Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon)
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 33 zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), (dále jen "zákon"):
ODDÍL 1 OPRÁVNĚNÉ OSOBY, UZNANÁ CHOVATELSKÁ SDRUŽENÍ A CHOVATELSKÉ PODNIKY
§ 1 Náležitosti žádosti o udělení souhlasu k výkonu činností (K § 3 odst. 1 zákona)
(1) Žádost o udělení souhlasu k výkonu činností uvedených v § 7, 12, 16, 17 a 18 zákona obsahuje
a) údaj, na kterou činnost a na který druh vyjmenovaných hospodářských zvířat se žádost podává,
b) jméno, příjmení a trvalý pobyt fyzické osoby nebo firmu právnické osoby nebo název uznaného chovatelského sdružení a jejich sídlo,
c) rodné číslo fyzické osoby nebo, jde-li o právnickou osobu nebo uznané chovatelské sdružení, identifikační číslo.1)
(2) Žádost o udělení souhlasu se podává na každou činnost uvedenou v § 7, 12 , 16, 17 nebo § 18 zákona a na každý druh vyjmenovaných hospodářských zvířat samostatně.
(3) Součástí žádosti o udělení souhlasu
a) k provádění kontroly užitkovosti, výkonnostních zkoušek, výkonnostních testů a posuzování (dále jen "testování a posuzování") je
1. osvědčení o odborné způsobilosti žadatele nebo smluvně zajištěných osob, které budou vykonávat testování a posuzování,
2. přehled vlastního nebo smluvně zajištěného technického vybavení pro specializované činnosti, včetně přehledu elektronických médií a programového vybavení,
b) k testování a posuzování vyjmenovaných hospodářských zvířat ve vlastních testačních zařízeních je
1. osvědčení o odborné způsobilosti žadatele nebo smluvně zajištěných osob, které budou vykonávat testování a posuzování,
2. přehled technického a přístrojového vybavení testačního zařízení nebo odchovny mladých plemenných zvířat, které je v souladu s postupem provádění testování vyjmenovaných hospodářských zvířat uvedeným ve vyhlášce,
c) k ověřování a osvědčování původu a stanovování genetického typu plemenných zvířat je
1. doklad o mezinárodní způsobilosti2) laboratoře imunogenetiky nebo, pokud se pro daný druh plemenných zvířat a používané metody mezinárodní testy neprovádějí, popis používaných metod ověřování původu,
2. vzory osvědčení o ověření původu a stanovení genetického typu,
d) ke zřizování a provozování inseminační stanice je
1. osvědčení o odborné způsobilosti žadatele nebo jeho zaměstnanců, kteří budou vykonávat odbornou činnost na inseminační stanici,
2. přehled technického a přístrojového vybavení inseminační stanice; jde-li o chov prasat, také typ inseminační stanice,
3. kladný posudek orgánů veterinární správy ke zřízení a provozování inseminační stanice,
1. osvědčení o odborné způsobilosti žadatele nebo smluvně zajištěných osob, které budou provádět inseminaci,
2. přehled technického a přístrojového vybavení pro provádění inseminace,
f) ke zřizování a provozování střediska pro přenos embryí, a to
1. k získávání, kultivaci a uchovávání embryí a vaječných buněk je
1.1. osvědčení o odborné způsobilosti žadatele nebo smluvně zajištěných osob, které budou vykonávat odbornou činnost ve středisku pro přenos embryí,
1.2. přehled technického a přístrojového vybavení střediska pro přenos embryí,
1.3. kladný posudek orgánů veterinární správy ke zřízení a provozování střediska pro přenos embryí,
2. k vlastnímu přenosu embryí je přehled technického a přístrojového vybavení k přenosu embryí a vaječných buněk.
§ 2 Náležitosti žádosti o uznání chovatelského sdružení (K § 5 odst. 1 zákona)
(1) Žádost o uznání chovatelského sdružení obsahuje
a) údaj, na který druh, typ nebo plemeno vyjmenovaných hospodářských zvířat se žádost podává,
b) písemné prohlášení o nediskriminačním přístupu ke svým členům,
c) název chovatelského sdružení,
d) sídlo chovatelského sdružení,
e) identifikační číslo,1)
f) orgány a funkcionáře oprávněné jednat jménem chovatelského sdružení.
(2) Kromě náležitostí uvedených v § 5 odst. 1 písm. d), e) a f) zákona předloží žadatel současně s žádostí o uznání chovatelského sdružení
a) doklad o registraci3) sdružení,
b) seznam členů sdružení ke dni podání žádosti,
c) osvědčení o odborné způsobilosti smluvně zajištěných osob, které budou vykonávat odbornou činnost,
d) návrh vzoru potvrzení o původu, které žadatel zamýšlí vydávat,
e) jde-li o chovatelské sdružení chovatelů koní, selekční program a zkušební řád výkonnostních zkoušek koní jako součást šlechtitelského programu daného plemene.
§ 3 Náležitosti žádosti o uznání osoby jako chovatelského podniku [K § 6 odst. 8 písm. a) zákona]
(1) Žádost o uznání osoby uvedené v § 6 odst. 1 zákona jako chovatelského podniku obsahuje
a) údaj, na který druh vyjmenovaných hospodářských zvířat se žádost podává,
b) jméno, příjmení a trvalý pobyt fyzické osoby nebo firmu právnické osoby nebo název chovatelského sdružení a jejich sídlo,
c) rodné číslo fyzické osoby nebo, jde-li o právnickou osobu nebo chovatelské sdružení, identifikační číslo,1)
d) orgány a funkcionáře oprávněné jednat jménem sdružení, jde-li o chovatelské sdružení.
(2) Kromě náležitostí uvedených v § 6 odst. 1 zákona předloží žadatel současně s žádostí o uznání osoby jako chovatelského podniku
a) výpis z obchodního rejstříku, jde-li o právnickou osobu, která je podnikatelem,4)
b) výpis z obchodního rejstříku nebo osvědčení podle zvláštního právního předpisu,5) jde-li o fyzickou osobu, která je podnikatelem,4)
c) doklad o registraci,3) jde-li o chovatelské sdružení,
d) seznam členů sdružení ke dni podání žádosti, jde-li o chovatelské sdružení.
ODDÍL 2 ZPŮSOBY TESTOVÁNÍ FINÁLNÍCH HYBRIDŮ V TESTAČNÍCH ZAŘÍZENÍCH
[K § 6 ODST. 8 PÍSM. B) ZÁKONA
(1) Finálním hybridem se pro účely této vyhlášky rozumí konečný produkt křížení alespoň dvou druhů, plemen nebo linií vyjmenovaných hospodářských zvířat, který se již dále nevyužívá k plemenitbě.
(2) Vyhlášeným testačním zařízením se pro účely této vyhlášky rozumí testační zařízení pro testování finálních hybridů vyhlášené Ministerstvem zemědělství ve Věstníku Ministerstva zemědělství.
§ 5 Způsob testování finálních hybridů skotu
(1) Chovatelský podnik poskytuje finální hybridy každé kombinace křížení skotu k testaci do 2 let od zahájení jejich prodeje na domácím trhu, poté vždy do 3 let od ukončení jejich předchozí testace.
(2) U skotu se produkty křížení testují na masnou užitkovost obdobně jako čistokrevná plemena podle § 12 odst. 2 písm. e) a způsobem uvedeným v příloze č. 2 části I.
(3) Chovatelský podnik, který testuje skot z hybridizačních programů ve vyhlášených testačních zařízeních vyhodnocuje výsledky testování a poskytuje je chovatelskému podniku formou "osvědčení o provedené testaci a dosažené užitkovosti", které obsahuje výsledky růstové schopnosti a výsledky jatečné hodnoty.
(4) Výsledky testování finálních hybridů skotu poskytuje chovatelský podnik osobě pověřené vedením ústřední evidence neprodleně.
§ 6 Způsob testování finálních hybridů prasat
(1) Chovatelský podnik poskytuje finální hybridy každé kombinace křížení prasat k testaci do 1 roku od zahájení jejich prodeje na domácím trhu, poté vždy do 3 let od ukončení jejich předchozí testace.
(2) Postup testování finálních hybridů prasat je uveden v příloze č. 1 části I.
(3) Vyhlášené testační zařízení vyhodnocuje výsledky testování a poskytuje je chovatelskému podniku formou "osvědčení o provedené testaci a dosažené užitkovosti", které obsahuje údaje uvedené v příloze č. 1 části I. v tabulce.
(4) Výsledky testování finálních hybridů prasat poskytuje chovatelský podnik osobě pověřené vedením ústřední evidence neprodleně.
§ 7 Způsob testování finálních hybridů ovcí a koz
(1) Chovatelský podnik poskytuje finální hybridy každé kombinace křížení ovcí a koz k testaci do 2 let od zahájení jejich prodeje na domácím trhu, poté vždy do 3 let od ukončení jejich předchozí testace.
(2) Testování finálních hybridů ovcí a koz se provádí podle § 15 odst. 3 písm. d) a způsobem uvedeným v příloze č. 2 části III. hlavě 3 písm. a) a části IV. hlavě 4 písm. a).
(3) Vyhlášené testační zařízení vyhodnocuje výsledky testování a poskytuje je chovatelskému podniku formou "osvědčení o provedené testaci a dosažené užitkovosti", které obsahuje údaje uvedené v § 15 odst. 3 písm. d) bodu 2 .
(4) Výsledky testování finálních hybridů ovcí a koz poskytuje chovatelský podnik osobě pověřené vedením ústřední evidence neprodleně.
