www.PravniPredpisy.cz - předpis č. 11/1999 Sb..

Nařízení Vlády o zóně havarijního plánování

Vláda nařizuje k provedení zákona č. 18/1997 Sb. , o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, (dále jen "zákon"):

§ 1 Návrh na stanovení zóny havarijního plánování

(1) Návrh na stanovení zóny havarijního plánování1) předkládá Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost (dále jen "Úřad") držitel povolení k umístění, výstavbě nebo provozu jaderného zařízení2) nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření3) (dále jen "držitel povolení"), pokud u něj nelze vyloučit radiační havárii4) s pravděpodobností vzniku větší nebo rovnou 10^-7 /rok.

(2) Návrh na stanovení zóny havarijního plánování obsahuje:

a) výčet možných radiačních havárií, jež mají při provozu jaderného zařízení nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření pravděpodobnost vzniku větší nebo rovnou 10^-7 /rok,

b) popis předpokládaného vývoje a průběhu jednotlivých radiačních havárií uvažovaných podle písmene a) . Tento popis se doloží výpočtem, na jehož základě lze provést určení pravděpodobného místa na jaderném zařízení nebo na pracovišti s velmi významným zdrojem ionizujícího záření, v němž by při dané radiační havárii došlo k předpokládanému nepřípustnému uvolnění radionuklidů nebo ionizujícího záření, určení časového průběhu radiační havárie, časového průběhu uvolňování radionuklidů a ionizujícího záření, výčtu uvolňovaných radionuklidů a odhadu jejich aktivity včetně zahrnutí vlivu meteorologických podmínek na šíření radionuklidů v okolí daného zařízení,

c) výčet možných následků radiačních havárií provedený v návaznosti na výpočet podle písmene b) , včetně posouzení možnosti nepřípustného ozáření osob a následků tohoto ozáření, posouzení možnosti překročení směrných hodnot pro neodkladná ochranná opatření,5)

d) geografické vymezení návrhu velikosti zóny havarijního plánování.

§ 2 Podíl držitele povolení na zajištění činnosti celostátní radiační monitorovací sítě v zóně havarijního plánování

(1) Držitel povolení se podílí na zajištění činnosti celostátní radiační monitorovací sítě6) v zóně havarijního plánování v těchto případech:

a) za obvyklé radiační situace, to je po celou dobu provozu jaderného zařízení nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření s výjimkou doby, kdy existuje podezření držitele povolení na vznik nebo při vzniku radiační havárie na jím provozovaném jaderném zařízení nebo pracovišti s velmi významným zdrojem ionizujícího záření,

b) za havarijní radiační situace, to je v době, kdy u držitele povolení existuje podezření na vznik a při vzniku radiační havárie na jím provozovaném jaderném zařízení nebo pracovišti s velmi významným zdrojem ionizujícího záření,

c) v rámci havarijního cvičení celostátní radiační monitorovací sítě pro ověřování havarijní připravenosti zóny havarijního plánování.

(2) Držitel povolení vykonává v případech podle odstavce 1 následující činnosti:

a) za obvyklé radiační situace zajišťuje v zóně havarijního plánování kontrolu dodržování požadavků na zajištění radiační ochrany obyvatelstva a životního prostředí stanovených zvláštním právním předpisem.7) Kontrola se provádí měřením veličin stanovených včetně rozsahu a způsobu měření v tabulce č. 1 přílohy. Výsledky měření se předávají Úřadu jedenkrát za čtvrtletí, a to nejpozději do konce měsíce následujícího čtvrtletí, a souhrnně za kalendářní rok ve formě zprávy nejpozději do 31. 3. následujícího roku,

b) za havarijní radiační situace zajišťuje měření uniklých radionuklidů a ionizujícího záření v té části zóny havarijního plánování, která je v důsledku meteorologické situace ohrožena uniklými radionuklidy, v rozsahu a způsobem podle tabulky č. 2 přílohy, pokud Úřad podle § 3 odst. 2 písm. n) zákona nestanoví jinak. Výsledky měření se předávají Úřadu způsobem stanoveným vnitřním havarijním plánem8) a doplňují se o údaje o aktuální meteorologické situaci v místě vzniku radiační havárie a o určení místa,doby trvání, fyzikálněchemické formy, radiochemického složení, cesty a prognózy úniku radionuklidů, jakmile jsou tyto informace známy. Ostatní měření zajišťovaná držitelem povolení tím nejsou dotčena,

c) v rámci havarijního cvičení celostátní radiační monitorovací sítě spolupracuje na zajišťování havarijní připravenosti zóny havarijního plánování. Úřad může účast držitele povolení na tomto cvičení vyžádat, nejvýše však jedenkrát za kalendářní rok.

