Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
(1) Dluhopis je zastupitelný1) cenný papír, s nímž je spojeno právo požadovat splacení dlužné částky podle § 12 ve jmenovité hodnotě dluhopisu ke dni splatnosti dluhopisu a vyplacení výnosů z něho podle § 10 k určenému datu nebo datům a povinnost osoby, která dluhopis vydala, (dále jen "emitent") tato práva uspokojit. Ustanovení § 12 odst. 6 věta druhá a § 21 tím nejsou dotčena.
(2) Tento zákon se vztahuje na dluhopisy vydávané v České republice bez ohledu na to, kdo je jejich emitentem, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(3) Na dluhopisy se vztahují ustanovení zákona o cenných papírech, pokud tento zákon nebo zvláštní právní předpis nestanoví jinak.
(1) Emitentem dluhopisu může být pouze právnická osoba, pokud zvláštní zákon této právnické osobě vydávání dluhopisu nezakazuje.
(2) Emitent může vydat dluhopis, nestanoví-li tento zákon jinak, pokud
a) Komise pro cenné papíry (dále jen "Komise") schválí emisní podmínky dluhopisu,
b) Komise schválí prospekt dluhopisu a přidělí dluhopisu označení podle mezinárodního systému číslování pro identifikaci cenných papírů (dále jen "ISIN"), vyžaduje-li to zákon o cenných papírech,
c) uveřejní emisní podmínky dluhopisu (dále jen "emisní podmínky").
(3) Emisí dluhopisu se rozumí soubor dluhopisů vydaných na základě schválení týchž emisních podmínek Komisí a majících stejné datum emise a stejný ISIN, je-li přidělen.
(4) Sběrný dluhopis je listinný dluhopis, na jehož celkové jmenovité hodnotě se majitelé podílejí určitým počtem kusů dluhopisů, aniž je těmto dluhopisům přidělováno pořadové číslo. V emisních podmínkách musí být stanoveno, kdy a za jakých podmínek vydá emitent majiteli konkrétní kusy dluhopisů.
(5) Sběrný dluhopis je společným majetkem majitelů podílů na sběrném dluhopisu. Na podíly majitelů na sběrném dluhopisu se nepoužijí ustanovení občanského zákoníku o spoluvlastnictví.2) Majitel podílu na sběrném dluhopisu je majitelem takového počtu jednotlivých dluhopisů, který odpovídá velikosti jeho podílu na sběrném dluhopisu. Majitel podílu na sběrném dluhopisu má veškerá práva, která přísluší majiteli dluhopisu, a dále právo, aby mu emitent na žádost vydal v souladu s emisními podmínkami konkrétní kusy dluhopisů.
(6) Sběrný dluhopis musí být uložen u obchodníka s cennými papíry.
(7) Majitel podílu na sběrném dluhopisu může v souladu s emisními podmínkami převést dluhopisy odpovídající tomuto podílu nebo některý z nich na jinou osobu. Účinky převodu nastávají zápisem do evidence vedené obchodníkem s cennými papíry, u kterého je sběrný dluhopis uložen.
(1) Dluhopis vydávaný v listinné podobě musí obsahovat
a) obchodní firmu nebo název emitenta a jeho sídlo,
b) název dluhopisu, ve kterém musí být obsaženo slovo "dluhopis", nebo u zvláštního druhu dluhopisu označení tohoto druhu podle § 14 , 18 , 20 , 21a , jakož i jeho ISIN, je-li přidělen,
d) údaj o schválení emisních podmínek a prospektu Komisí, jestliže Komise schválila prospekt,
e) číselné označení dluhopisu,
f) výnos dluhopisu nebo způsob jeho stanovení,
g) způsob splacení dluhopisu (§ 12 ),
h) formu dluhopisu a u dluhopisů znějících na jméno i jméno jejich prvního majitele,
i) závazek emitenta splatit ke dni splatnosti dluhopisu jeho jmenovitou hodnotu,
k) otisk podpisů osob oprávněných jednat jménem emitenta,
l) datum nebo data splatnosti dluhopisu a výnosu z něho, a
(2) Náležitostmi zaknihovaného dluhopisu nejsou údaje uvedené v odstavci 1 písm. d) , e) , i) , k) a m) .
(1) Emisní podmínky dluhopisu vymezují práva a povinnosti emitenta a majitele dluhopisu a musejí obsahovat náležitosti dluhopisu podle § 3 , s výjimkou písmen h) a k) , jakož i
a) údaj o podobě a formě dluhopisu a o případném omezení jeho převoditelnosti,
b) lhůtu určenou pro vydávání emise dluhopisu (dále jen "emisní lhůta"),
c) emisní kurz a pro případ, že emisní kurz bude určován kurzem dosaženým v aukci, způsob aukce,
d) celkový předpokládaný objem emise dluhopisu v jmenovité hodnotě,
e) údaje o způsobu a místu upisování dluhopisu,
f) způsob případného výpočtu výnosu dluhopisu, a pokud jsou s dluhopisem spojeny další výhody, způsob jejich stanovení,
g) informace o zdaňování výnosu dluhopisu,3)
h) údaje o účasti osob, které se podílejí na zabezpečení vydání dluhopisu (§ 9 ),
i) informace o promlčení práv z dluhopisu (§ 23 ), a
j) závazek emitenta zacházet za stejných podmínek se všemi majiteli dluhopisu stejně.