§ 8 Způsob testování finálních hybridů a rodičů drůbeže
(1) Chovatelský podnik poskytuje vzorky drůbeže do testů finálních hybridů z rodičovských chovů do 1 roku od zahájení jejich prodeje na domácím trhu, poté vždy do 2 let od ukončení jejich předchozí testace.
(2) Formou finálních hybridů se testují masný a nosný typ slepic, krůty, kachny a husy; formou rodičů se testují masný typ slepic, kachny a husy.
(3) Vzorky drůbeže do testů finálních hybridů vybírá osoba, kterou tím pověří vyhlášené testační zařízení. Počet vzorků je určen velikostí rodičovské populace
a) u slepic masného a nosného typu z každých i započatých 100 000 kusů,
b) u krůt, kachen a hus z každých i započatých 10 000 kusů.
(4) Vzorky drůbeže do testů rodičů vybírá v prarodičovských chovech osoba, kterou tím pověří vyhlášené testační zařízení. Rodiče jsou testováni do 1 roku od zahájení jejich prodeje na domácím trhu, poté vždy do 2 let od ukončení jejich předchozí testace.
(5) Postupy testování finálních hybridů a rodičů drůbeže jsou uvedeny v příloze č. 1 části II.
(6) Vyhlášené testační zařízení vyhodnocuje výsledky testování a poskytuje je chovatelskému podniku formou "osvědčení o provedené testaci a dosažené užitkovosti", které obsahuje
a) u finálních hybridů nosných typů slepic
4. produkci vaječné hmoty na počáteční stav,
5. spotřebu krmiva na 1 kg vaječné hmoty,
b) u finálních hybridů masného typu slepic, kachen, hus a krůt
2. živou hmotnost na konci výkrmu,
3. spotřebu krmiva na 1 kg živé hmoty,
c) u rodičů masného typu slepic, kachen a hus
3. počet násadových vajec na počáteční stav,
(7) Výsledky testování finálních hybridů a rodičů drůbeže poskytuje chovatelský podnik osobě pověřené vedením ústřední evidence neprodleně.
§ 9 Způsob testování finálních hybridů běžců
(1) Chovatelský podnik poskytuje finální hybridy každé kombinace křížení běžců k testaci do 2 let od zahájení jejich prodeje na domácím trhu, poté vždy do 2 let od ukončení jejich předchozí testace.
(2) Testování finálních hybridů běžců se provádí podle § 17 odst. 2 písm. b) .
(3) Vyhlášené testační zařízení hodnotí finální hybridy běžců podle přílohy č. 2 části V. písm. A a poskytuje je chovatelskému podniku formou "osvědčení o provedené testaci a dosažené užitkovosti", které obsahuje údaje uvedené v příloze č. 2 části V. písm. B.
(4) Výsledky testování finálních hybridů běžců poskytuje chovatelský podnik osobě pověřené vedením ústřední evidence neprodleně.
§ 10 Způsob testování finálních hybridů plemenných ryb
(1) Chovatelský podnik poskytuje finální hybridy každé kombinace křížení plemenných ryb k testaci do 1 roku od zahájení jejich prodeje na domácím trhu, poté vždy jednou za 6 let od ukončení jejich předchozí testace.
(2) Testují se kříženci vůči výchozím plemenům nebo liniím s využitím dialelního nebo vrcholového křížení. Podmínkou zařazení výchozích plemen nebo linií do schématu křížení je určení genetické vzdálenosti a individuální značení mlíčáků a jikernaček.
(3) Testace finálních hybridů plemenných ryb se provádí tak, že z jednoho chovatelského podniku se v jednom testovacím období prověřuje podle testačního schématu potomstvo po 25 mlíčácích a 15 jikernačkách pro každý typ křížení.
(4) Schéma reprodukce výchozích plemen nebo linií, schéma a postup testace, počet opakování a výpočet korekce dosažené hmotnosti podle kontrolní linie jsou uvedeny v příloze č. 2 části VI.
(5) Jikry v očních bodech a rozplavaný plůdek se předávají do vyhlášeného testačního zařízení v dobrém zdravotním stavu a s potvrzením o původu.
(6) Při testování kapra obecného a lína obecného v rybnících se testuje rozplavaný nerozkrmený váčkový plůdek spolu s kontrolní linií do tržní velikosti se zjištěním výtěžnosti jedlých částí na závěr testu. Při testování pstruha duhového a ostatních druhů ryb v jednotných podmínkách v individuálních nádržích se testuje rozplavaný nerozkrmený váčkový plůdek do tržní velikosti se zjištěním výtěžnosti jedlých částí na závěr testu. Vždy se individuálně hodnotí hmotnost nejméně 33 kusů v každém křížení. Testování kříženců umožňuje výpočet heterozního efektu. Způsob zjišťování a hodnocení procenta přežití a dosažené hmotnosti je uveden v příloze č. 2 části VI.
(7) Vyhlášené testační zařízení vyhodnocuje výsledky testování a poskytuje je chovatelskému podniku formou "osvědčení o provedené testaci a dosažené užitkovosti", které obsahuje údaje uvedené v příloze č. 2 části VI.
(8) Výsledky testování finálních hybridů plemenných ryb poskytuje chovatelský podnik osobě pověřené vedením ústřední evidence neprodleně.
ODDÍL 3 POŽADAVKY NA OBSAH ŘÁDU CHOVNÉHO REGISTRU
[K § 6 ODST. 8 PÍSM. C) ZÁKONA
§ 11 Obsah řádu chovného registru
Řád chovného registru, jímž se rozumí pravidla pro vedení chovného registru, obsahuje
a) popis způsobu vedení záznamů o původu a výsledcích testování a posuzování chovaných vyjmenovaných hospodářských zvířat,
b) popis způsobu vedení záznamů o původu inseminačních dávek, embryí, vaječných buněk, násadových vajec a plemenného materiálu ryb,
c) vzor dokladu o původu zvířat, inseminačních dávek, embryí, vaječných buněk, násadových vajec a plemenného materiálu ryb a způsob jeho vydávání,
d) popis způsobu označení zvířat, inseminačních dávek, embryí, obalů vaječných buněk, násadových vajec, jiker v očních bodech a rozplavaného plůdku,
e) popis způsobu vedení evidence a předávání údajů osobě pověřené vedením ústřední evidence,
f) formu vedení chovného registru,
g) způsob členění chovného registru.
ODDÍL 4 ŠLECHTITELSKÁ ČINNOST V CHOVECH VYJMENOVANÝCH HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT
(K § 7 ODST. 1 ZÁKONA Č. 154/2000 SB. A §
§ 12 Šlechtitelská činnost v chovu skotu
2. reprodukční vlastnosti (plodnost),
6. průběh porodu, vícečetné porody a ztráty telat,
b) u plemen kombinovaného typu
2. reprodukční vlastnosti (plodnost),
5.1. u plemenných býků růstová schopnost,
5.2. u synů po býcích z testovacího připařování růstová schopnost, jatečná hodnota a kvalitativní zatřídění,
7. průběh porodu, vícečetné porody a ztráty telat,
1. reprodukční vlastnosti (plodnost),
3. masná užitkovost (růstová schopnost, vyjádření masného užitkového typu podle plemena)
3.3. synů po testovaných býcích, pro účely kontroly dědičnosti,
5. průběh porodu, vícečetné porody a ztráty telat,
6. výskyt rohatých jedinců v populaci u geneticky bezrohých plemen.
a) mléčné užitkovosti se provádí měřením množství nadojeného mléka a stanovením obsahu mléčných složek v rámci kontroly užitkovosti, která se provádí podle standardů stanovených mezinárodní organizací6) pro zkoušky výkonnosti zvířat,
b) reprodukčních vlastností se provádí zjišťováním údajů o zapouštění, vyšetření březosti, popřípadě otelení plemenic,
c) ranosti se provádí zhodnocením věku při prvním otelení vyjádřeného v měsících a dnech,
d) dojitelnosti se provádí měřiči mléka schválenými mezinárodní organizací;6) zjišťuje se množství nadojeného mléka za dobu dojení a vyjadřuje se jako průměrný minutový výdojek,
e) masné užitkovosti se provádí
1. zjišťováním nebo stanovením
1.1. růstové schopnosti vážením živých zvířat ve stanovených časových obdobích, vyjádřené hmotností a průměrným denním přírůstkem za dané období,
1.2. jatečné hodnoty po ukončení testovacího období rozbouráním a vážením jatečně opracovaných těl a jejich částí a vyjádřená jejich podílem,
1.3. jakostních tříd jatečně opracovaných těl podle jednotné metody vyjádřené podílem jednotlivých tříd,
2. jednou metodou nebo kombinací více metod podle šlechtitelského programu jednotlivých plemen nebo typů
2.1. staniční zkouškou ve specializovaných testačních zařízeních,
2.2. polním testem prováděným v provozních podmínkách ve stájích chovatelů,
2.3. zatříděním jatečně opracovaných těl po porážce na jatkách,
f) zevnějšku se provádí metodou lineárního popisu, který vyjadřuje utváření daného znaku v době popisu v rámci možných biologických extrémů a hodnocením vybraných souhrnných ukazatelů,
g) průběhu porodu, včetně vícečetných porodů a ztrát telat provádějí chovatelé u posuzovaných zvířat a jejich potomstva pro potřeby kontroly užitkovosti.
(3) Zásady testování jednotlivých vlastností a znaků skotu jsou uvedeny v příloze č. 2 části I.
(4) Údaje, které zjišťují a evidují chovatel a oprávněná osoba při testování a posuzování skotu, jsou uvedeny v příloze č. 3 části I.
