Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu kterou se stanoví požadavky na měřidla označovaná značkou EHS používaná pro měření tlaku vzduchu v pneumatikách silničních vozidel
Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 27 zákona č. 505/1990 Sb. , o metrologii,ve znění zákona č. 119/2000 Sb. , (dále jen "zákon") k provedení § 6 odst. 2 a § 9 odst. 1 zákona:
Tato vyhláška stanoví požadavky na měřidla tlaku vzduchu v pneumatikách silničních vozidel definovaná v bodě 1 přílohy k této vyhlášce.
Měřidla tlaku vzduchu v pneumatikách silničních vozidel mohou být namísto označení úředními značkami stanovenými zvláštním právním předpisem1) Označeny značkou EHS schválení typu a prvotního EHS ověření, jejichž grafickou podobu stanoví zvláštní právní předpis,2) jen pokud splňují požadavky stanovené v příloze této vyhlášky a jejichž splnění bylo ověřeno postupy stanovenými zvláštním právním předpisem.2)
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení sektorové přílohy pro měřidla k Protokolu k Evropské dohodě zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé o posuzování shody a akceptaci průmyslových výrobků ve Sbírce mezinárodních smluv, nebo dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost, bude-li tento den dřívější.
Ministr:
doc. Ing. Grégr v. r.
Příloha Požadavky na měřidla tlaku vzduchu v pneumatikách silničních vozidel
1. ROZSAH PLATNOSTI
V této příloze se slovy "měřidla tlaku v pneumatikách silničních vozidel"
rozumí přístroje bez zařízení pro předvolbu, jimiž jsou vybavena
pevná či pohyblivá zařízení k huštění pneumatik silničních vozidel a
v nichž je elastická deformace snímače mechanicky přenášena na indikační
zařízení a která ukazují rozdíl tlaku (Pe
) mezi vzduchem v pneumatice a atmosférou.
Patří k nim také všechny části mezi pneumatikou a snímačem.
2.1 Maximální dovolené chyby
Maximální dovolené kladné nebo záporné chyby, udané v níže uvedené tabulce,
jsou definovány jako absolutní hodnoty vzhledem k měřenému tlaku:
|
Měřený tlak |
Maximální dovolená chyba |
|
Nepřesahující 400 kPa (4 bar) |
8 kPa (0,08 bar) |
|
Nad 400 kPa (4 bar), ale nepřesahující 1000 kPa (10 bar) |
16 kPa (0,16 bar) |
|
Nad 1000 kPa (10 bar) |
25 kPa (0,25 bar) |
Maximální dovolené chyby nesmějí být překročeny v rozsahu teplot od 15 °C do 25 °C. Tento rozsah je dále nazýván "referenční teplotní rozsah".
2.2 Chyby způsobené teplotou
Chyby při odečtu z měřidel tlaku při teplotách, které leží mimo referenční
rozsah, avšak mezi -10 °C a + 40 °C, udává následující tabulka:
|
Nepřesahující 400 kPa (4 bar) |
0,1 % ze 400 kPa (4 bar) na °C |
|
Nad 400 kPa (4 bar), ale nepřesahující 1000 kPa (10 bar) |
0,05 % z 1000 kPa (10 bar) na °C |
|
Nad 1000 kPa (10 bar) |
0,05 % z horní hranice stupnice na °C |
2.3 Chyba při rostoucím a klesajícím tlaku
Chyba rostoucím a klesajícím tlaku nesmí u měřidel tlaku přesahovat absolutní
hodnotu maximální dovolené chyby, a to při jakékoliv teplotě
v rámci referenčního teplotního rozsahu. Tato teplota musí v průběhu
zkoušky zůstat konstantní.
Pro daný tlak nesmí hodnota naměřená pro vzrůstající tlak přesahovat hodnotu
naměřenou pro klesající tlak.
