Zákon o podpoře regionálního rozvoje
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Tento zákon stanoví podmínky pro poskytování podpory regionálnímu rozvoji s cílem vyváženého rozvoje státu nebo územního obvodu kraje, s tím související působnost správních úřadů, krajů a obcí a vytváří podmínky pro koordinaci a realizaci hospodářské a sociální soudržnosti.
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) regionem územní celek vymezený pomocí administrativních hranic krajů, okresů, správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem, správních obvodů obcí s rozšířenou působností, obcí nebo sdružení obcí, jehož rozvoj je podporován podle tohoto zákona,
b) strategií regionálního rozvoje střednědobý dokument, na období 3 - 7 let, který formuluje přístup státu k podpoře regionálního rozvoje, poskytuje potřebná východiska a stanovuje rozvojové cíle a zásady pro vypracování regionálních programů rozvoje,
c) státním programem regionálního rozvoje střednědobý dokument, který stanoví zaměření podpory regionálního rozvoje pro jeden nebo společně pro více podporovaných regionů,
d) hospodářskou a sociální soudržností opatření k vyrovnávání rozdílů mezi regiony v rámci Evropských společenství.
ČÁST DRUHÁ PODPORA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE
§ 3 Oblasti podpory regionálního rozvoje
Podpora regionálního rozvoje je zaměřena na
a) rozvoj podnikání, s cílem zlepšení hospodářské struktury a vytváření nových nebo stabilizaci ohrožených pracovních míst,
b) rozvoj lidských zdrojů a další opatření v oblasti trhu práce, například zvyšování kvalifikace, zabezpečování vzdělávání a rekvalifikací, zajišťování souladu dosaženého vzdělání a kvalifikace s potřebami trhu práce a hospodářského a sociálního rozvoje regionu,
c) výzkum a technologický vývoj přispívající k celkovému rozvoji regionu se zřetelem na podporu zavádění nových technologií a inovací a posilování kapacit výzkumu a vývoje tam, kde je to pro rozvoj regionu nutné,
e) zlepšování vybavení regionu infrastrukturou a zajištění dopravní obslužnosti,
f) rozvoj tělovýchovných, sportovních a mládežnických aktivit a kultury včetně památkové péče, pokud vytváří nová pracovní místa,
g) rozvoj občanské vybavenosti, včetně zařízení pro tělovýchovu, sport, mládež a aktivity občanů v jejich volném čase, rozvoj služeb s cílem uspokojování potřeb občanů v únosně dostupné vzdálenosti,
i) zajištění dostupnosti a zlepšování úrovně poskytování zdravotnických služeb,
j) opatření k ochraně životního prostředí, omezování vlivů narušujících krajinu a udržení kulturní krajiny,
k) vznik právnických osob a tvorbu programů v regionu sloužících k jeho celkovému rozvoji,
l) provádění pozemkových úprav,
m) dosažení dalších cílů u regionů uvedených v § 4 odst. 2 písm. b) , jsou-li v souladu s důvody, pro něž byl region vymezen,
n) dosažení jiných cílů stanovených v programu rozvoje územního obvodu kraje1) u regionů v tomto programu vymezených.
Státní podpora regionálního rozvoje
(1) Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen "Ministerstvo") ve spolupráci s ostatními dotčenými ústředními správními úřady a kraji na základě průběžné analýzy hospodářského a sociálního rozvoje státu navrhuje vymezení regionů, jejichž rozvoj je třeba s ohledem na vyvážený rozvoj státu a vyrovnávání rozdílů mezi úrovněmi jeho jednotlivých územních celků podporovat. Za tím účelem vypracovává návrh strategie regionálního rozvoje.