(5) Údaje zjišťované při testování a posuzování jsou podkladem pro odhad plemenné hodnoty pro jednotlivé vlastnosti a znaky uvedené v odstavci 1 . K odhadu plemenné hodnoty se používají postupy založené na matematických metodách, které umožňují nejvyšší dostupnou eliminaci negenetické složky fenotypové hodnoty a využívají dostupné informace o užitkovosti a znacích příbuzných zvířat.
(6) Oprávněné osoby předávají zjištěné a evidované údaje osobě pověřené vedením ústřední evidence písemně nebo pomocí elektronických médií v dohodnutých termínech.
(7) Osoba pověřená vedením ústřední evidence v součinnosti s uznaným chovatelským sdružením zveřejňuje
a) výsledky testování a posuzování mléčné užitkovosti u plemen mléčného a kombinovaného typu skotu nejméně jednou ročně,
b) výsledky testování a posuzování masné užitkovosti u plemen kombinovaného a masného typu nejméně jednou ročně,
c) výsledky odhadu plemenné hodnoty nejméně jednou ročně.
(8) Osoby uvedené v § 9 odst. 3 písm. a), b)a e) zákona hodnotí, vybírají a rozhodují o vhodnosti zařazení plemeníků do plemenitby, matek býků a plemenic pro účely kontroly dědičnosti
a) ve stanicích pro zkoušky vlastní užitkovosti býků,
b) na svodech plemeníků a plemenic, nebo
(9) Způsoby a kritéria hodnocení skotu jsou uvedeny v příloze č. 2 části I. Podrobné ukazatele pro hodnocení a výběr plemeníků a plemenic upravují šlechtitelské programy pro jednotlivá plemena a typy skotu.
(10) Doklad o výsledku výběru býků obsahuje
e) příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo chovatele,
f) příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo majitele,
g) údaje o hmotnosti a zevnějšku býka, popřípadě hodnocení růstové schopnosti,
h) výsledek výběru, v případě kladného výsledku určení pro inseminaci a přirozenou plemenitbu nebo pro přirozenou plemenitbu.
§ 13 Šlechtitelská činnost v chovu koní
a) u teplokrevných plemen koní šlechtěných na výkonnost v klasických disciplínách jezdeckého sportu před zápisem klisen a hřebců do plemenné knihy
4. výkonnost, jde-li o hřebce, u klisen pouze v případě absolvování výkonnostních zkoušek,
b) u koní chladnokrevných plemen, huculského koně a haflinga před zápisem klisen a hřebců do plemenné knihy
4. výkonnost, jde-li o hřebce chladnokrevných plemen a huculského koně, u klisen pouze v případě absolvování výkonnostních zkoušek,
c) u starokladrubského koně před zápisem do plemenné knihy
d) u anglického plnokrevníka a klusáka výkonnost,
e) u plemen koní, která nejsou uvedena pod písmeny a) až d) , vlastnosti uvedené ve šlechtitelském programu příslušného uznaného chovatelského sdružení.
a) plemenného typu, zevnějšku a mechaniky pohybu teplokrevných plemen koní šlechtěných na výkonnost v klasických disciplínách jezdeckého sportu, chladnokrevných plemen, huculského koně a haflinga se provádí bodovým systémem nebo lineárním popisem podle způsobu stanoveného šlechtitelským programem,
1. teplokrevných plemen koní šlechtěných na výkonnost v klasických disciplínách jezdeckého sportu se provádí při výkonnostních zkouškách plemenných koní nebo při testaci koní v klasických disciplínách jezdeckého sportu podle pravidel jezdeckého sportu vydávaných každoročně ve formě publikace Českou jezdeckou federací,
2. chladnokrevných plemen a huculského koně se provádí při výkonnostních zkouškách plemenných koní,
3. anglického plnokrevníka a klusáka se provádí při výkonnostních zkouškách formou dostihů podle dostihového řádu, který vydává uznané chovatelské sdružení,
c) plemenného typu, zevnějšku, mechaniky pohybu a výkonnosti starokladrubského koně se provádí při výkonnostních zkouškách klisen a hřebců, které obsahují
1. hodnocení zevnějšku a mechaniky pohybu,
4. zkoušku spolehlivosti v tahu v samotě.
(3) Provádí-li se testování a posuzování koní v klasických disciplínách jezdeckého sportu, formou dostihů, formou chovatelských přehlídek nebo chovatelských výstav (dále jen "soutěž"), nesmí podle pravidel jezdeckého spor tu, podle dostihového řádu nebo podle jiných soutěžních pravidel docházet k diskriminaci 6a) koní registrovaných v jiných členských státech Evropské unie nebo pocházejících z jiných členských států Evropské unie, a to zejména jde-li o kritéria pro přihlašování do soutěží, testování a posuzování koní v průběhu soutěží, peněžní výhry nebo jiné zisky, které mohou ze soutěží plynout. Toto ustanovení neplatí pro soutěže pořádané na testování vlastností koní zapsaných v určité plemenné knize, pro regionální šlechtitelské soutěže nebo pro soutěže tradičního nebo historického charakteru.
(4) Podíl z peněžní výhry nebo jiného zisku, které plynou ze soutěží, určený pro zachování, rozvoj nebo zkvalitnění chovu koní, nesmí překročit výši 20 %.
(5) Jsou-li součástí testování a posuzování antidopingové testy na průkaz dopingových látek7) a výsledek těchto testů je pozitivní, výsledek výkonnostní zkoušky se nezahrne do hodnocení zvířete.
(6) Uznaná chovatelská sdružení a oprávněné osoby vedou záznamy o výsle dcích testování a posuzování klisen a hřebců, které včetně seznamu 6b) soutěží uvedených v odstavci 3 větě poslední zasílají nejpozději do 3 1. ledna následujícího kalendářní ho roku osobě pověřené vedením ústřední evidence. Kopie záznamů jsou archivovány po dobu nejméně 5 let u příslušného uznaného chovatelského sdružení a oprávněné osoby.
(7) Výsledky testování a posuzování koní jsou zveřejňovány jednou ročně v elektronických médiích nebo v tisku.
(8) Podrobnosti pro hodnocení klisen a hřebců před zápisem do plemenné knihy stanovují uznaná chovatelská sdružení ve šlechtitelských programech pro jednotlivá plemena. U starokladrubského koně je podmínkou pro zápis klisen a hřebců do plemenné knihy úspěšné absolvování výkonnostních zkoušek podle odstavce 2 písm. c) .
(9) Hodnocení plemeníků málopočetných nebo dovezených plemen podle § 8 odst. 3 zákona se provádí posouzením dokladů o zápisu hřebce do plemenné knihy v zahraničí.
§ 14 Šlechtitelská činnost v chovu prasat
b) v prarodičovských (rozmnožovacích) chovech
a) reprodukčních vlastností se provádí zjišťováním
1. zapuštění a oprasení prasnice,
2. všech a z toho živě narozených selat a jejich pohlaví v jednotlivých vrzích,
3. počtu struků na levé a pravé straně u kanečků a prasniček ve šlechtitelských chovech, u prasniček v rozmnožovacích chovech,
4. počtu dochovaných selat ve věku 18 až 24 dní,
b) výkrmových vlastností a masné užitkovosti se provádí
1. metodou unifikovaného polního testu vlastní užitkovosti, přičemž se na živých zvířatech ve šlechtitelských chovech zjišťuje
1.1. průměrný denní přírůstek od narození,
1.2. průměrný denní přírůstek v období testu,
1.3. jatečná hodnota vyjádřená procentem libové svaloviny a výškou hřbetního tuku, měřená jednotnou přístrojovou technikou pracující na bázi ultrazvuku; jatečná hodnota jedince je ze zjištěných údajů odhadována zpravidla pomocí regresního počtu,
2. metodou staniční v testačních zařízeních, přičemž se zjišťuje
2.2. přírůstek v období testování zvířat,
2.3. spotřeba krmiva individuální, při testaci skupin spotřeba krmiva skupinová,
2.4. hmotnost testovaných prasat, hmotnost jatečných půlek, hmotnost hlavních masitých částí, popřípadě dalších částí jatečného těla a kvalita masa,
3. metodou základního polního testu výkrmových vlastností u prasniček v rozmnožovacích chovech, přičemž se zjišťuje průměrný denní přírůstek od narození do ukončení testu,
c) vybraných genetických znaků podle šlechtitelských programů jednotlivých plemen, kategorií a pohlaví se provádí laboratorně pomocí metod molekulární genetiky,
d) zevnějšku se provádí hodnocením znaků, které podmiňují projev užitkových vlastností nebo délku využití zvířete v plemenitbě, a to zejména
1. pohlavního výrazu a vyjádření sekundárních pohlavních znaků,
2. počtu, rozmístění a kvality struků,
3. utváření a funkčnosti končetin,
4. tělesného rámce, plemenného a užitkového typu.
(3) Zásady testování a posuzování jednotlivých vlastností a znaků prasat jsou uvedeny v příloze č. 2 části II.
(4) K odhadu plemenné hodnoty se používají postupy založené na matematických metodách, které umožňují nejvyšší možnou eliminaci negenetické složky fenotypové hodnoty a využívají dostupné informace o užitkovosti a znacích příbuzných zvířat ve šlechtitelských chovech. Základními jednotkami pro odhad plemenné hodnoty jsou jedinec a populace. Údaje zjištěné při posuzování a testování jsou podkladem pro odhad dílčí plemenné hodnoty jednotlivých znaků, která se odhaduje u
a) mateřských plemen nejméně pro
b) otcovských plemen nejméně pro
Dílčí plemenné hodnoty se integrují do celkové plemenné hodnoty.
