Zákon o způsobu provádění referenda
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
Pokud se v tomto zákoně užívá výraz
a) "ústavní zákon", rozumí se jím ústavní zákon o referendu,1)
b) "příslušný volební zákon", rozumí se jím buď zákon České národní rady o volbách do České národní rady,2) nebo zákon Slovenské národní rady o volbách do Slovenské národní rady 3) podle toho, zda jde o referendum vyhlášené v České republice nebo ve Slovenské republice,
c) "oprávněný občan", rozumí se jím občan, který je podle příslušného volebního zákona oprávněn volit do České národní rady nebo do Slovenské národní rady a má proto hlasovací právo v referendu (čl. 1 odst. 3 ústavního zákona).
ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
Překážkou ve výkonu hlasovacího práva v referendu je zákonem stanovené omezení osobní svobody z důvodu ochrany zdraví lidu.4)
(1) Návrh na vyhlášení referenda předloží Federální shromáždění do 5 dnů od jeho přijetí5) národním radám k vyjádření. Vyjádření národních rad Federální shromáždění připojí k návrhu předkládanému prezidentovi České a Slovenské Federativní Republiky. Pokud se národní rada k návrhu na vyhlášení referenda nevyjádří do 20 dnů ode dne, kdy jí byl předložen, platí, že se k němu vyjádřila poslední den této lhůty.
(2) Otázka předložená k rozhodnutí v referendu (čl. 1 odst. 1 ústavního zákona) musí být formulována tak, aby na ni bylo možno jednoznačně odpovědět "ano" nebo "ne".
(3) V referendu může být rozhodováno o více otázkách.
(4) Ustanovení odstavce 2 platí obdobně i pro návrh předložený k referendu (čl. 1 odst. 2 ústavního zákona).
(1) V oznámení o vyhlášení referenda (čl. 2 ústavního zákona) se uvede:
a) který zákonodárný sbor konání referenda navrhl a kdy byl návrh prezidentovi České a Slovenské Federativní Republiky doručen,
b) jaká otázka nebo jaké otázky anebo jaký návrh jsou občanům předkládány k rozhodnutí,
c) zda se bude referendum konat v České republice nebo ve Slovenské republice anebo v obou republikách současně,
d) den, popřípadě dny konání referenda,
e) lhůta k vytvoření orgánů pro referendum a k jejich prvnímu zasedání,
(2) Je-li to vzhledem k obsáhlosti otázky potřebné, uvede se její celý obsah v příloze k oznámení podle odstavce 1 a v textu oznámení se na tuto přílohu výslovně odkáže. Příloha je nedílnou součástí oznámení.
(1) Oznámení o vyhlášení referenda (§ 4 ) se ve všech obcích republiky, v níž se referendum koná, vyvěsí na úřední desce obecního úřadu (obce) do 5 dnů ode dne rozeslání částky Sbírky zákonů, ve které je oznámení o vyhlášení referenda uveřejněno. 6) Oznámení o vyhlášení referenda musí být takto vyvěšeno až do ukončení hlasování v obci.
(2) Oznámení o vyhlášení referenda musí být vyvěšeno v místnosti pro hlasování (§ 7 odst. 2 ) po celou dobu hlasování v obci.
(1) Je-li referendum vyhlášeno současně v obou republikách (čl. 3 odst. 1 ústavního zákona), koná se téhož dne na celém území České a Slovenské Federativní Republiky. Je-li referendum vyhlášeno v jedné republice (čl. 3 odst. 2 ústavního zákona), koná se téhož dne na celém území příslušné republiky. Prezident České a Slovenské Federativní Republiky může stanovit, že se referendum koná ve dvou dnech.
(2) Referendum se koná v určený den od 7 do 22 hodin. Vyžadují-li to místní potřeby, může v České republice obecní rada nebo ve městech, která se člení na městské obvody nebo na městské části, obvodní nebo místní rada7) a ve Slovenské republice starosta obce nebo primátor města nebo ve městech, která se člení na městské části, starosta městské části8) (dále jen "příslušný orgán obce") stanovit začátek referenda na dřívější hodinu.
(3) Koná-li se referendum ve dvou dnech, začíná ve 14 hodin a končí ve 22 hodin prvního dne. Druhý den referendum začíná v 7 hodin a končí ve 14 hodin. Vyžadují-li to místní podmínky, může příslušný orgán obce stanovit začátek referenda na dřívější hodinu.
ČÁST DRUHÁ OKRSKY A OKRESY PRO KONÁNÍ REFERENDA
§ 7 Okrsky pro konání referenda
(1) Pro hlasování (§ 20 ) a pro sčítání hlasů (§ 23 ) se vytvářejí v obcích okrsky pro konání referenda (dále jen "okrsek").
(2) Území okrsku a místnost pro hlasování v každém z nich určí příslušný orgán obce nejpozději 5 dnů před posledním dnem lhůty k vytvoření orgánů pro referendum.
(3) Pro vytváření okrsků jinak platí obdobně ustanovení příslušného volebního zákona o volebních okrscích s tím, že okrsek může zahrnovat až 2000 oprávněných občanů.
§ 8 Okresy pro konání referenda
(1) Pro sčítání hlasovacích lístků odevzdaných v okrscích se vytvářejí okresy pro konání referenda.
(2) Okresy pro konání referenda tvoří území okresů podle předpisů o územním členění státu9) a dále území hlavního města České republiky a České a Slovenské Federativní Republiky Prahy (dále jen "hlavní město Praha") podle stavu v den vyhlášení referenda.
