www.PravniPredpisy.cz - předpis č. 223/1995 Sb..

Vyhláška Ministerstva dopravy o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách

Ministerstvo dopravy stanoví podle § 52 zákona č. 114/1995 Sb. , o vnitrozemské plavbě (dále jen "zákon"):

§ 1

Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství.1)

§ 1a Plavební zóny vodních cest

(1) Pro účely této vyhlášky se vodní cesty rozdělují na plavební zóny:

a) zóna 1 - s výskytem vln o výšce do 2,0 m,

b) zóna 2 - s výskytem vln o výšce do 1,2 m,

c) zóna 3 - s výskytem vln o výšce do 0,6 m,

d) zóna 4 - s výskytem vln o výšce do 0,3 m.

(2) Plavební zóny sledovaných vodních cest České republiky jsou uvedeny v příloze č. 1.

§ 2 Určující znaky jednotlivých druhů plavidel (k § 9 odst. 1 zákona )

(1) Jednotlivé druhy plavidel tvoří

a) lodě, které se dále rozdělují na

1. osobní lodě,

2. nákladní motorové lodě,

3. tankové motorové lodě,

4. remorkéry,

5. vlečné čluny,

6. tlačné čluny,

7. převozní lodě,

8. speciální lodě,

b) malá plavidla, která se dále rozdělují na

1. malá plavidla bez vlastního strojního pohonu a bez plachet (dále jen "bez vlastního strojního pohonu"),

2. malá plavidla s vlastním strojním pohonem,

3. malá plavidla s plachtou (dále jen "plachetnice"),

c) plovoucí stroje,

d) plovoucí zařízení,

e) jiná ovladatelná plovoucí tělesa (dále jen "plovoucí těleso").

(2) Základním určujícím znakem lodě je její určení pro dopravu osob či nákladů nebo k vlečení či tlačení v sestavě plavidel.

(3) Dílčími určujícími znaky některých druhů lodí jsou dále

a) rozlišitelná příď a záď lodi a její vybavení kormidelním nebo jiným zařízením k jejímu ovládání při plavbě; tyto znaky nemusí splňovat tlačné čluny,

b) u osobní lodě doprava více než 12 osob,

c) u remorkéru jeho určení pouze k vlečení či tlačení v sestavě plavidel,

d) u převozní lodě její určení k dopravě cestujících, nákladu a vozidel z jednoho břehu vodní cesty na druhý, která je součástí přívozu navazujícího na pozemní komunikaci a nahrazujícího přemostění vodní cesty,

e) u speciální lodě její určení k jiným účelům než k dopravě osob či nákladů nebo k vlečení či tlačení v sestavě plavidel stanoveným v lodním osvědčení; speciální loď je např. požární loď, potápěčská loď, vyměřovací loď, rybářská loď, ledoborec, loď pro vojenské účely apod.

(4) Základním určujícím znakem plovoucího stroje je jeho určení a vybavení mechanickým zařízením pro práci na vodní cestě nebo v přístavu. Plovoucím strojem je např. plovoucí bagr, plovoucí jeřáb, plovoucí čerpací stanice, plovoucí beranidlo apod.

(5) Základním určujícím znakem plovoucího zařízení je, že není vybaveno vlastním strojním pohonem ani zařízením pro své ovládání při plavbě, není určeno pro opakované přemisťování na vodní cestě a je zpravidla vyvázané nebo jinak upevněné na stálém stanovišti. Plovoucím zařízením je např. plovoucí přístavní můstek, plovoucí dok, plovoucí garáž, plovoucí plovárna, botel apod.

§ 3 Podmínky technické a provozní způsobilosti jednotlivých druhů plavidel(k § 9 odst. 1 a k § 10 odst. 1 zákona )

(1) Technické podmínky způsobilosti všech druhů plavidel uvedených v § 2 odst. 1 písm. a) , c) , d) jsou uvedeny v příloze č. 2.

(2) Technické podmínky způsobilosti plavidel uvedených v § 2 odst. 1 písm. b) jsou uvedeny v příloze č. 3.

(3) Plavidla uvedená v § 2 odst. 1 písm. b) určená pro používání v půjčovně, plovárně nebo na koupališti a malé plavidlo používané jako záchranné musí mít na viditelném místě vyznačen nejvyšší přípustný počet osob, které smějí být na palubě, určený Státní plavební správou (dále jen "plavební správa") a musí být provedena jako nepotopitelná podle přílohy č. 3 bodu 2.02.1.

§ 4 Plavidla podléhající klasifikaci (k § 10 odst. 2 zákona )

(1) Z důvodu bezpečnosti plavby, práce, ochrany zdraví, životního prostředí a zamezení obecného ohrožení podléhají klasifikaci podle zákona všechny druhy plavidel uvedené v § 2 odst. 1 s výjimkou

a) malých plavidel, s kterými se neprovádí koncesovaná osobní vodní doprava,

b) plovoucích zařízení, kromě plovoucích zařízení uvedených v odst. 2 ,

c) plovoucích těles,

d) plavidel, jejichž způsobilost k provozu na vodní cestě potvrzuje platné lodní osvědčení plavidla vydané podle článku 22 Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně2) na základě technické prohlídky plavidla, jde-li o prodloužení platnosti lodního osvědčení,

e) převozních lodí s obsaditelností maximálně 12 osob výhradně provozovaných na vodních cestách dopravně významných využitelných, vodních cestách účelových a na ostatních vodních cestách.

(2) Plovoucí zařízení podléhající klasifikaci jsou botely a obdobná plavidla pro ubytování nebo stravování více než 12 osob, plovoucí doky a dílny, plovárny a přístavní můstky pro provoz koncesované osobní vodní dopravy.

(3) V rámci klasifikace je plavidlo zatříděno do klasifikačních tříd podle druhu, konstrukčního provedení, technicko provozních vlastností a plavební zóny, pro kterou je plavidlo určeno, přičemž přiznaná klasifikační třída plavidla je vyznačena v klasifikačním dokladu plavidla symbolem třídy podle pravidel pro klasifikaci a stavbu plavidel (dále jen "klasifikační pravidla") osoby, určené Ministerstvem dopravy (dále jen "uznaná klasifikační organizace").

§ 5 Plavidla podléhající cejchování(k § 17 odst. 1 zákona )

Cejchování podléhají všechna plavidla podle § 2 odst. 1 , jejichž největší přípustný výtlak přesahuje 100 m³ , s výjimkou malých plavidel, plovoucích zařízení a plovoucích těles.

§ 6 Vybavení plavidel lodními listinami(k § 18 odst. 2 zákona )

(1) Plavidla podléhající evidenci plavidel jsou vybavena lodními listinami. Lodní listiny jsou:

a) lodní osvědčení,

b) lodní deník,

c) seznam posádky a cestujících,

d) cejchovní průkaz,

e) kniha odběru zaolejovaných vod,

f) lodní osvědčení malého plavidla,

g) osvědčení plovoucího zařízení,

h) zvláštní povolení k provozu plavidla,

i) revizní kniha parních kotlů,

j) revizní kniha tlakových nádob,

k) povolení ke zřízení a provozu radiofonní stanice,

l) ostatní listiny (osvědčení určených technických zařízení, listiny týkající se plavby, které jsou vyžadovány v souladu s mezinárodními dohodami, doklady vydávané na základě jiných předpisů, které se vztahují na plavidla, apod.).

(2) Lodním osvědčením, lodním deníkem a seznamem posádky a cestujících, přičemž jako cestující se uvádějí osoby přítomné na plavidle po dobu delší než 24 hodin, musí být vybavena všechna plavidla podle § 2 odst. 1 podléhající evidenci s výjimkou malých plavidel, plovoucích zařízení a plovoucích těles.

(3) Knihou odběru zaolejovaných vod, ve které příslušná odběrní místa potvrzují odběr těchto vod z plavidla, musí být vybaveny všechny lodě s vlastním strojním pohonem a plovoucí stroje.

(4) Lodním osvědčením malého plavidla musí být vybavena malá plavidla podle § 2 odst. 1 písm. b) podléhající evidenci, přičemž malá plavidla podléhající evidenci a plující v zahraničí za účelem rekreace jeho provozovatele musí být vybavena ještě mezinárodním osvědčením pro rekreační plavidla.

(5) Osvědčením plovoucího zařízení musí být vybavena plovoucí zařízení podléhající evidenci.

(6) Zvláštním povolením k provozu plavidla musí být vybavena plovoucí tělesa a plavidla podle § 2 odst.1 podléhající evidenci, která nemají platné lodní osvědčení, lodní osvědčení malého plavidla nebo osvědčení plovoucího zařízení.

(7) Revizní kniha parních kotlů a revizní kniha tlakových nádob, včetně platných osvědčení těchto určených technických zařízení, musí být vedeny na plavidlech, na kterých jsou tato zařízení umístěna.

(8) Povolení ke zřízení radiofonní stanice musí být k dispozici na plavidle, na kterém jsou zřízeny radiofonní stanice. Na těchto plavidlech musí být veden i deník radiofonní stanice.

(9) Rozsah vybavení ostatními lodními listinami pro jednotlivé druhy plavidel podle § 2 odst. 1 podléhajících evidenci plavidel určí plavební správa při vydání osvědčení plavidla.

(10) Lodní deník, seznam posádky a cestujících, deník radiofonní stanice musí být vedeny řádně s tím, že vedení těchto listin začíná dnem, kdy plavidlo nebo lodní radiofonní stanice byly uvedeny do provozu, a končí dnem, kdy toto plavidlo nebo stanice byly trvale vyřazeny z provozu. Tyto listiny musí být uschovány po dobu tří let od posledního zápisu.

(11) Ztráta nebo znehodnocení lodní listiny musí být neprodleně oznámeny orgánu, který listinu vydal.

§ 7 Doba platnosti osvědčení plavidla(k § 10 odst. 5 zákona )

(1) Osvědčení plavidla se vydává pro plavidlo způsobilé k provozu na vodní cestě pro účely osvědčení způsobilosti plavidla k provozu na vodní cestě na dobu omezenou takto:

a) pro osobní lodě, tankové motorové lodě, tankové vlečné a tlačné čluny na dobu nejvýše pěti let,

b) pro nákladní motorové lodě, vlečné a tlačné čluny s výjimkou tankových člunů, remorkéry, převozní lodě, plovoucí stroje a speciální lodě na dobu nejvýše deseti let, u lodí starších 30 let na dobu nejvýše pěti let,

c) pro malá plavidla na dobu nejvýše osmi let, jde-li o nové plavidlo, a na dobu nejvýše čtyři roky, jde-li o plavidlo uvedené do provozu; při každé druhé prohlídce k prodloužení platnosti osvědčení musí být zkontrolována podponorová část plavidla, u plavidel starších 25 let se provede kontrola podponorové části při každé prohlídce; pro plavbu v zahraničí může být k lodnímu osvědčení malého plavidla vydáno mezinárodní osvědčení pro rekreační plavidlo na dobu nejvýše čtyř let,

d) pro plovoucí zařízení na dobu nejvýše deseti let.

(2) Doba platnosti osvědčení plavidla u plavidel podléhajících klasifikaci musí být shodná s dobou platnosti klasifikačního dokladu tohoto plavidla, anebo platnosti lodního osvědčení plavidla vydaného podle článku 22 Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně.

(3) Doba platnosti osvědčení plavidla může být u plavidla v provozu splňujícího podmínky způsobilosti k provozu na vodní cestě prodloužena na základě technické prohlídky nebo klasifikační prohlídky, nebo předložení platného lodního osvědčení plavidla vydaného podle článku 22 Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně nejvýše na dobu stanovenou podle odstavce 1 s respektováním ustanovení podle odstavce 2 .

§ 8 Plavidla podléhající pojištění (k § 19 odst. 1 zákona )

(1) Pojištění odpovědnosti za škodu z provozu plavidla podléhají všechny druhy plavidel uvedených v § 1 s výjimkou

a) vlečných a tlačných člunů nedopravujících nebezpečné věci,

b) malých plavidel, kterými se neprovádí koncesovaná osobní vodní doprava,

c) plovoucích zařízení,

d) plovoucích těles.

(2) Minimální limit plnění, na který musí být sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem plavidla, činí

a) 250 000 Kč u malých plavidel do maximálního výtlaku 10 tun, kterými se provádí koncesovaná vodní doprava, a u převozních lodí určených k přepravě méně než 12 cestujících,

b) 500 000 Kč u malých plavidel nad maximální výtlak 10 tun; kterými se provádí koncesovaná vodní doprava,

c) 40 000 Kč na jednoho cestujícího z celkového počtu cestujících uvedeného v lodním osvědčení u osobních lodí a převozních lodí určených k přepravě více než 12 cestujících,

d) 2 000 Kč na jeden kilowat (kW) z celkového výkonu motoru u remorkérů uvedeného v lodním osvědčení,

e) 1 000 Kč na jednu tunu maximálního výtlaku u nákladních motorových lodí, speciálních lodí a plovoucích strojů uvedeného v lodním osvědčení,

f) 1 500 Kč na jednu tunu nosnosti u tankových motorových lodí a lodí přepravujících nebezpečný náklad uvedené v lodním osvědčení.

Určená technická zařízení na plavidlech

§ 9

technických zařízení(k § 20 odst. 1 zákona )

(1) Určená technická zařízení na plavidlech jsou:

a) zařízení tlaková

1. kotle parní, kotle kapalinové včetně jejich příslušenství, s konstrukčním přetlakem vyšším než 0,05 MPa (0,5 bar),

2. tlakové nádoby s výjimkou tlakových nádob těžebních zařízení plovoucích strojů,

3. tlakové nádoby na dopravu plynů a kapalin vestavěné v plavidlech,

b) zařízení plynová

1. zařízení pro rozvod a spotřebu plynů včetně připojovacích zařízení,

2. speciální nádoby a zásobníky na přepravu zkapalněných topných plynů a nebezpečných látek,

c) elektrická zařízení silnoproudá

1. elektrická zařízení plavidel včetně přípojného kabelu ze břehu, jejichž napětí přesahuje 50 V a jimiž protéká stejnosměrný proud nad 25 mA nebo střídavý proud nad 10 mA, s výjimkou těžebních zařízení na plovoucích strojích,

2. zařízení na ochranu před atmosférickým přepětím na plavidlech,

d) zdvihací zařízení

1. jeřáby a zdvihadla mající nejméně jeden motorický pohon, s výjimkou těžebních zařízení na plovoucích strojích,

2. jeřáby a zdvihadla ruční.

§ 10 Rozsah odborné způsobilosti oprávněných osob(k § 21 zákona )

(1) Oprávněnou osobou pro technické prohlídky a zkoušky určených technických zařízení je inspektor určeného technického zařízení.

(2) Požadavky pro získání odborné způsobilosti inspektora určeného technického zařízení jsou:

a) znalost právních předpisů týkajících se vnitrozemské plavby a způsobilosti plavidel,

b) znalost obecně závazných právních, hygienických a bezpečnostních předpisů, týkajících se určených technických zařízení, jakož i mezinárodních úmluv, kterými je Česká republika v této oblasti vázána,

c) znalost způsobu provádění a dokladování prohlídek, revizí a zkoušek určených technických zařízení podle zvláštního předpisu3) a znalost konstrukce, obsluhy a údržby příslušných určených technických zařízení,

d) znalost rozsahu, termínů a způsobu provádění údržby určených technických zařízení, včetně technologie svařování a defektoskopie (podle druhu zkoušky),

e) znalost měření a měřicích přístrojů podle druhu zkoušky,

f) znalosti v elektrotechnice podle zvláštního předpisu4) u zařízení tlakových, plynových, zdvihacích alespoň v rozsahu osoba poučená a u zařízení elektrických silnoproudých v rozsahu osoba znalá.

§ 11 Podmínky k získání odborné způsobilosti(k § 21 zákona )

(1) Odborné znalosti inspektora určeného technického zařízení se ověřují na základě splnění podmínek způsobilosti zkouškou před zkušební komisí.

(2) Ke zkoušce inspektora určeného technického zařízení se může přihlásit uchazeč, který má vysokoškolské vzdělání5) nebo úplné střední odborné vzdělání6) v oboru strojního zaměření pro určená zařízení tlaková, plynová, zdvihací nebo elektrotechnického zaměření pro určená zařízení elektrotechnická silnoproudá a který má odbornou praxi v příslušném oboru v délce nejméně pěti let a je spolehlivý.

(3) Za odbornou praxi ve smyslu této vyhlášky se považuje činnost při projektování, konstruování, výrobě, montáži, opravách, údržbě a obsluze příslušného zařízení doložená písemným potvrzením zaměstnavatele nebo předchozích zaměstnavatelů uchazeče.

(4) Spolehlivost se prokazuje výpisem z rejstříku trestů, ne starším tří měsíců. Spolehlivým není ten, kdo byl pro úmyslný trestný čin pravomocně odsouzen nebo komu byl uložen zákaz činnosti inspektora určeného technického zařízení.

(5) Zkušební komisi a jejího předsedu jmenuje ředitel plavební správy písemnou formou z odborníků příslušného oboru, přičemž alespoň jeden člen komise musí mít odbornou způsobilost inspektora určeného technického zařízení. Zkušební komise je nejméně tříčlenná. Zkušební komise se usnáší většinou hlasů a při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.

(6) Zkouška se provádí na základě žádosti sepsané na předepsaném formuláři a skládá se z písemné a ústní části. Předmětem zkoušky je ověření odborných znalostí stanovených touto vyhláškou. O zkoušce se vyhotoví protokol podepsaný všemi členy zkušební komise. Žadateli, který při zkoušce prospěje, je vydáno osvědčení o odborné způsobilosti. Jestliže uchazeč při zkoušce neprospěje, může jí opakovat nejdříve po uplynutí tří měsíců.

Přechodná a závěrečná ustanovení

§ 12

(1) Určené technické zařízení uvedené do provozu před účinností této vyhlášky, jehož provozní způsobilost byla prověřena podle dřívějších předpisů, se do vykonání prohlídky a zkoušky podle této vyhlášky považuje za provozně způsobilé.

(2) Průkazy způsobilosti inspektorů určených technických zařízení vystavené podle dřívějších předpisů zůstávají v platnosti do doby, na kterou byly vydány.

§ 13

Zrušuje se čl. 1.10 Řádu plavební bezpečnosti na vnitrozemských vodních cestách České a Slovenské Federativní Republiky, který je přílohou k vyhlášce Federálního ministerstva dopravy č. 344/1991 Sb., kterou se vydává Řád plavební bezpečnosti na vnitrozemských vodních cestách České a Slovenské Federativní Republiky.

§ 14

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Ministr: PhDr. Stráský v. r.

PŘÍLOHA Č. 1 PLAVEBNÍ ZÓNY SLEDOVANÝCH VODNÍCH CEST ČESKÉ REPUBLIKY

1. ZÓNA 1

Vodní cesty České republiky tuto plavební zónu neobsahují (jedná se o příbřežní oblasti moří omývajících evropský kontinent a velká vnitrozemská jezera).

2. ZÓNA 2

Přehradní nádrž Lipno.

3. ZÓNA 3

3.01. Labe od plavební komory v ústí n. L. -Střekov po plavební komoru Lovosice.

3.02. Přehradní nádrže Baška, Brněnská (Kníničky), Horka (Stráž pod Ralskem), Hracholusky, Jesenice, Nechranice, Olešná, Orlík, Pastviny, Plumlov, Rozkoš, Seč, Skalka, Slapy, Těrlicko a Žermanice.

3.03. Máchovo jezero.

3.04. Vodní plocha Velké Žernoseky.

3.05. Rybníky Oleksovice, Svět a Velké Dářko.

3.06. Těžební jezera štěrkopísku Dolní Benešov, Ostrožná Nová Ves a Tovačov.

4. ZÓNA 4

Ostatní vodní cesty neuvedené v plavebních zónách 1, 2, 3.

PŘÍLOHA Č. 2 TECHNICKÉ PODMÍNKY ZPŮSOBILOSTI LODÍ, PLOVOUCÍCH STROJŮ A PLOVOUCÍCH ZAŘÍZENÍ

KAPITOLA 1 VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ

1.01. Základní ustanovení

1.01.1. Příloha uvádí podmínky technické způsobilosti plavidel uvedených v § 2 odst. 1 této vyhlášky provozovaných v příslušných plavebních zónách vodních cest podle této vyhlášky s výjimkou malých plavidel, plovoucích zařízení nepodléhajících evidenci plavidel podle zákona a plovoucích těles.

1.01.2. Ustanovení této přílohy odpovídají Směrnici Rady Evropské unie č. 82/714/EEC ze dne 4. října 1982 stanovující technické požadavky na plavidla vnitrozemské plavby, respektují přípustné hodnoty hladiny hluku stanovené rezolucemi EHK OSN č. 10 a 11 a odpovídají ustanovením týkajícím se osobních lodí stanovené rezolucí EHK OSN č. 17.

1.01.3. Plavidla určená k dopravě nebezpečných věcí musí vyhovovat také zvláštním podmínkám stanoveným Státní plavební správou (dále jen "plavební správa") a pravidlům uznané klasifikační organizace. Seznam nebezpečných věcí je uveden ve zvláštním předpise.¹⁾

1.01.4. Ustanovení této přílohy platí plně pro nová plavidla. Úlevy z ustanovení této přílohy pro stávající plavidla stanoví kapitola 13 této přílohy.

1.01.5. Výjimky z ustanovení této přílohy nenarušující bezpečnost plavidla povoluje plavební správa. Plavební správa v případě potřeby může na žadateli o výjimku požadovat stanovisko nebo doporučení vydané uznanou klasifikační organizací. U plavidel podléhajících klasifikaci je výše uvedené stanovisko vydané uznanou klasifikační organizací vyžadováno vždy.

1.02. Definice

Pro účely této přílohy se stanoví, jestliže v příslušné kapitole není stanoveno jinak, tento význam pojmů:

a) délka plavidla - největší délka lodního trupu plavidla bez zahrnutí kormidla a kotevní čnělky měřená mezi svislicemi v průmětu do roviny největšího přípustného ponoru,

b) šířka plavidla - největší šířka lodního trupu plavidla měřená na vnějším povrchu boční obšívky (u bočnokolesových lodí bez koles) v průmětu do roviny největšího přípustného ponoru,

c) boční výška plavidla - svislá vzdálenost od vnějšího povrchu obšívky dna, popř. spodní hrany kýlu k vnějšímu povrchu obšívky paluby nebo v případě, že paluba není provedena k hornímu okraji boční obšívky lodního trupu, měřená v polovině délky plavidla,

d) ponor plavidla - svislá vzdálenost nejnižšího bodu plavidla k hladině vody při plavbě,

e) rovina největšího přípustného ponoru - rovina odpovídající hladině vody při největším přípustném ponoru, pro který má plavidlo povolenu plavbu,

f) volný bok - svislá vzdálenost mezi rovinou největšího přípustného ponoru plavidla a s ní rovnoběžnou rovinou vedenou nejnižším bodem palubní obšívky na boku plavidla nebo, není-li paluba provedena, nejnižším bodem horní hrany boční obšívky,

g) bezpečnostní vzdálenost - svislá vzdálenost mezi rovinou největšího přípustného ponoru plavidla a s ní rovnoběžnou rovinou vedenou nejnižším bodem, nad nímž již není plavidlo považováno za vodotěsné (vstupy a výstupy vody v lodním tělese vyhovující kap. 2.02.2. se neuvažují),

h) kormidelna - prostor, odkud se řídí a ovládá plavidlo,

ch) strojovna - prostor, v němž jsou umístěny hlavní, pomocné i jiné stroje včetně příslušných soustav,

i) obytný prostor - jakýkoli prostor určený k ubytování a pobytu posádky nebo cestujících na plavidle zahrnující kuchyně, skladovací prostory pro zásoby, jídelny, kajuty, společenské místnosti, záchody a umývárny, prádelny, chodby a můstky apod., s výjimkou kormidelny,

j) stávající plavidlo - plavidlo, které bylo postaveno nebo jehož stavba byla započata před datem účinnosti této vyhlášky nebo jehož stavba byla započata nejdéle v období do jednoho roku od data účinnosti této vyhlášky. Započetím stavby plavidla se rozumí položení kýlu plavidla nebo obdobné stadium stavby,

k) nové plavidlo - plavidlo, jehož stavba byla započata jeden rok a déle po datu účinnosti této vyhlášky. Započetím stavby se rozumí položení kýlu plavidla nebo obdobné stadium stavby,

l) stanovené vnitrozemské plavidlo - plavidlo určené k plavbě po vnitrozemských vodních cestách, jehož délka je 20 m nebo větší a jehož výtlak je 100 m³ nebo větší, nebo vlečný či tlačný remorkér určený k vlečení nebo tlačení plavidel o délce rovné 20 m nebo větší nebo k vedení těchto plavidel v bočně svázané sestavě; výtlakem plavidla se rozumí objem vypočtený podle vzorce L x B x T, kde L je maximální délka trupu bez kormidla a čnělky, B je maximální šířka trupu měřená k vnějšímu okraji obšívky (bez bočních koles, opasnice a podobně) a T je svislá vzdálenost mezi nejnižším bodem trupu na spodním okraji dnové obšívky nebo kýlu a maximální čárou ponoru,

m) částice - hmotné části, které se při teplotě nejvýše 52 °C, po zředění výfukových plynů vznětového motoru stanoveného vnitrozemského plavidla filtrovaným čistým vzduchem, zachytí na filtru,

n) znečišťující látky - oxid uhelnatý, uhlovodíky (HC), oxidy dusíku a částice,

o) emise - znečišťující látky ve výfukových plynech vznětového motoru, který je pohonným zařízením stanoveného vnitrozemského plavidla.

KAPITOLA 2 ZÁKLADNÍ POŽADAVKY NA KONSTRUKCI PLAVIDEL

2.01. Základní pravidlo

Plavidla včetně jejich částí musí být navržena a zhotovena v souladu s dobrou loďařskou, strojírenskou a elektrotechnickou praxí, musí vyhovovat této vyhlášce včetně jejích příloh a stabilita i ostatní parametry plavidla musí být v souladu se zamýšleným použitím v příslušné plavební zóně. Jako vyhovující těmto požadavkům může být uznáno každé plavidlo nebo jeho část vyhovující této vyhlášce postavené(á) a udržované(á) v souladu s pravidly uznané klasifikační organizace, vyhovující předpisům a normám, které se na něj vztahují, u kterého splnění požadavků této vyhlášky, pravidel uznané klasifikační organizace, předpisů a norem, jež se na příslušné plavidlo vztahují, uznaná klasifikační organizace potvrdí. V případě, že plavidlo nebo některá jeho část nevyhoví některému požadavku pravidel uznané klasifikační organizace nebo normy, musí být doloženo, že provedené technické řešení nebo materiál je alespoň stejně spolehlivé a kvalitní jako řešení podle příslušného požadavku pravidel uznané klasifikační organizace nebo normy.

2.02. Lodní těleso

2.02.1. Lodní těleso (lodní trup a nástavby) plavidla musí být dostatečně pevné s ohledem na všechna namáhání, kterým je plavidlo vystaveno za normálních podmínek v plavební zóně, pro kterou je určeno.

2.02.2. Vstupy a výstupy vody v lodním trupu a k nim připojená potrubí a soustavy jsou považovány za vodotěsné, jsou-li vyrobeny takovým způsobem, že jakékoliv neúmyslné proniknutí vody do plavidla je vyloučeno.

2.02.3. V lodním trupu musí být zabudovány vodotěsné přepážky protažené až k palubě nebo v případě, že paluba není provedena, k horní hraně okrajnice nebo obšívky trupu takto:

a) kolizní přepážka v dostatečné vzdálenosti od předního vazu (přídě),

b) u plavidel s celkovou délkou nad 25 m záďová přepážka v dostatečné vzdálenosti od zádi.

2.02.4. Obytné prostory, strojovny, kotelny a jakékoli pracovní prostory, tvořící jejich části, musí být odděleny od podpalubí vodotěsně.

2.02.5. Každý úsek lodního trupu, který není normálně během plavby vodotěsně uzavřen, musí být možno vyčerpat. Každý úsek musí být možno vyčerpat samostatně.

2.02.6. Před kolizní přepážkou nesmí být žádné obytné prostory. Obytné prostory musí být odděleny od strojoven a kotelen plynotěsnými přepážkami a musí být přímo přístupné z paluby. Tam, kde takový přístup není, musí existovat nouzový východ přímo na palubu.

2.02.7. V přepážkách a dalších částech mezi prostory, požadovanými podle kap. 2.02.3. a 2.02.4. nesmí být žádné otvory. Průlezy jsou povoleny v přepážkách, kromě kolizní přepážky, za podmínky, že jsou pevně uzavřeny přišroubovaným vodotěsným krytem.
Průlezy, jícny (větší otvory), otvory pro hnací hřídele a potrubí apod. jsou v záďové přepážce povoleny, pokud jsou zhotoveny takovým způsobem, že jejich provedení neovlivní účinnost přepážek a dalších částí mezi prostory.

2.02.8. Při poskytnutí úlev z kap. 2.02.5. a 2.02.7. může být záďový úsek propojen se strojovnou pomocí drenážní soustavy se snadno přístupnou samouzavírací armaturou.

2.03. Zařízení pro topení, vaření a chlazení

2.03.1. Zařízení (spotřebiče, rozvody, zdroje energie apod.) pro topení, vaření a chlazení, včetně jeho příslušenství, musí vyhovovat této vyhlášce a být zkonstruováno a instalováno tak, že není nebezpečné dokonce ani v případě přehřátí.
Toto zařízení musí být nainstalováno tak, že se nemůže náhodně převrhnout nebo pohnout. Další podrobné požadavky na instalaci těchto zařízení, které nejsou stanoveny touto vyhláškou a nejsou s ní v rozporu, upravují pravidla uznané klasifikační organizace nebo zvláštní předpis.²⁾

2.03.2. V případě, že zařízení citované v kap. 2.03.1. je na tekuté palivo, může využívat jen tekuté palivo, jehož bod vzplanutí je vyšší než 55 °C.

2.03.3. V případě poskytnutí úlevy z kap. 2.03.2. mohou být v obytných prostorech a v kormidelně povolena zařízení na vaření, topení a chlazení pracující na petrolej vybavená hořáky s knoty, přičemž obsah palivové nádržky nesmí převýšit 12 litrů.

2.03.4. Zařízení uvedená v kap. 2.03.1. nesmí být instalována v prostorech nebo strojovnách, ve kterých se skladují či užívají hořlavé kapaliny s bodem vzplanutí do 55 °C, výbušné látky, samozápalné látky nebo jiné nebezpečné látky,¹⁾ které by se mohly od tepelného spotřebiče snadno vznítit.
Těmito prostory nebo strojovnami nesmí procházet žádné kouřovody těchto zařízení.
Další podrobné požadavky na vytápění těchto prostorů, které nejsou stanoveny touto vyhláškou a nejsou s ní v rozporu, stanoví pravidla uznané klasifikační organizace nebo zvláštní předpis.²⁾

2.03.5. Pro spalování musí být zajištěn dostatečný přívod vzduchu.
Ve větracích soustavách přívodu vzduchu pro spalování nesmí být žádné uzavírací zařízení.

2.03.6. Spotřebiče pro topení a vaření musí být bezpečně připojeny ke kouřovodům. Kouřovody (komíny) musí být v dobrém stavu a musí být vybaveny vhodnými kryty či zařízením zajišťujícím ochranu před větrem. Kouřovody topných zařízení musí být uspořádány tak, aby omezily možnost usazování produktů spalování (sazí a popílku) a dovolily čištění.

