Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky o finančním hospodaření státních podniků
Vláda České a Slovenské Federativní Republiky nařizuje podle § 36 zákona č. 111/1990 Sb., o státním podniku:
ČÁST PRVNÍ FINANČNÍ HOSPODAŘENÍ STÁTNÍHO PODNIKU
§ 1 Vlastní finanční zdroje státního podniku
Vlastními finančními zdroji státního podniku (dále jen "podnik") jsou
a) kmenové jmění a rezervní fond,
b) zisk vytvořený z veškeré činnosti podniku, zjištěný v účetnictví (dále jen "zisk") a fondy podniku k financování jeho potřeb, vytvářené ze zisku.
(1) Kmenové jmění jako dlouhodobý vlastní finanční zdroj krytí majetku podniku se vytvoří ze zůstatku fondu základních prostředků a investic, obratového fondu a fondu cenných papírů [§ 10 odst. 2 písm. a) ] a dále se upraví o převod zůstatku fondu rozvoje podle § 10 odst. 2 písm. b) a sníží popřípadě podle § 10 odst. 3 písm. b) a § 11 odst. 2 .
(2) Kmenové jmění ke konci roku lze zvýšit podle § 3 odst. 3 nebo se snižuje podle § 3 odst. 4 .
(1) Rezervní fond vytváří podnik přídělem ze zisku (akumulací zisku), jako dlouhodobý vlastní finanční zdroj ke krytí ztrát nebo překročení rozdělení zisku (dále jen "výkyvy ve finančním hospodaření"), ke krytí přírůstku majetku nekrytého cizími dlouhodobými zdroji nebo při snižování účasti cizích dlouhodobých zdrojů.
(2) Minimální roční příděl zisku do rezervního fondu až do doby dosažení minimálního zůstatku tohoto fondu činí pět procent ze zisku po jeho použití podle § 4 písm. a) (dále jen "použitelný zisk"). Minimální zůstatek rezervního fondu je deset procent kmenového jmění podniku.
(3) Zůstatek rezervního fondu, který koncem roku převyšuje stanovený zůstatek podle odstavce 2 , může podnik použít ke zvýšení kmenového jmění.
(4) Pokud objem výkyvů ve finančním hospodaření podniku koncem roku překročí zůstatek rezervního fondu a tyto výkyvy ve finančním hospodaření nejsou kryty konsolidačním úvěrem nebo dočasnou finanční výpomocí z příslušného rozpočtu, snižuje se o toto překročení kmenové jmění.
Podnik používá zisk
a) k úhradě odvodů ze zisku a daní, regulačních a cenových odvodů hrazených ze zisku,1) k úhradám daní placených v cizině, popřípadě k úhradě přirážky k pojistnému podle zvláštních předpisů,2)
b) k přídělům do rezervního fondu, do fondu kulturních a sociálních potřeb, do fondů vytvářených podle § 5 odst. 2 a k úhradám výdajů podle rozhodnutí podniku, které nelze z důvodů odvodových (daňových) zahrnovat do nákladů (dále jen "ostatní použití zisku"),
c) k převodům nerozděleného zisku do dalšího roku.
b) fond kulturních a sociálních potřeb.
(2) Podnik může zřizovat další fondy vytvářené pouze přídělem z použitelného zisku po použití podle § 3 odst. 2 , a to fond odměn a další fondy podle svého uvážení.
(3) Peněžní prostředky může podnik ukládat na jednom nebo více vkladových účtech.
(4) Zdroje jednotlivých fondů uváděných v odstavci 2 jsou vzájemně převoditelné. Podnik může zdroje těchto fondů použít též k doplnění přídělu do rezervního fondu podle § 3 odst. 2 a k doplnění zisku pro jeho rozdělení.
(5) Podnik nesmí hradit výdaje z fondů uvedených v odstavci 1 písm. b) a v odstavci 2 nad objem v nich vytvořených zdrojů.
§ 6 Fond kulturních a sociálních potřeb
(1) Fond kulturních a sociálních potřeb vytváří a používá podnik podle zvláštního předpisu,3) kterým se také stanoví minimální výše přídělu ze zisku do tohoto fondu.
(2) Minimální povinný příděl do fondu je zaručen z příslušného rozpočtu, pokud použitelný zisk po přídělu do rezervního fondu podle § 3 odst. 2 nepostačí k tomuto přídělu, a to v případech, kdy takový nedostatek zisku
a) nevznikl z důvodu přídělů ze zisku do fondů zřizovaných podle § 5 odst. 2 nebo z ostatního použití zisku podle § 4 písm. b) ,
b) není kryt zůstatkem rezervního fondu nebo zůstatky fondů zřizovaných podle § 5 odst. 2 , popřípadě konsolidačním úvěrem nebo dočasnou finanční výpomocí z příslušného rozpočtu.
