Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní práci
Federální ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle § 148a a § 275 odst. 1 písm. b) zákoníku práce č. 65/1965 Sb., ve znění zákona č. 188/1988 Sb. a zákona č. 3/1991 Sb. v dohodě s federálním ministerstvem financí, ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky, ministerstvem práce a sociálních věcí Slovenské republiky, ministerstvem zdravotnictví České republiky, ministerstvem zdravotnictví Slovenské republiky, ministerstvem financí České republiky a ministerstvem financí Slovenské republiky:
(1) Tato vyhláška se vztahuje na pracovníky, kteří
a) vykonávají zaměstnání I. pracovní kategorie v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech,1)
b) vykonávají ostatní zaměstnání v hornictví pod zemí v hlubinných dolech,2) jestliže se stali vzhledem ke svému zdravotnímu stavu dlouhodobě nezpůsobilými k dosavadní práci v důsledku výkonu této práce pro onemocnění nemocí z povolání nebo pro pracovní úraz3) anebo jestliže dosáhli nejvyšší přípustné expozice.4)
(2) Tato vyhláška se vztahuje též na pracovníky, kteří
a) vykonávají zaměstnání I. pracovní kategorie v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech,1)
b) vykonávají ostatní zaměstnání v hornictví pod zemí v hlubinných dolech2) a odpracovali v takovém zaměstnání nejméně 20 roků nebo v zaměstnání uvedeném v písmenu a) nejméně 15 roků, popřípadě v uranových dolech nejméně deset roků, jestliže se stali vzhledem ke svému zdravotnímu stavu dlouhodobě nezpůsobilými k dosavadní práci v důsledku výkonu této práce pro ohrožení nemocí z povolání nebo pro jiné onemocnění vznikající nebo podstatně se zhoršující vlivem pracovního prostředí, uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce.
(3) Tato vyhláška se dále vztahuje na pracovníky, kteří vykonávají zaměstnání se stálým pracovištěm v uhelných lomech a na skrývkách, uvedená v příloze č. 2 k této vyhlášce, jestliže se stali vzhledem ke svému zdravotnímu stavu dlouhodobě nezpůsobilými k dosavadní práci v důsledku výkonu této práce pro onemocnění nemocí z povolání nebo ohrožení touto nemocí, pro pracovní úraz nebo pro jiné onemocnění vznikající nebo podstatně se zhoršující vlivem pracovního prostředí, uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce.
(1) Pracovníka uvedeného v § 1 odst. 1 a 2 organizace převede na jinou vhodnou práci v podzemí hlubinného dolu nebo na povrchu dolu.
(2) Pracovníka uvedeného v § 1 odst. 3 organizace převede na jinou vhodnou práci v uhelných lomech a na skrývkách nebo mimo uhelný lom nebo skrývku.
(3) Organizace jsou povinny zajistit, aby pracovníkům uvedeným v § 1 , kteří jsou převáděni na jinou vhodnou práci, byla umožněna rekvalifikace. Organizace s těmito pracovníky projedná možnosti jejich pracovního uplatnění na jiné práci po skončení rekvalifikace. Způsob a postup rekvalifikace se řídí zvláštními předpisy.5)
(4) Nedojde-li k převedení pracovníka na jinou vhodnou práci, rozváže s ním organizace pracovní poměr.
(5) Organizace je povinna vést evidenci o převedení pracovníka na jinou práci a v potvrzení o zaměstnání6) uvést důvod rozvázání pracovního poměru.
Organizace jsou povinny ve spolupráci s příslušnými orgány státní zdravotní správy a v dohodě s příslušnými odborovými orgány vypracovat seznamy prací a pracovišť vhodných pro převáděné pracovníky. Přitom zabezpečí, aby tyto seznamy byly pravidelně, nejméně jednou za dva roky, doplňovány a upravovány v souladu s nejnovějšími poznatky vědy a techniky a aby na práce a pracoviště uvedené v seznamech byli zařazováni přednostně pracovníci převádění podle této vyhlášky.