§ 3 Podíl držitele povolení na vybavení obyvatelstva v zóně havarijního plánování antidoty

(1) Držitel povolení vybavuje obyvatelstvo v zóně havarijního plánování prostředky ke snížení ozáření z vnitřní kontaminace radioaktivními látkami (dále jen "antidota") v následujícím rozsahu:

a) 2 dávky po 130 mg jodidu draselného pro každou osobu starší 12 let věku a pro každou osobu, která dosáhne 12 let v průběhu doby použitelnosti tablet,

b) 2 dávky po 65 mg jodidu draselného pro každou osobu do 12 let věku.

Součástí balení těchto antidot je vždy písemný návod k jejich užívání.

(2) Pro stanovení počtu osob,které se vybavují antidoty podle odstavce 1 , se s využitím stávajících výsledků statistických šetření započítají

a) všechny osoby, které mají v zóně havarijního plánování trvalý nebo přechodný pobyt, včetně dětí školního a předškolního věku,

b) všechny osoby, které v zóně havarijního plánování pracují, žáci škol, děti navštěvující předškolní zařízení a osoby navštěvující školská zařízení,pokud škola nebo zařízení leží v zóně havarijního plánování,

c) počty lůžek v lůžkových zdravotnických a sociálních zařízeních ležících v zóně havarijního plánování,

d) všechny osoby vykonávající v zóně havarijního plánování vojenskou nebo civilní službu,

e) další osoby, které se podílejí na likvidaci následků radiační havárie v souladu s vnějším havarijním plánem.

K takto stanovenému počtu se připočítá dalších 10 % jako rezerva.

(3) Podklady pro stanovení počtu dávek předává držiteli povolení na jeho žádost okresní úřad, na jehož území se jaderné zařízení nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření nachází, (dále jen "koordinující okresní úřad") do 6 měsíců od doručení žádosti. Koordinující okresní úřad ověřuje, zda podklady pro stanovení počtu dávek odpovídají skutečnosti, nejdéle každých 5 let. Zjistí-li, že potřeba antidot není pokryta, zajistí na jeho žádost držitel povolení dovybavení obyvatelstva antidoty z rezervy podle odstavce 2 . Klesne-li tato rezerva pod 5 %, držitel povolení ji doplní do 6 měsíců od doručení žádosti koordinujícího okresního úřadu o její doplnění.

(4) Držitel povolení vybaví osoby uvedené v odstavci 2 antidoty a předá rezervu antidot podle odstavce 2 koordinujícímu okresnímu úřadu nejméně 1 měsíc

a) před uvedením jaderného zařízení podle § 2 písm. h) bodů 2, 3 a 4 zákona nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření do provozu,

b) před prvním zavezením jaderného paliva do reaktoru u jaderného zařízení podle § 2 písm. h) bodu 1 zákona.

(5) Dojde-li ke stanovení zóny havarijního plánování nebo její změně u jaderného zařízení nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření, které již bylo uvedeno do provozu nebo do jehož reaktoru již bylo zavezeno jaderné palivo, obyvatelstvo se vybaví antidoty v rozsahu podle odstavců 1 a 2 do 3 měsíců ode dne stanovení nebo změny zóny havarijního plánování.

(6) Při obměně antidot z důvodu uplynutí doby jejich použitelnosti předá koordinující okresní úřad držiteli povolení podklady pro stanovení počtu dávek nejméně 6 měsíců před uplynutím doby jejich použitelnosti.Distribuci nových antidot obyvatelstvu, stažení obměňovaných antidot a předání rezervy podle odstavce 2 koordinujícímu okresnímu úřadu zajistí držitel povolení nejméně 1 měsíc před uplynutím doby použitelnosti obměňovaných antidot. Koordinující okresní úřad předá antidota, u nichž uplynula doba použitelnosti, držiteli povolení do 3 měsíců od uplynutí této doby a držitel povolení zajistí jejich likvidaci podle zvláštního právního předpisu.9)