2.03.7. Nad vývody spalin z chladicích zařízení pracujících na kapalné palivo musí být zajištěny větrací otvory.

2.04. Vytápění kapalnými palivy s bodem vzplanutí nad 55 °C

2.04.1. Všechna topná zařízení na kapalná paliva musí být zkonstruována tak, aby mohla být zapálena bez pomoci jiné hořlavé kapaliny. Tato topná zařízení musí být umístěna nad kovovou sběrnou mísou s dostatečnou kapacitou, aby bylo zabráněno úniku při náhodném přelití paliva, a vybavena zařízením k zabránění úniku paliva v případě náhodného zhasnutí plamene.
Pokud topné zařízení a palivová nádrž jsou instalovány odděleně, spád mezi touto nádrží a napájením hořáku nesmí překročit hodnotu podle návodu k obsluze dodaného výrobcem. Palivová nádrž nesmí být instalována blízko otevřeného plamene a konstrukce topného zařízení musí umožnit uzavření přítoku paliva z paluby. Palivové nádrže s obsahem nad 12 litrů nesmí být instalovány uvnitř obytných prostorů.

2.04.2. V případě, že je topné zařízení na kapalná paliva instalováno ve strojovně, musí být v jeho blízkosti vyvěšeny podmínky jeho provozu.
V případě, že je topné zařízení na kapalná paliva s otevřeným plamenem (např. naftová kamna) instalováno ve strojovně, musí být instalováno nad těsnou nepropustnou mísou s postranicemi dosahujícími ne méně než 0,20 m nad podlahu.

2.04.3. V případě, že je topné zařízení na kapalná paliva instalováno ve strojovně, musí být přívod vzduchu k němu a k motorům takový, že spotřebič a motory mohou pracovat nezávisle, účinně a s plnou bezpečností. Je-li to nutné, musí být instalováno samostatné potrubí přívodu vzduchu.

2.04.4. Větrací soustava zajišťující přívod vzduchu pro spalování a odvod spalin pracující s přirozeným oběhem vzduchu (tahem) musí být vybavena zařízením proti otočení směru tahu, tj. zpětnému tahu (např. větracími hlavicemi a komíny vhodné konstrukce apod.).
Větrací soustava zajišťující přívod vzduchu pro spalování a odvod spalin s nuceným oběhem vzduchu musí být vybavena automatickým uzavíráním přívodu paliva v případě, že dodávka vzduchu nezbytného pro spalování je přerušena.

2.04.5. Zařízení ústředního topení na kapalná paliva s nuceným oběhem vzduchu, instalované ve strojovně nebo v prostoru přístupném ze strojovny, musí rovněž splňovat tyto požadavky:

a) během započetí činnosti zařízení musí ventilátor přívodu vzduchu začít pracovat samostatně, aby zajistil dostatečný přívod vzduchu do zařízení,

b) pro regulaci přítoku paliva musí být instalováno termostatické zařízení,

c) palivo musí být zažehnuto automaticky zapalovacím plaménkem nebo jiným způsobem (např. elektricky),

d) z paluby musí být možno zastavit ventilátor přívodu vzduchu, palivové čerpadlo a přívod paliva hořáku,

e) v případě, že zařízení ústředního topení na kapalná paliva je instalováno ve strojovně, musí být instalováno tak, aby žádný plamen z jeho hořáků nemohl zasáhnout předměty v okolním prostoru,

f) v případě, že je ve strojovně instalováno teplovzdušné topné zařízení na kapalná paliva, musí být přívody vzduchu k němu spojeny s potrubím vedoucím z volného ovzduší.

2.05. Vytápění tuhými palivy

2.05.1. Kromě případu, kdy je topné zařízení instalováno v oddělení zkonstruovaném z ohnivzdorných materiálů a speciálně navrženém k umístění kotle, zařízení pro vytápění tuhými palivy musí být umístěno na ocelové desce (se zdviženými okraji) nebo podobném ochranném zařízení, aby bylo zajištěno, že žádné hořící palivo nebo horká škvára nevypadnou mimo tuto desku.

2.05.2. Kotle vytápění na tuhá paliva musí být vybaveny termostatickým ovládáním přívodu spalovacího vzduchu.

2.05.3. V okolí každého topného zařízení musí být umístěny prostředky, kterými může být vypadlé palivo nebo škvára rychle zhašena (smočena).

2.05.4 Instalace spotřebičů (topidel) na tuhá paliva není dovolena pro vytápění tankových motorových lodí a člunů, lodí určených pro přepravu vznětlivých a výbušných nebezpečných látek,¹⁾ remorkérů tlačících nebo vlekoucích tankové čluny a motorové lodě nebo plavidla přepravující vznětlivé a výbušné nebezpečné látky, vytápění strojoven, vytápění prostorů s nebezpečím požáru nebo výbuchu hořlavých nebo výbušných látek a pro místní (lokální) vytápění lodních prostorů osobních lodí. Použití zařízení ústředního topení na pevná paliva u osobních lodí musí být provedeno v souladu s pravidly uznané klasifikační organizace a zvláštním předpisem.²⁾

2.06. Strojovny, kotelny a bunkry

2.06.1. Strojovny a kotelny musí být uspořádány tak, že zařízení v nich umístěná se snadno a bezpečně udržují a kontrolují.

2.06.2. Nádrže na tekutá paliva nebo mazací oleje nesmí mít společné stěny s obytnými prostory.

2.06.3. Stěny, stropy a dveře strojoven, kotelen a bunkrů (zásobníků) na pevná paliva musí být z oceli nebo podobného ohnivzdorného materiálu.

2.06.4. Strojovny a kotelny a další prostory, ve kterých se mohou vyvíjet zápalné nebo jedovaté plyny, musí být odpovídajícím způsobem odvětrávány.

2.06.5. Schodiště a žebříky zajišťující přístup do strojoven, kotelen a bunkrů musí být pevně uchyceny a Vyrobeny z oceli nebo jiného stejně pevného a ohnivzdorného materiálu.

2.06.6. Strojovny a kotelny o půdorysné ploše větší než 25 m2 musí mít dva východy, z nichž jeden může být nouzový.

2.06.7. Nejvyšší přípustná hladina hluku ve strojovně je 110 dB (A). Měřicí body musí být vybrány s ohledem na nezbytnou údržbu při normální funkci zařízení.
Pokud hladina hluku ve strojovně převýší 90 db (A), musí být u každého z vchodů vyvěšeno varovné upozornění: "Pozor nadměrný hluk".

KAPITOLA 3 ZAŘÍZENÍ SLOUŽÍCÍ K ŘÍZENÍ SMĚRU PLAVBY A KORMIDELNA

3.01. Všeobecně

3.01.1. Každé plavidlo s výjimkou plavidel určených k tlačení remorkérem nebo jiným plavidlem (např. tlačných člunů, plovoucích strojů, plovoucích zařízení) musí být vybaveno spolehlivým zařízením sloužícím k řízení směru plavby (kormidelním zařízením, kormidlovacími propelery apod.) zajišťujícím spolehlivé ovládání a dobrou manévrovatelnost plavidla s přihlédnutím k účelu a základním rozměrům plavidla, doplněným v případě nezbytnosti příďovým dokormidlovacím zařízením nebo jiným zařízením zabezpečujícím požadovanou manévrovatelnost.

3.01.2. Kormidelní zařízení skládající se z kormidla a ovládacího mechanizmu (např. kormidelní stroj, převod, ovládací zařízení) nebo jiné zařízení sloužící k řízení směru plavby musí být navrženo tak, aby kormidlo nebo jiné zařízení sloužící k řízení směru plavby nemohlo samovolně změnit svoji polohu.

3.02. Účinnost kormidelního zařízení

Kormidelní zařízení musí svým provedením splňovat následující požadavky:

a) u ručně ovládaného kormidelního zařízení jedna plná otáčka kormidelního kola musí odpovídat úhlu vyložení kormidelního listu alespoň o 3 °,

b) v případě kormidelního zařízení vybaveného strojním pohonem musí být možno dosáhnout při plně ponořeném kormidle a při plné rychlosti plavidla průměrné rychlosti vyložení kormidelního listu 4 °/sec v celém rozsahu jeho možného vychýlení,

c) v případě kormidelního zařízení vybaveného posilovačem (doplňujícím hlavní ruční ovládání) musí být možno dosáhnout při plně ponořeném kormidle a při plné rychlosti plavidla průměrné rychlosti vyložení kormidelního listu 3 °/sec v rozsahu vychýlení 30 ° na každou stranu od střední polohy kormidla,

d) v případě kormidelního zařízení se strojním pohonem a opatřeného nouzovým ručním ovládáním musí toto ruční ovládání dovolit plavidlu dosáhnout kotviště alespoň sníženou rychlostí.

3.03. Všeobecné konstrukční požadavky na kormidelní zařízení

3.03.1. Všechny části kormidelního zařízení musí být navrženy, vyrobeny a instalovány tak, aby spolehlivě fungovaly při stálých příčných náklonech do 15 ° a okolní teplotě do 40 °C.

3.03.2. Všechny části kormidelního zařízení musí být nadimensovány tak, aby vydržely všechna maximální namáhání, kterým budou vystaveny za normálních provozních podmínek v příslušné plavební zóně. Kormidelní zařízení nesmí být nejslabší částí konstrukce plavidla a musí co nejúčinněji vzdorovat výjimečným vnějším silám. Jakékoli kormidelní zařízení vyrobené ve shodě s pravidly uznané klasifikační organizace může být v tomto ohledu považováno za vyhovující.

3.04. Kormidelní zařízení se strojním pohonem

3.04.1. V případě, že plavidlo je vybavené kormidelním zařízením se strojním pohonem, musí být k dispozici druhý (nouzový, náhradní) nezávislý kormidelní systém zajišťující v případě poruchy hlavního zařízení bez prodlevy manévrovatelnost plavidla.

3.04.2. Kormidelní zařízení se strojním pohonem musí být opatřeno ochranou proti přetížení, která limituje krouticí momenty (síly) vyvinuté pohonem.

3.04.3. Nahodilé vysazení nebo porucha kormidelního zařízení se strojním pohonem musí být v kormidelně zjistitelné vizuálním a zvukovým signálem.

3.05. Zapojení nouzového pohonu kormidelního zařízení

3.05.1. V případě, že se nouzový (náhradní) pohon kormidelního zařízení při poruše hlavního pohonu kormidelního zařízení nezapojí automaticky, musí být možné zapojit jej rychle a jednoduše ručně při jakékoli poloze kormidla. Počet úkonů, které se mají provést, nesmí převýšit dva a musí být proveditelné jednou osobou.

3.05.2. Zapojení nouzového kormidelního zařízení musí být možné provést do 5 sekund. Z kormidelny musí být možné zjistit, který pohon kormidelního zařízení je zapnut.

3.06. Ruční pohon kormidelního zařízení

3.06.1. Je-li nezávislý nouzový (náhradní) pohon kormidelního zařízení proveden jako ruční, musí se zapojit automaticky nebo musí být schopen zapojení z kormidelny okamžitě v případě výpadku strojního pohonu nebo jeho poruchy.
Zubové spojky jsou povoleny jenom tehdy, když nejsou během zapínání zatíženy krouticím momentem.

3.06.2. Strojní pohon kormidelního zařízení nesmí zpětně působit na kormidelní kolo. Při automatickém zapnutí ručního pohonu v libovolné poloze kormidla musí být použito zařízení k zabránění přetočení kormidelního kola (pojistka kormidelního kola).

3.07. Ručně ovládaný hydraulický pohon kormidelního zařízení

3.07.1. Ručně ovládaný hydraulický pohon kormidelního zařízení je zařízení, ve kterém je hydraulický pohon kormidelního zařízení poháněn hydraulickým čerpadlem poháněným jen ručně ovládaným kormidelním kolem (čerpadlo kormidelního kola).

3.07.2. V případě, že jediným kormidelním zařízením je kormidelní zařízení s ručně ovládaným hydraulickým pohonem, nepovažuje se za kormidelní zařízení se strojním pohonem ve smyslu kap. 3.04., vyžadující nezávislé nouzové (náhradní) kormidelní zařízení, za předpokladu, že

a) nadimenzování, konstrukce a uspořádání jeho hydraulického potrubí vylučuje mechanické nebo tepelné poškození,

b) konstrukce hydraulického čerpadla poháněného kormidelním kolem zaručuje bezporuchovou činnost.

3.08. Hydraulický pohon kormidelního zařízení

3.08.1. V případě, že hlavní kormidelní zařízení má hydraulický strojní pohon, zatímco nouzové (náhradní) kormidelní zařízení má ručně ovládaný hydraulický pohon, potom hydraulické potrubí ručně ovládaného systému musí být odděleno od hydraulického potrubí hlavního kormidelního zařízení.
Hlavní kormidelní zařízení musí být ovládáno bez použití hydraulického čerpadla kormidelního kola nouzového (náhradního) kormidelního zařízení.

3.08.2. V případě, že jsou obě kormidelní zařízení (hlavní a nouzové) hydraulická poháněná strojním pohonem, příslušná hydraulická čerpadla musí být poháněna nezávisle na sobě, např.

a) v případě, že je hlavní hydraulické čerpadlo poháněno hlavním motorem, druhé čerpadlo musí být poháněno elektricky,

b) v případě, že je hlavní hydraulické čerpadlo poháněno hlavním elektrickým obvodem, druhé čerpadlo musí být poháněno nouzovým elektrickým obvodem,

c) v případě, že je hlavní hydraulické čerpadlo poháněno generátorem č. I, druhé čerpadlo musí být poháněno generátorem č. II.

3.08.3. V případě, že nouzové hydraulické čerpadlo je poháněno pomocným motorem, který nepracuje soustavně, i když je plavidlo v pohybu, musí být instalováno tlumicí rozběhové zařízení pohonu tohoto čerpadla působící při rozběhu nouzového motoru.

3.08.4. Obě hydraulické soustavy musí mít samostatná hydraulická potrubí, ventily, ovladače atd. Avšak tam, kde je zabezpečeno nezávislé fungování obou hydraulických soustav, mohou mít společné komponenty.

3.09. Elektrický pohon kormidelního zařízení

3.09.1. V případě, že jsou oba pohony kormidelního zařízení (hlavní a nouzový) elektrické, příslušné napájecí a řídicí systémy musí být navzájem nezávislé. Každý pohon musí mít vlastní elektromotor.

3.09.2. V případě, že elektromotor nouzového pohonu kormidelního zařízení je napájen od pomocného motoru, který nepracuje soustavně, i když je plavidlo v pohybu, musí být instalováno tlumicí rozběhové zařízení pohonu druhého elektromotoru působící při rozběhu pomocného motoru.

3.10. Kormidlovací propelery a zařízení Voith-Schneider

V případě, že dálkové ovládání kormidlovacích (natáčecích) propelerů (např. "Z" pohon) nebo propelerů Voith-Schneider je elektrické, hydraulické nebo pneumatické, musí mezi kormidelnou a propulzním zařízením být dva navzájem nezávislé ovládací systémy.
V případě, že na plavidle jsou dvě nebo více nezávislých kormidlovacích propulzních zařízení, není za podmínky zaručení dostatečné manévrovací schopnosti plavidla požadován žádný další nezávislý nouzový ovládací systém pro případ, že jedno ze zařízení selže.

3.11. Zařízení pro dálkové ovládání kormidla

Zařízení pro dálkové ovládání kormidla, včetně zařízení mimo kormidelnu, musí být neustále připojeno. Tam, kde taková zařízení mohou být odpojena, je třeba kormidelní zařízení opatřit ukazateli (např. kontrolkami apod.) k vyznačení, zda zařízení je zapnuté či vypnuté.
Uspořádání a ovládání řídicích prvků ovládání kormidla musí být v souladu s jejich funkcí.

3.12. Ukazatel polohy kormidla

Poloha kormidla musí být jasně patrná z kormidelny, nebo je-li to nezbytné, musí být zajištěn spolehlivý ukazatel polohy kormidla.

3.13. Pomocná kormidelní zařízení

3.13.1. Pomocná kormidelní zařízení jsou silová pomocná zařízení (posilovače), doplněná jako přídavná k ručně ovládanému kormidelnímu zařízení.

3.13.2 V případě, že je použito pomocné kormidelní zařízení, musí být spojení mezi hlavním a pomocným kormidelním zařízením takové, aby nebyl nutný podstatný nárůst ruční ovládací síly na kormidelním kole.

3.13.3. Pomocné kormidelní zařízení musí dále splňovat tyto požadavky:

a) být schopné vypnutí a zapnutí z kormidelny při libovolné poloze kormidla; zapnutá a vypnutá poloha musí být jasně zjistitelná,

b) elektrická, hydraulická a pneumatická propojení mezi pomocným kormidelním zařízením a ručně ovládaným mechanickým hlavním kormidelním zařízením nesmí mít vliv na okamžité spouštění hlavního mechanismu; jakákoliv porucha pomocného kormidelního zařízení nesmí zapříčinit selhání nebo zablokování hlavního systému,

c) všechny části stávajícího pomocného kormidelního zařízení a jakékoliv nové části později doplněné musí vyhovovat požadavkům na kormidelní zařízení stanovené v této kapitole.

3.13.4. Ukazatel polohy kormidla musí fungovat pro hlavní i pro pomocné kormidelní zařízení.

3.13.5. Požadavky uvedené v této kapitole platí ve stejném rozsahu rovněž pro instalaci pomocného kormidelního zařízení provedenou dodatečně po dostavbě plavidla.

3.14. Neomezený výhled

Z kormidelny musí být zajištěn dostatečný neomezený výhled ve všech směrech. Ve směru dopředu musí být zajištěn spolehlivý přímý výhled, případně doplněný spolehlivými optickými prostředky.

3.15. Hladina hluku v kormidelně

Za normálních provozních podmínek úroveň hladiny hluku způsobeného plavidlem nesmí v místě kormidelníkovy hlavy překročit 70 dB (A).

3.16. Elektrické součásti kormidelního zařízení

3.16.1. Jmenovitý výkon motorů musí odpovídat největšímu krouticímu momentu (silám) v kormidelním zařízení. V případě hydraulického pohonu jmenovitý výkon hnacího motoru musí být takový, aby zajistil maximální výkon hydraulického čerpadla při maximálním požadovaném tlaku v hydraulickém rozvodu (nastaveném na bezpečnostním ventilu) s ohledem na účinnost čerpadla.

3.16.2. Motory pohonu kormidelního zařízení musí splnit přinejmenším následující požadavky:

a) u strojně poháněného kormidelního zařízení pro přerušovaný provoz musí být

aa) motory elektrohydraulických pohonů a připojené měniče zkonstruovány pro průběžný provoz s přerušovaným zatížením a 15% součinitelem využití; předpokládá se 10minutový pracovní cyklus,

ab) motory pro elektricky poháněné kormidelní zařízení zkonstruovány pro přerušovanou činnost bez ovlivnění startovacím postupem a s 15% součinitelem využití; předpokládá se 10minutový pracovní cyklus,

b) kormidelní zařízení se stálou potřebou poháněcí energie musí být zkonstruováno pro nepřetržitý provoz.

3.16.3. Pohonné a ovládací obvody mohou být chráněny pouze proti zkratu. Ovládací obvody musí být chráněny proti dvojnásobku proudové hodnoty navržené pro daný elektrický obvod. Nastavení jisticích prvků nesmí být menší než 6 A.

3.16.4. Napájecí kabely motorů musí být chráněny tak, že v případě, že jsou použity pojistky, musí být jejich navržená hodnota dvakrát vyšší než navržený proud motorů, ale ne více než 160 % navrženého proudu motorů pro přerušovaný či krátkodobý provoz.
Zkratové mžikové vypnutí jističů nesmí být nastaveno na proud vyšší, než je desetinásobek navrženého proudu pro poháněcí motor.

3.16.5. V případě, že je v jističích tepelná ochrana, musí být buď vyřazena z provozu, nebo nastavena na dvojnásobek jmenovitého proudu motoru.

3.16.6. Elektrické zařízení musí být vybaveno kontrolním a signalizačním zařízením takto:

a) rozsvícená zelená kontrolní žárovka ukazuje, že zařízení je v provozu,

b) červená kontrolní žárovka se rozsvítí, má-li zařízení poruchu, je-li zařízení náhodně vypnuté, je-li elektromotor přetížen nebo když je porucha jedné fáze třífázového napájení. Současně s rozsvícením červeného světla musí zaznít akustický signál.
Je-li napájení chráněno jenom jističi, nevyžaduje se zařízení na kontrolu výpadku fáze.

3.16.7. Je-li ukazatel polohy kormidla elektrický, musí mít nezávislé proudové napájení.

3.17. Spouštěcí kormidelna

V případě, že kormidelna může být spouštěna dolů, plavidlo musí být vybaveno zařízením zabraňujícím osobám přiblížit se k ní během spouštění. V případě, že by osoby mohly procházet pod takovou kormidelnou, musí být zajištěna funkce zvukového poplašného zařízení, jež zazní automaticky, když se kormidelna spouští. V případě poruchy zařízení pro spouštění kormidelny musí být možné provésti tuto operaci jinými způsoby.

KAPITOLA 4 BEZPEČNOSTNÍ VZDÁLENOST, VOLNÝ BOK, NÁKLADOVÉ ZNAČKY A PONOROVÉ STUPNICE

4.01. Definice

V této kapitole

a) délka L znamená největší délku lodního trupu plavidla bez zahrnutí kormidla a kotevní čnělky,

b) uprostřed lodního trupu znamená v polovině délky L,

c) odolný proti stříkající vodě a těsný vůči povětrnostním vlivům znamená zařízení nebo konstrukční prvek, který za normálních okolností dovoluje proniknutí jenom velmi malého množství vody.

4.02. Bezpečnostní vzdálenost

Nejmenší bezpečnostní vzdálenost plavidla, jestliže není v této příloze stanoveno jinak, musí být

a) pro dveře a otvory, s výjimkou jícnů, které mohou být uzavřeny způsobem zajišťujícím odolnost proti stříkající vodě a těsnost vůči povětrnostním vlivům, 150 mm,

b) pro dveře a otvory, s výjimkou jícnů, které nemohou být uzavřeny způsobem zajišťujícím odolnost proti stříkající vodě a těsnost vůči povětrnostním vlivům, 200 mm,

c) pro jícny (otvory větších rozměrů, např. nákladové jícny, vstupní jícny apod.), které mohou být uzavřeny způsobem zajišťujícím odolnost proti stříkající vodě a těsnost vůči povětrnostním vlivům, 300 mm,

d) pro jícny, které nemohou být uzavřeny speciálním zařízením nebo nejsou uzavřeny vůbec (otevřená podpalubí), 500 mm.

4.03. Volný bok

Plavidlo musí mít dostatečný volný bok, jenž nesmí být záporný, takový, aby byl zajištěn soulad s bezpečnostní vzdáleností.

4.04. Nákladové značky

4.04.1. Poloha roviny největšího přípustného ponoru plavidla je určena požadavky této přílohy na bezpečnou vzdálenost a volný bok plavidla pro příslušnou plavební zónu vodních cest, druh, rozměry a provedením plavidla při současném zajištění souladu s požadavky na nejmenší přípustnou bezpečnostní vzdálenost a zajištění, že hladina vody při největším přípustném ponoru nemůže být v žádném místě plavidla vyšší, než je úroveň hlavní paluby (paluba volného boku), nebo není-li paluba provedena, vyšší než horní okraj obšívky trupu.

4.04.2. Plavidla podléhající evidenci plavidel s výjimkou malých plavidel a plovoucích zařízení nesloužících veřejnosti musí mít vyznačeny jasně viditelné nesmazatelné nákladové značky v provedení podle této přílohy udávající rovinu největšího přípustného ponoru.

4.04.3. Nákladová značka se musí skládat z obdélníku dlouhého 0,3 m a vysokého 0,04 m s vodorovnou základnou (dolní hranou) kryjící s rovinou největšího přípustného ponoru stanovenou podle této přílohy. Provedení nákladové značky viz kap. 12, obr. 2 a obr. 3 (provedení s doplňkovými čarami pro různé plavební zóny).

4.04.4. Každé plavidlo musí mít symetricky na obou bocích vyznačeny alespoň tři páry nákladových značek, z toho jeden pár uprostřed lodního trupu a ostatní přibližně v 1/6 délky L lodního trupu plavidla od přídě a od zádě, s těmito výjimkami:

a) u plavidel s délkou L do 40 m postačují dva páry nákladových značek asi v 1/4 délky L plavidla od přídě a od zádě,

b) u plavidel, u kterých se nepočítá s dopravou zboží, postačuje jeden pár nákladových značek uprostřed lodního trupu.

4.04.5. Nákladové značky, které pozbydou platnosti nebo se stanou nečitelnými, musí být odstraněny a nahrazeny novými nákladovými značkami odpovídajícími této příloze.

4.04.6. Nákladové značky vyznačené podle dříve platných předpisů zůstávají v platnosti. U plavidel podléhajících cejchování podle této vyhlášky zůstávají nákladové značky v platnosti po dobu platnosti provedeného cejchování a cejchovního průkazu.

4.05. Ponorové stupnice

4.05.1. Každé plavidlo, jehož ponor může dosáhnout 1 m, musí mít v místech nákladových značek vyznačen symetricky na obou bocích alespoň jeden pár ponorových stupnic, případně další páry ponorových stupnic.

4.05.2. Ponorové stupnice musí být vyznačeny od roviny ponoru prázdného plavidla (nejmenšího ponoru) po rovinu 10 cm nad rovinou největšího přípustného ponoru s nejméně decimetrovým dělením. Dílce stupnice musí být střídavě vyznačeny kontrastními barvami (např. černá a bílá) a musí být dobře viditelné. Dělení stupnice se musí označit čísly nejméně v pětidecimetrových vzdálenostech po stranách stupnice a na vrcholu stupnice. Dělení stupnice musí být označeno vyrytými, vysekanými nebo navařenými znaky.
Nulový bod každé ponorové stupnice je nejnižší bod plavidla v místě ponorové stupnice a musí ležet v průsečíku svislice spuštěné v místě ponorové stupnice s rovinou vedenou nejnižším bodem trupu nebo kýlu v tomto místě rovnoběžnou s rovinou největšího přípustného ponoru.

4.05.3. Má-li plavidlo cejchovní stupnice a jsou-li provedené podle kap. 4.05.2. této přílohy, nahrazují ponorové stupnice.

KAPITOLA 5 STROJNÍ ZAŘÍZENÍ PLAVIDLA

5.01. Všeobecně

5.01.1. Všechna strojní zařízení plavidla a připojené soustavy musí být zkonstruovány, vyrobeny a instalovány v souladu s předpisy, které se jich týkají, a s dobrou loďařskou a strojírenskou praxí.

5.01.2. Kotle, ohřívače vody a jiné tlakové nádoby a jejich příslušenství musí rovněž splňovat požadavky na určená technická zařízení podle této vyhlášky.

5.01.3. Hlavní a pomocná strojní zařízení pracující s palivem majícím bod vzplanutí pod 55 °C jsou zakázána. S palivem majícím bod vzplanutí pod 55 °C mohou pracovat pouze motory pohánějící kotevní vrátky, lodní člunové motory a přenosná motorová čerpadla.

5.01.4. Startovací pomocné prostředky užívající palivo mající bod vzplanutí pod 55 °C jsou povoleny.

5.02. Bezpečnost provozu zařízení

5.02.1. Všechna strojní zařízení plavidla musí být instalována a namontována tak, aby byla dostatečně přístupná pro obsluhu a údržbu a neohrožovala osoby provádějící obsluhu a ostatní osoby.

5.02.2. Hlavní a pomocná strojní zařízení, kotle, ohřívače vody a veškeré jejich příslušenství musí být vybaveny bezpečnostními prvky odpovídajícími platným předpisům.

5.02.3. Motory pohánějící ventilátory větrací soustavy (tlakové a sací ventilátory) musí být také možno zastavit z vnějšku prostoru, ve kterém jsou umístěny.

5.03. Pohonné zařízení plavidla

5.03.1. Pohonné zařízení plavidla (propulzní zařízení) musí být možné rychle a bezpečně uvést do chodu, zastavit a reversovat (uvést do obráceného chodu).

5.03.2. V případě, že pohonné zařízení není při plavbě plavidla řízeno z kormidelny, musí být mezi kormidelnou a strojovnou (místem obsluhy) zřízen spolehlivý obousměrný komunikační systém.

5.03.3. V případě, že pohonným zařízením stanoveného vnitrozemského plavidla je vznětový motor, nesmí emise znečišťujících látek ve výfukových plynech překročit tyto hodnoty pro jednotlivé kategorie vznětových motorů:

Kategorie vznětového motoru: zdvihový objem/netto výkon (SV/P) (litry na válec/kW)	Oxid uhelnatý (CO) (g/kWh)	Součet uhlovodíků a oxidů dusíku (HC + NO_x ) (g/kWh)	Částice (PT) (g/kWh)
V1:1: SV < 0,9 a P &2265 37 kW	kW	,0	,5
40 V1:2: 0,9 &,9 &2264	<	2	0 7
0,30 V1:3: 1, 1,2 &2	4 S	< 2	5,
7,2 0,20 V1:4: 2:	5 &	64	< 5
5,0 7,2 0,200,20 V2	: 5	&22	SV
15 5,0 7,8 08 0,27 V2: 15 &2264 SV < 20 a			P <
300 kW 5,0 8, 8,7 0,5 V2:3: 15 &2264 SV < 20 a	a
&2265 3300 kW kW 5,	9,	0,	V2
: 20 &2264 SV SV < 25	5,0	9,8	,50

2:5: 25 &2264 SV < 30 5,0 11,0 0,50 Tyto hodnoty emisí znečišťujících látek ve výfukových plynech, které nesmí být překročeny, platí i pro pomocné vznětové moto
nad 560 kW na stanovených plavidlech. Splnění stanovených hodnot emisí znečisťujících látek ve výfukových plynech vznětového motoru stanoveného vnitrozemského plavidla se dokládá osvědčením schválení ^ty p
podle práva Evropských společenství4). Hodnoty emisí znečišťujících látek ve výfukových plynech se nevztahují na vznětové motory stanovených vnitrozemských plavidel Státní plavební správy, Hasičského záchranného sboru České republiky^, ozbrojených sil a bezpečnostních sborů5) České republiky, obecní policie a správců vodních toků, pokud jsou určena ke služebním účelům, plavidel složek integrovaného záchranného systému, pokud jsou určena k provádění záchranných a likvidačních prací. Hodnoty emisí znečišťujících látek ve výfukových plynech se dále nevztahují na vznětové motory plavidel určených k výstavbě, údržbě nebo zajištění provozu vodních děl nebo jiných staveb na vodních tocích, plavidel určených k ochraně před povodněmi, plavidel určených k dopravě nejvýše 12 cestujíc^íc h

romě posádky a rekreačních plavidel6). 4) Článek 4 a následující Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/68/ES o sbližování právních předpisů členských států týkajících se opatření proti emisím plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic ze spalovacích motorů určených pro nesilniční pojízdné stroje ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/26/ES ze dne 21. dubna
004, kter ou se mění směr nice 97/68/ES. 5) Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním p
ěru př íslušníků bezpe čnostních sborů. Zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinno
i a j ejím zajišťován í (branný zákon). Zákon č. 15/1993 Sb., o Armádě České republiky a o změnách a do
nění některých so uvisejících před pisů. 6) Nařízení vlády č. 174/2005 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na rekreační plavidla, na částečně zhotovená rekreační plavidla a na jejich vybrané části, na vodní skútry a pohonné motor

5.04. Výfuková potrubí motoru

5.04.1. Výfuková potrubí procházející ubytovacími prostory nebo kormidelnou musí být uzavřena v dostatečně plynotěsném kanále (plášti). Prostor mezi kanálem a výfukovým potrubím musí být propojen s vnějším ovzduším.

