Vyhláška ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí České socialistické republiky kterou se provádí zákon o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi
Ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí České socialistické republiky stanoví podle § 8 odst. 6 , § 9 odst. 8 a § 15 odst. 2 zákona České národní rady č. 37/1989 Sb. , o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi:
ČÁST PRVNÍ ZŘIZOVÁNÍ, SPRÁVA A ČINNOST PROTIALKOHOLNÍ ZÁCHYTNÉ STANICE
§ 1 Zřizování a správa protialkoholní záchytné stanice
(1) Protialkoholní záchytnou stanici (dále jen "záchytná stanice") podle potřeby zřizuje a spravuje národní výbor1) v místě, v němž je možnost zajistit specializovanou léčebně preventivní péči. Záchytná stanice se zřizuje především v místech s naléhavou potřebou ochrany před nadměrným požíváním alkoholických nápojů. V místech, kde by záchytná stanice nebyla dostatečně využita pro malý počet případů, lze zřídit záchytnou stanici pro větší územní celek spadající do působnosti několika národních výborů.
(2) Záchytnou stanici vede lékař.
(1) O přijetí do záchytné stanice, o potřebě a způsobu nezbytného ošetření, o délce pobytu a propuštění osoby rozhoduje službu konající lékař. Přitom vychází nejen z výsledků vlastního vyšetření, ale i z výsledků konziliárních a laboratorních vyšetření, z údajů osob, které postiženého do záchytné stanice dopravily, a z dalších informací.
(2) Jde-li o osobu s těžkým stavem otravy alkoholem, se zraněním, popřípadě s jinou poruchou zdraví, která si vyžaduje odborné lékařské ošetření, nepřijímá se do záchytné stanice.
(3) Ze záchytné stanice se propouštějí osoby po vymizení alkoholického opojení. Je-li v záchytné stanici umístěna osoba mladší 18 let, vyrozumí se před propuštěním její zákonný zástupce, popřípadě jiná osoba odpovědná za její výchovu.
(4) Oděv, peníze, jiné cennosti a doklady umísťované osoby přejímá pověřený pracovník záchytné stanice za přítomnosti další osoby, která písemně toto převzetí potvrdí. Při propouštění odevzdá pracovník záchytné stanice převzatý oděv, peníze, jiné cennosti a doklady ošetřované osobě, která převzetí písemně potvrdí.
(5) Pracovníkům záchytné stanice mohou se souhlasem lékaře pomáhat v rámci léčby prací i osoby, jimž se poskytuje ambulantní nebo ústavní protialkoholní a protitoxikomanická péče.
(6) Nemohou-li pracovníci záchytné stanice zvládnout agresivní chování umísťované osoby vlastními prostředky, vyžádají si součinnost útvaru Sboru národní bezpečnosti.2)
§ 3 Doprava do záchytné stanice
(1) Národní výbory zabezpečují dopravu osob do záchytné stanice vozidly zdravotnických zařízení, je-li to ze zdravotního hlediska potřebné. Podle místních podmínek mohou národní výbory zabezpečovat dopravu těchto osob do záchytné stanice k tomu účelu určeným vozidlem. V ostatních případech zabezpečují národní výbory dopravu osob do záchytné stanice prostřednictvím útvarů Sboru národní bezpečnosti.3)
(2) Zdravotničtí pracovníci si vyžádají při dopravě zachycené osoby do záchytné stanice vozidlem zdravotnického zařízení, popřípadě vozidlem národního výboru součinnost útvaru Sboru národní bezpečnosti,2) jestliže se tato osoba chová agresivně a přímo ohrožuje pracovníky nebo zařízení státní zdravotní správy.
§ 4 Oznamovací povinnost záchytné stanice
(1) Každé ošetření zachycené osoby je záchytná stanice povinna oznámit ordinaci protialkoholní a protitoxikomanické péče (dále jen "ordinace" ) podle trvalého pobytu, popřípadě místa, kde tato osoba pracuje nebo se zdržuje. Jde-li o osobu mladší 18 let, je záchytná stanice povinna oznámit její ošetření též jejímu zákonnému zástupci, popřípadě jiné osobě odpovědné za její výchovu4) a dále též příslušnému dorostovému, popřípadě obvodnímu dětskému lékaři.
(2) Zjistí-li pracovník záchytné stanice, že ošetřovaná osoba je ve stavu pracovní neschopnosti, oznámí její zachycení příslušnému obvodnímu lékaři a komisi národního pojištění příslušného odborového orgánu působícího v organizaci, k níž je zachycená osoba v pracovněprávním nebo obdobném vztahu, popřípadě jinému orgánu, který plní úkoly nemocenského pojištění.
(1) V záchytné stanici se provádí u zachycených osob odběr krve ke zjištění koncentrace alkoholu. Nelze-li z důvodu nebezpečí pro zdraví osoby odběr krve uskutečnit,5) provede se odběr moče.
