Vyhláška Českého báňského úřadu kterou se stanoví požadavky na izolační sebezáchranné přístroje s chemicky vázaným kyslíkem
Český báňský úřad stanoví podle § 6 odst. 6 písm. a) zákona České národní rady č. 61/1988 Sb. , o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě:
Tato vyhláška stanoví požadavky na izolační sebezáchranné přístroje s chemicky vázaným kyslíkem (dále jen "sebezáchranné přístroje"), které jsou určeny k použití pro únik osob z prostor s nedýchatelným ovzduším při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem.
(1) Pro činnosti podle § 1 může být používán jen takový typ sebezáchranného přístroje, který ve svém celku a jednotlivých částech splňuje požadavky této vyhlášky. Splnění požadavků se zjišťuje na základě výsledků kontrolních testů. Kontrolní testy slouží ke standardizovanému a reprodukovatelnému ověření vybraných technických parametrů přístroje nebo jeho částí.
Zrušen ke dni 1.1.2002 novelou č. 447/2001 Sb.
ČÁST DRUHÁ TECHNICKÉ POŽADAVKY
§ 3 Popis sebezáchranného přístroje
Sebezáchranný přístroj je konstrukčně proveden tak, že výdechové vzdušiny jsou vedeny z úst do okruhu, který obsahuje vhodně zapouzdřenou regenerační hmotu pohlcující kysličník uhličitý a vodní páru a uvolňující kyslík. Vzdušiny jsou dále vedeny do dýchacího vaku, z něhož jsou opět vdechovány. Přebytek vzdušin se odvádí přetlakovým ventilem do ovzduší.
(1) Pro každý typ sebezáchranného přístroje musí být výrobcem udána ochranná doba, která musí být uvedena v technické dokumentaci dodávané s přístrojem.
(2) Ochranná doba se ověřuje testem ochranné doby na zkušebním zařízení s umělými plícemi. Kromě toho musí být přístroj podroben praktickým funkčním zkouškám, které se co nejvíce podobají podmínkám v praxi.
(3) Sebezáchranné přístroje se podle délky ochranné doby dělí na
a) sebezáchranné přístroje s ochrannou dobou do 30 minut včetně,
b) sebezáchranné přístroje s ochrannou dobou nad 30 minut.
(4) Sebezáchranné přístroje podle odstavce 3 písm. a) musí být uzpůsobeny k trvalému nošení na těle. Proto musí být vhodně tvarovány a vybaveny řemenem (páskem) nebo jiným vhodným popruhem umožňujícím neobtěžující a bezpečné nošení přístroje na těle při všech pracích a činnostech.
§ 5 Základní konstrukční požadavky
(1) Sebezáchranný přístroj musí být oblé a kompaktní konstrukce s vyloučením ostrých rohů a hran.
(2) Sebezáchranný přístroj musí být dostatečně odolný proti mechanickému poškození při přenášení, dopravě, ukládání a skladování, jakož i při vlastním použití.
(3) Konstrukce sebezáchranného přístroje musí umožňovat rychlé, jednoduché a nenamáhavé otevření a nasazení, a to i ve ztížených podmínkách, například ve tmě a v omezeném prostoru.
(4) Sebezáchranný přístroj musí zajistit ochranu dýchacího ústrojí pracovníka v klidu i při úniku.
(5) Během použití sebezáchranného přístroje se do dýchacích orgánů pracovníka nesmí dostat aerosoly, prachy nebo páry z chemických činidel nebo konstrukčních materiálů, a to v množství, které by mohlo působit dráždivě nebo výrazně odpudivě nebo způsobit poškození zdraví.
(6) Konstrukce sebezáchranného přístroje musí při dodržení návodu k použití vyloučit možnost popálení uživatele o zahřáté části přístroje.
(7) Sebezáchranný přístroj a všechny jeho části, které se dostávají do styku s vnějším prostředím, musí mít takové vlastnosti, aby nemohly být příčinou zapálení hořlavých plynů a par.
(8) Sebezáchranný přístroj a jeho části musí být odolné proti korozi, klimatickým vlivům a vlivům pracovního prostředí.
(9) Sebezáchranný přístroj určený pro prostředí s teplotou pod 0° C nebo pro důl s nebezpečím průtrží hornin, uhlí a plynů musí mít spouštěcí zařízení.
§ 6 Požadavky na konstrukci částí
(1) Pouzdro sebezáchranného přístroje musí zaručovat těsnost přístroje po celou užitnou dobu. Konstrukce přístroje musí umožňovat periodickou kontrolu těsnosti.
(2) Je-li sebezáchranný přístroj konstruován jako ústenkový, musí ústenka zaručovat spolehlivou těsnost. Nosní svorka musí být flexibilně připojena k ústence a musí umožňovat dostatečné utěsnění nosu.
(3) Hadice musí být z pružného a dostatečně flexibilního materiálu, který odolává stárnutí v kyslíkovém prostředí po celou užitnou dobu sebezáchranného přístroje. Nesmí omezovat pohyby hlavy.