(5) Údaje, které zjišťují a evidují chovatel a oprávněná osoba při testování a posuzování prasat, jsou uvedeny v příloze č. 3 části II.
(6) Oprávněné osoby předávají zjištěné a evidované údaje osobě pověřené vedením ústřední evidence v rozsahu, způsobem a v termínech stanovených v příloze č. 2 části II.
(7) Výsledky testování a posuzování a odhadu plemenné hodnoty jedinců v populaci prasat se zveřejňují v elektronických médiích, popřípadě tištěnými počítačovými výstupy zpravidla jednou týdně a vždy, když jsou k dispozici nové informace o užitkovosti jedince nebo jeho příbuzných.
§ 15 Šlechtitelská činnost v chovu ovcí a koz
a) u typu kombinovaného vlnařsko-masného
(3) Při testování a posuzování ovcí a koz se zjišťují a hodnotí
1. datum zapuštění nebo začátek připouštěcího období,
3. počet všech a z toho živě narozených mláďat a jejich pohlaví ve vrhu,
4. počet narozených a odchovaných mláďat na vrh a rok,
5. oplodnění a plodnost v % u plemenic a u stáda,
b) mléčná užitkovost dojných plemen ovcí a koz nejméně po dobu prvních tří laktací
2. obsah tuku, bílkovin, laktózy, popřípadě dalších složek,
3. dojitelnost ve stádech se strojním dojením,
1. živá hmotnost do 24 hodin po narození, ve 30 dnech u dojných plemen ovcí, ve 100 dnech u všech typů ovcí, v 70 dnech u všech typů koz,
2. průměrné denní přírůstky za sledované období,
1. hloubka a plocha zádového svalu a výška hřbetního tuku ultrazvukovým testem na živých zvířatech masných plemen ve 100 dnech věku,
2. zmasilost subjektivním posouzením kýty, hřbetu a plece hmatem,
3. jakostní zatřídění jatečně opracovaných trupů aparativní klasifikací; podrobný postup zjišťování jatečné hodnoty je uveden v příloze č. 2 částech III. a IV.,
4. hmotnost jatečně opracovaných trupů a procento jejich jednotlivých částí bouráním a vážením u poražených zvířat na jatkách po ukončení testovaného období,
e) produkce a kvalita vlny u ovcí a srsti u koz jako množství nastříhané potní vlny a množství potní srsti po stříži nebo po vyčesávání, bez hrubých nečistot, individuálně vážením za první kontrolní rok (12 měsíců); kvalita vlny i srsti se vyjadřuje subjektivním nebo laboratorním posouzením,
3. celkový vývin, harmonie tělesné stavby, utváření jednotlivých tělesných partií, pevnost hřbetu, postoj končetin a spěnky v pohybu i v klidu, vzhledem k věku a živé hmotnosti.
(4) Zásady testování a posuzování jednotlivých vlastností a znaků ovcí a koz jsou uvedeny v příloze č. 2 částech III. a IV.
(5) K odhadu plemenné hodnoty se používají postupy založené na matematických metodách, které umožňují nejvyšší možnou eliminaci negenetické složky fenotypové hodnoty a využívají dostupné informace o užitkovosti a znacích příbuzných zvířat. Základními jednotkami pro odhad plemenné hodnoty jsou jedinec a populace. Údaje zjišťované při testování a posuzování jsou podkladem pro odhad plemenné hodnoty pro jednotlivé vlastnosti a znaky uvedené v odstavci 1 .
(6) Údaje, které zjišťují a evidují chovatel a oprávněná osoba při testování a posuzování ovcí a koz, jsou uvedeny v příloze č. 3 části III.
(7) Výsledky testování a posuzování a odhady plemenné hodnoty ovcí a koz se zveřejňují nejméně jednou ročně.
(8) Uznaná chovatelská sdružení hodnotí, vybírají a rozhodují o vhodnosti zařazení plemeníků do plemenitby a matek plemeníků a plemenic pro účely kontroly dědičnosti na nákupních trzích, popřípadě ve stájích chovatelů podle odstavce 3 písm. f) . Podrobné ukazatele pro hodnocení a výběr plemeníků a plemenic určují šlechtitelské programy uznaných chovatelských sdružení.
(9) Doklad o výsledku výběru plemeníků a jejich spermatu obsahuje
a) datum a místo konání výběru,
b) identifikační ušní číslo, datum narození, plemenou příslušnost,
d) příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo chovatele,
f) příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo nabyvatele.
§ 16 Šlechtitelská činnost v chovu plemenné drůbeže
(1) U všech plemen drůbeže se sledují
a) reprodukční vlastnost - líhnivost z vložených násadových vajec,
c) exteriérové znaky, které jsou hodnoceny podle bodové stupnice na základě stanovených standardů jednotlivých plemen, přičemž se hodnotí
1. plemenný typ, rámec a pohlavní výraz,
6. konstituce, stavba kostry a kondice.
(2) U jednotlivých užitkových typů šlechtěné drůbeže ve velkochovech se sledují
Tyto vlastnosti a znaky se hodnotí podle vlastních šlechtitelských a hybridizačních programů. K odhadu plemenné hodnoty se používají postupy založené na matematických metodách, které umožňují nejvyšší dostupnou eliminaci negenetické složky fenotypové hodnoty a využívají dostupné informace o užitkovosti a znacích příbuzných zvířat.
(3) Výsledky hybridizace a testace kombinační návaznosti linií a populací drůbeže uvedené v odstavci 2 jsou podkladem pro výběr nejvhodnějších finálních hybridů. Postupy testování finálních hybridů drůbeže jsou uvedeny v příloze č. 1 části II.
(4) Záznamy o užitkovosti a hodnocení jednotlivých vlastností a znaků v plemenných a prarodičovských chovech drůbeže uvedené v odstavci 1 vedou chovatelé a jednou ročně je kontroluje šlechtitel uznaného chovatelského sdružení.
(5) Výsledky testování a posuzování a odhady plemenné hodnoty v chovu drůbeže se zveřejňují nejméně jednou ročně formou publikace uznaného chovatelského sdružení, které vede plemenářskou evidenci.
§ 17 Šlechtitelská činnost v chovu běžců
4. popis a hodnocení zevnějšku,
(2) Při testování a posuzování se zjišťuje a hodnotí z
6. u samic věk snesení prvního vejce,
7. u samců věk pohlavní dospělosti,
b) výkrmových vlastností a výtěžnosti masa a kůže
1. průměrný denní přírůstek od narození,
2. jatečná hodnota měřená páskovou mírou a vyjádřená obvodem trupu, délkou trupu a obvodem stehna,
3. plocha kůže měřená páskovou mírou na obvodu trupu,
c) popisu a hodnocení zevnějšku, zejména u znaků, které podmiňují projev užitkových vlastností a dobu využití zvířete v plemenitbě
2. utváření a funkčnost končetin,
(3) Posuzování vhodnosti zařazení plemeníků do plemenitby a plemenic do šlechtitelského, popřípadě prarodičovského chovu se provádí jako
a) základní hodnocení typu, konstituce a zevnějšku při základním výběru, kdy se hodnotí ukazatele podle odstavce 2 písm. c) ,
b) hodnocení rodičů příští generace plemeníků a plemenic lineárním popisem vybraných tělesných partií a znaků.
Za každý ukazatel je jedinec ohodnocen odpovídajícím počtem bodů a zařazen do tříd podle celkového součtu bodů.
(4) Základní postupy testování a posuzování, hodnocení a výběru plemeníků a plemenic běžců jsou uvedeny v příloze č. 2 části V.
(5) Údaje zjištěné při testování a posuzování jsou podkladem pro odhad plemenné hodnoty. Základními jednotkami pro odhad plemenné hodnoty jsou jedinec a populace. K odhadu plemenné hodnoty jednotlivých znaků se používají postupy založené na matematických metodách, které umožňují nejvyšší možnou eliminaci negenetické složky fenotypové hodnoty a využívají dostupné informace o užitkovosti a znacích příbuzných zvířat.
(6) Údaje, které zjišťují a evidují chovatel a oprávněné osoby při testování a posuzování běžců, jsou uvedeny v příloze č. 3 části IV.
(7) Zjištěné údaje evidují chovatelé a oprávněné osoby v základní evidenci, jejíž rozsah je uveden v příloze č. 2 části V.
(8) Oprávněná osoba předává údaje uvedené v odstavci 5 osobě pověřené vedením ústřední evidence nejméně jednou měsíčně. Výsledky testování a posuzování a odhady plemenné hodnoty se zveřejňují prostřednictvím elektronických médií, popřípadě tištěnými počítačovými výstupy nejméně jednou ročně.
§ 18 Šlechtitelská činnost v chovu ryb
(1) U plemenných ryb se sledují nejméně u 33 kusů v populaci
b) plastické znaky v tržní hmotnosti,
c) reprodukční vlastnosti u vytíraných ryb,
Uvedené znaky a vlastnosti jsou specifikovány v příloze č. 2 části VI.
(2) Výkonnost plemen, linií a populací se zjišťuje testováním meziplemenných kříženců. Podmínkou zařazení výchozích plemen do schématu křížení je určení genetické vzdálenosti a individuální značení mlíčáků a jikernaček.
(3) Záznamy o vlastnostech a znacích podle způsobu testování a posuzování vede chovatel.
(4) Plemenná hodnota se odhaduje pro znaky uvedené v odstavci 1 v každém plemenném chovu. Podmínkou zařazení plemene do testace pro odhad plemenné hodnoty je určení genetické vzdálenosti mezi plemeny a individuální značení plemeníků a plemenic.