ČÁST TŘETÍ SEZNAMY PRO HLASOVÁNÍ V REFERENDU, LEGITIMAČNÍ LÍSTKY A HLASOVACÍ PRŮKAZY
Sestavení seznamů pro hlasování v referendu (dále jen "seznam") zajišťuje příslušný orgán obce. O seznamech platí obdobně ustanovení příslušných volebních zákonů o seznamech voličů.
O legitimačních lístcích pro hlasování platí obdobně ustanovení příslušných volebních zákonů o legitimačních lístcích s tím, že působnost bývalých místních národních výborů náleží příslušným orgánům obcí.
(1) Oprávněným občanům, kteří nebudou moci hlasovat v okrsku, kde jsou zapsáni do seznamu, vydá příslušný orgán obce na jejich žádost hlasovací průkaz a současně je z tohoto seznamu vyškrtne s poznámkou o vydání hlasovacího průkazu.
(2) Hlasovací průkaz opravňuje k zápisu a k hlasování v jiném okrsku v té republice, v níž je okrsek uvedený v odstavci 1 ; účast při hlasování se oprávněnému občanovi vyznačí v jeho občanském průkazu nebo v jiném jeho průkazu, který občanský průkaz nahrazuje.
ČÁST ČTVRTÁ ORGÁNY PRO REFERENDUM
(1) Pro organizaci referenda a zjišťování jeho výsledků se vytvářejí orgány pro referendum (dále jen "komise"), kterými jsou:
a) Federální komise pro referendum (dále jen "Federální komise"), koná-li se referendum současně v obou republikách (čl. 3 odst. 1 ústavního zákona),
b) Ústřední komise pro referendum České republiky nebo Ústřední komise pro referendum Slovenské republiky (dále jen "Ústřední komise"), koná-li se referendum jen v jedné z republik. Koná-li se referendum v obou republikách současně, vytvářejí se obě Ústřední komise,
c) okresní komise pro referendum (dále jen "okresní komise") pro každý okres pro konání referenda (§ 8 ),
d) okrskové komise pro referendum (dále jen "okrskové komise") pro každý okrsek (§ 7 ).
(2) Členem komise může být jen oprávněný občan.
(3) Člen komise se ujímá své funkce složením slibu tohoto znění: "Slibuji na svou čest, že budu svou funkci vykonávat svědomitě a nestranně a budu se přitom řídit zákony a jinými právními předpisy." Slib skládá člen komise tak, že se podepíše pod znění slibu, jež mu předloží osoba, která svolala první zasedání komise.
(4) Komise je způsobilá se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů. Usnesení je přijato, jestliže se pro ně vyslovila nadpoloviční většina přítomných členů. Dojde-li k rovnosti hlasů, návrh se považuje za zamítnutý.
(5) Nemůže-li se člen komise jednání komise zúčastnit, nastoupí na jeho místo jeho náhradník. Osobu, která je místopředsedou komise ze zákona, může při výkonu této funkce zastupovat zaměstnanec jí řízeného úřadu, kterého určí.
(6) Ústřední komise a okresní komise si k výpočetnímu zpracování vytvářejí odborné (sumarizační) útvary složené z pracovníků aparátu státní statistiky k tomuto účelu přidělených. Tito pracovníci skládají slib ve znění uvedeném v odstavci 3 a při plnění těchto úkolů jsou podřízeni předsedovi příslušné komise.
(1) Každá politická strana a politické hnutí,10) které mají ve Federálním shromáždění poslanecký klub,11) určí ve lhůtě stanovené v oznámení o vyhlášení referenda [§ 4 odst. 1 písm. e) ], jednoho člena Federální komise a jeho náhradníka a sdělí jejich jména a příjmení osobě, která svolá první zasedání Federální komise (odstavec 5 ).
(2) Na prvním zasedání určí los z členů Federální komise jejího předsedu a prvního místopředsedu. Losování řídí nejstarší člen Federální komise.
(3) Dalšími místopředsedy Federální komise jsou ministr vnitra České a Slovenské Federativní Republiky a předseda Federálního statistického úřadu.
(4) Místopředsedové Federální komise podle odstavce 3 vyčlení ze zaměstnanců úřadů, které řídí, potřebný počet pracovníků pro zajištění organizačních a administrativních prací.
(5) První zasedání Federální komise svolá ministr vnitra České a Slovenské Federativní Republiky ve lhůtě stanovené v oznámení o vyhlášení referenda [§ 4 odst. 1 písm. e) ].
a) dozírá na dodržování právních předpisů při přípravě a provádění referenda,
b) rozhoduje o stížnostech na postup Ústředních komisí,
c) zjišťuje výsledky hlasování v rámci federace,
d) odevzdá zápis o výsledku hlasování předsednictvu Federálního shromáždění a zašle jej předsednictvům národních rad obou republik,
e) plní další úkoly podle tohoto zákona a jiných právních předpisů.
(1) Každá politická strana a politické hnutí,10) které mají v České národní radě nebo Slovenské národní radě poslanecký klub,12) určí ve lhůtě stanovené v oznámení o vyhlášení referenda [§ 4 odst. 1 písm. e) ] jednoho člena příslušné Ústřední komise a jeho náhradníka a sdělí jejich jména a příjmení osobě, která svolá první zasedání Ústřední komise (odstavec 5 ).
(2) Na prvním zasedání určí los z členů Ústřední komise jejího předsedu a prvního místopředsedu. Losování řídí nejstarší člen Ústřední komise.
(3) Dalšími místopředsedy Ústřední komise jsou ministr vnitra a předseda ústředního statistického orgánu příslušné republiky.