5.04.2. Všechny výfukové plyny musí být z plavidla průběžně odstraňovány. K zabránění průniku škodlivých plynů do jednotlivých úseků plavidla musí být přijata všechna vhodná bezpečnostní opatření. Výfukové soustavy hlavních motorů s výfukem zplodin vyvedeným do boku nebo nad bokem plavidla jsou zakázány.

5.04.3. Výfuková potrubí musí být vhodně tepelně izolována nebo chlazena.

5.04.4. V případě, že výfukové potrubí prochází hořlavými hmotami nebo v jejich blízkosti, musí být tyto hmoty dostatečně chráněny tepelně izolačním materiálem nebo vhodnou konstrukcí zajišťujícími účinnou tepelnou ochranu v souladu s pravidly uznané klasifikační organizace nebo se zvláštním předpisem.²⁾

2) Např. ČSN 32 5700 Požární ustanovení pro instalaci topidel na vnitrozemských plavidlech, ČSN 06 1008 Požární bezpečnost lokálních spotřebičů a zdrojů tepla apod.

5.05. Nádrže, tanky a potrubí

5.05.1. Tekuté palivo musí být skladováno v nádržích nebo v tancích bezpečně připevněných k trupu.

5.05.2. Nádrže, tanky, jejich potrubní soustavy a další příslušenství musí být uspořádány a upevněny tak, aby palivo ani plyny nemohly unikat do plavidla.

5.05.3. Vyústění plnicích potrubí nádrží a tanků pro tekutá paliva, s výjimkou provozních nádrží plněných na denní spotřebu, musí být na palubě. Plnicí potrubí nádrží a tanků pro tekutá paliva musí být opatřeno vhodnými uzávěry. Každá nádrž nebo tank obsahující tekuté palivo musí být vybaveny odvětrávacím potrubím vyúsťujícím do vnějšího ovzduší nad palubou a uspořádaným tak, aby do nich nemohla vniknout voda, a vybaveny zařízením zabraňujícím zpětnému šlehnutí plamene (Davyho síťka vhodné konstrukce).

5.05.4. Rozváděcí potrubí tekutého paliva palivové soustavy musí být vybaveno na výstupu z nádrže nebo tanku uzavíracím zařízením. Kromě toho musí být možné zastavit přívod paliva v potrubích, která přímo zásobují motory, kotle, ohřívače vody a topné spotřebiče, též z paluby (nevztahuje se na lokální topné spotřebiče nenapojené na palivovou soustavu plavidla).
Palivová potrubí nesmí být vystavena škodlivým účinkům tepla a musí být možná kontrola po celé jejich délce.

5.05.5. Vizuální trubkové stavoznaky nádrží a tanků pro tekutá paliva musí být odpovídajícím způsobem chráněny proti poškození nárazem a vybaveny samouzavíracími ventily.

5.05.6. Nádrže a tanky na tekutá paliva musí být vybaveny průlezy s palivotěsnými uzávěry, které umožňují čištění a kontrolu.

5.05.7. Nádrže tekutých paliv zásobující přímo pohonná zařízení musí být vybaveny signálním zařízením, které dává vizuální a zvukový signál v kormidelně v případě, že úroveň paliva již není dostatečná pro bezpečný provoz.

5.05.8. V obytných prostorech a chodbách nesmí být instalováno žádné potrubí vedoucí nebezpečné plyny či kapaliny, zvláště potrubí pod tlakem, který by mohl v případě netěsnosti ohrozit osoby. Tento požadavek neplatí pro potrubí vedoucí páru a potrubí hydraulických soustav za předpokladu, že jsou uvnitř ochranného ocelového kanálu (obalu).

5.06. Drenážní čerpadla

5.06.1. Pro odvádění nádních (drenážních) vod (vod shromažďujících se u dna plavidla odváděných drenážní soustavou) platí požadavky podle kap. 2.02.5.

5.06.2. Plavidla s posádkou musí být vybavena alespoň jedním drenážním čerpadlem. Plavidla, u kterých výkon strojního pohonného zařízení převyšuje 225 kW, a plavidla s nosností vyšší než 350 tun musí být vybavena dvěma samostatnými drenážními čerpadly, z nichž alespoň jedno musí být strojně poháněné. Pro vodotěsné úseky plavidla s délkou do 4 m jsou dostačující ruční drenážní čerpadla.

5.06.3 Vnitřní průměr (d) drenážního potrubí musí být alespoň:
d = 1,5&221AL(B + C) + 25 [mm]
m] Vnitřní průmě_r (da) potrubních větví spojujících různé sací koše musí být ales
ň_: da = 2,0&221Al(B + C) + 25 [m
[mm] , kde: - L je největší délka lodního trupu plavi
a [m], - B je šířka na hlavním žebru lodního trupu plavi
a [m], - C je boční výška plavidla měřená k hlavní pal
ě [m], - l je délka příslušného vodotěsného ús

5.06.4. Výkon strojně poháněného drenážního čerpadla musí být alespoň 0,1 d² l/min.
Výkon pomocného drenážního čerpadla musí být alespoň 0,1 d_a ² l/min, kde se d_a vztahuje na nejdelší vodotěsný úsek.
Výkon jakéhokoliv ručně poháněného drenážního čerpadla pro použití jen v jednom úseku musí být alespoň 0,1 da² l/min, kde d_a se vztahuje na takový úsek.

5.06.5. Jsou povolena pouze samonasávací drenážní čerpadla.

5.06.6. Pro každý úsek s plochým dnem širším než 5 m musí být instalován alespoň jeden sací koš na každé straně. V případě, že strojovna je delší než 5 m, musí v ní být alespoň dva sací koše.

5.06.7. Záďový vodotěsný úsek musí být možné drenážovat ze strojovny pomocí automaticky uzavíratelného potrubí (kap. 2.02.8.).

5.06.8. Drenážní potrubní větve z různých úseků musí být spojeny do hlavního potrubí pomocí uzavíratelných zpětných ventilů.
Úseky nebo jiné prostory sloužící jako zátěžové (balastní) mohou být zapojeny do drenážní soustavy přes jednoduchá uzavírací zařízení.

5.07. Drenážní soustava odpadního oleje

Drenážní soustava sběrných prostorů strojoven, kotelen, prostorů čerpadel apod. musí být navržena tak, aby odpadní ropné produkty a oleje nebo těmito produkty znečištěná voda (drenážní voda), vyčerpávaná ze sběrných prostorů, zůstala ve speciálních zásobnících na plavidle. V potrubí za drenážním čerpadlem musí být instalován dynamický separátor oleje, pokud to nebude možné, musí být okolo každého sacího koše vytvořen statický separátor.
Uvedená zařízení musí být schváleného typu a musí mít odpovídající velikost.

5. 08. Vrátky, navijáky

5.08.1. Pro kotvy těžší než 50 kg musí být k dispozici kotevní vrátky.

5.08.2. Vrátky (navijáky) navržené pro strojní i ruční pohon musí být zkonstruovány tak, že ruční pohon nemůže být uveden do pohybu strojním pohonem.

5.09. Vnější hluk plavidla

5.09.1. Vnější hluk plavidla během plavby, způsobený zejména sáním a výfukem motoru pohonu plavidla, musí být odpovídajícím způsobem utlumen.

5.09.2. Za normálních provozních podmínek hladina vnějšího hluku plavidla (při nominálním výkonu pohonných motorů), měřená v místě 25 m vzdáleném od boku plavidla, nesmí překročit 75 dB (A).

KAPITOLA 6 ELEKTRICKÁ ZAŘÍZENÍ

6.01. Všeobecně

6.01.1. Všechna elektrická zařízení instalovaná na plavidlech musí splňovat požadavky uvedené v této kapitole.

6.01.2. Na plavidle musí být k dispozici

a) schémata el. zařízení a obvodů, zkontrolovaná a potvrzená plavební správou a u určených technických zařízení inspektorem určených technických zařízení a specifikující:

aa) údaje o typech a značkách použitého strojního zařízení a elektrického zařízení (spotřebičů),

ab) údaje o typech a průřezech použitých kabelů,

ac) všechny další podrobnosti podstatné pro posouzení souladu s bezpečnostními požadavky,

b) návody na obsluhu elektrických zařízení.

6.01.3. Všechna elektrická zařízení musí být navržena, vyrobena a instalována tak, aby vydržela trvalý příčný náklon do 15 ° a okolní teplotu do 40 °C.

6.02. Nejvyšší přípustná elektrická napětí

6.02.1. U elektrických zařízení na plavidlech nesmí být překročena nejvyšší přípustná elektrická napětí uvedená v tab. 1.

6.02.2. Za podmínky dodržení předepsaných bezpečnostních opatření jsou dovolena vyšší elektrická napětí

a) v elektrických zařízeních pro nabíjení baterií, v souladu s nabíjecím postupem,

b) pro strojní zařízení, jejichž výkonnost si to vyžaduje,

c) pro speciální palubní zařízení (např. radiozařízení a zapalovací zařízení).

Tab. 1

Druh elektrického zařízení	Nejvyšší přípustná el. napětí [ V ]
Druh elektrického zařízení	Stejnosměrný proud	Střídavý jednofázový proud	Střídavý třífázový proud
A. Pohonná a tepelná zařízení, včetně zdrojů všeobecného použití	250	250	500
B. Osvětlovací zařízení, včetně zdrojů všeobecného použití	250	250	-
C. Zdroje pro proudové napájení ručních spotřebičů, zařízení užívaných na otevřených palubách či v omezených nebo vlhkých kovových uzavřených prostorech kromě kotlů a nádrží
1. všeobecně	50	50	-
2. užívajících oddělovací transformátor pro jednotlivý spotřebič; oba vodiče tohoto systému musí být izolovány od země	-	250	-
3. u spotřebičů se zesílenou či dvojitou izolací	250	250	-
D. Zdroje pro proudové napájení ručního nářadí, používaného v kotlích a nádržích	50	50	-

6.03. Břehové přípojky

6.03.1. V případě, že je elektrické zařízení napájeno proudovým zdrojem umístěným na břehu, kabely musí mít pevné spojení umístěné na plavidle nebo plavidlo musí být vybaveno stálým spojením nebo zařízením pro odběr proudu. Kabely a jejich spojení nesmí být vystaveny tahovému zatížení.

6.03.2. Jako břehové přípojky mohou být použity pouze ohebné kabely, izolované olejivzdorným a samozhášecím oplášťováním.

6.03.3. Jestliže vstupní el. napětí převyšuje 50 V, musí být trup plavidla účinně uzemněn. Zásuvka na trupu musí být speciálně označena.

6.03.4. Hlavní rozváděč musí obsahovat ukazatel ukazující, zda-li přípojka k břehové síti vede proud. 6.04. Generátory a elektromotory

6.04.1. Generátory a elektromotory musí být umístěny tak, aby byly snadno přístupné pro kontrolu, měření a opravy a aby byl zabráněn přístup vody nebo oleje k vinutí. Svorkovnice musí být snadno přístupné.
Generátory poháněné hlavním motorem, vrtulovým hřídelem nebo pomocným agregátem určeným pro jinou funkci musí být navrženy na kolísání otáček, které se může v provozu projevit.

6.05. Akumulátory

6.05.1. Akumulátory musí odpovídat podmínkám použití na plavidle a stanoveným bezpečnostním předpisům. Skříně článků musí být vyrobeny z nárazuvzdorného materiálu, který se těžko vzněcuje, a musí být provedeny tak, že zabraňují vylití elektrolytu i při náklonu až 40&02DA od svislice.

6.05.2. Akumulátory musí být zabezpečeny tak, aby se neposouvaly s pohyby plavidla. Nesmí být umístěny tak, aby byly vystaveny nadměrnému teplu, extrémnímu chladu, ostřiku, páře nebo výparům. Musí být uspořádány tak, aby byly snadno přístupné a aby žádné jimi produkované výpary nemohly škodit sousedním zařízením.
Akumulátory nesmí být instalovány v kormidelně nebo v obytných prostorech nebo v podpalubí. Akumulátory přenosných spotřebičů smějí být umístěny v kormidelnách nebo obytných prostorech.

6.05.3. Baterie akumulátorů vyžadující celkový nabíjecí příkon větší než 2 kW (vypočítaný z maximálního nabíjecího proudu a jmenovitého napětí baterie) musí být instalovány ve zvlášť pro ně vyhrazené místnosti. Pokud jsou umístěny na palubě, musí být uzavřeny ve skříni nebo v bedně vhodné konstrukce. Baterie akumulátorů vyžadující celkový nabíjecí příkon nepřevyšující 2 kW mohou být instalovány pod palubou ve skříňce či bedně. Mohou být též instalovány ve strojovně nebo v jiném dobře větraném místě za předpokladu, že jsou chráněny proti padajícím předmětům nebo kapající vodě.

6.05.4. Vnitřky všech prostorů, skříní, beden, polic a dalších konstrukčních podsestav, speciálně vyhrazených pro akumulátory, musí být chráněny proti agresivnímu působení elektrolytu pomocí nátěru nebo obložení vyrobeného z materiálu odolného proti elektrolytu.

6.05.5. Jsou-li akumulátory instalovány v uzavřených prostorách, skříňkách či bednách, musí být zajištěno účinné větrání. Vzduch musí vstupovat spodem a být vytlačován vrchem, aby se zajistilo úplné odvětrání plynů. Větrací kanály nesmí obsahovat zařízení bránící průtoku vzduchu (např. uzavírací ventil).

6.05.6. Požadovaný průtok vzduchu v litrech za hodinu se vypočítá podle následujícího vzorce:
Q =110 . j . n,
kde: - j znamená jednu čtvrtinu maximálního nabíjecího proudu v [A] povoleného pro nabíjecí zařízení,
- n znamená počet článků akumulátoru.

6.05.7. Při přirozeném větrání průřez kanálů musí odpovídat průtoku vzduchu požadovanému při rychlosti 0,5 m/s.
Nesmí být menší než 80 cm² pro olověné akumulátory a nesmí být menší než 120 cm² pro alkalické akumulátory.

6.05.8. V případě, že požadované větrání nemůže být zajištěno přirozeným průtokem vzduchu, musí být zajištěno nucené větrání ventilátorem, nejlépe takovým, který má motor mimo proud vzduchu a plynu. Musí být rovněž zabráněno v přístupu plynů do elektromotoru (nevýbušné provedení).
Ventilátory musí mít takovou konstrukci a materiál, které předcházejí tvorbě jisker při dotyku lopatek a skříně ventilátoru a zabraňují tvorbě elektrostatického náboje.

6.05.9. Na dveřích nebo krytech oddělení, skříní nebo beden obsahujících baterie musí být umístěn předepsaný znak "Zákaz kouření a používání otevřeného ohně" s průměrem alespoň 0,10 m, v provedení podle zvláštního předpisu.3)

6.06. Elektrické rozváděče

6.06.1. Elektrické rozváděče musí být umístěny v přístupných dobře větraných místech, prostých plynů a výparů kyselin. Musí být uspořádány tak, aby byly chráněny proti mechanickému poškození a proti jakémukoliv nepříznivému působení vlivem počasí, vody, oleje, tekutých paliv, páry nebo výparů.
Elektrické rozváděče nesmí být umístěny blízko hovorového potrubí nebo větracích otvorů nádrží na tekutá paliva.

6.06.2. Materiály použité pro výrobu elektrických rozváděčů musí mít dostatečnou mechanickou pevnost, musí být trvanlivé a nehořlavé.
Tyto materiály nesmí být hydroskopické (nasávající vodu a vlhkost).

6.06.3. V případě, že elektrické napětí převyšuje 50 V, musí být

a) použity elektrické rozváděče, jejichž vodivé prvky jsou uspořádány nebo chráněny tak, aby bylo zabráněno náhodnému dotyku těchto prvků,

b) u elektrických rozváděčů zajištěna izolační rohož nebo impregnovaný dřevěný rošt, s výjimkou rozpojovacích vypínačových panelů (jističů),

c) pečlivě uzemněny kovové díly rámů nebo konstrukce ovládacích panelů a kovových skříní spotřebičů.

6.06.4. Všechny části elektrických rozváděčů, včetně připojení, musí být snadno přístupné za účelem kontroly, údržby nebo výměny a schopné rozpojení.

6.06.5. Elektrický rozváděč musí být vybaven připevněnými popisnými štítky pro všechny hlavní a připojené obvody popisujícími příslušný obvod.

6.07. Spínače, zástrčky, pojistky a ochrany vodičů

6.07.1. Celé elektrické zařízení, odbočné kabelové větve z hlavního elektrického rozváděče a odbočné kabely z rozváděcího panelu musí být schopné odpojení pomocí spínačů nebo automatických jističů, které současně odpojí všechny vodiče vedoucí proud.
V případě elektrického proudu o napětí 50 V a méně jsou povoleny výjimky pro odbočné kabely z rozváděcích panelů, zvláště v případě okruhů s individuálními spínači pro každý spotřebič.

6.07.2. Všechny generátory a obvody musí být chráněny proti nadměrnému proudu v každém neuzemněném pólu nebo vodiči. Pro tento účel mohou být užity automatické jističe s mžikovou protizkratovou a nadproudovou tepelnou ochranou nebo bezpečnostní pojistky uzavřeného provedení. Tato elektrická ochranná zařízení musí být instalována tak, aby byla odpovídajícím způsobem chráněna proti otřesům.

6.07.3. Musí být rovněž splněny požadavky kap. 3.16.3., 3.16.4. a 3.16.5. určující hlediska ochrany komponentů kormidelního zařízení.

6.07.4. Na odpojovacích zařízeních musí byt vyznačeny a popsány polohy "ZAPNUTO" a "VYPNUTO". Toto ustanovení neplatí pro spínače osvětlení pracující s proudem menším než 10 A.

6.07.5. Všechny spínače a zástrčky musí být navrženy tak, aby současně rozpojily všechny vodiče. Pro spínače osvětlení pracující s proudem menším než 10 A může být poskytnuta výjimka, kromě případu osvětlení vlhkých prostorů.

6.07.6. Spotřebiče vyžadující proud větší než 10 A musí být zapojeny do samostatného obvodu.

6.07.7. Kabely musí mít vodotěsné oplášťování nehořlavého provedení nebo zamezující šíření plamene (se samozhášecím účinkem) typu běžně užívaného na plavidlech.
V obytných prostorách mohou být použity i jiné typy kabelů za podmínky, že jsou účinně chráněné a mají oplášťování zamezující šíření plamene. Kabely musí být chráněny proti všem druhům možného poškození vznikajícího za normálních provozních podmínek, zvláště na palubě a v podpalubí.

6.07.8. Pohyblivé spotřebiče nesmí být za žádných okolností napájeny kabely s kovovým opláštěním.

6.07.9. Kabely a elektrická zařízení musí být propojeny prostřednictvím robustních a trvanlivých zařízení zabraňujících tahovému namáhání spojů.

6.08. Vybavení kontroly uzemnění

U všech neuzemněných obvodů nad 50 V musí být k dispozici vhodné vybavení pro kontrolu uzemnění.

6.09. Osvětlení

6.09.1. Všechny světelné spotřebiče musí být instalovány tak, že jimi emitované teplo nemůže zapálit blízké hořlavé předměty nebo hmoty.

6.09.2. V uzavřených prostorech, ve kterých jsou instalovány akumulátory, skladovány barvy nebo jiné vysoce hořlavé látky, se mohou používat jen světelné spotřebiče v nevýbušném provedení.

6.09.3. Světelné spotřebiče ve strojovnách a kotelnách musí být rozděleny nejméně na dva obvody.

6.10. Signální světla

6.10.1. Rozváděč signálních světel musí být instalován v kormidelně. Musí být napájen samostatným kabelem z hlavního rozváděče.

6.10.2. Každé signální světlo musí být napájeno samostatně z rozváděče signálních světel a samostatně jištěno a ovládáno. Signální světla tvořící skupinu smějí být napájena jedním obvodem za podmínky, že porucha jakéhokoliv signálního světla bude signalizována kontrolním zařízením.

6.10.3. V případě, že není možná přímá kontrola funkce signálních světel z kormidelny, musí být tato světla kontrolována pomocí kontrolních svítilen (kontrolek) nebo podobných zařízení umístěných na řídicím panelu v kormidelně. Porucha kontrolky nesmí ovlivnit činnost signálního světla, které je její pomocí kontrolováno.

6.11. Uzemnění

6.11.1. Kovové části, které při svém provozu nevedou proud (neživé části), jako rámy a skříně strojů, spotřebiče, spojovací a pomocné prvky, musí být uzemněny, pokud již nejsou namontovány tak, že mají účinný kovový dotyk s trupem plavidla.

6.11.2. Při provozu elektrického zařízení na stejnosměrný proud musí být kovové spojovací a pomocné prvky, kovové oplášťování kabelů a kanálů uzemněny alespoň na obou koncích. Tam, kde jsou kabely namontovány na dřevěném nebo plastovém materiálu, postačuje jedno uzemnění. Při provozu elektrického zařízení na střídavý proud jednovodičové kabely a kanály nesmí být uzemněny ve více než jednom místě.

6.11.3. U elektrických zařízení s elektrickým napětím nepřevyšujícím 50 V může být uzemnění vynecháno.

6.11.4. V případě, že elektrické napětí převyšuje 50 V, skříně mobilních proudových spotřebičů, pokud nejsou vyrobeny z izolantů či chráněny, musí být uzemněny přes napájecí kabel pomocí přídavného vodiče normálně nevedoucího proud.

6.12. Nouzový zdroj elektrické energie

6.12.1. Jako nouzový zdroj elektrické energie jsou povolena tato zařízení:

a) pomocný generátor poháněný spalovacím motorem vybaveným soustavou dodávky paliva nezávislou na hlavním motoru a samostatnou chladicí soustavou, který se v případě poruchy hlavního proudového zdroje nastartuje automaticky nebo v případě, že je instalován v těsné blízkosti kormidelny nebo jiného pracoviště trvale obsazeného kvalifikovanou obsluhou, nastartuje ručně a je samostatně schopen pokrýt požadavky na dodávku proudu do 30 sec.,

b) akumulátorová baterie, která automaticky převezme dodávku proudu v případě poruchy hlavního zdroje nebo může být zapnuta ručně z kormidelny nebo jiného pracoviště trvale obsazeného kvalifikovanou obsluhou a je schopna dodávat požadovaný proud pro určené spotřebiče proudu po předepsanou dobu bez potřeby nabití a bez nedovoleného poklesu napětí.

6.12.2. Pomocné generátory, nouzové akumulátorové baterie a připojený spínací systém mohou být instalovány ve strojovně, avšak pokud možno v co nejvyšší poloze.

6.12.3. Nouzové zdroje elektrické energie musí být schopné v případě, že je to požadováno a pokud elektrická zařízení nemají nezávislá nouzová proudová napájení, energeticky pokrýt tak, aby mohly fungovat samostatně (současně), alespoň následující elektrické spotřebiče:

a) signální světla,

b) zvukové signály,

c) nouzové osvětlení,

d) radiotelefon,

e) hlavní poplašné zařízení, příslušné reproduktory nebo jiné nouzové systémy,

f) nouzové širokoúhlé světlomety.

Doba, po kterou musí být nouzový zdroj elektrické energie schopen funkce, musí být určena v závislosti na uvažovaném použití plavidla, avšak nesmí být kratší než 30 min.

KAPITOLA 7 VÝSTROJ PLAVIDLA

7.01. Lodní kotvy, kotevní řetězy a kotevní lana

Počet a hmotnost lodních kotev, dimenze a délka jejich kotevních řetězů nebo kotevních lan musí odpovídat charakteristice používaných vodních cest a pravidlům uznané klasifikační organizace a musí být pro příslušné plavidlo stanoveny v osvědčení plavidla. Konstrukční provedení lodních kotev, kotevních řetězů a lan musí odpovídat platným technickým normám.

7.02. Ostatní výstroj

7.02.1. Plavidla s výjimkou plovoucích zařízení musí být opatřena alespoň následující výstrojí:

a) zařízením a vybavením potřebným k vydávání vizuálních či zvukových signálů a pro ostatní druhy signalizace, jak to požaduje zvláštní předpis,3)

b) nouzovými světly nezávislými na hlavním elektrickém obvodu plavidla, která v případě potřeby nahradí u stojících, uvízlých či nasedlých plavidel světla požadovaná touto vyhláškou,

c) lany a kovovými lany,

d) lekážní plachtou (kolizní rohož), s výjimkou případu, kdy není podle lodního osvědčení tato plachta požadována,

e) lodní lávkou širokou alespoň 0,40 m, dlouhou alespoň 4 m, se stranami označenými světlými a barevnými pruhy, jež musí mít zábradlí,

f) plovatelnými odrazníky nebo plovatelnými dřevěnými odrazníky,

g) lodními háky,

h) soupravou první pomoci,

i) dalekohledem,

j) připevněnou instrukční tabulkou obsahující pokyny pro záchranu a oživování utonulých, k) kontejnerem s víkem pro skladování zaolejovaných hadrů,

l) vrhacím lankem (hádkem),

m) sekerou,

n) hloubkoměrem,

o) hlásnou troubou nebo elektrickým megafonem.

3) Vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 344/1991 Sb., kterou se vydává Řád plavební bezpečnosti na vnitrozemských vodních cestách České a Slovenské Federativní Republiky.

7.02.2. Plavidla, jejichž paluba je výše než 1,50 m nad rovinou ponoru prázdného plavidla, musí mít mimoboční (přistávací) schody nebo naloďovací žebřík.

7.03. Protipožární zařízení

7.03.1. Plavidla musí být vybavena alespoň tímto protipožárním zařízením:

a) jeden přenosný hasicí přístroj v kormidelně,

b) jeden přenosný hasicí přístroj poblíž každého místa vstupu z paluby do obytných prostor,

c) jeden přenosný hasicí přístroj v místě vstupu do každého služebního prostoru nepřístupného z obytných prostor, ve kterém je instalováno zařízení na vytápění, vaření nebo chlazení, pracující na pevné, tekuté nebo plynné palivo,

d) jeden přenosný hasicí přístroj u vchodu do každé strojovny nebo kotelny,

e) jeden přenosný hasicí přístroj na vhodném místě ve strojovně, která je v podpalubí, u plavidel s celkovým výkonem přes 110 kW.

7.03.2. Předepsané přenosné hasicí přístroje musí obsahovat hasicí náplň vhodnou k likvidaci takového typu požáru, který se nejpravděpodobněji může vyskytnout v prostoru nebo prostorech, pro které je hasicí přístroj hlavně určen. Na plavidlech, jejichž elektrické zařízení má pracovní elektrické napětí převyšující 50 V, hasicí náplň musí být také vhodná pro hašení elektrických zařízení. Na každém přenosném hasicím přístroji musí být jasný návod k použití. Dále musí splňovat tyto další požadavky:

a) obsah přenosného kapalinového hasicího přístroje nesmí být větší než 13,5 litrů a menší než 9 litrů, obsah práškových hasicích přístrojů musí být alespoň 6 kg,

b) hasicí náplň v přenosných hasicích přístrojích, předepsaných v kap. 7.03.1., se nesmí skládat z CO₂ či obsahovat produkty vyvíjející při použití jedovaté plyny (např. tetrachlormetan),

c) hasicí přístroje, které jsou zvláště citlivé na chlad či teplo, musí být instalovány či chráněny tak, aby se zajistila jejich trvalá účinnost.

7.03.3. Všechna protipožární zařízení musí být podrobena alespoň jedenkráte za každé dva roky kontrole. Na plavidle musí být osvědčení podepsané osobou provádějící tuto kontrolu.

7.03.4. V místech, kde jsou protipožární zařízení instalovaná tak, že na ně není vidět, musí být ve výhledu bránící součásti (např. dvířka skříňky) označeny červeným písmenem "F" alespoň 10 cm vysokým a štítkem s nápisem označujícím druh protipožárního zařízení (např. hasicí přístroj).

7.03.5. Protipožární zařízení využívající tlakovou vodu a zahrnující potrubí napájené jedním či více čerpadly přes hydranty a hadice do trysek může být instalováno za následujících podmínek:

a) požární čerpadla musí být poháněna strojním pohonem a nesmí být instalována mezi kolizní přepážkou a přídí,

b) vodní tlak v hydrantech musí být udržován alespoň na 0,3 MPa (3 bar),

c) potrubí a hydranty musí být zkonstruovány tak, aby se hadice snadno spojovaly,

d) všechny trysky musí být vybaveny zařízením pro regulaci vodního paprsku na vysoký tlak nebo rozprašování a zastavení průtoku,

e) celá soustava musí odpovídat platným normám a požárním předpisům, které se jí týkají.

