Vyhláška Českého báňského úřadu kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při likvidaci hlavních důlních děl
Český báňský úřad stanoví podle § 6 odst. 6 písm. a) zákona České národní rady č. 61/1988 Sb. , o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě:
(1) Tato vyhláška stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při likvidaci hlavních důlních děl, která vyúsťují na povrch,1) (dále jen "hlavní důlní díla") a důlních děl2) do nich ústících při hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených nerostů v podzemí.
(2) Vyhláška se nevztahuje na důlní díla vzniklá při povrchovém dobývání.
Pro účely této vyhlášky se považuje za
a) uzavírací ohlubňový poval - železobetonová nebo ocelobetonová deska vybudovaná na ohlubni (ústí) jámy a dimenzovaná na předpokládané zatížení,
b) zásypový materiál - materiál použitý k likvidaci hlavního důlního díla,
c) zpevněný zásypový materiál - zásypový materiál s hydraulicky účinným tmelem,
d) hlavní důlní dílo - důlní dílo vyúsťující na povrch. Hlavními důlními díly jsou důlní díla průzkumná (šachtice, komíny), díla otvírková (jámy, štoly), větrací, odvodňovací, těžební a záchranné vrty. Hlavním důlním dílem nejsou vyhledávací a průzkumné vrty,
e) opěrnou hráz - objekt v důlních dílech ústících do hlavního důlního díla, který zamezuje vytékání nebo jinému úniku zásypového materiálu z hlavního důlního díla do přilehlých důlních děl,
f) inertizace -vytvoření nevýbušného prostředí v likvidovaném důlním díle,
g) bezpečnostní pásmo - bezprostřední okolí likvidovaného hlavního důlního díla na povrchu ohrožené pohybem půdy a hornin při případné samovolné destrukci likvidovaného díla,
h) bezpečnostní prostor - prostor na povrchu v bezprostředním okolí ústí hlavního důlního díla, ve kterém vystupující důlní ovzduší může ohrozit život nebo zdraví osob,
i) zóna rozvolnění - zóna, kde pevnostní parametry horninového masivu jsou vlivem přírodních procesů ve svrchní části zemské kůry sníženy oproti primárním horninám,
j) jámová zátka - betonový blok v jámovém stvolu, který úpl ně přehrazuje jámu.
(1) Dokumentace určí požadavky na likvidaci hlavních důlních děl a důlních děl do nich ústících a je součástí plánu likvidace.3) Tuto dokumentaci smí pořizovat organizace oprávněná k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, jakož i k projektování a navrhování objektů a zařízení, které jsou součástí hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem.4)
(2) V dokumentaci se určí zejména:
a) způsob likvidace hlavního důlního díla, druh zásypového materiálu, jeho kvalita a pevnost zpevněného zásypového materiálu,
b) délka úseků důlních děl ústících do likvidovaného hlavního důlního díla, které mají být současně likvidovány,
Zrušen ke dni 1.4.2000 novelou č. 32/2000 Sb.
d) výpočet stability sloupce zásypového materiálu a zohlednění změny fragmentační skladby zásypového materiálu po pádu jámou,
e) četnost odběrů vzorků zpevněného zásypového materiálu pro kontrolní zkoušky a místa odběru těchto vzorků,
f) umístění opěrných hrází a jejich konstrukce na základě statického výpočtu,
Zrušen ke dni 1.4.2000 novelou č. 32/2000 Sb.
h) výpočet dimenze a stability uzavíracího ohlubňového povalu i s ohledem na sací a zpětné rázové síly u jam zasypaných nezpevněným zásypovým materiálem, způsob jeho založení, zabezpečení otvoru v uzavíracím ohlubňovém povalu pro kontrolu stavu zaplnění a možnost doplňování zásypového materiálu a ponechání potrubí pro kontrolu a odvádění škodlivých plynů,
k) způsob ohražení uzavíracího ohlubňového povalu v bezpečnostním pásmu po ukončení likvidačních prací,
l) u plynujících a uhelných dolů posouzení možných cest výstupu metanu na povrch, vyhodnocení plynodajnosti a opatření zamezující nekontrolovatelnému úniku plynů na povrch,
m) způsob a výpočet větrání, popř. způsob inertizace hlavního důlního díla při jeho likvidaci (§ 14a ),
n) způsob a místa měření složení důlního ovzduší,
o) způsob nakládání s přítoky vod, jejich lokalizace, stanovení jejich objemu a složení, agresivity na beton a použití pojiv, která jsou odolná vůči působení agresivních složek vody,
p) způsob a rozsah demontáže výstroje nárazišť nebo opatření při jeho ponechání,
q) způsob a rozsah odstranění výstroje hlavního důlního díla,
r) způsob a rozsah demolice šachetní budovy, demontáž jejího vybavení a těžního zařízení nad ústím hlavního důlního díla, případně odůvodnění a opatření při jiném postupu,
s) způsob utěsnění přístupů k hlavnímu důlnímu dílu v místech jejich vyústění do něho,
t) druh a množství materiálu a zařízení pro případ likvidace havárie včetně místa jejich uložení.
