Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí
Federální ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 9. července 1948 byly na 31. zasedání generální konference Mezinárodní organizace práce přijaty Úmluva o organizaci služeb pro zprostředkování práce (č. 88) a úmluva o noční práci žen zaměstnaných v průmyslu (revidovaná 1948) (č. 89).
Ratifikace Úmluv Československou republikou byly zapsány dne 12. června
1950 generálním ředitelem Mezinárodního úřadu práce. Podle svých článků 16 a 14 Úmluvy vstoupily pro Československou republiku
v platnost dnem 12. června 1951.
České překlady Úmluv se vyhlašují současně.
Úmluva č. 88
ÚMLUVA O ORGANIZACI SLUŽEB PRO ZPROSTŘEDKOVÁNÍ PRÁCE
Generální konference Mezinárodní organizace práce, která byla svolána správní radou Mezinárodního úřadu práce do San Francisca a tam se sešla dne 17. června 1948 na svém třicátém prvém zasedání,
rozhodnuvši přijmout některé návrhy týkající se zprostředkování práce, jež jsou čtvrtým bodem jednacího pořadu zasedání,
stanovivši, že tyto návrhy budou mít formu mezinárodní úmluvy,
přijímá dne 9. července 1948 tuto úmluvu, která bude označována jako Úmluva o zprostředkování práce, 1948.
1. Každý členský stát Mezinárodní organizace práce, pro nějž je tato úmluva v účinnosti, bude provozovat bezplatné veřejné služby pro zprostředkování práce anebo dbát toho, aby takové služby byly provozovány.
2. Hlavní povinností služeb pro zprostředkování práce bude zajistit, kde je to potřeba v součinnosti s jinými zúčastněnými veřejnými nebo soukromými orgány, co nejlepší organizaci pracovního trhu jakožto neodlučitelnou součást celostátního programu dosažení a udržování plné zaměstnanosti a rozvoje a využívání výrobních zdrojů.
Organizace služeb pro zprostředkování práce bude sestávat z celostátní soustavy úřadoven pro zprostředkování práce řízených státním orgánem.
1. Soustava musí zahrnovat síť místních úřadoven a kde je to vhodné, také regionálních úřadoven v dostatečném počtu pro potřeby všech zeměpisných oblastí státu a vhodně umístěných pro zaměstnavatele i pracovníky.
i) kdykoliv dojde k významným změnám v rozmístění hospodářské činnosti a pracujícího obyvatelstva;
ii) kdykoliv příslušný státní orgán považuje přezkoumání za žádoucí pro zhodnocení zkušeností získaných během zkušební doby; a
b) bude revidována, kdykoliv přezkoumání ukáže nutnost revize.
1. prostřednictvím poradních komisí pro spolupráci zástupců zaměstnavatelů a pracovníků budou učiněna vhodná opatření týkající se organizace a provádění služeb pro zprostředkování práce, jakož i rozvoje politiky služeb pro zprostředkování práce.
2. Tato opatření stanoví zřízení jedné nebo více celostátních poradních komisí a je-li toho třeba, regionálních a místních komisí.
3. Zástupci zaměstnavatelů a pracovníků v těchto komisích budou jmenováni ve stejném počtu, a to po poradě s representativními organizacemi zaměstnavatelů a pracovníků tam, kde takové organizace jsou.
Obecné zásady zprostředkování práce, pokud jde o upozorňování pracovníků na volná místa, budou určovány po poradě se zástupci zaměstnavatelů a pracovníků prostřednictvím poradních komisí uvedených v článku 4.
