Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu kterou se stanoví požadavky na vodoměry na studenou vodu označované značkou EHS
Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 27 zákona č. 505/1990 Sb. , o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb. , (dále jen "zákon") k provedení § 6 odst. 2 a § 9 odst. 1 zákona:
Tato vyhláška stanoví požadavky na vodoměry na studenou vodu (dále jen "vodoměry"). Pro účely této vyhlášky se voda považuje za studenou, je-li její teplota v rozsahu od 0 °C do 30 °C.
Vodoměry mohou být namísto označení úředními značkami stanovenými zvláštním právním předpisem1) označeny značkou EHS schválení typu a prvotního EHS ověření, jejichž grafickou podobu stanoví zvláštní právní předpis,2) jen pokud splňují požadavky stanovené v příloze k této vyhlášce a jejichž splnění bylo ověřeno postupy stanovenými zvláštním právním předpisem.2)
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení sektorové přílohy pro měřidla k Protokolu k Evropské dohodě zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé o posuzování shody a akceptaci průmyslových výrobků ve Sbírce mezinárodních smluv, nebo dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost, bude-li tento den dřívější.
Ministr:
doc. Ing. Grégr v. r.
1) Vyhláška č. 262/2000 Sb. , kterou se zajišťuje jednotnost a správnost měřidel a měření.
2) Vyhláška č. 332/2000 Sb. , kterou se stanoví některé postupy při schvalování typu a ověřování stanovených měřidel označovaných značkou EHS.
PŘÍLOHA Č. 1 POŽADAVKY NA VODOMĚRY
1. TERMINOLOGIE A DEFINICE
Tato příloha se týká pouze vodoměrů založených na přímém mechanickém principu,
který je založen na využití objemových komor s pohyblivými stěnami
nebo na vlivu rychlosti vody na rychlost otáčení pohyblivé části
(radiální nebo axiální turbína).
1.1 Průtok
Průtok je objem vody protékající vodoměrem za jednotku času, přičemž tento
objem je vyjádřen v metrech krychlových nebo litrech a čas v hodinách,
minutách nebo sekundách.
1.2 Proteklý objem
Proteklý objem je celkový objem vody, který protekl vodoměrem za danou
dobu.
1.3 Maximální průtok (Qmax
)
Maximální průtok Qmax
je největší průtok, při němž vodoměr může pracovat po omezené časové
intervaly bez poškození a bez překročení maximální dovolené chyby a maximální
dovolené hodnoty tlakové ztráty.
1.4 Jmenovitý průtok (Qn
)
Jmenovitý průtok Qn
se rovná polovině maximálního průtoku Qmax
. Tento průtok je vyjádřen v metrech krychlových za hodinu a používá se
pro označení vodoměru.
Při jmenovitém průtoku Qn
musí být vodoměr schopen pracovat při běžném použití, tj. za souvislých
i přerušovaných provozních podmínek, aniž by došlo k překročení maximálních
dovolených chyb.
1.5 Minimální průtok (Qmin
)
Minimální průtok Qmin
je průtok, nad jehož hodnotou nesmí vodoměr překročit maximální dovolené
chyby a který je pevně stanoven jako funkce Qn
.
1.6 Rozsah průtoku
Rozsah průtoku vodoměru je ohraničen maximálním a minimálním průtokem
Qmax
a Qmin
. Tento rozsah je rozdělen do dvou oblastí, nazývaných jako horní a dolní,
s odlišnými maximálními dovolenými chybami.
1.7 Přechodový průtok (Qt
)
Přechodový průtok Qt
je průtok, který odděluje horní a dolní rozsah průtoku a v němž se nespojitě
mění maximální dovolená chyba.
1.8 Maximální dovolená chyba
Maximální dovolená chyba je největší možná chyba vodoměru povolená pro
EHS schválení typu a pro prvotní EHS ověření podle této vyhlášky.