(2) Ministerstvo podle odstavce 1 navrhuje vymezení těchto státem podporovaných regionů na
a) regiony se soustředěnou podporou státu, které se podle charakteru svého zaostávání člení na
1. strukturálně postižené regiony, ve kterých se soustřeďují negativní projevy strukturálních změn, dochází k útlumu odvětví a výrobních podniků a k růstu nezaměstnanosti. K jejich vymezení slouží ukazatele charakterizující zejména trh práce a rozvoj podnikání,
2. hospodářsky slabé regiony, které na základě ukazatelů hospodářského a sociálního rozvoje vykazují podstatně nižší úroveň rozvoje, než je průměrná úroveň v České republice. K jejich vymezení slouží ukazatele charakterizující zejména trh práce, hospodářskou úroveň a strukturu a úroveň příjmů obcí a obyvatel,
3. venkovské regiony, které jsou charakterizovány nízkou hustotou zalidnění, poklesem počtu obyvatel a vyšším podílem zaměstnanosti v zemědělství. K jejich vymezení slouží ukazatele charakterizující zejména vývoj počtu obyvatelstva, strukturu jeho zaměstnanosti a podíl obyvatelstva ve venkovských obcích;
b) ostatní regiony, jejichž podporování státem je žádoucí z jiných důvodů, například pohraniční regiony, bývalé vojenské prostory, regiony postižené živelními pohromami, regiony se silně narušeným či poškozeným životním prostředím, regiony s méně příznivými podmínkami pro rozvoj zemědělské výroby, regiony s vyšší průměrnou mírou nezaměstnanosti, než je průměrná úroveň v České republice.
§ 5 Strategie regionálního rozvoje
(1) Strategie regionálního rozvoje obsahuje zejména analýzu stavu regionálního rozvoje, charakteristiku slabých a silných stránek v rozvoji jednotlivých krajů a okresů, strategické cíle regionálního rozvoje v České republice, vymezení státem podporovaných regionů a doporučení dotčeným ústředním správním úřadům a krajům pro zaměření rozvoje odvětví spadajících do jejich působnosti.
(2) Ministerstvo při vypracování návrhu strategie regionálního rozvoje využívá zejména statistické údaje, příslušné územně plánovací podklady, politiku územního rozvoje a územně plánovací dokumentaci podle zvláštního právního předpisu,2) limity využití území a zásady jeho organizace, principy ochrany a tvorby životního prostředí a programy rozvoje územního obvodu krajů.
(3) Strategii regionálního rozvoje schvaluje na návrh Ministerstva vláda.
§ 6 Státní program regionálního rozvoje
(1) Na základě vládou schválené strategie regionálního rozvoje vypracovává Ministerstvo ve spolupráci s dotčenými ústředními správními úřady,3) kraji, a podle potřeby i s ostatními dotčenými osobami, návrh státního programu regionálního rozvoje.
(2) Státní program regionálního rozvoje zejména obsahuje vymezení regionu, cíl, jehož má být podporou jeho rozvoje dosaženo, stanovení oblastí, na něž je podpora zaměřena včetně navrhovaných opatření, podmínky pro poskytování finanční podpory, formy a způsob jejího poskytování a potřebné finanční prostředky na jednotlivá opatření včetně jejich rozdělení dotčeným ústředním správním úřadům a krajům a časové období jeho platnosti.
(3) Státní program regionálního rozvoje schvaluje na návrh Ministerstva vláda.
§ 7 Finanční podpora státního programu regionálního rozvoje
(1) K finanční podpoře regionálního rozvoje se ve státním rozpočtu vyčleňují finanční prostředky na uskutečňování státního programu regionálního rozvoje v rozsahu, který na návrh vlády schválí Poslanecká sněmovna.
(2) Opatření obsažená ve schváleném státním programu regionálního rozvoje zabezpečují dotčené ústřední správní úřady a kraje v rámci své působnosti do výše jim přidělených finančních prostředků určených na státní program regionálního rozvoje ve státním rozpočtu.
(3) Poskytnutá finanční podpora představuje doplňkovou výpomoc; příjemce je povinen před jejím převzetím doložit finanční zajištění jeho podílu z vlastních nebo jiných finančních zdrojů. Na finanční podporu poskytovanou podle tohoto zákona není právní nárok.
(4) Příjemci finanční podpory mohou být kraje, sdružení obcí nebo obce a jimi založené právnické osoby, podnikatelé,4) nestátní neziskové organizace a ostatní právnické osoby, které o ni požádají a předloží projekt, kterým má být realizováno opatření obsažené v státním programu regionálního rozvoje.
(5) Finanční podpora na opatření obsažená v státním programu regionálního rozvoje se poskytuje ve formě
a) dotací, například obchodním společnostem a ostatním právnickým osobám na investiční rozvoj přinášející nová pracovní místa nebo obcím na technickou a investiční přípravu průmyslových ploch,
b) úvěrů se zvýhodněnou úvěrovou sazbou a dobou splatnosti, případně jinou formou,
c) návratných finančních výpomocí.