(5) Plemenná hodnota se odhaduje u celého plemene podle nejméně 25 mlíčáků a 15 jikernaček z nejméně 120 kusů pohlavně dospělých individuálně označených plemeníků a plemenic. Reprodukční vlastnosti se odhadují u plemeníků a plemenic nejméně jednou za období po zařazení do plemene.
(6) Zásady testování a posuzování jednotlivých znaků a odhadu plemenné hodnoty plemenných ryb jsou uvedeny v příloze č. 2 části VI.
(7) Výsledky zveřejňuje uznané chovatelské sdružení vždy při zařazování nové generace plemeníků formou publikace nebo v periodickém tisku.
(8) Hodnocení a výběr plemeníků, plemenic a hejn ryb se provádí jednou za generaci podle vlastní užitkovosti nebo podle užitkovosti potomstva při dosažení tržní hmotnosti; sleduje se procento přežití a dosažená individuální hmotnost.
§ 19 Šlechtitelská činnost v chovu včel
d) genetický přenos uvedených vlastností a znaků ve vztahu k matkám.
Trubci se hodnotí podle jejich matek.
(2) Testování a posuzování se provádí stanovením užitkovosti matek na základě užitkovosti celého včelstva.
(3) Kontrola dědičnosti se provádí posouzením opakovatelnosti výkonů matek v jednotlivých užitkových letech, sledováním výkonu matek-sester a sledováním výkonu potomstva.
(4) Evidence matek pro hodnocení dědičnosti se zajišťuje na rodokmenových kartách.
(5) Zásady testování a posuzování a hodnocení v chovu včel jsou uvedeny v příloze č. 2 části VII.
ODDÍL 5 PLEMENNÉ KNIHY
(K § 9 ODST. 5 ZÁKONA
Plemenné knihy pro každé plemeno skotu, koní, prasat, ovcí, koz a běžců se vedou formou počítačové databáze, popřípadě písemnou formou.
(1) Plemenné knihy obsahují hlavní oddíl, do kterého se zapisují samčí a samičí zvířata a jejich potomstvo, pokud
a) jejich rodiče a nejméně prarodiče, s výjimkou chovu běžců, byli zapsáni do plemenné knihy stejného plemene nebo do plemenné knihy stejného plemene vedené v zahraničí, u koní také zušlechťujících plemen stanovených řádem plemenné knihy, popřípadě byli zapsáni do plemenné knihy jiných plemen podle šlechtitelského programu příslušného uznaného chovatelského sdružení,
b) jsou označena způsobem umožňujícím jejich identifikaci,
(2) Hlavní oddíl plemenné knihy lze členit na jednotlivá oddělení podle dosažené užitkovosti, popřípadě podle jiných kritérií.
(3) Obsahuje-li plemenná kniha vedle hlavního oddílu přípravný oddíl, zapisují se do něj samičí zvířata, u běžců i samčí, která nesplňují některou z podmínek pro zápis do hlavního oddílu plemenné knihy a která
a) jsou označena způsobem umožňujícím jejich identifikaci,
b) vykazují typické znaky plemene, nebo
c) jsou produktem křížení schváleného příslušným uznaným chovatelským sdružením, s výjimkou chovu koní.
(4) Podrobnější způsob členění plemenných knih stanoví v řádech plemenných knih příslušná uznaná chovatelská sdružení v souladu s § 22 .
§ 22 Požadavky na obsah řádů plemenných knih
(1) Řády plemenných knih, jimiž se rozumí pravidla pro vedení plemenných knih, stanoví
a) formu vedení plemenné knihy,
b) způsob členění plemenné knihy,
c) podmínky pro registraci chovů v plemenné knize,
d) požadavky na zápis zvířat a jejich potomstva do jednotlivých oddílů a oddělení plemenné knihy,
e) způsob identifikace plemenných zvířat,
f) podmínky pro vystavování dokladů o původu plemenných zvířat a způsob jejich vystavování,
i) systém kontroly dodržování řádu plemenné knihy.
(2) Řády plemenných knih pro jednotlivá plemena koní obsahují také podmínky stanovené v původní plemenné knize vedené pro příslušné plemeno v zahraničí.
ODDÍL 6 PLEMENÁŘSKÉ EVIDENCE
(K § 10 ODST. 3 ZÁKONA
§ 23 Plemenářská evidence plemenné drůbeže
(1) Plemenářská evidence plemenné drůbeže obsahuje
a) záznamy o původu jednotlivých plemenných zvířat,
b) záznamy o reprodukci a užitkovosti,
c) jde-li o užitkové typy šlechtěné drůbeže ve velkochovech,
1. záznamy o původu prarodičovských a rodičovských hejn,
2. záznamy o počtu drůbeže v kmenech a počtu drůbeže zařazené do individuální kontroly snášky,
3. záznamy o počtu rodokmenově vylíhnutých a označených mláďat zastavených do plemenného odchovu.
(2) Záznamy obsažené v plemenářské evidenci se pořizují na základě identifikace plemenné drůbeže křídelními čísly, popřípadě nánožními kroužky určenými uznaným chovatelským sdružením pro jednotlivá plemena.
§ 24 Plemenářská evidence plemenných ryb
Plemenářská evidence plemenných ryb obsahuje
a) výsledky testů meziplemenných kříženců,
b) výsledky užitkovosti mlíčáků a jikernaček,
podle jednotlivých ukazatelů uvedených v příloze č. 2 části VI.
§ 25 Plemenářská evidence včel
(1) Plemenářská evidence včel se vede na základě označování matek ve šlechtitelských chovech a evidování matek v rodokmenové kartě podle evidenčních čísel.
(2) Systém plemenářské evidence včel je uveden v příloze č. 2 části VII.
(3) Původ plemenných včel se prokazuje evidenčním lístkem, jehož popis je uveden v příloze č. 2 části VII.
ODDÍL 7 OBSAH POTVRZENÍ O PŮVODU PLEMENNÝCH ZVÍŘAT
(K § 11 ODST. 5 ZÁKONA
§ 26 Potvrzení o původu plemenných zvířat
(1) Potvrzení o původu plemenných zvířat obsahuje
a) název a sídlo osoby, která vede plemennou knihu nebo plemenářskou evidenci příslušného plemene,
b) registrační číslo plemenného zvířete v plemenné knize nebo v plemenářské evidenci,
d) identifikační číslo plemenného zvířete,
e) datum narození plemenného zvířete, u ryb vykulení,
g) pohlaví plemenného zvířete,
h) příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo chovatele, v jehož chovu se plemenné zvíře narodilo,
i) příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo majitele,
j) oboustranný původ nejméně do dvou generací předků, u býků, u anglického plnokrevníka a klusáka původ do tří generací předků, u ostatních koní původ do čtyř generací předků, u běžců nejméně otce a matku,
k) výsledky testování a posuzování nebo odhadu plemenné hodnoty zvířete, popřípadě obou rodičů a prarodičů; tyto údaje lze k potvrzení o původu přiložit na samostatném dokladu,
l) laboratorní číslo, pod kterým je plemenné zvíře vedeno v databázi oprávněné osoby při ověřování původu nebo stanovování genetického typu; tento údaj lze k potvrzení o původu přiložit na samostatném dokladu,
m) datum vystavení potvrzení o původu,
n) podpis osoby oprávněné jednat jménem uznaného chovatelského sdružení, které potvrzení o původu vydalo, popřípadě jeho razítko.
(2) Požadavek na obsah potvrzení o původu uvedený v odstavci 1 písm. i) neplatí pro koně narozené po 31. prosinci 1997; požadavek na obsah potvrzení o původu uvedený v odstavci 1 písm. k) platí pro koně přiměřeně.
(3) U anglického plnokrevníka se za potvrzení o původu považuje průkaz totožnosti koně, pokud splňuje požadavky na obsah potvrzení o původu uvedené v odstavci 1 a 2 .
§ 27 Potvrzení o původu plemenné drůbeže
(1) Potvrzení o původu čistokrevné plemenné drůbeže obsahuje
b) evidenční číslo plemenného zvířete v plemenářské evidenci,
e) příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo chovatele,
f) příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo majitele,
g) původ ze strany otce do tří generací předků, ze strany matky do dvou generací po linii otců,
h) datum vystavení potvrzení o původu,
i) podpis osoby oprávněné jednat jménem uznaného chovatelského sdružení, které potvrzení o původu vydalo, popřípadě jeho razítko.
(2) Potvrzení o původu užitkových typů šlechtěné drůbeže ve velkochovech obsahuje
a) příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo chovatele, který realizuje plemenitbu šlechtitelského programu, z jehož chovu násadová vejce nebo plemenná drůbež pochází,
b) způsob identifikace násadových vajec nebo plemenné drůbeže,
c) počet násadových vajec nebo počet plemenné drůbeže podle pohlaví,
d) stáří násadových vajec, věk plemenné drůbeže v den vystavení potvrzení o původu,
e) název a označení násadových vajec nebo plemenné drůbeže,
f) stupeň množení násadových vajec nebo plemenné drůbeže,
g) příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo kupujícího,
h) datum vystavení potvrzení o původu,
i) podpis osoby oprávněné jednat jménem uznaného chovatelského sdružení, které potvrzení o původu vydalo, popřípadě jeho razítko.
(3) Potvrzení o původu užitkových typů šlechtěné drůbeže ve velkochovech se vydává na jednu kombinaci křížení hromadně pro celé hejno.
§ 28 Potvrzení o původu plemenných ryb
Potvrzení o původu plemenných ryb obsahuje kromě údajů uvedených v § 26 odst. 1 datum výtěru a diagnostické znaky uvedené v příloze č. 2 části VI.