Před započetím prací nebo činností souvisejících s likvidací hlavních důlních děl vypracuje organizace technologický postup,5) který musí být v souladu s plánem likvidace.
ČÁST TŘETÍ LIKVIDACE HLAVNÍCH DŮLNÍCH DĚL A DŮLNÍCH DĚL DO NICH ÚSTÍCÍCH
(1) Jáma je likvidována jejím úplným zasypáním zpevněným zásypovým materiálem. Umožňuje-li to charakter jámy, lze na základě povolení obvodního báňského úřadu použít nezpevněný zásypový materiál; povolení musí obsahovat opatření k zajištění bezpečnosti z hlediska stability jámy a jejího okolí.
(2) Jámu, u níž není zaručeno úplné a spolehlivé zasypání jámového s tvolu, nebo jámu, u níž se před pokládá jiné využití, lze v příznivých geologických poměrech okol ní ho horninového mas ivu a na základě povolení obvodní ho báňského úřadu likvidovat umístěním jám ové zátky pod zónou rozvolnění 4a) .
(3) Jámu nad jámovou zátkou lze zasypat pouze zpevněným zásypovým materiálem.
(4) Zóna rozvolnění je stanovena v dokumentaci podle § 3 v závislosti na místních geologických poměrech.
(5) Jámová zátka v místě založení musí být zakotvena do horninového masivu. K založení jámové zátky je možné využít patrových průniků (náraží pater). Odolnost jámové zátky proti předpokládanému tlaku zásypového materiálu musí být v dokumentaci doložena výpočtem.
(6) Způsob likvidace ostatních hlavních důlních děl určí dokumentace (§ 3 ).
(7) Všechny přístupy do likvidované jámy z povrchu, zejména větrní kanály ústící do jámy, kanál pro nouzový přívod větrů, kanál pro ohřívání větrů, nouzový východ z dolu, kanály pro kabely a potrubní řady, je rovněž nutno zaplnit.
(8) Štola je likvidována jejím zaplněním zásypovým materiálem a uzavřením přístupu do štoly. Délku úseku štoly, který je nutno zaplnit, a způsob uzavření přístupu do štoly určí dokumentace.
(9) Práce v likvidovaném hlavním důlním díle a na povrchu v bezpečnostním prostoru jsou práce se zvýšeným nebezpečím.7)
(10) Organizace je povinna pro likvidaci hlavních důlních děl a důlních děl do nich ústících zpracovat technický způsob likvidace (dále jen "projekt"), který je součástí plánu likvidace.3)
§ 6 Požadavky na zásypový materiál
(1) K likvidaci hlavního důlního díla lze použít jen nehořlavý, nerozpustný, nerozbřídavý a nebobtnavý zásypový materiál, který nesmí ohrožovat životní prostředí škodlivými výpary nebo výluhy s toxickými látkami. Zásypový materiál nesmí obsahovat kovové předměty. K použití jiného zásypového materiálu než přírodního kamene, přírodního kameniva nebo druhotné suroviny si organizace vyžádá předchozí souhlas příslušných orgánů ochrany životního prostředí.8)
(2) Velikost zrna zásypového materiálu určená projektem musí být zajištěna jeho průchodem přes rošt o okatosti nejvýše 250 x 250 mm, umístěným na ohlubni jámy v místě sypání do jámy.
(3) Projektovaná pevnost zpevněného zásypového materiálu musí být před zahájením likvidačních prací ověřena zkouškami ve zkušebně určené Českým báňským úřadem.