(6) Dotčené ústřední správní úřady a kraje v rámci své působnosti provádějí kontrolu a hodnocení účinnosti projektů realizovaných v rámci státního programu regionálního rozvoje.
Podpora regionálního rozvoje krajem
(1) Kraj v rámci své samostatné působnosti podporuje rozvoj regionů vymezených v programu rozvoje územního obvodu kraje podle svých konkrétních potřeb s ohledem na vyvážený rozvoj svého územního obvodu.
(2) Pro podklady k vymezení regionů v programu rozvoje územního obvodu kraje a pro oblasti, na něž je podpora zaměřena, platí přiměřeně § 3 a § 5 odst. 2 .
§ 9 Program rozvoje územního obvodu kraje Program rozvoje územního obvodu kraje obsahuje zejména
a) analýzu hospodářského a sociálního rozvoje územního obvodu kraje, charakteristiku slabých a silných stránek jeho jednotlivých částí a hlavní směry rozvoje,
b) vymezení regionů, jejichž rozvoj je třeba podporovat s ohledem na vyvážený rozvoj kraje, spolu s uvedením oblastí, na něž má být podpora zaměřena včetně navrhovaných opatření,
c) úkoly a priority v rozmístění a rozvoji občanské vybavenosti, infrastruktury, životního prostředí, sociální politiky, vzdělávání a dalších odvětví v jeho samostatné působnosti.
§ 10 Finanční podpora rozvoje územního obvodu kraje
(1) K finanční podpoře regionálního rozvoje územního obvodu kraje se v krajském rozpočtu vyčleňují finanční prostředky na uskutečňování programu rozvoje územního obvodu v rozsahu, který schválí zastupitelstvo kraje. K tomuto účelu může také kraj zřizovat peněžní fondy.5)
(2) Poskytnutá finanční podpora představuje doplňkovou finanční výpomoc; příjemce je povinen před jejím převzetím doložit finanční zajištění jeho podílu z vlastních nebo jiných finančních zdrojů. Na finanční podporu poskytovanou podle tohoto zákona není právní nárok.
(3) Příjemci finanční podpory mohou být sdružení obcí nebo obce a jimi založené právnické osoby, podnikatelé4) a ostatní právnické osoby, které o ni požádají a předloží projekt, kterým má být realizováno opatření obsažené v programu rozvoje územního obvodu kraje.
(4) Finanční podpora na opatření obsažená v programu rozvoje územního obvodu kraje se poskytuje ve formě
a) dotací, např. obchodním společnostem a ostatním právnickým osobám na investiční rozvoj přinášející nová pracovní místa nebo obcím na technickou a investiční přípravu průmyslových ploch,
b) úvěrů se zvýhodněnou úvěrovou sazbou a dobou splatnosti, případně jinou formou,
c) návratných finančních výpomocí.
(5) Kraje v rámci své působnosti provádějí kontrolu a hodnocení účinnosti projektů realizovaných v rámci programu rozvoje územního obvodu kraje.
ČÁST TŘETÍ PŮSOBNOST SPRÁVNÍCH ÚŘADŮ, KRAJŮ A OBCÍ PŘI
a) koordinuje činnost všech dotčených správních úřadů při přípravě a uskutečňování strategie regionálního rozvoje a státních programů regionálního rozvoje, vypracovává analýzy hodnotící rozvoj jednotlivých krajů a okresů a návrhy na vymezení regionů; za tím účelem je oprávněno požadovat od dotčených správních úřadů a krajů potřebné údaje zpracovávané v jejich působnosti,
b) vypracovává ve spolupráci s dotčenými ústředními správními úřady a kraji návrh strategie regionálního rozvoje a návrhy státních programů regionálního rozvoje a předkládá je vládě ke schválení,
c) zabezpečuje a kontroluje plnění státních programů regionálního rozvoje,
d) plní další úkoly uvedené v odstavci 2 ,
e) zabezpečuje mezinárodní spolupráci na úseku podpory regionálního rozvoje a spolupráci s Evropskými společenstvími v oblasti hospodářské a sociální soudržnosti, včetně koordinace věcné náplně nástrojů pomoci a souvisejícího vypracování programových dokumentů, realizace programů a vyhodnocování průběhu jejich plnění,
f) napomáhá zapojování krajů do evropských regionálních struktur.