Pokud nároky pracovníka či jiná plnění v jeho prospěch jsou podle zvláštních předpisů7) nebo kolektivních smluv vázány na celkovou dobu zaměstnání (praxe) nebo na nepřetržité trvání pracovního poměru, posuzují se tyto skutečnosti jako kdyby ke změně nebo skončení předchozího pracovního poměru podle § 2 odst. 1 , 2 a 4 nedošlo.
(1) Pracovníkům uvedeným v § 1 odst. 1 a odst. 2 písm. b) organizace poskytne odstupné ve výši
a) desetinásobku průměrného výdělku při rozvázání pracovního poměru s organizací. Za podmínek stanovených v kolektivní smlouvě lze toto odstupné zvýšit až o čtyřnásobek průměrného výdělku;
b) trojnásobku průměrného výdělku, jestliže byli převedeni z pracoviště pod zemí v hlubinných dolech na práci na povrchu dolu. Za podmínek stanovených v kolektivní smlouvě lze toto odstupné zvýšit až o trojnásobek průměrného výdělku;
c) průměrného výdělku, jestliže byli převedeni na jinou vhodnou práci v podzemí hlubinného dolu. Za podmínek stanovených v kolektivní smlouvě lze toto odstupné zvýšit až na dvojnásobek průměrného výdělku.
(2) Pracovníkům uvedeným v § 1 odst. 2 písm. a) organizace poskytne odstupné ve výši
a) desetinásobku průměrného výdělku při rozvázání pracovního poměru, jestliže odpracovali nejméně deset let v zaměstnání I. pracovní kategorie v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech, popřípadě v uranových dolech nejméně sedm let. Za podmínek stanovených v kolektivní smlouvě lze toto odstupné zvýšit až o čtyřnásobek průměrného výdělku;
b) šestinásobku průměrného výdělku při rozvázání pracovního poměru, jestliže odpracovali méně než deset let v zaměstnání I. pracovní kategorie v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech, popřípadě v uranových dolech méně než sedm let. Za podmínek stanovených v kolektivní smlouvě lze toto odstupné zvýšit až o čtyřnásobek průměrného výdělku;
c) trojnásobku průměrného výdělku, jestliže byli převedeni z pracoviště pod zemí v hlubinných dolech na práci na povrchu dolu. Za podmínek stanovených v kolektivní smlouvě lze toto odstupné zvýšit až o trojnásobek průměrného výdělku;
d) průměrného výdělku, jestliže byli převedeni na jinou vhodnou práci v podzemí hlubinného dolu. Za podmínek stanovených v kolektivní smlouvě lze toto odstupné zvýšit až na dvojnásobek průměrného výdělku.
(3) Pracovníkům uvedeným v § 1 odst. 3 organizace poskytne odstupné ve výši
a) dvojnásobku průměrného výdělku při rozvázání pracovního poměru;
b) jedenapůlnásobku průměrného výdělku, jestliže byli převedeni na jinou vhodnou práci mimo uhelný lom nebo skrývku;
c) průměrného výdělku, jestliže byli převedeni na jinou vhodnou práci v uhelných lomech a na skrývkách .
Za podmínek stanovených v kolektivní smlouvě lze odstupné zvýšit až na jeho dvojnásobnou výši uvedenou pod písmeny a) až c) .
(4) Pracovníkům, jimž byl přiznán invalidní důchod, organizace poskytne odstupné ve výši
a) šestinásobku průměrného výdělku, jde-li o pracovníky uvedené v § 1 odst. 1 a 2 ;
b) čtyřnásobku průměrného výdělku, jde-li o pracovníky uvedené v § 1 odst. 3 .
(1) Odstupné se poskytuje ve výši příslušného násobku průměrného výdělku, zjištěného před každým převedením pracovníka nebo rozvázáním pracovního poměru, pokud není pro pracovníka výhodnější průměrný výdělek zjištěný před prvním převedením, po odečtení daně ze mzdy podle sazby příslušné pro pracovníka v tomto mzdovém období.