ODDÍL 8 OVĚŘOVÁNÍ A OSVĚDČOVÁNÍ PŮVODU A STANOVOVÁNÍ GENETICKÉHO TYPU PLEMENNÝCH
ZVÍŘAT
(K § 12 ODST. 7 ZÁKONA
§ 29 Náležitosti osvědčení o ověření původu nebo stanovení genetického typu
(1) Osvědčení o ověření původu nebo stanovení genetického typu obsahuje
a) laboratorní číslo, pod kterým je plemenné zvíře vedeno v databázi oprávněné osoby,
c) výsledek ověření původu nebo stanovení genetického typu podle odstavce 2 .
(2) Výsledek ověření původu nebo stanovení genetického typu se vyjadřuje slovy
a) "původ souhlasí s uvedenými rodiči", pokud kombinace genetických typů rodičů je kompatibilní s genetickým typem potomka,
b) "původ nesouhlasí s uvedenými rodiči", pokud kombinace genetických typů rodičů je nekompatibilní s genetickým typem potomka, a to
1. "původ nesouhlasí s uvedenými rodiči - nesouhlasí otec",
2. "původ nesouhlasí s uvedenými rodiči - nesouhlasí matka",
3. "původ nesouhlasí s uvedenými rodiči - nesouhlasí oba rodiče", nebo
4. "původ nesouhlasí s uvedenými rodiči - nelze určit, který z rodičů nesouhlasí",
c) "původ souhlasí s otcem uvedeným na prvním místě za předpokladu správné matky", pokud bylo udáno více možných otců a všichni byli vyloučeni až na jednoho, který se uvede na prvním místě,
d) "původ nelze ověřit", pokud není k dispozici genetický typ jednoho nebo obou rodičů (u plemenných ryb rodičovských hejn) a nebo z více udaných možných otců, nelze vyloučit dva a více otců,
e) "základní testace" potvrzení, že genetický typ zvířete, u plemenných ryb testovaného hejna, byl zahrnut do databáze genetických typů vedených oprávněnou osobou s cílem umožnit ověření původu jeho potomků.
(3) Požádají-li o to osoby uvedené v § 12 odst. 4 zákona, vystaví oprávněná osoba kartu genetického typu zvířete obsahující základní identifikační údaje o zvířeti, jeho genetický typ a identifikační údaje oprávněné osoby, která kartu vystavila. Karta se může na základě žádosti osob podle § 12 odst. 4 zákona vystavovat také v anglickém jazyce pro mezinárodní spolupráci při vedení evidence zvířat, pro kontrolu původu a identifikaci dovezených i vyvezených zvířat, inseminačních dávek, embryí a vaječných buněk. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na chovatele anglického plnokrevníka a klusáka.
(4) Původ a genetický typ skotu, koní, prasat, ovcí, koz, drůbeže a běžců se ověřuje vylučovací metodou pomocí krevních skupin, biochemických polymorfních znaků nebo určující metodou pomocí mikrosatelitů.
(5) Původ plemenných ryb se ověřuje molekulárně genetickou analýzou, a to zejména analýzou polymorfních proteinových znaků; při jejich nízké vypovídací schopnosti se použije analýza mitochondriální nebo jaderné deoxyribonukleové kyseliny (DNA), ve speciálních případech analýza ploidie nebo chromozomová analýza.
(6) Původ a genetický typ včelích matek se ověřuje na základě morfologického rozboru jedné dochované generace (nejméně 50 dělnic). U plemeniva a spermatu se posuzuje potomstvo první dochované generace. Naměřené hodnoty se zpracovávají metodou shlukové analýzy.
ODDÍL 9 VYJMENOVANÁ HOSPODÁŘSKÁ ZVÍŘATA, Z JEJICHŽ CHOVŮ MOHOU BÝT ŠLECHTITELSKÉ
CHOVY UZNÁVÁNY, A POŽADAVKY NA KVALITU ZVÍŘAT ZAŘAZOVANÝCH DO ŠLECHTITELSKÝCH
CHOVŮ
(K § 13 ODST. 6 ZÁKONA
§ 30 Vyjmenovaná hospodářská zvířata, z jejichž chovů mohou být šlechtitelské chovy uznávány
(1) Šlechtitelské chovy jsou uznávány pro druhy, popřípadě plemena vyjmenovaných hospodářských zvířat, pro která je v České republice vedena plemenná kniha nebo plemenářská evidence a pokud je využití šlechtitelského chovu zakotveno ve šlechtitelském programu daného plemene.
(2) Jako šlechtitelské jsou uznávány chovy
a) které jsou registrované v příslušné plemenné knize nebo plemenářské evidenci,
b) v nichž se uplatňují postupy stanovené šlechtitelským programem uznaného chovatelského sdružení,
c) chovají samičí zvířata, která
1. vykazují typické znaky svého plemene,
2. dosahují hodnoty jednotlivých ukazatelů užitkovosti a plemenné hodnoty stejné nebo vyšší, než je průměr populace v rozhodném období,
(3) Kromě náležitostí uvedených v § 13 odst. 4 zákona předloží chovatel k žádosti o uznání šlechtitelského chovu přehled o
a) počtu a užitkovosti plemeníků a plemenic v chovu,
b) šlechtitelském programu a opatřeních prováděných v chovu,
§ 31 Požadavky na kvalitu zvířat zařazovaných do šlechtitelského chovu
Požadavky na kvalitu zvířat ve šlechtitelských chovech a podmínky pro jejich uznání v závislosti na stupni vývoje druhu, popřípadě plemene stanovuje šlechtitelský program příslušného uznaného chovatelského sdružení.
ODDÍL 10 GENETICKÉ ZDROJE
(K § 14 ODST. 2 ZÁKONA
§ 32 Plemena zařazená do genetických zdrojů
Do genetických zdrojů jsou zařazena
a) u skotu: česká červinka, český strakatý skot,
b) u prasat: přeštické černostrakaté,
c) u koní: starokladrubský kůň, českomoravský belgický kůň, slezský norik, huculský kůň,
d) u ovcí: šumavská ovce, valaška,
e) u koz: bílá a hnědá krátkosrstá koza,
f) u drůbeže: česká slepice zlatě kropenatá a česká husa,
g) u ryb ve schválených formách a liniích: kapr obecný, pstruh duhový, pstruh obecný ve schválených formách, síh severní maréna, síh peleď, lín obecný, sumec velký ve schválených formách, jeseter malý, vyza velká,
h) u včel: včela medonosná kraňská.
§ 33 Osoby pro zpracovávání a zajišťování programu uchování genetických zdrojů a obsah těchto programů
(1) Programy uchování genetických zdrojů zpracovává a zajišťuje Výzkumný ústav živočišné výroby Praha 10-Uhříněves - Národní referenční středisko uchování a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat.
(2) Programy podle odstavce 1 se zpracovávají pro jednotlivá plemena vyjmenovaných hospodářských zvířat a obsahují
b) předpokládané finanční náklady,
c) formou souhrnné výroční zprávy každoroční vyhodnocení projektu, včetně zhodnocení finančních nákladů vynaložených za uplynulý kalendářní rok.
ODDÍL 11 STÁTNÍ REGISTR PLEMENÍKŮ
(K § 15 ODST. 3 ZÁKONA
§ 34 Způsob vedení státního registru plemeníků
(1) Státní registr plemeníků (dále jen "státní registr") se vede podle druhů a plemen vyjmenovaných hospodářských zvířat; člení se podle typů, linií a způsobů plemenitby.
(2) Státní registr se vede počítačovou formou jako zvláštní databáze ústřední evidence.
(3) Způsoby označování plemeníků ve státním registru a údaje evidované ve státním registru jsou uvedeny v příloze č. 4.
ODDÍL 12 INSEMINAČNÍ STANICE
(K § 16 ODST. 4 ZÁKONA
§ 35 Technologické a hygienické postupy získávání, posuzování a zpracování spermatu, uchovávání a výdeje inseminačních dávek [K § 16 odst. 4 písm. a) zákona]
(1) Odběr, posuzování, zpracování a uchování spermatu lze provádět výlučně na místech k tomu určených při dodržení hygienických a bezpečnostních podmínek.
(2) U odebraného spermatu se posuzuje soubor vlastností charakterizujících jeho kvalitu, zdravotní nezávadnost, možnosti ředění a způsobilost k použití.
(3) Inseminační dávky lze uchovávat a vydávat jen v místnostech k tomu určených, oddělených od ostatních provozů a při dodržení hygienických a technologických podmínek.
(4) Podrobné hygienické a technologické postupy získávání, posuzování a zpracování spermatu, uchovávání a výdeje inseminačních dávek specifické pro jednotlivé druhy zvířat jsou uvedeny v příloze č. 5 částech I. až IV.
§ 36 Požadavky na kvalitu a identifikaci spermatu a inseminačních dávek [K § 16 odst. 4 písm. b) zákona]
(1) Osoba oprávněná k provozování inseminační stanice provádí kontrolu kvality vydávaného spermatu a vydává inseminační dávky, které splňují požadavky uvedené v příloze č. 5 částech I. až IV.
(2) Obaly inseminačních dávek musí být označeny způsobem, který umožňuje identifikovat plemeníka-dárce spermatu a uvádí informace uvedené v příloze č. 5 částech I. až IV.
(3) Požadavky na kvalitu spermatu a způsob označování obalu inseminačních dávek pro jednotlivé druhy zvířat jsou uvedeny v příloze č. 5 částech I. až IV.