(2) Emisní podmínky obsahují též vymezení dalších práv a povinností emitenta a majitele dluhopisu, jakož i podrobnější informace o emisi dluhopisu, pokud přicházejí v úvahu podle konkrétních podmínek vydání a záměrů emitenta, a to zejména
a) upřesnění práv a povinností emitenta a majitele dluhopisu plynoucích z vyměnitelného, prioritního nebo podřízeného dluhopisu (§ 21 a 21a ),
b) případné právo emitenta zvýšit objem emise a podmínky tohoto zvýšení (§ 3b ),
c) u dluhopisu, jehož splacení nebo vyplacení výnosu z něho je zajištěno ručitelským závazkem, znění ručitelského závazku,
d) u dluhopisu, jehož splacení nebo vyplacení výnosu z něho je zajištěno zástavou, údaje o této zástavě,
e) u dluhopisu, jehož splacení je spojeno s losováním, způsob losování,
f) případný závazek emitenta, že do doby splatnosti emise dluhopisu nebude vydávat lépe zajištěné dluhopisy, nebo případný závazek tento dluhopis dodatečně stejně zajistit jako tyto další dluhopisy,
g) označení organizátora veřejného trhu, u kterého emitent hodlá požádat o přijetí dluhopisu k obchodování na veřejném trhu podle zákona o cenných papírech, nebo informaci, že nehodlá o takové přijetí požádat,
h) zda a kým bylo provedeno ohodnocení finanční způsobilosti emitenta (rating) a s jakým výsledkem, nebo informaci, že ohodnocení nebylo provedeno, a
i) zda se vylučuje oddělení práva na výnos dluhopisu podle § 11 .
(3) Emisní podmínky musejí být předány prvnímu nabyvateli dluhopisu zdarma. Na způsob uveřejnění emisních podmínek dluhopisu se obdobně vztahují ustanovení o uveřejnění prospektu podle zákona o cenných papírech.1)
(4) Emisní podmínky může emitent změnit pouze, pokud se podstatně změnily ekonomické podmínky, za kterých byly stanoveny, a pouze po předchozím souhlasu schůze majitelů dluhopisu (§ 13 ) a Komise. Změna emisních podmínek nabývá účinnosti po jejich schválení Komisí, a to dnem jejího uveřejnění podle odstavce 3 . Ustanovení věty první a druhé neplatí pro změnu v údajích podle § 3 odst. 1 písm. a) .
(1) Emitent je oprávněn vydat dluhopis
a) v menším objemu emise dluhopisu, než byl předpokládaný objem emise, jestliže se mu do konce emisní lhůty nepodařilo předpokládaného objemu emise dosáhnout; ustanovení odstavce 2 tím není dotčeno, nebo
b) ve větším objemu emise dluhopisu, než byl předpokládaný objem emise, nebyla-li do konce emisní lhůty uspokojena poptávka investorů.
(2) Celkový objem emise dluhopisu v jmenovité hodnotě nesmí být nižší než částka v českých korunách, která odpovídá částce 200 000 EUR s tím, že pro přepočet EUR na tuzemskou měnu je určující směnný kurz oznámený Českou národní bankou v den, k němuž byly emisní podmínky uveřejněny. Pokud této částky do konce emisní lhůty dosaženo není, je emitent povinen vrátit zaplacený emisní kurz dluhopisu nejpozději do 15 dnů od konce emisní lhůty, a to spolu s úrokem ve výši úroku obvykle poskytovaného bankami podle smlouvy o běžném účtu k poslednímu dni emisní lhůty.
(3) Emitent je povinen po ukončení emisní lhůty bez zbytečného prodlení oznámit Komisi a Středisku cenných papírů své rozhodnutí podle odstavce 1 písm. a) nebo b) a uveřejnit je stejným způsobem, jako uveřejnil emisní podmínky. Totéž platí o oznámení a uveřejnění skutečností uvedených v odstavci 2 větě druhé.
(1) Dluhopis zní na doručitele nebo na jméno. Listinný dluhopis na jméno je převoditelný rubopisem a předáním. Na rubopis se použije zvláštní právní předpis upravující směnky.
(2) Emitent nebo osoba jím pověřená vede seznam majitelů dluhopisů znějících na jméno. Práva spojená s dluhopisem znějícím na jméno je oprávněna ve vztahu k emitentovi vykonávat osoba uvedená v tomto seznamu, pokud ze zákona o cenných papírech1) nevyplývá něco jiného. K účinnosti převodu dluhopisu znějícího na jméno vůči emitentovi se vyžaduje zápis o změně majitele dluhopisu v seznamu majitelů dluhopisu; emitent tento zápis provede neprodleně poté, co mu bude taková změna prokázána. U zaknihovaných dluhopisů vede seznam majitelů dluhopisů znějících na jméno osoba, která vede evidenci majitelů zaknihovaných cenných papírů podle zákona o cenných papírech.