Zprostředkování práce bude organizováno tak, aby zajišťovalo účinný nábor a umísťování pracovníků. Za tím účelem bude:
a) pomáhat pracovníkům nalézt vhodné zaměstnání a pomáhat zaměstnavatelům, aby získali vhodné pracovníky. Zejména musí podle pravidel ustavených v celostátním měřítku:
i) Registrovat uchazeče o zaměstnání, zaznamenávat jejich odbornou kvalifikaci, jejich zkušenost a jejich přání, uskutečňovat pohovory o zaměstnání, zjišťovat - je-li toho třeba - jejich tělesnou a odbornou způsobilost a pomáhat jim ve vhodných případech získat informace pro volbu povolání, odborný výcvik nebo přeškolení.
ii) Získávat od zaměstnavatelů přesné informace o volných místech, o nichž zaměstnavatelé vyrozumějí úřadovny pro zprostředkování práce, a o požadavcích, které musí splnit hledaní pracovníci.
iii) Upozorňovat na volná místa uchazeče, kteří mají požadovanou odbornou a tělesnou způsobilost.
iv) Upozorňovat na uchazeče a na volná místa další úřadovny, jestliže první úřadovna není s to vhodně umístit uchazeče nebo vhodně obsadit volná místa anebo jestliže to odůvodňují jiné okolnosti.
b) Přijímat přiměřená opatření na podporu:
i) profesionální mobility za účelem přizpůsobení nabídky pracovních sil možnostem zaměstnání v různých povoláních;
ii) územní mobility za účelem nápomoci přemísťování pracovníků do oblastí, kde jsou vhodné možnosti zaměstnání;
iii) dočasných převodů pracovníků z jedné oblasti do jiné k vyrovnání místní dočasné nerovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách;
iv) přemístění pracovníků z jedné země do jiné, pokud se na něm zúčastněné vlády dohodly.
c) Shromažďovat a analyzovat - kde je to vhodné ve spolupráci s jinými orgány, jakož i se zaměstnavateli a s odborovými organizacemi - veškeré dosažitelné informace o stavu pracovního trhu a o jeho pravděpodobném vývoji, a to jak v celostátním měřítku, tak v různých odvětvích, povoláních a v oblastech a dávat tyto informace soustavně a rychle k dispozici veřejným orgánům, organizacím zaměstnavatelů a pracovníků, jakož i veřejnosti;
d) spolupracovat při správě pojištění a pomoci v nezaměstnanosti a při provádění jiných opatření na podporu nezaměstnaným; a
e) pomáhat podle potřeby jiným veřejným i soukromým orgánům při vypracovávání sociálních a hospodářských plánů k zajištění příznivé situace v zaměstnanosti.
Budou přijata opatření:
a) aby se v rámci různých úřadoven pro zprostředkování práce umožnila specializace podle povolání a podle odvětví, jako je zemědělství nebo kterékoli jiné odvětví činnosti, v němž by tato specializace mohla být užitečná; a
b) aby se náležitě vyhovělo potřebám zvláštních skupin uchazečů o zaměstnání, jako jsou osoby se změněnou pracovní schopností.
V rámci zprostředkování práce a poraden pro volbu povolání budou učiněna a rozvíjena zvláštní opatření vztahující se na mladistvé.
1. Personál úřadoven pro zprostředkování práce bude složen z veřejných zaměstnanců, jejichž postavení a služební podmínky je činí nezávislými na změnách vlády a na nevhodných vnějších vlivech, a zajišťují jim s ohledem na potřeby organizace trvalost zaměstnání.
2. Za podmínek stanovených vnitrostátním zákonodárstvím pro přijímání do veřejné služby budou zaměstnanci úřadoven pro zprostředkování práce přijímáni pouze s ohledem na jejich kvalifikaci pro výkon jejich funkce.
3. Způsob ověření této kvalifikace bude stanoven příslušným orgánem.
4. Zaměstnanci úřadoven pro zprostředkování práce budou přiměřeně školeni pro výkon svých funkcí.
Organizace pro zprostředkování práce a je-li to vhodné, také jiné veřejné úřady, budou ve spolupráci s organizacemi zaměstnavatelů a pracovníků i s jinými zúčastněnými orgány přijímat všechna možná opatření na podporu plného využívání možností služeb zprostředkování práce zaměstnavateli a pracovníky na základě dobrovolnosti.
Příslušné orgány přijmou potřebná opatření k zajištění účinné spolupráce mezi veřejnou organizací pro zprostředkování práce a soukromými nevýdělečnými zprostředkovatelnami zaměstnání.