(4) Organizace zajistí kontrolu kvality zpevněného zásypového materiálu, a to u každého použitého druhu materiálu před započetím sypání a dále z každých alespoň 200 m3 zásypového materiálu, zkušebnou určenou podle odstavce 3 .
(5) Neodpovídají-li výsledky zkoušek podle odstavce 4 dokumentací určeným hodnotám, musí se přerušit likvidační práce do zjednání nápravy.
§ 7 Zajištění stability zásypového materiálu
(1) Stabilita sloupce zásypového materiálu se prokazuje výpočtem s přihlédnutím k možným vlivům zavalování důlních děl v okolí hlavního důlního díla.
(2) Při likvidaci hlavního důlního díla zpevněným zásypovým materiálem se určí opatření, která zamezí případnému nežádoucímu roztékání zásypového materiálu do důlních děl ústících do hlavního důlního díla.
(3) Rovněž se stanoví opatření pro případné sypání zásypového materiálu do zvodnělých nebo zatopených prostor likvidovaného hlavního důlního díla.
(1) Konstrukci opěrné hráze, její umístění, způsob zajištění stability sloupce nezpevněného zásypového materiálu a odolnost proti zatížení hydrostatickým tlakem určí dokumentace.
(2) V jámě, u které nelze z báňsko-technický ch důvodů zhotovit opěrnou hráz v důlních dílech do nich ústících, se provede vyplnění jámového stvolu ve stanoveném pásmu p atrového průniku z tříděného kamen iva o frakci 63 -125 mm, doplněného popřípadě o ostrý štětový kámen nejvýše do velikosti 250 mm 7a)
(3) Zásyp dle odstavce 2 musí přesahovat výš ku patrového průniku o čtyřnásobek průměru nebo nej většího rozměru jámy a musí začínat minimálně v hloubce dvojnásobku průměru nebo největšího rozměru jámy pod úrovní příslušného patra.
Zrušen ke dni 1.4.2000 novelou č. 32/2000 Sb.
§ 10 Uzavírací ohlubňové povaly jam
(1) Zasypané jámy se zakrývají uzavíracím ohlubňovým povalem, jehož dimenze a stabilita musí být v dokumentaci doloženy kontrolním výpočtem.
(2) Uzavírací ohlubňové povaly se navrhují pro rovnoměrné zatížení 33kPa, pokud se neočekává větší zatížení, nejméně však v tloušťce 450 mm. Uzavírací ohlubňové povaly jam zasypaných nezpevněným zásypovým materiálem se též dimenzují na sací a zpětné rázové síly, které by vznikly náhlým ujetím sloupce tohoto materiálu.
(3) Není-li jáma zasypána zpevněným zásypovým materiálem, zřizuje se uzavírací ohlubňový poval, jehož nejmenší rozměry se stanoví podle přílohy č. 3 této vyhlášky.
(4) Uzavírací ohlubňový poval se zakládá na pevnou horninu nebo na obvodový základový pás, oddělen od jámového zdiva.
(5) V uzavíracím ohlubňovém povalu je nutno ponechat uzavíratelný otvor o rozměru nejméně 0,6 x 0,6 m pro kontrolu stavu zaplnění a pro možnost doplňování zásypového materiálu. U plynujících dolů je rovněž nutno zabudovat potrubí pro kontrolu, případně odvádění škodlivých plynů o průměru minimálně 150 mm a do výšky alespoň 2,5 m nad ohlubňový poval.
(6) Uzavírací ohlubňový poval se označí trvalým způsobem. V označení se uvede název jámy a dolu, její světlý průměr a hloubka, rok zahájení hloubení jámy a rok ukončení její likvidace, údaj o způsobu likvidace jámy, druhu zásypového materiálu, rozměr bezpečnostního pásma a upozornění na případné nebezpečí plynu. Obdobně se označí i ústí likvidované štoly.
(7) U jam plynujících dolů musí být plyny migrující mezi horninový m masivem a jámovým zdivem odváděny odfukovým komínkem. Odfukový komínek musí být vybaven uzavírací armaturou a musí umožňovat odběr jejich vzorků a napojení na odsávací systém nebo zařízení.