§ 4 Podíl držitele povolení na zajištění tiskové a informační kampaně k zajištění připravenosti obyvatelstva v zóně havarijního plánování pro případy radiačních havárií

Držitel povolení zajišťuje tiskovou a informační kampaň k připravenosti obyvatelstva pro případy radiačních havárií v následujícím rozsahu:

a) zpracování, tisk a zveřejnění informační příručky, která seznámí obyvatelstvo trvale žijící a trvale pracující v zóně havarijního plánování se základními údaji o ionizujícím záření a jeho účincích na lidský organismus a životní prostředí, s opatřeními na ochranu obyvatel a životního prostředí připravenými pro případ vzniku radiační havárie a s návody, jak postupovat při vzniku radiační havárie. Tu část podkladů pro vytištění příručky, která vychází z vnějšího havarijního plánu, předá držiteli povolení k případnému doplnění koordinující okresní úřad nejméně 6 měsíců před jejím zveřejněním. Před vytištěním příručky bude její navržený obsah projednán s koordinujícím okresním úřadem a Úřadem. Forma a frekvence vydávání příručky musí odrážet aktuální stav připravených opatření na ochranu obyvatel a životního prostředí. Příručku zveřejňuje držitel povolení její distribucí do míst určených koordinujícím okresním úřadem v zóně havarijního plánování. První zveřejnění příručky zajistí držitel povolení nejméně 1 měsíc před uvedením jaderného zařízení podle § 2 písm. h) bodů 2 , 3 a 4 zákona nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření do provozu a nejméně 1 měsíc před prvním zavezením jaderného paliva do reaktoru u jaderného zařízení podle § 2 písm. h) bodu 1 zákona,

b) zabezpečení účasti svých odborníků na školení představitelů orgánů samosprávy v zóně havarijního plánování a na školení orgánů koordinujícího okresního úřadu, které jsou určeny pro řešení radiačních havárií, o vazbách vnitřního a vnějšího havarijního plánu a pro vzájemnou výměnu souvisejících informací, pokud jsou tato školení organizována koordinujícím okresním úřadem.

§ 5 Podíl držitele povolení na zajištění systému vyrozumění dotčených orgánů

(1) Držitel povolení zajišťuje souhrn technických a organizačních opatření zabezpečujících neprodlené předání informace o vzniku nebo podezření na vznik radiační havárie a její charakteristiky okresním úřadům, do jejichž území zasahuje zóna havarijního plánování, Úřadu a dalším dotčeným orgánům 2 vzájemně se zálohujícími technicko-organizačními způsoby v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem,10) který těmto orgánům umožní zahájit přípravu na nejvhodnější likvidaci této radiační havárie a omezení jejích následků, (dále jen "systém vyrozumění"). Dalšími dotčenými orgány jsou subjekty,které držitel povolení uvede ve svém vnitřním havarijním plánu. Tyto subjekty držitel povolení vyrozumí a případně vyzve k účasti na likvidaci radiační havárie v jaderném zařízení nebo na pracovišti s velmi významným zdrojem ionizujícího záření a na omezení jejích následků.

(2) Jestliže systém vyrozumění zajišťovaný držitelem povolení podle odstavce 1 využívá systému vyrozumění poskytovaného Ministerstvem obrany v rámci civilní ochrany,11) držitel povolení jej zajišťuje a náklady nese v rozsahu potřebném pro dovybavení systému poskytovaného Ministerstvem obrany nad jeho stav ke dni nabytí účinnosti tohoto nařízení.

§ 6 Podíl držitele povolení na zajištění systému varování obyvatelstva

(1) Držitel povolení zajišťuje souhrn technických a organizačních opatření zabezpečujících včasné varování obyvatelstva při vzniku radiační havárie (dále jen "systém varování"). Varováním se rozumí vyslání akustického signálu pro přijetí obyvatelstvem v celé zóně havarijního plánování a případně i optického signálu pro orgány obcí a informování obyvatelstva o vzniku radiační havárie a o potřebných opatřeních na základě rozhodnutí orgánů státní správy nebo orgánů místní samosprávy cestou rozhlasového a televizního vysílání12) za použití předem připravených obrazových a zvukových nahrávek.