(2) Celková výše odstupného podle této vyhlášky a dosavadních předpisů může činit nejvýše čtrnáctinásobek průměrného výdělku podle předchozího odstavce, a to i po několikerém převedení pracovníka až do rozvázání jeho pracovního poměru z důvodů uvedených v této vyhlášce.
(3) Průměrným výdělkem pro účely odstupného se rozumí průměrný měsíční výdělek pracovníka, zjištěný podle pracovněprávních předpisů8) a odstavce 1 .
(4) Odstupné se hradí z finančních nákladů organizace.
(1) Pracovníkům uvedeným v § 1 , kteří byli převedeni na jinou práci nebo s nimiž byl rozvázán pracovní poměr, přísluší, pokud není dále stanoveno jinak, mzdové vyrovnání ve výši rozdílu mezi průměrným hrubým výdělkem před převedením nebo rozvázáním pracovního poměru a hrubým výdělkem dosahovaným na nové práci nebo na novém pracovišti (dále jen "nové pracoviště"), a to od nástupu na novém pracovišti po dobu tří měsíců.
(2) Mzdové vyrovnání se poskytuje i za dny, za něž pracovník pobírá po přechodu na nové pracoviště náhradu mzdy nebo peněžité dávky nemocenského pojištění nahrazující mzdu; mzdové vyrovnání za dobu poskytování peněžitých dávek nemocenského pojištění nahrazujících mzdu přísluší ve výši rozdílu mezi těmito dávkami, které by pracovník pobíral na dřívějším pracovišti, a dávkami přiznanými na novém pracovišti.
(3) Mzdové vyrovnání se neposkytuje pracovníku, kterému přísluší mzda podle § 115 odst. 7 zákoníku práce nebo náhrada škody podle § 195 odst. 1 zákoníku práce, a pracovníku, který po době stanovené na zapracování nedosahuje při práci vlastním zaviněním průměrného výdělku dosahovaného pracovníky vykonávajícími stejnou práci.
(4) Mzdové vyrovnání poskytuje pracovníku ze svých mzdových prostředků v termínech určených pro výplatu mzdy organizace, která ho zaměstnává v době, po kterou mzdové vyrovnání přísluší. Poskytnutou částku mzdového vyrovnání uhradí nové organizaci uvolňující organizace, a to po skončení doby, za níž mzdové vyrovnání přísluší, pokud se organizace nedohodly na jiném termínu úhrady.
(5) Pracovníku přísluší na novém pracovišti mzdové vyrovnání jen, nastoupí-li do pracovního poměru nejpozději do jednoho měsíce od skončení předchozího pracovního poměru nebo od skončení nároku na hmotné zabezpečení před nástupem do zaměstnání;5) doba pracovní neschopnosti delší než šest pracovních dnů se do této doby nezapočítává.
(6) Pracovníkům, kteří byli převedeni na jinou práci nebo kteří po rozvázání pracovního poměru nastoupili do jiné organizace v důsledku dosažení nejvyšší přípustné expozice, přísluší místo mzdového vyrovnání nejdéle po dobu jednoho roku od nástupu na novém pracovišti doplatek do průměrného výdělku dosahovaného před převedením na jinou práci nebo před rozvázáním pracovního poměru.
Společná, přechodná a závěrečná ustanovení
Splňuje-li pracovník uvedený v § 1 současně podmínky pro hmotné zabezpečení podle zvláštních předpisů,9) poskytne se mu hmotné zabezpečení podle předpisu, který je pro něho výhodnější.