ČÁST ČTVRTÁ BEZPEČNOSTNÍ OPATŘENÍ
(1) Bezpečnostní pásmo se stanoví na povrchu kolem likvidovaného hlavního důlního díla. Nejmenší rozměr bezpečnostního pásma vymezeného v dokumentaci (§ 3 ) musí u jam přesahovat jejich vnější obvod alespoň o 20 m. Rozměr bezpečnostního pásma u jámy se přiměřeně zvětší s přihlédnutím ke stavu a způsobu její likvidace, k báňské, geologické, hydrogeologické a geotechnické situaci v bezprostředním okolí likvidované jámy. Rozměr bezpečnostního pásma u ostatních hlavních důlních děl se stanoví s ohledem na charakter hlavního důlního díla, báňskou, geologickou, hydrogeologickou a geotechnickou situaci v jeho okolí.
(2) Není-li jáma zasypaná zpevněným zásypovým materiálem, je využívání území v bezpečnostním pásmu přípustné, jen pokud byla stanovena další bezpečnostní a zajišťovací opatření.
(3) Bezpečnostní pásmo je nutno vyznačit v důlně měřické a geologické dokumentaci.
(4) Organizace podá návrh u stavebního úřadu k vydání rozhodnutí o stavební uzávěře v bezpečnostním pásmu, o způsobu a rozsahu ohrazení a označení likvidovaného hlavního důlního díla, případně i o jiné změně ve využití tohoto území. Stanovení bezpečnostního pásma a podání návrhu u stavebního úřadu oznámí organizace též orgánu územního plánování. Kopii rozhodnutí o povolení likvidace hlavního důlního díla zašle obvodní báňský úřad stavebnímu úřadu a orgánu územního plánování.
(1) Při likvidaci hlavního důlního díla se kolem jeho ústí stanoví bezpečnostní prostor. Bezpečnostní prostor se plošně vymezí nejméně v rozsahu bezpečnostního pásma. Jeho výšku určí organizace v dokumentaci tak, aby se vyloučily možné nepříznivé účinky důlních plynů.10)
(2) Bezpečnostní prostor musí být po dobu likvidačních prací ohrazen a opatřen výstražnými nápisy o zákazu přístupu nepovolaným osobám, o zákazu kouření a používání otevřeného ohně.
(3) Elektrická zařízení v bezpečnostním prostoru musí svým provedením odpovídat prostředí a prostoru, ve kterém bylo hlavní důlní dílo provozováno.11)
(1) Před zasypáváním jámy je nutno v jámě odstranit překážky, které by mohly způsobit vznik volných prostor v zásypovém materiálu, například povaly, pažení mezi lezní a těžní zátyní, sklápěcí můstky apod. Rozpony mohou být ponechány, jen pokud by jejich odstranění oslabilo stabilitu jámové výztuže.
(2) U neplynujících dolů lze sypat zásypový materiál přímo z vozidel do hlavního důlního díla, je-li zajištěna stabilita ústí hlavního důlního díla a byly vybudovány bezpečnostní zarážky nebo jinak znemožněn pád nákladního vozidla do hlavního důlního díla.
(3) Po ukončení likvidačních prací je nutno uzavírací ohlubňový poval, případně bezpečnostní pásmo ohradit způsobem stanoveným řízením podle § 11 odst. 4 .
(4) V blízkosti likvidovaného hlavního důlního díla musí být uložena zásoba materiálu a zařízení pro případ likvidace havárie na místě a v množství určeném dokumentací.
Zvláštní opatření pro plynující doly
(1) Byl-li důl v době jeho provozu zařazen jako plynující, je nutno před zpracováním dokumentace vyhodnotit plynodajnost, zejména na metan, celého dolu při zohlednění vlivu barometrického tlaku.
(2) Pro posouzení možného výstupu metanu z důlních prostor navazujících na jámu i z opuštěných pater je nutno ověřit složení ovzduší i v důlních dílech uzavřených hrázemi.
(3) Likvidované hlavní důlní dílo musí být větráno způsobem určeným dokumentací. Průchodní větrní proud v likvidovaném hlavním důlním díle musí být zachován co nejdéle. Pokud nebude zásypový materiál sypán do inertního prostředí, určí dokumentace potřebná opatření proti možnému výbuchu zejména metanovzdušné směsi.
(4) Při likvidaci hlavního důlního díla plynujícího dolu je nutno sypat zásypový materiál do hlavního důlního díla dopravníkem nepřetržitě v časovém úseku mezi kontrolami ovzduší podle § 15 . Intenzita sypání musí být minimálně 2 kg za sekundu zásypového materiálu na 1 m2 průřezu hlavního důlního díla. Násyp zásypového materiálu na dopravník lze provádět jen z místa mimo bezpečnostní prostor likvidovaného hlavního důlního díla.