1. Jestliže území členského státu zahrnuje rozlehlé oblasti, v nichž pro řídké osídlení nebo pro nízký stupeň rozvoje příslušný orgán považuje za nepraktické uplatňovat ustanovení této úmluvy, může tyto oblasti vyjmout z provádění úmluvy, a to buď celkově nebo s výjimkami, které se budou týkat určitých závodů nebo povolání a které bude považovat za vhodné.
2. Každý členský stát uvede v první roční zprávě o provádění této úmluvy, kterou podá na základě článku 22 ústavy Mezinárodní organizace práce, všechny oblasti, ohledně nichž se hodlá uchýlit k ustanovení tohoto článku, a uvede důvody, pro které se hodlá k tomuto ustanovení uchýlit. Po podání první zprávy se nebude moci žádný členský stát uchýlit k ustanovení tohoto článku, s výjimkou oblastí, které takto uvedl.
3. Každý členský stát, který se uchýlí k ustanovení tohoto článku, uvede v pozdějších ročních zprávách oblasti, ohledně nichž se zříká práva dovolávat se těchto ustanovení.
1. Pokud jde o území uvedená v článku 35 ústavy Mezinárodní organizace práce změněné aktem o změně ústavy Mezinárodní organizace práce z roku 1946, s výjimkou území uvedených v odstavcích 4 a 5 zmíněného takto pozměněného článku, každý členský stát organizace, který ratifikuje tuto úmluvu, zašle generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce současně s ratifikací úmluvy nebo v době co nejkratší po její ratifikaci prohlášení, v němž uvede:
a) území, ohledně nichž se zavazuje provádět ustanovení úmluvy beze změny,
b) území, u nichž se zavazuje provádět ustanovení úmluvy s výhradou změn a podrobnosti o těchto změnách,
c) území, na nichž není možno úmluvu provádět a v těchto případech důvody, pro které ji není možno provádět,
d) území, pro něž si vyhrazuje své rozhodnutí.
2. Závazky uvedené pod písmeny a) a b) prvního odstavce tohoto článku budou považovány za nedílnou součást ratifikace a budou mít stejné účinky.
3. Každý členský stát se může kdykoli novým prohlášením zcela nebo zčásti vzdát výhrad obsažených v jeho původním prohlášení na základě ustanovení pod písmeny b), c) a d) prvního odstavce tohoto článku.
4. Každý členský stát může v obdobích, během nichž lze tuto úmluvu vypovědět podle ustanovení článku 17, zaslat generálnímu řediteli nové prohlášení pozměňující v jakémkoli jiném směru znění kteréhokoli předchozího prohlášení a uvádějící údaje o současné situaci v takových územích.
1. Jestliže otázky, které upravuje tato úmluva, spadají do vlastní pravomoci orgánů nemetropolitního území, členský stát odpovědný za mezinárodní styky tohoto území v dohodě s vládou tohoto území může zaslat generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce prohlášení jménem tohoto území o přijetí závazků obsažených v této úmluvě.
2. Prohlášení o přijetí závazků obsažených v této úmluvě mohou být zaslána generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce:
a) dvěma nebo více členskými státy organizace za území spadající pod jejich společnou pravomoc,
b) každým mezinárodním orgánem zodpovídajícím za správu nějakého území na základě ustanovení Charty Spojených národů nebo jakéhokoliv jiného platného ustanovení týkajícího se tohoto území.
3. Prohlášení zaslaná generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce podle ustanovení uvedených v předchozích odstavcích tohoto článku musí uvádět, zda ustanovení úmluvy budou prováděna na určitém území beze změny nebo se změnou. Pokud v prohlášení bude uvedeno, že ustanovení úmluvy budou prováděna se změnami, musí být podrobně uvedeno, v čem zmíněné změny spočívají.
4. Členský stát, členské státy nebo příslušný mezinárodní orgán se mohou pozdějším prohlášením zcela nebo částečně vzdát práva dovolávat se kterékoli změny uvedené v dřívějším prohlášení.
5. Členský stát, členské státy nebo příslušný mezinárodní orgán mohou v obdobích, během nichž lze tuto úmluvu vypovědět podle ustanovení článku 17, zaslat generálnímu řediteli nové prohlášení pozměňující v jakémkoli jiném směru znění kteréhokoli dřívějšího prohlášení a obsahující údaje o současném stavu, pokud jde o provádění této úmluvy.