Pro účely náhrady škody způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání se zvláštní příspěvek horníkům10) připočítává jak k průměrnému výdělku před vznikem škody, tak i k výdělku po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání. Jestliže právní předpisy stanoví pro pracovníka výhodnější výpočet náhrady za ztrátu na výdělku, nepřipočítává se zvláštní příspěvek horníkům do průměrného výdělku před vznikem škody.11)
(1) Hmotné zabezpečení podle této vyhlášky náleží pracovníkům, u nichž k převedení na jinou práci nebo k rozvázání pracovního poměru dojde po 31. lednu 1991.
(2) Nároky, které vznikly pracovníkům přede dnem účinnosti této vyhlášky, se posuzují podle dosavadních předpisů.
Zrušuje se vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 102/1987 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví trvale nezpůsobilých k dosavadní práci.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. února 1991.
Ministr:
Miller v. r.
Příloha č. 1 Onemocnění vznikající nebo podstatně se zhoršující vlivem pracovního prostředí na pracovištích v hornictví a rámcové návody pro jejich hodnocení
1. Chronická obstruktivní plicní choroba
Za podstatné zhoršení se považuje objektivně prokazatelné zhoršení spirometrických funkcí na 75 % náležité hodnoty a pod tuto hranici. Při hodnocení se přihlíží též ke zhoršujícímu vlivu nadměrného kuřáctví.
2. Přetlaková choroba (primární esenciální hypertenze)
Objektivně prokazatelná změna stadia hypertenze, vznik komplikací.
3. Rozsáhlé žilní městky (varixy) dolních končetin
Rozšíření varixů na celou dolní končetinu, vznik atrofických změn, chronický
kožní vřed u varikózního komplexu.
4. Bolestivé páteřní syndromy (bolestivé vertebrogenní syndromy)
Opakovaný výskyt po dobu nejméně jednoho roku se zkracováním intervalu
mezi atakami, průkaz objektivních známek.
5. Reumatické zánětlivé choroby kloubů a svalů (progresivní polyartritida,
spondylartritida ankylopoetica)
Přechod do vyššího stadia postižení, průkaz aktivity onemocnění, práce
ve vlhkém a studeném pracovním prostředí.
6. Deformační artrózy na velkých kloubech
Výrazné anatomické (rentgenové) změny a funkční zhoršování, soustavně
léčené po dobu nejméně jednoho roku, práce ve vlhkém a studeném pracovním
prostředí.
7. Plísňová onemocnění, psoriáza a chronické ekzémy kůže
Šíření chorobného procesu na další oblasti kůže, opakovaný výskyt i při
soustavném léčení po dobu nejméně jednoho roku, který znemožňuje nebo
výrazně omezuje zdravotní způsobilost k práci na pracovištích hlubinného
hornictví.
8. Zhoršení funkce zraku nebo sluchu
Stavy po onemocněních se zhoršující se tendencí, pokles zrakových funkcí
nebo oblastí sluchu pod hodnoty stanovené bezpečnostními předpisy.
9. Vředová choroba žaludku a dvanáctníku
Zvýšený počet recidiv, zřetelné zkrácení klidových intervalů v posledních
dvou letech, zhoršující se stav výživy (pokles tělesné hmotnosti),
nutnost trvalého dietního stravování.
10. Onemocnění srdce s ergonometricky prokázaným snížením srdeční funkce
Všechna onemocnění srdce (vady, záněty, ischemická choroba srdeční, kardiopatie),
která mají za následek dušnost v klidu či námahovou dušnost
nebo jsou spojena s projevy bolesti (angina pectoris všech typů).
11. Ischemická choroba končetin prokázaná objektivně arteriograficky nebo
jinou metodou
Klaudiační potíže se zhoršující se tendencí, práce ve vlhkém a studeném
prostředí.
12. Chronická nebo recidivující onemocnění močového ústrojí Všechna chronická onemocnění ledvin, chronická nebo recidivující onemocnění močového měchýře, zejména záněty a novotvary s poruchami močení, zhoršující se při práci ve vlhkém a studeném prostředí.
13. Chronické záněty středouší (i jednostranné) s opakovanými recidivami
Opakované exacerbace v posledních dvou letech s hnisavým výtokem, práce
na pracovištích s významným rizikem hluku (stanoví orgány hygienické
služby).