1.9 Tlaková ztráta
Tlaková ztráta znamená ztrátu, která je způsobena přítomností vodoměru
v potrubí.
2.1 Maximální dovolené chyby
Maximální dovolená chyba v dolním rozsahu od Qmin
(včetně) do Qt
(vyjma), je ± 5 %. Maximální dovolená chyba v horním rozsahu od Qt
(včetně) do Qmax
(včetně), je ± 2 %.
2.2 Metrologické třídy
Vodoměry jsou rozděleny podle výše definovaných hodnot Qmin
a Qt
do tří metrologických tříd uvedených v následující tabulce:
Třídy |
Qn |
|
< 15 m3 /h |
> 15 m3 /h |
|
Třída A Hodnota: Qmin Hodnot: Qt |
|
|
Třída B Hodnota: Qmin Hodnota: Qt |
|
|
Třída C Hodnota: Qmin Hodnota: Qt |
|
|
3.1 Konstrukce - obecná ustanovení
Vodoměr musí být konstruován takovým způsobem, aby:
(a) dlouhodobě poskytoval služby a zaručoval odolnost vůči podvodné manipulaci,
(b) za normálních podmínek použití odpovídal ustanovením této vyhlášky.
Tam, kde mohou být vodoměry vystaveny nahodilé změně směru proudění, musí
být schopny tuto změnu bez poškození a beze změny svých metrologických
vlastností vydržet a současně musí tento zpětný průtok zaznamenat.
3.2 Materiály
Vodoměr musí být vyroben z materiálů o pevnosti a stálosti, které odpovídají
účelu, pro nějž se bude používat. Vodoměr musí být celý vyroben
z materiálů, které jsou odolné vůči vnitřní a běžné vnější korozi,
a pokud je třeba, musí být opatřen vhodnou povrchovou úpravou. Změny
teploty vody v rozsahu pracovních teplot nesmějí nepříznivě ovlivňovat
materiály použité pro výrobu vodoměru.
3.3 Těsnost - tlaková nepropustnost
Vodoměr musí být schopen po neomezenou dobu, při zachování správné funkce,
bez propouštění vody, prosakování stěnami a trvalé deformace vydržet
stálý tlak vody, pro který byl zkonstruován a který se nazývá maximální
provozní tlak. Minimální hodnota tohoto tlaku je 1000 kPa (10
bar).
3.4 Tlaková ztráta
Tlaková ztráta na celém vodoměru se zjišťuje během zkoušek pro EHS schválení
typu a nesmí překročit 25 kPa (0,25 bar) při jmenovitém průtoku
a 100 kPa (1 bar) při maximálním průtoku.
Na základě výsledků zkoušek se vodoměry zařadí do jedné ze čtyř skupin
s následujícími maximálními hodnotami tlakové ztráty: 100; 60; 30 a
10 kPa (1,0; 0,6; 0,3 a 0,1 bar). Příslušná hodnota musí být uvedena
v certifikátu EHS schválení typu.
3.5 Indikační zařízení
Indikační zařízení musí umožnit prostřednictvím jednoduchého a srozumitelného
seřazení svých jednotlivých částí spolehlivé, snadné a jednoznačné
čtení objemu měřené vody, vyjádřeného v metrech krychlových. Tento
objem je udáván jednou z následujících možností:
a) polohou jednoho nebo více ukazatelů na kruhových stupnicích,
b) zobrazením řady po sobě jdoucích číslic v jednom nebo více otvorech,
c) kombinací těchto dvou systémů.
Metr krychlový a jeho násobky musí být zobrazeny černou barvou, díly metru
krychlového musí být zobrazeny červenou barvou.
Optická výška číslic nesmí být menší než 4 mm.
Na číslicových indikátorech typu b) a c) musí být viditelný posun všech
číslic svisle nahoru. Posun kterékoliv číslicové jednotky musí být
dokončen v okamžiku, kdy se číslice nejbližší nižší dekády mění z 9 na
0; váleček znázorňující nejmenší platnou číslici se může u typu c)
pohybovat spojitě. Celistvý počet metrů krychlových musí být jasně označen.