Fond odměn může podnik vytvářet přídělem ze zisku podle § 5 odst. 2 . Pokud podnik tento fond nebude vytvářet, je povinen mzdové výdaje, které nelze podle zvláštních předpisů pro usměrňování mzdových prostředků zahrnovat do nákladů, financovat jako ostatní použití zisku.
Další fondy může podnik vytvářet výhradně přídělem ze zisku podle § 5 odst. 2 a používat je podle svého uvážení.
(1) Podnik je povinen zaplatit penále do příslušného státního rozpočtu, pokud nedodrží výši minimálního ročního přídělu do rezervního fondu podle § 3 odst. 2 nebo sníží kmenové jmění podle § 3 odst. 4 , a to z důvodu použití zisku k přídělům do fondů podle § 5 odst. 2 nebo ostatního použití zisku.
(2) Penále činí jedno procento z částky, o kterou podnik nedodrží výši minimálního ročního přídělu do rezervního fondu nebo o kterou sníží kmenové jmění podle odstavce 1 .
(3) Při stanovení penále a jeho placení se postupuje obdobně podle zvláštního předpisu.4)
(4) Úlevy na penále podle odstavce 2 může v odůvodněných případech povolit federální ministerstvo financí podnikům v působnosti federálních ústředních orgánů a příslušné ministerstvo financí republiky podnikům v působnosti republik.
(1) Podnik převede zůstatky účelových fondů, jejichž zdrojem byly plně nebo částečně jiné zdroje než zisk, k 31. prosinci 1990 do rezerv, pokud předpisy pro účetnictví umožňují financovat výdaje z nákladů s jejich časovým rozlišováním; zůstatky účelových fondů nepřevedených do rezerv převede podnik do mimořádných výnosů.
(2) Podnik zruší dále uvedené fondy tak, že
a) zůstatky fondu základních prostředků a investic, obratového fondu a fondu cenných papírů převede do kmenového jmění,
b) zůstatek fondu rozvoje převede do kmenového jmění; přitom však podnik, který vytvářel tento fond i k financování výdajů na rozvoj vědy a techniky, může část tohoto fondu převést do rezervy k financování neinvestičních výdajů na rozvoj vědy a techniky. Jestliže podnik vyčerpal fond rozvoje nad objem jeho vytvořených zdrojů a takové čerpání je kryto bankovním úvěrem, převede zůstatek fondu do nákladů příštích období; pokud takové čerpání není kryto bankovním úvěrem, zruší zůstatek fondu rozvoje převodem do kmenového jmění (sníží kmenové jmění).
(3) Podnik použije zůstatky dále uvedených fondů tak, že
a) zůstatek fondu kulturních a sociálních potřeb převede k dalšímu používání tohoto fondu k financování výdajů z něho hrazených,3)
b) zůstatek fondu odměn může převést k dalšímu používání tohoto fondu k financování výdajů, které nelze podle zvláštního předpisu k usměrňování mzdových prostředků zahrnovat do nákladů; pokud se podnik rozhodne financovat tyto výdaje jako ostatní použití zisku, převede zůstatek fondu do nerozděleného zisku. Jestliže podnik vyčerpá fond odměn nad jeho vytvořené zdroje a toto překročení nemůže vypořádat s rezervním fondem nebo toto překročení není kryto konsolidačním úvěrem, popřípadě dočasnou finanční výpomocí z příslušného rozpočtu, zruší podnik zůstatek fondu převodem do kmenového jmění (sníží kmenové jmění),
c) zůstatky dalších fondů vytvářených podle § 5 odst. 2 může podnik převést k dalšímu používání těchto fondů nebo do nerozděleného zisku, pokud se rozhodne financovat výdaje z nich hrazené jako ostatní použití zisku; při výkyvech ve finančním hospodaření ke konci roku 1990 nekrytých zdroji uvedenými v poslední větě § 10 odst. 3 písm. b) použije zůstatky těchto fondů k vypořádání výkyvů ve finančním hospodaření,
d) zůstatek rezervního fondu převede k dalšímu používání tohoto fondu jako dlouhodobého vlastního finančního zdroje podle § 3 odst. 1 ; před tímto převodem však se zůstatkem rezervního fondu vypořádá čerpání fondu odměn nad jeho vytvořené zdroje ve smyslu ustanovení § 10 odst. 3 písm. b) , popřípadě výkyvy ve finančním hospodaření ke konci roku 1990 podle § 11 odst. 1 .