(4) Místopředsedové podle odstavce 3 vyčlení ze zaměstnanců úřadů, které řídí, potřebný počet pracovníků pro zajištění úkolů podle § 12 odst. 6 a pro organizační a administrativní práce.
(5) První zasedání Ústřední komise svolá ministr vnitra příslušné republiky ve lhůtě stanovené v oznámení o vyhlášení referenda [§ 4 odst. 1 písm. e) ].
a) dozírá na dodržování právních předpisů při přípravě a konání referenda,
b) rozhoduje o stížnostech na postup okresních komisí,
c) zjišťuje výsledky hlasování v rámci příslušné republiky,
d) odevzdá zápis o výsledku hlasování předsednictvu národní rady příslušné republiky, a jde-li o referendum vykonané podle čl. 3 odst. 2 ústavního zákona, zašle zápis předsednictvu národní rady druhé republiky a předsednictvu Federálního shromáždění,
e) odevzdá zápis o výsledku hlasování Federální komisi, jde-li o referendum vykonané podle čl. 3 odst. 1 ústavního zákona,
f) plní další úkoly podle tohoto zákona a jiných právních předpisů.
(1) Každá politická strana a politické hnutí,10) uvedené v § 14 odst. 1 , může určit ve lhůtě stanovené v oznámení o vyhlášení referenda [§ 4 odst. 1 písm. e) ] jednoho člena každé okresní komise a jeho náhradníka. Jejich jména a příjmení sdělí osobě, která svolá první zasedání okresní komise (odstavec 6 ).
(2) Na prvním zasedání určí los z členů okresní komise jejího předsedu a prvního místopředsedu. Losování řídí nejstarší člen okresní komise.
(3) Okresní komise musí mít nejméně 5 členů. Není-li okresní komise takto vytvořena způsobem uvedeným v odstavci 1 , jmenuje zbývající členy okresní komise přednosta příslušného okresního úřadu, v hlavním městě Praze tajemník magistrátního úřadu.
(4) Dalšími místopředsedy okresní komise jsou přednosta příslušného okresního úřadu, v hlavním městě Praze tajemník magistrátního úřadu, a ředitel příslušného okresního oddělení statistického úřadu, v hlavním městě Praze ředitel Městské správy Českého statistického úřadu.
(5) Místopředsedové okresní komise podle odstavce 4 vyčlení ze zaměstnanců úřadů, které řídí, potřebný počet pracovníků pro zajištění úkolů podle § 12 odst. 6 a pro potřebné organizační a administrativní práce.
(6) První zasedání okresní komise svolá přednosta příslušného okresního úřadu, v hlavním městě Praze tajemník magistrátního úřadu, ve lhůtě stanovené v oznámení o vyhlášení referenda [§ 4 odst. 1 písm. e) ].
a) dozírá na dodržování právních předpisů při přípravě a provádění referenda,
b) rozhoduje o stížnostech na postup okrskových komisí,
c) dohlíží na zjišťování výsledků hlasování v okrscích; je oprávněna vyžadovat od okrskových komisí vysvětlení nebo jiné informace a může zjištěné chyby v dohodě s okrskovou komisí odstranit sama nebo požádat okrskovou komisi, aby zjištěné nedostatky odstranila,
d) zjišťuje výsledky hlasování v rámci okresu,
e) odevzdá zápis o výsledku hlasování Ústřední komisi příslušné republiky,
f) plní další úkoly podle tohoto zákona a jiných právních předpisů a úkoly, které jí uloží Ústřední komise příslušné republiky.
(1) Každá politická strana a politické hnutí10) zastoupené13) v obecním zastupitelstvu, ve městech, která se člení na městské obvody nebo městské části, v obvodním nebo místním zastupitelstvu, může určit ve lhůtě stanovené v oznámení o vyhlášení referenda jednoho člena okrskové komise a jeho náhradníka a sdělí jejich jména a příjmení příslušnému orgánu obce.
(2) Na prvním zasedání určí los z členů okrskové komise jejího předsedu a místopředsedu. Losování řídí nejstarší člen okrskové komise.
(3) Okrsková komise musí mít nejméně 5 členů. Není-li okrsková komise takto vytvořena způsobem uvedeným v odstavci 1 , jmenuje zbývající členy příslušný orgán obce.
(4) Svolání prvního zasedání okrskové komise ve lhůtě stanovené v oznámení o vyhlášení referenda zajistí příslušný orgán obce.
(5) Pracovníky pro potřebné organizační a administrativní práce zajistí příslušný orgán obce.
a) zajišťuje řádný průběh hlasování, zejména dozírá na správné odevzdání hlasovacích lístků a dbá o pořádek v místnosti pro hlasování a v jejím bezprostředním okolí,
b) provádí sčítání hlasů (§ 23 ),
c) odevzdá zápis o výsledku hlasování příslušné okresní komisi,
d) plní další úkoly podle tohoto zákona a jiných právních předpisů a úkoly, které jí uloží příslušné okresní nebo Ústřední komise.
ODDÍL PRVNÍ PŘÍPRAVA HLASOVÁNÍ
(1) Na hlasovacím lístku musí být uvedeno:
a) den, popřípadě dny konání referenda,
b) otázka nebo otázky anebo návrh pro hlasování (§ 3 ). Je-li více otázek, označí se pořadovými čísly. U každé otázky nebo u návrhu se vytisknou dva rámečky, z nichž jeden je nadepsán slovem "ano" a druhý slovem "ne",
c) poučení o způsobu hlasování.
(2) Každý hlasovací lístek musí být opatřen otiskem razítka Federální komise.