§ 37 Požadavky na technické vybavení inseminační stanice a odběrového místa [K § 16 odst. 4 písm. c) zákona]
(1) Inseminační stanice musí mít fyzicky oddělené
a) prostory provozně-administrativní včetně sociálního a hygienického zařízení s funkcí hygienické smyčky,
b) prostory pro ustájení plemeníků s možností izolace karantenovaných a nemocných zvířat,
c) místnost pro odběr nebo venkovní připouštědlo,
d) prostory pro čištění, dezinfekci a sterilizaci pomůcek a zařízení,
e) laboratoř pro posuzování a zpracování spermatu a výrobu inseminačních dávek,
f) prostory pro uchovávání a výdej inseminačních dávek.
(2) Dispoziční řešení inseminační stanice musí omezovat kontakt plemeníků s jinými zvířaty. Technické a přístrojové vybavení jednotlivých provozů inseminační stanice specifické pro jednotlivé druhy vyjmenovaných hospodářských zvířat je uvedeno v příloze č. 5 částech I. až IV.
(3) V případě, že inseminační stanice slouží k produkci čerstvého spermatu kanců pro inseminaci vlastních plemenic, prostory a vybavení inseminační stanice musí splňovat požadavky uvedené v příloze č. 5 části III. písm. C odst. 2.
(4) Odběrová místa k získávání spermatu musí splňovat požadavky uvedené v odstavci 1 písm. b) a c). Hodnocení a zpracování spermatu se provádí na inseminační stanici.
§ 38 Obsah a způsob vedení evidence a předávání údajů osobě pověřené vedením ústřední evidence [K § 16 odst. 4 písm. d) zákona]
(1) Provozovatel inseminační stanice vede evidenci o
a) jednotlivých plemenících po celou dobu jejich působnosti na inseminační stanici a odběrovém místě,
b) odběru, produkci, hodnocení a zpracování spermatu a výrobě inseminačních dávek,
c) výdeji inseminačních dávek, pro který vystavuje výdejový doklad.
(2) Evidenci podle odstavce 1 uchovává provozovatel inseminační stanice po dobu nejméně 5 let od vyřazení plemeníka ze stanice, s výjimkou průvodního listu skotu a průkazu koně.
(3) Podrobný obsah evidence vedené na inseminační stanici, údajů předávaných osobě pověřené vedením ústřední evidence, způsob a termíny předávání jsou uvedeny v příloze č. 5 částech I. až IV.
ODDÍL 13 INSEMINACE SKOTU, KONÍ, PRASAT, OVCÍ, KOZ A BĚŽCŮ
(K § 17 ODST. 2 ZÁKONA Č. 15
§ 39 Technologické a hygienické postupy při inseminaci a skladování inseminačních dávek [K § 17 odst. 2 a odst. 5 písm. a) zákona]
(1) K inseminaci plemenic lze použít pouze sperma, které splňuje kvalitativní a zdravotní podmínky podle přílohy č. 5 částí I. až IV.
(2) Do inseminace mohou být zapojeny jen plemenice, které jsou označeny podle § 22 zákona.
(3) Před vlastním úkonem inseminace oprávněná osoba posoudí záznamy o reprodukci plemenice a vyšetří stav jejích pohlavních orgánů. Z inseminace vyloučí plemenice mimo říji, neoznačené a s příznaky onemocnění a informuje o tom chovatele.
(4) Požadavky na technologické a hygienické postupy při inseminaci a skladování inseminačních dávek specifické pro jednotlivé druhy vyjmenovaných hospodářských zvířat jsou uvedeny v příloze č. 5 částech I. až IV.
§ 40 Požadavky na technické vybavení pro provádění inseminace [K § 17 odst. 5 písm. b) zákona]
(1) Všechny předměty, které přicházejí do styku se spermatem nebo pohlavními orgány plemenice, musí být sterilní a musí být dezinfikovány.
(2) Požadavky na technické vybavení pro provádění inseminace jsou uvedeny v příloze č. 5 částech I. až IV.
§ 41 Obsah a způsob vedení záznamů o inseminaci a jejich předávání osobě pověřené vedením ústřední evidence[K § 17 odst. 5 písm. c) zákona]
(1) Na každou plemenici zapojenou do inseminace se vystavuje doklad, do kterého zaznamenávají chovatelé a osoby oprávněné k provádění inseminace údaje uvedené v příloze č. 5. Součástí dokladu jsou také záznamy o zdravotním stavu podle zvláštního právního předpisu.8) Toto ustanovení neplatí pro chov koní.
(2) Požadavky na vedení evidence jednotlivých druhů vyjmenovaných hospodářských zvířat, na údaje předávané chovateli a osobě pověřené vedením ústřední evidence a způsob jejich zpracování a zveřejňování jsou uvedeny v příloze č. 5 částech I. až IV.
§ 42 Podmínky pro zabezpečení řádného a bezpečného provádění inseminace [K § 17 odst. 5 písm. d) zákona]
(1) Pro zabezpečení řádného a bezpečného vyšetření plemenice a provádění inseminace musí chovatel zabezpečit
a) pro osobu oprávněnou k provádění inseminace
1. oddělené prostory zejména pro uložení pomůcek, oděvu,
3. doklad pro záznamy o inseminaci podle přílohy č. 5 částí I. až IV.,
b) oddělení plemenic od stáda při volném nebo skupinovém ustájení,
c) fixaci plemenic při inseminaci,
d) na požádání pomoc při vlastním úkonu inseminace a vyšetření plemenice.
(2) Další požadavky na zabezpečení řádného a bezpečného provádění inseminace jsou uvedeny v příloze č. 5 částech I. až IV.
ODDÍL 14 STŘEDISKA PRO PŘENOS EMBRYÍ
(K § 18 ODST. 1 ZÁKONA Č. 15
§ 43 Technologické a hygienické postupy získávání, kultivace a uchovávání embryí, vaječných buněk a přenosu embryí [K § 18 odst. 4 písm. a) zákona]
(1) K získávání a přenosu embryí lze používat zvířata, která podle výsledků vyšetření splňují podmínky stanovené zvláštním právním předpisem.9)
(2) Embrya musí být ošetřena způsobem vylučujícím přenos chorob a nákaz.
(3) Technologické a hygienické postupy získávání, kultivace a uchovávání embryí, vaječných buněk a přenosu embryí jsou uvedeny v příloze č. 6 části I.
§ 44 Požadavky na kvalitu a identifikaci embryí a vaječných buněk [K § 18 odst. 4 písm. b) zákona]
(1) Posouzení kvality embryí k přenosu provádějí střediska pro přenos embryí bezprostředně po jejich získání a zatřiďují je do kvalitativních skupin. Embrya, která nesplňují předpoklady pro úspěšný přenos, se z dalšího použití vylučují.
(2) Obaly embryí a vaječných buněk se označují tak, aby bylo možno identifikovat dárkyni a otce embrya, plemeno, kód střediska pro přenos embryí, datum získání a počet embryí v obalu.
(3) Postupy hodnocení kvality embryí a vaječných buněk jsou uvedeny v příloze č. 6 části II.
§ 45 Požadavky na technické vybavení střediska pro přenos embryí [K § 18 odst. 1 a odst. 4 písm. c) zákona]
(1) Všechny nástroje, pomůcky a média, které přicházejí do styku s embryi a vaječnými buňkami, musí být sterilní a musí být uzpůsobeny tak, aby se omezila možnost sekundární kontaminace.
(2) Požadavky na technické a přístrojové vybavení střediska pro přenos embryí jsou uvedeny v příloze č. 6 části III.
§ 46 Obsah a způsob vedení záznamů a jejich předávání osobě pověřené vedením ústřední evidence[K § 18 odst. 4 písm. d) zákona]
Záznamy o získávání a hodnocení embryí a jejich přenosu, způsob a termíny jejich předávání osobě pověřené vedením ústřední evidence jsou uvedeny v příloze č. 6 části IV.
§ 47 Podmínky pro zabezpečení řádného a bezpečného provádění přenosu embryí [K § 18 odst. 4 písm. e) zákona]
Pro zabezpečení řádného a bezpečného provádění přenosu embryí musí chovatel zabezpečit
1. oddělený prostor zejména pro uložení pomůcek, oděvů,
4. místnost ke zpracování výplachů, hodnocení a ošetření embryí,
5. fixaci dárkyň při výplachu,
1. oddělený prostor zejména pro uložení pomůcek, oděvů,
2. oddělení příjemkyň od stáda při volném nebo skupinovém ustájení,
3. fixaci příjemkyň při přenosu embryí,
4. pomoc při vlastním přenosu embryí.
ODDÍL 15 PŘIROZENÁ PLEMENITBA
(K § 19 ODST. 4 ZÁKONA
§ 48 Rozsah záznamů a způsob jejich předávání osobě pověřené vedením ústřední evidence
(1) V chovu skotu hlásí chovatel zapuštění býkem formou "inseminačního výkazu" podle přílohy č. 5 části I. písm. G bodu 3, pokud je známo přesné datum zapouštění. Působí-li býk volně ve stádě, vyplňuje chovatel "hlášení o působnosti býka v přirozené plemenitbě", které zasílá osobě pověřené vedením ústřední evidence skotu do jednoho měsíce po skončení působení býka v přirozené plemenitbě, s vyznačením začátku a konce působení býka v přirozené plemenitbě.
(2) Rozsah záznamů a způsob jejich předávání v chovu koní je uveden v příloze č. 5 části II.
(3) Osoba pověřená vedením ústřední evidence v chovu prasat, ovcí a koz přejímá, zpracovává a vyhodnocuje údaje o přirozené plemenitbě pouze na základě žádosti chovatele, jemuž předává vyhodnocené údaje v dohodnutých termínech a za smluvních podmínek.