(2) Ústřední správní úřady v rámci své působnosti
a) plněním úkolů souvisejících se zaměřením podpory regionálního rozvoje podle § 3 přispívají k vyrovnávání rozdílů mezi úrovněmi rozvoje jednotlivých územních celků,
b) analyzují rozdíly mezi kraji a okresy, zejména podle ukazatelů stanovených v § 4 odst. 2 ; výsledky analýz jsou jedním z podkladů pro vypracování návrhu strategie regionálního rozvoje a návrhů státních programů regionálního rozvoje,
c) spolupracují vzájemně a s kraji při vypracování strategie regionálního rozvoje a státních programů regionálního rozvoje,
d) spolupracují na žádost kraje při vypracování programu rozvoje územního obvodu kraje.
Zrušeno novelou č. 320/2002 Sb. s účinností od 1.1.2003.
(1) Kraj ve své samostatné působnosti
a) analyzuje a hodnotí úroveň rozvoje svého územního obvodu a jeho částí,
b) schvaluje program rozvoje územního obvodu kraje.
a) podporovat rozvoj soukromého podnikání prospěšného pro kraj,
b) vyčleňovat ze svého rozpočtu finanční prostředky určené k odstraňování závad a nedostatků v těch oblastech, které spadají do jeho působnosti, včetně odstraňování nežádoucích rozdílů uvnitř územního obvodu kraje,
c) podílet se na plnění úkolů souvisejících se zaměřením podpory regionálního rozvoje podle § 3 a spolupracovat při tom s věcně příslušnými ústředními správními úřady, zejména při vypracování a realizaci strategie regionálního rozvoje a státních programů regionálního rozvoje, pokud se týkají jeho územního obvodu,
d) spolupracovat s ostatními kraji při plnění společných cílů a úkolů podpory regionálního rozvoje.
§ 13a Pověřené obecní úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností
Pověřené obecní úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností zajišťují dílčí úkoly spojené s procesem podpory regionálního rozvoje, zejména jsou povinny na žádost ministerstva nebo kraje poskytnout nezbytnou součinnost při přípravě a realizaci strategie regionálního rozvoje, státních programů regionálního rozvoje a programů rozvoje územního obvodu kraje.
(1) Obec ve své samostatné působnosti spolupracuje s krajem, na jehož území se nachází, při přípravě a realizaci programu územního rozvoje kraje.
(2) Obec ve své samostatné působnosti může
a) podporovat rozvoj podnikatelských aktivit potřebných pro rozvoj regionu, například formou technické a investiční přípravy pro investory - podnikatele, a
b) sdružovat své prostředky se sousedními obcemi a dalšími právnickými osobami při zajišťování rozvojových programů společných více obcím.
ČÁST ČTVRTÁ KOORDINACE HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI
Pro potřeby spojené s koordinací a realizací hospodářské a sociální soudržnosti se zřizují regiony, jejichž územní vymezení je totožné s územními statistickými jednotkami NUTS 26) (dále jen "region soudržnosti"). Jedná se o tyto regiony soudržnosti:
a) Praha, vymezený územím hlavního města Prahy,
b) Střední Čechy, vymezený územím Středočeského kraje,
c) Jihozápad, vymezený územím jihočeského a Plzeňského kraje,
d) Severozápad, vymezený územím Karlovarského a ústeckého kraje,
e) Severovýchod, vymezený územím Libereckého, Královéhradeckého a Pardubického kraje,
f) Jihovýchod, vymezený územím jihomoravského kraje a kraje Vysočina,
g) Střední Morava, vymezený územím Olomouckého a Zlínského kraje,
h) Moravskoslezsko, vymezený územím Moravskoslezského kraje.