(3) Převoditelnost dluhopisu znějícího na jméno lze emisními podmínkami omezit; to však neplatí, jde-li o registrovaný dluhopis.
(4) Omezuje-li emitent převoditelnost dluhopisu znějícího na jméno, musí v emisních podmínkách vymezit též podmínky tohoto omezení. Nejsou-li tyto podmínky dodrženy, je smlouva o převodu dluhopisu neplatná, ledaže je převod dluhopisu podmíněn souhlasem emitenta a emitent udělí souhlas dodatečně bez zbytečného odkladu poté, co se o uzavření takové smlouvy dověděl.
(5) Pokud emitent omezí podle odstavce 4 převoditelnost dluhopisu tím, že převod dluhopisu podmíní svým souhlasem, je nutný souhlas emitenta též k zastavení dluhopisu. Jestliže emitent nerozhodne do 2 měsíců od doručení žádosti o převodu dluhopisu nebo o zastavení dluhopisu, platí, že byl souhlas udělen.
(6) Pokud v jednotlivém případě emitent souhlas podle odstavce 5 odmítne udělit, je povinen na žádost majitele dluhopisu splatit jmenovitou hodnotu dluhopisu, nebo pokud je výnos dluhopisu určen podle § 10 odst. 2 písm. c) , emisní kurz dluhopisu (dále jen "jmenovitá hodnota nebo emisní kurz") a současně vyplatit hodnotu naběhlého a dosud nesplaceného výnosu vypočtenou ke dni splacení dluhopisu (dále jen "poměrný výnos"). Žádost podle předchozí věty je možno podat do jednoho měsíce ode dne, kdy bylo majiteli dluhopisu doručeno odmítnutí souhlasu s převodem dluhopisu. Právo uplatnit žádost podle předchozí věty zaniká, nebylo-li uplatněno do jednoho měsíce ode dne, v němž bylo majiteli dluhopisu doručeno odmítnutí souhlasu s převodem dluhopisu.
Stát ručí za závazky vyplývající z vydání dluhopisů jen v případech uvedených ve zvláštním právním předpise, nebo jestliže takový ručitelský závazek výslovně převezme nebo když takový ručitelský závazek na něj přejde.
ČÁST DRUHÁ SCHVÁLENÍ EMISNÍCH PODMÍNEK DLUHOPISŮ
Emitenty dluhopisů mohou být právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání podle zvláštního předpisu.3) K vydání dluhopisů, s výjimkou státních dluhopisů a dluhopisů České národní banky v souladu se zákonem České národní rady č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, je třeba povolení podle tohoto zákona.
§ 7 Žádost o schválení emisních podmínek a její schválení
(1) Komise schvaluje emisní podmínky spolu s prospektem, pokud zákon o cenných papírech schválení prospektu vyžaduje, a to na žádost emitenta dluhopisu, nebo v případě emitenta majícího sídlo v zahraničí též na žádost obchodníka s cennými papíry nebo organizátora veřejného trhu.
(2) Součástí žádosti podle odstavce 1 jsou
b) písemné prohlášení ručitele, že převzal za splnění povinnosti emitenta ručení, a
c) písemné prohlášení osoby, která se podle § 9 zavázala zabezpečit vydání dluhopisu.
(3) Pokud emisní podmínky neobsahují předepsané náležitosti, vyzve Komise žadatele, aby je doplnil ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy.
(4) Komise je povinna oznámit emitentovi rozhodnutí o schválení nebo neschválení emisních podmínek a prospektu dluhopisu do 2 měsíců ode dne doručení žádosti nebo ode dne jejího doplnění podle odstavce 3 .
(5) Komise emisní podmínky neschválí, jestliže neobsahují zákonem předepsané náležitosti ani po uplynutí lhůty podle odstavce 3 .
(6) Pokud emitent do 6 měsíců od nabytí právní moci rozhodnutí o schválení emisních podmínek nezahájí vydávání dluhopisu, pozbývá toto rozhodnutí platnosti.
(7) Komise uveřejňuje ve Věstníku Komise informace o schválení jednotlivých emisních podmínek dluhopisů.
(8) Emitent mající sídlo v České republice, který vydává dluhopis v zahraničí, je povinen nejpozději ke dni vydání dluhopisu informovat Komisi a Českou národní banku o místu vydání, objemu emise a dále o formě a podobě dluhopisu, jeho výnosu a splatnosti.
(1) Emitent dluhopisů může požádat o schválení těch společných emisních podmínek, které budou stejné pro předem neurčený počet emisí dluhopisů (dále jen "dluhopisový program"). V žádosti je povinen uvést též dobu trvání dluhopisového programu a nejvyšší objem nesplacených dluhopisů vydaných v rámci dluhopisového programu.
