Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí
Federální ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 1. července 1949
byla na 32. zasedání generální konference Mezinárodní organizace
práce přijata úmluva o provádění zásad práva organizovat se a kolektivně
vyjednávat (č. 98) a dne 28. června 1951 byla na 34. zasedání generální
konference Mezinárodní organizace práce přijata Úmluva o metodách
stanovení minimálních mezd v zemědělství (č. 99). Ratifikace úmluv
Československou socialistickou republikou byly zapsány dne 21. ledna
1964 generálním ředitelem Mezinárodního úřadu práce. Podle svých článků 8 a 7 Úmluvy vstoupily pro Československou socialistickou republiku v platnost
dnem 21. ledna 1965.
České překlady úmluv se vyhlašují současně.
ÚMLUVA Č. 98 ÚMLUVA O PROVÁDĚNÍ ZÁSAD PRÁVA ORGANIZOVAT SE A KOLEKTIVNĚ VYJEDNÁVAT
Generální konference Mezinárodní organizace práce, která byla svolána Správní radou Mezinárodního
úřadu práce do Ženevy a tam se sešla dne 8. června 1949 na svém
třicátémdruhém zasedání,
rozhodnuvši přijmout některé návrhy týkající se provádění zásad práva
organizovat se a kolektivně vyjednávat, jež jsou čtvrtým bodem jednacího
pořadu zasedání,
rozhodnuvši, že tyto návrhy budou mít formu mezinárodní úmluvy,
přijímá dne 1. července 1949 tuto úmluvu, která bude označována jako Úmluva
o právu se organizovat a kolektivně vyjednávat, 1949:
(1) Pracovníci budou požívat přiměřené ochrany proti všem projevům diskriminace směřujícím k ohrožení odborové svobody v jejich zaměstnání.
(2) Taková ochrana se zejména uplatní, pokud jde o jednání, mající za cíl:
a) vázat zaměstnání pracovníka na podmínku, že se nestane členem odborové organizace nebo že zruší své členství v odborové organizaci;
b) propustit pracovníka nebo ho jiným způsobem poškodit pro jeho členství v odborech nebo pro jeho účast na odborové činnosti v mimopracovní době nebo, se souhlasem zaměstnavatele, během pracovní doby.
(1) Organizace pracovníků a zaměstnavatelů požívají při ustavování, činnosti nebo správě svých organizací náležité ochrany proti jakémukoli zasahování jedněch do záležitostí druhých, ať již přímému či prostřednictvím zástupců nebo členů.
(2) Za zasahování ve smyslu tohoto článku se pokládají zejména opatření směřující k vytvoření organizací pracovníků ovládaných zaměstnavateli nebo organizacemi zaměstnavatelů nebo k podporování organizací pracovníků finančními nebo jinými prostředky s úmyslem podřídit tyto organizace kontrole zaměstnavatelů nebo organizacím zaměstnavatelů.
Tam, kde je to nutné, budou zřízeny orgány přiměřené vnitrostátním podmínkám, aby bylo zajištěno respektování práva organizovat se, vymezeného v předchozích článcích.
Tam, kde je to nutné, budou přijata opatření přiměřená vnitrostátním podmínkám pro povzbuzení a podporování co nejširšího rozvoje a využití metody dobrovolného vyjednávání mezi zaměstnavateli a organizacemi zaměstnavatelů na jedné straně a organizacemi pracovníků na druhé straně, tak, aby byly upraveny podmínky zaměstnání pomocí kolektivních smluv.
(1) Do jaké míry budou záruky vyplývající z této úmluvy uplatněny v ozbrojených silách a v policii, bude stanoveno vnitrostátním zákonodárstvím.
(2) Podle zásad stanovených v odstavci 8 článku 19 ústavy Mezinárodní organizace práce, nelze o ratifikaci této úmluvy některým členským státem mít za to, že se dotýká jakéhokoli již existujícího zákona, soudního rozhodnutí, obyčeje nebo dohody, na základě nichž se poskytují příslušníkům ozbrojených sil a policie práva zaručená touto úmluvou.