Formální ratifikace této úmluvy budou oznámeny generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce a jím zapsány.
1. Tato úmluva zavazuje toliko členské státy Mezinárodní organizace práce, jejichž ratifikace byla zapsána generálním ředitelem.
2. Nabude účinnosti dvanáct měsíců poté, kdy generální ředitel zapíše ratifikace dvou členských států.
3. Pro každý další členský stát tato úmluva nabude účinnosti dvanáct měsíců od data, kdy byla zapsána jeho ratifikace.
1. Každý členský stát, který ratifikoval tuto úmluvu, může ji vypovědět po uplynutí deseti let ode dne, kdy tato úmluva poprvé nabyla účinnosti, písemným sdělením generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce, který je zapíše. Výpověď nabude účinnosti jeden rok po dni, kdy byla zapsána.
2. Každý členský stát, jenž ratifikoval tuto úmluvu a který nepoužije práva ji vypovědět podle tohoto článku během roku následujícího po uplynutí období deseti let, jak uvedeno v předchozím odstavci, bude vázán úmluvou na další desetileté období a poté ji bude moci vypovědět vždy po uplynutí desetiletého období za podmínek uvedených v tomto článku.
1. Generální ředitel Mezinárodního úřadu práce oznámí všem členským státům mezinárodní organizace práce zápis všech ratifikací, prohlášení a výpovědí, které mu členové organizace sdělí.
2. Když bude členským státům Organizace sdělovat zápis druhé ratifikace, jež mu byla oznámena, generální ředitel upozorní členské státy Organizace na datum, kdy tato úmluva nabude účinnosti.
Generální ředitel Mezinárodního úřadu práce oznámí generálnímu tajemníkovi Spojených národů k zápisu podle článku 102 Charty Spojených národů úplné údaje o všech ratifikacích, prohlášeních a výpovědích, které zapsal podle ustanovení předchozích článků.
Vždy, bude-li to považovat za nutné, správní rada Mezinárodního úřadu práce předloží generální konferenci zprávu o provádění této úmluvy a přezkoumá, zda je záhodno dát na pořad jednání generální konference otázku její úplné nebo částečné revize.
1. Přijme-li generální konference novou úmluvu revidující úplně nebo částečně tuto úmluvu a neustanoví-li nová úmluva jinak:
a) Ratifikace nové revidující úmluvy členským státem způsobí ipso iure okamžitou výpověď této úmluvy bez ohledu na ustanovení článku 17, a to s výhradou, že nová revidující úmluva nabude účinnosti.
b) Od doby, kdy nová revidující úmluva nabude účinnosti, tato úmluva přestane být členským státům otevřena k ratifikaci.
2. Tato úmluva však zůstane v platnosti co do formy a obsahu pro ty členské státy, které ji ratifikovaly a které neratifikovaly revidující úmluvu.
Anglické a francouzské znění této úmluvy mají stejnou platnost.
Úmluva č. 89
ÚMLUVA O NOČNÍ PRÁCI ŽEN ZAMĚSTNANÝCH V PRŮMYSLU (REVIDOVANÁ 1948)
Generální konference Mezinárodní organizace práce, která byla svolána Správní radou Mezinárodního úřadu práce do San Francisca a tam se sešla dne 17. června 1948 na svém třicátém prvém zasedání,
rozhodnuvši se přijmout některé návrhy, týkající se částečné revize Úmluvy o noční práci (ženy), 1919, přijaté konferencí na prvním zasedání, a Úmluvy o noční práci (ženy) (revidované), 1934, přijaté konferencí na osmnáctém zasedání, jež jsou devátým bodem jednacího pořadu zasedání,
stanovivši, že tyto návrhy budou mít formu mezinárodní úmluvy,
přijímá 9. července 1948 tuto úmluvu, která bude označována jako Úmluva o noční práci (ženy) (revidovaná), 1948:
(1) Pro účely této úmluvy budou za "průmyslové podniky" považovány zejména:
a) doly, lomy a jiné těžební podniky pro těžbu nerostů ze země,
b) podniky, u nichž jsou výrobky vyráběny, upravovány, čištěny, opravovány, zdobeny, dokončovány, přizpůsobovány pro prodej, rozbíjeny nebo ničeny nebo v nichž se hmoty podrobují přeměně, včetně podniků na stavbu lodí, jakož i podniků na výrobu, přeměnu a vedení elektřiny nebo pohonné síly jakéhokoliv druhu,
c) podniky stavební a podniky civilního inženýrství, včetně prací při stavbě, opravě, údržbě, přestavbě a bourání.