(3) Federální komise stanoví vzor hlasovacího lístku a zašle jej federálnímu ministerstvu vnitra, které v součinnosti s ministerstvy vnitra republik zajistí, aby hlasovací lístky byly vytištěny a v potřebném množství doručeny příslušným orgánům obcí.
(4) Příslušný orgán obce zajistí, aby hlasovací lístky byly doručeny nejpozději 3 dny před konáním referenda všem oprávněným občanům a v den konání referenda všem okrskovým komisím.
(5) Je-li referendum vyhlášeno jen v České republice nebo jen ve Slovenské republice (čl. 3 odst. 2 ústavního zákona), náleží působnost podle odstavce 3 Ústřední komisi a ministerstvu vnitra příslušné republiky. Na hlasovacím lístku se otiskne razítko Ústřední komise příslušné republiky (odstavec 2 ).
O informování oprávněných občanů o době a místu konání hlasování v obci platí obdobně ustanovení příslušných volebních zákonů o informování voličů s tím, že působnost bývalých místních národních výborů náleží příslušným orgánům obcí.
(1) Dobou kampaně před referendem se pro účely tohoto zákona rozumí období počínající 12 dnů a končící 2 dny před konáním referenda. Doba mezi dnem vyhlášení referenda a konáním referenda nesmí být kratší než 20 dnů.
(2) Je-li referendum vyhlášeno současně v obou republikách (čl. 3 odst. 1 ústavního zákona), mají politické strany a politická hnutí, uvedené v § 13 odst. 1 a v § 14 odst. 1 , právo, aby jim v době kampaně před referendem každý, kdo získal oprávnění k televiznímu a rozhlasovému vysílání na základě zákona Federálního shromáždění, zákona České národní rady nebo zákona Slovenské národní rady, poskytl bezplatně celkem 15 hodin vysílacího času na každém svém vysílacím okruhu.
(3) Je-li referendum vyhlášeno jen v jedné republice (čl. 3 odst. 2 ústavního zákona), mají politické strany a politická hnutí, uvedené v § 14 odst. 1 , právo, aby jim v době kampaně před referendem každý, kdo získal oprávnění k televiznímu a rozhlasovému vysílání na základě zákona národní rady příslušné republiky, poskytl bezplatně celkem 15 hodin vysílacího času na každém svém vysílacím okruhu.
(4) 15 hodin vysílacího času poskytnutého politickým stranám a politickým hnutím podle odstavce 2 nebo 3 se mezi politické strany a politická hnutí rozdělí úměrně k celkovému počtu členů jejich poslaneckých klubů v příslušných zákonodárných sborech s tím, že každému z těchto politických stran a politických hnutí musí být poskytnuto alespoň 10 minut vysílacího času.
(5) Případné spory o poskytnutí vysílacího času podle odstavců 1 , 2 a 4 rozhoduje Federální komise, jde-li o referendum vyhlášené podle čl. 3 odst. 1 ústavního zákona, případné spory o poskytnutí vysílacího času podle odstavců 1 , 3 a 4 rozhoduje Ústřední komise příslušné republiky, jde-li o referendum vyhlášené jen v jedné republice podle čl. 3 odst. 2 ústavního zákona.
(6) Úhrady za užívání telekomunikačního zařízení14) se hradí v rozsahu vysílacího času poskytnutého podle odstavce 2 ze státního rozpočtu federace a v rozsahu vysílacího času poskytnutého podle odstavce 3 ze státního rozpočtu příslušné republiky.
(7) Po uplynutí doby kampaně před referendem (odstavec 1 ) je další přesvědčování pro určitý způsob hlasování v referendu slovem, písmem, zvukem a obrazem zakázáno ve veřejných informačních prostředcích, v budovách, kde sídlí okrskové komise a v jejich bezprostředním okolí. Zveřejňovat výsledky průzkumů veřejného mínění, týkajících se otázek předložených v referendu, je dovoleno nejdéle do sedmého dne před dnem konání referenda.
(8) Členové komisí a pracovníci jejich odborných útvarů nesmějí poskytovat informace o průběhu a dílčích výsledcích hlasování až do podepsání zápisu o výsledku hlasování.
(9) V průběhu hlasování (§ 6 ) je zakázáno uveřejňovat výsledky průzkumů hlasování.
(1) Oprávněný občan hlasuje osobně; zastoupení není přípustné.
(2) Oprávněný občan hlasuje odevzdáním platného hlasovacího lístku, na kterém v příslušném rámečku křížkem vyznačí, že na otázku nebo návrh odpovídá "ano" nebo že na otázku nebo návrh odpovídá "ne". Hlasování je tajné.
(3) Oprávněný občan se zdrží hlasování odevzdáním nevyplněného platného hlasovacího lístku.
(4) Je-li v referendu rozhodováno o více otázkách, platí ustanovení odstavců 2 a 3 pro každou z těchto otázek samostatně.
(1) Hlasování je neplatné, jestliže byl odevzdán hlasovací lístek bez úřední obálky anebo jestliže v odevzdané úřední obálce není žádný hlasovací lístek nebo je v ní více hlasovacích lístků nebo je v ní pouze písemnost, která není úředním hlasovacím lístkem (§ 17 ).
(2) Hlasovací lístek (§ 17 ) je neplatný, je-li přetržen na dvě nebo více částí anebo je-li vyplněn jiným způsobem, než jak je stanoveno v § 20 odst. 2 a 3 nebo je jinak upraven.
(3) O platnosti úřední obálky, o platnosti hlasování a o platnosti hlasovacího lístku rozhoduje okrsková komise.