Tato úmluva se nezabývá postavením veřejných zaměstnanců pracujících ve státní správě a nebude moci být žádným způsobem vykládána tak, že by poškozovala jejich práva nebo jejich statut.
Formální ratifikace této úmluvy budou oznámeny generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce a jím zapsány.
(1) Tato úmluva zavazuje pouze členské státy Mezinárodní organizace práce, jejichž ratifikace byla zapsána generálním ředitelem.
(2) Nabude účinnosti dvanáct měsíců poté, kdy generální ředitel zapíše ratifikace dvou členských států.
(3) Pro každý další členský stát tato úmluva nabude účinnosti dvanáct měsíců od data, kdy byla zapsána jeho ratifikace.
(1) Prohlášení, zasílaná generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce podle odstavce 2 článku 35 Ústavy Mezinárodní organizace práce, budou uvádět:
a) území, ohledně nichž se příslušný členský stát zavazuje provádět ustanovení úmluvy beze změny;
b) území, ohledně nichž se zavazuje provádět ustanovení úmluvy se změnami a podrobnosti o těchto změnách;
c) území, na nichž není možno úmluvu provádět, a v těchto případech důvody, pro které ji není možno provádět;
d) území, ohledně nichž si vyhrazuje svá rozhodnutí až do hlubšího posouzení situace.
(2) Závazky uvedené pod písm. a) a b) prvního odstavce tohoto článku budou považovány za nedílnou součást ratifikace a budou mít stejné účinky.
(3) Každý členský stát se může kdykoliv novým prohlášením zcela nebo zčásti vzdát výhrad obsažených v jeho původním prohlášení na základě ustanovení pod písm. b) , c) nebo d) prvního odstavce tohoto článku.
(4) Každý členský stát může v obdobích, během nichž lze úmluvu vypovědět podle ustanovení článku 11 , zaslat generálnímu řediteli nové prohlášení pozměňující v jakémkoli jiném směru znění kteréhokoliv dřívějšího prohlášení a uvádějící údaje o současné situaci v takových územích.
(1) Prohlášení zaslaná generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce podle odstavce 4 a 5 článku 35 ústavy Mezinárodní organizace práce budou uvádět, zda ustanovení úmluvy budou prováděna na určitém území beze změny nebo se změnou; pokud bude v prohlášení uvedeno, že ustanovení úmluvy budou prováděna se změnami, musí v něm být podrobně uvedeno, v čem zmíněné změny spočívají.
(2) Členský stát, členské státy nebo příslušný mezinárodní orgán se mohou pozdějším prohlášením zcela nebo částečně vzdát práva dovolávat se kterékoliv změny uvedené v dřívějším prohlášení.
(3) Členský stát, členské státy nebo příslušný mezinárodní orgán mohou v obdobích, během nichž lze úmluvu vypovědět podle ustanovení článku 11 , zaslat generálnímu řediteli nové prohlášení, pozměňující v jakémkoli jiném směru znění kteréhokoli dřívějšího prohlášení a obsahující údaje o současném stavu, pokud jde o provádění této úmluvy.
(1) Každý členský stát, který ratifikoval tuto úmluvu, může ji vypovědět po uplynutí deseti let ode dne, kdy tato úmluva poprvé nabyla účinnosti, písemným sdělením generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce, který je zapíše. Výpověď nabude účinnosti jeden rok po dni, kdy byla zapsána.
(2) Každý členský stát, jenž ratifikoval tuto úmluvu a který nepoužije práva ji vypovědět podle tohoto článku během roku následujícího po uplynutí období deseti let, jak uvedeno v předchozím odstavci, bude vázán úmluvou na další desetileté období a poté ji bude moci vypovědět vždy po uplynutí desetiletého období za podmínek uvedených v tomto článku.