(2) Odběr krve nebo moče lze provést při přijetí do záchytné stanice, v době pobytu v záchytné stanici nebo při propuštění. O provedených odběrech se vedou přesné záznamy. Odběr krve nebo moče se provádí na vyžádání oprávněných orgánů6) popřípadě na žádost zachycené osoby.
Zrušen ke dni 15.10.1992 novelou č. 467/1992 Sb.
ČÁST DRUHÁ POSKYTOVÁNÍ LÉČEBNĚ PREVENTIVNÍ PÉČE OSOBÁM ZÁVISLÝM NA ALKOHOLU NEBO NA JINÉ NÁVYKOVÉ LÁTCE VČETNĚ NIKOTINU
(1) Ambulantní péči osobám závislým na alkoholu nebo na jiné návykové látce s výjimkou závislých na nikotinu (dále jen "závislá osoba") poskytují ordinace, které se zřizují v rámci poliklinických psychiatrických oddělení nemocnic s poliklinikou podle místa trvalého pobytu, popřípadě místa, kde tato osoba pracuje nebo se zdržuje.
(2) Činnost ordinace lze zaměřit na úzce specializované úseky odborné péče, zejména na ochranu dětí, mladistvých a žen před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, popřípadě pro ně zřídit samostatné ordinace nebo k zabezpečení komplexní péče i specializovaná střediska, včetně anonymního poradenství.
(1) Ordinace provádějí v rámci poskytované ambulantní péče vyšetření za účelem zjištění, zda jde o závislé osoby. Vyšetření se provádí u osob, které se přihlásily k poskytnutí péče samy nebo na návrh
a) obvodního územního nebo závodního lékaře, dorostového lékaře, popřípadě lékaře jiného zdravotnického zařízení státní zdravotní správy, lékařské krajské vojenské správy u odvedenců povolaných k výkonu vojenské základní (náhradní) služby či lékařů zdravotnického zařízení ozbrojených sil při propouštění osob z vojenské činné služby,
(2) Podnět k lékařskému vyšetření osoby mohou ordinaci podat zejména rodinní příslušníci, organizace, u níž je osoba v pracovněprávním nebo obdobném vztahu, škola, jsou-li jejími žáky, orgány Sboru národní bezpečnosti, prokuratury nebo soudu, sbory národních výborů pro ochranu před alkoholismem a jinými toxikomaniemi a sociální kurátoři.
(3) Podle výsledků lékařského vyšetření a získaných poznatků ze sociálních šetření a návštěvní služby zařazuje ordinace závislé osoby do své evidence, popřípadě do své péče, jestliže to vyžaduje jejich zdravotní stav.
(1) Nepodrobí-li se osoba, u níž byl návrh k podrobení se ambulantní péči shledán odůvodněným, péči dobrovolně, odmítá-li ji nebo ztěžuje, podá ordinace návrh řediteli okresního ústavu národního zdraví na vydání rozhodnutí o povinné ambulantní péči.
(2) Jestliže by ambulantní péče nebyla účelná nebo se ukázala neúčinnou, navrhuje z podnětu ordinace ředitel okresního ústavu národního zdraví příslušnému okresnímu národnímu výboru vydání rozhodnutí o povinné ústavní péči, popřípadě o následné ambulantní péči.
(3) Ordinace spolupracuje se zařízeními ústavní protialkoholní a protitoxikomanické péče. Po skončení ústavní péče pokračuje ordinace v doléčování podle pokynů zařízení ústavní péče a sleduje, zda léčená osoba zachovává abstinenci.
(4) Ordinace poskytuje péči i osobám, kterým uložil soud ochranné léčení.9)
(1) Léčebně preventivní péče osobám závislým na nikotinu se poskytuje formou ambulantní péče, pokud se jí dobrovolně podrobí.
(2) Ambulantní péči poskytují osobám závislým na nikotinu protikuřácké poradny zřízené v rámci poliklinických oddělení nemocnic s poliklinikou podle místa trvalého pobytu, popřípadě místa, kde osoba pracuje nebo se zdržuje.
(1) Ordinace vede odděleně evidenci osob závislých na alkoholu a odděleně evidenci osob závislých na jiné návykové látce, s výjimkou osob závislých na nikotinu, podle převládající návykové látky.
(2) Při změně pobytu evidované osoby zasílá ordinace dokumentaci ordinaci příslušné podle místa nového pobytu.
(3) Z evidence se vyřazují na návrh odborného ošetřujícího lékaře osoby, které abstinují nejméně dva roky.