(2) Příslušný úřad určí hranici mezi průmyslem na jedné straně a zemědělstvím, obchodem a ostatními neprůmyslovými činnostmi na straně druhé.
Pro účely této úmluvy znamená výraz "noc" dobu alespoň jedenácti po sobě jdoucích hodin, zahrnujících časový úsek, určený příslušným orgánem, v trvání alespoň sedmi po sobě jdoucích hodin mezi desátou hodinou večer a sedmou hodinou ráno; příslušný orgán může stanovit různé časové úseky pro různé oblasti, odvětví, podniky nebo průmyslové obory nebo závody, avšak před určením časového úseku počínajícího po jedenácté hodině večer se poradí se zúčastněnými organizacemi zaměstnavatelů a pracovníků.
Ženy bez rozdílu věku nesmějí být zaměstnávány v noci v žádném veřejném nebo soukromém průmyslovém podniku nebo jeho pobočce s výjimkou podniků, v nichž jsou zaměstnáváni jen členové téže rodiny.
Článek 3 se nevztahuje:
a) na případy vyšší moci, dojde-li v podniku k přerušení práce, které nebylo možno předvídat a k němuž nedochází pravidelně,
b) na případy, kdy se zpracovávají suroviny nebo polotovary, které podléhají rychlé zkáze, je-li noční práce nutná na záchranu těchto látek před nevyhnutelnou ztrátou.
(1) Jestliže to v případě zvlášť závažných okolností vyžaduje zájem státu, vláda může dočasně zrušit zákaz noční práce žen po projednání se zúčastněnými organizacemi zaměstnavatelů a pracovníků.
(2) Toto dočasné zrušení vláda oznámí generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce v roční zprávě o provádění úmluvy.
Noční období uvedené v článku 2 může být zkráceno na deset hodin po šedesát dnů v roce v průmyslových podnicích, které jsou ovlivněny střídáním ročních období, a ve všech případech, kde to vyžadují výjimečné okolnosti.
V zemích, kde podnebí činí práci ve dne zvláště obtížnou, může být noční období kratší nežli noční období stanovené články výše uvedenými, jestliže se poskytne náhradní odpočinek ve dne.
Tato úmluva se nevztahuje:
a) na ženy, které zaujímají řídící místa nebo místa technické povahy, spojená s odpovědností;
b) na ženy zaměstnané ve zdravotnictví a v sociálních službách, které obvykle nekonají ruční práci.
ČÁST II. ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO NĚKTERÉ ZEMĚ
V zemích, ve kterých se žádný zákonný předpis nevztahuje na noční práci žen v průmyslových podnicích, může prozatímně a nejvýše po období tří let výraz "noc" označovat podle rozhodnutí vlády dobu pouze deseti hodin, která bude zahrnovat časový úsek, určený příslušným orgánem, alespoň sedmi po sobě jdoucích hodin mezi desátou hodinou večer a sedmou hodinou ráno.
(1) Ustanovení této úmluvy se vztahují na Indii s výjimkou změn, uvedených v tomto článku.
(2) Zmíněná ustanovení se vztahují na veškerá území, na nichž má zákonodárný orgán Indie kompetenci je provádět.
(3) Výraz "průmyslový podnik" zahrnuje:
a) továrny, tak jak jsou definovány v zákoně Indie o továrnách,
b) doly, na které se vztahuje zákon Indie o dolech.
(1) Ustanovení této úmluvy se vztahují na Pákistán s výjimkou změn uvedených v tomto článku.