2.4 Zpětný pohyb ukazovatele přístroje na předem stanovenou značku
Při atmosférickém tlaku se musí ukazovatel měřidla tlaku zastavit proti
nulové značce nebo proti předem stanovené značce, zřetelně odlišné
od dílků stupnice, v mezích maximální dovolené chyby. Měřidlo tlaku smí
mít zarážku ve vzdálenosti, odpovídající nejméně dvojnásobku maximální
přípustné chyby pod nulou nebo předem stanovenou značkou.
3.1 Konstrukce
Měřidla tlaku musí mít robustní a pečlivé provedení, které zajistí, že
si udrží své metrologické vlastnosti.
3.2.1 Indikační zařízení jsou opatřena stupnicí v kPa (bar), přičemž hodnota dílku stupnice je pevně stanovena na 10 kPa (0,1 bar).
3.2.2 Indikační zařízení musí v měřeném rozsahu umožňovat přímé a přesné čtení hodnoty měřeného tlaku. Za tímto účelem nesmí být šířka té části ukazovatele, která překrývá značky stupnice, větší než šířka samotných značek stupnice. Ukazovatel musí překrývat přibližně polovinu délky nejkratší značky stupnice. Maximální vzdálenost mezi ukazovatelem a rovinou stupnice nesmí v žádném případě přesahovat 2 mm nebo 0,02L+1mm v případě indikačních zařízení s kruhovým číselníkem (přičemž L je vzdálenost mezi osou otáčení ukazovatele a jeho koncem).
3.2.3 Stupnice musí mít v celém rozsahu konstantní dělení. Délky dílků, jež
nesmějí být menší než 1,25 mm, musí být stejné nebo vykazovat pouze
malé odchylky. Změny v délce dílků jsou přípustné, jestliže rozdíl mezi
dvěma následujícími délkami dílků nepřekročí 20 % maximální hodnoty
a jestliže rozdíl mezi nejmenší a největší délkou dílků nepřekročí
50 % maximální hodnoty.
Každá pátá značka se musí odlišovat od ostatních svou větší délkou; každá
pátá nebo desátá značka musí být číslována. Šířka značek musí být
téměř konstantní a nesmí přesahovat jednu pětinu (1/5) délky dílku.
4.1.1 Povinné nápisy
Měřidla tlaku musí mít tyto nápisy:
a) na číselníku:
- značku měřené veličiny,
- značku pro jednotku měření kPa (bar),
- je-li nutno, značku označující pracovní polohu přístroje;
b) na číselníku, na štítku s jmenovitými údaji nebo na přístroji samotném:
- podrobnosti o totožnosti výrobce,
- identifikační údaje přístroje,
- značku EHS schválení typu.
Tyto nápisy musí být za běžných pracovních podmínek přímo viditelné, snadno čitelné a nesmazatelné a nesmějí bránit čtení údajů přístroje.
4.1.2 Nepovinné nápisy
Měřidla tlaku mohou mít také dodatečné nápisy povolené příslušným orgánem
za předpokladu, že nebrání čtení údajů přístroje.
4.2 Ověřovací a plombovací značky
Musí být zajištěno vhodné místo pro umístění značek prvotního EHS ověření.
Musí být umožněno zabezpečení měřiče tlaku tak, aby byla znemožněna změna
vlastností přístroje.
5. EHS SCHVÁLENÍ TYPU
EHS schválení typu u měřidel tlaku musí být prováděno podle zvláštního
právního předpisu2)
.
Při podání žádosti o schválení typu musí být pro přezkoušení předloženy
alespoň dvě měřidla tlaku. Český metrologický institut3)
může požádat, aby byla dodatečně dodána další měřidla tlaku, což závisí
na postupu zkoušek.
5.1 Ověření shody s technickými a metrologickými požadavky
Měřidla tlaku předložená k EHS schválení typu musí být podrobena přezkoušení,
aby bylo zaručeno, že vyhovují technickým požadavkům stanoveným v bodech 2, 3 a 4.
Přezkoušení se skládá ze zkoušek uvedených níže, které jsou prováděny
pomocí referenčních měřidel tlaku, jejichž chyby nesmějí přesahovat jednu
čtvrtinu (1/4) maximálních dovolených chyb pro zkoušená měřidla
tlaku.