(2) Nejvyšší objem nesplacených dluhopisů vydaných v rámci dluhopisového programu nesmí emitent v žádném okamžiku trvání dluhopisového programu překročit.
(3) Na schvalování dluhopisového programu se vztahuje přiměřeně ustanovení § 7 .
(4) Před vydáním každé emise dluhopisu v rámci dluhopisového programu je emitent povinen vypracovat doplněk emisních podmínek, který musí obsahovat odkaz na dluhopisový program a doplnění emisních podmínek podle § 3a , pokud nejsou obsaženy v dluhopisovém programu, popřípadě další specifické podmínky této emise a požádat Komisi o jeho schválení. Jestliže Komise neodešle rozhodnutí o schválení doplňku emisních podmínek do 14 dnů od doručení žádosti nebo jejího doplnění o chybějící náležitosti, považuje se doplněk emisních podmínek za schválený. Schválený doplněk emisních podmínek je emitent povinen uveřejnit stejným způsobem, jakým byl uveřejněn dluhopisový program.
(5) Jednotlivé emise dluhopisů v rámci dluhopisového programu se považují za samostatné emise. Jestliže byl pro dluhopisový program uveřejněn prospekt nebo užší prospekt a dluhopisy z emise dluhopisů vydané v rámci dluhopisového programu mají být přijaty k obchodování na veřejném trhu nebo veřejně nabízeny, může emitent nebo nabízející vypracovat místo prospektu nebo užšího prospektu pouze doplněk původního prospektu nebo užšího prospektu. Doplněk prospektu nebo užšího prospektu musí obsahovat odkaz na původní prospekt nebo užší prospekt, specifické podmínky jednotlivé emise dluhopisů neuvedené v původním prospektu nebo užším prospektu nebo v doplňku emisních podmínek podle odstavce 4 a dále veškeré změny, které nastaly v údajích uvedených v původním prospektu nebo užším prospektu a které jsou způsobilé ovlivnit přesné a správné posouzení kvality dluhopisů a jejich emitenta.
ČÁST TŘETÍ VYDÁNÍ A SPLÁCENÍ DLUHOPISŮ
(1) Vydání dluhopisu může emitent zabezpečit sám nebo prostřednictvím osoby, která vydání obstará nebo se smluvně zaváže stát se prvním nabyvatelem emise nebo těch dluhopisů emise, které se jí nepodaří do stanoveného okamžiku před koncem emisní lhůty vydat a jejichž počet smlouva určí, jestliže je tato osoba k těmto činnostem oprávněna.
(2) Zabezpečuje-li vydání emise dluhopisu více osob, uzavírá emitent smlouvu s každou osobou samostatně nebo pouze s jednou z nich, kterou po obdržení souhlasu ostatních určí.
(1) Emitent je povinen vyplatit výnos dluhopisu způsobem a v termínech stanovených v emisních podmínkách.
(2) Výnos dluhopisu může být stanoven zejména
b) pevnou úrokovou sazbou a podílem na zisku;
c) rozdílem mezi jmenovitou hodnotou dluhopisu a jeho nižším emisním kursem;
d) slosovatelnou prémií nebo prémií v závislosti na lhůtě splatnosti dluhopisu;
e) pohyblivou úrokovou sazbou, popřípadě vývojem devizových kursů v závislosti na pohybu úrokových sazeb či kursů na finančním trhu;
f) kombinací výše uvedených způsobů s výjimkou způsobu uvedeného v písmenu c) .
§ 11 Oddělení práva na výnos dluhopisu
(1) Pokud to emisní podmínky nevylučují, může být právo na výnos dluhopisu podle § 10 odst. 2 , s výjimkou způsobu uvedeného v písmenu c) , od dluhopisu odděleno a spojeno pouze s kupónem jako samostatným cenným papírem vydaným k uplatnění tohoto práva. Právo na výplatu výnosu má majitel kupónu, nárok na splacení jmenovité hodnoty má majitel dluhopisu.
(2) Kupón dluhopisu musí být vydán současně s vydáním dluhopisu a na každý výnos dluhopisu samostatně.
(3) Jestliže se jedná o zaknihovaný dluhopis, kterému se přiděluje ISIN, Komise při schvalování emisních podmínek, které připouštějí oddělení výnosu, přidělí samostatný ISIN pro
b) dluhopis bez kupónů (dále jen "oddělená jistina"), a
(4) V případě, že dluhopisu není ISIN přidělen, zabezpečí označení podle odstavce 3 osoba, která vede evidenci zaknihovaných cenných papírů.
(5) Osoba, která vede evidenci zaknihovaného dluhopisu s kupóny, provede na žádost majitele dluhopisu
a) rozdělení tohoto dluhopisu na oddělenou jistinu a kupóny, nebo
b) opětovné spojení oddělené jistiny s kupóny, které jsou majetkem majitele oddělené jistiny a u kterých ještě nenastal rozhodný den pro uplatnění nároku na výnos.