(2) Jestliže systém varování zajišťovaný držitelem povolení podle odstavce 1 využívá systému varování poskytovaného Ministerstvem obrany v rámci civilní ochrany,11) držitel povolení jej zajišťuje a hradí náklady spojené s dovybavením systému poskytovaného Ministerstvem obrany nad jeho stav ke dni nabytí účinnosti tohoto nařízení.

§ 7 Ustanovení společná a přechodná

(1) V případě, kdy se překrývají zóny havarijního plánování více držitelů povolení, opatření podle § 3 , 4 , 5 a 6 tohoto nařízení mohou být v překrývajících se oblastech činěna držiteli povolení společně.

(2) U zóny havarijního plánování stanovené před nabytím účinnosti tohoto nařízení se obyvatelstvo vybaví antidoty v rozsahu tohoto nařízení do 3 měsíců od nabytí jeho účinnosti.

§ 8 Účinnost

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.<= 9.1.1999 >

Předseda vlády:
Ing. Zeman v. r.
Ministr průmyslu a obchodu:
doc.Ing.Grégr v. r.

PŘÍLOHA Č. 1

TABULKA Č. 1:

Monitorování složek životního prostředí a článků potravního řetězce v zóně havarijního plánování za obvyklé radiační situace

Monitorovaná Složka	Měřená veličina	Počet míst odběru	Frekvence odběru	Frekvence měření	Požadovaná citlivost měření
Ovzduší	Objemová aktivita^a radionuklidů,které mohou vznikat při provozu jaderného zařízení nebo pracoviště	4 místa (z toho 1 místo v převládajícím směru větru)	kontinuálně	jednou týdně	možnost stanovit objemovou aktivitu^a zjišťovaných radionuklidů,^b která způsobí při celoročním vdechování úvazek efektivní dávky^c na pracoviště úrovni 1 ‰ obecného základního limitu ^d
Voda	Objemová aktivita ^a radionuklidů, které mohou vznikat při provozu jaderného zařízení nebo pracoviště	1 místo pod zaústěním odpadních vod do vodného recipentu ^e (po promíchání)	Jednou měsíčně	Vždy po odběru vzorku	Možnost stanovit hmotnostní aktivitu^a zjišťovaných radionuklidů, ^b která způsobí při celoročním požívání úvazek efektivní dávky ^c na úrovni 1 ‰ obecného základního limitu
Voda		Veřejné vodovody ^f	Jednou měsíčně	Vždy po odběru vzorku
		1 místo ve směru proudění podzemních vod od objektu jaderného zařízení nebo pracoviště	Jednou čtvrtletně	Vždy po odběru vzorku
Půdy	Hmotnostní aktivita ^g radionuklidů, které mohou vznikat při provozu jaderného zařízení nebo pracoviště	4 místa (z toho 1 místo v převládajícím směru větrů)	Jednou ročně	Vždy po odběru vzorků	Možnost stanovit hmotnostní aktivitu ^g menší 100Bq/kg pro zjišťování radionuklidy ^b

a Objemovou aktivitou se rozumí podíl aktivity a celkového objemu odebraného vzorku
^b Mezi zjišťované radionuklidy se zahrnou všechny radionuklidy, jejichž příspěvek k ozáření jednotlivce z obyvatelstva může za povolených podmínek provozování příslušného jaderného zařízení nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření dosáhnout 1 ‰ obecných základních limitů stanovených ve vyhlášce č. 184/1997 Sb.
^{c § 3 vyhlášky č. 184/1997 Sb.}
^{d § 9 vyhlášky č. 184/1997 Sb.}
^e Vodním recipientem se rozumí vodní útvar přijímající vodu z určitého povodí nebo vodu odpadní.
^f Mezi veřejné vodovody, z nichž se odebírá, se zahrnou ty, které za povolených podmínek provozování příslušného jaderného zařízení nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření mohou způsobit příspěvek k ozáření jednotlivce z obyvatelstva ve výši 1 ‰ obecných základních limitů stanovených ve vyhlášce č. 184/1997 Sb.
^g Hmotnostní aktivitou se rozumí podíl aktivity a celkové hmotnosti odebraného vzorku.