Regionální rada regionu soudržnosti
(1) V regionech soudržnosti se zřizují:
a) Regionální rada regionu soudržnosti Střední Čechy, se sídlem v Praze,
b) Regionální rada regionu soudržnosti jihozápad, se sídlem v Českých Budějovicích,
c) Regionální rada regionu soudržnosti Severozápad, se sídlem v ústí nad Labem,
d) Regionální rada regionu soudržnosti Severovýchod, se sídlem v Hradci Králové,
e) Regionální rada regionu soudržnosti jihovýchod, se sídlem v Brně,
f) Regionální rada regionu soudržnosti Střední Morava, se sídlem v Olomouci,
g) Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko, se sídlem v Ostravě.
(2) Regionální rada regionu soudržnosti (dále jen "Regionální rada") je právnickou osobou.
(3) Regionální rada je řídícím orgánem6a) Regionálního operačního programu pro příslušný region soudržnosti.
(4) Orgány Regionální rady jsou výbor Regionální rady (dále jen "výbor"), předseda Regionální rady (dále jen "předseda") a úřad Regionální rady (dále jen "úřad").
(5) Na vztah státu a Regionální rady se při činnostech upravených zákonem vztahují ustanovení o přenesené působnosti krajů obdobně6b) .
(6) V regionu soudržnosti Praha vykonává pravomoci a působnosti Regionální rady hlavní město Praha v přenesené působnosti 6g) , které je řídícím orgánem operačních programů pro region soudržnosti Praha.
Regionální rada hospodaří podle vlastního rozpočtu za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem6c) a zajišťuje výkon finanční kontroly podle zvláštního právního předpisu6d) . Hospodaření Regionální rady za uplynulý kalendářní rok přezkoumává podle zvláštního právního předpisu6e) Ministerstvo financí.
§ 16b Příjmy rozpočtu Regionální rady
Příjmy rozpočtu Regionální rady tvoří zejména:
a) dotace ze státního rozpočtu na financování programů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie,
b) dotace z rozpočtů krajů na financování programů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie,
c) dotace z rozpočtů krajů na činnost Regionálních rad,
d) příjmy z vlastního majetku a majetkových práv,
e) přijaté peněžité dary a příspěvky,
f) přijaté půjčky, úvěry a návratné finanční výpomoci,
g) úroky z vkladů, penále a jiné platby získané v souvislosti s použitím prostředků Regionální rady.
§ 16c Výdaje rozpočtu Regionální rady
Z rozpočtu Regionální rady se hradí zejména:
a) výdaje na programy spolufinancované z rozpočtu Evropské unie a závazky vyplývající pro Regionální radu z plnění povinností uložených jí zákony,
b) výdaje na vlastní činnost Regionální rady,
c) splátky přijatých půjček, úvěrů a návratných finančních výpomocí,
d) sankce za porušení rozpočtové kázně.
(1) Členy výboru volí ze svých členů zastupitelstva krajů, které tvoří region soudržnosti. Je-li region soudržnosti tvořen jedním krajem, má výbor 15 členů. Je-li region soudržnosti tvořen více kraji, je každý kraj ve výboru zastoupen 8 členy.
(2) Výbor vykonává své pravomoci i po ukončení volebního období zastupitelstev krajů až do zvolení nového výboru.
(3) Funkce člena výboru je veřejnou funkcí6f) .
(4) Výbor rozhoduje usnesením.
(5) V případě regionu soudržnosti tvořeného jedním krajem je výbor usnášeníschopný, je-li přítomna nadpoloviční většina všech členů výboru. K přijetí usnesení je v tom případě třeba nadpoloviční většiny hlasů všech členů výboru.
(6) V případě regionu soudržnosti tvořeného z více krajů je výbor usnášeníschopný, je-li přítomna nadpoloviční většina všech členů výboru zvolených v jednotlivých krajích tvořících region soudržnosti zvlášť. K přijetí usnesení je v tom případě třeba nadpoloviční většina hlasů všech členů výboru zvolených v jednotlivých krajích tvořících region soudržnosti zvlášť. Není-li tímto způsobem přijato usnesení, výbor ustanoví dohodovací komisi složenou ze 2 členů výboru z každého kraje, která předloží návrh řešení sporné otázky výboru k novému projednání.
(7) Výbor se schází podle potřeby, nejméně však jednou za 3 měsíce.
(8) Další podrobnosti jednání a rozhodování výboru stanoví jednací řád výboru.