Jinak o přípravách v místnosti pro hlasování, prostorách pro úpravu hlasovacích lístků, zahájení hlasování, hlasování, pořádku v místnosti pro hlasování a v jejím bezprostředním okolí, přerušení hlasování a ukončení hlasování platí přiměřeně odpovídající ustanovení příslušných volebních zákonů.
ČÁST ŠESTÁ ZJIŠTĚNÍ VÝSLEDKŮ REFERENDA
§ 23 Sčítání hlasů okrskovou komisí
(1) Po otevření schránky pro hlasování vyloučí okrsková komise hlasovací lístky odevzdané bez úřední obálky. Po sečtení odevzdaných úředních obálek a při vynětí hlasovacích lístků z těchto obálek vyloučí případy neplatného hlasování (§ 21 odst. 1 ) a zjistí:
a) celkový počet odevzdaných hlasovacích lístků,
b) počet neplatných hlasovacích lístků (§ 21 odst. 2 ), který vyloučí z dalšího sčítání,
c) počet platných hlasovacích lístků,
d) počet hlasů "ano" a počet hlasů "ne" ke každé jednotlivé otázce nebo k návrhu,
e) počet zdržení se hlasování (§ 20 odst. 3 ) u každé jednotlivé otázky nebo u návrhu.
(2) Jinak pro postup při sčítání hlasů okrskovou komisí platí přiměřeně ustanovení příslušných volebních zákonů o sčítání hlasů okrskovou volební komisí.
§ 24 Zápis o průběhu a výsledku hlasování v okrsku
(1) Okrsková komise vyhotoví ve dvojím stejnopisu zápis o průběhu a výsledku hlasování, který podepíší předseda, místopředseda a ostatní členové komise. Důvody případného odmítnutí podpisu se poznamenají.
(2) V zápise okrskové komise o průběhu a výsledku hlasování musí být uvedeny:
a) doba zahájení a ukončení hlasování, popřípadě jeho přerušení,
b) počet oprávněných občanů zapsaných v okrsku do seznamu pro hlasování,
c) počet oprávněných občanů, kterým byly vydány úřední obálky,
d) počet odevzdaných úředních obálek,
e) počet odevzdaných platných a počet odevzdaných neplatných hlasovacích lístků,
f) počet hlasů "ano" a počet hlasů "ne" ke každé jednotlivé otázce nebo k návrhu,
g) počet zdržení se hlasování u každé jednotlivé otázky nebo u návrhu.
(3) K zápisu okrsková komise přiloží stručnou zprávu o obsahu stížností, které jí byly podány, a usneseních, která k nim přijala.
(4) Po podepsání obou stejnopisů zápisu o průběhu a výsledku hlasování předseda okrskové komise jedno vyhotovení zápisu odevzdá neprodleně okresní komisi a vyčká jejího pokynu k ukončení činnosti okrskové komise.
(5) Okrsková komise zapečetí odevzdané hlasovací lístky, úřední obálky a seznamy pro hlasování a předá je spolu s ostatními doklady o hlasování do úschovy příslušnému orgánu obce.
(1) Okresní komise vyhotoví ve dvojím stejnopisu zápis o výsledku hlasování v okrese, který podepíší předseda, místopředsedové a ostatní členové komise. Důvody případného odmítnutí podpisu se poznamenají.
(2) Okresní komise provádí sčítání a zjišťuje výsledky hlasování v okrese na základě zápisů o průběhu a výsledku hlasování odevzdaných okrskovými komisemi.
(3) V zápisu okresní komise musí být uvedeny:
a) počet okrsků v okrese a počet okrskových komisí, které zaslaly zápis o průběhu a výsledku hlasování,
b) celkový počet oprávněných občanů zapsaných v seznamech pro hlasování v rámci okresu,
c) celkový počet oprávněných občanů, kterým byly v rámci okresu vydány úřední obálky,
d) celkový počet odevzdaných úředních obálek v rámci okresu,
e) celkový počet odevzdaných platných hlasovacích lístků a celkový počet odevzdaných neplatných hlasovacích lístků v rámci okresu,
f) celkový počet hlasů "ano" a celkový počet hlasů "ne" ke každé jednotlivé otázce nebo k návrhu v rámci okresu,
g) celkový počet zdržení se hlasování u každé jednotlivé otázky nebo u návrhu v rámci okresu.
(4) K zápisu okresní komise přiloží stručnou zprávu o obsahu stížností, které jí byly podány a usneseních, která k nim přijala, jakož i o případech porušení právních předpisů při přípravě a provádění referenda, nebyla-li zjištěná závada odstraněna.
(5) Po podepsání obou stejnopisů zápisu o vý sledku hlasování v okrsku odevzdá předseda okresní komise jeden stejnopis zápisu neprodleně ústřední komisi příslušné republiky a vyčká jejího pokynu k ukončení činnosti okresní komise. Ostatní doklady o hlasování předá do úschovy příslušnému okresnímu úřadu.
(1) Ústřední komise vyhotoví v potřebném počtu stejnopisů zápis o výsledku hlasování v příslušné republice, který podepíší předseda, místopředsedové a ostatní členové Ústřední komise. Důvody případného odmítnutí podpisu se poznamenají.
(2) Ústřední komise přezkoumá zápisy okresních komisí a na jejich základě provádí sčítání a zjišťuje výsledky hlasování v rámci příslušné republiky.
