Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí
Federální ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 16. prosince 1966 byl v New Yorku přijat Opční protokol k Mezinárodnímu paktu o občanských a politických právech.
S Opčním protokolem vyslovilo souhlas Federální shromáždění České a Slovenské
Federativní Republiky a listina o přístupu České a Slovenské
Federativní Republiky k Opčnímu protokolu k Mezinárodnímu paktu o občanských
a politických právech byla uložena u depozitáře generálního tajemníka
Organizace spojených národů, dne 12. března 1991.
Při přístupu k Opčnímu protokolu bylo učiněno prohlášení k Mezinárodnímu
paktu o občanských a politických právech, že Česká a Slovenská Federativní
Republiky prohlašuje v souladu s článkem 41 Mezinárodního paktu
o občanských a politických právech, že uznává příslušnost Výboru
pro lidská práva, vytvořeného na základě článku 28 Paktu, přijímat a
posuzovat oznámení jednoho státu, který je jeho smluvní stranou, o tom, že jiný stát, který je jeho smluvní stranou,
neplní své závazky podle tohoto Paktu.
Opční protokol vstoupí v platnost na základě svého článku 9 odst. 1
dnem 23. března 1976. Pro Českou a Slovenskou Federativní Republiku vstoupí
v platnost na základě téhož článku odst. 2 dnem 12. června 1991.
Český překlad Opčního protokolu se vyhlašuje současně.
OPČNÍ PROTOKOL K MEZINÁRODNÍMU PAKTU O OBČANSKÝCH A POLITICKÝCH PRÁVECH
Státy, které jsou smluvní stranou tohoto Protokolu,
majíce na zřeteli, že pro dosažení cílů Mezinárodního paktu o občanských a politických právech (dále jen Pakt) a provedení jeho ustanovení
by bylo vhodné umožnit Výboru pro lidská práva zřízenému podle
části IV Paktu (dále jen Výbor), aby v souladu s ustanoveními tohoto
Protokolu dostával a posuzoval oznámení od jednotlivců, kteří si stěžují na to, že se stali oběťmi porušení některého z práv stanovených v Paktu,
se dohodly takto:
Stát, který je smluvní stranou Paktu, který se stane smluvní stranou tohoto Protokolu, uznává příslušnost Výboru dostávat a posuzovat oznámení od jednotlivců podléhajících jeho jurisdikci, kteří si stěžují, že se stali oběťmi porušení některého z práv stanovených v Paktu státem, který je smluvní stranou Paktu. Výbor nepřijme oznámení, jestliže se týká státu, který je smluvní stranou Paktu, který není smluvní stranou tohoto Protokolu.
Jednotlivci, s výhradou ustanovení článku 1, kteří si stěžují, že některé z jejich práv uvedených v Paktu bylo porušeno, a kteří vyčerpali všechny dostupné vnitrostátní prostředky k nápravě, mohou předložit Výboru k posouzení písemné oznámení.
Výbor bude považovat za nepřijatelné každé oznámení učiněné na základě tohoto Protokolu, které je anonymní nebo které považuje za zneužití práva taková oznámení předkládat nebo jehož obsah je neslučitelný s ustanoveními Paktu.
1. Výbor, s výhradou ustanovení článku 3, upozorní stát, který je smluvní stranou tohoto Protokolu, na každé oznámení, předložené mu na základě tohoto Protokolu, ve kterém se tvrdí, že tento stát porušuje některé ustanovení Paktu.
2. Takto upozorněný stát předloží Výboru do šesti měsíců písemné vysvětlení nebo prohlášení objasňující tento případ a informuje o případných opatřeních k nápravě, jež učinil.
1. Výbor posoudí oznámení, která obdržel podle tohoto Protokolu, a vezme přitom v úvahu všechy písemné informace, které dostal od jednotlivce a od příslušného státu, který je jeho smluvní stranou.
2. Výbor neposuzuje jakékoli oznámení od jednotlivce, dokud se neujistí, že:
a) tatáž záležitost není projednávána podle jiné procedury mezinárodního šetření nebo řešení sporů;
b) jednotlivec vyčerpal veškeré dostupné vnitrostátní prostředky k nápravě.
Toto ustanovení se nepoužije tam, kde se zjednání nápravy neodůvodněně protahuje.
3. Výbor zkoumá oznámení podle tohoto Protokolu na neveřejných zasedáních.
4. Výbor sdělí svůj názor příslušnému státu, který je smluvní stranou Protokolu, a jednotlivci.
Výbor zahrne do své výroční zprávy předkládané podle článku 45 Paktu přehled o své činnosti podle tohoto Protokolu.