(5) Potrubí, které je podle dokumentace ponecháno v likvidovaném svislém nebo úklonném hlavním důlním díle, musí být, pokud neslouží pro větrání nebo čerpání vody, odvod plynů nebo indikaci plynů nebo pokud se neponechává pro budoucí zasypávání volných prostor, zaplněno zpevněným zásypovým materiálem. Ponechá-li se potrubí volné, musí být opatřeno uzávěrem.
(6) Všechny přístupy do likvidovaného hlavního důlního díla z povrchu musí být likvidovány. Dokumentace určí časový postup jejich likvidace, zejména v závislosti na případné inertizaci ovzduší v likvidovaném hlavním důlním díle.
(1) Dokumentace pro inertizaci obsahuje zejména:
a) druh inertních plynů, které budou použity k inertizaci,
b) zařízení určené pro napouštění inertních plynů do hlavního důlního díla,
c) způsob provádění inertizace,
d) poměr inertního plynu k metanu, kterým bude inertizace dosaženo, a způsob a četnost ověřování,
e) opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
(2) Pro inertizaci musí být vytvořeny podmínky před zahájením likvidace jámy.
(3) Zdroj inertního plynu musí být umístěn mimo bezpečnostní prostor.
(4) Po provedené inertizaci musí být zasypávání jámy zahájeno ihned.
(1) Při likvidaci jámy plynujícího dolu se průběžně kontroluje koncentrace metanu12) z úrovně minimálně 50 m pod ohlubní jámy a pod vyústěním větrních, ohřívacích a nouzových kanálů. Průběžně se také měří barometrický tlak.
(2) Rovněž musí být zajištěna kontrola koncentrace metanu nad hladinou zásypu v celé výšce dosud nezasypané jámy, a to vždy před zahájením zásypu jámy, při přerušení zásypu delším než 180 minut a při koncentraci metanu vyšší než 1 % na místech měření dle odstavce 1 a při výraznějším poklesu barometrického tlaku. Způsob a místa měření stanoví dokumentace a technologický postup. Za výraznější pokles barometrického tlaku se považuje pokles větší než 5 hPa od posledního měření.
(3) Při překročení koncentrace 1 % metanu musí být v bezpečnostním prostoru jámy vysílán optický a akustický varovný signál na místo obsluhy zásypu, vlastní zasypávání jámy musí být přerušeno a lidé odvoláni mimo bezpečnostní prostor jámy. O tom musí být směnovým technikem nebo předákem neprodleně uvědoměn závodní dolu nebo jím určený zaměstnanec.
ČÁST PÁTÁ KONTROLY, ZÁZNAMY A ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA
(1) V průběhu zasypávání se dle dokumentace kontroluje kvalita zásypového materiálu, množství ukládaného zásypového materiálu a jeho základní vlastnosti.
(2) Výška zásypu se změří vždy po zasypání ob jemu, který odpovídá přepočtené výšce 50 m důlní ho díla. V případě, že rozdíl mezi naměřenou výškou zá sypu a výškou 50 m důlní ho díla je větší než 20 %, měření se opakuje a stanoví se da lší postup pro zasypávání hlavního důlní ho díla. U jam likvidovaných podle § 14 odst. 4 se výška zásypu změří nejmé ně jednou denně.
(3) Zasypávání se také přeruší, došlo-li k poklesu hladiny zásypu o více než 20 % výšky od posledního měření při předchozím ukončení zásypových prací. Skutečnosti uvedené v § 15 odst. 3 a v § 16 odst. 2 a 3 jsou mimořádné události,13) které podléhají ohlašovací povinnosti.
(4) U zlikvidovaného hlavního důlního díla je nutno kontrolovat sedání zásypového materiálu, poklesy okolí jámy a výstup metanu, případně jiných škodlivých plynů, jsou-li předpokládány, nejméně po dobu tří let, a to
a) nejméně jednou měsíčně u jam zasypaných nezpevněným zásypovým materiálem,
b) nejméně jednou za tři měsíce u jam zasypaných zpevněným zásypovým materiálem a u štol.