(3) V zápisu Ústřední komise uvede:
a) celkový počet okresů a okrsků v rámci republiky a celkový počet okrskových a okresních komisí, které odevzdaly zápis o výsledku hlasování,
b) celkový počet oprávněných občanů zapsaných v seznamech pro hlasování v rámci republiky,
c) celkový počet oprávněných občanů, kterým byly v rámci republiky vydány úřední obálky,
d) celkový počet odevzdaných úředních obálek v rámci republiky,
e) celkový počet odevzdaných platných hlasovacích lístků a celkový počet odevzdaných neplatných hlasovacích lístků v rámci republiky,
f) celkový počet hlasů "ano" a celkový počet hlasů "ne" ke každé jednotlivé otázce nebo k návrhu v rámci republiky,
g) celkový počet zdržení se hlasování u každé jednotlivé otázky nebo u návrhu v rámci republiky.
(4) V zápisu Ústřední komise dále uvede stručný obsah stížností, které jí byly podány a usnesení, která k nim přijala, jakož i případy porušení právních předpisů při přípravě a provádění referenda, nebyla-li zjištěná závada odstraněna.
(5) Po podepsání všech stejnopisů zápisu o výsledku hlasování v republice odevzdá předseda Ústřední komise jeden stejnopis zápisu neprodleně předsednictvu národní rady příslušné republiky. Jde-li o referendum vykonané podle čl. 3 odst. 2 ústavního zákona, zašle dále neprodleně po jednom stejnopisu zápisu předsednictvu národní rady druhé republiky, předsednictvu Federálního shromáždění a prezidentovi České a Slovenské Federativní Republiky. Jde-li o referendum vykonané podle čl. 3 odst. 1 ústavního zákona, odevzdá neprodleně též čtyři stejnopisy zápisu o výsledku hlasování v republice Federální komisi a vyčká jejího pokynu k ukončení činnosti Ústřední komise. Dokumentaci o činnosti Ústřední komise předá její předseda do úschovy ministerstvu vnitra příslušné republiky.
(6) Neprodleně po odeslání zápisu (odstavec 5 ) zveřejní Ústřední komise pro referendum České republiky prostřednictvím Československé tiskové kanceláře České republiky, nebo Ústřední komise pro referendum Slovenské republiky prostřednictvím Československé tiskové kanceláře Slovenské republiky, výsledky hlasování v příslušné republice [odstavec 3 písm. b) , e) , f) , g) ].
(1) Federální komise vyhotoví v potřebném počtu stejnopisů zápis o výsledku hlasování v České a Slovenské Federativní Republice, který podepíší předseda, místopředsedové a ostatní členové Federální komise. Důvody případného odmítnutí podpisu se poznamenají.
(2) Federální komise přezkoumá zápisy Ústředních komisí republik a výsledek přezkoumání uvede v zápisu.
(3) V zápisu Federální komise dále uvede stručný obsah stížností, které jí byly podány, a usnesení, která k nim přijala, jakož i případy porušení právních předpisů při přípravě a provádění referenda, nebyla-li zjištěná závada odstraněna.
(4) Po podepsání všech stejnopisů zápisu Federální komise odevzdá její předseda jeden stejnopis zápisu spolu se zápisy Ústředních komisí obou republik neprodleně předsednictvu Federálního shromáždění a po jednom stejnopisu zápisu spolu se zápisy Ústředních komisí obou republik zašle předsednictvům národních rad obou republik a prezidentu České a Slovenské Federativní Republiky.
(5) Neprodleně po podepsání zápisu (odstavec 4 ) Federální komise zveřejní prostřednictvím Československé tiskové kanceláře výsledky hlasování v České republice a ve Slovenské republice [§ 26 odst. 3 písm. b) , e) , f) , g) ].
ČÁST SEDMÁ OPATŘENÍ K ZAJIŠTĚNÍ REFERENDA
§ 28 Opatření pomocných prostředků
(1) Všechny pomocné prostředky, zejména místnosti pro hlasování a potřeby pro ně, zajistí pro okrskové komise příslušné orgány obcí.
(2) Pro okresní komise zajistí pomocné prostředky příslušný okresní úřad, v hlavním městě Praze magistrátní úřad.
§ 29 Spolupráce jiných orgánů a osob
(1) Všechny státní orgány a orgány místní samosprávy jsou povinny spolupůsobit při provádění tohoto zákona.
(2) Fyzické i právnické osoby podnikající v oboru polygrafické činnosti jsou povinny, v rozsahu odpovídajícím technickým možnostem jejich provozu, na žádost státních orgánů nebo orgánů místní samosprávy plnících úkoly podle tohoto zákona za úplatu zajistit, aby hlasovací lístky, legitimační lístky, hlasovací průkazy a všechny ostatní dokumenty potřebné pro referendum byly včas a řádně rozmnoženy. Nároky na náhradu škody vzniklé při plnění těchto úkolů nejsou tímto ustanovením dotčeny.
O nárocích členů komisí platí obdobně ustanovení příslušných volebních zákonů o nárocích členů volebních komisí.
§ 31 Úhrada nákladů spojených s referendem
(1) Výdaje spojené s přípravou, provedením a zjišťováním výsledků referenda vyhlášeného podle čl. 3 odst. 1 ústavního zákona se hradí ze státního rozpočtu federace. Federální ministerstvo financí stanoví způsob úhrady výdajů, které vznikly republikám a obcím.
(2) Výdaje spojené s přípravou, provedením a zjišťováním výsledků referenda vyhlášeného podle čl. 3 odst. 2 ústavního zákona se hradí ze státního rozpočtu republiky, v níž bylo referendum vyhlášeno. Ministerstvo financí příslušné republiky stanoví způsob úhrady výdajů, které vznikly obcím.