Indikátory s ukazovateli typu a) a c) se musí otáčet ve směru hodinových
ručiček. Hodnota dílku každého dělení stupnice v metrech krychlových
musí být vyjádřena jako 10n
, kde n je kladné nebo záporné celé číslo nebo nula, čímž vznikne systém
po sobě jdoucích dekád. V blízkosti každé části stupnice musí být
uvedeno následující označení:
x 1000
x 100
x 10
x 1
x 0,1
x 0,01
x 0,001.
V obou případech (číselníkové i číslicové indikátory):
- značka jednotky m3
musí být zobrazena buď na číselníku, nebo v bezprostřední blízkosti číslicové
indikace,
- nejrychleji se otáčející a vizuálně čitelný očíslovaný prvek (dále jen
"řídicí prvek") se musí pohybovat spojitě; jeho dílek je znám jako
ověřovací dílek stupnice. Řídicí prvek může být trvalý nebo může být
vytvořen dočasně přidáním odnímatelných částí. Tyto části nesmějí mít
významný vliv na metrologické vlastnosti vodoměru.
Délka ověřovacího dílku stupnice nesmí být menší než 1 mm a nesmí být
větší než 5 mm. Stupnice musí obsahovat:
a) značky o stejné šířce, která není větší než jedna čtvrtina vzdálenosti
mezi osami dvou sousedních značek, které se liší pouze svou délkou,
nebo
b) kontrastní pruhy o konstantní šířce rovné délce jednoho dílku stupnice.
3.6 Počet číslic a hodnota ověřovacího dílku stupnice
Indikační zařízení musí být schopno zaznamenat bez návratu na nulu objem,
vyjádřený v metrech krychlových, který odpovídá alespoň 1 999 hodinám
provozu při jmenovitém průtoku.
Hodnota ověřovacího dílku stupnice musí odpovídat hodnotě 1 x 10n
nebo 2 x 10n
nebo 5 x 10n
. Při ověřování musí být hodnota dílku dostatečně malá, aby se zajistilo,
zda nepřesnost měření nebude větší než 0,5 % (v úvahu je brána pravděpodobná
chyba čtení ne větší než polovina délky nejmenšího dílku
stupnice) a aby při minimálním průtoku netrvala zkouška více než 1 1/2
hodiny.
Je možné přidat doplňkové zařízení (hvězdice, kotouč s referenční značkou
atd.), aby se znázornil pohyb měřicího přístroje před tím, než bude
jasně viditelný na indikačním zařízení.
3.7 Justovací zařízení
Vodoměr může být vybaven justovacím zařízením, pomocí něhož je možno změnit
poměr mezi indikovaným objemem a objemem, který skutečně protekl.
Toto zařízení je povinné pro vodoměry, které využívají působení rychlosti
vody na otáčení pohyblivé části.
3.8 Urychlovací zařízení
Použití urychlovacího zařízení pro zvýšení rychlosti vodoměru při průtocích
pod Qmin
je zakázáno.
4.1 Identifikační nápisy
Pro všechny vodoměry je povinné, aby nesly v čitelné a nesmazatelné formě
následující informace, a to buď samostatné, nebo seskupené na pouzdře
vodoměru, na číselníku indikátoru nebo na informačním štítku:
a) název výrobce nebo obchodní název nebo obchodní značku,
b) metrologickou třídu a jmenovitý průtok Qn v m3 /h,
c) rok výroby a výrobní číslo,
d) jednu nebo dvě šipky udávající směr proudění,
f) maximální provozní tlak v barech, pokud je větší než 1 000 kPa (10 bar),
g) písmeno "V" nebo "H", jestliže vodoměr může správně pracovat pouze ve vertikální (V) nebo horizontální (H) poloze.
