíl první - Společná ustanovení§ 130
Pyrovůz § 130
Oddíl druhý
- Používání
výbušnin při geofyzikálních pracích§ 131
- 138
Zakládání vrtů§ 131
Příprava náloží§ 132
Nabíjení vrtů § 133
Opětovné využití vrtu § 134
Zneškodňování selhávek § 135
Zabezpečení a likvidace místa po odstřelu§ 136
Kontrolní okruh okamžiku výbuchu § 137
Oznamovací povinnost § 138
Oddíl třetí
- Používání výbušnin při perforování, torpédování
a při jádrovacích a jiných pracích § 139
- 164
Společná ustanovení§ 139
- 141
Předání vrtu§ 139
Karotážní kabel § 140
Omezení trhacích prací § 141
Perforování vrtů§ 142
- 155
Příprava a nabíjení perforátorů§ 142
Stabilní nabijárny § 143
Pojízdné nabijárny § 144
Zkoušky perforátorů§ 145
Opravy perforátorů§ 146
Skladování nabitých perforátorů§ 147
Přeprava nabitých perforátorů§ 148
Příprava k perforaci§ 149
Nabíjení kumulativních perforátorů na místě použití§ 150
Zapouštění a vytahování perforátorů§ 151
Selhávky perforátorů§ 152
Tlakuvzdorná rozbuška § 153
Používání střelivin§ 154
Perforační práce pod tlakem§ 155
Torpédování vrtů§ 156
- 164
Zkoušení a úprava obalu torpéda § 156
Nabíjení torpéda § 157
Adjustace torpéda § 158
Zapouštění a vytahování torpéda§ 159
Torpédovací práce pod tlakem § 160
Postup při selhávce§ 161
Opětovné použití selhaného torpéda § 162
Likvidace selhaného torpéda na povrchu § 163
Likvidace selhaného torpéda ve vrtu § 164
DÍL ŠESTÝ TRHACÍ PRÁCE V HORKÝCH PROVOZECH
Základní pojmy § 165
Výbušniny a pomůcky§ 166
Technologický postup § 167
Vývrty a jejich nabíjení § 168
Manipulační doba§ 169
Roznět náloží§ 170
Zneškodňování selhávek§ 171
DÍL SEDMÝ TRHACÍ PRÁCE PŘI ÚPRAVĚ MATERIÁLU VÝBUCHEM
Základní pojmy§ 172
Technologický postup § 173
Výbušniny a pomůcky§ 174
Roznět náloží§ 175
Zneškodňování selhávek§ 176
Hlava čtvr
tá Ohňostrojné práce
Základní pojmy§ 177
Vedoucí odpalovač ohňostrojů§ 178
Ohňostroje§ 179
Bezpečnostní okruh a manipulační prostor§ 180
ČÁST ČTVRTÁ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Přechodná ustanovení§ 181
Výjimky § 182
Zrušovací ustanovení § 183
Účinnost§ 184