(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, je emitent povinen splatit dluhopis ke dni jeho splatnosti. Splatnost dluhopisu může být určena
a) jednorázově k určitému datu, nebo
b) splátkami stanovenými v emisních podmínkách, a to buď rovnoměrně, nebo diferencovaně.
(2) Emitent je oprávněn splatit jednotlivé dluhopisy včetně poměrného výnosu přede dnem jejich splatnosti pouze v souladu s emisními podmínkami, které toto splacení připouštějí a vymezují je, alespoň co do jeho rozsahu a způsobu.
(3) Majitel dluhopisu může žádat splacení dluhopisu před stanovenou dobou splatnosti jen v souladu s emisními podmínkami.
(4) Při splacení jmenovité hodnoty dluhopisu před stanovenou dobou splatnosti emise musí být spolu s dluhopisem vráceny všechny kupóny, které nejsou ještě splatné. Hodnota nevrácených kupónů se odečte.
(5) Splacení dluhopisu a vyplacení výnosu z dluhopisu může emitent zabezpečit sám nebo prostřednictvím osoby, která je k tomu podle zákona o cenných papírech oprávněna;1) u zaknihovaného dluhopisu také prostřednictvím osoby, která vede jeho evidenci podle zákona o cenných papírech.
(6) Vlastní dluhopisy nabyté emitentem před dobou jejich splatnosti nezanikají. Takto nabyté dluhopisy musí emitent ve své evidenci vykazovat odděleně od jiných dluhopisů a není s nimi spojeno právo na výplatu dluhopisu ani výměnné nebo prioritní právo podle § 21 . Práva a závazky spojené s vlastním dluhopisem, který je v majetku emitenta, zanikají okamžikem jejich splatnosti.
§ 13 Schůze majitelů dluhopisu
(1) Emitent nebo majitel dluhopisu může svolat schůzi majitelů dluhopisu, které byly vydány v jedné emisi, (dále jen "schůze majitelů dluhopisu").
(2) Emitent je povinen svolat schůzi majitelů dluhopisu v případě návrhu změn emisních podmínek nebo změn podle odstavce 4 nebo i jiných změn, které mohou významně ovlivnit jeho schopnost plnit závazky vyplývající z dluhopisu.
(3) Náklady na organizaci a svolání schůze majitelů dluhopisů hradí ten, kdo ji svolává.
(4) Schůze majitelů dluhopisu rozhoduje o společných zájmech majitelů dluhopisu a zaujímá stanovisko k otázkám, jejichž řešení může ovlivnit uplatnění práv s dluhopisem spojených, zejména k návrhům
a) změn emisních podmínek dluhopisu s výjimkou změn v údajích podle § 3 odst. 1 písm. a) ,
b) na přeměnu emitenta,4)
c) nabídek převzetí emitenta jiným subjektem,5)
d) na změnu dluhopisového programu podle § 8 odst. 4 ,
e) na uzavření ovládací smlouvy nebo smlouvy o převodu zisku,6)
f) na prodej podniku, nájmu podniku7) nebo jeho části,
g) ke společnému postupu v případě, že emitent dluhopisu je v prodlení s uspokojením práv s dluhopisem spojených.
(5) Emitent nebo majitel dluhopisu, který svolá schůzi majitelů dluhopisu, je povinen uveřejnit oznámení o konání schůze majitelů dluhopisu způsobem stanoveným v emisních podmínkách, jinak alespoň ve dvou celostátně šířených denících, a to ve lhůtě nejméně 15 dnů přede dnem konání schůze. Oznámení o konání schůze majitelů dluhopisu musí obsahovat alespoň
a) označení emitenta (obchodní firmu nebo název a sídlo),
b) název dluhopisu, datum jeho emise a ISIN, byl-li přidělen,
c) místo, datum a hodinu konání schůze majitelů dluhopisu,
d) program jednání, a je li navrhována změna emisních podmínek, vymezení návrhu změny.
(6) Schůze majitelů dluhopisu je schopná se usnášet, jestliže se ji účastní majitel nebo majitelé dluhopisů, jejichž jmenovitá hodnota představuje více než 30 % celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisu. Před zahájením schůze majitelů dluhopisu je emitent povinen poskytnout za účelem kontroly účasti na schůzi informaci o počtu všech dluhopisů opravňujících k účasti na této schůzi.
(7) Pokud emisní podmínky nestanoví jinak, rozhoduje schůze majitelů dluhopisu prostou většinou hlasů přítomných majitelů dluhopisů. Na každého majitele dluhopisu přitom připadá tolik hlasů, kolik odpovídá poměru mezi jmenovitou hodnotou počtu kusů dluhopisu, které má ve svém majetku z celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisu. K souhlasu se změnou emisních podmínek je nutný souhlas majitelů dluhopisů, jejichž jmenovitá hodnota představuje nejméně tři čtvrtiny jmenovité hodnoty vydaných dluhopisů. Výkon hlasovacího práva nesmí být emisními podmínkami omezen.