(3) Výdaji podle odstavců 1 a 2 nejsou výdaje spojené s kampaní před referendem, s výjimkou úhrad za užívání telekomunikačního zařízení (§ 19 odst. 6 ).
(1) Jde-li o referendum vyhlášené podle čl. 1 odst. 1 a čl. 3 odst. 1 ústavního zákona, je přijato rozhodnutí, vyslovila-li se nadpoloviční většina všech oprávněných občanů v každé z republik (čl. 5 odst. 1 ústavního zákona) k předložené otázce "ano" nebo vyslovila-li se "ne".
(2) Jde-li o referendum vyhlášené podle čl. 1 odst. 2 a čl. 3 odst. 2 ústavního zákona, je přijato rozhodnutí, vyslovila-li se nadpoloviční většina všech oprávněných občanů v příslušné republice (čl. 5 odst. 2 ústavního zákona) k předloženému návrhu "ano" nebo vyslovila-li se "ne".
(3) Rozhodnutí podle odstavce 1 je výsledkem referenda ve smyslu čl. 6 odst. 1 ústavního zákona; má závaznost ústavního zákona Federálního shromáždění a nabývá účinnosti dnem vyhlášení rozhodnutí přijatého v referendu (§ 33 odst. 1 ) ve Sbírce zákonů.
(4) Lhůta podle čl. 6 odst. 2 ústavního zákona se počítá ode dne, kdy rozhodnutí přijaté v referendu (§ 33 odst. 2 ) bylo vyhlášeno ve Sbírce zákonů.
(5) Za vykonané referendum ve smyslu čl. 5 odst. 5 ústavního zákona se považuje referendum, v němž bylo přijato rozhodnutí (odstavce 1 , 2 ), jakož i referendum, v němž rozhodnutí nebylo přijato.
§ 33 Vyhlášení výsledku referenda
(1) Rozhodnutí přijaté v referendu k zásadní otázce formy státoprávního uspořádání České a Slovenské Federativní Republiky (čl. 1 odst. 1 , čl. 3 odst. 1 ústavního zákona), vyhlásí předsednictvo Federálního shromáždění jako zákon Federálního shromáždění. Vyhlášení v referendu přijatého rozhodnutí musí obsahovat tyto údaje:
a) že se referendum konalo současně v České republice i ve Slovenské republice,
b) den, popřípadě dny konání referenda,
c) celkový počet oprávněných občanů,
d) celkový počet oprávněných občanů, kteří na otázku odpověděli "ano" a celkový počet oprávněných občanů, kteří na otázku odpověděli "ne",
e) celkový počet oprávněných občanů, kteří se zúčastnili hlasování,
f) otázka nebo otázky, k nimž bylo přijato shodné rozhodnutí (§ 32 odst. 1 ) v České republice i ve Slovenské republice a obsah tohoto rozhodnutí,
g) ustanovení o tom, že rozhodnutí přijaté v referendu má závaznost ústavního zákona Federálního shromáždění.
(2) Rozhodnutí přijaté v referendu o návrhu na vystoupení České republiky nebo Slovenské republiky z České a Slovenské Federativní Republiky (čl. 1 odst. 2 , čl. 3 odst. 2 ústavního zákona), vyhlásí předsednictvo národní rady příslušné republiky jako zákon národní rady. Vyhlášení v referendu přijatého rozhodnutí musí obsahovat tyto údaje:
a) že se referendum konalo v České republice nebo ve Slovenské republice,
b) den, popřípadě dny konání referenda,
c) celkový počet oprávněných občanů,
d) celkový počet oprávněných občanů, kteří na návrh odpověděli "ano", a celkový počet oprávněných občanů, kteří na návrh odpověděli "ne",
e) že v referendu bylo přijato rozhodnutí (§ 32 odst. 2 ) o návrhu na vystoupení příslušné republiky z České a Slovenské Federativní Republiky a obsah tohoto rozhodnutí,
f) poučení o dni zániku České a Slovenské Federativní Republiky, pokud byl návrh podle čl. 1 odst. 2 ústavního zákona přijat alespoň v jedné z republik.
§ 34 Přezkoumání ústavnosti postupu referenda
(1) Žádost o přezkoumání ústavnosti postupu referenda (čl. 5 odst. 4 ústavního zákona) může být Ústavnímu soudu České a Slovenské Federativní Republiky (dále jen "Ústavní soud") podána po vyhlášení referenda (čl. 2 ústavního zákona); žádost mu musí být doručena do 10 dnů ode dne, kdy k porušení ústavního zákona došlo, nejpozději však do 10 dnů od podepsání zápisu Federální komise (§ 27 ), jde-li o referendum vyhlášené podle čl. 1 odst. 1 a čl. 3 odst. 1 ústavního zákona, nebo od podepsání zápisu Ústřední komise příslušné republiky (§ 26 ), jde-li o referendum vyhlášené podle čl. 1 odst. 2 a čl. 3 odst. 2 ústavního zákona.
(2) Pokud žádost o přezkoumání ústavnosti postupu referenda, vyhlášeného podle čl. 3 odst. 1 ústavního zákona, nebyla Ústavnímu soudu doručena ve lhůtách podle odstavce 1 , zašle předsednictvo Federálního shromáždění rozhodnutí přijaté v referendu (§ 33 odst. 1 ) k vyhlášení ve Sbírce zákonů (čl. 5 odst. 3 ústavního zákona) do 3 dnů po uplynutí nejzazší lhůty podle odstavce 1 .