(1) Výbor jedná a rozhoduje o věcech spojených s realizací Regionálního operačního programu, zejména pak schvaluje:
a) realizační a řídící dokumentaci Regionálního operačního programu,
b) opatření, týkající se publicity a informovanosti o Regionálním operačním programu,
c) výběr projektů, kterým Regionální rada poskytne dotaci či návratnou finanční výpomoc,
d) výroční a závěrečnou zprávu o realizaci, případně i další zprávy a podklady spojené s realizací Regionálního operačního programu,
e) další záležitosti, pokud tak stanoví jednací řád výboru.
(2) Výboru je vyhrazeno schvalování rozpočtu Regionální rady a závěrečného účtu Regionální rady.
(3) V regionu soudržnosti Praha vykonává pravomoci a působnosti výboru podle odstavce 1 rada hlavního města Prahy, s výjimkou působnosti podle písmene c) , kterou vykonává zastupitelstvo hlavního města Prahy.
(1) Výbor volí a odvolává z řad svých členů předsedu a místopředsedy. Počet místopředsedů se stanoví tak, aby každý kraj byl ve výboru zastoupen buď předsedou výboru nebo místopředsedou.
(2) Předseda je statutárním orgánem Regionální rady a zastupuje ji navenek. Ze své činnosti je odpovědný výboru.
(3) Předseda svolává a řídí zasedání výboru.
(4) Předsedu v jeho nepřítomnosti zastupuje místopředseda. Je-li zvoleno více místopředsedů, předsedu zastupují místopředsedové v pořadí stanoveném výborem.
(1) Výkon funkce člena výboru je neslučitelný s funkcí ředitele a s pracovním poměrem vůči Regionální radě.
(2) V případě střetu zájmů u předsedy, místopředsedy a člena výboru se postupuje podle zvláštního právního předpisu6b) .
(1) Úřad je výkonným orgánem Regionální rady, který zabezpečuje veškeré úkoly spojené s funkcí řídícího orgánu Regionálního operačního programu s výjimkou těch záležitostí, které jsou svěřeny výboru podle § 16e .
(2) Úřad dále plní úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti Regionální rady.
(3) V čele úřadu stojí ředitel úřadu (dále jen "ředitel"). Ředitele jmenuje a odvolává výbor na návrh předsedy; jmenování zakládá pracovní poměr k Regionální radě. Ředitel je podřízen předsedovi.
a) plní vůči zaměstnancům Regionální rady funkci statutárního orgánu zaměstnavatele,
b) stanoví platy zaměstnancům Regionální rady v souladu s odstavcem 6 ,
c) je nadřízeným všech zaměstnanců Regionální rady a kontroluje jejich činnost.
(5) Organizační strukturu, počet zaměstnanců a rozpočet úřadu stanoví výbor.
(6) Na postavení, práva a povinnosti zaměstnanců Regionální rady se vztahují ustanovení zákona o úřednících územních samosprávných celků obdobně.
Pro potřeby koordinace pomoci poskytované Evropskými společenstvími na úrovni státu zřizuje Ministerstvo Řídící a koordinační výbor. Jeho členy jsou delegovaní zástupci dotčených ministerstev, krajů, podnikatelů, odborů, nestátních neziskových organizací a dalších právnických osob. Podrobnosti týkající se složení, působnosti, organizace a činnosti Řídícího a koordinačního výboru stanoví jeho statut a jednací řád, který na návrh Ministerstva schvaluje vláda.
ČÁST PÁTÁ EVROPSKÉ SESKUPENÍ PRO ÚZEMNÍ SPOLUPRÁCI
(1) Tato část upravuje v návaznosti na přímo použitelné nařízení Evropského parlamentu a Rady o evropském seskupení pro územní spolupráci 7) (dále jen "nařízení o evropském seskupení") postup při schvalování účasti v evropském seskupení pro územní spolupráci (dále jen "seskupení"), při zřízení a registraci seskupení se sídlem na území České republiky a další související vztahy.
(2) Podle tohoto zákona nelze zřídit seskupení s účastí člena s omezenou odpovědností podle čl. 12 odst. 2 nařízení o evropském seskupení.
(3) Název seskupení se sídlem na území České republiky musí obsahovat označení "Evropské seskupení pro územní spolupráci" nebo zkratku "ESUS".