(8) Pokud schůze majitelů dluhopisu nesouhlasí s některým z návrhů uvedených v odstavci 4 písm. a) , b) a d) až f) může současně rozhodnout, že emitent je povinen předčasně splatit majitelům dluhopisu jmenovitou hodnotu dluhopisu nebo jeho emisní kurz včetně poměrného výnosu, a to nejpozději do jednoho měsíce ode dne tohoto rozhodnutí.
(9) Osoba, která byla majitelem dluhopisu ke dni konání schůze majitelů dluhopisu a podle zápisu uvedeného v odstavci 10 nehlasovala pro stanovisko schůze majitelů dluhopisu k návrhům uvedeným v odstavci 4 písm. a) , b) a d) až f) nebo se schůze majitelů dluhopisu nezúčastnila, může požadovat do jednoho měsíce od konání schůze majitelů dluhopisu vyplacení jmenovité hodnoty nebo emisního kurzu dluhopisu, jakož i poměrný výnos, jinak toto právo zaniká. Emitent je povinen této žádosti vyhovět nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy mu byla žádost doručena.
(10) O schůzi majitelů dluhopisu musí emitent vypracovat zápis, ve kterém uvede závěry schůze. Pokud schůze projednávala stanovisko k některému z návrhů uvedených v odstavci 4 písm. a) , b) a d) až f) , musí být o účasti na schůzi podle odstavců 6 a 7 a o rozhodnutí schůze majitelů dluhopisu pořízen notářský zápis. Pokud schůze majitelů dluhopisu souhlasila s některým z návrhů uvedených v odstavci 4 písm. a) , b) a d) až f) , uvedou se v notářském zápisu jména majitelů dluhopisu, kteří souhlas nevyslovili, a počty kusů dluhopisů, které každý z těchto majitelů má ke dni konání schůze ve svém majetku.
(11) Schůze majitelů dluhopisu může zvolit společného zástupce a pověřit jej společným uplatněním práv u soudu nebo u jiného orgánu.
(12) Společný zástupce schůze majitelů dluhopisu je oprávněn
a) uplatňovat jménem majitelů dluhopisu práva s tím, že je vázán stanovisky, která schůze majitelů dluhopisu přijala podle odstavce 2 ,
b) kontrolovat plnění emisních podmínek.
ČÁST ČTVRTÁ ZVLÁŠTNÍ DRUHY DLUHOPISŮ
ODDÍL 1 HYPOTÉČNÍ ZÁSTAVNÍ LISTY
(1) Hypotéční zástavní listy jsou dluhopisy, součástí jejichž názvu je označení hypotéční zástavní list a jejichž jmenovitá hodnota, jakož i hodnota poměrného výnosu, je plně kryta pohledávkami z hypotéčních úvěrů (dále jen "řádné krytí"), popřípadě též náhradním způsobem podle tohoto zákona (dále jen "náhradní krytí").
(2) Hypotéčním úvěrem je úvěr, který je poskytnut na investice do nemovitosti na území České republiky nebo na její výstavbu či pořízení a jehož splacení včetně příslušenství8) je zajištěno zástavním právem k této, i rozestavěné, nebo jiné nemovitosti na území České republiky.
(3) Hypotéční zástavní listy může vydávat pouze banka, která je k této činnosti oprávněna podle zvláštního právního předpisu9) (dále jen "hypotéční banka").
(4) V názvu dluhopisů, které nesplňují podmínky stanovené pro hypotéční zástavní listy podle tohoto zákona, nesmí být označení hypotéční zástavní list uvedeno.
(1) Pro řádné krytí jmenovité hodnoty hypotečních zástavních listů, jakož i jejich poměrného výnosu mohou být použity pouze pohledávky z hypotečních úvěrů. Hypoteční úvěr nesmí převýšit 70 % ceny zastavených nemovitostí.
(2) Cenu podle odstavce 1 stanoví hypotéční banka, která poskytuje hypotéční úvěr jako cenu obvyklou s přihlédnutím k trvalým vlastnostem zastavené nemovitosti a výnosu dosažitelném při řádném hospodaření s ní.
(3) Na nemovitosti podle § 14 odst. 2 nesmí váznout žádné jiné zástavní právo třetí osoby, které by bylo v přednostním pořadí se zástavním právem zajišťujícím pohledávku zahrnutou do krytí hypotečních zástavních listů, a to po celou dobu, po kterou je tato pohledávka do krytí zahrnuta; převod této nemovitosti nesmí být podle dříve platné právní úpravy omezen, s výjimkou zástavního práva, kterým je zajištěn úvěr poskytnutý stavební spořitelnou podle zvláštního právního předpisu.10)
(4) Nemovitost se nepovažuje za zatíženou dříve vzniklým zástavním právem nebo omezením převodu nemovitosti, jestliže takto zajištěná pohledávka třetí osoby zanikne v důsledku použití hypotéčního úvěru k jejímu splacení.