(2) Zmíněná ustanovení se vztahují na veškerá území, na nichž má zákonodárný orgán Pákistánu kompetenci je provádět.
(3) Výraz "průmyslový podnik" zahrnuje:
a) továrny, tak jak jsou definovány v zákoně o továrnách,
b) doly, na které se vztahuje zákon o dolech.
(1) Mezinárodní konference práce může na každém zasedání, na němž je tento bod zařazen na pořad jednání, přijmout dvoutřetinovou většinou návrhy na změnu jednoho nebo více předchozích článků části II této úmluvy.
(2) Ve všech návrzích na změnu bude uveden členský stát nebo členské státy, na něž se návrh vztahuje, a tyto návrhy budou do jednoho roku anebo za výjimečných okolností do osmnácti měsíců od skončení zasedání konference předloženy příslušným členským státem nebo členskými státy, příslušnému orgánu nebo orgánům, k uzákonění nebo k přijetí jiných opatření.
(3) Členský stát, který dosáhne souhlasu příslušného orgánu nebo orgánů, oznámí ratifikaci změny generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce k zápisu.
(4) Jakmile bude takový návrh změny ratifikován členským státem nebo členskými státy, na něž se vztahuje, nabude účinnosti jakožto změna této úmluvy.
ČÁST III. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Formální ratifikace této Úmluvy budou oznámeny generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce a jím zapsány.
(1) Tato úmluva zavazuje toliko členské státy Mezinárodní organizace práce, jejichž ratifikace byla zapsána generálním ředitelem.
(2) Nabude účinnosti dvanáct měsíců poté, kdy generální ředitel zapíše ratifikace dvou členských států.
(3) Pro každý další členský stát tato úmluva nabude účinnosti dvanáct měsíců od data, kdy byla zapsána jeho ratifikace.
(1) Každý členský stát, který ratifikoval tuto úmluvu, může ji vypovědět po uplynutí deseti let ode dne, kdy tato úmluva poprvé nabyla účinnosti, písemným sdělením generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce, který je zapíše. Výpověď nabude účinnosti jeden rok po dni, kdy byla zapsána.
(2) Každý členský stát, jenž ratifikoval tuto úmluvu a který nepoužije práva ji vypovědět podle tohoto článku během roku následujícího po uplynutí období deseti let, jak uvedeno v předchozím odstavci, bude vázán úmluvou na další desetileté období a poté ji bude moci vypovědět vždy po uplynutí desetiletého období za podmínek uvedených v tomto článku.
(1) Generální ředitel Mezinárodního úřadu práce oznámí všem členským státům Mezinárodní organizace práce zápis všech ratifikací a výpovědí, které mu členové organizace sdělí.
(2) Když bude členským státům Organizace sdělovat zápis druhé ratifikace, jež mu byla oznámena, generální ředitel upozorní členské státy Organizace na datum, kdy tato úmluva nabude účinnosti.
Generální ředitel Mezinárodního úřadu práce oznámí generálnímu tajemníkovi Spojených národů k zápisu podle článku 102 Charty Spojených národů úplné údaje o všech ratifikacích a výpovědích, které zapsal podle ustanovení předchozích článků.
Vždy, bude-li to považovat za nutné, Správní rada Mezinárodního úřadu práce předloží generální konferenci zprávu o provádění této úmluvy a přezkoumá, zda je záhodno dát na pořad jednání generální konference otázku její úplné nebo částečné revize.
(1) Přijme-li generální konference novou úmluvu revidující úplně nebo částečně tuto úmluvu a neustanoví-li nová úmluva jinak:
a) ratifikace nové revidující úmluvy členským státem způsobí ipso iure okamžitou výpověď této úmluvy bez ohledu na ustanovení článku 15, a to s výhradou, že nová revidující úmluva nabude účinnosti;
b) od doby, kdy nová revidující úmluva nabude účinnosti, tato úmluva přestane být členským státům otevřena k ratifikaci.
(2) Tato úmluva však zůstane v platnosti co do formy a obsahu pro ty členské státy, které ji ratifikovaly a které neratifikovaly revidující úmluvu.
Anglické a francouzské znění této úmluvy mají stejnou platnost.