Ovzduší + půda	Příkon dávkového ekvivalentu záření gama	16 míst mimo areál jaderného zařízení nebo pracoviště (pro k sobě přiléhající 22,5&02DA kruhové výseče)		Kontinuální (vyhodnocení nejméně jednou čtvrtle	ě) možnost stanovit příkon dávkového ekvivalentu vyšší než 0,05 µ
Ovzduší + půda	Příkon dávkového ekvivalentu záření gama	16 míst na hranici areálu jaderného zařízení nebo pracoviště (pro k sobě přiléhající 22,5&02DA kruhové výs		eče) Kontinuální (vyhodnocení nejméně jednou čtv	letně) možnost stanovit příkon dávkového ekvivalentu vyšší než 0,
Sv/h Alespoň 4 v zóně havarijního plánování pěstované zemědělské plodiny (z nichž alespoň u 2 typů jsou zkrmovány jejich nadzemní části), zelenina	ovoce Hmotnostní a^kt ivita g radionuklidů, které mohou vznikat při provozu jaderného zařízení nebo pr	oviště Nejméně 1 místo pro každý monitorovaný článek potravního ř	ězce Jednou	ěsíčně Vždy po odběr	vzorku Možnost stanovit hmotnostní ^a ktivitua zjišťaných radion^u klidů, b která způsobí při celoročním požívání úvazek efektivn^í dávky c na úrovni 1 ‰ obecného základníh
limit	Mléko objemová a^kt ivita g radionuklidů, které mohou vznikat při provozu jaderného zařízení nebo pr	oviště 1 místo ve směru převládají	větrů Za	týdny Vždy po odběr	vzorku Možnost stanovit hmotnostní ^a ktivitua zjišťaných radion^u klidů, b která způsobí při celoročním požívání úvazek efektivn^í dávky c na úrovni 1 ‰ obecného základníh
limi	Ryby Hmotnostní a^kt ivita g radionuklidů, které mohou vznikat při provozu jaderného zařízení nebo pr	oviště 1 místo pod zaústěním odpadního kanálu do vodního re^c	entu e Jedn	ročně Vždy po odběr	vzorku Možnost stanovit hmotnostní ^a ktivitua zjišťaných radion^u klidů, b která způsobí při celoročním požívání úvazek efektivn^í dávky c na úrovni 1 ‰ obecného základníh

limitu Pozn.:Konkrétní místa odběru, frekvence odběru a měření se stanoví tak, aby byly získány výsledky reprezentativní z hlediska radiační ochrany obyva

PŘÍLOHA Č. 2

TABULKA Č. 2:

Monitorování složek životního prostředí a článků potravního řetězce v zóně havarijního plánování za obvyklé radiační situace HRS

Monitorovaná Složka	Měřená veličina	Počet míst odběru	Frekvence odběru	Frekvence měření	Požadovaná citlivost měření
Ovzduší	Objemová aktivita^a radionuklidů,které mohou vznikat při provozu jaderného zařízení nebo pracoviště	4 místa^c	kontinuálně	Minimálně jednou do 6 hodin od vzniku HRS	možnost stanovit objemovou aktivitu^a zjišťovaných radionuklidů,^b která způsobí při vdechování za období 1 měsíce úvazek efektivní dávky ^e na úrovni 1 ‰ obecného základního limitu ^f
Voda	Objemová aktivita ^a radionuklidů, které mohou vznikat při provozu jaderného zařízení nebo pracoviště	Veřejné vodovody ^f	Každých 6 hodin od vzniku HRS	Okamžitě po odběru vzorku	Možnost stanovit objemovou aktivitu^a menší než 10 Bµ/l pro zjišťované radionuklidy ^d
		1 místo pod zaústěním odpadních vod do vodného recipentu ^g (po promíchání)	Každých 6 hodin od vzniku HRS	Okamžitě po odběru vzorku
			Každých 6 hodin od vzniku HRS	Okamžitě po odběru vzorku	Možnost stanovit objemovou aktivitu^a menší než 10 Bµ/l pro zjišťované radionuklidy ^d
Půda	Plošná aktivita ^h radionuklidů, které mohou vznikat při provozu jaderného zařízení nebo pracoviště	Minimálně 2 místa stanovená ve vnitřním havarijním plánu	Každých 6 hodin od vzniku HRS	Okamžitě po odběru vzorků	Možnost stanovit plošnou aktivitu ^h menší než 1000 Bq/m˛ pro zjišťování radionuklidy ^d