§ 11 Výkyvy ve finančním hospodaření ke konci roku 1990
(1) Výkyvy ve finančním hospodaření ke konci roku 1990 (z minulých let i běžného roku) vypořádá podnik nejpozději k 1. lednu 1991; pokud k jejich vypořádání nepostačí nerozdělený zisk z hospodaření běžného roku nebo minulých let nebo zůstatky fondů podle § 10 odst. 3 písm. c) , vypořádá je podnik se zůstatkem rezervního fondu.
(2) Pokud k vypořádání výkyvů ve finančním hospodaření nepostačí zdroje uvedené v odstavci 1 a tyto výkyvy nejsou kryty ani konsolidačním úvěrem nebo dočasnou finanční výpomocí z příslušného rozpočtu, převede podnik nevypořádanou a nekrytou částku výkyvů ve finančním hospodaření do kmenového jmění (sníží kmenové jmění).
U podniků s počtem do 100 pracovníků je ziskem rozdíl mezi peněžními příjmy a peněžními výdaji, snížený o odpisy základních prostředků. Přitom do peněžních příjmů a peněžních výdajů se pro tyto účely nezahrnují příjmy a výdaje fondů uvedených v § 6 až 8 a peněžní výdaje hrazené jako ostatní použití zisku. Zakladatel však může stanovit, že tyto podniky budou při svém finančním hospodaření postupovat podle § 1 až 11 .
ČÁST DRUHÁ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Všechny ústřední orgány, které zřizovaly resortní fondy, tyto fondy zruší převodem jejich zůstatků do příslušného státního rozpočtu, popřípadě do nově zřízených státních fondů se souhlasem vlády České a Slovenské Federativní Republiky, popřípadě vlády České republiky nebo vlády Slovenské republiky v rámci vypořádání finančních vztahů ústředních orgánů ke státním rozpočtům za rok 1990.
(1) Podniky zahraničního obchodu5) budou dále postupovat podle § 1 až 11 a § 16 tohoto nařízení.
(2) Akciové společnosti pro zahraniční obchod založené podle zvláštního předpisu6) a sdružení pro zahraniční obchod,7) které při svém finančním hospodaření dosud postupují podle nařízení vlády č. 208/1989 Sb., o finančním hospodaření státních podniků a některých dalších socialistických organizací, použijí § 10 a 11 tohoto nařízení.
(3) Akciové společnosti pro zahraniční obchod zvýší o kmenové jmění vytvořené podle § 10 a 11 základní kapitál.
(4) Sdružení pro zahraniční obchod zvýší o kmenové jmění vytvořené podle § 10 a 11 statutární fond.
Podniky a další organizace uvedené v § 14 provedou před postupem stanoveným v § 10 a 11 tohoto nařízení finanční vypořádání roku 1990 podle nařízení vlády č. 208/1989 Sb. a č. 127/1988 Sb.; přitom se nepoužije § 13 odst. 5 nařízení vlády č. 208/1989 Sb., o doplňování obratového fondu koncem roku.
(1) Pokud dojde ke zrušení podniku a vložení jeho jmění do akciové společnosti, popřípadě bude uplatněna jiná forma podnikání, sestaví podnik účetní rozvahu k poslednímu dni předcházejícího měsíce a provede úpravu zdrojů v potřebném rozsahu podle § 10 a 11 .
(2) Podnik s větším počtem než 100 pracovníků, nejvýše však do 200 pracovníků, kterému byla povolena příslušným ministerstvem financí výjimka z § 18 nařízení vlády č. 208/1989 Sb., může až do doby uvedené v odstavci 1 postupovat při svém finančním hospodaření podle § 12 tohoto nařízení.
Na podniky, které při svém finančním hospodaření dosud postupují podle nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 127/1988 Sb., o finančním hospodaření státních podniků, jednotných zemědělských družstev a společných podniků zemědělsko-potravinářského komplexu, se dnem 1. ledna 1991 nevztahuje nařízení vlády č. 127/1988 Sb.
Zrušuje se nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 208/1989 Sb., o finančním hospodaření státních podniků a některých dalších socialistických organizací.
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1991.
Čalfa v. r.
1) Zákon č. 156/1989 Sb., o odvodech do státního rozpočtu.
2) Vyhláška předsedy vlády č. 91/1958 Sb., kterou se uveřejňuje opatření ÚRO o organizaci a provádění nemocenského pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů.
3) Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí, cen a mezd České socialistické republiky a ministerstva financí, cena mezd Slovenské socialistické republiky č. 210/1989 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb.
4) § 19 odst. 3 zákona č. 156/1989 Sb.
5) Zákon č. 42/1980 Sb. , o hospodářských stycích se zahraničím, ve znění zákona č. 102/1988 Sb., a zákona č. 113/1990 Sb.