(5) Po uplynutí lhůty tří let od ukončení likvidace je nutno kontroly jam provádět i nadále nejméně jedenkrát za rok. U ostatních h lavních důlních děl budou kontroly prováděny podle harmonogramu zpracovaného organizací; časové rozmezí kontrol nesmí být delší než 24 měsíců.
(6) Pokud nad zlikvidovanou jámou byl ponechán objekt nebo je provozována jiná činnost, stanoví lhůty a způsob provádění kontrol obvodní báňský úřad při povolování hornické činnosti - likvidace hlavních důlních děl.
§ 17 Záznamy a závěrečná zpráva
(1) Výsledky kontrol podle § 16 se zaznamenávají. Organizace zabezpečí uchování záznamů nejméně po dobu pěti let.
(2) Zaznamenávají se také vlastnosti použitých materiálů, údaje o zařízeních ponechaných v likvidovaných dílech, údaje o geologických podmínkách, opěrných hrází, o kvalitě a množství injektážního materiálu, o ztrátě zásypového materiálu a jiných nehodách, o neobvyklých jevech a ostatních podrobnostech stavebních prací, o výsledcích kontrol a přejímek prací s podpisy kontrolujících orgánů, o výsledcích kontrolních zkoušek použitých materiálů, o přítocích vod, o souladu vypočteného a skutečného množství zásypového materiálu a o tom, zda se sype do suché nebo zvodnělé jámy. U uhelných dolů se rovněž zaznamenávají výsledky zjišťování metanu a barometrického tlaku.
(3) Po ukončení likvidace všech hlavních důlních děl dolu zpracuje a předloží organizace obvodnímu báňskému úřadu závěrečnou zprávu spolu s evidenčními listy hlavních důlních děl podle příloh č. 1 a 2 a uloží je také dle zvláštního předpisu.14)
(4) Závěrečnou zprávu, evidenční listy hlavních důlních děl a důlně měřickou a geologickou dokumentaci, uložené na paměťových médiích, předá organizace ve dvou vyhotoveních obvodnímu báňskému úřadu nejpozději do jednoho roku po ukončení likvidace.
(5) Dokumentaci podle odstavců 3 a 4 může pořizovat jen organizace uvedená v § 3 odst. 1 .4)
ČÁST ŠESTÁ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
(1) Požadavky ustanovení § 11 je nutno zabezpečit nejpozději do tří let od nabytí účinnosti této vyhlášky také u jam, které byly zlikvidovány před účinností této vyhlášky a jejichž poloha je známa. U ostatních hlavních důlních děl, která byla zlikvidována před nabytím účinnosti této vyhlášky a jejichž poloha je známa, je nutno požadavky § 11 zabezpečit do 31. prosince 2010.
(2) Do šesti měsíců od nabytí účinnosti této vyhlášky předloží organizace příslušnému obvodnímu báňskému úřadu časový postup prací pro naplnění požadavku podle § 18 odst. 1 .
(1) Pravidelné roční kontroly zlikvidovaných hlavních důlních děl podle § 16 odst. 5 je nutno vykonávat také u hlavních důlních děl zlikvidovaných před účinností této vyhlášky, jejichž poloha je známa a ústí je přístupné. Pokud u těchto jam nelze kontrolovat sedání a poklesy sloupce zásypového materiálu v jámě, je nutno alespoň kontrolovat případné změny povrchu ústí jámy a jeho okolí v rozsahu stanoveného bezpečnostního pásma.
(2) Výsledky kontrol podle § 16 odst. 4 a 5 a § 19 odst. 1 včetně provedených opatření předloží organizace souhrnně jedenkrát ročně příslušnému obvodnímu báňskému úřadu.
Tato vyhláška platí přiměřeně i pro likvidaci starých důlních děl15) ústících na povrch.
(1) Při záchraně života nebo zdraví lidí v případech, kdy hrozí nebezpečí z prodlení, nebo při likvidaci závažné provozní nehody (havárie), se organizace16) může odchýlit od ustanovení této vyhlášky.
(2) Kromě případů uvedených v odstavci 1 se může organizace16) od ustanovení § 9 odst. 4, § 10 odst. 4 a 5 , § 13 odst. 1 a § 14 odst. 4 této vyhlášky odchýlit jen se souhlasem Českého báňského úřadu a za podmínek jím stanovených na návrh organizace, doložený návrhem potřebných náhradních opatření.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. května 1997.
Předseda:
Ing. Bartoš v. r.