^a Objemovou aktivitou se rozumí podíl aktivity a celkového objemu odebraného vzorku.
^b S výjimkou radionuklidů emitujících pouze částice beta.
^c Odběrová místa jsou shodná s odběrovými místy za obvyklé radiační situace.
^d Mezi zjišťované radionuklidy se zahrnou všechny radionuklidy,jejichž příspěvek k ozáření jednotlivce z obyvatelstva může za povolených podmínek provozování příslušného jaderného zařízení nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření dosáhnout 1 ‰ obecných základních limitů stanovených ve vyhlášce č. 184/1997 Sb.
^{e § 3 vyhlášky č. 184/1997 Sb.}
^{f § 9 vyhlášky č. 184/1997 Sb.}
^g Vodním recipientem se rozumí vodní útvar přijímající vodu z určitého povodí nebo vodu odpadní.
^h Plošnou aktivitou se rozumí podíl aktivity a plošného obsahu,na němž je aktivita rozložena.

Ovzduší + půda	Příkon dávkového ekvivalentu záření gama	Místa monitorování ⁱ		Minimálně jednou do 6 hodin od vzniku HRS a vždy po změně větru do jiné 22,5&02DA výseče	če možnost stanovit příkon dávkového ekvivalentu vyšší než 0,05 µ
		16 míst mimo areál jaderného zařízení nebo pracov		Kontinu	ní možnost stanovit příkon dávkového ekvivalentu vyšší než 0,05 µ
		16 míst na hranici areálu jaderného zařízení nebo pracovi		Kontinuá	í) možnost stanovit příkon dávkového ekvivalentu vyšší než 0,05 µ
Zemědělské plodiny se zkrmovanou nadzemní částí (nejméně 2 dr	y) Hmotnostní aktiv^it a j radionuklidů, které mohou vznikat při provozu jaderného zařízení nebo pracovi^š	b 1 místo pro každou zemědělskou plod	u Min.1x každých 12 hodin od vzniku	RS okamžitě po odběru vz	ku Možnost stanovit plošnou aktivⁱ tu h menší než 100 Bq/kg pro zjišťování radionuklⁱ
d M	ko objemová aktiv^it a a radionuklidů, které mohou vznikat při provozu jaderného zařízení nebo pracovi^š	b 1 místo ve směru převládajích v	rů Min.1x každých 12 hodin od vzniku	RS okamžitě po odběru vz	ku Možnost stanovit plošnou aktivⁱ tu a menší než 10 Bq/l pro zjišťování radionuklⁱ

d i Trasou monitorování se rozumí trasa stanovená ve vnitřním havarijním plánu,která se projíždí a na níž jsou určena místa,v nichž se odebírají vzorky složek životního prostředí,případně se v nich provádí měř
^í . j Hmotnostní aktivitou se rozumí podíl aktivity a celkové hmotnosti odebraného vzo

Poznámky pod čarou

1) § 17 odst. 3 zákona č. 18/1997 Sb. , o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů.

2) § 2 písm. h) zákona č. 18/1997 Sb.

3) § 2 písm. c) zákona č. 18/1997 Sb.

4) § 2 písm. l) zákona č. 18/1997 Sb.

5) § 64 a 65 vyhlášky č. 184/1997 Sb., o požadavcích na zajištění radiační ochrany.

6) § 17 odst. 1 písm. f) zákona č. 18/1997 Sb.

7) Vyhláška č. 184/1997 Sb.

8) Vyhláška č. 219/1997 Sb., o podrobnostech k zajištění havarijní připravenosti jaderných zařízení a pracovišť se zdroji ionizujícího záření a o požadavcích na obsah vnitřního havarijního plánu a havarijního řádu.

9) Například zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění zákona č. 167/1998 Sb.

10) § 6 vyhlášky č. 219/1997 Sb.

11) § 46 odst. 1 zákona č. 18/1997 Sb.

12) § 5 odst. 1 písm. e) zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění zákona č. 597/1992 Sb. , zákona č. 36/1993 Sb. , zákona č. 253/1994 Sb., zákona č. 40/1995 Sb. , zákona č. 237/1995 Sb. , zákona č. 301/1995 Sb. a zákona č. 135/1995 Sb.