4.2 Umístění značek prvotního EHS ověření
Pro značky prvotního EHS ověření musí být na základní části (většinou
na pouzdře vodoměru) vyhrazeno místo, které je viditelné bez demontáže
vodoměru.
4.3 Plombování
Vodoměr musí být vybaven ochrannými prostředky, které lze zapečetit takovým
způsobem, aby se zajistilo, že před správnou instalací vodoměru
a po ní nebude možné
vodoměr nebo jeho justovací zařízení bez poškození ochranných prostředků
odmontovat nebo změnit.
5.1 Postup
EHS schválení typu musí být prováděno podle zvláštního právního předpisu2)
.
5.2 Přezkoušení typu
Jestliže bylo z přiložené dokumentace zjištěno, že daný typ odpovídá ustanovením
této vyhlášky, pak se musí provést laboratorní zkoušky na
určitém počtu přístrojů za následujících podmínek:
5.2.1 Počet zkoušených vodoměrů
Počet vodoměrů, které má výrobce předložit, je uveden v následující tabulce:
Jmenovitý průtok Qn , m3 /h |
Počet vodoměrů |
Qn < 5 |
10 |
5 < Qn < 50 |
6 |
50 < Qn < 1000 |
2 |
1000 < Qn |
1 |
5.2.2 Tlak
Pro metrologické zkoušky (bod 5.2.4) musí být tlak na výstupu z vodoměru
dostatečně vysoký, aby se zamezilo kavitaci.
5.2.3 Zkušební zařízení
Obecně je nutno vodoměry zkoušet jednotlivě a ve všech případech takovým
způsobem, aby se přesně prokázaly jednotlivé charakteristiky každého
z nich.
Český metrologický institut nebo autorizované metrologické středisko musí
podniknout všechny nutné kroky, pro zajištění toho, že relativní
nepřesnost při měření objemu dodané vody nepřekročí 0,2 % včetně zahrnutí
různých příčin chyb způsobených instalací.
Maximální dovolená nepřesnost je 5 % v případě měření tlaku a 2,5 % v
případě měření tlakové ztráty.
Během každé zkoušky nesmí relativní změna průtoku překročit 2,5 % mezi
Qmin
a Qt
a 5 % mezi Qt
a Qmax
.
Zkušební zařízení musí být schváleno Českým metrologickým institutem bez
ohledu na to, kde se zkoušky provádějí.
5.2.4 Zkušební postup
Přezkoušení zahrnuje následující činnosti, které se provádějí v uvedeném
pořadí:
b) určení křivek chyb v závislosti na průtoku prostřednictvím zjišťování možného vlivu tlaku a při zahrnutí normálních podmínek instalace stanovených výrobcem pro tento typ vodoměru (přímé části potrubí proti proudu a po proudu vodoměru, zúžení, překážky atd.),
d) zrychlenou dlouhodobou zkoušku stability.
Zkouška tlakové těsnosti se skládá ze dvou částí:
a) každý vodoměr musí vydržet tlak v hodnotě 1600 kPa (16 bar) nebo 1,6násobek
maximálního provozního tlaku působícího po dobu 15 minut, aniž
by došlo k propouštění nebo průsaku stěnami (viz bod 4.1 písmeno f),
b) každý vodoměr musí vydržet tlak v hodnotě 2000 kPa (20 bar) nebo rovnající
se dvojnásobku maximálního provozního tlaku působícího po dobu jedné minuty, a to bez
poškození nebo zablokování (viz bod 4.1 písmeno f)).
Výsledky zkoušek b) a c) musí poskytovat dostatečný počet bodů, aby bylo možné křivky v celém
rozsahu spolehlivě zakreslit.
Zrychlené dlouhodobé zkoušky stability se provádějí následujícím způsobem:
Jmenovitý průtok vodoměru |
Zkušební průtok |
Druh |
Počet |
Doba |
Doba |
Doba |
|
Qn
|
nespojitá |
100 000 |
15 s |
15 s |
0,15 (Qn
), |
|
Qn |
spojitá |
  |
  |
800 h |
  |
(*) (Qn ) je číslo rovnající se hodnotě Qn vyjádřené v m3 /h.