§ 18b Schvalování účasti člena v seskupení
(1) Případný budoucí člen seskupení, je-li právnickou osobou zřízenou nebo založenou podle právních předpisů České republiky, podává žádost o schválení své účasti v seskupení se sídlem na území České republiky nebo na území jiného členského státu Evropské unie Ministerstvu. K žádosti je nutno přiložit podklady ke schvalovacímu řízení v souladu s ustanovením čl . 4 odst. 2 písm. b) nařízení o evropském seskupení.
(2) Ministerstvo žádost o schválení účasti v seskupení zamítne, shledá-li důvody uvedené v čl. 4 odst. 3 nařízení o evropském seskupení.
(3) Člen seskupení, jemuž byla Ministerstvem schválena účast v seskupení se sídlem na území České republiky, ale seskupení nebylo dosud registrováno, nebo člen seskupení, jemuž byla schválena účast v seskupení se sídlem na území jiného členského státu Evropské unie, je povinen Ministerstvu písemně oznámit plánovanou změnu úmluvy nebo podstatnou změnu stanov podle čl. 4 odst. 6 nařízení o evropském seskupení a požádat o její schválení.
(1) Seskupení se sídlem v České republice je právnickou osobou a vzniká dnem zápisu do registru seskupení (dále jen "registr") vedeného Ministerstvem.
(2) Návrh na zápis do registru (dále jen "registrace") je oprávněna podat Ministerstvu osoba pověřená budoucími členy seskupení. Součástí žádosti jsou i úředně ověřené kopie schválené úmluvy a stanov podle čl. 8 a 9 nařízení o evropském seskupení, údaje o jménu, popřípadě jménech, příjmení a adrese místa pobytu ředitele seskupení, adrese pro doručování nebo elektronické adrese 7a) pro doručování a dokumenty obsahující souhlasy států udělené všem případným budoucím členům seskupení zřízeným podle právních předpisů země jejich sídla.
(3) Ministerstvo registraci odmítne, pokud neschválilo postupem upraveným v § 18b účast v seskupení členovi, který byl zřízen nebo založen podle právních předpisů České republiky.
(4) Ministerstvo do registru zapíše
b) dobu, na kterou se seskupení zakládá,
c) účel založení a úkoly seskupení,
e) jméno, popřípadě jména, příjmení a adresu místa pobytu ředitele seskupení a
f) adresu pro doručování nebo elektronickou adresu pro doručování.
(5) Ministerstvo zaregistruje stanovy přijaté seskupením podle čl. 9 odst. 1 nařízení o evropském seskupení. Skutečnosti zapisované do registru a úplné znění úmluvy a stanov Ministerstvo zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(6) Seskupení se sídlem v České republice je povinno oznámit Ministerstvu plánovanou změnu registrovaných skutečností podle čl. 4 odst. 6 nařízení o evropském seskupení před jejím přijetím orgány seskupení a požádat o její schválení. Ministerstvo žádost o schválení změny zamítne, shledá-li důvody uvedené v čl. 4 odst. 3 nařízení o evropském seskupení. V opačném případě oznámí seskupení, že změnu může přijmout.
(7) Změnu zapisovaných skutečností podle odstavce 4 nebo skutečností uvedených ve stanovách a úmluvě oznámí seskupení Ministerstvu do 7 pracovních dnů ode dne, kdy tato změna nastala, a Ministerstvo ji zaregistruje. Seskupení zašle Ministerstvu jako součást oznámení podle věty první také upravené úplné znění úmluvy a stanov a Ministerstvo je zveřejní způsobem podle odstavce 5 .
§ 18d Zrušení a zánik seskupení
(1) Zjistí-li Ministerstvo, že činnost seskupení naplňuje skutečnosti uvedené v čl. 14 nařízení o evropském seskupení, neprodleně na to seskupení upozorní a vyzve je, aby od takové činnosti upustilo. Jestliže seskupení v této činnosti pokračuje, Ministerstvo je zruší a seskupení vstoupí do likvidace.
(2) Seskupení zaniká dnem výmazu z registru, který Ministerstvo provede na návrh likvidátora po skončení likvidace.
§ 18e Účast státu a územních samosprávných celků v seskupení
(1) Česká republika se může stát členem seskupení jen s předchozím souhlasem vlády České republiky. Návrh na udělení souhlasu předkládá vládě její člen, jehož působnost věcně souvisí s konkrétním cílem a úkoly seskupení určenými úmluvou.