7.03.6. Pro stabilní (zabudovaná) protipožární zařízení je povolenou hasicí náplní halon 1301 (CBrF3). Jeho použití podléhá splnění následujících podmínek:

a) tato zařízení mohou být užita jen ve strojovnách, kotelnách a místnostech čerpadel,

b) množství hasicí náplně musí být natolik dostatečné, aby naplnilo v plynném stavu při 20 °C 4,25 % až 7 % celkového objemu chráněné místnosti včetně ventilačních šachet. Při výpočtu nezbytného množství hasicí náplně se uvažuje, že 1 kg halonu 1301 při 20 °C zaplní objem 0,160 m³ ,

c) nádrže uvažované pro skladování halonu 1301 musí odpovídat požadavkům na určená technická zařízení tlaková podle této vyhlášky. Tyto nádrže musí být rovněž schopné vydržet stejný tlak, pro který je konstruované celé stabilní protipožární zařízení při teplotě okolí do 60 °C. Na nádržích musí být vyznačeny čitelně a nesmazatelně následující údaje:

ca) jmenovitý pracovní tlak,

cb) tlak, pod kterým je udržována hasicí náplň,

cc) rok výroby,

cd) rok poslední kontroly,

ce) typ a množství hasicí náplně,

d) nádrže umístěné přímo v chráněné místnosti musí být vybaveny automatickým bezpečnostním zařízením zajišťujícím uvolnění hasicí náplně do chráněného prostoru pouze v případě požáru a zajišťujícím, že v případě, kdy je nádrž vystavena přímému plameni, nebude protipožární zařízení uvedeno v činnost; toto bezpečnostní zařízení musí být účinné při okolní teplotě 60 °C,

e) nádrže umístěné mimo zařízením chráněný prostor musí být dostatečně chráněny proti nadměrnému tlaku do max. teploty okolí 60 °C; tato podmínka platí rovněž pro nádrže obsahující hnací plyn,

f) každá nádrž, která obsahuje hnací plyn, musí být vybavena manometrem či rovnocenným přístrojem umožňujícím kontrolovat tlak hnacího plynu; v blízkosti nádrže musí být umístěna tabulka ukazující vzájemný poměr tlak/teplota,

g) potrubí a příslušenství protipožárního zařízení musí být vyrobeno z oceli nebo materiálu majícího odpovídající odolnost proti teplu,

h) pro nádrže umístěné uvnitř chráněných místností je jediný povolený hnací plyn dusík, který musí být v nádržích pod dostatečným tlakem,

i) výstupní ventily a trysky musí být umístěny a zkonstruovány tak, že umožní hasicí náplni rovnoměrné rozdělení a úplné promíchání se vzduchem tak, aby bylo zabráněno vzniku silných místních koncentrací hasicí náplně,

j) potrubní soustava a systém výstupních ventilů a trysek protipožárního zařízení musí být zkonstruovány tak, aby hasicí náplň se uvolnila do prostoru chráněného tímto zařízením do 10 vteřin, za předpokladu, že hasicí náplň je v tekutém stavu při okolní teplotě 0 °C,

k) protipožární zařízení musí být ručně ovladatelné z kormidelny nebo z jiného vhodného místa; toto místo musí být situované mimo zařízením chráněnou místnost; použití automatického nebo ručního ovládání protipožárního zařízení, jež není vybaveno zvukovým výstražným signálem, není dovoleno,

l) v případě, že protipožární zařízení chrání několik úseků, musí být na plavidle v místě ovládání vyvěšen jasný srozumitelný návod k obsluze zařízení informující rovněž o množství hasicí náplně nezbytné pro každý chráněný úsek,

m) pneumatické, hydraulické a elektrické řídicí systémy protipožárního zařízení musí být instalovány tak, aby se minimalizovala pravděpodobnost selhání v případě požáru či výbuchu,

n) protipožární zařízení musí být kontrolováno nejméně jedenkráte za každých 12 měsíců; tato kontrola musí zahrnovat alespoň

na) vnější kontrolu všech částí zařízení,

nb) kontrolu řádné činnosti elektrického systému spouštěcího zařízení, uzávěrů a výstupních trysek,

nc) kontrolu tlaku v nádržích,

s tím, že dovolený pokles tlaku v každé nádrži nesmí převýšit 10 %; během každé druhé kontroly musí být také zkontrolováno množství hasicí náplně v každé nádrži a pokles tohoto množství nesmí v jednotlivé nádrži převýšit 5%,

o) na plavidle musí být k dispozici kontrolní osvědčení podepsané a potvrzené oprávněnou osobou, která provedla kontrolu,

p) v případě, že plavidlo je vybaveno jedním nebo větším množstvím stabilních protipožárních zařízení podléhajících kontrole a používajících halon 1301, musí být v příslušné pasáži osvědčení plavidla uveden text tohoto znění:
"Počet stabilních protipožárních zařízení na plavidle používajících halon 1301 je………(doplnit počet). Osvědčení těchto zařízení jsou k dispozici na plavidle."

7.03.7. Schválení použití stabilních (zabudovaných) protipožárních zařízení určených podle kap. 7.03.6. v jiných prostorách plavidla než ve strojovnách, kotelnách a místnostech čerpadel (např. u tankových motorových lodí a člunů) a použití jiné hasicí náplně, než je halon 1301 (např. CO₂ ), je možné jen za dodržení podmínek stanovených touto přílohou a na základě splnění požadavků a odborného posudku vypracovaných uznanou klasifikační organizací.

7.04. Lodní čluny

7.04.1. Plavidla s výtlakem nad 150 m3 musí být vybavena alespoň jedním lodním člunem.

7.04.2. Lodní člun musí být na plavidle umístěn tak, že může být s nejmenším možným prodlením bezpečně spuštěn na vodu. Je-li to nezbytné, musí být spouštěn pomocí odpovídajícího spouštěcího zařízení.

7.04.3. Lodní čluny uvedené v kap. 7.04.1. a 7.04.2. musí splňovat tyto požadavky:

a) musí být vybaveny sedačkami alespoň pro tři osoby, přičemž šířka sedačky pro jednu osobu musí být nejméně 0,45 m,

b) musí být dostatečně pevné,

c) objem lodního člunu musí být alespoň 1,5 m³ nebo hodnota součinu délka x šířka x výška člunu nesmí být menší než 2,7 m³ ,

d) lodní člun určený k přepravě tří osob vážících 75 kg musí mít volný bok alespoň 25 cm,

e) lodní člun musí být dostatečně stabilní. Lodní člun určený k přepravě tří osob bude považován za dostatečně stabilní tehdy, jestliže při obsazení dvěma osobami vážícími 75 kg a sedícími na stejné straně co nejblíže k okraji (boku) člunu zůstane volný bok alespoň 10 cm,

f) zásoba plovatelnosti (nosnost) lodního člunu bez obsazení osobami, ale při plném zaplnění vodou, musí být nejméně: 30 x délka x šířka x výška člunu [kg],

g) lodní člun musí mít alespoň následující výstroj:

ga) 1 sadu vesel,

gb) 1 uvazovací lano,

gc) 1 nádobku pro vylévání vody nebo vědro.

7.04.4. V kap. 7.04.3. se rozumí

a) délkou člunu největší délka lodního člunu [m],

b) šířkou člunu největší šířka lodního člunu [m],

c) výškou člunu největší boční výška lodního člunu [m].

7.05. Záchranné kruhy, záchranné balóny a záchranné vesty

7.05.1. Všechna plavidla musí být vybavena nejméně třemi záchrannými kruhy nebo dvěma záchrannými kruhy a dvěma záchrannými balóny. Tento inventář musí být připraven k použití a uložen ve vhodných místech na plavidle, avšak nesmí být připevněn ke svým držákům. Alespoň jeden záchranný kruh musí být umístěn v bezprostřední blízkosti kormidelny.
Na plavidlech se strojním pohonem o délce do 40 m postačí dva záchranné kruhy. Alespoň jeden ze záchranných kruhů či záchranných balónů musí mít vrhací (manipulační) lano dostatečné délky.

7.05.2. Záchranné kruhy musí

a) mít zásobu plovatelnosti (nosnost) ve sladké vodě ne menší než 7,5 kg,

b) být vyrobeny z vhodného materiálu a musí být odolné vůči oleji, ropě a jejich derivátům a teplotám do 50°C,

c) být tak zbarvené, aby byly snadno na vodě viditelné,

d) mít hmotnost ne menší než 2,5 kg ,

e) mít vnitřní průměr 0,45 m + 10 %,

f) být opatřeny po obvodu provazcem zajišťujícím uchopení.

7.05.3. Záchranné balóny musí

a) mít zásobu plovatelnosti (nosnost) ve sladké vodě ne menší než 7,5 kg,

b) být vyrobeny z vhodného materiálu a musí být odolné vůči oleji, ropě a jejich derivátům a teplotám do 50 °C,

c) být tak zbarvené, aby byly na vodě snadno viditelné,

d) mít hmotnost ne menší než 1 kg,

e) být obaleny sítí zajišťující uchopení.

7.05.4. Záchranná vesta musí být v bezprostředním dosahu každé osoby pobývající pravidelně na plavidle.

7.05.5. Plovatelnost, materiál a barva záchranných vest musí odpovídat podmínkám stanoveným v kap. 7.05.2. Nafukovací záchranné vesty se musí nafouknout automaticky nebo manuálně. Musí mít také možnost nafouknutí ústy.

KAPITOLA 8 ZAŘÍZENÍ NA ZKAPALNĚNÝ TOPNÝ PLYN NA PLAVIDLECH PRO OBYTNÉ ÚČELY

8.01. Všeobecně

8.01.1. Každé zařízení na zkapalněný topný plyn na plavidle používané pro obytné účely (dále jen "tlaková stanice") se skládá ze zdrojové jednotky plynu (dále jen "rozváděcí stanoviště"), rozváděcí potrubní soustavy a řady plynových spotřebičů. Rozváděcí stanoviště zahrnuje jeden či více plynových zásobníků na zkapalněný topný plyn a jeden či více redukčních ventilů.

8.01.2. Tlakové stanice mohou být provozovány jen na obchodní propan-butan ve složení podle platných českých norem. Při plavbě v zahraničí může být, na základě povolení plavební správy vystaveného na základě stanovených podmínek provozu a odborného posudku provedeného uznanou klasifikační organizací, používán uhlovodíkový zkapalněný topný plyn i jiného složení vhodný pro použití v instalované tlakové stanici plavidla (např. obchodní propan), jestliže to konstrukce tlakové stanice umožňuje.

8.02. Tlaková stanice

8.02.1. Tlaková stanice je určené technické zařízení plynové ve smyslu této vyhlášky, které musí být vhodné pro použití zkapalněného topného plynu propan-butanu, musí vyhovovat technickým podmínkám způsobilosti stanoveným touto vyhláškou, platným normám a předpisům, které se na něj vztahují, a musí být zřízeno v souladu s ověřenou praxí. Další podrobné požadavky na instalaci tlakové stanice, které nejsou stanoveny touto vyhláškou a nejsou s ní v rozporu, upravují pravidla uznané klasifikační organizace nebo zvláštní předpis.²⁾

2) Např. ČSN 32 5700 Požární ustanovení pro instalaci topidel na vnitrozemských plavidlech, ČSN 06 1008 Požární bezpečnost lokálních spotřebičů a zdrojů tepla apod.

8.02.2. Tlakové stanice mohou být zřízeny na plavidle jen pro plynové spotřebiče sloužící pro obytné účely (vařiče, sporáky, topidla, ohřívače vody, chladničky apod.) umístěné nad hlavní palubou v obytných prostorech a v kormidelně, za podmínky účinného konstrukčního zabránění proniknutí uniklého topného plynu do podpalubí. Schválení použití zkapalněného topného plynu pro jiné účely, v jiných prostorech (např. v podpalubí) nebo použití jiného druhu topného plynu (např. připojení botelu k pozemnímu plynovodu) je možné jen na základě splnění požadavků a odborného posudku vypracovaných uznanou klasifikační organizací.

8.02.3. Na plavidle může být několik samostatných tlakových stanic. Jednotlivá tlaková stanice nesmí být použita k obsluze obytných prostorů oddělených podpalubním prostorem nebo pevnou nádrží.

8.03. Zásobníky zkapalněného topného plynu

8.03.1. Pro použití v tlakové stanici jsou povoleny pouze zásobníky zkapalněného topného plynu (např. tlakové láhve nebo jiné tlakové nádoby) s ověřeným obsahem od 5 kg do 35 kg. Schválení použití zásobníků s jiným obsahem je možné jen na základě splnění požadavků a odborného posudku vypracovaných uznanou klasifikační organizací.

8.03.2. Zásobníky zkapalněného topného plynu Musí splňovat platné předpisy, které se na ně vztahují. Zásobníky zkapalněného topného plynu musí být opatřeny platným označením a štítkem ověřujícím jejich stav s uvedením následujících údajů: datum poslední tlakové zkoušky, zkušební tlak, výrobce nebo majitel, druh použitého plynu.

8.04. Umístění, uspořádání a konstrukce rozváděcího stanoviště

8.04.1. Umístění a uspořádání rozváděcího stanoviště musí vyhovovat těmto podmínkám:

a) rozváděcí stanoviště musí být umístěno na otevřené palubě mimo obytný prostor ve speciální skříni nebo nástěnné skříni tak, aby nebránilo volnému pohybu po palubě,

b) rozváděcí stanoviště nesmí být instalováno v blízkosti přídě a zádě plavidla nebo u příďové či záďové obšívky štítnice; rozváděcí stanoviště v provedení nástěnné skříně může být zapuštěno do nástavby za předpokladu, že tato skříň může být otevíratelná pouze ven na otevřenou palubu a dovnitř plavidla bude plynotěsná; rozváděcí stanoviště musí být umístěno tak, aby potrubí vedoucí ke spotřebičům bylo co nejkratší,

c) každé rozváděcí stanoviště může obsahovat nejvýše čtyři zásobníky zkapalněného topného plynu pracující současně, s použitím nebo bez použití reverzního automatického propojovače; počet zásobníků zkapalněného topného plynu na plavidle, včetně náhradních, nesmí převýšit šest na jednu tlakovou stanici,

d) ventily zásobníků zkapalněného topného plynu, které nejsou spojeny s rozváděcí potrubní soustavou, musí být uzavřeny i v případě, že jsou považovány za prázdné,

e) reduktor tlaku (redukční ventil) nebo v případě dvoustupňové redukce tlaku první reduktor musí být připevněn ke stěně uvnitř skříně rozváděcího stanoviště.

8.04.2. Rozváděcí stanoviště musí být provedeno tak, aby náhodně unikající plyn mohl z něj odcházet do volného prostoru bez jakéhokoliv nebezpečí, že by mohl proniknout dovnitř plavidla nebo mohl přijít do styku s čímkoliv, co by jej mohlo zapálit.

8.04.3. Skříň rozváděcího stanoviště musí být zkonstruována z ohnivzdorných materiálů a musí být dostatečně větrána horními a dolními otvory. Zásobníky zkapalněného topného plynu musí být umístěny ve skříni rozváděcího stanoviště svisle nebo ve výrobcem určené poloze na podstavcích z materiálů zabraňujících jiskření a spolehlivě upevněny lehce rozpojitelným způsobem tak, aby se nemohly převrátit nebo posunovat.

8.04.4. Skříň rozváděcího stanoviště musí být zkonstruována a umístěna tak, aby teplota zásobníků zkapalněného topného plynu nepřekročila 50 °C.

8.04.5. Na vnější straně skříně (dvířek) rozváděcího stanoviště musí být proveden nápis "Zařízení na zkapalněný topný plyn" a symbol zákazu kouření v provedení podle kap. 6.05.9.

8.04.6. V případě, že ve skříni rozváděcího stanoviště je potřebné vnitřní osvětlení, toto osvětlení včetně instalace musí být elektrické v nevýbušném a ohnivzdorném provedení.

8.05. Náhradní a prázdné zásobníky zkapalněného topného plynu

Náhradní a prázdné zásobníky zkapalněného topného plynu, které nejsou umístěny v rozváděcím stanovišti, musí být dobře uzavřené a jejich výstup zaslepen uzávěrem, i když jsou považovány za prázdné, a musí být skladovány mimo obytné prostory a kormidelnu ve skříních vyhovujících svojí konstrukcí kap. 8.04.

8.06. Redukční ventily

8.06.1. Plynové spotřebiče mohou být spojeny se zásobníky zkapalněného topného plynu pouze prostřednictvím potrubní rozvodné soustavy s jedním nebo více redukčními ventily určenými ke snížení tlaku plynu na pracovní tlak. Tlak plynu může být snížen v jednom či dvou stupních. Všechny redukční ventily musí být stále nastaveny na tlaky určené podle kap. 8.07.

8.06.2. Koncové redukční ventily musí být buď vybaveny zařízením chránícím automaticky potrubí proti nadměrnému tlaku v případě selhání funkce redukčního ventilu, nebo toto zařízení (pojistný ventil) musí být zapojeno do potrubní soustavy bezprostředně za redukční ventil. Jakýkoliv plyn, který unikne přes toto ochranné zařízení, musí být odveden do otevřeného prostoru bez jakéhokoliv rizika, že může proniknout dovnitř plavidla nebo že přijde do styku s čímkoliv, co by jej mohlo zapálit. Pokud je to nutné, musí být pro tento účel zhotoveno speciální potrubí.

8.06.3. Ochranné zařízení i odvětrávání musí být chráněna proti vniknutí vody.

8.07. Tlaky plynu

8.07.1. Tlak plynu na výstupu z posledního reduktoru tlaku (redukčního ventilu) musí být vyšší než 0,005 MPa (0,05 bar) oproti atmosférickému tlaku s tolerancí 10%.

8.07.2. V případě, že jsou použity dvoustupňové redukční systémy (redukční ventily) tlaku plynu, střední tlak nesmí být vyšší než 0,25 MPa (2,5 bar) oproti atmosférickému tlaku.

8.08. Potrubí a ohebné hadice

8.08.1. Potrubí soustavy topného plynu musí být sestaveno z pevných ocelových nebo měděných trubek. Připojení potrubí k zásobníkům zkapalněného topného plynu musí být provedeno vysokotlakými ohebnými hadicemi konstrukce vhodné pro propan-butan.
Plynové spotřebiče mohou být, pokud nejsou instalovány napevno, připojeny k soustavě topného plynu pomocí vhodných ohebných hadic ne delších než 1 m.

8.08.2. Potrubní soustava topného plynu (potrubí, ohebné hadice, armatury) musí odolat jakémukoliv namáhání a koroznímu působení, které se může vyskytnout během normálních pracovních podmínek na plavidle, její charakteristiky a uspořádání musí být takové, aby zajistila uspokojivý průtok plynu k plynovým spotřebičům při odpovídajícím tlaku.

8.08.3. Potrubní soustava topného plynu musí mít co nejméně spojů. Potrubí, ohebné hadice a jejich spoje musí být plynotěsné a musí plynotěsnými zůstat, bez ohledu na vibrace nebo dilatace (roztahování), jimž mohou být vystaveny.

8.08.4. Potrubí musí být snadno přístupné, řádně upevněné a chráněné ve všech místech, kde by mohlo být vystaveno úderům nebo tření, zvláště v místech průchodu ocelovými přepážkami či kovovými částmi. Celý vnější povrch ocelových trubek musí být protikorozně upraven.

8.08.5. Ohebné hadice a jejich spoje musí být schopné odolat jakémukoliv namáhání, které se může vyskytnout během normálních provozních podmínek na plavidle. Musí být nezatíženy a upevněny tak, že mohou být kontrolovatelné po celé své délce.

8.09. Rozváděcí potrubní soustava topného plynu

8.09.1. Ve strojovně nesmí být umístěna žádná součást tlakové stanice.
Na tankových motorových lodích a tankových člunech v souladu s pravidly pro přepravu nebezpečného nákladu nesmí být žádná součást tlakové stanice umístěna v nákladovém prostoru.

8.09.2. Celá rozváděcí potrubní soustava topného plynu musí být odpojitelná od rozváděcího stanoviště snadno a rychle přístupným ventilem.

8.09.3. Každý plynový spotřebič musí být napájen samostatnou větví rozváděcí potrubní soustavy a každá větev musí být uzavíratelná samostatným uzavíracím zařízením (ventilem).

8.09.4. Ventily musí být řádně upevněny a umístěny, pokud možno v místech, kde jsou chráněny před povětrností a před nárazem.

8.10. Plynové spotřebiče a jejich instalace

8.10.1. Na plavidle mohou být instalovány pouze plynové spotřebiče na propan-butan schváleného typu, které jsou vybavené zařízením pro účinnou zábranu úniku plynu, jak v případě zhasnutí plamene, tak v případě zhasnutí zapalovacího hořáku, tzv. věčného plaménku.

8.10.2. Každý plynový spotřebič musí být umístěn a upevněn tak, aby se zamezilo možnosti náhodného poškození připojené potrubní soustavy topného plynu.

8.10.3. Topné plynové spotřebiče a ohřívače vody musí být spojeny s kouřovodem k odvádění zplodin hoření (spálených plynů).

8.10.4. Instalace plynových spotřebičů v kormidelně je dovolena jen tehdy, je-li kormidelna konstruována tak, že žádný náhodně uniklý topný plyn nemůže proniknout do spodních částí plavidla, zvláště ovládacími prostupy vedoucími do strojovny.
Na tankových motorových lodích a tankových člunech, v souladu s pravidly pro přepravu nebezpečného nákladu, nesmí být v kormidelně umístěn žádný plynový spotřebič.

8.10.5. Plynové spotřebiče smějí být instalovány v prostorách pro spaní (kajutách) jen tehdy, probíhá-li spalování nezávisle na vzduchu z těchto prostor.

8.10.6. Plynové spotřebiče, u kterých spalování závisí na vzduchu v místnostech, ve kterých jsou umístěny, musí být instalovány jen v dostatečně velkých místnostech.

8.10.7. Na tankových motorových lodích a tankových člunech, v souladu s pravidly pro přepravu nebezpečného nákladu, musí mít plynové spotřebiče výrazné červené označení. Schválení umístění těchto spotřebičů na tankových motorových lodích a tankových člunech je možné jen na základě splnění požadavků pravidel a odborného posudku vypracovaných uznanou klasifikační organizací.

8.11. Větrání a odvádění zplodin hoření

8.11.1. V místnostech, kde jsou umístěny plynové spotřebiče, u kterých spalování závisí na okolním vzduchu v místnosti, musí být zajištěna dostatečná dodávka čerstvého vzduchu a spolehlivé odstraňování zplodin hoření (spálených plynů) větracími otvory odpovídajících rozměrů určených podle výkonu všech zde instalovaných spotřebičů.

8.11.2. Větrací otvory nesmí mít žádné uzavírací zařízení a nesmí vést do prostorů určených pro spaní.

8.11.3. Větrací zařízení musí být navrženo tak, aby zajistilo bezpečné průběžné odstraňování zplodin hoření nebo uniklého topného plynu a dostatečnou výměnu vzduchu. Větrací zařízení musí být provozně spolehlivé a ohnivzdorné. V případě, že větrací zařízení je provedeno jako přirozené větrání, jeho činnost nesmí být ovlivňována jiným zařízením (např. ventilátory).
Pokud je prostor s plynovými spotřebiči třeba jen částečně umístěn pod úrovní horní paluby, musí být zajištěna nucená ventilace (s ventilátory) a nad sporákem umístěna digestoř.

8.12. Uživatelské a bezpečnostní pokyny

Na plavidle na vhodných místech musí být vyvěšeny instrukční tabulky trvanlivého provedení s bezpečnostními a uživatelskými pokyny v češtině, v případě potřeby i v jiných jazycích (němčina, holandština, francouzština, angličtina) obsahující mimo jiné tyto instrukce:
"Ventily zásobníků zkapalněného topného plynu, které nejsou spojeny s rozváděcí potrubní soustavou, musí být uzavřeny i v případě, že jsou považovány za prázdné."
"Ohebné hadice musí být vyměněny, jakmile si to jejich stav vyžaduje."
"Všechny zásobníky zkapalněného topného plynu musí zůstat připojeny, pokud není příslušné spojovací potrubí uzavřeno ventily nebo zaslepeno."

8.13. Technické prohlídky a zkoušky tlakové stanice

Technická prohlídka a zkouška tlakové stanice inspektorem určeného technického zařízení ve smyslu této vyhlášky musí být provedena před uvedením tlakové stanice do provozu, po každé její opravě a vždy před vydáním nebo prodloužením platnosti osvědčení o její způsobilosti podle kap. 8.15.

8.14. Tlaková zkouška a zkouška těsnosti tlakové stanice

Zkouška tlakové stanice podle kap. 8.13. MUSÍ obsahovat tlakovou zkoušku a zkoušku těsnosti, které se provádějí způsobem uvedeným v kap. 8.14.1. - 8.14.7.

8.14.1. Potrubí a ohebné hadice topného plynu vysokého tlaku mezi zásobníkem topného plynu a reduktorem (redukčním ventilem) a potrubí a ohebné hadice středního tlaku u dvoustupňového tlakového reduktoru, jenž je mezi výstupem z prvního redukčního ventilu, dalšími ventily a koncovým redukčním ventilem, se před montáží na plavidle podrobuje tlakové zkoušce kapalinou o přetlaku 2,5 MPa (25 bar) a po montáži na plavidle

a) tlakové zkoušce provedené vzduchem, inertním plynem nebo kapalinou s tlakem o 2,0 MPa (20 bar) vyšším, než je tlak atmosférický,

b) zkoušce těsnosti provedené vzduchem nebo inertním plynem s tlakem o 0,35 MPa (3,5 bar) vyšším, než je tlak atmosférický.

8.14.2. Potrubí vystavené pracovnímu tlaku mezi redukčním ventilem nebo koncovým redukčním ventilem u dvoustupňového reduktoru tlaku a uzavíracími ventily namontovanými před spotřebiči se podrobuje zkoušce těsnosti provedené vzduchem nebo inertním plynem s tlakem o 0,1 MPa (1 bar) vyšším, než je tlak atmosférický.

8.14.3. Potrubí vystavené pracovnímu tlaku mezi redukčním ventilem nebo koncovým redukčním ventilem u dvoustupňového reduktoru a ovládacími prvky plynových spotřebičů se podrobuje zkoušce těsnosti provedené vzduchem nebo inertním plynem s tlakem o 0,02 MPa (0,2 bar) vyšším, než je tlak atmosférický.

8.14.4. Při zkouškách těsnosti podle kap. 8.14.1. písm. b), 8.14.2. a 8.14.3. je potrubí považováno za plynotěsné, jestliže po dostatečném čase potřebném k tlakovému vyrovnání není během následujících 10 minut zaznamenán pokles zkušebního tlaku.

8.14.5. Přípojky zásobníků zkapalněného topného plynu, potrubí, ohebné hadice a jiné armatury vystavené tlaku stejnému, jako je v zásobníku zkapalněného topného plynu, a všechny ostatní spoje potrubí mezi redukčním ventilem a plynovými spotřebiči se kromě tlakové zkoušky rovněž podrobují zkoušce těsnosti pěnivou látkou při příslušném pracovním tlaku vzduchu nebo inertního plynu.

8.14.6. Všechny plynové spotřebiče musí být před uvedením do provozu podrobeny tlakové zkoušce při jmenovitém pracovním tlaku topným plynem za účelem ověření spolehlivého spalování topného plynu při různých polohách regulačních prvků; bezpečnostní zařízení plynových spotřebičů musí být zkontrolována, zda pracují spolehlivě.

8.14.7. Při zkoušce podle kap. 8.14.6. musí být u každého plynového spotřebiče připojeného ke kouřovodu (odtahu zplodin hoření) rovněž ověřeno, zda-li po 5 minutové činnosti při jmenovitém tlaku topného plynu s uzavřenými okny a dveřmi a s větracím zařízením v činnosti všechny zplodiny hoření (spálené plyny) správně odcházejí kouřovodem.
Pokud se objeví nepatřičný únik zplodin hoření, musí být příčina ihned nalezena a odstraněna. Spotřebič nesmí být schválen k použití, dokud nebudou všechny závady odstraněny.

8.15. Osvědčení způsobilosti k provozu tlakové stanice

8.15.1. Tlaková stanice může být provozována pouze s platným osvědčením určeného technického zařízení plynového - tlakové stanice. Přílohou osvědčení jsou doklady o provedených technických prohlídkách a zkouškách tlakové stanice.

8.15.2. Osvědčení určeného technického zařízení plynového - tlakové stanice se vydává na dobu nejvýše tří let. Platnost osvědčení může být prodloužena pouze po další technické prohlídce a zkoušce provedené podle kap. 8.13. a 8.14.

KAPITOLA 9 SPECIÁLNÍ USPOŘÁDÁNÍ KORMIDELNY PRO ŘÍZENÍ PLAVIDLA JEDNOU OSOBOU S POMOCÍ RADARU

9.01. Všeobecně

Kormidelna se považuje za speciálně uspořádanou pro řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru, jestliže splňuje podmínky této kapitoly.

9.02. Všeobecné konstrukční požadavky

9.02.1. Kormidelna musí být zkonstruována pro řízení plavidla jednou sedící osobou (vůdcem plavidla).

9.02.2. Všechna zařízení, přístroje a ovládací prvky musí být uspořádány tak, aby je vůdce plavidla mohl pohodlně použít během plavby, aniž by opustil své sedadlo a přestal sledovat radarovou obrazovku. Ovládací prvky se musí snadno přestavovat do pracovní polohy a tato pracovní poloha musí být jednoznačně vyznačena.

9.02.3. Kontrolní přístroje musí být snadno čitelné a jejich osvětlení plynule regulovatelné až do úplného vypnutí, nezávisle na světelných podmínkách v kormidelně, aby osvětlení nerušilo a nezhoršovalo viditelnost.

9.02.4. Kormidelna musí být vybavena regulovatelným topením. Zařízení pro zatemnění kormidelny nesmí nepříznivě ovlivňovat větrání.

9.03. Radarové zařízení a ukazatel rychlosti otáčení plavidla

9.03.1. Radarová obrazovka nesmí být podstatně stranou směru pohledu vůdce plavidla sedícího v normální poloze za ovladačem kormidelního zařízení.

9.03.2. Radarový obraz musí zůstat plně viditelný bez pomoci další masky nebo stínidla a bez ohledu na světelné podmínky převažující mimo kormidelnu.

9.03.3. Ukazatel rychlosti otáčení plavidla (výchylkoměr) musí být instalován přímo nad nebo pod radarovou obrazovkou.

9.04. Signalizace a signalizační zařízení

9.04.1. Světla a světelné signály musí být ovládány vypínači, jejichž uspořádání odráží skutečnou polohu světel a světelných signalizačních zařízení. Funkce každého světla nebo světelného signalizačního zařízení musí být kontrolovatelná kontrolním světlem (kontrolkou) stejné barvy, jakou má kontrolované světlo nebo světelný signál. Toto kontrolní světlo musí být vestavěno do vypínače nebo namontováno vedle něho.
Porucha světla nebo světelného signalizačního zařízení musí způsobit, že odpovídající kontrolní světlo zhasne.

9.04.2. Zvuková výstražná zařízení musí být ovládána nohou.

9.05. Zařízení k řízení směru plavby a ovládání motorů

9.05.1. Kormidelní zařízení plavidla musí být ovládáno vodorovnou řídicí pákou. Tato páka se musí snadno ovládat a úhel mezi pákou a podélnou osou plavidla musí přesně odpovídat úhlu vychýlení kormidelní ploutve. Musí být rovněž možné uvolnit řídicí páku v libovolné poloze beze změny polohy kormidelní ploutve. Obdobný řídicí systém je povolen i pro Voith-Schneider propelery a kormidlovací propelery ("Z" pohon). Je-li plavidlo vybaveno také reverzními kormidly nebo příďovým dokormidlovacím zařízením, musí být tato zařízení ovládána samostatnými řídicími pákami.

9.05.2. Každý motor musí být ovládán jednou samostatnou pákou pohybující se po oblouku kruhu ve svislé rovině přibližně rovnoběžné s podélnou osou plavidla. Dopředný pohyb páky musí způsobit pohyb plavidla dopředu a zpětný pohyb páky k zádi musí způsobit pohyb plavidla dozadu. Pohon musí být zapnut nebo reverzován, je-li páka přibližně v neutrální poloze. Pohyb páky do neutrální polohy musí být doprovázen jasně zřetelným zvukem. Rozsah pohybu páky z neutrální polohy do polohy "plná rychlost vpřed" a z neutrální polohy do polohy "plná rychlost vzad" nesmí převýšit 90°.

9.05.3. Směr a rychlost otáčení propelerů musí být indikovány (ukázány na kontrolních přístrojích). 9.06. Zařízení pro manipulaci se záďovou kotvou
Vůdce plavidla musí být schopen spustit záďovou kotvu (kotvy), aniž by opustil své sedadlo. Tento požadavek neplatí u plavidel tlačných souprav nebo bočně spojených sestav kratších než 86 m.

9.07. Radiotelefonní zařízení

9.07.1. Plavidlo musí být vybaveno radiotelefonním zařízením pro spojení typu plavidlo-plavidlo. Příjem musí být zajištěn dostatečně hlasitým reproduktorem a vysílání pevným mikrofonem. Vůdce plavidla musí být schopen vykonávat obě činnosti. Přepnutí z příjmu na vysílání musí být provedeno tlačítkově. Vůdce plavidla musí být schopen dosáhnout na toto zařízení ze svého sedadla.
Stejné požadavky se vztahují v nezbytných případech na službu v námořním provozu.