(3) Pokud žádost o přezkoumání ústavnosti postupu referenda, vyhlášeného podle čl. 3 odst. 2 ústavního zákona, nebyla Ústavnímu soudu doručena ve lhůtách podle odstavce 1 , zašle předsednictvo národní rady příslušné republiky rozhodnutí přijaté v referendu (§ 33 odst. 2 ) k vyhlášení ve Sbírce zákonů (čl. 5 odst. 3 ústavního zákona) do 3 dnů po uplynutí nejzazší lhůty podle odstavce 1 .
(4) Byla-li žádost o přezkoumání ústavnosti postupu referenda Ústavnímu soudu doručena ve lhůtách podle odstavce 1 , avšak Ústavní soud porušení ústavnosti postupu referenda nezjistil, zašle předsednictvo Federálního shromáždění, jde-li o referendum vyhlášené podle čl. 3 odst. 1 ústavního zákona, nebo předsednictvo národní rady příslušné republiky, jde-li o referendum vyhlášené podle čl. 3 odst. 2 ústavního zákona, rozhodnutí přijaté v referendu (§ 33 odst. 1 , 2 ústavního zákona) k vyhlášení ve Sbírce zákonů (čl. 5 odst. 3 ústavního zákona) do 3 dnů od vyhlášení nálezu Ústavního soudu.
Řízení před Ústavním soudem podle čl. 5 odst. 4 ústavního zákona upravuje zvláštní zákon.15)
(1) Federální ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem vnitra České republiky a ministerstvem vnitra Slovenské republiky stanoví:
a) vzory seznamů pro hlasování, legitimačních lístků, hlasovacích průkazů, zápisů komisí a popřípadě dalších dokladů pro referendum,
b) podrobnosti o úkolech příslušných orgánů obcí při
1. vytváření okrsků pro hlasování,
2. sestavování a vedení seznamů pro hlasování,
3. vystavování legitimačních lístků pro hlasování a hlasovacích průkazů,
4. zajišťování a vybavování místností pro hlasování,
5. úschově hlasovacích lístků a jiných dokladů o hlasování.
(2) Federální statistický úřad v dohodě s federálním ministerstvem vnitra, ministerstvem vnitra České republiky a ministerstvem vnitra Slovenské republiky a v součinnosti s Českým statistickým úřadem a Slovenským statistickým úřadem vydá metodiku zpracování výsledků hlasování.
(3) Je-li referendum vyhlášeno jen v České republice nebo jen ve Slovenské republice (čl. 3 odst. 2 ústavního zákona), náleží působnost podle odstavce 1 ministerstvu vnitra příslušné republiky, které jí vykonává v dohodě s federálním ministerstvem vnitra; působnost podle odstavce 2 náleží ústřednímu statistickému orgánu příslušné republiky, který ji vykonává v dohodě s ministerstvem vnitra příslušné republiky.
§ 177 trestního zákona č. 140/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zní:
"§ 177 Maření přípravy a průběhu voleb nebo referenda
Kdo jinému násilím nebo pohrůžkou násilí nebo lstí brání ve výkonu volebního práva nebo hlasovacího práva v referendu anebo jiného takovým způsobem k výkonu volebního práva nebo hlasovacího práva v referendu nutí, nebo kdo padělá údaje v dokladu o počtu členů politické strany nebo na petici pro volební účely nebo v jiném dokumentu souvisejícím s volbami nebo referendem anebo vědomě použije takového dokumentu jako pravého, nebo kdo vědomě nesprávně sečte hlasy či poruší tajnost hlasování, nebo kdo jinak hrubým způsobem maří přípravy nebo průběh voleb do zákonodárných sborů nebo orgánů místní samosprávy anebo přípravy nebo průběh referenda, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta. ".
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r.
1) Ústavní zákon č. 327/1991 Sb. , o referendu.
2) Zákon ČNR č. 54/1990 Sb., o volbách do České národní rady, ve znění pozdějších předpisů.
3) Zákon SNR č. 80/1990 Sb., o volbách do Slovenské národní rady.
4) § 5 odst. 2 písm. b), § 9 odst. 2 písm. a) a § 24 zákona č. 20/1966 Sb. , o péči o zdraví lidu.
5) Čl. 41 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění pozdějších ústavních zákonů.
6) § 8 a 11 zákona č. 131/1989 Sb., o Sbírce zákonů, ve znění zákona č. 426/1990 Sb.
7) § 3 odst. 1 a 2 a § 44 odst. 1 a 2 zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení).
§ 22 zákona ČNR č. 418/1990 Sb.
, o hlavním městě Praze.
8) § 13 odst. 1a § 24 odst. 2 zákona SNR č. 369/1990 Sb., o obecním zřízení.
§ 17 odst. 1 zákona SNR č. 377/1990 Sb., o hlavním městě Slovenské republiky Bratislavě.
§ 15 odst. 1 zákona SNR č. 401/1990 Sb., o městě Košice.
9) Zákon č. 36/1960 Sb.
, o územním členění státu, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon SNR č. 517/1990 Sb., o územním a správním členění Slovenské republiky.
10) Zákon č. 424/1991 Sb. , o sdružování v politických stranách a v politických hnutích.
11) § 8 zákona č. 56/1991 Sb., o jednacím řádu Federálního shromáždění.
12) § 55b zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, ve znění zákona ČNR č. 280/1991 Sb.
§ 17 zákona SNR č. 45/1989 Sb., o poslancích Slovenské národní rady.
13) Zákon ČNR č. 368/1990 Sb.
, o volbách do zastupitelstev v obcích.
Zákon SNR č. 346/1990 Sb., o volbách do orgánů samosprávy obcí.
14) Zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích.
15) Zákon č. 491/1991 Sb. , o organizaci Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky a o řízení před ním.