(2) Pro účast územních samosprávných celků v seskupení se nepoužijí ustanovení jiných právních předpisů 7b) upravující spolupráci s územními samosprávnými celky jiných států.
§ 18f Účetnictví a účetní závěrka
(1) Seskupení je účetní jednotkou a vede účetnictví podle zvláštního právního předpisu 7c) .
(2) Seskupení zajistí ověření účetní závěrky auditorem 7d) .
(1) Seskupení vypracuje za každý kalendářní rok své činnosti výroční zprávu a předá ji Ministerstvu nejpozději do 15. července následujícího roku. Ministerstvo zveřejní výroční zprávu způsobem umožňujícím dálkový přístup.
a) přehled činností vykonávaných v kalendářním roce s upřesněním jejich vztahu k cílům a úkolům seskupení uvedeným v úmluvě,
b) účetní závěrku a zhodnocení základních údajů v ní obsažených,
c) změny ve složení orgánů seskupení, ke kterým došlo v průběhu roku, a
d) výrok auditora k účetní závěrce.
(3) Neobdrží-li Ministerstvo od seskupení výroční zprávu ve lhůtě podle odstavce 1 , vyzve seskupení, aby tak učinilo v dodatečně stanovené lhůtě. Po jejím marném uplynutí Ministerstvo postupuje podle čl. 13 nařízení o evropském seskupení. Obdobně postupuje Ministerstvo v případě, opravňují-li ho k tomu informace o činnosti seskupení uvedené ve výroční zprávě.
§ 18h Kontrola nakládání s veřejnými finančními prostředky
Pro stanovení působnosti orgánu kontrolujícího řízení veřejných finančních prostředků u seskupení podle čl. 6 odst. 1 nařízení o evropském seskupení se použije zákon o finanční kontrole 7e) .
ČÁST ŠESTÁ ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
(1) Kontrola využití rozpočtových prostředků a evidence návratných finančních výpomocí v souladu s vládou schválenými státními programy regionálního rozvoje se provádí podle zvláštního právního předpisu.8)
(2) Poskytování podpor podle tohoto zákona musí být v souladu se zákonem o veřejné podpoře.9)
(3) Podpory podle tohoto zákona nesmí být poskytnuty v rozporu s politikou územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentací.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
1) § 35 zákona č. 129/2000 Sb. , o krajích (krajské zřízení).
2) Zákon č. 50/1976 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
3) Zákon č. 2/1969 Sb. , o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
4) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.
5) Zákon č. 250/2000 Sb. , o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
6) Sdělení Českého statistického úřadu č. 228/2004 Sb. , o aktualizaci Klasifikace územních statistických jednotek (CZ-NUTS).
6a) Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 ze dne 21. června 1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech.
6b) Zákon č. 129/2000 Sb. , o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
6c) Zákon č. 250/2000 Sb. , o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.
6d) Zákon č. 320/2001 Sb. , o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů.
6e) Zákon č. 420/2004 Sb. , o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí.
6f) § 2 odst. 1, § 124 a 206 zákoníku práce.
6g) Zákon č. 131/2000 Sb. , o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.
7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 ze dne 5. července 2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS).
7a) Zákon č. 227/2000 Sb. , o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů.
7b)
§ 55 zákona č. 128/2000 Sb.
, o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona
č. 313/2002 Sb.
§ 28 zákona č. 129/2000 Sb.
, ve znění zákona
č. 231/2002 Sb.
§ 27 zákona č. 131/2000 Sb.
, ve znění zákona
č. 145/2001 Sb.
7c) Zákon č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
7d) Zákon č. 93/2009 Sb. , o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech).
7e) Zákon č. 320/2001 Sb. , o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů.
8) Například zákon č. 218/2000 Sb. , o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), zákon č. 250/2000 Sb. , zákon č. 552/1991 Sb. , o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.
9) Zákon č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře.
Přechodná a závěrečná ustanovení z novel
K zákonu se váže novela č. 138/2006 Sb ., a její přechodné ustanovení je čl. XI
K zákonu se váže novela č. 66/2007 Sb ., a její přechodné ustanovení je čl. II