(1) Generální ředitel Mezinárodního úřadu práce oznámí všem členským státům Mezinárodní organizace práce zápis všech ratifikací, prohlášení a výpovědí, kterému členové organizace sdělí.
(2) Když bude členským státům Organizace sdělovat zápis druhé ratifikace, jež mu byla oznámena, generální ředitel upozorní členské státy Organizace na datum, kdy tato úmluva nabude účinnosti.
Generální ředitel Mezinárodního úřadu práce oznámí generálnímu tajemníkovi Spojených národů k zápisu podle článku 102 Charty Spojených národů úplné údaje o všech ratifikacích, prohlášeních a výpovědích, které zapsal podle ustanovení předchozích článků.
Vždy, bude-li to považovat za nutné, Správní rada Mezinárodního úřadu práce předloží generální konferenci zprávu o provádění této úmluvy a přezkoumá, zda je záhodno dát na pořad jednání generální konference otázku její úplné nebo částečné revize.
(1) Přijme-li generální konference novou úmluvu revidující úplně nebo částečně tuto úmluvu a neustanoví-li nová úmluva jinak:
a) ratifikace nové revidující úmluvy členským státem způsobí ipso iure okamžitou výpověď této úmluvy bez ohledu na ustanovení článku 11, a to s výhradou, že nová revidující úmluva nabude účinnosti;
b) od doby, kdy nová revidující úmluva nabude účinnosti, tato úmluva přestane být členským státům otevřena k ratifikaci.
(2) Tato úmluva zůstane však v platnosti co do formy a obsahu pro ty členské státy, které ji ratifikovaly a které neratifikovaly revidující úmluvu.
Anglické a francouzské znění této úmluvy mají stejnou platnost.
ÚMLUVA Č. 99 ÚMLUVA O METODÁCH STANOVENÍ MINIMÁLNÍCH MEZD V ZEMĚDĚLSTVÍ
Generální konference Mezinárodní organizace práce, jež byla svolána správní radou Mezinárodního
úřadu práce do Ženevy a jež se tam sešla na svém třicátém čtvrtém
zasedání dne 6. června 1951,
rozhodnuvši o přijetí některých návrhů, týkajících se metod stanovení
minimálních mezd v zemědělství, jež jsou osmým bodem pořadu zasedání,
stanovivši, že tyto návrhy budou mít formu mezinárodní úmluvy, přijímá
dne 28. června roku 1951 tuto úmluvu, která bude označována jako úmluva
o metodách stanovení minimálních mezd (zemědělství), 1951.
1. Každý členský stát Mezinárodní organizace práce, který ratifikuje tuto úmluvu, se zavazuje, že zavede nebo bude zachovávat náležité metody, které umožní stanovit minimální mzdy pro pracovníky zaměstnané v zemědělských podnicích a v příbuzných povoláních.
2. Každý členský stát, který ratifikuje tuto úmluvu, může po projednání se zúčastněnými nejrepresentativnějšími organizacemi zaměstnavatelů a pracovníků, pokud takové organizace existují, určit podniky, zaměstnání a kategorie osob, na které se budou vztahovat v předchozím odstavci zmíněné metody stanovení minimálních mezd.
3. Příslušný orgán může vyjmout z provádění všech nebo jednotlivých ustanovení této úmluvy kategorie osob, pro které jsou tato ustanovení v důsledku jejich pracovních podmínek nepoužitelná, jako jsou například rodinní příslušníci zaměstnávaní majitelem podniku.
1. Vnitrostátní zákonodárství, kolektivní smlouvy nebo rozhodčí výroky mohou povolit částečnou výplatu minimální mzdy v naturáliích v případech, kdy tento způsob odměňování je obvyklý nebo žádoucí.
2. Pokud toto částečné vyplácení minimální mzdy v naturáliích je přípustné, budou přijata vhodná opatření, aby
a) takové naturálie byly přiměřené osobní potřebě a prospěchu zaměstnance a jeho rodiny,
b) hodnota těchto dávek byla spravedlivá a přiměřená.