(4) Dýchací vak musí být zhotoven z elastického, pevného materiálu, který odolává stárnutí v kyslíkovém prostředí a je odolný proti prachu vyvíječové hmoty. Nesmí se slepovat ani při dlouhodobém skladování a nesmí se rozlepit při nebo po použití přístroje. Užitečný objem vaku nesmí být menší než pět litrů.
(5) Sebezáchranný přístroj musí být opatřen přetlakovým ventilem automaticky pracujícím v rozpětí přetlaků 0,1 až 0,35 kPa. U přístrojů vybavených spouštěcím zařízením nesmí odpor ventilu překročit 0,6 kPa při průtoku vzdušin 60 l.min-1 .
(6) Je-li sebezáchranný přístroj vybaven dýchacími ventily, musí tyto spolehlivě ovládat dýchací okruh.
(7) Zámek ochranného obalu sebezáchranného přístroje musí být snadno a rychle otevíratelný a jeho konstrukce musí vyloučit možnost náhodného otevření. Porušení zámku musí být na sebezáchranném přístroji snadno zjistitelné. Síla vynaložená na odtržení každého prvku zámku a na oddělení části zámku a obalu nesmí být větší než 300 N.
(8) Spouštěcí zařízení, je-li jím sebezáchranný přístroj vybaven, musí během 40 sekund po spuštění uvolnit alespoň 3,5 l kyslíku.
(1) Součet vdechových a výdechových odporů měřených během testu ochranné doby nesmí překročit tyto hodnoty:
a) u přístrojů podle § 4 odst. 3 písm. a) 1,6 kPa, přičemž nejvyšší jednotlivý odpor nesmí překročit 1,0 kPa,
b) u přístrojů podle § 4 odst. 3 písm. b) 1,3 kPa, přičemž nejvyšší jednotlivý odpor nesmí překročit 0,75 kPa.
(2) Teplota vzdušin měřená bezprostředně v přípojce lícnicové části nesmí po celou dobu testu ochranné doby překročit 55 °C.
(3) Koncentrace kyslíku ve vdechované vzdušině může do dvou minut od zahájení zkoušky krátkodobě poklesnout až na 17 %, jinak nesmí během testu ochranné doby poklesnout pod 21 %.
(4) Koncentrace kysličníku uhličitého ve vdechované vzdušině nesmí během testu ochranné doby překročit průměrnou hodnotu 1,5 %, avšak v žádném případě nesmí překročit hodnotu 3,0 %.
(1) Sebezáchranný přístroj musí mít dostatečnou mechanickou odolnost a musí být dostatečně odolný proti zvýšené a snížené teplotě.
(2) Sebezáchranný přístroj musí dostatečně odolávat mechanickým vlivům při dopravě, nošení, uložení, skladování a použití.
(3) Sebezáchranný přístroj a všechny jeho části musí být spolehlivě funkční při zvýšených nebo snížených teplotách, kterým by mohl být vystaven.
(1) Sebezáchranné přístroje stejného typu (modelu) musí mít, s výjimkou požadavků uvedených v odstavci 2 , shodné označení, které musí být viditelné i bez otevření přístroje.
(2) Součástí označení podle odstavce 1 je i výrobní číslo a číslo série, popřípadě rok a měsíc výroby.
(3) Označení musí být trvanlivé a zřetelné po celou dobu používání sebezáchranného přístroje. Přístroje s nečitelným nebo neúplným označením nesmí být používány.
(4) Označení podle odstavce 2 musí být na sebezáchranném přístroji zachováno i po jeho otevření a použití.
§ 10 Návod k použití a instrukce
(1) Ke každému typu sebezáchranného přístroje musí být k dispozici návod k použití v českém jazyce.
(2) Návod k použití musí být jednoznačný a musí obsahovat všechny podstatné informace, které postačí osobě vycvičené v použití sebezáchranného přístroje k bezpečnému zacházení s přístrojem. Jmenovitě musí být uvedeno:
a) použití přístroje a případné omezení (časové, teplotní apod.),
b) kontrola při převzetí přístroje,
c) povinnosti při ztrátě přístroje,
(3) Organizace používající sebezáchranné přístroje musí mít k dispozici instrukci obsahující základní technické parametry, návod k použití a návod ke kontrole, skladování, přechovávání a likvidaci sebezáchranných přístrojů, vydanou revírní báňskou záchrannou stanicí pověřenou Českým báňským úřadem. Instrukci schvaluje Český báňský úřad.
ČÁST TŘETÍ USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
(1) Hodnoty technických požadavků podle § 7 nemusí být splněny u typů sebezáchranných přístrojů, které byly Českým báňským úřadem schváleny před nabytím účinnosti této vyhlášky.
(2) Sebezáchranné přístroje, u nichž byla užitná doba prodloužena podle dosavadních předpisů, mohou být používány do doby, na kterou byla jejich užitná doba prodloužena.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. března 1994.
Předseda:
v z. JUDr. Ing. Makarius CSc. v. r. náměstek