(5) Pokud na nemovitosti sloužící jako zajištění hypotečního úvěru vázne zástavní právo zajišťující úvěr ze stavebního spoření, může být hypoteční úvěr poskytnut pouze do výše rozdílu mezi 70 % ceny zastavené nemovitosti a výše pohledávky z úvěru ze stavebního spoření.
(6) Náhradní krytí jmenovité hodnoty hypotéčních zástavních listů, jakož i jejich poměrného výnosu, je možné pouze do výše 10 % této jmenovité hodnoty, a to jen hotovostí, vklady u České národní banky, státními dluhopisy nebo cennými papíry vydanými Českou národní bankou podle zvláštního právního předpisu.11)
(7) Majetkové hodnoty sloužící ke krytí jmenovité hodnoty hypotéčních zástavních listů nesmí hypotéční banka zastavit.
(8) Hypotéční banka je povinna vést o krytí jmenovité hodnoty hypotéčních zástavních listů a jejich poměrného výnosu samostatnou evidenci poskytující úplné podklady pro posouzení, jak hypotéční banka dodržuje ustanovení tohoto zákona.
Ministerstvo financí může po projednání s Komisí stanovit vyhláškou podrobnosti způsobu a zákonného krytí hypotečních zástavních listů a komunálních dluhopisů.
Zrušen ke dni 1.1.2001 novelou č. 368/2000 Sb.
(1) Dluhopisy vydávané Českou republikou jsou státními dluhopisy.
(2) Státní dluhopisy jsou vydávány
a) na základě zvláštního zákona o státním dluhopisovém programu, nebo
b) na základě zvláštního zákona, který pověřuje Ministerstvo financí vydat státní dluhopisy nebo mu vydání státních dluhopisů umožňuje.
(3) Zvláštní zákon podle § 18 odst. 2 zároveň stanoví účel, maximální rozsah a maximální dobu splatnosti
a) veškerých závazků vyplývajících ze státního dluhopisového programu podle § 18 odst. 2 písm. a) , nebo
b) státních dluhopisů vydávaných podle § 18 odst. 2 písm. b) .
(4) V rámci naplňování státního dluhopisového programu je možné vydávat různé druhy dluhopisů s různými emisními podmínkami.
(5) Vláda je povinna předložit Poslanecké sněmovně stanovisko České národní banky k vládnímu návrhu zákona o státním dluhopisovém programu.
(6) Státní dluhopisy s dobou splatnosti do jednoho roku se označují jako státní pokladniční poukázky.
(7) Ustanovení § 2 odst. 2 , § 3a odst. 2 písm. b) a h) , § 3a odst. 3 , § 3b , 7 a 8 se na státní dluhopisy nevztahují. To platí též pro dluhopisy vydávané Českou národní bankou.
(8) Ustanovení odstavců 2 až 5 se vztahují i na státní dluhopisy vydávané v zahraničí.
(1) Ministerstvo financí vydává v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem podle § 18 odst. 2 jednotlivé druhy státních dluhopisů a určuje jejich emisní podmínky. Ministerstvo financí vyhlašuje emisní podmínky státních dluhopisů ve Sbírce zákonů, nejde-li o emisní podmínky státního dluhopisu vydávaného v zahraničí.
(2) Státní dluhopisy se v tuzemsku vydávají prostřednictvím České národní banky. V zahraničí se státní dluhopisy vydávají prostřednictvím obchodníka s cennými papíry11a) oprávněného k této činnosti v zahraničí nebo zahraničního obchodníka s cennými papíry,11b) se kterým Ministerstvo financí uzavře smlouvu o obstarávání vydání státních dluhopisů.
(3) Činnost spojenou se správou a splácením státního dluhu z titulu státních dluhopisů zabezpečuje Ministerstvo financí nebo jím pověřené subjekty.
Dluhopis označený jako komunální dluhopis může být vydán
a) bankou, jestliže z výtěžku jejich prodeje poskytne banka úvěr obci, která o jejich vydání požádala a která za splacení dluhopisu s příslušenstvím ručí svým majetkem,
b) obcí, která za vydaný dluhopis odpovídá svým majetkem.
§ 21 Vyměnitelný a prioritní dluhopis
(1) Vyměnitelný dluhopis je takový dluhopis, s nímž je spojeno právo na to, aby jeho emitent za něj vyměnil jiný dluhopis nebo jiné dluhopisy anebo akcie, jež vydá s tím, že toto právo může být uplatněno místo práva na splacení dluhopisu.
(2) Prioritní dluhopis je takový dluhopis, s nímž je spojeno právo na splacení dluhopisu a výnosu z něho, jakož i právo na přednostní upisování akcií, které jeho emitent vydá podle zvláštního právního předpisu.12)
(3) Emisní podmínky vyměnitelného nebo prioritního dluhopisu musí obsahovat určení dne, od kterého lze právo na výměnu nebo na přednostní úpis akcií uplatnit, a určení dne, od kterého přestává výplata výnosu dluhopisu, u kterého bylo uplatněno výměnné právo podle odstavce 1 .