PŘÍLOHA Č. 1 OBSAH ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY
1. Historický vývoj exploatovaného ložiska, zakládací listiny, majitelé, celkový objem vytěžených nerostů.
2. Geologicko-tektonická charakteristika ložiska, hydrogeologické poměry, kvalitativní ukazatele dobývaného nerostu, závěrečný výpočet zásob.
3. Stav dobývacích prací na ložisku v době likvidace, způsob otvírky, rozfárání, použité dobývací metody, ponechané zásoby dle kategorií.
4. Základní bezpečnostní problémy v době exploatace ložiska a při jeho likvidaci, bezpečnostní opatření z hledisek nebezpečí:
b) samovznícení a důlních požárů,
d) průtrží hornin, uhlí a plynů,
5. Výčet objektů a zájmů chráněných podle zvláštních předpisů a technická opatření k zajištění požadavků vyplývajících z rozhodnutí orgánů a z dohod s orgány a organizacemi, jimž přísluší jejich ochrana.
6. Pasportizace důlních děl ústících na povrch nebo přiblížených k povrchu v dosahu pásma přímého vlivu rozvolňovacích procesů, způsob jejich likvidace, bezpečnostní opatření.
7. Způsob likvidace ostatních důlních děl.
8. Pasportizace povrchových objektů, u kterých se předpokládá ovlivnění důlní činností.
9. Definitivní řešení otázek spojených s důlními vodami a výstupem důlních plynů:
a) možné komunikace povrchových vod s prostředím dolu,
b) údaje o sousedních dolech nebo revírech, zejména s ohledem na způsob kontaktu a řešení vod,
c) množství důlních vod a plánovaná četnost měření po provedení likvidačních prací,
d) úroveň hladiny důlních vod a nakládání s důlními vodami, jejich přítoky a odvádění,
e) technická opatření na povrchu zamezující případné kontaminaci podzemních a povrchových vod důlními vodami a kontaminaci důlních vod ze zdrojů na povrchu,
f) technická řešení spojená s možným nahromaděním a výstupem důlních plynů na povrch s ohledem na zatápění důlních děl,
10. Právnická nebo fyzická osoba odpovědná za vypořádání důlních škod až do jejich úplného doznění a za plnění technických opatření stanovených po zrušení dobývacího prostoru.
11. Seznam uchované důlně měřické a geologické dokumentace a místo její archivace.
1. Mapa povrchové situace ve vhodném měřítku s vyznačením chráněného ložiskového území a dobývacího prostoru, zařízení a staveb na povrchu, bezpečnostních pásem (hlavních důlních děl, důlních děl ústících na povrch nebo přiblížených k povrchu dle bodu 6 , úroveň hladiny vod s vyznačením nebezpečných míst (zatopení, zvodnělá místa apod.) a základní důlní mapa důlních děl, bezprostředně navazujících na jámu se zakreslením způsobu jejich likvidace.
2. Mapy vlivů poddolování na povrch zhotovené ke dni ukončení likvidace. Výchozí měření povrchových výškových pozorování.
3. Mapa předpokládaných vlivů poddolování na povrch.
PŘÍLOHA Č. 2 EVIDENČNÍ LIST HLAVNÍHO DŮLNÍHO DÍLA
Název jámy, štoly:
Vlastník (poslední):
Souřadnice osy jámy (ústí štoly) x = + kóta povrchu
y =
Dobývací prostor - název:
Katastrální území + IČÚTJ + číslo parcely:
Číslo mapového listu (katastrální mapy):
Hloubeno (raženo) v letech: Rekonstrukce v letech (změna profilu):
Hloubka relativní:
Hloubka absolutní:
Profil jámy - štoly (tvar + rozměry): suché
- výztuž mokré
- výstroj přítoky vody
(místa vyznačit v profilu)
Objem jámového stvolu: Mocnost pokryvného útvaru:
Patra - hloubka relativní, absolutní, způsob a rok uzavření před likvidací:
Rozhodnutí Obvodního báňského úřadu v ............... č. j. .................
ze dne ......................... o povolení likvidace
Rozhodnutí stavebního úřadu č. j. ........................ ze dne .........
o stavební uzávěře
Termín likvidace: od .................. do ................