9.07.2. Je-li kormidelna vybavena radiotelefonním zařízením propojeným s veřejnou službou (sítí), příjem musí být proveden hlasitým reproduktorem u sedačky vůdce plavidla. Avšak mikrofon pro komunikaci typu plavidlo-plavidlo nesmí být za žádných okolností použit pro volání veřejnou sítí (musí být zajištěna přímá radiofonní komunikace s druhým plavidlem).

9.07.3. Všechna plavidla musí mít hlasový komunikační systém obsluhující alespoň následující místa:

a) příď plavidla nebo čelo soupravy,

b) prostory pro posádku,

c) kormidelnu a kajutu vůdce plavidla.

Příjem musí být prováděn samostatným reproduktorem a vysílání pevným mikrofonem, jímž může být mikrofon pro spojení typu plavidlo-plavidlo za podmínky, že to nezpůsobí zmatek mezi oběma sítěmi. Přepnutí z příjmu na vysílání musí být prováděno tlačítky či přepínači.

9.08. Poplašné signální zařízení

9.08.1. Vůdce plavidla musí mít k dispozici poplašné signální zařízení ovládané spínačem typu "zapnuto-vypnuto". Spínače, které se automaticky vrací do polohy "vypnuto" po jejich uvolnění (tlačítka), nejsou povoleny.

9.08.2. Hlasitost signálu tohoto signálního zařízení nesmí být v obytných prostorech menší než 75 dB (A). Ve strojovně musí být hlasitost signálu o 5 dB (A) větší než okolní hladina hluku při pohonném zařízení nastaveném na plný výkon.

9.09. Ostatní přístroje

Počet ostatních přístrojů, výše neuvedených, musí být snížen na minimum.

9.10. Schválení v osvědčení plavidla

Pokud plavidlo odpovídá požadavkům této kapitoly, v lodním osvědčení plavidla musí být uvedeno schválení způsobilosti pro řízení plavidla jednou osobou za pomoci radaru tohoto znění:
"Plavidlo schváleno pro řízení jednou osobou za pomoci radaru."

KAPITOLA 10 ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO PLAVIDLA NAVRŽENÁ K ZAŘAZENÍ DO TLAČNÝCH,VLEČNÝCH NEBO BOČNĚ SVÁZANÝCH SESTAV

10.01. Tlačné remorkéry

10.01.1. Tlačné remorkéry musí mít na přídi tzv. tlačnou plošinu, tj. zařízení široké nejméně 2/3 největší šířky plavidla.
Tlačná plošina musí být zkonstruována tak, že od počátku spojovacího manévru se může obsluha při zpřahování pohybovat snadno a bez nebezpečí z jednoho plavidla na druhé.
Tlačná plošina musí také umožnit tlačnému remorkéru zaujmout pevnou polohu vzhledem k tlačnému člunu a zejména zabránit stranovému pohybu vůči zádi tlačného člunu.

10.01.2. Tlačné remorkéry musí být vybaveny požadovaným vhodným spřahovacím (spojovacím) zařízením. V případě, že je požadováno spřahování lany, musí být tlačné remorkéry vybaveny alespoň dvěma speciálními spřahovacími navijáky nebo podobným zařízením.

10.01.3. Hlavní motory musí být ovládány z kormidelny. Jejich provoz musí být rovněž kontrolován pomocí zařízení instalovaných v kormidelně.

10.02. Tlačné čluny

10.02.1. Na tlačné čluny se nevztahují kap. 3, 7.02., 7.04. a 7.05.1. Kap. 5.06. se nevztahuje na tlačné čluny nemající obytné prostory ani strojovny nebo kotelny.

10.02.2. Člunové kontejnery musí také odpovídat následujícím konstrukčním požadavkům:

a) příčné vodotěsné přepážky uvedené v kap. 2.02.3. se nepožadují, jestliže příď je schopná vydržet zatížení alespoň 2,5x větší, než se požaduje u kolizní přepážky plavidla pro vnitrozemské vodní cesty, majícího stejný ponor a postaveného podle požadavků uznané klasifikační organizace,

b) platnost kap. 2.02.5. se omezuje tak, že úseky s dvojitým dnem s obtížným přístupem nemusí být vyčerpatelné, pokud objem příslušného prostoru nepřevýší 5 % výtlaku člunového kontejneru při největším přípustném ponoru,

c) povrch palub, postranních palub a krytů jícnů musí mít protiskluzovou úpravu; kde je to nutné, skloněné povrchy musí být opatřeny zvedacími rošty,

d) podél palubní čáry, kde paluba nebo postranní paluby se stýkají s lodním bokem v úhlu, musí být okrajnice nebo boční výztuha alespoň 0,03 m vysoká a ochranné zábradlí, jež může být odnímatelné, vysoké alespoň 0,90 m.
Na přídích se ochranná zábradlí nevyžadují.

10.03. Plavidla s vlastním strojním pohonem a remorkéry schopné provádět tlačnou remorkáž

Plavidla s vlastním strojním pohonem a remorkéry za účelem jejich schválení k provádění tlačných operací musí

a) mít tlačnou plošinu dle požadavku kap. 10.01.1. nebo

b) být vybaveny odpovídajícím a účinným zařízením k zabránění stranovému posunu tlačícího plavidla vůči zádi tlačeného plavidla.

10.04. Zkoušky tlačné sestavy

10.04.1. Za účelem vydání lodního osvědčení pro tlačný nebo tlačno-vlečný remorkér nebo zápisu "vhodný ke tlačení tlačných člunů" do lodního osvědčení plavidla se strojním pohonem či vlečného remorkéru může být rozhodnuto, zda a které tlačné sestavy mají být podrobeny zkoušce, a provést s těmito tlačnými sestavami zkoušky, jež se jeví jako nejméně příznivé. Lodní osvědčení těchto plavidel musí rovněž obsahovat podmínky, za kterých je tlačný remorkér nebo tlačno-vlečný remorkér uznán způsobilým ke tlačení, a u ostatních plavidel určeny podmínky platnosti zápisu "vhodný ke tlačení tlačných plavidel".

10.04.2. Zkouškou tlačné sestavy se prokazuje, že

a) tlačná sestava má dostatečnou směrovou stabilitu,

b) velké změny kurzu tlačné sestavy, následované okamžitým návratem k původnímu kurzu, mohou být prováděny rychle a snadno,

c) tlačná sestava má na vodě dostatečnou rychlost,

d) v případě, když je to nutné, zpětný propulzní tah je dostatečný k zastavení tlačné sestavy při plavbě po proudu,

e) při spojování a rozpojování tlačné sestavy se manipuluje se spřahovacím zařízením snadno a bezpečně, přičemž spřahovací zařízení musí splňovat následující požadavky:

ea) tuhost tlačné sestavy musí být zachována,

eb) musí být zabezpečeno dostatečné stejnoměrné předpětí spojovacích lan dosažené přednostně pomocí speciálních spřahovacích navijáků.

10.04.3. V průběhu výše uvedených zkoušek tlačných sestav se neberou v úvahu účinky speciálních zařízení k řízení směru plavby (kormidel, propulzních mechanismů apod.), instalovaných na nákladních člunech, pokud tyto čluny netvoří vždy součást stejné tlačné sestavy. Pokud ji tvoří, musí být schválené tlačné čluny uvedeny v osvědčení plavidla zajišťujícího propulzi tlačné sestavy.

10.05. Vlečné remorkéry

Za účelem schválení plavidla (vlečného remorkéru) k provádění vlečných operací (vlečení jiných plavidel) plavidla musí splňovat následující požadavky:

a) vlečné zařízení musí být instalováno tak, aby jeho použití nesnižovalo bezpečnost posádky nebo nákladu; při vlečení musí zůstat plavidlo dostatečně stabilní a schopné manévrování,

b) vůdce plavidla musí být schopen ovládat propulzní zařízení sám nebo být schopen řídit takové operace bez opuštění kormidelního stanoviště,

c) v případě, že jsou pro vlečení užita lana, musí vlečné zařízení obsahovat navijáky nebo vlečný hák rozpojitelné ze stanoviště vůdce plavidla; vlečné zařízení musí být umístěno před rovinou propelerů, což se nevztahuje na kloubové remorkéry.

10.06. Plavidla určená k pohonu bočně svázaných sestav

Za účelem schválení plavidla k pohonu bočně svázaných sestav plavidla musí

a) splňovat ustanovení kap. 10.05. a) a 10.05 b),

b) být vybavena zařízeními, která počtem a uspořádáním zajišťují, že sestava plavidel s vlastním pohonem a bez vlastního pohonu zůstane bezpečně spojena i během nakládky a vykládky.

KAPITOLA 11 ZDRAVOTNÍ A BEZPEČNOSTNÍ POŽADAVKY NA OBYTNÉ A PRACOVNÍ PROSTORY POSÁDKY

11.01. Všeobecně

11.01.1. Plavidla, u kterých se vyžaduje nepřetržitá přítomnost osob (posádky) na plavidle i mimo pracovní dobu, musí mít nezbytné obytné prostory.

11.01.2. Obytné prostory musí být navrženy, dimenzovány a vybaveny tak, aby uspokojily potřeby osob na plavidle z hlediska bezpečnosti, zdraví a pohodlí. Tyto obytné prostory musí splňovat požadavky kap. 11.02. až 11.12.

11.01.3. Plavební správa může povolit výjimky z níže uvedených ustanovení za předpokladu, že bezpečnost, zdraví a pohodlí osob na plavidle jsou zabezpečeny odpovídajícím způsobem jinými prostředky.

11.01.4. Kap. 11.03., 11.08.2., 11.09., 11.10. a 11.11. se nevztahují na obytné prostory užívané výjimečně členy posádky, kteří nejsou pracovníky zaměstnanými na základě pracovní smlouvy. Tato omezení musí být uvedena v osvědčení plavidla.

11.02. Umístění a vybavení obytných prostorů

11.02.1. Obytné prostory musí být umístěny za přední kolizní přepážkou směrem k zádi, a pokud je to možné, co nejvíce obytných prostor musí být nad palubou.
V příďové sekci plavidla nesmí být žádné podlahy níže než 1,20 m pod rovinou největšího přípustného ponoru.
Výjimky mohou být povoleny pro obytné prostory, které nejsou trvale obsazeny.

11.02.2. Obytné prostory musí být snadno a zcela bezpečně přístupné.
Všeobecným pravidlem je, že obytné prostory včetně kuchyní musí být přístupné z paluby prostřednictvím chodby.

11.02.3. Obytné prostory musí být umístěny a vybaveny tak, aby pokud je to možné do nich nepronikal znečištěný vzduch z jiných částí plavidla (např. ze strojovny a z podpalubí).
V případě, že je použito nucené větrání, vstupní větrací otvory musí být umístěny tak, aby byl výše uvedený požadavek splněn. Starý vzduch z kuchyní a sanitárních zařízení musí být odstraňován z plavidla nejrychlejším způsobem.

11.02.4. Obytné prostory musí být chráněny před nepřijatelným hlukem a vibracemi. Nejvýše dovolené hladiny hluku jsou:

a) 70 dB (A) v obytných místnostech,

b) 60 dB (A) v místnostech určených ku spaní s výjimkou případu, kdy plavidlo je provozováno pouze ve dne.

11.02.5. V případě nehody nebo požáru musí být ubytovací prostory opatřeny nouzovými východy dostatečně vzdálenými od sebe a orientovanými na levobok i na pravobok plavidla k umožnění rychlé evakuace osob.
Toto ustanovení se nevztahuje na

a) obytné prostory s několika východy, dveřmi nebo světlíky, které umožňují rychlou evakuaci osob,

b) sanitární zařízení.

11.02.6. Východy a dveře nebo světlíky zkonstruované pro použití jako nouzové východy musí mít volnou plochu otvoru alespoň 0,36 m² , přičemž jejich nejmenší rozměr (šíře) musí být nejméně 0,5 m.

11.03. Rozměry obytných prostorů

11.03.1. Světlá výška v obytných prostorech pro posádku nesmí být menší než 2 m.

11.03.2. Volná podlažní plocha obytného prostoru nesmí být menší než 2 m² na jednoho uživatele. Plocha obsazená přenosným nábytkem, jako jsou židle a stoly, se zahrnuje do volné podlahové plochy.

11.03.3. V obytných místnostech nesmí být objem vzduchu na jednoho uživatele menší než 3,5 m³ a v místnostech určených pro spaní 5 m³ pro prvního uživatele a 3 m³ pro druhého uživatele.
Za objem vzduchu se uvažuje objem, který zůstane po odečtení příslušných objemů skříněk na šaty, lůžek apod.

11.03.4. Objem každé místnosti v obytných prostorech včetně prostorů určených pro spaní nesmí být menší než 7 m3.

11.03.5. Splachovací záchody musí mít minimální podlahovou plochu 1 m² (šířku ne menší než 0,75 m a délku ne menší než 1,1 m).

11.03.6. Kajuty určené pro spaní nesmí být navrženy pro obývání více než dvěma dospělými osobami.

11.04. Potrubní soustavy v obytných prostorech

Potrubní soustavy v obytných prostorech musí splňovat požadavky kap. 5.05.8.

11.05. Vchody, dveře a schodiště v obytných prostorech

11.05.1. Vchody do obytných prostor musí být uspořádány a musí mít takové rozměry, aby mohly být používány bez obtíží nebo nebezpečí.
Tento požadavek je považován za splněný, když

a) před vchodem (přístupovým otvorem) je dosti prostoru, aby byl umožněn vstup bez překážek,

b) vchody jsou dosti daleko od zařízení, která by mohla představovat nebezpečí, jako jsou např. navijáky, vlečné a nakládací mechanismy,

c) světlá šířka vchodu je alespoň 0,60 m a celková výška vchodu včetně silu je alespoň 1,90 m, přičemž je dovoleno dosáhnout této výšky pomocí přístřešků nebo krytů,

d) jakékoliv zvýšené prahy (sily) ohraničující dolní stranu dveřních otvorů nesmí být vyšší než 0,40 m a nesmí mít negativní vliv na ustanovení podle jiných bezpečnostních předpisů,

e) dveře (kryty) nouzových východů musí být tepelně izolovány a pokryty nehořlavými materiály.

11.05.2. Musí být zabráněno náhodnému otevírání a zavírání dveří a zavěšených krytů.

11.05.3. Dveře musí být opatřeny uzávěry, jež je možno ovládat z obou stran.

11.05.4. V případě, že do obytných prostor není přístup z úrovně paluby a rozdíl úrovně je 0,30 m a více, musí být obytné prostory přístupné pomocí schodišť.

11.05.5. Schodiště musí být řádně upevněno a musí být provozně zcela spolehlivé. Za takové je považováno, když

a) není užší než 0,50 m,

b) šířka schodišťového stupně není menší než 0,15 m,

c) schody mají neklouzavý povrch,

d) schodiště s více než čtyřmi schody je vybaveno alespoň jedním zábradlím.

11.06. Podlahy, stěny a stropy obytných prostorů

11.06.1. Podlahy, stěny a stropy obytných prostorů musí být zhotoveny tak, že mohou být snadno čistitelné. Povrch podlah (např. podlahovin) musí být neklouzavý. Použití materiálů nesmí být škodlivé zdraví.

11.06.2. Obytné prostory včetně chodeb v části plavidla, které jsou užívány pro ubytování posádky, musí být tepelně izolovány proti chladu i teplu z vnější strany nebo ze sousedních či přilehlých oddělení.

11.07. Vytápění a větrání obytných prostorů

11.07.1. Obytné prostory musí být vybaveny vytápěcím zařízením (topnou soustavou, klimatizačním zařízením apod.) schopným udržovat uspokojivou teplotu v podmínkách počasí a klimatu, kterým je plavidlo vystaveno.

11.07.2. Ubytovací prostory musí být řádně větrány, a to i v případě, když je vstup do nich uzavřen.
Větrací soustava musí být schopna zajistit potřebnou cirkulaci vzduchu za všech klimatických podmínek.

11.08. Denní světlo a osvětlení v obytných prostorech

11.08.1. Obytné prostory musí být odpovídajícím způsobem osvětleny. Obytné místnosti, místnosti pro spaní (kajuty) a kuchyně musí být přístupné dennímu světlu, a pokud je to možné, musí být umístěny tak, aby z nich byl výhled z plavidla.

11.08.2. V obytných prostorech musí být instalováno přiměřené elektrické osvětlení.

11.08.3. Jakékoli osvětlovací zařízení používající tekuté palivo musí být vyrobeno z kovu a může spalovat pouze paliva s bodem vzplanutí nad 55 °C nebo petrolej. Toto zařízení musí být upevněno tak, aby nemohlo způsobit požár.

11.09. Vybavení obytných prostorů

11.09.1. Každý člen posádky musí mít samostatné lůžko. Lůžka musí odpovídat biometrickým parametrům lidského těla.

11.09.2. Lůžka nesmí být umístěna vedle sebe takovým způsobem, že by uživatel byl nucen lézt přes jiné lůžko, když by chtěl dosáhnout lůžka dalšího.

11.09.3. Lůžka nesmí být níže než 0,30 m nad podlahou. V případě, že je jedno lůžko umístěno nad druhým, horní lůžko musí být umístěno zhruba uprostřed mezi spodní stranou dolního lůžka a spodní stranou výztuhy stropu. Volný prostor nad každým lůžkem nesmí být nižší než 0,60 m.

11.09.4. Lůžka včetně jejich rámů musí být z pevného hladkého materiálu. V případě, že je jedno lůžko umístěno nad druhým, pod horním lůžkem musí být umístěn protiprachový kryt.

11.09.5. Každý člen posádky musí mít k dispozici vhodnou skříňku na šaty vybavenou zámkem. Skříňky musí mít použitelnou výšku ne menší než 1,70 m a použitelnou plochu 0,25 m² .

11.09.6. Na plavidle musí být k dispozici vhodná dobře větraná zařízení (prostory) pro zavěšení oblečení používaného pro práci při špatném počasí a pro špinavou práci. Tato zařízení nesmí být umístěna v kajutách, denních místnostech nebo jídelnách.

11.10. Lodní kuchyně, jídelny pro posádku a skladiště potravin

11.10.1. Plavidla musí mít alespoň jedno oddělení (zvláštní místnost) oddělené od místností pro spaní (kajut) určené jako lodní kuchyně nebo kombinaci lodní kuchyně a denní místnost (jídelna).

11.10.2. Lodní kuchyně a lodní kuchyně kombinované s denní místností musí být vybaveny

a) zařízením na vaření (přípravu teplé stravy),

b) vhodným dřezem s odvodněním (spojeným se sanitární kanalizační soustavou),

c) zařízením pro dodávku pitné vody (sanitární soustavou pitné vody),

d) chladničkou s dostatečnou kapacitou určenou podle počtu členů posádky,

e) nezbytnými příborníky a poličkami.

11.10.3. Jídelny a kombinované denní místnosti s lodní kuchyní musí být dostatečně velké pro takový počet členů posádky, který se při normálním provozu užívá současně. Sedačky musí být široké nejméně 0,60 m.

11.10.4. Jídelny a kombinované denní místnosti s lodní kuchyní musí být vybaveny dostatečným počtem stolů a sedaček s opěradly.

11.10.5. Plavidla se stálou posádkou musí mít chladnice a skladiště na potraviny. Tyto prostory se musí udržovat suché a dobře větrané. Skladiště potravin se musí udržovat v bezvadném hygienickém stavu. Chladnice a skladiště potravin s chlazením musí být možno otevřít z vnitřní strany, dokonce i v případě, že byly zavřeny z vnější strany.

11.11. Sanitární zařízení

11.11.1. Plavidla s obytnými prostory musí být vybavena alespoň těmito sanitárními zařízeními spojenými se sanitárními soustavami:

a) jedním umyvadlem připojeným na teplou a studenou pitnou vodu připadajícím na jednu ubytovací jednotku (kajutu) nebo na čtyři členy posádky; umyvadla musí mít vhodnou velikost a být vyrobena z hladkého materiálu, který nepraská a nekoroduje,

b) jednou vanou nebo sprchou připojenou na teplou a studenou pitnou vodu připadající na jednu ubytovací jednotku (kajutu) nebo na šest členů posádky,

c) jedním splachovacím záchodem připadajícím na jednu ubytovací jednotku (kajutu) nebo na šest členů posádky.

11.11.2. Sanitární zařízení musí být umístěno v těsném sousedství s ubytovacími prostory. Splachovací záchody nesmí mít vchod do lodních kuchyní, jídelen nebo denních místností kombinovaných s lodními kuchyněmi.

11.11.3. Prostory plavidla vybavené sanitárním zařízením musí splňovat následující požadavky:

a) podlahy a stěny musí být zhotoveny z trvanlivých a vodotěsných materiálů,

b) spoje mezi podlahami a stěnami musí být vodotěsné.

11.11.4. Splachovací záchody musí být odvětrány do otevřeného ovzduší.

11.11.5. Záchody musí mít splachovací zařízení. Záchodové sedačky musí být snadno čistitelné.

11.12. Sanitární soustavy pitné vody

11.12.1. Plavidla s obytnými prostory musí být vybavena jednou nebo více nádržemi na pitnou vodu nebo zařízením pro rekuperaci (znovuzískávání) pitné vody.
Tyto nádrže musí mít dostatečný objem odpovídající počtu osob na plavidle. Za minimální se považuje 150 l/osobu.

11.12.2. Nádrže na pitnou vodu musí být zkonstruovány a umístěny tak, aby bylo vyloučeno riziko, že pitná voda bude znečištěna nebo budou zhoršeny její chuťové a čichové vlastnosti, a to zvláště působením tekutých paliv nebo mazacích olejů.
Nádrže na pitnou vodu musí být co nejlépe chráněny proti nadměrnému ohřívání pitné vody.

11.12.3. Nádrže na pitnou vodu musí být vybaveny ukazatelem hladiny (stavoznakem).

11.12.4. Nádrže na pitnou vodu nesmí mít společné stěny s nádržemi určenými pro jiné účely.

11.12.5. Nádrže na pitnou vodu musí mít otvor nebo průlez umožňující jejich vnitřní čištění.

11.12.6. V tlakované nádrži na pitnou vodu může být použit pouze neznečistěný stlačený vzduch přirozeného složení.
Jestliže je stlačený vzduch získáván z tlakových zásobníků používaných k obsluze lodi nebo pro jiné účely nebo vyráběn pomocí kompresorů a pokud nejsou voda a vzduch odděleny membránami, musí být přímo před tlakovanou nádrž na pitnou vodu instalován vzduchový filtr nebo separátor oleje.

11.12.7. Potrubí pro pitnou vodu nesmí procházet skrz nádrže nebo tanky obsahující jiné kapaliny. Potrubí vedoucí jiné kapaliny nebo plyn nesmí procházet skrz cisterny nebo nádrže na pitnou vodu. Propojení mezi soustavou dodávky pitné vody a jinými potrubními soustavami jsou zakázána.
Potrubí určené pro pitnou vodu musí být trvanlivé, s hladkým povrchem a opatřené přípojkami (spojkami) pro vodní hydranty v přístavech.

11.12.8. Plnicí otvory a připojovací potrubí cisteren a nádrží na pitnou vodu musí být označeny tak, aby uživatel byl varován před napuštěním jiných kapalin.

11.13. Bezpečnostní zařízení

11.13.1. Plavidla musí být vybavena tak, že posádka se může po nich snadno pohybovat a snadno pracovat. V případě, že je to nezbytné, pohyblivé části jednotlivých zařízení a otvory v palubě musí být chráněny bezpečnostními prvky a kryty a musí být instalována ochranná zábradlí a madla. Navijáky a vlečné háky musí být zkonstruovány tak, aby zajistily bezpečnost při práci.
Všechna zařízení vyžadovaná nebo nutná pro provoz plavidla musí být zkonstruována, umístěna a chráněna tak, aby byla zajištěna bezpečnost a snadnost pohybu po plavidle, údržba a opravy.

11.13.2. Paluby v okolí navijáků a pacholat a rovněž postranní paluby, podlahy strojoven, přistávací můstky, schodiště, odpočívadla schodišť a vrchní části pacholat na postranních palubách musí být neklouzavé.

11.13.3. Horní části pacholat na postranních palubách a jakékoli překážky v místech, kde se pohybuje posádka (např. stupnice schodišť), musí být označeny jasnou barvou.

11.13.4. Pro uchycení vystohovaných (odejmutých, shrnutých apod.) krytů jícnů nákladových prostorů musí být k dispozici příslušná upevňovací zařízení.

11.14. Přístupnost pracovišť

11.14.1. Pracoviště musí být snadno a bezpečně přístupná.

11.14.2. V případě, že výškový rozdíl úrovní vchodů (východů) u chodby, průchodu apod. je 0,5 m a více, musí zde být zřízena schodiště, žebříky, stupadla nebo podobná zařízení. Schodiště musí být zřízena tam, kde je výšková úroveň podlahy stále obsazeného pracoviště odlišná o více než 1 m od úrovní, ze kterých se provádí vstup.

11.14.3. Nouzové východy musí být jako takové jasně označeny.

11.14.4. Počet, konstrukce a rozměry vchodů, včetně nouzových, musí být v souladu s účelem a velikostí jednotlivých oddělení.

11.15. Rozměry pracovišť

11.15.1. Pracoviště musí mít takové rozměry, aby každý člen posádky zde pracující měl příslušnou volnost pohybu.

11.15.2. Stále obsazená pracoviště musí mít dostatečné rozměry k zajištění

a) čistého objemu vzduchu ne menšího než 7 m3, s výjimkou kormidelen plavidel kratších než 40 m,

b) volné podlahové plochy a světlé výšky každého pracoviště zajišťující odpovídající volnost pohybu pro obsluhu, kontrolu, běžnou údržbu a opravářské práce.

11.15.3. Světlá šířka ochozů nesmí být menší než 0,60 m; tato šířka nemusí být dodržena v místě ustavení uvazovacích pacholat.

11.16. Ochrana proti pádu

11.16.1. Pracoviště plavidla umístěná těsně u vody nebo umístěná tak, že výškový rozdíl úrovně podlahy je větší než 1 m, musí být vybavena k zabránění sklouznutí nebo pádu posádky.

11.16.2. Plavidla s posádkou musí být opatřena ochranou proti sklouznutí a spadnutí přes palubu pomocí ochranného zábradlí zahrnujícího madlo, mezilehlou ochranu v úrovni kolen a ochranný profil u paty zábradlí.
Na plavidlech bez posádky dostačuje madlo.

11.17. Vchody, dveře a schodiště pracovišť

11.17.1. Velikost a uspořádání vchodů, průchodů a chodeb pro pohyb osob a nákladu musí být takové, aby zajišťovaly spolehlivou průchodnost bez rizika nehody. Za takové se považují v případě splnění alespoň těchto minimálních požadavků:

a) před vchodem je dostatek prostoru umožňujícího nerušený pohyb,

b) vchody jsou dosti daleko od zařízení, která by mohla představovat nebezpečí,

c) světlá šířka vchodů, průchodu apod. odpovídá účelu pracoviště a není menší než 0,60 m, s výjimkou plavidel širokých méně než 8 m, u kterých světlá šířka vchodu, průchodu apod. může být snížena na 0,50 m,

d) světlá výška vchodu včetně zvýšeného prahu (silu) ohraničujícího jeho dolní stranu není menší než 1,90 m.

11.17.2. Konstrukce a uspořádání dveří musí být takové, aby neohrozily osoby, které je otvírají a zavírají. Dveře musí být chráněny proti náhodnému otevření a zavření a musí být otvíratelné a zavíratelné z obou stran.

11.17.3. Konstrukce průchodů z jedné výškové úrovně do druhé, zvláště konstrukce schodišť, žebříků, stupadel musí být taková, aby jejich použití nepředstavovalo nebezpečí. Minimální požadavky jsou splněny v případě, že

a) schodiště a žebříky jsou trvale spolehlivě upevněny nebo zajištěny proti sklouznutí a převrácení,

b) schodiště jsou široká ne méně než 0,50 m a šířka mezi madly není menší než 0,60 m, žebříky a stupadla jsou široká ne méně než 0,30 m,

c) šířka schodišťového stupně není menší než 0,15 m,

d) schody a stupadla jsou bezpečně schůdné bez nebezpečí sklouznutí do strany, stupadla musí být viditelná shora,

e) schodiště s více než čtyřmi schody jsou vybavena madly,

f) svislé žebříky jsou nad výstupy vybaveny madly,

g) přenosné žebříky (podpalubní žebříky) jsou zabezpečeny proti převrácení a sklouznutí a jsou dosti dlouhé na to, aby dosáhly 1 m nad okraj jícnu, jsou-li skloněny v úhlu 60 ° od vodorovné roviny; žebříky musí být alespoň 0,40 m široké a u základny 0,5 m široké,

h) stupadla jsou upevněna svisle nad sebou tak pevně, aby se nemohla deformovat nebo oddělit, přičemž maximální vzdálenost mezi stupadly je 0,30 m.

11.17.4. Nouzové východy a průlezy nebo světlíky zkonstruované pro využití jako nouzové východy musí mít světlou plochu otvoru alespoň 0,36 m2 a jejich nejmenší světlý rozměr (šířka) musí být alespoň 0,50 m.

11.18. Podlahy, palubní povrchy, podpalubní plošiny, stěny, stropy, dveře a světlíky

11.18.1. Podlahy a podpalubní plošiny na vnitřních pracovištích, palubní povrchy na venkovních pracovištích a povrchy, na kterých se pohybuje posádka nebo jiné osoby, musí být pevné a zkonstruované tak, že zabraňují sklouznutí a pádu.

11.18.2. Otvory v palubách nebo podlahách musí, jsou-li otevřené, být opatřeny ochranou proti pádu osob.

11.18.3. Podlahy, palubní povrchy, podpalubní plošiny, stěny a stropy musí být zkonstruovány tak, aby se daly čistit.

11.18.4. Dveře a světlíky musí být uspořádány a vybaveny tak, aby mohly být obsluhovány a čištěny bez rizika úrazu.

11.19. Vytápění a větrání pracovišť

11.19.1. Uzavřené prostory, ve kterých se provádějí práce, s výjimkou skladišť (jestliže větrání skladiště není požadováno z jiných důvodů), musí být větratelné. Větrací zařízení nesmí způsobovat průvan a musí zajistit dostatečnou a pravidelně obnovovanou dodávku vzduchu na pracoviště pro zde pobývající osoby.
Tam, kde přirozená výměna vzduchu je nedostatečná, musí být zajištěno nucené větrání (s ventilátory). Rychlost výměny vzduchu se považuje za dostatečnou, pokud se vzduch vymění aspoň 5x za hodinu.

11.19.2. Spalovací zařízení (topné zařízení, spalovací motory apod.) nebo větrací zařízení nesmí způsobit zhoršení kvality vzduchu na pracovištích.

11.19.3. Na stálých pracovištích uvnitř plavidla musí být instalováno vytápěcí zařízení (topná soustava, klimatizační zařízení apod.) schopné udržovat přiměřené teploty uvnitř pracoviště.

11.20. Denní světlo a osvětlení pracovišť

11.20.1. Tam, kde je to možné, musí být pracoviště osvětlena denním světlem, a to i v případě zavřených dveří. Pokud to provozní a konstrukční požadavky dovolí, musí být stále obsazená pracoviště umístěna tak, aby z nich byl výhled vně plavidla.