14. Akutní reakce psychotického charakteru s klinickými projevy, které vznikly
do tří měsíců od havarijní příhody na pracovišti
Anxiózní reakce, pro něž pracovník opakovaně žádá o rozvázání pracovního
poměru ze zdravotních důvodů; diagnózu lze stanovit až po vyšetření
na psychiatrickém oddělení nebo v psychiatrické léčebně.
15. Zánět zevního zvukovodu
Opakovaný těžší zánět zevního zvukovodu se zřejmou příčinnou souvislostí
se zvýšenou prašností na pracovišti.
Pro doly s rizikem ionizujícího záření (uranové doly a ostatní doly s
tímto rizikem):
16. Rakovina hrtanu
Pro diagnózu je nutný histologický průkaz.
17. Rakovina kůže
Při opakovaném výskytu v posledních dvou letech. Je nutný histologický
průkaz
18. Trvalé poruchy krvetvorby
Anemie trvající déle než jeden rok s poklesem červených krvinek pod 3,5
miliónů v mm3
obtížně léčitelné; pokles bílých krvinek pod 3 500 a jejich trvalý vzestup
nad 10 000 mm3
.
Poznámky:
a) Lékařská poradní komise (LPK)12) při vydávání posudku se řídí rámcovými návody uvedenými u jednotlivých položek.
b) Posuzování nemoci z povolání a ohrožení nemocí z povolání se řídí zvláštními předpisy.13)
PŘÍLOHA Č. 2 ZAMĚSTNÁNÍ SE STÁLÝM PRACOVIŠTĚM V UHELNÝCH LOMECH A NA SKRÝVKÁCH
č. |
Zaměstnání |
Číselný znak |
č. |
Zaměstnání |
Číselný znak |
1. |
Dělník v důlní kolejové dopravě |
11-01-01 |
25. |
Vulkanizér |
11-26-01 |
2. |
Dělník v povrchové těžbě |
11-02-01 až 02 |
26. |
Dělník ve skladu |
11-27-01 |
3. |
Dopravář v důlní kolejové dopravě |
11-03-01 |
27. |
Báňský úpravář |
11-28-01 |
4. |
Horník v povrchové těžbě |
11-04-01 až 02 |
28. |
Zabezpečovací, sdělovací elektromechanik |
11-29-01 |
5. |
Řidič důlních mechanismů |
11-05-01 až 02 |
29. |
Zabezpečovací, sdělovací obvodář |
11-30-01 |
6. |
Mazač strojů a zařízení |
11-06-01 |
30. |
Dělník v geologickém průzkumu |
11-31-01 |
7. |
Provozní zámečník |
11-07-01 |
31. |
Manipulační dělník |
11-32-01 |
8. |
Provozní elektrikář |
11-08-01 |
32. |
Železniční dělník |
11-33-01 |
9. |
Strojvedoucí |
11-10-01 |
33. |
Řidič silničních motorových vozidel |
11-34-01 |
10. |
Střelmistr |
11-11-01 |
34. |
Vážný |
11-35-01 |
11. |
Dělník na povrchu hornických provozů |
11-12-01 |
35. |
Laboratorní dělník |
11-36-01 |
12. |
Řidič - strojník pracovních strojů |
11-13-01 |
36. |
Vrtný dělník |
11-37-01 |
13. |
Elektromontér |
11-14-01 |
37. |
Vrtač |
11-38-01 |
14. |
Montér potrubář |
11-15-01 |
38. |
Vazač břemen |
11-39-01 |
15. |
Instalatér |
11-16-01 |
39. |
Stavební dělník |
11-40-01 |
16. |
Traťový dělník |
11-17-01 |
40. |
Zedník |
11-41-01 |
17. |
Traťový montér |
11-18-01 |
41. |
Železobetonář |
11-42-01 |
18. |
Dělník v úpravně |
11-19-01 |
42. |
Karotážník |
11-43-01 |
19. |
Vodárenský dělník |
11-20-01 |
43. |
Mechanik měřících a regulačních zařízení |
11-44-01 |
20. |
Kovář |
11-21-01 |
44. |