(4) Vyměnitelné dluhopisy, s nimiž je spojeno právo na výměnu za akcie, a prioritní dluhopisy upravuje zvláštní právní předpis.12)
(1) Podřízený dluhopis je dluhopis, v jehož emisních podmínkách je stanoveno, že v případě vstupu do likvidace, prohlášení konkurzu na majetek nebo schválení nuceného vyrovnání nebo v případě jiného vyrovnání se závazky spojené s dluhopisem uspokojí až poté, co emitent splní své ostatní závazky, s výjimkou závazků, které jsou vázány stejnou nebo obdobnou podmínkou podřízenosti.
(2) Skutečnost, že jde o podřízený dluhopis musí být zřetelným způsobem vyznačena v emisních podmínkách, na listinném dluhopisu nebo v evidenci zaknihovaných dluhopisů a ve všech materiálech používaných k propagaci takového dluhopisu.
(3) Závazky emitenta ze všech podřízených dluhopisů a ostatních pohledávek, které jsou vázány stejnou nebo obdobnou podmínkou podřízenosti, se uspokojují podle svého pořadí.
(4) Podřízený dluhopis může znít pouze na jméno.
ČÁST PÁTÁ ZVLÁŠTNÍ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
(1) Státní dozor nad dodržováním ustanovení tohoto zákona vykonává Komise.
(2) Zjistí-li Komise porušení tohoto zákona, může
a) uložit opatření směřující k odstranění zjištěných nedostatků, zejména pozastaví nejdéle na dobu jednoho roku nebo zakáže vydávání dluhopisů, popřípadě přikáže emitentovi, aby předčasně splatil jmenovitou hodnotu dluhopisu nebo emisní kurz včetně poměrného výnosu,
b) uložit pokutu až do výše 5 000 000 Kč,
c) uveřejnit oznámení o zjištěném nedostatku.
(3) Pokuty podle odstavce 2 písm. b) lze ukládat opakovaně.
(4) Při ukládání opatření a pokut Komise vychází zejména z povahy, závažnosti, způsobu, doby trvání a následků protiprávního jednání.
(5) Řízení o uložení pokuty podle odstavce 2 písm. b) lze zahájit do 6 měsíců ode dne, kdy se Komise dověděla o skutečnostech rozhodných pro její uložení, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy k těmto skutečnostem došlo.
(6) Pokuta uložená podle odstavce 2 písm. b) je splatná do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí o uložení pokuty.
Práva z dluhopisů se promlčují uplynutím 10 let ode dne jejich splatnosti.
Zrušen ke dni 1.1.2001 novelou č. 368/2000 Sb.
Zrušen ke dni 1.1.2001 novelou č. 368/2000 Sb.
Česká republika jednající prostřednictvím Ministerstva financí je v rámci výkonu řízení dluhové služby České republiky oprávněna
a) nabývat, zcizovat a právně zatěžovat dluhopisy vydávané Českou republikou a nabývat a zcizovat dluhopisy vydávané Českou národní bankou,
b) sjednávat obchody s investičními instrumenty nebo deriváty,13) je-li to nutné k omezení rizik, a to prostřednictvím obchodníka s cennými papíry nebo zahraničního obchodníka s cennými papíry.
Fyzické osoby mohou do konce roku 1992 přikládat k žádosti o povolení vydání dluhopisů roční účetní závěrku (§ 8 odst. 3 ) bez přezkoušení ověřovatelem (auditorem).
(1) Dluhopisy vydané na základě povolení federálního ministerstva financí před účinností tohoto zákona se považují za dluhopisy vydané podle tohoto zákona; emitent může požádat ministerstvo financí (§ 7 odst. 1 ) o povolení změny schválených podmínek emise do jednoho roku po nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2) V žádosti uvede emitent charakteristiku změny a její zdůvodnění. O žádosti rozhodne příslušné ministerstvo financí do jednoho měsíce od doručení žádosti.
(3) Pokud majitel dluhopisu se změnou emisních podmínek nesouhlasí, musí mu emitent na požádání splatit jmenovitou hodnotu dluhopisu a splatný úrok.
(4) Změny emisních podmínek je emitent povinen uveřejnit obdobným způsobem jako původní emisní podmínky.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. února 1991.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r.
1) Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.
2) § 136 až 142 občanského zákoníku .
3) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
3b) Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
4) § 69 obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.
5) § 183a a § 183b obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.
6) § 190b obchodního zákoníku.
7) § 488a a 488b obchodního zákoníku.
8) § 121 odst. 3 občanského zákoníku a § 155 občanského zákoníku, ve znění zákona č. 367/2000 Sb.
9) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.
10) Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb.
11) § 33 a § 36 písm. d) zákona ČNR č. 6/1993 Sb., o České národní bance.
11a) § 45 zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.
11b) § 45c odst. 1 zákona č. 591/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
12) § 160 a 207 obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.
13) § 8a zákona č. 591/1992 Sb., ve znění zákona č. 362/2000 Sb.
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Z NOVEL
K zákonu se váže novela č. 368/2000 Sb. a její přechodné ustanovení čl. II