11.20.2. Osvětlení musí být uspořádáno tak, aby vylučovalo možnost oslnění.

11.20.3. Spínače osvětlení na pracovištích musí být instalovány v snadno přístupné poloze blízko dveří.

11.21. Ochrana proti hluku a vibracím

11.21.1. Obytné prostory, stálá pracoviště a jejich zařízení musí být zkonstruována a zvukotěsná tak, aby bezpečnost a zdraví uživatelů byly chráněny proti hluku a vibracím.
Hladina vnitřního hluku v obytných prostorech měřená ve výši hlavy nesmí za normálních provozních podmínek překročit 70 dB (A).
Hladina vnitřního hluku na stále obsazených pracovištích s výjimkou prostor podle kap. 2.06.7. a 3.15. nesmí překročit hodnotu 90 dB (A) měřenou ve výši hlavy obsluhy.
Pokud hladina hluku u jakéhokoliv pracoviště převýší 90 dB (A), musí být každý vchod na toto pracoviště opatřen výstrahou: "Pozor nadměrný hluk".

11.21.2. Je-li u pracoviště překročena úroveň hluku 90 dB (A), musí být pro obsluhu k dispozici dostatečné množství osobních protihlukových prostředků.

11.21.3. Pracoviště musí být umístěna, vybavena a navržena takovým způsobem, aby členové posádky nebyli vystaveni škodlivým vibracím.

KAPITOLA 12 DOPLŇUJÍCÍ TECHNICKÉ PODMÍNKY ZPŮSOBILOSTI PLAVIDEL PRO PLAVEBNÍ ZÓNY 3, 2 A 1

12.01. Doplňující požadavky na konstrukci a výstroj plavidel pro plavební zóny 3, 2 a 1

Pro provoz plavidel, tlačných sestav a bočně svázaných sestav, jejichž největší délka převyšuje 86 m, platí v plavebních zónách 3, 2 a 1 tyto doplňující požadavky.

12.01.1. Jakékoliv plavidlo se strojním pohonem, jehož délka převyšuje 86 m, musí být postaveno a vybaveno takovým způsobem, aby bylo schopno při plavbě po proudu k určenému bodu zastavení zastavit včas, při zachování dostatečné zbytkové manévrovací schopnosti během zastavení a po zastavení. Tento požadavek platí též pro tlačné sestavy a bočně svázané sestavy s délkou převyšující 86 m. Tato způsobilost je ověřována na základě zkoušky zastavení prokazující, že síla propulze směrem vzad je dostatečná. Zkouška zastavení není nutná, jestliže se prokáže jiným způsobem, že tento požadavek je splněn. Největší dovolený výtlak plavidla, tlačné sestavy nebo bočně svázané sestavy se pro tyto účely určuje na základě výše uvedené zkoušky zastavení nebo jiným vhodným způsobem. Způsobilost plavidla podle tohoto článku musí být uvedena v osvědčení plavidla.

12.01.2. Plavidlo, tlačná sestava nebo bočně svázaná sestava musí být schopná manévrovat nebo se seřadit při odpovídající požadované minimální rychlosti.

12.01.3. Pro provoz plavidel, tlačných sestav, bočně svázaných sestav, vlečných sestav plavidel v plavebních zónách 2 a 1 musí být dále splněny doplňující požadavky vyplývající z pravidel uznané klasifikační organizace.

12.02. Volný bok, bezpečnostní vzdálenost, nákladové značky a ponorové stupnice

12.02.1. Definice
V této kapitole

a) délka L znamená největší délku lodního trupu plavidla bez zahrnutí kormidla a kotevní čnělky,

b) šířka B znamená největší šířku lodního trupu plavidla měřenou na vnějším povrchu obšívky bez koles,

c) střed plavidla znamená poloviční délku L,

d) uzavřená nástavba znamená konstrukci (nástavbu plavidla) zhotovenou z pevných vodotěsných stěn umístěnou nad palubou a spojenou s ní pevným vodotěsným způsobem, přičemž

da) šíře nástavby znamená největší šíři nástavby,

db) výška nástavby znamená vertikální výšku nástavby měřenou na boční straně plavidla mezi vrchní palubou (střechou) nástavby a palubou volného boku (hlavní palubou); v případě, že stěny nástavby mají otvory, jako jsou např. dveře nebo okna, výška nástavby se uvažuje pouze k nejnižšímu bodu těchto otvorů,

e) konstrukční díly a zařízení plavidla jsou považovány za vodotěsné, když jsou zhotoveny a upevněny takovým způsobem, že zabraňují vniknutí vody do plavidla,

ea) když jsou podrobeny tlaku vody ekvivalentnímu tlaku 1 m vodního sloupce po dobu 1 minuty, nebo

eb) když jsou podrobeny proudu vody s tlakem ne menším než 0,1 MPa (1 bar) působícímu 10 minut ve všech směrech na celý zkoušený povrch,

f) konstrukční díly a zařízení jsou považovány za těsné proti stříkající vodě a proti povětrnostním vlivům, jestliže v běžných provozních podmínkách dovolí pouze malému množství vody proniknout dovnitř plavidla.

12.02.2. Bezpečnostní vzdálenost pro plavební zónu 3
Na bezpečnostní vzdálenost u plavidel určených pro plavební zónu 3 se nevztahuje ustanovení kap. 4.02. Pro plavební zónu 3 platí:

a) bezpečnostní vzdálenost nesmí být menší než 300 mm,

b) na plavidlech, jejichž otvory nemohou být uzavřeny prostředky těsnými proti stříkající vodě a proti povětrnostním vlivům, a na plavidlech, která se plaví s nezakrytým podpalubím, bezpečnostní vzdálenost nesmí být menší než 500 mm.
V případě plavidel s nezakrytým podpalubím - nákladovými jícny se předepsaná nejmenší bezpečnostní vzdálenost 500 mm vztahuje pouze na sily (obruby) jícnů (otvorů) nákladového prostoru nezakrytých podpalubí, přičemž předepsaná nejmenší bezpečnostní vzdálenost 500 mm se měří mezi rovinou největšího přípustného ponoru a horní hranou silu.

12.02.3. Volný bok pro plavební zónu 3
Na volný bok u plavidel určených pro plavební zónu 3 se nevztahuje ustanovení kap. 4.03. Pro plavební zónu 3 platí tato ustanovení:

a) Volný bok plavidel s průběžnou palubou bez sedlovitosti paluby a bez nástaveb musí být nejméně 150 mm.
Tato hodnota je též základní hodnotou volného boku pro plavidla se sedlovitostí paluby a s nástavbami.

b) Volný bok plavidel se sedlovitostí paluby a s nástavbami se vypočte podle následujícího vzorce:

ß₁ . Se₁₊ ß₂ . Se₂
F = F₀ (1-&03B1) ------------------[mm]
m]

15 Volný bok (F) nesmí být v žádném případě menší než n
a. Ve vzorci
e_: F0 - základní volný bok [mni] podle kap. 12.02.3. písm.
), &03B1 -B1 - opravný koeficient uvažující, všechny nástavby přicházející v úvahu, přičemž a se počítá podle následujícího

zorce:
&2211le &03B1
B1 = -----

-- L kde: - le je účinná dél
nástavby [m], - L je délka plavidla [m] podle definice
ka_p . 12.₀ 2.1., Se1 a Se2 - příslušné účinné sedlovitosti na př
i _a zádi [mm], ße1 a ße2 - příslušné opravné koeficienty pro účinek sedlovitosti paluby na přídi a sedlovitosti na zádi vyplývající z existence nástaveb v obrysu pla_v idla_, přičemž ß1 a ß2 jsou vypočteny podle násle

jících vzo_r
: 3le
ß1 =1--
---
L 3le
ß2 =1--

--- L kde: - le1 je účinná délka předníc
nást_a veb [m], - le2 je účinná délka záďový
nástaveb [m]. Účinná délka nástaveb se bere do úvahy, pouze když jsou umístěny v přední čtvrtině nebo zadní čtvrtině d

c) Účinná sedlovitost je vypočtena podle následujícího vzorce: Se = p . S [mm] ,
kde: - S je skutečná největší příslušná sedlovitost [mm] s tím, že na přídi nesmí být uvažována více než 1000 mm a na zádi nemůže být uvažována více než 500 mm,
- p je koeficient braný z tab. 2 pro poměr X/L

Tab. 2

X L	0,25 a více	0,2	0,15	0,10	0,05	0
p	1	0,8	0,6	0,4	0,2	0

Pro mezilehlé hodnoty poměru X/L je koeficient p získán lineární interpolací. X je úsečka měřená od konce do bodu, kde sedlovitost se rovná 0,25 S - viz obr. 1
Obr. 1

Obrázek z technických důvodů neuvádíme.

V případě, že ß₂ Se₂ převyšuje hodnotu ß₁ Se₁ , hodnota ß₁ Se₁ je brána jako hodnota ß₂ Se₂ .

d) Účinná délka nástavby je vypočtena podle vzorce:

b h
le =l (2,5 --- -1,5) --------- [m] ,
B 0,6 . 0,6

kde: - l je skutečná délka příslušné nástavby [m],
- b je šířka příslušné nástavby [m],
- B je šířka plavidla [m] podle definice v kap. 12.02.1. (pro le₁ a le₂ se ale bere šíře plavidla ve středu příslušné nástavby),
- h je výška příslušné nástavby [m]
(v případě jícnů je ale h získána zredukováním výšky silů na polovinu bezpečnostní vzdálenosti podle kap. 12.02.2.).
Hodnota převyšující 0,6 x 0,6 (t.j. 0,36 m2) nesmí být v žádném případě přičtena k h.
Když b/B je menší než 0,6, hodnota závorky musí být uvažována nulová (tj. účinná délka le nástavby je předpokládána nulová).

12.02.4. Nejmenší přípustný volný bok
V případě, že se uvažuje snížení podle kap. 12.02.3., nejmenší přípustný volný bok nesmí být menší než 50 mm.
Menší volný bok může být připuštěn, jestliže je zaručeno, že posádka se může pohybovat bez nebezpečí po celé délce plavidla a provádět svou práci.

12.02.5. Nákladové značky
V případě, že plavidla jsou provozována v různých plavebních zónách (zóny 1, 2, 3 a 4) vnitrozemských vodních cest, musí být označena nákladovými značkami se svislou čarou a jednou nebo více přídavnými ponorovými čarami délky 150 mm směrem k přídi na nákladových značkách předních a zadních pro jednu nebo více plavebních zón.
Svislé a vodorovné čáry musí být silné 30 mm. Vedle nákladové značky směřující k přídi musí být umístěny číslice velikosti 40 x 60 mm určující odpovídající plavební zónu (viz obr. 2 a 3).

12.02.6. Bezpečnostní vzdálenost a volný bok pro plavební zóny 2 a 1
Na bezpečnostní vzdálenost a volný bok u plavidel určených pro plavební zóny 2 a 1 se nevztahuje ustanovení kap. 4.02. a 4.03. Pro plavební zóny 2 a 1 platí ustanovení o bezpečnostní vzdálenosti a volném boku plavidel stanovené pravidly uznané klasifikační organizace. V případě, že bezpečnostní vzdálenost nebo volný bok stanovený podle pravidel uznané klasifikační organizace by byly menší, než je stanoveno pro plavební zónu 3 podle této přílohy, platí hodnoty pro bezpečnou vzdálenost a volný bok pro zónu 3 podle této přílohy.

12.03. Výstroj plavidla

12.03.1. Plavidlo s vlastním strojním pohonem délky do 40 m musí být pro plavbu v plavební zóně 3 vybaveno nejméně třemi záchrannými kruhy nebo dvěma záchrannými kruhy a dvěma záchrannými balóny.

12.03.2. Vybavení záchrannými prostředky (záchranné kruhy, balóny, vesty, čluny, vory apod.) pro plavební zóny 2 a 1 se řídí pravidly uznané klasifikační organizace. V případě, že vybavení záchrannými prostředky podle pravidel uznané klasifikační organizace by bylo nižší než pro zónu 3 podle této přílohy, musí být plavidlo vybaveno podle ustanovení pro zónu 3 podle této přílohy.

12.04. Zvláštní ustanovení pro plavidla navržená k vytvoření tlačných sestav, tažných sestav nebo bočně svázaných sestav pro plavební zóny 3, 2 a 1

12.04.1. Tlačné remorkéry musí být opatřeny kotevními vrátky se strojním pohonem.

12.04.2. Plavidla schopná provádět vlečnou remorkáž musí k provádění této remorkáže splňovat následující požadavky:

a) délka plavidel nesmí být větší než 86 m; k vlečení po proudu může být výjimečně schváleno plavidlo s délkou převyšující 86 m jen na základě splnění požadavků a odborného posudku vypracovaných uznanou klasifikační organizací, přičemž platí stejné požadavky jako pro tlačné remorkéry určené pro tlačné sestavy rozměrů 86 x 12 m a více,

b) v případě, že vlečné lano by mohlo narážet na záď plavidla, musí být plavidlo opatřeno vlečnými ochrannými oblouky.
Nákladová značka
Obr. 2
Nákladová značka při jejím použití i v plavební zóně 4 (zóna 4 se nevyznačuje)
Obr. 3

Obrázky z technických důvodů neuvádíme.

KAPITOLA 13 ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE OSOBNÍCH LODÍ

13.01. Definice

V této kapitole

a) délka znamená délku lodního trupu změřenou na úrovni největšího přípustného ponoru,

b) šířka znamená největší šířku lodního trupu změřenou mezi vnějšími hranami žeber v rovině největšího přípustného ponoru nebo pod úrovní největšího přípustného ponoru,

c) nákladová vodoryska dělení plavidla na úseky znamená vodorysku odpovídající rovině největšího ponoru, při kterém jsou ještě splněny požadavky vztahující se k dělení plavidla na úseky,

d) přepážková paluba znamená nejvyšší palubu, k níž dosahují příčné vodotěsné přepážky,

e) hraniční čára ponoření znamená průběžnou linii na obšívce plavidla ve vzdálenosti nejméně 75 mm pod průsečíkem obšívky s horní plochou přepážkové paluby nebo linii procházející ve vzdálenosti nejméně 75 mm pod nejnižším bodem, od kterého obšívka plavidla není vodotěsná; pro plavidla se zapuštěnou nástavbou musí být tato linie vedena ve vzdálenosti nejméně 100 mm pod průsečíkem obšívky s horní plochou přepážkové paluby,

f) zaplavitelnost prostoru znamená procentuálně vyjádřený poměr objemu, který může být naplněn vodou, k celkovému objemu prostoru,

g) strojovna znamená prostor mezi vnitřním povrchem obšívky a hraniční čárou ponoření a mezi krajními příčnými vodotěsnými přepážkami ohraničujícími prostor, v kterém jsou umístěny hlavní a pomocné mechanismy, hlavní kotle a také všechny stálé uhelné bunkry (zásobníky),

h) prostory pro cestující znamenají prostory určené k ubytování a užívání cestujícími s výjimkou prostorů pro zavazadla, prostorů skladů a pošty; prostory určené pro ubytování a obsluhu posádky, umístěné pod přepážkovou palubou, musí být z hlediska bezpečnosti uvažovány jako prostory pro cestující.

13.02. Rozsah použití

Ustanovení této kapitoly se vztahují na osobní lodě s vlastním strojním pohonem plující v plavebních zónách 2, 3 a 4. Pro osobní lodě plující v plavební zóně 1 se použijí ustanovení pravidel uznané klasifikační organizace.

13.03. Všeobecně

13.03.1. Pokud v této kapitole není stanoveno jinak, na osobní lodě se vztahují ostatní ustanovení této přílohy.

13.04. Zvláštní ustanovení týkající se příčných přepážek

13.04.1. Pro osobní lodě o délce 25 m a více musí být pro všechny očekávané stavy (varianty) zatížení prokázaná plovatelnost a havarijní stabilita při netěsnosti plavidla (lekáži).

13.04.2. Kromě vodotěsných přepážek uvažovaných podle kap. 2.02. musí být na základě výpočtu dělení plavidla na úseky provedeny další příčné přepážky. Všechny předepsané příčné přepážky musí být vodotěsné a dosahovat k přepážkové palubě. Prostory pro cestující musí být navíc odděleny vodotěsnými přepážkami od nákladových podpalubních prostorů. Strojovny včetně pracovních prostorů, které jsou jejich součástí, musí být na svých koncích ohraničeny vodotěsnými přepážkami. Dělení plavidla na úseky a provedení a umístění přepážek musí vyhovovat pravidlům uznané klasifikační organizace.

13.04.3. Počet otvorů ve vodotěsných příčných přepážkách uvažovaných podle kap. 2.02. musí být omezen na minimum, pokud to dovoluje konstrukce lodi a podmínky jejího normálního provozu. Tyto otvory musí vyhovovat pravidlům uznané klasifikační organizace. V kormidelně musí být ukazatele (např. kontrolky nebo jiné zařízení) ukazující, zda-li jsou vodotěsné dveře otevřeny nebo zavřeny.

13.04.3.1. V kolizní přepážce pod přepážkovou palubou a v přepážkách oddělujících strojovny od prostorů pro cestující nesmí být instalovány žádné vstupní otvory nebo dveře.

13.04.3.2. Dveře vodotěsných přepážek otevírající se a zavírající se ručně, které nemají dálkové ovládání, mohou být umístěny pouze v místech, kam nemají přístup cestující. Tyto dveře musí být trvale zavřeny a mohou se otevírat pouze na dobu průchodu. Jejich rychlé, spolehlivé a těsné uzavření musí být zajištěno vhodným mechanismem. Na obou stranách takovýchto dveří musí být umístěn nápis: "Dveře musí být uzavřeny okamžitě po každém průchodu".

13.04.3.3. Dveře vodotěsných přepážek, které zůstávají otevřené dlouhou dobu, musí být zkonstruovány takovým způsobem, aby je bylo možné zavírat v jejich místě z obou stran a také dálkově ze snadno přístupného místa nacházejícího se nad přepážkovou palubou. Po uzavření pomocí dálkového ovládání musí být zajištěna rovněž možnost spolehlivého místního otevírání a zavírání. Doba uzavírání musí být dostatečně dlouhá, aby se vyloučila jakákoliv možnost nešťastné náhody, avšak nesmí překročit 60 vteřin. Po dobu uzavírání dveří musí být v činnosti automatická zvuková signalizace. Funkce otevíracího a uzavíracího zařízení dveří a také signálního zařízení musí být nezávislá na hlavní lodní elektrické síti. Na stanovišti dálkového ovládání uzavírání dveří musí být instalováno zařízení, které ukazuje, zda jsou jednotlivé dveře otevřeny nebo uzavřeny.

13.04.3.4. Vzdálenost dveří vodotěsných přepážek a zařízení pro jejich otevírání a uzavírání od vnější obšívky musí být nejméně 1/5 šířky plavidla, přičemž tato vzdálenost se měří kolmo k rovině podélné osy plavidla v rovině největšího přípustného ponoru.

13.04.3.5. Potrubí mající otevřené otvory (vyústění) a větrací kanály musí být vedeny takovým způsobem, aby v případě zatopení prostoru se vyloučila možnost zatopení jiných prostorů nebo nádrží. Bezpečnost se považuje za zajištěnou, jestliže potrubí nebo větrací kanály jsou vedeny nejméně ve vzdálenosti 1/5 šířky plavidla od obšívky plavidla, měřené podle kap. 13.04.3.4., nebo jestliže jejich otvory jsou nad vodoryskou pro nejnepříznivější podmínky zatopení. Jestliže použití tohoto ustanovení není možné, potrubí, která procházejí přes několik úseků a mají v nich otevřené otvory, musí mít uzavírací zařízení dálkově ovládaná z místa, které se nachází nad přepážkovou palubou. Tento požadavek se uplatňuje rovněž v případě, kdy výška těchto potrubí nad úrovní obšívky dna plavidla je menší než 0,5 m. Kabely musí být vedeny tak, aby nebyla narušena vodotěsnost přepážek.

13.04.4. Na osobních lodích musí být na vhodných místech umístěny instrukce předepisující, že v případě nehody musí být všechny otvory a dveře ve vodotěsných přepážkách okamžitě hermeticky uzavřeny.

13.04.5. Příčné přepážky mohou mít výklenky nebo odstupňování s podmínkou, že všechny části těchto výklenků nebo odstupňování Jsou vzdáleny od vnější obšívky nejméně 1/5 šířky plavidla, jak je definováno v kap. 13.04.3.4. Jestliže tento požadavek není splněn, nemůže být tato přepážka uvažována ve výpočtech dělení plavidla na úseky.

13.04.6. Dělení plavidla na úseky musí být takové, aby v případě zatopení libovolného vodotěsného úseku se lodní trup neponořil nad hraniční čáru ponoření a aby byly splněny požadavky kap. 13.05.4. Při výpočtech je třeba brát v úvahu možnost asymetrického zatopení.

13.04.7. Vodotěsná okna mohou být vestavěna v obšívce lodního trupu pod hraniční čarou ponoření za podmínky, že nemohou být otvírána a jejich pevnost je dostatečná.

13.04.8. Zaplavitelnost prostorů plavidla se zpravidla uvažuje 95 %. Jestliže je výpočtem stanoveno, že průměrná zaplavitelnost v libovolném úseku činí méně než 95 %, pak tato vypočtená hodnota může být brána jako výpočtová zaplavitelnost. V případě takovéhoto výpočtu však musí být dodrženy následující minimální hodnoty zaplavitelnosti prostoru:

a) prostory pro cestující 95%,

b) strojovny 85 %,

c) nákladové, zavazadlové a skladové prostory 75 % ,

d) dvojitá dna, bunkry pro palivo a jiné nádrže (tanky) 0 až 95 % - v závislosti na tom, považují-li se tyto prostory v souladu s jejich určením za plné nebo prázdné, přičemž za vodorysku plavidla se uvažuje nákladová vodoryska dělení plavidla na úseky.

13.04.9. Za vodotěsné úseky v souladu s ustanoveními kap. 13.04.6. se považují pouze takové úseky, jejichž délka tvoří alespoň 10 % délky plavidla, ale nejméně 4 m.

13.04.10. Pokud délka úseku sousedícího s kolizní přepážkou je menší než 10 % délky plavidla anebo méně než 4 metry, pak při výpočtu stability přední kolizní prostor a tento úsek se posuzují jako současně zatopené, avšak jejich celková délka nesmí být menší než délka předepsaná v kap. 13.04.9.

13.04.11. Vzdálenost mezi kolizní přepážkou a přední svislicí plavidla musí činit nejméně 4 % délky plavidla a nepřesahovat současně 4 % této délky + 2 m.

13.05. Stabilita nepoškozené osobní lodě a havarijní stabilita

13.05.1. Dostatečnost stability osobní lodě musí být prokázána kontrolními výpočty provedenými na základě výsledků nakláněcího pokusu.

13.05.2. Pro lodě o délce do 25 m může být prokázání dostatečné stability výpočtem požadované v kap. 13.05.1. zaměněno zatěžovací zkouškou v souladu s pravidly uznané klasifikační organizace.

13.05.3. Za postačující důkaz dostatečné stability lodě se považuje výpočet stability provedený v souladu s pravidly uznané klasifikační organizace.

13.05.4. Havarijní stabilita lodě se považuje za dostatečnou, jestliže výpočet prokáže, že v případě proražení obšívky lodního trupu charakteristiky stability až do konečného stadia zaplavení odpovídají pravidlům uznané klasifikační organizace.

13.06. Výpočet počtu cestujících na základě volné podlažní plochy včetně volné plochy palub

13.06.1. Za podmínky splnění požadavků kap. 13.05. se stanoví nejvyšší přípustný počet cestujících osobní lodě následujícím způsobem:

a) za základ výpočtu se bere celkový součet podlažních ploch prostorů pro cestující a volných ploch palub obvykle určených k pobytu cestujících;
podlažní plochy kajut a hygienických zařízení a také plochy prostorů trvale nebo dočasně využívaných při provozu (ovládání) lodě, i když jsou přístupné cestujícím, se do výpočtů nezahrnují; podlažní plocha prostorů umístěných pod hlavní palubou, s výjimkou těch, u nichž jsou velká okna, nemusí být brána ve výpočtech v úvahu,

b) ze součtu ploch vypočtených v souladu s ustanoveními uvedenými pod písmenem a) musí být odečteny

ba) plochy chodeb, schodišť a jiných průchodů,

bb) plochy nacházející se pod schodišti,

bc) plochy s trvale umístěným zařízením (plochy obsazené přenosným nábytkem, jako jsou židle a stoly, se zahrnují do volné podlažní plochy a neodečítají se),

bd) plochy pod záchrannými a jinými čluny, jestliže jsou umístěny v takové výši, že cestující pod nimi nemohou stát,

c) počet cestujících se stanoví z podmínky, že na 1 m² volné podlažní plochy včetně volných ploch palub, která se určí podle písmen a) a b), připadá 2,5 cestujícího. Pro lodě o délce do 25 m se pro výpočet používá hodnota 2,8 cestujícího na 1 m² .

13.06.2. Nejvýše přípustný počet cestujících musí být uveden na snadno čitelných trvanlivých tabulkách připevněných na dobře viditelných místech.

13.07. Volný bok, bezpečnostní vzdálenost a nákladové značky

13.07.1. Zbytkový volný bok se zohledněním zanoření boku vlivem největšího přípustného náklonu plavidla odpovídajícího pravidlům uznané klasifikační organizace nesmí být menší než 200 mm. Přičemž zbytkový volný bok pro zónu 2 musí být nejméně 400 mm a pro zónu 3 nejméně 300 mm.

13.07.2. Zbytková bezpečnostní vzdálenost se zohledněním zanoření boku vlivem největšího přípustného náklonu plavidla odpovídajícího pravidlům uznané klasifikační organizace pro lodě, které mají v obšívce otevíratelná boční okna a další otvory nechráněné proti vniknutí vody (neodpovídající požadavkům kap. 13.04.7.), nesmí být menší než 100 mm.
Pro lodě, které nemají přepážkovou palubu, musí být bezpečnostní vzdálenost nejméně 1000 mm pro zónu 2 a nejméně 500 mm pro zóny 3 a 4.

13.07.3. Rovina největšího přípustného ponoru musí být určena tak, aby byl dodržen jak volný bok předepsaný v kap. 13.07.1. a bezpečnostní vzdálenost předepsaná v kap. 13.07.2., tak i požadavky kap. 13.04. a 13.05.

13.07.4. Nákladová značka musí být vyznačena na obou bocích plavidla uprostřed jeho délky. Připouští se nanesení doplňujících párů nákladových značek nebo souvislé čáry. Místo nanesení těchto značek musí být zřetelně uvedeno v osvědčení plavidla.

13.08. Prostory a zařízení určené pro cestující

13.08.1. Neuzavřené (neohražené) plochy paluby určené pro cestující musí být ohrazeny štítnicí nebo zábradlím o výšce nejméně 0,9 m. Zábradlí musí být takového provedení, aby jím nemohly vypadnout děti. Otvory a zařízení používané pro vstup a výstup z lodi a také otvory pro nakládku a vykládku musí být vybaveny náležitým bezpečnostním zařízením.

13.08.1.1. Přistávací můstky (lávky) musí mít světlou šířku nejméně 0,8 m a musí být na obou stranách vybaveny zábradlím.

13.08.1.2. Spojovací chodby, schodiště, dveře a východy určené pro cestující musí mít světlou šířku nejméně 0,8 m. Dveře kajut pro cestující a jiných malých prostorů mohou mít světlou šířku menší. Jestliže pro vstup do určité části plavidla nebo do prostorů určených pro cestující slouží pouze jedna chodba nebo schodiště, pak jejich světlá šířka musí činit nejméně 1 m. Na malých lodích může být povolena šířka menší než 0,8 m.
U prostorů nebo skupiny prostorů určených pro více než 80 cestujících musí celkový součet šířek všech východů určených pro cestující, kteří je mohou v případě nutnosti použít, činit nejméně 0,01 m na každého cestujícího.

13.08.1.3. Jestliže prostory určené nebo vybavené pro více než 30 cestujících, ale méně než pro 50 cestujících, mají pouze jeden hlavní východ, musí mít kromě toho alespoň jeden nouzový východ.
Prostory určené nebo vybavené pro 50 a více cestujících, nebo které mají místa na spaní pro 12 nebo více cestujících, musí mít nejméně dva východy, přičemž jeden z nich může být nahrazen dvěma nouzovými východy. Tyto východy se musí umísťovat ve vhodných místech a mít stejnou šířku. Všechny prostory nalézající se pod přepážkovou palubou musí mít východ nebo nouzový východ, který vede na tuto palubu nebo na otevřené prostranství.
Nouzové východy musí mít světlost nejméně 0,6 m x 0,6 m.

13.08.1.4. Schodiště pod přepážkovou palubou musí být umístěna ve vzdálenosti od obšívky nejméně 1/5 šířky lodi, měřeno kolmo k podélné ose lodi v rovině největšího přípustného ponoru. Tuto vzdálenost není nutno dodržet v případě, že v tomto prostoru je alespoň jedno schodiště na každé straně plavidla. Schodiště musí být opatřena z obou stran zábradlím.

13.08.2. Dveře veřejných místností se musí otevírat ven. Během plavby musí být vyloučena možnost jejich zamčení na klíč nebo na zástrčku nepovolanými osobami.

13.08.3. Lodě, na kterých je povoleno přepravovat nejvýše 300 cestujících, musí mít alespoň jednu toaletu na 100 cestujících. Lodě, na kterých je povoleno přepravovat více než 300 cestujících, musí mít toalety rozděleny na pánské a dámské, a to nejméně jedna toaleta na 200 cestujících. Polovina toalet určených pro muže, může mít pouze pisoáry.

13.08.4. Osobní lodě, převozní lodě a plovoucí zařízení (botely) musí být bezbariérově přístupné a musí umožnit užívání cestujícím s omezenou schopností pohybu a orientace.

13.08.5. Na lodích, v nichž se zřizují sociální zařízení pro užívání veřejností, musí být nejméně jedna kabina řešena pro užívání cestujícími používajícími vozík pro invalidy.

13.08.6. Vstup nepovolaných osob do lodních prostorů, které nejsou určeny pro cestující, především do kormidelny a strojoven, je zakázán. U vchodu do těchto lodních prostorů musí být na viditelném místě umístěny nápisy "vstup zakázán" nebo příslušný piktogram.

13.09. Zvláštní požadavky na záchranné prostředky

13.09.1. Na osobních lodích musí být k dispozici záchranné kruhy v počtu předepsaném v tab. 3.

Tab. 3

Délka lodi v m	Nejvýše přípustný počet cestujících	Počet záchranných. kruhů
do 35	do 300	4
od 35 do 50	301 až 600	6
nad 50	601 až 900	8'
-	901 až 1200	10
-	nad 1200	12

Při stanovení počtu záchranných kruhů se bere větší z hodnot získaných podle prvního nebo druhého sloupce.
Nejvýše jedna třetina předepsaného počtu záchranných kruhů může být nahrazena dvojnásobným počtem záchranných balónů.

13.09.2. Na plavidlech, jejichž délka je nejvýše 25 m a na které se nevztahují žádné předpisy týkající se plovatelnosti v případě porušení vodotěsnosti plavidla (lekáže), musí být kromě záchranných kruhů a záchranných balónů předepsaných v kap. 13.09.1. individuální nebo kolektivní záchranné prostředky pro nejvýše přípustný počet cestujících, posádku a obsluhující personál.
Na plavidlech, jejichž délka je větší než 25 m, musí být kromě záchranných kruhů a záchranných balonů předepsaných v kap. 13.09.1. dostatečný počet individuálních a/nebo kolektivních záchranných prostředků stanovených v osvědčení plavidla podle pravidel uznané klasifikační organizace. Na plavidle musí být alespoň jeden záchranný člun nebo záchranný vor.