Revírník - Mistr - Vrchní mistr |
11-52-01 |
21. |
Řezač plamenem |
11-22-01 |
45. |
Vedoucí úseku |
11-53-01 |
22. |
Svářeč elektrickým obloukem |
11-23-01 |
46. |
Mechanik úseku |
11-54-01 |
23. |
Svářeč plamenem |
11-24-01 |
  |
  |
  |
24. |
Tesař |
11-25-01 |
  |
  |
  |
Poznámka:
Zaměstnání a jejich číselné znaky jsou uvedeny podle dílu 1, části 11
resortního seznamu zaměstnání zařazených pro účely důchodového zabezpečení
do I. a II. pracovní kategorie vydaného výnosem federálního ministerstva
paliv a energetiky č. 6 ze dne 7. prosince 1978 (reg. v částce
4/1979 Sb.). Číselný znak je složen z označení části - prvé dvojčíslí,
pořadového čísla - druhé dvojčíslí a pořadového čísla příkladu
- třetí dvojčíslí, tohoto resortního seznamu.
1) § 14 odst. 2 písm. a) zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení. Příloha č. 2 nařízení vlády ČSSR č. 117/1988 Sb., o zařazování zaměstnání do I. a II. pracovní kategorie pro účely důchodového zabezpečení.
2) § 14 odst. 2 písm. b) zákona č. 100/1988 Sb.
3) § 190 zákoníku práce .
4) § 4 odst. 1 zákona č. 98/1987 Sb. , o zvláštním příspěvku horníkům, ve znění zákona č. 160/1989 Sb.
5) Zákon č. 1/1991 Sb. , o zaměstnanosti.
6) § 60 odst. 2 zákoníku práce .
7) Např. vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 159/1970 Sb., o poskytování odměn při významných pracovních a životních výročích, ve znění vyhlášky č. 120/1988 Sb.
8) § 16 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 235/1988 Sb., o zjišťování a používání průměrného výdělku.
9) Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 195/1989 Sb., o zabezpečení pracovníků při organizačních změnách a občanů před nástupem do zaměstnání, ve znění pozdějších předpisů.
10) Zákon č. 98/1987 Sb. , ve znění zákona č. 160/1989 Sb.
11) § 24 odst. 2 vyhlášky č. 235/1988 Sb.
12) § 26 odst. 3 směrnic č. 49/1967 Věstníku ministerstva zdravotnictví, ve znění směrnic č. 17/1970 Věstníku ministerstva zdravotnictví ČSR o posuzování zdravotní způsobilosti k práci. § 27 směrnic ministerstva zdravotnictví SSR ze dne 20. 5. 1970 č. j. Z-7709/1970-B/1 o posuzování zdravotní způsobilosti k práci uveřejněných pod č. 17/1970 Věstníku ministerstva zdravotnictví SSR (registrováno v částce 24/1970 Sb.), ve znění směrnic ze dne 15. 12. 1971 č. j. Z-3401/1972-B/2 uveřejněných pod č. 8/1972 Věstníku ministerstva zdravotnictví SSR (registrováno v částce 13/1972 Sb.).
13) Instrukce č. 25/1973 Věstníku ministerstva zdravotnictví ČSR, Hlášení a evidence nemocí z povolání, profesionálních otrav a jiných poškození na zdraví z práce. Směrnice ministerstva zdravotnictví SSR ze dne 17. 5. 1974 č. j. Z-10949/1973-B/1 o hlášení a evidenci nemocí z povolání a profesionálních otrav a jiných poškození na zdraví z práce uveřejněné pod č. 4/1974 Věstníku ministerstva zdravotnictví SSR (registrováno v částce 18/1974 Sb.).