1. Každý členský stát, který ratifikuje tuto úmluvu, může svobodně určit při zachování podmínek, uvedených v následujících odstavcích, povahu a formu metod stanovení minimálních mezd, jakož i způsoby, jakými se bude tato úprava provozovat.
2. Dříve, než o tom bude rozhodnuto, budou předběžně vyslechnuty zúčastněné nejrepresentativnější organizace zaměstnavatelů a zaměstnanců, kde takové organizace existují, a podle uvážení příslušného úřadu též jiné osoby, které jsou pro to svým povoláním nebo zastávanou funkcí zvláště oprávněny.
3. Příslušní zaměstnavatelé a pracovníci se zúčastní praktického stanovení minimálních mezd nebo musí být alespoň konsultováni či mít právo na přednesení svého stanoviska, a to ve formě a míře, jaké stanoví vnitrostátní zákonodárství, v každém případě však na základě plné rovnoprávnosti.
4. Stanovené minimální mzdové sazby Budou pro zúčastněné svazy zaměstnavatelů a zaměstnanců závazné a nesmějí být snižovány.
5. Příslušný orgán může připustit dle potřeby jednotlivé výjimky z minimálních mzdových sazeb, aby bylo zabráněno snížení možností pro zaměstnání tělesně nebo duševně postižených pracovníků.
1. Každý členský stát, který ratifikuje tuto úmluvu, přijme potřebná opatření, aby bylo zajištěno, že zúčastnění zaměstnavatelé a pracovníci budou seznámeni s platnými minimálními mzdovými sazbami a že vyplácené mzdy nebudou nižší, než minimální sazby tam, kde jich lze použít. Tato opatření budou obsahovat taková ustanovení o kontrole, dohledu a sankcích, které jsou nezbytné a odpovídají poměrům v zemědělství příslušné země.
2. Každý pracovník, na nějž se vztahují minimální mzdové sazby, a který obdržel nižší mzdu, nežli činí tyto sazby, má mít právo vymáhat soudní cestou nebo jinou zákonnou cestou zaplacení zbytku mzdy, který mu patří, a to ve lhůtě stanovené vnitrostátním zákonodárstvím.
Každý členský stát, který ratifikuje tuto úmluvu, předloží každoročně Mezinárodnímu úřadu práce všeobecnou zprávu o způsobu a výsledcích provádění této praxe spolu s přehledem souhrnných údajů o zaměstnáních a přibližném počtu zaměstnanců, na něž se tato úprava vztahuje, o stanovených minimálních mzdových sazbách a v jednotlivých případech o jiných zvlášť důležitých podmínkách vztahujících se k úpravě minimálních mezd.
Formální ratifikace této úmluvy budou oznámeny generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce a jím zapsány.
1. Tato úmluva zavazuje pouze členské státy Mezinárodní organizace práce, jejichž ratifikace byla zapsána generálním ředitelem.
2. Nabude účinnosti dvanáct měsíců poté, kdy generální ředitel zapíše ratifikace dvou členských států.
3. Pro každý další členský stát tato úmluva nabude účinnosti dvanáct měsíců od data, kdy byla zapsána jeho ratifikace.
1. Prohlášení, zasílaná generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce podle odstavce 2 článku 35 ústavy Mezinárodní organizace práce, budou uvádět:
a) území, ohledně nichž se příslušný členský stát zavazuje provádět ustanovení úmluvy beze změny,
b) území, ohledně nichž se zavazuje provádět ustanovení úmluvy se změnami, a podrobnosti o těchto změnách,
c) území, na nichž není možno úmluvu provádět, a v těchto případech důvody, pro které ji není možno provádět,
d) území, ohledně nichž si vyhrazuje své rozhodnutí až po hlubším posouzení situace.
2. Závazky zmíněné pod písm. a) a b) prvního odstavce tohoto článku budou považovány za nedílnou součást ratifikace a budou mít stejné účinky.