Druhy zásypového materiálu:
Množství zásypového materiálu - vypočtené
- skutečné
- rozdíl
Způsob uzavření na povrchu:
Kontrola sedání zásypu:
Ostatní (degazace, čerpání vody ........):
Možnost dosypání:
Komentář:
Místo uložení základní dokumentace:
Datum:
Vypracoval:
Závodní dolu:
Přílohy evidenčního listu jámy:
1. Výsek pozemkové (katastrální mapy) - A4.
2. Příčný řez jámou (štolou) zachycující všechny změny dle hloubky.
3. Podélný geologický řez jámou (štolou) s vyznačením druhu zásypu (sloje, tektonika, místa přítoků vod).
4. Situace všech podpovrchových kanálů.
PŘÍLOHA Č. 3 STANOVENÍ NEJMENŠÍHO ROZMĚRU UZAVÍRACÍHO OHLUBŇOVÉHO POVALU, NENÍ-LI JÁMA ZASYPÁNA ZPEVNĚNÝM ZÁSYPOVÝM MATERIÁLEM
1. Nejmenší rozměr uzavíracího ohlubňového povalu Dmin.
se stanoví ze vztahu
Dmin. > 1,5 (d + 2 t) (m), kde
d - je největší světlý rozměr jámy (m)
t - je tloušťka jámového zdiva (m).
2.
Pro jámy s dřevěnou výztuží a pro jámy, u nichž betonový límec ohlubně
jámy již nedosedá celou svojí plochou na pevné horniny, se nejmenší
rozměr uzavíracího ohlubňového povalu D
min
stanoví ze vztahu:
D
mi
&22651,5 (d + 2 p) (m),
),
de
d - je největší ražený rozměr jámy
m)
P - je pásmo možného narušení horniny, která po zborcení výztuže vypadne
po obvodu jámy
1) § 10 odst. 5 , 6 a 7 zákona ČNR č. 61/1988 Sb. , o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě.
2) § 2 odst. 1 písm. f) vyhlášky Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb. , o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí.
3) § 32 odst. 4 zákona č. 44/1988 Sb.
, o využití nerostného
bohatství (horní zákon).
§ 10 odst. 6 zákona ČNR č. 61/1988 Sb.
Vyhláška Českého báňského úřadu č. 104/1988 Sb.
, o hospodárném využívání výhradních ložisek, o povolování a ohlašování
hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem,
ve znění vyhlášky Českého báňského úřadu č. 242/1993 Sb.
4) § 1 vyhlášky Českého Báňského úřadu č. 15/1995 Sb. , o oprávnění k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, jakož i k projektování objektů a zařízení, které jsou součástí těchto činností.
4a) § 2 písm. i) vyhlášky č. 52/1997 Sb.
5) § 5 vyhlášky Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb.
7) § 14 odst. 4 vyhlášky Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb.
7a) ČSN - EN 13 043 Kameniv pro asfaltové směsi a l vrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopraven ploch.
ČSN - EN 13 139 Kamenivo pro malty.
ČSN - EN 13 242 Kamenivo pro nestmelené směsy a směsi stmelené hydraulický pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace.
ČSN - EN 12 620 Kamenivo do betonu.
ČSN - EN 13 383 - 1 Kámen pro vodní stavby -Část Specifikace.
8) § 4 zákona č. 238/1991 Sb., o odpadech.
8a) § 14 odst. 1 zákona č. 61/1988 Sb.
9) Zákon č. 50/1976 Sb.
, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 132/1998 Sb.
, kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona.
10) § 79 odst. 1 , 2 , 3 a 4 vyhlášky Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb.
11) § 231 odst. 1 a § 232 odst. 1 , 2 a 3 vyhlášky Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb.
12) Zjišťování jiných plynů v důlním ovzduší likvidované jámy se řídí § 109 odst. 6 vyhlášky Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb.
13) § 20 až 22 vyhlášky č. 22/1989 Sb.
14) § 10 a 37 vyhlášky Českého báňského úřadu č. 435/1992 Sb. , o důlně měřické dokumentaci při hornické činnosti a některých činnostech prováděných hornickým způsobem.
15) § 35 zákona č. 44/1988 Sb. , ve znění zákona ČNR č. 541/1991 Sb.
16) § 3a a § 6 odst. 1 zákona ČNR č. 61/1988 Sb. , ve znění zákona ČNR č. 542/1991 Sb.
Přechodná a závěrečná ustanovení z novel
K zákonu se váže novela č. 32/2000 Sb., její přechodné ustanovení je čl. II