5.1.1 Určení chyby přístroje
Údaje měřidel tlaku se kontrolují nejméně v pěti bodech (včetně bodů blízko
spodní a horní meze měřicího rozsahu) rozmístěných pravidelně po
celé stupnici.
5.1.2 Určení chyby hystereze
Tato zkouška se provádí pouze na těch přístrojích, které jsou za běžného
používání určeny k měření klesajících tlaků.
Zkouška se skládá z odečtu v nejméně pěti bodech měřidla tlaku (včetně
bodů blízko spodní a horní meze měřicího rozsahu) rozmístěných pravidelně
po celé stupnici, a to při rostoucích a klesajících hodnotách tlaku.
V případě klesajících hodnot musí být odečet prováděn až poté, co měřidlo
tlaku bylo po dobu 20 minut udržováno na tlaku, který se rovná horní
mezi měřicího rozsahu.
5.1.3 Přezkoušení stálosti vlastností měřidel tlaku
Zkoušky se skládají z toho ,že se měřidla tlaku podrobí:
a) tlaku přesahujícímu o 25 % horní mez měřicího rozsahu po 15 minut,
b) 1000 impulsů vytvořených tlakem kolísajícím od 0 do 90 - 95 % horní meze měřicího rozsahu,
c) 1000 cyklů tlaku pomalu kolísajícího od přibližně 20 % do přibližně 75 % horní meze měřicího rozsahu při frekvenci nepřesahující 60 cyklů za minutu,
d) okolní teplotě -20 °C po dobu šesti hodin a teplotě + 50 °C po dobu šesti hodin.
Po provedení zkoušek uvedených v bodech a) až c)
se měřidla tlaku ponechají jednu hodinu v klidu a pak musí vyhovovat
podmínkám stanoveným v bodech 2.1
, 2.3
a 2.4
.
Po provedení teplotní zkoušky uvedené v bodu d)
se měřidla tlaku ponechají v klidu při některé teplotě z referenčního
teplotního rozsahu po dobu šesti hodin. Po uplynutí této doby musí měřidla
tlaku splňovat požadavky uvedené v bodech 2.1
, 2.3
a 2.4
.
5.1.4 Odchylky způsobené teplotou
Zkouška se skládá z určení změny odečtené hodnoty pro daný tlak při teplotě
-10 °C a + 40 °C vzhledem k odečtu při referenčním teplotním rozsahu.
6. PRVOTNÍ EHS OVĚŘENÍ
Prvotní EHS ověření u měřidel tlaku se provádí podle zvláštního právního
předpisu.3)
6.1 Přezkoušení shody
Tato zkouška se skládá z přezkoušení shody měřidla tlaku se schváleným
typem.
6.2 Ověřovací zkoušky
Tyto zkoušky se provádějí pomocí referenčních měřidel tlaku, jejichž chyby
nesmějí přesahovat jednu čtvrtinu (1/4) maximálních dovolených chyb
pro měřidla tlaku předložená k ověření.
6.2.1 Určení chyb
Údaj měřidla tlaku je přezkušován nejméně ve třech bodech rozmístěných
pravidelně po celém rozsahu měření.
6.2.2 Určení chyby při zvyšování nebo snižování tlaku
Chyba při zvyšování nebo snižování tlaku musí být přezkoušena pouze v
případě měřidel tlaku, která mohou měřit rostoucí a klesající tlak podle
bodu 2.3. Příslušná zkouška se skládá z provedení odečtu nejméně ve třech bodech na měřidle tlaku rozmístěných
pravidelně po celém měřicím rozsahu pro rostoucí a klesající hodnoty
tlaku. Zkouška musí být prováděna za normálních podmínek použití
měřidla.
1) Vyhláška č. 262/2000 Sb. , kterou se zajišťuje jednotnost a správnost měřidel a měření.
2) Vyhláška č. 332/2000 Sb. , kterou se stanoví některé postupy při schvalování typu a ověřování stanovených měřidel označovaných značkou EHS.
3) § 14 zákona č. 505/1990 Sb. , o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb .