Vyhláška Ministerstva vnitra, kterou se stanoví zásady pro stanovení zóny havarijního plánování a rozsah a způsob vypracování vnějšího havarijního plánu pro havárie způsobené vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky
Ministerstvo vnitra stanoví podle § 12 odst. 10 zákona č. 353/1999 Sb. , o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií):
§ 1 Zásady pro stanovení zóny havarijního plánování
(1) Okresní úřad, v jehož územním obvodu se nachází objekt nebo zařízení,1) v němž se vyrábějí, zpracovávají, používají, přepravují nebo skladují nebezpečné látky,2) (dále jen "zdroj rizika"), který se zavázal dohodou nebo který byl Ministerstvem vnitra určen, stanoví zónu havarijního plánování a vypracuje pro ni vnější havarijní plán.3)
(2) Zóna havarijního plánování4) nezahrnuje území, pro které provozovatel5) zpracovává vnitřní havarijní plán.6) Půdorysný obvod území, pro které provozovatel zpracovává vnitřní havarijní plán, tvoří vnitřní hranici zóny havarijního plánování. Je-li plocha ohraničená vnější hranicí zóny havarijního plánování shodná nebo menší než plocha ohraničená vnitřní hranicí zóny havarijního plánování, zóna havarijního plánování se nestanovuje.
(3) Vnější hranici zóny havarijního plánování tvoří
a) kružnice, jejíž poloměr měřený vzdušnou čarou je dvojnásobkem parametru R, která je soustředná s nejmenší kružnicí opsanou kolem půdorysného průmětu zdroje rizika; podklady pro parametr R a způsob jeho stanovení jsou uvedeny v příloze č. 1,
b) křivka odvozená jako hranice sjednocení více půdorysných ploch dalších zdrojů rizika podle odstavce 6 , nebo
c) křivka stanovená jiným způsobem podle odstavce 4 .
(4) Okresní úřad zvolí vnější hranici zóny havarijního plánování podle odstavce 3 písm. c) , jestliže
a) vnitřní hranice zóny havarijního plánování protíná vnější geometrickou hranici zóny havarijního plánování stanovenou podle odstavce 3 písm.a) ,
b) poloměr nejmenší kružnice opsané kolem půdorysného průmětu zdroje nebezpečí je větší než jedna pětina parametru R [odstavec 3 písm. a) ],
c) postup stanovení parametru R podle přílohy č. 1 není pro daný zdroj rizika vhodný, nebo
d) existují jiné odborně podložené a s vrchním státním dozorem na úseku prevence závažných havárií7) projednané specifické důvody pro jiný způsob volby vnější hranice zóny havarijního plánování.
(5) Jestliže zdroj rizika zahrnuje různé nebezpečné látky,2) rozhoduje pro volbu vnější hranice zóny havarijního plánování nejvyšší parametr R.
(6) Nachází-li se mezi vnitřní hranicí zóny havarijního plánování a vnější hranicí zóny havarijního plánování další zdroje rizika, které mohou zvýšit ohrožení obyvatelstva kumulativními nebo synergickými účinky další havárie vyvolané havárií posuzovaného zdroje rizika (dále jen "místo řetězového účinku havárie"), okresní úřad u zóny havarijního plánování stanoví dalšímu místu řetězového účinku havárie vnější hranici zóny havarijního plánování podle některého z postupů uvedených v odstavcích 3 až 5 a upraví vnější hranici zóny havarijního plánování všech zdrojů rizika podle odstavce 3 písm. b) .
(7) Vnější hranici zóny havarijního plánování určenou některým z postupů podle odstavců 3 , 4 , 5 a 6 upraví okresní úřad podle místních urbanistických, katastrálních, terénních, demografických a jiných obdobných poměrů.
(8) Okresní úřad vyznačí vnitřní a vnější hranice zóny havarijního plánování do mapového podkladu.
Rozsah a způsob vypracování vnějšího havarijního plánu
(1) Zasahuje-li zóna havarijního plánování na území dvou nebo více okresů, zpracují příslušné okresní úřady dílčí části vnějšího havarijního plánu pro příslušnou část území svého okresu a předají je okresnímu úřadu, v jehož územním obvodu se zdroj rizika nachází, který se k vypracování vnějšího havarijního plánu zavázal dohodou nebo který byl k vypracování vnějšího havarijního plánu určen,8) (dále jen "koordinující okresní úřad"). Koordinující okresní úřad sestaví vnější havarijní plán pro celou zónu havarijního plánování.
(2) Příslušné okresní úřady zjišťují nebo určují poloměry vnějších hranic zóny havarijního plánování u těch míst řetězového účinku havárie, která se nacházejí na jejich území, a předávají je koordinujícímu okresnímu úřadu.
(3) Zpracování vnějšího havarijního plánu vychází z písemných podkladů od provozovatele9) a ve spolupráci s ním,10) bezpečnostního programu prevence závažné havárie,11) bezpečnostní zprávy12) a dílčích podkladů zpracovaných jednotlivými složkami integrovaného záchranného systému. Při zpracování se využijí též vyjádření dotčených orgánů státní správy a oprávněné připomínky veřejnosti a obcí v zóně havarijního plánování.13) Pro identifikaci míst řetězového účinku havárie se využívají zejména písemná ohlášení právnických a fyzických osob oprávněných k podnikání podle zvláštního zákona.14)
(4) Přednosta koordinujícího okresního úřadu zabezpečuje koordinaci přípravy vnějšího havarijního plánu,15) sjednocuje postup příslušných okresních úřadů při zpracování dílčích částí vnějšího havarijního plánu, navrhuje a projednává jejich případné změny. Vnější havarijní plán projedná s provozovatelem a zabezpečí jeho veřejné projednání.16)
(5) Vnější havarijní plán se zpracovává vždy v listinné a elektronické podobě (soubory, digitální mapy).
(6) Rozsah a způsob zpracování vnějšího havarijního plánu je uveden v příloze č. 2.
(1) Schválený vnější havarijní plán předá přednosta okresního úřadu k uložení hasičskému záchrannému sboru kraje17) a provozovateli.
(2) Územní nebo okresní středisko zdravotnické záchranné služby,18) okresní (městská, obvodní) ředitelství Policie České republiky, ostatní složky integrovaného záchranného systému, dotčené orgány státní správy a obce v zóně havarijního plánování obdrží příslušné výpisy z vnějšího havarijního plánu spolu s informací o stanovení zóny. Při předávání výpisů z vnějšího havarijního plánu se postupuje podle § 2 odst. 5 .
(1) Dojde-li ke změně nesouvisející s činností provozovatele, která má dopad na zajištění havarijní připravenosti, provádí se změna vnějšího havarijního plánu bezodkladně po zjištění této skutečnosti okresním úřadem.
(2) Prověření vnějšího havarijního plánu z hlediska jeho aktuálnosti19) lze provést administrativně, cvičením nebo kombinací obou metod.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Mgr. Gross v. r.
Podklady pro parametr R a způsob jeho stanovení (§ 1 odst. 3 písm. a) )
a) Stanovení oblasti.
Při stanovení oblasti zvolí velikost posuzovaného území v okolí posuzovaného
zdroje rizika a zpracuje všeobecnou charakteristiku posuzovaného
území. Posuzované území je zpravidla oblast o velikosti 10 - 200 km2
, zahrnující území jedné nebo více obcí nebo správní obvod příslušného
okresního úřadu nebo oblast se soustředěnou průmyslovou činností anebo
se soustředěnou bytovou zástavbou.
b) Soupis činností a přehled o druzích nebezpečných chemických látek, jejich
množství a umístění.
Shromáždí informace o stacionárních zařízeních s výskytem nebezpečných
látek14)
(i s menším množstvím, než platí pro zdroje rizika), o trasách a způsobech
dopravy nebezpečných látek. O nebezpečných činnostech představujících
zvýšení rizika pro obyvatelstvo (příklady v tabulce č. 2) zjistí
další informace potřebné pro jejich klasifikaci podle fyzikálních,
chemických, technických a technologických vlastností a podmínek; po
jejich klasifikaci zpracuje seznam nebezpečných látek a nebezpečných
činností (dále jen "seznam").
c) Posouzení množství látek.
U jednotlivých zařízení provede odhad maximálního množství nebezpečné
látky nebo nebezpečných látek, které se může v reálných podmínkách zúčastnit
havárie. Vychází z projektovaných rozměrů jednotlivých částí
technologických uzlů a největší nosnosti nebo objemu obslužných nákladních
automobilů, cisteren, železničních vozů apod. Pokud má zařízení
dostatečnou fyzickou nebo účinnou separaci mezi skladovacími nádržemi
nebezpečných látek, je při odhadu množství uvažován jen obsah největší
nádrže. Za fyzickou separaci se považuje vzdálenost mezi nádržemi
zamezující kumulativním účinkům způsobených požárem, výbuchem nebo zhroucením
kterékoliv části z posuzovaných zařízení. Za účinnou separaci
se považuje existence separovaných jímek u jednotlivých nádrží s dostatečnou
vzdáleností mezi okrajem jímky a další nádrží nebo používání
automatických bezpečnostních armatur u potrubím spojených nádrží nebo
mechanická překážka mezi nádržemi. Za dostatečnou fyzickou nebo účinnou
separaci není považováno použití otevřeného propojení mezi nádržemi
nebo použití ručně ovládaných armatur. Odhadnutá maximální množství
přiřadí do seznamu k jednotlivým příslušným nebezpečným látkám.
d) Přiřazení referenčních čísel nebezpečným látkám , resp. zdrojům rizika.
V seznamu podle písmene c)
všem nebezpečným látkám s přihlédnutím k jejich typu a známým fyzikálním
podmínkám přiřadí referenční číslo podle tabulky č. 1 a ověří, zda
souhlasí s referenčním číslem stejné látky posuzované současně s druhem
činnosti nebo
nebezpečné činnosti a charakterem technologie podle tabulky č. 2 a případně
i s referenčním číslem získaným s přihlédnutím k typu a popisu
látky v souvislosti s druhem činnosti podle tabulky č. 4. V případě,
že z tabulek č. 1, č. 2 a č. 4 nelze jednoznačně přiřadit posuzovanému
zdroji rizika nebo posuzované nebezpečné činnosti nebo nebezpečné látce
jediné referenční číslo, zapíše se do seznamu dvě nebo více možných
referenčních čísel a další postup se provádí podle všech těchto čísel.
e) Náhradní stanovení třídy toxicity.
Posuzuje-li se toxicita nebezpečné látky, která není uvedena v tabulce
č. 1, lze její třídu toxicity pro potřeby tohoto postupu určit podle
následujících pomocných pravidel a s využitím tabulek č. 1a, 1b, 1c:
1. Pokud je tlak nasycených par menší než 0,1 MPa při 20 °C, je látka považována za kapalinu.
2. Pokud je tlak nasycených par větší než 0,1 MPa při 20 °C, je látka považována za plyn.
3. Ze součtu kalkulačního čísla (a) odvozeného od LC50 podle tabulky č. 1 a kalkulačního čísla (b) odvozeného z fyzikálních vlastností podle tabulky č. 1b se získá pomocí tabulky č. 1c hledaná třída toxicity.
f) Redukce seznamu.
Ze seznamu lze vyloučit:
1. nebezpečné činnosti, které nepředstavují přímou hrozbu poškození obyvatel z důvodu vzdálenosti obydlených oblastí. Redukce seznamu podle kritéria tohoto výběru pro stabilní zařízení a dopravu je patrná z tabulky č. 3;
2. silnice a dopravní cesty s řídkým provozem nebezpečných látek. Redukce seznamu podle kritéria pro hustotu přepravy se provede podle tabulky č. 3a;
3. transport ve vodě rozpustných kapalin jejichž tlak par je menší než 0,1 MPa při 20 °C a transport kapalin se specifickou hmotností větší, než je specifická hmotnost vody, v případě vnitrozemských vodních cest. Výjimkou jsou kapaliny, které mohou nebezpečně reagovat s vodou nebo vzduchem za vzniku produktů toxičtějších než látka sama. V takových případech se množství nebezpečných reakčních produktů určí odborným odhadem;
4. části vybraných silnic, železničních tras, vodních cest nebo potrubí, které nenaplňují kritéria vzdálenosti k obydleným oblastem podle tabulky č. 3. Části se volí po délce 1 km a pro posouzení se v rámci každé části vybere místo nejblíže přiléhající k obydlené oblasti. V případě transportu po železnici se věnuje zvláštní pozornost vlečkám. U vodních cest se věnuje zvláštní pozornost přístavům.
g) Opakování nebo zastavení postupu.
Je-li po redukci seznamu zřejmé, že v posuzované oblasti je zdroj rizika
s jediným izolovaným zařízením bez návaznosti na další nebezpečné
činnosti, zvětší přibližně dvojnásobně plochu posuzovaného území a vytvoří
se nový seznam; není-li to účelné, protože v takto zvětšeném posuzovaném
území se nenachází žádný další zdroj rizika, zastaví se další
postup. Dále postupuje podle § 1 odst. 3
vyhlášky.
h) Přiřazení parametrů R položkám seznamu.
K jednotlivým referenčním číslům obsaženým v seznamu, se za použití tabulek
č. 4 a č. 4a nebo tabulky č. 4b a známých množství látky v tunách
odhadnutých podle písm. c)
, přiřadí odpovídající parametry R. Pokud tabulka č. 4a obsahuje místo
číselné hodnoty parametru velké písmeno X, míní se taková kombinace
látky a jejího množství, která se v praxi obvykle nevyskytuje nebo nemůže
prakticky existovat. Dojde-li přesto k dosažení takové hodnoty,
použije se parametr R odpovídající dvojnásobku nejbližší vyčíslené hodnoty
parametru R téže látky nebo odborný odhad. Obsahuje-li tabulka
symbol (-), jsou účinky daného množství látky zanedbatelné.
i) Stanovení parametru R.
Pokud položce v seznamu byla přiřazena jediná hodnota R, považuje se za
stanovenou hodnotu parametru R podle § 1 odst. 3 písm. a)
vyhlášky. V případě, že jedné látce nebo nebezpečné činnosti bylo podle písmena d)
tohoto postupu přiřazeno více referenčních čísel a tím bylo získáno pro
jednu položku seznamu více hodnot R, stanoví se pro účely § 1 odst. 3 písm. a)
této vyhlášky největší z těchto hodnot jako parametr R.
II. Vzory možných způsobů stanovení vnější hranice zóny havarijního plánování
jsou uvedeny na obrázcích 1 až 5.
Tabulka č. 1 SEZNAM VYBRANÝCH LÁTEK PRO ÚČELY TÉTO VYHLÁŠKY
|
Referenční číslo |
Typ látky |
Látky (příklady) |
|
|
1-3 |
Hořlavá kapalina |
Allylalkohol (2-propen-1-ol) |
|
|
Referenční číslo |
Typ látky |
Látky (příklady) |
|
|
1-3 |
Hořlavá kapalina tlak nasycených par < 0,03 MPa při 20 °C (teplota vzplanutí < 20 °C) |
Acetaly (1,1-diethoxyethan; 1,1dimethoxyethan; 1, 1 dibutooxyethan) |
|
|
Referenční číslo |
Typ látky |
Látky (příklady) |
|
|
4-6 |
Hořlavá kapalina tlak nasycených par &2265 0,03 MPa při 20 °C |
°C
Sirou |
|
|
d) |
-9 Zkapalněný hořlavý plyn (tla |
m)
1,3-buta |
|
|
n) 1 |
11 Zkapalněný hořlavý plyn - chlazením ( viz také seznam zkapalněných hořlavých plynů referenční čísla |
9)
Ethen (ethy |
|
|
G) |
12 Stlačené hořlavé p |
ny Ethen (ethylen) Vodík Methan Methylacetylen (propin) Zemní plyn ( |
|
|
G) |
13 Hořlavé plyny v lah |
ch Acetylen (ethin) Butan Vodík LPG Pr |
|
|
an Referenční č |
lo Typ l |
ky Látky (příkl |
|
|
y) 1 |
15 Látky a výrobky s nebezpečím výb |
hu
Dusičnan amonný (hnojivo typu |
|
|
NT 1 |
17 Nízko toxické kapa |
ny
Acetylchl |
|
|
n) Referenční č |
lo Typ l |
ky Látky (příkl |
|
|
y) 1 |
21 Středně toxické kapa |
ny
Akro |
|
|
tý 2 |
25 Vysoce toxické kapa |
ny
Kyanov |
|
|
in 2 |
29 Velmi vysoce toxické kapa |
ny
Methylisoky |
|
|
ry 3 |
35 Nízko toxické p |
ny Ethylin Vinylchlorid (chlorethy |
|
|
n) 31,3 |
40 Středně toxické p |
ny
Amoniak (čpa |
|
|
n) Referenční č |
lo Typ l |
ky Látky (příkl |
|
|
y) 32,37,4 |
42 Vysoce toxické p |
ny
Chlorid bo |
|
|
an 3 |
38 Velmi vysoce toxické p |
ny
Bore |
|
|
ý) 3 |
39 Extrémně toxické p |
ny
Arsan (arsin, arsenovo |
|
) Tabulk
|
1a LC50 , krysa, 4 hod. v |
pm Kalkulační číslo |
|
a) 0,01 - |
, |
|
8 0, |
|
|
7 1 |
1 |
|
6 10- |
0 |
|
5 100 - |
0 |
|
4 1000 -10 |
0 |
|
3 10 000 -100 |
0 |
2 Tabulk
|
1b Fyzikální vlastn |
ti Kalkulační číslo |
|
b)
Kapaliny < 0,005 |
|
4 Tabulk
|
1c Suma |
+b Třída toxi |
|
t |
6 N |
|
k |
7 Stř |
|
n |
8 Vy |
|
k |
9 Velmi vy |
|
ká |
10 Extr |
ní Tabulka č. 2 - KONTROLNÍ SEZNAM PRO ÚČELY TÉTO VYHL
|
KY Čin |
st Nejdůležitější nebezpečné l |
ky Referenční čísla pro tabulky č. 4 a |
|
|
4a Skladování p |
iv Čerpací sta |
ce Benzín a motorová n |
t |
|
|
Mezisk |
dy Benzín a |
P |
|
|
|
Be |
í |
|
|
|
|
PG |
|
|
Hlavní sk |
dy Ropa a topné o |
je |
|
|
|
Be |
ín |
|
|
|
|
PG 7,9,1 |
|
|
|
Zemní |
yn 1 |
|
|
Skladování plynu v tlakových lah |
ch Různé p |
ny |
|
|
|
|
|
|
Zpracování a skladování p |
iv Rafin |
ie LPG, propan, ben |
n, 6, |
|
|
Alkylační pro |
sy Fluorov |
ík |
|
|
|
|
|
|
|
Krakování (hluboké zpracování) |
py Buten (buty |
n) |
|
|
|
Ethen (ethy |
n) |
|
|
|
Ethylenoxid (oxi |
n) |
|
|
|
Propen (propy |
n) |
|
|
|
Benzin, C4 fr |
ce 6,7,9,1 |
|
|
|
Benzen, aromatické uhlovo |
k |
|
3 Doprava p |
iv Potrubí - produkto |
dy LPG, pr |
a |
|
8 v zóně havarij |
|
Zemní |
yn |
|
12 pláno |
|
Be |
í |
|
|
|
|
p |
|
|
Voda (vnitrozemské vodní ce |
y) LPG (stlač |
ý |
|
|
|
LPG (zkapalněný chlaze |
m) |
|
|
|
Be |
í |
|
|
|
|
p |
|
|
Po železnici/sil |
ci |
P |
|
|
|
Be |
í |
|
|
|
|
p |
|
|
|
|
|
|
Rozsáhlá chladicí zaří |
ní Jatka, mlékárny, pivovary, tukové závody, výrobny zmrzliny, čokoládový průmysl, sklady masa, ryb, ovoce, květin, kluziště (zimní stadi |
y) Čp |
ek |
|
|
|
|
|
|
Potraviny a pochu |
ny Cukrovarnický prů |
sl Oxid siři |
tý |
|
|
Průmysl mouky - m |
ny Methylbr |
id |
|
|
Extrakce olejů/ |
ků H |
an |
|
|
Drožd' |
|
|
|
|
Lihovary, destilace alko |
lu Hořlavé kapa |
ny |
|
|
Průmysl k |
aa H |
an |
|
,3 Specifické výr |
ky Kožedělný prů |
sl Kyseliny akrolei |
vé 1 |
|
|
Dřevařský prů |
sl Formald |
yd |
|
|
Papírenský prů |
sl Ethylen |
id |
|
|
|
Epichlorhy |
in 1 |
|
|
|
|
|
|
|
Gumárenský prů |
sl St |
en |
|
|
|
Akryloni |
il 1 |
|
|
Pomocné textilní pro |
zy Ethylen |
id |
|
|
|
Formáld |
yd |
|
|
|
Alkylfe |
|
|
Metalurgický, elektronický prů |
sl Vysoké |
ce Oxid uhel |
tý |
|
|
|
Amo |
ak |
|
|
Povrchové úp |
vy A |
an |
|
|
|
|
|
|
Specifické chemik |
ie Hno |
va Amo |
ak 3 |
|
|
|
Spa |
ny |
|
|
Kyselina sí |
vá Oxidy |
ry |
|
|
Syntetické prysky |
ce Ethylen |
id |
|
|
|
C |
or |
|
|
|
Akryloni |
il 1 |
|
|
|
Fo |
en |
|
|
|
Formald |
yd |
|
|
Plasty/synte |
ka Vinylchl |
id |
|
|
|
Akryloni |
il 1 |
|
|
|
C |
or |
|
|
|
Spa |
ny |
|
|
Barvy/bar |
va Fo |
en |
|
|
|
Rozpoušt |
la |
|
|
|
Spa |
ny |
|
|
Chloro-fluorouhlovodíky ( |
C) Chlorov |
ík 4 |
|
|
|
C |
or |
|
|
|
Fluorov |
ík |
|
|
C |
or C |
or 3 |
|
|
Vinylchl |
id C |
or |
|
|
|
Vinylchl |
id |
|
|
|
Chlorov |
ík 4 |
|
|
Amo |
ak Amo |
ak 3 |
|
|
Chlorov |
ík Chlorov |
ík 4 |
|
|
|
C |
or |
|
|
|
|
|
|
|
Vl |
na Sirou |
ík |
|
|
|
Sulfan (Sirovo |
k) |
|
|
Léky/lé |
va C |
or |
|
|
|
Rozpoušt |
la |
|
|
Polyme |
ce B |
en |
|
|
|
E |
en |
|
|
|
Pr |
an |
|
|
|
Vinylac |
át |
|
|
|
|
|
|
|
Syntetická vl |
na Meth |
ol |
|
|
|
|
|
|
|
Chlor |
ny C |
or |
|
|
|
V |
ík |
|
12 Pesti |
dy Výroba sur |
in Fo |
en |
|
|
|
Isokya |
ty 2 |
|
|
|
C |
or |
|
|
|
Hořlavé produkty - spa |
ny |
|
|
Stáčení a sklado |
ní Hořlavé produkty - spa |
ny |
|
|
Maloobchod a sklado |
ní Hořlavé produkty - spa |
ny |
|
|
|
Methylbr |
id |
|
|
|
|
|
|
Výbuš |
ny Výroba a sklado |
ní R |
né |
|
|
Skladování mu |
ce R |
né 1 |
|
|
|
|
|
|
Veřejná a užitná m |
ta Vodárny (úpravny v |
y) C |
or |
|
|
Skladování pesti |
dů Hořlavé produkty - spa |
ny |
|
|
|
|
|
|
Přístavní zaří |
ní Kontej |
ry R |
n |
|
a v zóně havarij |
ho Nádrže (skladovací zaříz |
í) R |
n |
|
a pláno |
|
|
|
|
Doprava v |
ně Potrubí - produkto |
dy C |
or |
|
41 havarij |
|
Amo |
ak |
|
40 pláno |
|
Ethylen |
id |
|
|
|
Chlorov |
ík 4 |
|
|
Silnice a železnice (včetně vleček a seřad |
ť) Hořlavé ply ny b: 23,236 |
3 |
|
|
|
Hořlavé kapali ny b: 33,336,338,339,333,x338,x323, x423,446 |
3 |
|
|
|
Vysoce toxické ply ny b: 26,265 |
66 |
|
|
|
Středně toxické ply ny b: 236,268 |
86 |
|
|
|
Toxické kapali ny b: 336,66 |
63 |
|
|
|
Výbušni ny b: 1.1 |
.5 |
|
|
Po |
dě Hořlavé ply ny b: 23,236 |
39 9c |
|
|
|
Hořlavé kapali ny b: 33,336,338,339,333,x338,x323, x423,446 |
3 |
|
|
|
Vysoce toxické ply ny b: 26,265 |
66 32c |
|
|
|
Středně toxické ply ny b: 236,268 |
86 31c |
|
|
|
Toxické kapaliny b,e: 336,66 |
63 |
20
a viz tabulka
1
b číslo Kemler kódu pro trans
r
t
c stla
n
o
d chla
n
o
e nerozpustný, hmotnost &2264 1 k 1
g dm-3
Tabulka č. 3 KRITÉRIUM VZDÁLENOSTI OD OBYDLENÝCH OBLASTÍ (hranice
nejbližšího o
|
dlení) Průmyslová |
innost Vzdálenost od obydlených obl |
|
|
tí [m] Stabilní zařízení včetně různých druhů skladů ropný |
paliv
Hořlavé látky a/nebo v |
obcho |
|
0
<50
Transpor |
nová |
|
|
<500
|
|
|
|
<200
|
|
|
|
<100
Toxick |
|
|
<3000
Pozn.: Ze seznamu jsou vynechány položky, u nichž je vzdálenost
od obytných oblastí větší než hodnota vzdálenosti v metrech ve třetím
sloupci
bulky.
Tabulka 3a) - KRITÉRIUM HUSTOTY DOPRAVY V ZÓNĚ HAVARIJNÍHO P
|
|
VÁNÍ Průmyslová |
innost Hustota dopravy počet dopravních jedn |
|
ek/rok Transporv zóně havarijního p |
nování |
|
|
: |
iln |
|
|
>50 že |
znic |
|
|
>500 na vlečkách a seřaďovacích n |
raž |
|
|
>50 |
o vo |
|
|
>500 Kapaliny: |
iln |
|
|
>50 ž |
eznic |
|
|
5000 na vlečkách a seřaďovacích n |
raž |
|
|
>50 |
o v |
|
|
>50 Explozivní látky: |
iln |
|
|
>20 ž |
ezni |
|
|
>200 na vlečkách a seřaďovacích n |
raž |
|
|
>20 |
o v |
ě
>20
Pozn.: Ze seznamu jsou vynechány ty dopravní položky, u kterých
hustota dopravy nedosahuje roční hodnoty uvedené ve třetím sloupci
této
bulky.
Tabulka č. 4 - PŘEDPOKLÁDANÝ DOSAH HAVÁRIE OBJEKTU NEBO ZAŘÍZENÍ
S NEBEZPEČNOU LÁTKOU PRO ÚČELY TÉTO
|
HLÁŠKY Refe |
číslo T |
látky Pop |
látky |
|
i |
5a 6 Hořlavá |
palina
Tlak nasycených par <0,03 MPa p |
při 20 °C
Skladování v zásobn |
|
í |
12 a 13 |
řlavý plyn
Zkapa |
Stlačený
Železnice,silnice, nadzem |
|
- |
g) 14 |
5 Výbušné V celku ( jea exploze) V obal |
|
|
(m |
27 28 29 Toxi |
á kapalina
Ní |
á toxicita
Skladování v zásobn |
|
|
44 45 46 |
xický plyn
Zkapal |
|
s
chlorem)
a Kategorie pro potrubí jsou v
bulce 4b).
Tabulka č. 4a - HODNOTY
|
ARAMETRU Ref |
en. číslo Množstv |
||||||||
|
tunách |
0, |
- 1 1 |
5 5 - |
0 10 - |
50 - 200 |
200 - 1000 |
000 - 5000 |
000 -10 |
|
|
0 |
|
- |
- |
- |
|
- |
50 |
00 |
10 |
|
|
1 |
-
|
-
|
-
|
50
|
00
|
0 |
|
|
|
0
|
X |
15 |
50 |
0
|
1 |
1 |
|
|
XX |
|
X
|
2 |
|
|
|
3 |
00 |
00 |
|
0
|
|
0
|
44 |
-
|
|
25 |
00
|
1 |
2 |
2 |
X
|
X
X
X
X
Hodnoty parametru R jsou uváděny v metrech; symbol: X znamená
kombinace těch látek a těch množství, které prakticky neexistují;
symbol: (-) míní se zanedbatel
následky.
a Kategorie pro potrubí jsou v ta
lce č. 4b.
Tabulka č. 4b) - PŘEDPOKLÁDANÝ DOSAH SMRTELNÝCH NÁSLEDKŮ HAVÁRIE
DOPRAVY NEBEZPEČNÝCH LÁTEK PROTÉKAJÍCÍCH PODZEMNÍ
|
POT |
ef. Čísl |
Typ látky Ú |
je k lát
|
měrya ( Par |
|
e |
(m)
2 |
Kapalina Tlak nasycených par (20 ° |
<0, |
M |
|
2 |
|
5 50 5 Tlak nasycených par (20 °C) &2 |
&2265 0 |
0-0 |
|
|
0,4
25 |
Hořlavý Plyn Zka |
lněn |
0, |
|
1 |
|
200 500 |
12
|
en 0 |
|
-1 |
>1 25 50 |
Toxický plyn |
Nízk |
<0 0, |
|
0, |
|
00 1000 41 |
ysok |
<0, 0,1 |
|
,2 |
|
00 3000 42 Tlak> 2,5 MPa, |
ysoká |
0,0 |
2 00 500 1000 a Průměr nej
Příloha č. 2 k vyhlášce Ministerstva vnitra, kterou se stanoví zásady pro stanovení zóny havarijního plánování a rozsah a způsob vypracování vnějšího havarijního plánu pro havárie způsobené vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky
Rozsah a způsob zpracování vnějšího havarijního plánu
Vnější havarijní plán obsahuje textovou a grafickou část. Textová část
obsahuje údaje informačního a operativního charakteru a plány konkrétních
činností. Grafická část slouží pro názorné zobrazení základních
informací textové části a obsahuje mapy,20)
grafy, schémata, rozmístění sil a prostředků, způsoby nasazení apod.
Pro potřeby řešení závažné havárie zdroje rizika může být území zóny havarijního
plánování21)
členěno na dva nebo více sektorů. V závislosti na směru nebo způsobu
šíření následků havárie a výsledcích monitorování budou v sektorech (jejich
skupinách) uplatňována opatření stanovená vnějším havarijním plánem.
Příslušná opatření zpracuje okresní úřad podle specifických vlastností
nebezpečné látky a podle scénářů22)
jejího působení mimo zdroj rizika při havárii pro jednotlivé sektory.
V bezprostředním okolí zdroje rizika nebo v blízkosti místa průniku
látky do vodního toku apod. budou zpravidla uplatňována příslušná a předem
stanovená opatření bez ohledu na rozsah šíření nebezpečných látek
při havárii a bez ohledu na výsledky monitorování situace (dále jen
"neodkladná opatření"). Přesný průběh hranic sektorů se přizpůsobí
místním urbanistickým, katastrálním, terénním a demografickým poměrům.
Ochranná opatření se formou plánů konkrétních činností plánují pro příslušné
části zóny havarijního plánování, jejich výběr a způsob zpracování
se volí přiměřeně k velikosti zóny a charakteru ohrožení.
Vnější havarijní plán se člení na:
A. Informativní část
(1) Informativní část obsahuje
a) charakteristiku území, zejména geografickou, demografickou, klimatickou,
hydrogeologickou a popis infrastruktury,
b) sídelní celky včetně přehledu počtu obyvatel,
c) popis struktury organizace havarijní připravenosti v zóně havarijního
plánování včetně uvedení kompetencí jejích složek,
d) podklady předané okresnímu úřadu provozovatelem zpracované stanoveným
způsobem,23)
e) výčet a charakteristiky uvažovaných účinků závažné havárie podle zpracované
analýzy rizik včetně popisu jejich očekávaných následků (např.
řetězový účinek),
f) seznam všech vnitřních havarijních plánů provozovatelů zdrojů rizik.
(2) Ke zpracování částí uvedených pod písmeny a) a b) se využije havarijní plán okresu.24)
B. Operativní část
(1) Operativní část obsahuje přehled připravených opatření, která jsou
prováděna po vyrozumění o podezření na vznik nebo o vzniku havárie provozovatelem.
Okresní úřad rozpracovává řešení jednotlivých opatření
v závislosti na předpokládané situaci a její očekávané časové posloupnosti,
včetně dohodami zabezpečených úkolů jednotlivých správních úřadů
při realizaci neodkladných opatření. Provedení jednotlivých opatření
se zajišťuje podle plánů konkrétních činností v závislosti na charakteru
havárie.
(2) Operativní část obsahuje
a) úkoly příslušných správních úřadů, složek integrovaného záchranného
systému, případně i dalších dotčených správních úřadů, včetně úkolů,
sil a prostředků jiných fyzických a právnických osob při havárii,
b) způsob koordinace řešení závažné havárie,
c) kritéria pro vyhlášení stavu ohrožení,
d) způsob zabezpečení informačních toků při řízení likvidace následků
havárie,
e) zásady činnosti při rozšíření nebo možnosti rozšíření následků havárie
mimo zónu havarijního plánování a systém napojení a spolupráce dotčených
správních úřadů.
(3) Operativní část obsahuje způsoby, postupy a formy poskytování informací
obyvatelstvu v zóně havarijního plánování,25)
včetně jejich předem připraveného obsahu.
C. Plány konkrétních činností
Plány konkrétních činností se zpracovávají zejména pro problematiky:
a) vyrozumění dotčených orgánů a fyzických a právnických osob, zejména
fyzických a právnických osob ohrožených řetězovým účinkem závažné havárie,
b) varování obyvatelstva,
c) ukrytí obyvatelstva,
d) profylaxe antidoty,
e) zásahu složek integrovaného záchranného systému,
f) evakuace osob,
g) individuální ochrany osob,
h) dekontaminace,
i) monitorování,
j) regulace pohybu osob, regulace dopravy,
k) zdravotnické pomoci,
l) opatření k ochraně hospodářských zvířat,
m) zamezení distribuce a požívání potravin, krmiv a vody zasažených intoxikací
nebezpečnou látkou,
n) opatření při úmrtí osob v zamořené oblasti,
o) opatření k minimalizaci dopadů na kvalitu životního prostředí,
p) zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti.
Vyrozumění
(1) Vyrozuměním se rozumí neprodlené předání informace o podezření na
vznik nebo o vzniku havárie.
(2) Pro potřeby vyrozumění se zpracovává plán vyrozumění, který obsahuje:
a) jména a názvy dotčených složek, adresy a způsoby kontaktního spojení
na
1. operační střediska působící na území okresu,
2. příslušné pověřené zaměstnance okresního úřadu,
3. příslušné zaměstnance ostatních složek integrovaného záchranného systému,
4. další okresní úřady v zóně havarijního plánování a operační střediska
na jejich území, případně další okresní úřady dotčené plánovanými
opatřeními,
5. další dotčené územní správní úřady,
6. dotčené ústřední správní úřady a operační střediska s celostátní působností,
7. fyzické a právnické osoby ohrožené řetězovým účinkem závažné havárie
včetně jmen odpovědných osob.
b) potřebný výpis ze systému vyrozumění zabezpečovaného provozovatelem
nebo popis způsobu vyrozumění, který je schopen provozovatel zabezpečit
(např. spuštění sirény).
(3) V plánu vyrozumění se u každé zasahující složky integrovaného záchranného
systému a pověřených zaměstnanců okresních a jiných územních
správních úřadů uvede základní činnost prováděná po vyrozumění (např.
vyhlášení poplachu, zabezpečení svozu).
Varování obyvatelstva
Pro potřeby varování obyvatelstva se zpracuje plán varování obyvatelstva,
který vychází z podkladů o varování zabezpečovaného provozovatelem
a dále obsahuje
a) zvolený způsob varování obyvatelstva, včetně popisu činnosti, kterou
má obyvatelstvo po varování vykonat,
b) zabezpečení realizace zvoleného způsobu organizačními a technickými
mechanismy,
c) náhradní způsob varování obyvatelstva jinými prostředky při selhání
zvoleného způsobu varování.
Ukrytí obyvatelstva
(1) Ukrytím obyvatelstva se rozumí neodkladné ochranné opatření, které
se podle charakteru nebezpečné látky připravuje jako bezprostřední reakce
obyvatelstva na varování.
(2) Pro potřeby ukrytí se zpracuje plán ukrytí, který obsahuje
a) způsoby a místa vhodného ukrytí osob v zóně havarijního plánování,
b) zásady pro chování obyvatelstva při ukrytí.
Profylaxe antidoty
(1) Profylaxí antidoty se rozumí neodkladné ochranné opatření spočívající
v požití protilátek, které se podle charakteru nebezpečné látky v
některých případech může připravovat jako bezprostřední reakce obyvatelstva
na varování nebo je požití protilátek prováděno na výzvu.
(2) Pro potřeby profylaxe antidoty se zpracuje plán profylaxe, který obsahuje
a) zásady pro uložení a zacházení s profylaktiky uloženými u obyvatelstva,
b) způsoby distribuce, obměny a použití profylaktik.
Zásah složek integrovaného záchranného systému
(1) Pro potřebu povolání předurčených sil a prostředků se zpracovává poplachový
plán integrovaného záchranného systému, který obsahuje:
a) seznam složek integrovaného záchranného systému určených k plnění úkolů
při havárii,
b) způsob vyrozumění a povolání těchto složek,
c) vybavenost ochrannými a technickými prostředky,
d) předurčenost k plnění konkrétních úkolů,
e) pravděpodobnou lokalitu jejich nasazení,
f) trasy příjezdu a odjezdu.
(2) Pro potřeby nasazení předurčených sil a prostředků se zpracuje plán
jejich nasazení, který obsahuje
a) konkrétní možné nasazení,
b) plněné úkoly,
c) způsob řízení zásahu,
d) materiální, technické a zdravotnické zabezpečení složek integrovaného
záchranného systému.
Evakuace osob
(1) Evakuací osob se rozumí neodkladné ochranné opatření, které se provádí
při naplnění podmínek uvedených v operativní části vnějšího havarijního
plánu.
(2) Pro potřeby evakuace osob se zpracuje evakuační plán. Evakuační plán
obsahuje zejména
a) seznam sil a prostředků, které zabezpečí evakuaci,
b) způsob jejich vyrozumění, vybavení, přípravy a povolání,
c) počty osob k evakuaci a místa odkud a kam budou evakuovány,
d) počty osob vyžadujících zvláštní péči a ochranu (invalidní apod.),
e) systém řízení hromadné evakuace a samovolné evakuace,
f) popis doporučeného evakuačního zavazadla,
g) systém evidence evakuovaných osob,
h) evakuační trasy a jejich zabezpečení,
i) přehled nouzového ubytování evakuovaných a způsoby jejich zásobování.
Individuální ochrana osob
Pro potřeby individuální ochrany osob se zpracuje plán individuální ochrany,
který obsahuje
a) možnosti a způsob použití improvizovaných prostředků individuální ochrany,
b) přehled prostředků ochrany (pokud se jejich použití předpokládá) a
hodnoty jejich odolnosti proti nebezpečné látce,
c) místa uložení prostředků ochrany a způsob jejich distribuce,
d) způsoby použití a likvidace použitého materiálu.
Dekontaminace
Pro potřeby dekontaminace se zpracuje plán dekontaminace, který obsahuje
a) seznamy stanovišť a objektů pro provedení dekontaminace,
b) možné způsoby provedení dekontaminace osob, objektů, dopravních a jiných
prostředků a území v zóně havarijního plánování,
c) způsoby likvidace dekontaminačních prostředků včetně zacházení s oplachovou
vodou,
d) síly a prostředky pro dekontaminaci, způsob jejich vyrozumění a nasazení,
e) způsob zajištění náhradního oblečení pro dekontaminované osoby.
Monitorování
V této části se uvedou způsoby předávání zpráv o výsledcích monitorování
situace odpovědnými odbornými orgány a zásady pro odvolání mimořádných
opatření při dosažení přípustných hodnot nebezpečných látek v životním
prostředí v oblasti zóny havarijního plánování.
Regulace pohybu osob
Pro potřeby regulace pohybu osob se zpracuje plán regulace pohybu osob,
který obsahuje
a) stanovení hranic uzavřeného prostoru,
b) určení vstupních a výstupních míst,
c) možné způsoby regulace pohybu osob,
d) síly a prostředky pro zabezpečení regulace pohybu osob a vozidel, jejich
vyrozumění, nasazení a odpovědnost za provedení úkolů,
e) úkoly při regulaci pohybu osob a vozidel.
Zdravotnická pomoc
Pro potřeby zabezpečení odborného lékařského vyšetření a odborné lékařské
péče se zpracuje traumatologický plán havárie, který obsahuje
a) základní informace o působení nebezpečné látky na lidský organismus
a prvotní jednoduchou diagnostickou metodu zjištění zasažení,
b) možné léčebné postupy a vhodné rychle dostupné léky,
c) zásady a postupy při realizaci zdravotnické pomoci obyvatelstvu a osobám
zabezpečujícím záchranné práce,
d) způsob zabezpečení zdravotnické pomoci evakuovanému, případně ukrytému
obyvatelstvu.
Opatření k ochraně hospodářských zvířat
(1) Pro potřebu ochrany hospodářských zvířat při havárii se zpracovává
havarijní veterinární plán.
(2) Havarijní veterinární plán obsahuje
a) stavy a umístění hospodářských zvířat,
b) opatření připravená pro jejich přežití a způsob jejich zabezpečení,
c) hospodářské zvířectvo určené k evakuaci před intoxikací, jeho počty,
trasy přesunu, způsoby ošetřování a místa jeho následného umístění
a způsoby veterinárního třídění,
d) opatření vůči intoxikovanému hospodářskému zvířectvu při havárii, včetně
likvidace uhynulých zvířat.
Zamezení distribuce a požívání potravin, krmiv a vody, kontaminovaných
nebezpečnou látkou
Pro zamezení distribuce a požívání se zpracuje plán zamezení distribuce
a požívání potravin, krmiv a vody, kontaminovaných nebezpečnou látkou,
který obsahuje
a) způsoby kontroly znečištění potravin, krmiv a vody,
b) způsob vydání pokynu k zamezení distribuce a požívání,
c) varianty možných opatření,
d) způsob likvidace potravin a krmiv kontaminovaných nebezpečnou látkou,
e) způsob zajištění a distribuce nezávadných potravin, vody a krmiv.
Preventivní opatření k zabránění nebo omezení řetězového účinku havárie
Pro zabránění nebo omezení negativních účinků havárie se zpracuje plán
preventivních opatření k zabránění nebo omezení řetězových účinků havárie,
který obsahuje
a) seznam a dislokace objektů nebo zařízení, které mohou být při havárii
ohroženy řetězovým účinkem,
b) organizační, technická nebo jiná opatření, která mohou zabránit nebo
omezit možnost vzniku řetězového účinku havárie, včetně uvedení právnických
a fyzických osob zodpovědných za realizaci těchto opatření.
Opatření při úmrtí osob v oblasti zasažené havárií
Pro potřeby realizace opatření vůči zemřelým osobám v zasažené oblasti
se zpracuje plán zacházení se zemřelými osobami v zasažené oblasti,
který obsahuje
a) způsob vyhledání zemřelých osob a jejich identifikace,
b) způsob zacházení s tělesnými ostatky zemřelých osob,
c) stanovení způsobu pohřbení.
Opatření k minimalizaci dopadů na kvalitu životního prostředí
Pro minimalizaci následků havárie na vodu, půdu, rozsáhlé ekosystémy a
další složky tvořící životní prostředí v zóně havarijního plánování
a pro minimalizaci šíření poškození životního prostředí mimo zónu havarijního
plánování (vodní toky, podzemní prameny, ovzduší, migrace kontaminovaných
živočichů apod.) se zpracuje plán opatření k zabránění
nebo omezení dopadů havárie na složky životního prostředí, který obsahuje
a) přehled vlivů a následků působení nebezpečné látky na jednotlivé složky
životního prostředí,
b) přehled organizačních, technických, likvidačních a jiných opatření
k zamezení dopadů nebezpečné látky na životní prostředí (instalace norných
stěn, čerpání podzemní vody, vytváření vodních clon, skrývka a
kompostování kontaminované zeminy, likvidace uhynulých a kontaminovaných
živočichů apod.),
c) přehled orgánů státní správy26) a právnických osob odpovědných ze zákona
za provedení těchto opatření.
Zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti
V souvislosti se vznikem havárie může dojít k narušování veřejného pořádku
a bezpečnosti. Pro potřebu udržení veřejného pořádku a bezpečnosti
se zpracuje plán zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti, který
obsahuje
a) způsoby zabezpečení,
b) opatření zaměřená na omezení rabování a projevů hyenismu v evakuovaných
nebo vylidněných oblastech,
c) činnost příslušných orgánů.
Vzory nejčastějších způsobů stanovení vnější hranice zóny havarijního
plánování
Nákresy z technických důvodů neuvádíme
Obrázek č.1
Znázornění základního případu podle § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 383/2000 Sb.
Obrázek č. 2
Situace podle § 1 odst. 1 písm. b) a podle § 1 odst. 6 vyhlášky č. 383/2000 Sb.
Obrázek č. 3
Situace dle § 1 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 383/2000 Sb.
Obrázek č. 4
Schematický případ podle § 1 odst. 4 písm. b)
a jedno z jejích možných řešení podle § 1 odst. 3 písm. c) vyhlášky č. 383/2000 Sb.
Obrázek č. 5
Schematické znázornění možných úprav podle § 1 odst. 8 vyhlášky č. 383/2000 Sb.
1) § 1 odst. 2 a § 2 písm. d) a e) zákona č. 353/1999 Sb.
2) § 2 písm. b) zákona č. 353/1999 Sb.
3) § 12 odst. 4 zákona č. 353/1999 Sb.
4) § 2 písm. l) zákona č. 353/1999 Sb.
5) § 2 písm. g) zákona č. 353/1999 Sb.
6) § 10 písm. a) a § 11 odst. 1 zákona č. 353/1999 Sb.
7) § 17 zákona č. 353/1999 Sb.
8) § 12 odst. 8 a § 18 písm. b) zákona č. 353/1999 Sb.
9) § 12 odst. 1 písm. a) a odst. 3 zákona č. 353/1999 Sb.
10) § 12 odst. 1 písm. b) zákona č. 353/1999 Sb.
11) § 7 zákona č. 353/1999 Sb.
12) § 8 zákona č. 353/1999 Sb.
13) § 12 odst. 4 zákona č. 353/1999 Sb.
14) § 10 odst. 3 zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 352/1999 Sb.
15) § 5 odst. 2 zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění zákona č. 18/1997 Sb.
16) § 13 odst. 1 zákona č. 353/1999 Sb.
17) § 12 odst. 2 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů.
18) § 3 odst. 1 vyhlášky č. 434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné službě, ve znění vyhlášky č. 175/1995 Sb.
19) § 12 odst. 6 zákona č. 353/1999 Sb.
20) Nařízení vlády č. 116/1995 Sb. , kterým se stanoví geodetické referenční systémy, státní mapová díla závazná na celém území státu a zásady jejich používání.
21) § 12 odst. 4 zákona č. 353/1999 Sb.
22) Bod 2.3 písm. c) přílohy č. 5 vyhlášky č. 8/2000 Sb., kterou se stanoví zásady hodnocení rizik závažné havárie, rozsah a způsob zpracování bezpečnostního programu prevence závažné havárie a bezpečnostní zprávy, zpracování vnitřního havarijního plánu, zpracování podkladů pro stanovení zóny havarijního plánování a pro vypracování vnějšího havarijního plánu a rozsah a způsob informací určených veřejnosti a postup při zabezpečování informování veřejnosti v zóně havarijního plánování.
23) § 11 vyhlášky č. 8/2000 Sb.
24) Vyhláška č. 25/2000 Sb., kterou se stanoví podrobnosti ke zpracování havarijního plánu okresu a vnějšího havarijního plánu.
25) § 12 vyhlášky č. 8/2000 Sb.
26) Například § 16 zákona č. 353/1999 Sb.