Před první zkouškou a po každé sérii zkoušek se musí určit chyby měření;
minimálním požadavkem je, aby byly určeny při následujících průtocích:
Qmin
Qt
0,3 Qn
0,5 Qn
1 Qn
2 Qn
Při každé zkoušce musí být objem vody protékající přes vodoměr dostatečně
velký, aby se otočil ukazatel nebo válec na ověřovací stupnici o
jednu nebo více celých otáček a aby se vyloučil vliv periodické chyby
údajů.
5.2.5 Podmínky pro EHS schválení typu
Typ vodoměru je schválen, jestliže splňuje následující podmínky:
a) odpovídá správním, technickým a metrologickým ustanovením této vyhlášky a její přílohy,
b) zkoušky a), b) a c) podle bodu 5.2.4 ukazují, že odpovídá z hlediska metrologických a technologických charakteristik částem II a III této přílohy,
c) po dokončení každé zrychlené dlouhodobé zkoušky stability:
1. nebyla pozorována žádná změna ve vztahu k počáteční křivce větší než
1,5 % mezi Qt a Q nebo větší než 3 % mezi Qmin a Qt,
2. maximální chyba vodoměru mezi Qmin
a Qt
je +
6 % a mezi Qt
a Qmax
je ± 2,5 %.
6. PRVOTNÍ EHS OVĚŘENÍ
Toto ověření se provede na místě schváleném Českým metrologickým institutem.
Uspořádání prostor a zkušební zařízení musí být takové, aby se
ověření mohlo provádět za bezpečných, spolehlivých podmínek a bez časové
ztráty pro osoby, které jsou za tyto zkoušky odpovědné. Musí být
splněna ustanovení bodu 5.2.3, ale pokud je to žádoucí, mohou se vodoměry zkoušet v sériích. Pokud
se tato metoda použije, pak výstupní tlak všech vodoměrů musí být
dostatečný; aby se zamezilo kavitaci, mohou být učiněna zvláštní opatření
k zabránění vzájemného ovlivňování mezi vodoměry. Kompletní přístroj
může obsahovat automatická zařízení, obtokové ventily, omezovače
průtoku atd. za předpokladu, že každý zkušební obvod mezi ověřovanými
vodoměry a kontrolními nádržemi je jasně definován a že je možné kdykoliv
kontrolovat vnitřní tlakovou těsnost těchto obvodů.
Lze použít libovolný typ vodního napájecího systému, ale jestliže paralelně
pracuje několik zkušebních obvodů, pak mezi nimi nesmí existovat žádné vzájemné ovlivnění neslučitelné s ustanoveními
bodu 5.2.3.
Pokud je kontrolní nádrž rozdělena do několika komor, pak oddělovací stěny
musí být dostatečně pevné, aby zajistily, že se objem kterékoliv
komory nebude měnit o více než o 0,2 % podle toho, zda jsou sousední
komory plné nebo prázdné.
Ověření zahrnuje zkoušku přesnosti provedenou alespoň při třech průtocích:
c) mezi Qmin
a 1,1 Qmin
.
První z těchto zkoušek zahrnuje určení tlakové ztráty, která by měla být
menší než hodnota uvedená v certifikátu EHS schválení typu.
Maximální dovolené chyby jsou uvedeny v bodě 2.1.
V každé zkoušce musí být objem vody protékající vodoměrem dostatečně velký,
aby otočil ukazatel nebo válec na ověřovací stupnici o jednu nebo
více celých otáček a aby omezil vlivy periodické chyby údajů.
Pokud se zjistí, že všechny chyby leží v jednom směru, pak se vodoměr
musí nastavit tak, aby všechny chyby nepřekročily polovinu maximální
dovolené chyby.