13.09.3. Individuálními záchrannými prostředky jsou záchranné kruhy, záchranné balóny, záchranné vesty odpovídající kap. 7.05.2., 7.05.3. 7.05.5. této přílohy nebo další rovnocenné prostředky odpovídající pravidlům uznané klasifikační organizace a příslušným normám které jsou schválené plavební správou a jsou schopny udržet člověka na vodě.

13.09.4. Kolektivními záchrannými prostředky jsou záchranné čluny a záchranné vory odpovídající pravidlům uznané klasifikační organizace a příslušným normám a rovněž jiné odpovídající záchranné prostředky schopné udržet několik osob na vodě.

13.10. Požární ochrana

13.10.1. Přepážky a dveře mezi chodbami a kajutami a také mezi jednotlivými kajutami musí být zhotoveny alespoň z materiálů s pomalým šířením plamene. V případě požáru musí uzavírací systémy dveří zachovat dostatečně dlouhou dobu funkčnosti.
Přepážky mezi chodbami a kajutami musí být vedeny od jedné paluby k druhé nebo dosahovat k ohnivzdornému stropu. V případě, jestliže je instalována odpovídající soustava vodních požárních postřikovačů (sprinklerní soustava), požadavky první a druhé věty této kapitoly nejsou povinné. Volné prostory nad stropy a za obložením musí být rozděleny alespoň po 15 m ohnivzdornými konstrukčními prvky.

13.10.2. Umístění schodišť, východů a nouzových východů musí být takové, aby v případě požáru v kterémkoliv prostoru byla zajištěna bezpečná evakuace lidí z tohoto a ostatních prostorů.
Jestliže schodiště spojuje dva uzavřené prostory umístěné nad sebou, musí být jedno podlaží od druhého odděleno přepážkami vyrobenými alespoň z materiálu s pomalým šířením plamene a vybaveno samozavírajícími se dveřmi ze stejného materiálu.
Jestliže jedno nebo několik schodišť spojuje více než dva nad sebou umístěné uzavřené prostory, pak schodištní prostor (šachta) musí být úplně zdola nahoru ohrazen přepážkami zhotovenými alespoň z materiálu s pomalým šířením plamene a vybaveny samouzavírajícími se dveřmi ze stejného materiálu a musí mít východ na otevřenou palubu. Schodiště musí mít ocelovou kostru.
V případě instalace odpovídajících vodních postřikovacích požárních soustav služební schodiště, které nepatří k předepsaným a spojuje pouze dvě podlaží (paluby), není nutné chránit schodišťovou šachtou. Za běžných provozních podmínek samouzavírající se dveře mohou být otevřené.

13.10.3. V souladu s předpisy o požární ochraně je nezbytné brát v úvahu značné nebezpečí vzniku požáru v lodních kuchyních, kadeřnictvích, holičstvích a stáncích parfumerie.

13.10.4. Barvy, laky a jiné materiály využívané pro úpravu povrchů vnitřních prostorů a také materiály sloužící pro ostění, obložení a izolace musí mít sníženou hořlavost a při požáru nesmí být zdrojem vzniku nebezpečného dýmu nebo jedovatého plynu.

13.10.5. Chodby o délce větší než 40 m musí být rozděleny přepážkami alespoň z materiálu s pomalým šířením plamene a musí mít samouzavírající se dveře ve vzájemné vzdálenosti nejvýše 40 m.

13.10.6. Větrací soustavy musí být konstruovány tak, aby jimi nemohlo dojít k šíření ohně. Musí být umožněno uzavírání otvorů pro vstup a výstup vzduchu v případě požáru.
Pokud větrací kanály procházejí schodišťovými šachtami nebo přepážkami strojoven, pak v místech průchodu přes tyto přepážky musí být vybaveny protipožárními klapkami. Souvislé kanály musí být nejméně každých 40 m rozděleny protipožárními klapkami.
Vestavěné ventilátory větrací soustavy musí být možné vypnout z centrálního stanoviště umístěného mimo strojovnu.

13.11. Doplňující požadavky

13.11.1. Na osobních lodích je přípustné pouze elektrické osvětlení. Musí být rovněž zajištěno dostatečné osvětlení nástupních míst lodě.

13.11.2. Pokud neexistuje přímé hlasové oboustranné spojení mezi kormidelnou a prostory posádky a mezi přídí a zádí plavidla (např. hovorovou trubkou), pak musí být instalováno zařízení zabezpečující rychlé a spolehlivé oboustranné spojení.

13.11.3. Lodě délky 35 m a více a rovněž lodě určené k přepravě více než 60 cestujících musí mít vnitřní rozhlasovou síť.

13.11.4. Lodě s ubytovacími kajutami pro cestující musí být vybaveny signalizací všeobecného poplachu.

13.11.5. Lodě s ubytovacími kajutami musí být vybaveny prostředky spojení loď-břeh a loď-loď.

KAPITOLA 14 ÚLEVY PRO STÁVAJÍCÍ PLAVIDLA

14.01. Stávající plavidla, jejichž konstrukce a vybavení nevyhovuje plně ustanovením této přílohy, musí být dána do souladu s ustanoveními této přílohy do dvou let od data nejbližší technické prohlídky provedené za účelem vydání nebo prodloužení platnosti osvědčení plavidla, uskutečněné po datu účinnosti této vyhlášky, nejdéle však do deseti let od data účinnosti této vyhlášky, pokud se na tato ustanovení nevztahují úlevy podle tab. 4, jenž stanoví úlevy z technických podmínek způsobilosti podle této přílohy pro stávající plavidla takto:

a) soubor požadavků stanovený v druhém sloupci tabulky musí být u stávajících plavidel splněn během pěti let od data nejbližší technické prohlídky,

b) soubor požadavků stanovený ve třetím sloupci se nevztahuje na stávající plavidla, u kterých bezpečnost plavidla a posádky jsou zajištěny jiným, přiměřeným způsobem,

c) úlevy podle kap. 14.01. a) a 14. 01. b) se nevztahují na části plavidel, které byly změněny nebo přemístěny,

d) v případě, že uskutečnění požadavků podle kap. 14. 01., 14.01. a) a 14.01. c) není proveditelné nebo by způsobilo neúměrné výdaje, plavební správa může povolit výjimku,

e) důležité podrobnosti jakýchkoliv úlev povolených podle kap. 14.01. a) musí být zaznamenány v osvědčení plavidla během nejbližší technické prohlídky plavidla provedené po datu účinnosti této vyhlášky. Výjimky poskytnuté podle kap. 14.01. d) musí být v případě udělení rovněž uvedeny v osvědčení plavidla.

14.02. Stávající plavidla, která jsou již schválena pro řízení jednou osobou za pomoci radaru, musí být do pěti let od data účinnosti této vyhlášky přizpůsobena požadavkům kapitoly 9 této přílohy. Nová plavidla, pro která je požadováno schválení pro řízení plavidla jednou osobou za pomoci radaru, musí kapitole 9 plně vyhovovat.

14.03. Stávající plavidla, která mají pevně instalované protipožární (hasicí) zařízení užívající CO₂ jako hasicího prostředku, mohou po dvou letech od data účinnosti této vyhlášky používat takovéto zařízení pouze v případě, že CO₂ je schváleno jako hasicí prostředek v pevně instalovaných protipožárních zařízeních, která bezpečně splňují následující podmínky:

a) Zařízení CO₂ mohou být užity pouze ve strojovnách, kotelnách a strojovnách s čerpadly.

b) Všechna stabilně instalovaná protipožární zařízení musí být vybavena poplašným zařízením, jehož signál je jasně slyšitelný ve všech prostorách určených k zaplnění CO₂ a jenž svou hlasitostí výrazně převyšuje během jeho provozu nejvyšší možnou hladinu vnitřního hluku a je jasně odlišitelný od všech jiných poplašných signálů na plavidle.
Poplašné signály CO₂ musí být jasně slyšitelné též v sousedních prostorách i v případě zavřených komunikačních otvorů a musí převyšovat nejvyšší možnou hladinu vnitřního hluku produkovaného během provozu.
Prostory mohou být určeny k zaplnění CO₂ pouze tehdy, jestliže mohou být nějakým způsobem rychle evakuovány.
U vchodu a východu z prostoru s možností zaplnění CO₂ musí být vyvěšeno na odpovídajícím místě následující oznámení provedené červenými písmeny na bílém podkladě v češtině, nebo případně ještě v jiném potřebném jazyce podle oblasti plavby (němčina, holandština, francouzština, angličtina):
"Opusťte tyto prostory okamžitě, když zazní poplašný signál CO₂ (popis signálu) - nebezpečí udušení".

c) V blízkosti všech zařízení k ovládání pevného protipožárního (hasicího) zařízení používajícího jako hasicí prostředek CO₂ musí být vyvěšeny jasně, čitelně a trvanlivě provedené instrukce pro použití zařízení v češtině, nebo případně ještě v jiném potřebném jazyku podle oblasti plavby (němčina, holandština, francouzština, angličtina).
Potrubí končící v prostorech s možným zaplněním CO₂ musí být vybaveno uzavírací armaturou. Poplašná zařízení požadovaná v odstavci b) musí být uvedena do činnosti automaticky v potřebném předstihu před uvedením protipožárního zařízení v činnost.

d) Zásobníky CO₂ musí být instalovány v plynotěsném prostoru odděleném od ostatních prostorů. Tento prostor musí být přímo přístupný pouze z vnějšku plavidla a musí mít odpovídající nezávislou větrací soustavu zcela oddělenou od jiných větracích soustav na plavidle.
Teplota v tomto prostoru nesmí převýšit 60 °C. Všechny zásobníky CO₂ (tlakové nádoby) musí být označeny nápisem CO₂ v bílé barvě na červeném podkladu. Písmo musí být vysoké minimálně 6 cm.

e) Zásobníky CO₂ , armatury a potrubí pod tlakem musí odpovídat platným českým normám a předpisům. Musí být označeny předepsaným způsobem (např. úředním razidlem, štítkem apod.) potvrzujícím, že splňují předepsané zkoušky (atesty) pro odběratele.

f) Poplašné zařízení uvedené v odstavci b) musí být zkontrolováno nejméně jedenkrát za každých 12 měsíců.
Protipožární zařízení (soustava) používající CO₂ musí být zkontrolováno nejméně jedenkrát za každé dva roky. Tato kontrola musí nejméně zahrnovat

fa) vnější prohlídku celého zařízení,

fb) funkční zkoušku potrubí a vnějších trysek,

fc) funkční zkoušku spouštěcího mechanismu,

fd) kontrolu CO₂ dodávaného z každého zásobníku v provozu.

g) Na plavidle musí být k dispozici osvědčení se zápisem o provedené prohlídce a zkoušce pevného protipožárního zařízení používajícího CO₂ podepsaným odpovědným inspektorem a opatřeným razítkem. Prohlídka a zkouška protipožárního zařízení musí být provedeny nejméně v rozsahu podle bodu f). Zápis v osvědčení o provedené prohlídce a zkoušce musí obsahovat zjištěný stav zařízení, celkový výsledek prohlídky s rozhodnutím o způsobilosti nebo nezpůsobilosti zařízení, datum provedené prohlídky a datum platnosti prohlídky a zkoušky, jejíž doba platnosti nesmí být delší než 12 měsíců u poplašného zařízení a dva roky u protipožárního zařízení.

h) V případě, že je plavidlo vybaveno jedním nebo více pevnými protipožárními zařízeními používajícími CO₂ , jež vyhovují této příloze a jejichž stav byl prověřen způsobem uvedeným v odstavci g), tato zařízení musí být zapsána v osvědčení plavidla takto:
"Na plavidle je instalováno .... (počet) pevných protipožárních zařízení používajících CO₂ . Požadovaná osvědčení těchto zařízení musí být k dispozici na plavidle".

14.04. Požadavky kapitoly 11 této přílohy se v celém rozsahu vztahují pouze na nová plavidla.
Na stávající plavidla se z důvodů bezpečnosti vztahují v termínech určených v kap. 14.01. požadavky kap. 11.01.1., 11.01.3., 11.01.4. Další požadavky kapitoly 11 u stávajících plavidel musí být splněny v rozsahu a v termínech určených v tab. 5.

14.05. U stávajících plavidel s boční palubou užší než 0,5 m může být pevné zábradlí nahrazeno lanovým zábradlím provedeným ve formě napjatého lana umístěného podél boku plavidla nebo podél silu.

14.06. U stávajících plavidel plujících výhradně po vodních cestách České republiky splňujících podmínky způsobilosti podle stávajících předpisů může být termín uplatnění požadavků podle kap. 14.01. této přílohy na základě zdůvodněné žádosti plavební správou prodloužen, nejvýše však o sedm let.

Tab. 4 Úlevy z technických podmínek způsobilosti pro stávající plavidla

Kapitoly této přílohy stanovující požadavky na stávající plavidla, které musí být splněny během pěti let od data nejbližší prohlídky*	Kapitoly této přílohy stanovující požadavky, které se nevztahují na stávající plavidla
2.03.2, 2.03.3 2.04.1, 2.04.2, 2.04.3, 2.04.4, 2.04.5 2.05.1, 2.05.2, 2.05.3 2.06.3, 2.06.5, 2.06.6	2.02.3, 2.02.6,2.02.7, 2.06.2, 2.06.7
3.01. 2 3.03.2 3.04.1, 3.04.2, 3.04.3 3.05.1, 3.05.2 3.06.1, 3.06.2 3.08.1, 3.08.2, 3.08.3, 3.08.4 3.09.1, 3.09.2 3.10 3.11 3.12 3.13.2, 3.13.3, 3.13.4, 3.13.5 3.14 3.16.1, 3.16.2, 3.16.3, 3.16.4, 3.16.5, 3.16.6, 3.16.7	3.02 3.03.1 3.153.17
4.05.1, 4.05.2, 4.05.3,
5.02.2, 5.02.3 5.04.4 5.05.2, 5.05.3, 5.05.4, 5.05.5, 5.05.6 5.06.8	5.01.3 5.03.2 - obousměrný 5.04.1, 5.04.2, 5.04.3 5.05.7, 5.05.8 5.06.2, 5.06.3, 5.06.4, 5.06.5, 5.06.6, 5.06.7 5.08.1, 5.08.25.09.2
6.01.2 6.03.1, 6.03.2, 6.03.3, 6.03.4 6.05.1, 6.05.2, 6.05.5, 6.05.6, 6.05.7, 6.05.8 6.06.1, 6.06.2, 6.06.3, 6.06.4 6.06.5 6.08 6.09.1, 6.09.2 6.11.1, 6.11.2, 6.11.3, 6.11.4	6.01.3 6.04.1, 6.041.2 6.05.3 6.07.1, 6.07.2, 6.07.3, 6.07.4 6.07.5, 6.07.6, 6.07.7 6.07.8, 6.07.9 6.09.3 6.10.1, 6.10.2, 6.10.36.12.1, 6.12.2, 6.12.3
7.03.6 7.04.1, 7.04.2	7.03.5 7.04.3, 7.04.4 7.05.2, 7.05.37.05.5

Tab. 4 - pokračování

Požadavky kapitoly 8 musí být splněny do tří let
12.01.1, 12.01.2 12.03	12.01.312.02.2, 12.02.3, 12.02.4, 12.02.6
13,08.5 13.09.1, 13.09.2	13.04.1, 13.04.2, 13.04.3, 13.04.5, 13.04.6, 13.04.7, 13.04.8, 13.04.9, 13.04.10, 13.04.11 13.05 13.06.1 13.07.1, 13.07.2, 13.07.313.08.1.2, 13.08.1.3, 13.08.1.4, 13.08.2, 13.08.3
Poznámka: *) Datum nejbližší prohlídky stávajícího plavidla se rozumí datum první technické prohlídky plavidla provedené plavební správou za účelem vydání nebo prodloužení platnosti osvědčení plavidla provedené po datu platnosti této vyhlášky. Tab. 5Úlevy z technických podmínek způsobilosti pro stávající plavidla
Kapitoly této přílohy stanovující požadavky na stávající plavidla, které musí být splněny během pěti let od data nejbližší prohlídky*	Kapitoly této přílohy stanovující požadavky na stávající plavidla, které musí být splněny během jednoho roku od data nejbližší prohlídky*
11.01.2 11.02.5 11.05.2 11.12.5, 11.12.6, 11.12.7 11.13.1, 11.13.2, 11.13.3, 11.13.4 11.16.1, 11.16.2 11.17.2 11.18.1, 11.18.2, 11.18.4 11.20.2, 11.20.3	11.08.3 11.12.8 11.14.1, 11.14.3, 11.14.4 11.17.3a)11.21.2

1) Např. Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí - ADR, 1. díl, příloha A, podrobný seznam nebezpečných věcí je uveřejňován v publikacích SEVT.
2) Např. ČSN 32 5700 Požární ustanovení pro instalaci topidel na vnitrozemských plavidlech, ČSN 06 1008 Požární bezpečnost lokálních spotřebičů a zdrojů tepla apod.
3) Vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 344/1991 Sb., kterou se vydává Řád plavební bezpečnosti na vnitrozemských vodních cestách České a Slovenské Federativní Republiky.

PŘÍLOHA Č. 3 TECHNICKÉ PODMÍNKY ZPŮSOBILOSTI MALÝCH PLAVIDEL

KAPITOLA 1 VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ

1.01. Základní ustanovení

1.01.1. Příloha uvádí podmínky technické způsobilosti malých plavidel (dále jen "plavidlo") uvedených v § 2 odst. 1 písm. b) této vyhlášky.

1.01.2. Na plavidla o celkové hmotnosti včetně povoleného zatížení do 1000 kg nebo s vlastním strojním pohonem o výkonu do 4 kW nebo s celkovou plochou plachet do 12 m² se vztahují pouze ustanovení kapitoly 6.

1.01.3. Výjimky z ustanovení nenarušující bezpečnost plavidla povoluje Státní plavební správa (dále jen "plavební správa").

1.01.4. Je-li malé plavidlo, které je rekreačním plavidlem podle zvláštního právního předpisu,7) opatřeno označením CE a výrobce, jeho zplnomocněný zástupce nebo dovozce uplatnil u tohoto plavidla příslušné postupy posuzování shody s technickými požadavky a vydal o tom ES prohlášení o shodě podle práva Evropských společenství,7) ^, 8) splňuje toto plavidlo v okamžiku uvedení na trh technické podmínky způsobilosti malých plavidel podle této přílohy kromě jejích článků 1.03.2., 5.02.3., 5.03., 5.05.4., 5.05.5., 5.06.3., 5.06.4. a 6.01. až 6.04.

1.01.5. Je-li malé plavidlo, které je vodním skútrem podle zvláštního právního předpisu,7) opatřeno označením CE a výrobce, jeho zplnomocněný zástupce nebo dovozce uplatnil u tohoto plavidla příslušné postupy posuzování shody s technickými požadavky a vydal o tom ES prohlášení o shodě podle práva Evropských společenství,7) ^, 8) splňuje toto plavidlo v okamžiku uvedení na trh technické podmínky způsobilosti malých plavidel podle této přílohy.

1.02. Definice

Pro účely této přílohy se stanoví, jestliže v příslušné kapitole není stanoveno jinak, tento význam pojmů

a) délka plavidla L - největší délka lodního trupu plavidla bez zahrnutí kormidla a přídního čelenu měřená v průmětu do roviny největšího přípustného ponoru,

b) šířka plavidla B - největší šířka lodního trupu plavidla měřená na vnějším povrchu boční obšívky v průmětu do roviny největšího přípustného ponoru,

c) boční výška plavidla H - svislá vzdálenost od vnějšího povrchu obšívky dna, popř. hrany kýlu k vnějšímu povrchu obšívky paluby nebo v případě, že paluba není provedena k hornímu okraji boční obšívky lodního trupu, v polovině délky plavidla L,

d) ponor plavidla - svislá vzdálenost nejnižšího bodu plavidla k hladině,

e) rovina největšího přípustného ponoru - rovina odpovídající hladině při největším přípustném ponoru, pro který má plavidlo povolenou plavbu,

f) volný bok plavidla - svislá vzdálenost mezi rovinou největšího přípustného ponoru plavidla a s ní rovnoběžnou rovinou vedenou nejnižším bodem palubní obšívky na boku plavidla, nebo není-li paluba provedena, nejnižším bodem horní hrany boční obšívky,

g) bezpečnostní vzdálenost - svislá vzdálenost mezi rovinou největšího přípustného ponoru a s ní rovnoběžnou rovinou vedenou nejnižším bodem, nad nímž již není plavidlo považováno za vodotěsné,

h) kajutové plavidlo - kajutový motorový člun, kajutová plachetnice, hausbót nebo jiné plavidlo vybavené nástavbou nebo prostory určenými pro obývání.

1.03. Technická dokumentace plavidel

1.03.1. U individuálně vyrobeného plavidla podléhajícího evidenci plavidel podle zákona se před stavbou plavidla předkládá plavební správě společně se žádostí o povolení stavby plavidla ke schválení technická dokumentace v níže uvedeném rozsahu upřesněném plavební správou, podle konstrukce a druhu plavidla

a) celková specifikace s uvedením druhu plavidla, požadované plavební zóny a autora dokumentace,

b) popis plavidla udávající a popisující podrobně - hlavní rozměry plavidla, maximální a minimální ponor, bezpečnostní vzdálenost, druh a parametry strojního nebo jiného pohonného zařízení, konstrukci a rozměry takeláže včetně plochy plachet, ostatní hlavní parametry plavidla, počet členů posádky a počet cestujících, konstrukci plavidla, materiály použité na stavbu plavidla, hlavní výztužné prvky lodního tělesa a provedení obšívky včetně dimenzí, druh a provedení kormidelního zařízení a způsob jeho ovládání, kotevní zařízení, vybavení, výstroj, hygienická zařízení, zařízení na zkapalněný topný plyn, záchranné a signální prostředky, vybavení hasicími prostředky, způsob stavby apod.,

c) celkový výkres sestavení (generální plán) s hlavními rozměry zobrazující plavidlo ve třech pohledech a v hlavních řezech,

d) výkres hlavního žebra s udáním rozměrů hlavních výztužných prvků,

e) pevnostní výpočet,

f) výpočet plovatelnosti, stability, bezpečnostní vzdálenosti,

g) výkres sestavení pohonu a takeláže s výpočtem,

h) výkres sestavení kormidelního, kotevního a uvazovacího zařízení s výpočtem,

ch) schéma lodních soustav,

i) schéma elektrického zařízení.

Stavba plavidla může být zahájena až na základě schválení výše uvedené dokumentace plavební správou. Po schválení dokumentace plavební správa stanoví podrobné požadavky na výrobní dokumentaci a konstrukční provedení plavidla, podmínky stavby, dozoru stavby a technické prohlídky plavidla.

1.03.2. Rozsah technické dokumentace a stavba plavidel podléhajících klasifikaci ve smyslu této vyhlášky podléhá rovněž schválení a dozoru uznané klasifikační organizace.

1.04. Všeobecné požadavky

1.04.1. Plavidlo musí svou konstrukcí a použitým materiálem odpovídat svému účelu, plavební zóně, pro kterou bylo zkonstruováno, a podmínkám způsobilosti k provozu podle této přílohy.

1.04.2. Všechny materiály použité na konstrukci lodního tělesa, pohonu, takeláže, plachet, kotevního, kormidelního a uvazovacího zařízení a ostatních pevnostně namáhaných částí plavidla musí mít vhodné a známé mechanické, korozní i jiné vlastnosti a potřebnou jakost doloženou věrohodným dokladem. Laminátové a kompozitní části plavidla musí být zhotoveny za přísného dodržení technologie předepsané výrobcem. Materiály použité na konstrukci plavidla musí mít dostatečnou odolnost proti korozi, hnilobě a slunečnímu záření nebo musí být chráněny vhodným nátěrem naneseným za dodržení technologie nátěru předepsané výrobcem.

1.04.3. Všechny pevné nerozebiratelné spoje plavidla musí být zhotoveny za dodržení technologických požadavků pro jejich provedení. Svarové spoje kovových materiálů musí být zhotoveny svařečem s platným oprávněním doloženým potvrzením a průkazem způsobilosti.

1.04.4. Kajutové plavidlo musí mít na přídi a na zádi volné manipulační plochy umožňující bezpečný pohyb osob při vyvazování, kotvení, nastupování apod. a musí mít stanoviště pro řízení plavidla.

1.04.5. Kajutové plavidlo musí být po své délce průchozí buď po okrajových ochozech širokých alespoň 0,2 m, nebo vnitřkem plavidla. Všechny průchody plavidla musí mít šířku nejméně 0,5 m.

1.04.6. Kajutová plavidla musí být vybavena minimálně dvěma uzavíratelnými únikovými průchody na volnou palubu, umožňující únik osob z vnitřních prostorů plavidla, z nichž jeden může být proveden jako nouzový v provedení zevnitř otevíratelného průlezu, světlíku apod., umístěnými v přední a zadní části nástavby nebo na přídi a zádi plavidla. Každý z únikových průchodů musí být o rozměru minimálně 0,5 m x 0,4 m, nebo o průměru minimálně 0, 50 m. Průchody musí být opatřeny dveřmi, kryty, poklopy apod., těsněnými alespoň proti stříkající vodě.

1.04.7. Kajutové plavidlo s ochozy musí být opatřeno zábradlím nebo na nástavbě musí být madla k přidržování při chůzi po ochozu. Zábradlí nebo madla musí být u kajutového plavidla rovněž v místech zvýšeného nebezpečí uklouznutí a pádu do vody.

1.04.8. Povrch paluby či nástaveb kajutových plavidel v místech potřebných pro pohyb posádky nebo v místech obsluhy uvazovacího, kotevního nebo jiného zařízení musí být bezpečný proti uklouznutí nebo musí být opatřen protiskluzovým povrchem.

1.04.9. Hladina vlastního vnějšího hluku plavidla měřená ve vzdálenosti 25 m od boku plavidla za normálních provozních podmínek (při nominálním výkonu pohonného motoru) nesmí překročit 75 dB (A). Hladina vnitřního hluku plavidla v kormidelně nebo na stanovišti vůdce plavidla měřená ve výši jeho hlavy a v obytných prostorách nesmí za normálních provozních podmínek u nově postavených plavidel překročit 70 dB (A) a u stávajících plavidel (plavidla postavená před datem účinnosti této vyhlášky) 75 dB (A).

KAPITOLA 2 LODNÍ TĚLESO

2.01. Všeobecné požadavky

2.01.1. Lodní těleso skládající se z lodního trupu a nástaveb musí být dimenzováno tak, aby při zatížení největším dovoleným počtem osob a plavbě v uvažované plavební zóně nebo při vytahování na souš či jiné běžné manipulaci s plavidlem bylo dostatečně pevné v podélném a příčném směru a nevykazovalo trvalé deformace. Obšívka plavidla musí být vodotěsná alespoň do výše bezpečnostní vzdálenosti nad maximálním ponorem.

2.01.2. Lodní těleso musí být opatřeno dostatečnou soustavou podélných a příčných výztuh zaručujících dostatečnou pevnost a tuhost lodního trupu a nástaveb. Příčná tuhost plavidla musí být zajištěna dostatečným počtem přepážek nebo rámových žeber. Výztužné prvky (žebra, výztuhy, přepážky apod.) lodního tělesa musí tvořit dostatečnou oporu pro obšívku, aby nemohlo docházet k nadměrnému prohýbání a deformacím obšívky zatížením plavidla jak vlastní hmotností, působícími silami a zatížením, tak statickým a dynamickým účinkem vody a větru za provozu plavidla nebo jinými vlivy. Při výpočtu pevnosti lodního tělesa je možné v přiměřené míře vycházet z pravidel uznané klasifikační organizace.

2.01.3. Lodní těleso nově stavěného plavidla musí být dimenzováno tak, aby po provedení statické zkoušky se nevyskytovaly v lodním trupu a nástavbách trvalé deformace. Statická zkouška se provede zatížením rovným největší povolené nosnosti plavidla zvýšeným o 50 %, rovnoměrně rozloženým v délce rovné polovině délky lodního trupu souměrně uprostřed. Zkouška se provede na vodě, případně na souši, kdy je plavidlo rovnoměrně podepřeno ve čtvrtinách jeho délky od konců plavidla. Od statické zkoušky může být upuštěno v případě, že z dokumentace plavidla, provedených výpočtů pevnosti, dokladování jakosti materiálů a prováděném dozoru stavby vyplývá, že plavidlo je dostatečně pevnostně dimenzováno.

2.01.4. Do všech míst lodního trupu musí být zajištěn přístup umožňující údržbu a kontrolu jeho technického stavu. Tato podmínka se nevztahuje na prostory těsně vyplněné pěnovou hmotou.

2.01.5. Průlezy do lodního tělesa v rozsahu bezpečnostní vzdálenosti musí být vodotěsné, ostatní těsné proti stříkající vodě o rozměru minimálně 0,5 m x 0,4 m nebo o průměru minimálně 0,50 m.

2.01.6. Paluby musí být klenuté, střechovité nebo musí být u nich podélný sklon. Paluby musí být odvodněny za bok plavidla. Paluby musí být dobře vyztuženy, aby odolávaly měrnému zatížení alespoň 150 kg/m² .

2.01.7. Konstrukce nástavby musí být dostatečně tuhá, těsná proti stříkající vodě a dobře funkčně tvarovaná. Střechy nástavby určené k pobytu osob musí odolávat měrnému zatížení alespoň 150 kg/m² . Materiál nástavby musí být vodovzdorný, mít dobré tepelné a zvukové izolační vlastnosti a sníženou hořlavost.

2.01.8. Podlahy obytných prostor a kokpitů kajutových plavidel nesmí být tvořeny přímo obšívkou. Díly podlahy musí být spolehlivě upevněny a snadno vyjímatelné.

2.01.9. Vnější dveře, uzavíratelná okna, světlíky, průlezy apod., nástavby kajutového plavidla musí být těsné alespoň proti stříkající vodě a uzavíratelné zevnitř.

2.01.10. Dvou a vícetrupá plavidla (katamarány, trimarány) musí mít okrajové trupy a plováky rozdělené vodotěsnými příčnými nebo podélnými přepážkami na úseky takové velikosti, aby při zatopení kteréhokoliv úseku nedošlo k celkové ztrátě stability plavidla. Za vodotěsné úseky je možno považovat i vložené pevně uchycené vodotěsné nádrže, jiná vztlaková tělesa nebo prostory vyplněné pěnovou hmotou. Trupy a plováky katamaránů a trimaránů musí být spojeny tak tuhou konstrukcí paluby nebo plošinou, že při plavbě v uvažované plavební zóně a při vytahování plavidla na souš nedojde k trvalým deformacím plavidla. Zajištění těchto vlastností musí být prokázáno výpočtem nebo pokusem.

2.02. Plovatelnost, stabilita, bezpečnostní vzdálenost

2.02.1. Pokud je plavidlo provedené jako nepotopitelné, musí mít takovou zásobu plovatelnosti, aby se plavidlo zcela naplněné vodou udrželo na hladině a poskytovalo vztlak nejméně 5 kg na každou osobu přípustného obsazení, nejméně však 20 kg.
Nepotopitelnosti se dociluje např. vyplněním některých částí plavidla pěnovou hmotou, uzavřením některých částí lodního tělesa vodotěsnými přepážkami, vztlakovými tělesy, vzduchovými komorami nebo vzduchovými nádržemi. Požadovaný vztlak musí zatopené nepotopitelné plavidlo zajistit při zatížení libovolného místa.

2.02.2. Plavidlo musí být dostatečně stabilní za všech předvídatelných situací běžného provozu v plavební zóně, pro kterou je určeno. Stabilita plachetnice podléhá zvláštnímu posouzení.

2.02.3. Nejmenší bezpečnostní vzdálenost plavidla v plavebních zónách 3 a 4 ve smyslu této vyhlášky musí být při rovnoměrném zatížení plavidla 0,25 m.

2.02.4. Nejmenší bezpečnostní vzdálenost plavidla v plavebních zónách 1 a 2 ve smyslu této vyhlášky musí být při rovnoměrném zatížení plavidla

a) v plavební zóně 1
b_v = 0,25 + 0,035 . L [m]

b) v plavební zóně 2
b_v = 0,25 + 0,03 (L - 5) [m],
přičemž b_v nesmí být menší než 0,25 m,
kde: bv - bezpečnostní vzdálenost [m]
L - celková délka lodního trupu [m].

2.02.5. U záchranných plavidel se stabilita plavidla prokazuje nakláněcím pokusem nebo výpočtem. Klopný moment je u nakláněcího pokusu vyvolán zatížením 75 . n [kg], kde n je počet osob přípustného obsazení umístěným co nejblíže k boku plavidla, nejméně však ve vzdálenosti 1/4 šířky plavidla od jeho podélné osy. Příčný náklon plavidla nemá u nakláněcího pokusu přesáhnout 15° a bezpečnostní vzdálenost nesmí klesnout pod 5 cm. Tato plavidla musí splňovat podmínky nepotopitelnosti.

KAPITOLA 3 POHONNÉ ZAŘÍZENÍ

3.01. Všeobecné požadavky

3.01.1 . Na malých plavidlech lze použít pouze spalovací motor určený pro použití na plavidle, který je vyrobený po roce 1980, avšak není starší než 25 let. To se netýká původních historických plavidel a jejich kopií, pokud byly jako kopie označeny výrobcem, která byla vyrobena před rokem 1950, a plavidel s pevně zabudovanými původními značkovými lodními motory či pohony, která byla vyrobena po roce 1950.

3.01.2 . Plavidlo se strojním pohonem musí mít takový výkon pohonného zařízení, aby byla vzhledem k jeho velikosti zajištěna jeho dostatečná manévrovací schopnost v plavební zóně, pro kterou je plavidlo určeno.

3.01.3 . Plavidlo nesmí používat pohonný motor většího výkonu, než pro který je zkonstruováno a který je zapsán v jeho lodním osvědčení plavidla.

3.01.4 . Pohonné zařízení plavidla o celkové hmotnosti včetně povoleného zatížení vyšší než 1000 kg musí mít možnost zpětného chodu včetně jeho vyřazení ze záběru.

3.01.5 . K pohonu plavidel s pevně zabudovanými motory se doporučuje použít speciální lodní provedení spalovacího motoru vybaveného speciálním lodním příslušenstvím (chladičem chladicí vody, chladičem oleje apod.).

3.01.6 . Plavidla poháněná přívěsným motorem musí mít dostatečně pevnou část lodního trupu uzpůsobenou pro jeho nesení a přenos sil do lodního trupu. Přívěsný motor musí být uchycen v souladu s instrukcí výrobce tak, aby v případě jeho poruchy mohla být ponořená část motoru vytažena (vyklopena) z vody. Přívěsný motor musí být zajištěn lankem (řetězem) proti ztrátě.

3.02. Strojovny

3.02.1. Zabudovaný motor musí být umístěn v odděleném prostoru plavidla - strojovně nebo musí být opatřen krytem. Tyto strojovny a kryty, pokud jsou z hořlavého materiálu, musí být chráněny proti zvýšené teplotě protipožárním nátěrem, impregnací nebo nehořlavým obložením.

3.02.2. Zabudovaný motor musí být dostatečně uchycen na motorovém základu (motorovém loži) vedoucím přes několik dnových výztuh (žeber), který musí konstrukcí odpovídat hmotnosti a výkonu motoru. Motor může být uchycen pružně (používá se u menších plavidel) nebo pevně. Motor musí být uchycen tak, aby vlivem vibrací pohonného zařízení nedocházelo k nadměrnému zatížení trupu plavidla.

3.02.3. Mezi nosníky motorového lože musí být umístěna nízká kovová sběrná nádržka na odkapávající olej vhodné konstrukce umožňující vyprazdňování. U lodního trupu vyrobeného z oceli není sběrná nádržka vyžadována, jestliže konstrukce zamezuje zatékání oleje do prostorů plavidla.

3.02.4. Hřídelové vedení od zabudovaného motoru musí být dimenzováno podle výkonu pohonného motoru a musí být takové konstrukce, která zajistí bezpečný přenos sil vznikajících otáčením propulzoru v obou smyslech otáčení na nosné prvky lodního tělesa.

3.02.5. Všechny přístupné rotující části pohonného zařízení musí být opatřeny ochrannými kryty.

3.03. Spalovací motory

3.03.1. U zabudovaných spalovacích motorů musí být zajištěn dostatečný přívod vzduchu pro spalovací proces z prostoru strojovny nebo krytu motoru nebo přímým přívodem vzduchu z vnějšího prostředí k motoru. Strojovna nebo kryt motoru musí být vždy dostatečně větrány i v případě přímého přívodu vzduchu do motoru. Přívod a odvod vzduchu větrání strojovny nebo krytu motoru musí být vyveden vně lodního tělesa tak, aby neobtěžoval osoby na plavidle. Větrání musí být dostatečné a množství vyměňovaného vzduchu za jednotku času navrženo v souladu s požadavky výrobce motoru a platnými předpisy a normami. V případě, že prostor strojovny nebo krytu motoru není možno dostatečně větrat samočinnou cirkulací, použije se nuceného větrání ventilátorem. Přívod a odvod vzduchu má být na opačných koncích strojovny nebo krytu motoru.

3.03.2. Sací potrubí zabudovaných spalovacích motorů musí být opatřeno čističem vzduchu vhodné konstrukce. Sací potrubí zážehových motorů (kromě přívěsných motorů) musí být zajištěno proti zpětnému vyšlehnutí plamene ze spalovacího motoru Davyho síťkou v sacím hrdle karburátoru. Davyho síťkou se rozumí kuželová síťová vložka z husté mosazné nebo měděné tkaniny vhodné konstrukce. Rozměry některých Davyho sítěk stanoví technické normy.

3.03.3. Palivo odkapávající z karburátoru zabudovaného zážehového motoru musí stékat do sběrné kovové nádobky uzavřené měděným nebo bronzovým jemným sítkem připájeným k okraji nádobky nebo opatřené Davyho síťkou. Sběrná nádobka musí být snadno demontovatelná nebo musí být opatřena vyprazdňovacím kohoutem.

3.03.4. Instalace přívěsného motoru, "Z" pohonu nebo jiného kompaktního propulzoru včetně jeho chladicí, palivové a výfukové soustavy na plavidle musí být provedena podle instrukce výrobce.

3.04. Výfuková soustava

3.04.1. Výfukové plyny zabudovaných spalovacích motorů musí být vedeny přes tlumič výfuku a vyvedeny z plavidla tak, aby neohrožovaly a neobtěžovaly osoby na plavidle a v okolí.

3.04.2. Výfukové potrubí zabudovaného motoru musí být chlazeno vodou nebo izolováno tak, aby jeho povrchová teplota nepřesáhla 60 °C. Chlazení výfukového potrubí musí být provedeno vodním chladicím pláštěm umístěným poblíž motoru. Pro chlazení výfuku je možno využít chladicí vody chlazení motoru. Výfukové potrubí musí být opatřeno tlumičem výfuku. Veškeré spoje výfukového potrubí musí být plynotěsné.

3.04.3. Jestliže jsou výfukové plyny zabudovaného spalovacího motoru odváděny v blízkosti vodorysky plavidla, je nutné instalovat zařízení znemožňující vniknutí vody do motoru nebo výfukové potrubí musí být v některé části vedeno nad čarou nejvyššího ponoru.

3.04.4. Výfukové plyny na konci výfukového potrubí nesmí nadměrně znečisťovat ovzduší.

3.05. Chlazení motoru a oleje

3.05.1. Chlazení zabudovaného motoru může být vodní s přívodem chladicí vody z vnějšího prostředí provedené jako jednookruhové nebo dvouokruhové.

3.05.2. Použití vzduchem chlazených zabudovaných motorů se vzhledem k uzavření motoru v trupu plavidla a menším rychlostem plavby považuje za méně vhodné a jeho dostatečné chlazení v plavidle musí být doloženo.

3.05.3. Vzhledem k horšímu chlazení oleje motoru zabudovaného v plavidle se doporučuje použít zvláštního chladiče oleje, jestliže se nejedná o motor speciálního lodního provedení vybaveného přímo tímto chladičem.

3.05.4. Chladicí voda jednookruhového nebo dvouokruhového chladiče motoru, chladiče oleje, chladiče výfuku nebo jiná užitková voda je přiváděna do plavidla většinou společně jednou nebo dvěma vpustěmi (vstupy) a odváděna do okolní vody odtokovým otvorem (výstupem) umístěným na obšívce plavidla. Vstup chladicí vody (sací koš, kingston) musí být zakryt mřížkou mající dvojnásobnou volnou plochu než následující sací potrubí chlazení. Soustava chladicí vody musí být na vstupu vybavena filtrem nebo vodní skříní umožňující jejich vyčištění za plavby. Sací a odpadní potrubí chladicí vody musí být poblíž vnitřního povrchu obšívky opatřeno uzavíracím ventilem zabraňujícím zatopení plavidla v případě poruchy vodní soustavy. Za uzavíracím ventilem mohou být v potrubí použity pružné hadice vhodné konstrukce a trubky. Sací potrubí se doporučuje vybavit zpětným ventilem pro zabránění výtoku vody z chladicího systému za klidu motoru. Vzhledem k značnému chladícímu efektu vnější chladicí vody se doporučuje vybavit chladicí soustavu termostatem.

3.06. Palivová soustava

3.06.1. Palivové nádrže musí být vyrobeny z materiálu odolného proti rozrušování použitým palivem. Jsou-li vyrobeny z kovového materiálu, musí být chráněny proti vnější korozi; nerozebíratelné spoje nádrže musí být pájeny tvrdou pájkou nebo svařeny. Nádrž se zkouší na těsnost přetlakem 20 kPa. Palivové nádrže musí být na plavidle spolehlivě upevněny, aby se nemohly v podmínkách příslušné zóny plavby samovolně uvolnit.

3.06.2. Palivové nádrže o objemu větším než 150 litrů musí být rozděleny přepážkami zabraňujícími náhlému přelití obsahu nádrže při náklonu plavidla.

3.06.3. Palivové nádrže zážehových motorů musí být umístěny mimo prostor motoru a od obytných prostorů musí být odděleny přepážkou.

3.06.4. Palivové nádrže spalovacích motorů nesmějí být integrální částí trupu plavidla.

3.06.5. Přenosné palivové nádrže (kanystry) musí vyhovovat kap. 3.06.1. a musí být spolehlivě utěsněny a uzavřeny, nesmějí mít větší objem než 25 litrů a na plavidle musí být spolehlivě upevněny a zajištěny, aby palivo nemohlo samovolně vytékat.

3.06.6. Prostory, v nichž jsou palivové nádrže umístěny, musí být dostatečně větrány. Větrání musí být vyvedeno mimo plavidlo a musí zabezpečovat spolehlivé odvádění výparů do volného ovzduší. Větrací zařízení musí být opatřeno Davyho síťkou.

3.06.7. Palivové nádrže zabudovaných vznětových spalovacích motorů musí být umístěny v samostatném uzavřeném prostoru, nebo je-li nádrž umístěna ve strojovně, musí být chráněna před sálavým teplem motoru, výfukového potrubí apod. ochranným krytem.

3.06.8. Palivové nádrže a plnicí potrubí zážehových motorů musí být uzemněny (odvod statické elektřiny). Palivové nádrže nesmějí být vybaveny výpustnými kohouty. Potrubí k odběru paliva musí být vyrobeno ze žíhané měděné trubky a z nádrže musí být vedeno shora.

3.06.9. Palivové nádrže musí být opatřeny nalévacím hrdlem nebo nalévací trubkou a těsným spolehlivým uzávěrem. Palivové nádrže zabudované pod palubou nebo v jiných prostorách musí být opatřeny nalévacím potrubím (trubkou) vyvedeným nad palubu a utěsněným tak, aby při plnění nádrže nemohlo palivo vnikat pod palubu. Toto nalévací potrubí musí být na palubě opatřeno těsným spolehlivým uzávěrem. Minimální světlost nalévacího potrubí palivové nádrže je 38 mm.

3.06.10. Palivové nádrže musí být opatřeny odvzdušňovacím potrubím (trubkou) vyvedeným do volného ovzduší nad palubu, zabezpečeným proti vniknutí vody a opatřeným na konci Davyho síťkou. Minimální světlost odvzdušňovacího potrubí je 16 mm. Vnitřní průměr odvzdušňovacího potrubí nesmí být menší než dvojnásobek vnitřního průměru plnicího palivového potrubí.

3.06.11. V těsné blízkosti nádrže musí být palivové potrubí možno uzavřít zabudovaným snadno přístupným uzavíracím kohoutem. Mezi tímto kohoutem a nádrží nebo potrubím nesmí být ohebné hadice. Palivové přívodní potrubí musí být před vstupem do karburátoru nebo vstřikovacího čerpadla vybaveno spolehlivým čistitelným filtrem.

3.06.12. Palivové přívodní a odpadní potrubí spalovacích motorů musí být vyrobeno z bezešvých kovových trubek, odolných proti účinkům použitého paliva. Palivové potrubí musí být spolehlivě upevněno tak, aby bylo chráněno proti mechanickému poškození, uvolnění vibracemi, sálavému teplu a nadměrné teplotě.

3.06.13. Pevné spoje kovového palivového potrubí musí být pájeny tvrdou pájkou nebo svařeny. K napojení na motor může být použito krátké ohebné hadice dlouhé nejvýše 500 mm vyrobené z materiálu odolného proti dopravovanému palivu, spolehlivě upevněné k palivovému potrubí a motoru.

KAPITOLA 4 ELEKTRICKÉ ZAŘÍZENÍ

4.01. Všeobecné požadavky

4.01.1. Na plavidle je dovoleno používat elektrického rozvodu a elektrických zařízení s napětím do 24 V. Elektrický rozvod a elektrické spotřebiče musí odpovídat platným předpisům a normám, které se jich týkají.

4.01.2. Pro rozvod elektrické energie se doporučuje použít dvouvodičové soustavy. V případě použití jednovodičové soustavy může být lodní kovové těleso použito jako druhý vodič za podmínky bezpečnosti zařízení podle platných předpisů a norem. Na elektrický rozvod musí být použito měděných vodičů s jádry spletenými z drátků. Průřezy vodičů musí odpovídat maximálnímu protékajícímu proudu. Průřez vodiče nesmí být menší než 0,5 mm² . Vodiče musí být chráněny vhodnou izolací odolnou proti vodě, olejům apod. podle místa jejich instalace. Konce vodičů musí být pájeny nebo opatřeny očky. Přívody ke spotřebičům nebo zdrojům energie mohou být v případě potřeby provedeny ohebnými šňůrami nebo kabely s pryžovou nebo jinou vhodnou izolací odolnou proti vodě, olejům, teplotě apod. v provedení podle místa jejich instalace.

4.01.3. Elektrický rozvod má být přístupný a musí být dostatečně chráněn proti mechanickému poškození, vodě, olejům, zvýšené teplotě apod. buď polohou, ochrannými trubkami, nebo jiným způsobem. Elektrický rozvod musí být veden ve vzdálenosti větší než 100 mm od možných zdrojů tepla a přiměřeně chráněn.

4.01.4. Elektrický rozvod a elektrické spotřebiče musí být odolné proti vlhkosti a musí mít tepelně stálou izolaci a nesmí se měnit jejich izolační stav. V případě potřeby musí být elektrické spotřebiče (poziční světla apod.) ve vodotěsném provedení.

4.01.5. Všechny proudové obvody elektrického rozvodu musí být náležitě jištěny jističi nebo pojistkami. Jističe a pojistky nesmějí být umístěny ve stejném prostoru plavidla společně se spalovacími motory nebo jinými zdroji tepla a jejich palivovými nádržemi.

4.01.6. Průchody elektrických vodičů stěnou, přepážkou nebo výztuhou musí být provedeny tak, aby nemohlo dojít k prodření jejich izolace nebo k jinému poškození, nebo v případě potřeby vodotěsnými průchodkami.

4.01.7. Elektrické zařízení má být instalováno tak, aby byl zajištěn dostatečný přístup k ovládacím prvkům a ke všem částem vyžadujícím obsluhu nebo pravidelnou prohlídku.

4.01.8. Elektrická zařízení nacházející se na sklopných stěžních nebo jiných pohyblivých částech plavidla musí být připojena k elektrickému rozvodu plavidla tak, aby vodiče, šňůry nebo kabely nepodléhaly poškození během sklápění stěžně a bylo je možno rozpojit.

4.01.9. Elektrické zařízení se nesmí montovat ve vzdálenosti menší než 75 mm od stěn palivových nádrží. U topných elektrických zařízení je třeba dodržet ČSN 32 5700.

4.02. Akumulátory

4.02.1. Akumulátory musí být dobře upevněny ke svému základu nebo k akumulátorové skříni. Akumulátory mohou být umístěny jen v prostorách nebo v uzavřených akumulátorových skříních dobře odvětraných mimo prostor plavidla.

4.02.2. Akumulátory nebo akumulátorové skříně nesmějí být umístěny ve stejném prostoru plavidla spolu se zážehovými motory a jejich palivovými nádržemi nebo pod palivovými nádržemi vznětových motorů či v jejich blízkosti. V obytných prostorách mohou být akumulátory umístěny jen v akumulátorových skříních. Ve strojovnách se vznětovými motory mohou být akumulátory zabudovány jen na opačné straně, než je palivová soustava.

4.02.3. Vnitřní plochy akumulátorových skříní musí být dostatečně chráněny (např. vhodným nátěrem) proti škodlivému působení elektrolytu.

4.02.4. Akumulátory olověné a alkalické nesmějí být společně umístěny v jedné akumulátorové skříni nebo ve společném uzavřeném prostoru plavidla.

4.02.5. Co nejblíže k akumulátoru musí být umístěn odpojovač. Mezi odpojovačem a akumulátorem mohou být připojeny automatická čerpadla a jiná havarijní zařízení. Obvody těchto havarijních zařízení musí mít samostatné jističe.

KAPITOLA 5 OSTATNÍ ZAŘÍZENÍ PLAVIDLA

5.01. Kormidelní zařízení

5.01.1. Kormidelní stanoviště musí být umístěno a upraveno tak, aby byl zaručen dostatečný výhled potřebný k bezpečnému vedení plavidla. Z kormidelního stanoviště musí být umožněno ovládání a kontrola provozu pohonného zařízení plavidla.

5.01.2. Kormidelní zařízení musí svou konstrukcí a provedením umožňovat spolehlivé a bezpečné vedení plavidla. Má-li plavidlo možnost zpětného chodu, musí být kormidelní zařízení dostatečně účinné i při zpětném chodu. V případě poruchy na kormidelním zařízení musí být zajištěna možnost manévrovat plavidlem alespoň omezeně jiným způsobem.

5.01.3. Konstrukce kormidla, jeho uložení a zařízení sloužící k jeho ovládání musí umožňovat kontrolu a údržbu jednotlivých částí celého zařízení. Mechanické ovládání kormidelního zařízení musí být provedeno z nerezových ocelových dílů (páky, táhla, lanka, řetězy, napínací šrouby, svorníky) nebo ocelových dílů chráněných proti korozi pokovením a musí být zajištěno proti samovolnému uvolnění jednotlivých částí zařízení.

5.01.4. Smysl otáčení kormidelního kola nebo pohyb ovládacího prvku kormidelního zařízení musí odpovídat změně směru plavby, s výjimkou kormidelní páky nasazené přímo na peň kormidla.

5.01.5. U kajutových plavidel v případě použití kormidelního zařízení jiného typu, než je ovládání kormidla kormidelní pákou působící přímo na peň kormidla, musí být plavidlo pro případ poruchy vybaveno ještě nouzovým ovládáním kormidla.

5.01.6. Síla na ovládací mechanismus kormidelního zařízení nesmí při maximální dosažitelné rychlosti plavidla překročit 200 N při plném vychýlení kormidla.

5.02. Uvazovací zařízení

5.02.1. Plavidlo musí být vybaveno dostatečným počtem uvazovacích zařízení (rohatinky, pacholata, vázací kruhy apod.) spojených dostatečně pevně s konstrukcí lodního trupu, která jsou dostupná z manipulačních ploch nebo ochozů plavidla. Nejméně jedno uvazovací zařízení musí být umístěno na přídi plavidla, aby bylo umožněno vlečení plavidla, a po jednom na zádi plavidla na obou bocích.

5.02.2. Uvazovací zařízení musí být dostatečně pevnostně nadimenzováno vzhledem k velikosti plavidla a uvazovacím silám. Za dostatečné se považuje dimenzování a provedení podle příslušné technické normy nebo provedení doložené výpočtem. Lodní trup musí být pro vnesení sil prostřednictvím uvazovacího zařízení v místě jeho upevnění dostatečně vyztužen.

5.02.3. Plavidlo, které má v lodním osvědčení vyznačenou způsobilost k vlečení vodních lyžařů, musí mít přibližně v jedné třetině délky plavidla měřené od zádě vlečné zařízení vybavené dobře ovladatelným vypínacím zařízením pro uchycení vlečného lana. Toto vypínací zařízení musí být součástí plavidla.

5.03. Kotevní zařízení

5.03.1. Plavidlo, jehož celková hmotnost včetně povoleného zatížení je vyšší než 1000 kg, musí být vybaveno nejméně jednou kotvou hlavní a jednou kotvou pomocnou.

5.03.2. Hmotnost hlavní kotvy se určí jako větší z vypočtených hmotností podle níže uvedených způsobů

a) hmotnost kotvy podle objemu plavidla v kg

Bmax
0, 6 L_max (--------- H) + V
2

kde: L_max - největší délka plavidla [m],
B_max - největší šířka plavidla [m],
H - boční výška trupu plavidla [m],
V - boční plocha nástaveb [m₂ ],

b) hmotnost kotvy podle délky plavidla
hlavní kotva = na každý 1 m délky 2,5 kg,
pomocná kotva = na každý 1 m délky 1,5 kg.
Hmotnost pomocné kotvy by měla odpovídat polovině hmotnosti kotvy hlavní.

5.03.3. Výpočtovou hmotností kotvy se rozumí hmotnost kotvy admiralitního typu nebo kotvy sklopné (Hall). Pro kotvy o zvýšené přídržné síle (Danforth) může být hmotnost kotvy snížena o 30 %.

5.03.4. Kotvy musí být za plavby uloženy v pohotovostní poloze na palubě na přístupném místě nebo v kotevní skříni a musí být pomocí kotevního řetězu dlouhého alespoň 20 m upevněny k plavidlu. Upevnění řetězu k plavidlu musí umožnit rychlé rozpojení a uvolnění řetězu v případě nebezpečí. Délka kotevního řetězu bývá cca 4 - 6násobek hloubky kotvení a nemá překročit délku 40 m. Je dovoleno použít místo kotevního řetězu lana z rostlinných nebo syntetických vláken. Pro zajištění lepší polohy kotvy na dně při kotvení může být toto lano ke kotvě připojeno krátkým řetězem v délce cca 5 m. Připojení lana k plavidlu musí rovněž zajistit snadné rozpojení (přeříznutí) v případě ohrožení plavidla.

5.03.5. Kotva musí být označena evidenční značkou plavidla.

5.04. Hygienické zařízení

5.04.1. Kajutová a jiná plavidla určená k dlouhodobému pobytu osob musí být vybavena buď chemickým WC s vyjímatelnou kalovou nádrží, nebo WC s odpadem vyvedeným do zabudované sběrné kalové nádrže. Místnost WC musí být větrána do volného prostoru.

5.04.2. Sběrná kalová nádrž musí být větrána do volného prostoru a musí být uzpůsobena k vyprazdňování obsahu mimo vodní plochu.

5.05. Zařízení k vytápění a vaření

5.05.1. Instalace a provoz lokálních spotřebičů a zdrojů tepla určených k vytápění, vaření apod. na plavidlech, včetně průchodů kouřovodů stěnami a stropy, vzdáleností od hořlavých materiálů, jejich ochrany proti teplu apod., musí odpovídat platné ČSN 32 5700 "Požární bezpečnost lokálních spotřebičů a zdrojů tepla na vnitrozemských plavidlech" (dále jen "ČSN 32 5700").

5.05.2. Na plavidle je povoleno instalovat spotřebič na propan-butan s lahví o maximální náplni 2 kg. Spotřebič včetně láhve na propan-butan musí být bezpečně uložen a zajištěn proti pohybu a u kajutových plavidel - plachetnic může být zavěšen v kardanově závěsu. Dále musí být umístěn ve svařované nebo natvrdo pájené kovové nádobě, ve které musí být v jejím nejnižším místě umístěn vývod mimo prostor plavidla. Tento vývod se musí nacházet nad úrovní bezpečnostní vzdálenosti plavidla.

5.05.3. Spotřebič na plynné palivo může být kromě směru sálání vzdálen od nechráněné hořlavé konstrukce 500 mm, od hořlavé konstrukce chráněné izolační podložkou 250 mm, od hořlavé konstrukce chráněné ochrannou clonou v provedení podle ČSN 32 5700 80 mm. Ve směru sálání může být spotřebič od hořlavé konstrukce vzdálen 1250 mm, od nehořlavé konstrukce nebo hořlavé konstrukce chráněné ochrannou clonou podle ČSN 32 5700 1000 mm.

5.05.4. Instalace spotřebičů na zkapalněný plyn a nádrží (láhví) na zkapalněný plyn o hmotnosti náplně nad 2 kg podléhá ustanovením o určených technických zařízeních podle této vyhlášky.

5.05.5. Zkapalněný plyn musí být odebírán v plynném stavu, tj. z láhve umístěné ve správné poloze stanovené výrobcem. Plynové spotřebiče v provozu musí být pod dozorem.

5.06. Protipožární vybavení

5.06.1. Konstrukce plavidel musí splňovat zásady požární ochrany. Hořlavé materiály musí být v místech zvýšené teploty nebo zvýšené možnosti vzniku požáru impregnovány protipožárním nátěrem, obloženy nehořlavým materiálem nebo chráněny nehořlavou ochrannou clonou vhodné konstrukce, např. podle ČSN 32 5700 nebo jiným způsobem.

5.06.2. Na plavidle poháněném zabudovaným spalovacím motorem musí být v blízkosti tohoto motoru umístěn snadno přístupný hasicí přístroj vhodné konstrukce a kapacity a nehořlavá hasicí rouška.

5.06.3. Jestliže je na plavidle instalován vařič nebo topidlo s otevřeným plamenem, musí být v jejich dosahu umístěna hasicí rouška. V prostoru, kde se nachází vařič nebo topidlo s otevřeným plamenem, musí být umístěn snadno přístupný hasicí přístroj.

5.06.4. Kajutové plavidlo musí být vybaveno hasicími přístroji v minimálním počtu a o celkové minimální kapacitě podle druhu přístroje a níže uvedené tabulky.

Délka plavidla [m]	Nejmenší počethasicích přístrojů
pod 6 6- 9 9- 12nad 12	1 2 34

Hasicí přístroje musí mít nejméně tuto kapacitu:

a) práškový 2,0 kg hasicího prášku,

b) sněhový (CO₂ ) 2,0 kg hasiva (0,3 kg CO₂ ),

c) pěnový 7 litrů hasicí pěnotvorné látky.

Hmotnost hasicího přístroje nesmí přesáhnout 20 kg. Použití druhu hasicího přístroje závisí na jeho určení podle návodu výrobce, přičemž práškový hasicí přístroj je pro účely plavidel možno považovat za univerzální. Hasicí přístroje vytvářející při hašení jedovaté plyny nesmí být na plavidle používány. Jestliže není na plavidle instalován vařič nebo topidlo s otevřeným plamenem, může být kromě plavidla do délky 6 m počet hasicích přístrojů snížen o jeden.

KAPITOLA 6 VÝSTROJ PLAVIDLA

6.01. Plavidlo o celkové hmotnosti včetně povoleného zatížení do 500 kg musí být vybaveno nádobkou pro vylévání vody nebo houbou, vyvazovacím lankem nebo řetízkem delším 5 m a alespoň jedním pádlem s výjimkou plavidla vybaveného vesly.

6.02. Ostatní plavidla musí být vybavena vyvazovacím lankem delším 15 m, bidlem, záchranným kruhem nebo jiným vhodným záchranným prostředkem, nádobkou pro vylévání vody a vědrem s lankem.

6.03. Plavidlo delší než 7 m musí mít ještě druhé vyvazovací lanko a plavidlo s vlastním strojním pohonem též příslušenství ke strojnímu zařízení a nářadí pro jeho drobné opravy.

6.04. Kajutové plavidlo musí mít čerpadlo k čerpání vody z lodního tělesa. Vyústění sacího potrubí čerpadla musí být umístěno co nejníže v trupu plavidla a musí být opatřeno sacím košem (sítem). Tímto čerpadlem nelze drenážovat motorový prostor plavidla.

Poznámky pod čarou

1) Směrnice Rady 82/714/EHS ze dne 4. října 1982, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby (čl. 4), Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/25/ES ze dne 16. června 1994 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se rekreačních plavidel (čl. 4).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/68/ES o sbližování právních předpisů členských států týkajících se opatření proti emisím plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic ze spalovacích motorů určených pro nesilniční pojízdné stroje ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/26/ES ze dne 21. dubna 2004, kterou se mění směrnice 97/68/ES.

2) Článek 4 směrnice Rady 82/714/EHS ze dne 4. října 1982, kterou se stanoví technické požadavky na plavidla vnitrozemské plavby.

3) Např. ČSN 33 1500 Revize elektrických zařízení apod.

4) Např. ČSN 34 1010 Všeobecné předpisy pro ochranu před nebezpečným dotykovým napětím apod.

5) Zákon č. 172/1990 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů.

6) Zákon č. 29/1984 Sb. , o soustavě základních a středních škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

7) Nařízení vlády č. 174/2005 Sb. , kterým se stanoví technické požadavky na rekreační plavidla, na částečně zhotovená rekreační plavidla a na jejich vybrané části, na vodní skútry a pohonné motory rekreačních plavidel a vodních skútrů.

8) Směrnice 94/25/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 16. června 1994 o sbližování zákonů, jiných právních předpisů a správních opatření členských států týkajících se rekreačních plavidel.
Směrnice 2003/44/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 16. června 2003, kterou se mění směrnice 94/25/ES o sbližování zákonů, jiných právních předpisů a správních opatření členských států týkajících se rekreačních plavidel.

Přechodná a závěrečná ustanovení z novel

K zákonu se váže novela č. 6/2006 Sb. a její přechodné ustanovení je Čl. II

K zákonu se váže novela č. 38/2006 Sb. a její přechodné ustanovení je Čl. II