Než bude dosaženo cílů rezoluce 1514(XV) přijaté Valným shromážděním Organizace spojených národů dne 14. prosince 1960 týkající se Deklarace o poskytnutí nezávislosti koloniálním zemím a národům, neomezují ustanovení tohoto Protokolu žádným způsobem petiční právo dané těmto národům Chartou Organizace spojených národů a jinými mezinárodními úmluvami a dokumenty Organizace spojených národů a jejich odborných organizací.
1. Tento Protokol je otevřen k podpisu kteréhokoli státu, který podepsal Pakt.
2. Tento Protokol podléhá ratifikaci kterýmkoli státem, který Pakt ratifikoval nebo k němu přistoupil. Ratifikační listiny budou uloženy u generálního tajemníka Organizace spojených národů.
3. Tento Protokol je otevřen k přístupu kteréhokoli státu, který ratifikoval Pakt nebo k němu přistoupil.
4. Přístup se provede uložením listiny o přístupu u generálního tajemníka Organizace spojených národů.
5. Generální tajemník Organizace spojených národů vyrozumí všechny státy, které podepsaly tento Protokol nebo k němu přistoupily, o uložení každé ratifikační listiny nebo listiny o přístupu.
1. Tento Protokol nabude účinnosti tři měsíce ode dne uložení desáté ratifikační listiny nebo listiny o přístupu u generálního tajemníka Organizace spojených národů za předpokladu, že Pakt již nabyl účinnosti.
2. Pro každý stát, který jej ratifikoval nebo k němu přistoupil po uložení desáté ratifikační listiny nebo listiny o přístupu, nabude tento Protokol účinnosti tři měsíce ode dne uložení jeho vlastní ratifikační listiny nebo listiny o přístupu.
Ustanovení tohoto Protokolu se vztahují na všechny části federálního státu bez jakýchkoli omezení či výjimek.
1. Každý stát, který je smluvní stranou Protokolu, může navrhnout změnu a předložit ji generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů. Generální tajemník poté seznámí s navrženými změnami státy, které jsou smluvními stranami tohoto Protokolu, se žádostí, aby mu sdělily, zda jsou pro svolání konference států, které jsou smluvními stranami tohoto Protokolu, jež by návrhy posoudila a hlasovala o nich. Generální tajemník svolá tuto konferenci pod záštitou Organizace spojených národů, vysloví-li se alespoň jedna třetina států pro její svolání. Každá změna přijatá většinou přítomných a hlasujících států, které jsou smluvními stranami, bude předložena Valnému shromáždění Organizace spojených národů ke schválení.
2. Změny vstoupí v platnost, budou-li schváleny Valným shromážděním Organizace spojených národů a přijaty dvoutřetinovou většinou států, které jsou smluvními stranami Protokolu, v souladu s jejich ústavními předpisy.
3. Vstoupí-li změny v platnost, stanou se závaznými pro ty státy, které jsou smluvními stranami tohoto Protokolu, které je přijaly. Ostatní státy jsou dále vázány jen ustanoveními tohoto Protokolu a každou dřívější změnou, kterou přijaly.
1. Každý stát, který je smluvní stranou Protokolu, může kdykoli tento Protokol vypovědět písemným sdělením, zaslaným generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů. Výpověď nabude účinnosti tři měsíce ode dne, kdy generální tajemník sdělení obdrží.
2. Výpověď nebude mít vliv na pokračování použití ustanovení tohoto Protokolu na každé sdělení předložené podle článku 2 před datem, kdy výpověď vstoupila v platnost.
Generální tajemník Organizace spojených národů, bez ohledu na sdělení, podle článku 8 odstavce 5 , vyrozumí všechny státy, zmíněné v článku 48 odstavec 1 Paktu:
a) o podpisech, ratifikacích a přístupech podle článku 8;
b) o datu, kdy tento Protokol vstoupí v platnost podle článku 9, a o datu, kdy vstoupí v platnost každá změna podle článku 11;
c) o výpovědích podle článku 12.
1. Tento Protokol, jehož znění anglické, čínské, francouzské, ruské a španělské mají stejnou platnost, bude uložen v archivu Organizace spojených národů.
2. Generální tajemník Organizace spojených národů zašle ověřenou kopii tohoto Protokolu všem státům uvedeným v článku 48 Paktu.