3. Každý členský stát se může kdykoliv novým prohlášením zcela nebo zčásti vzdát výhrad obsažených v jeho původním prohlášení na základě ustanovení pod písm. b) , c) nebo d) prvního odstavce tohoto článku.
4. Každý členský stát může v obdobích, během nichž lze úmluvu vypovědět podle ustanovení článku 10 , zaslat generálnímu řediteli nové prohlášení pozměňující v jakémkoli jiném směru znění kteréhokoli dřívějšího prohlášení a Obsahující údaje o současné situaci v takových územích.
1. Prohlášení zaslané generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce podle odstavce 4 a 5 článku 35 ústavy Mezinárodní organizace práce budou uvádět, zda ustanovení úmluvy budou prováděna na určitém území beze změny nebo se změnou. Pokud bude v prohlášení uvedeno, že ustanovení úmluvy budou prováděna se změnami, musí v něm být podrobně uvedeno, v čem zmíněné změny spočívají.
2. Členský stát, členské státy nebo příslušný mezinárodní orgán se mohou pozdějším prohlášením zcela nebo částečně vzdát práva dovolávat se kterékoliv změny uvedené v dřívějším prohlášení.
3. Členský stát, členské státy nebo příslušný mezinárodní orgán mohou v obdobích, během nichž lze úmluvu vypovědět podle ustanovení článku 10 , zaslat generálnímu řediteli nové prohlášení, pozměňující v jakémkoli jiném směru znění kteréhokoli dřívějšího prohlášení a obsahující údaje o současném stavu, pokud jde o provádění této úmluvy.
1. Každý členský stát, který ratifikoval tuto úmluvu, může ji vypovědět po uplynutí deseti let ode dne, kdy tato úmluva poprvé nabyla účinnosti, písemným sdělením generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce, který je zapíše. Výpověď nabude účinnosti jeden rok po dni, kdy byla zapsána.
2. Každý členský stát, jenž ratifikoval tuto úmluvu a který nepoužije práva ji vypovědět podle tohoto článku během roku následujícího po uplynutí období deseti let, jak uvedeno v předchozím odstavci, bude vázán úmluvou na další desetileté období a poté ji bude moci vypovědět vždy po uplynutí desetiletého období za podmínek uvedených v tomto článku.
1. Generální ředitel Mezinárodního úřadu práce oznámí všem členským státům Mezinárodní organizace práce zápis všech ratifikací, prohlášení a výpovědí, které mu členové organizace sdělí.
2. Když bude členským státům Organizace sdělovat zápis druhé ratifikace, jež mu byla oznámena, generální ředitel upozorní členské státy Organizace na datum, kdy tato úmluva nabude účinnosti.
Generální ředitel Mezinárodního úřadu práce oznámí generálnímu tajemníkovi Spojených národů k zápisu podle článku 102 Charty Spojených národů úplné údaje o všech ratifikacích, prohlášeních a výpovědích, které zapsal podle ustanovení předchozích článků.
Vždy, bude-li to považovat za nutné, správní rada Mezinárodního úřadu práce předloží generální konferenci zprávu o provádění této úmluvy a přezkoumá, zda je záhodno dát na pořad jednání generální konference otázku její úplné nebo částečné revize.
1. Přijme-li generální konference novou úmluvu revidující úplně nebo částečně tuto úmluvu a neustanoví-li nová úmluva jinak
a) ratifikace nové revidující úmluvy členským státem způsobí ipso iure okamžitou výpověď této úmluvy bez ohledu na ustanovení článku 10 , a to s výhradou, že nová revidující úmluva nabude účinnosti,
b) od doby, kdy nová revidující úmluva nabude účinnosti, tato úmluva přestane být členským státům otevřena k ratifikaci.
2. Tato úmluva zůstane však v platnosti co do formy a obsahu pro ty členské státy, které ji ratifikovaly a které neratifikovaly revidující úmluvu.
Anglické a francouzské znění této úmluvy mají stejnou platnost.