Ordinace spolupracuje
a) s obvodními lékaři, lékaři zdravotnické služby ozbrojených sil a s lékaři železničního zdravotnictví;
b) s obvodními dětskými a dorostovými lékaři, kterým neprodleně oznamuje evidované nedobrovolně se léčící závislé osoby do 18 let, a vyměňuje si s těmito lékaři poznatky o zdravotních, sociálních a výchovných podmínkách dětí a mladistvých;
c) se soudně lékařskými pracovišti;
d) s orgány péče o dítě a sociálními kurátory národních výborů a se školami;
e) s odděleními zdravotní výchovy ústavů národního zdraví;
f) se sbory pro ochranu před alkoholismem a jinými toxikomaniemi národních výborů a posádkových správ;
g) s útvary Sboru národní bezpečnosti v otázkách odnímání a vracení řidičských oprávnění a oprávnění k držení střelných zbraní;
h) s pověřenými příslušníky Sboru národní bezpečnosti a s komisemi pro účelnou farmakoterapii na úseku péče o osoby závislé na jiné návykové látce;
i) se soudy při výkonu ochranného léčení uloženého soudy, při změně ochranného ambulantního léčení na léčení ústavní a při ukončení ambulantního léčení a
j) s dalšími orgány zúčastněnými na ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi.
(1) Ústavní péči poskytují závislým osobám oddělení pro protialkoholní a protitoxikomanickou péči (dále jen "oddělení") psychiatrických léčeben a pracoviště pro protialkoholní a protitoxikomanickou péči (dále jen "pracoviště") psychiatrických oddělení nemocnic s poliklinikou.
(2) Zdravotnická zařízení uvedená v odstavci 1 poskytují ústavní péči závislým osobám:
b) které se léčí povinně na základě rozhodnutí okresního národního výboru;
c) kterým bylo uloženo ochranné léčení soudem,9) avšak nebylo realizováno v průběhu výkonu trestu odnětí svobody.
(1) Závislá osoba je povinna podrobit se povinné ústavní péči v termínu, který určí příslušné oddělení psychiatrické léčebny nebo pracoviště psychiatrického oddělení nemocnice s poliklinikou.
(2) Délku povinné ústavní péče navrhuje zdravotnické zařízení ústavní péče, které má závislou osobu v péči, a to nejvýše v délce 11 měsíců.
(3) Po ukončení ústavní péče předává zdravotnické zařízení závislou osobu ordinaci k poskytování následné ambulantní péče směřující ke komplexní rehabilitaci.
§ 15 Socioterapeutická činnost
Zdravotnická zařízení poskytující ambulantní i ústavní péči osobám závislým sledují zdravotní a sociální podmínky osob, které mají v péči, v jejich rodinách i organizacích, k nimž jsou v pracovněprávním nebo obdobném vztahu. Organizují pro pacienty i členy jejich rodin socioterapeutické kluby, jejichž činnost zahrnuje zejména kolektivní psychoterapii, klubovou, kulturní, zájmovou a sportovní aktivitu, dále intenzívní léčebné pobyty v přírodě, manželskou a rodinnou terapii a jiné formy péče. Na této činnosti zdravotnických zařízení se mohou podílet i vybraní pacienti, kteří abstinují, popřípadě osoby, které byly vyřazeny z evidence ordinací, a organizace.
ČÁST TŘETÍ ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Záchytná stanice může odebrat krev nebo moč za účelem zjištění koncentrace alkoholu i osobě, která v ní není umístěna, a to na vyžádání oprávněných orgánů6) nebo na její vlastní žádost.
Zrušuje se § 1 odst. 1 písm. d) a § 4 směrnic ministerstva zdravotnictví ČSR č. 3/1987 Věst. MZ ČSR o úhradách za zdravotnické služby, které nejsou nezbytné, v zařízeních léčebně preventivní péče a v Ústavu kosmetiky a o manipulačním poplatku za vystavení lékařského předpisu (reg. v částce 17/1987 Sb.).
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1990.
Ministr: Prof. MUDr. Prokopec CSc. v. r.
1) § 8 odst. 3 zákona české národní rady č. 37/1989 Sb. , o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi.
2) § 16 odst. 2 zákona č. 40/1974 Sb., o Sboru národní bezpečnosti.
3) § 37 odst. 1 zákona č. 40/1974 Sb.
4) § 8 odst. 4 zákona České národní rady č. 37/1989 Sb.
5) § 6 odst. 3 zákona České národní rady č. 37/1989 Sb.
6) § 8 odst. 1 zákona České národní rady č. 37/1989 Sb.
7) Sazebník o určení úhrad za zdravotnické služby, které nejsou nezbytné, uveřejněný v částce 4-8/1987 Věst. MZ ČSR.
8) § 65 vyhlášky ministerstva zdravotnictví č. 42/1966 Sb., o poskytování léčebně preventivní péče.
§ 57 občanského zákoníku .
9) § 72 trestního zákona.
§ 104 a 105 instrukce ministra spravedlnosti ČSR č. 4/1973 Sb. instr. a sdělení MS ČSR, kterou se vydává jednací řád pro okresní a krajské
soudy (reg. v částce 19/1973 Sb.).