ODDÍL 16 NÁKUP A PRODEJ VYJMENOVANÝCH HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT A JEJICH PLEMENNÉHO
MATERIÁLU
(K § 21 ODST. 10 ZÁKONA
§ 49 Náležitosti průvodního listu dováženého spermatu, embryí a vaječných buněk [K § 21 odst. 10 písm. a) zákona]
(1) Průvodní list doprovází inseminační dávky, embrya nebo vaječné buňky nakupované od každého chovatele v jiné zemi.
(2) Průvodní list podle odstavce 1 se vystaví pro každého odběratele samostatně; tento průvodní list obsahuje údaje uvedené v příloze č. 7 částech I. až IV.
§ 50 Vedení záznamů o prodeji a jejich rozsah [K § 21 odst. 10 písm. b) zákona]
(1) Záznamy o prodeji plemenných zvířat, inseminačních dávek, embryí, vaječných buněk a včel obsahují údaje uvedené v průvodních listech podle přílohy č. 7.
(2) Záznamy o prodeji plemenné drůbeže a násadových vajec obsahují
b) počet prodaných nebo nakoupených zvířat nebo násadových vajec,
(3) Záznamy o prodeji inseminačních dávek mimo inseminační stanici se vedou formou "expedičních lístků", které obsahují
c) číslo státního registru plemeníka.
(4) Záznamy o prodeji plemenných ryb, jejich plůdku a násad a plemenného materiálu obsahují
a) příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo prodávajícího,
b) příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo kupujícího,
g) pohlaví, je-li stanovitelné,
h) skupinové nebo individuální označení ryb,
§ 51 Způsob označení obalů inseminačních dávek, embryí, vaječných buněk, násadových vajec a plemenného materiálu ryb a včel [K § 21 odst. 10 písm. c) zákona]
(1) Obaly inseminačních dávek skotu, koní, prasat, ovcí a koz a obaly embryí jsou označeny způsobem uvedeným v příloze č. 5. Na obalech dovážených inseminačních dávek se nevyžaduje číslo státního registru plemeníků.
(2) Obaly nebo kontejnery násadových vajec drůbeže obsahují pouze vejce stejného druhu, kategorie a typu drůbeže a pochází z jednoho chovu, jsou označeny jménem, názvem nebo kódem chovu, ze kterého násadová vejce pochází, a nápisem "násadová vejce". Pro účely vývozu jsou kromě těchto údajů obaly označeny informací uvedenou na vejcích podle odstavce 4 , druhem drůbeže, ze kterého vejce pocházejí, příjmením, jménem a trvalým pobytem nebo názvem a sídlem chovatele. Označení na obalu je provedeno nesmazatelnou barvou s výškou písmen a číslic nejméně 20 mm, šířkou 10 mm a tloušťkou písma alespoň 1 mm.
(3) Násadová vejce drůbeže jsou individuálně označena kódem chovu nesmazatelnou barvou s výškou písmen a číslic nejméně 2 mm a šířkou 1 mm. Násadová vejce běžců jsou individuálně označena kódem chovu.
(4) Obaly inseminačních dávek rybího spermatu nebo dávek gamet obsahují
d) identifikaci mlíčáka nebo jikernačky,
f) příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo chovatele.
(5) Obaly dávek jiker v očních bodech a rozplavaného plůdku obsahují
d) identifikační čísla rodičů,
e) počet jiker v očních bodech nebo rozplavaného plůdku,
f) příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo chovatele.
§ 52 Náležitosti pro výdej a distribuci inseminačních dávek [K § 21 odst. 10 písm. d) zákona]
(1) Výdej a distribuce inseminačních dávek se provádí způsobem a při dodržení požadavků na kvalitu a identifikaci spermatu u býků podle přílohy č. 5 části I., u hřebců podle přílohy č. 5 části II., u kanců podle přílohy č. 5 části III., u beranů a kozlů podle přílohy č. 5 části IV.
(2) Dovážené inseminační dávky jsou provázeny veterinárním osvědčením podle zvláštního právního předpisu,10) které dokládá, že pocházejí
a) od zdravých plemeníků pocházejících z inseminačních stanic prostých nebezpečných nákaz,11)
b) od plemeníků, u nichž byly provedeny zdravotní zkoušky s negativním výsledkem a v rozsahu veterinárních podmínek dovozu stanovených Státní veterinární správou,
c) od plemeníků, kteří nebyli vakcinováni proti slintavce a kulhavce,
d) jde-li o skot, od býků, kteří nejsou současně využíváni pro přirozenou plemenitbu.
(3) Inseminační dávky býků obsahují přídavek antibiotik v koncentraci účinné proti původcům kampylobakteriózy, leptospirózy a mykoplazmózy. Koncentrace antibiotik jsou uvedeny v příloze č. 5 části I. písm. A bodu 3.4.
§ 53 Náležitosti pro výdej a distribuci embryí a vaječných buněk[K § 21 odst. 10 písm. d) zákona]
(1) Embrya a vaječné buňky musí být vydávány a přijímány pouze v zařízeních, která jsou přizpůsobena k manipulaci s tímto materiálem podle přílohy č. 6 části III.
(2) Embrya a vaječné buňky jsou provázeny veterinárním osvědčením podle zvláštního právního předpisu,8) které dokládá, že pocházejí od
a) zdravých dárkyň ustájených v chovech prostých nebezpečných nákaz,11)
b) dárkyň, u nichž byly provedeny zdravotní zkoušky s negativním výsledkem a v rozsahu veterinárních podmínek dovozu stanovených Státní veterinární správou.
ODDÍL 17 ZRUŠOVACÍ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Zrušuje se vyhláška č. 326/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 240/1991 Sb., o šlechtění a plemenitbě hospodářských zvířat.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Ministr:
Ing. Fencl v. r.
POSTUP TESTOVÁNÍ FINÁLNÍCH HYBRIDŮ PRASAT A POSTUPY TESTOVÁNÍ FINÁLNÍCH HYBRIDŮ A RODIČŮ DRŮBEŽE
I. Postup testování finálních hybridů prasat
1. Počty testovaných prasat a termíny jejich naskladnění jsou stanoveny na základě smlouvy uzavřené mezi chovatelským podnikem a provozovatelem vyhlášeného testačního zařízení.
2. Prasata jsou naskladňována do jedné testační haly do kotců pro 8 až 12 kusů tak, aby se vyloučil vliv prostředí mezi sekcemi a kotci a aby plocha na 1 kus činila nejméně 1 m2.
3. Z jednoho chovatelského podniku je prověřováno nejméně 100 prasat v poměru 50 prasniček : 50 kastrátů (vepříků) nejméně po 10 otcích a 20 matkách tak, aby od každé matky byla použita nejméně 2 zvířata (prasnička a vepřík) a otcové nebyli blízcí příbuzní (otec, syn, bratři).
4. Prasata jsou testována ve dvou obdobích; interval mezi testačními obdobími je nejvýše 4 měsíce a v jednom období je testováno nejméně 50 prasat v poměru pohlaví 1:1.
5. Prasata vybraná k testaci jsou označena trvalým způsobem a doprovázena potvrzením o původu s údaji o počtu dochovaných selat ve vrhu, ze kterého sele pochází, pořadí vrhu, datum narození a veterinárním osvědčením o zdravotním stavu.
6. Do testace jsou zařazena pouze zdravá prasata, odpovídajícího vývinu a hmotnostně vyrovnaná, v rozmezí od 20 do 28 kg živé hmotnosti a ve věku do 90 dnů včetně.
7. Při převzetí na vyhlášené testační zařízení se zjišťuje živá hmotnost každého prasete, ověřuje se označení a doklady podle bodu 5.
8. Testace probíhá od průměrné hmotnosti testovaných prasat 30 kg po dobu 100 dnů (± 4 dny) tak, aby průměrná hmotnost prasat nepřesáhla 110 kg (doba výkrmu může být pro další testační období upravována podle dosahovaných přírůstků).
9. Sledované znaky jatečné hodnoty se korigují pomocí korekčních koeficientů stanovených na základě regresní analýzy na jednotnou hmotnost 100 kg.
10. Po celou dobu testačního výkrmu jsou prasata krmena ad-libitním způsobem do samokrmítek a napájena pomocí automatických napáječek s volným přístupem; suchá granulovaná krmná směs odpovídá svým složením krmné směsi pro testaci čistokrevných prasat a každý zámel je laboratorně analyzován na obsah živin, energie a zdravotní nezávadnost.
11. Jatečné trupy při porážkové hmotnosti dosažené po době testace 100 ± 4, dny jsou aparativně zatřiďovány podle stupnice SEUROP; rozbor jatečných půlek se provádí podle přílohy č. 2.
12. Z ukazatelů výkrmnosti, jatečné hodnoty a kvality masa se hodnotí:
|
a) průměrný denní přírůstek v testu |
v g |
|
b) zatřídění jatečného trupu |
podle systému SEUROP |
|
c) spotřeba krmné směsi a metabolizovatelné energie (na kg přírůstku) |
v kg |
|
d) podíl hlavních masitých částí z jatečně opracovaného trupu |
v procentech |
|
e) podíl masa z kýty z jatečně opracovaného trupu |
v procentech |
|
f) průměrná výška hřbetního tuku |
v cm |
|
g) libové maso |
v procentech |
|
h) vybrané znaky kvality masa |
pH, odkap šťávy,% intramuskulárního tuku |
II. Postupy testování finálních hybridů a rodičů drůbeže
1. Odběr vzorků drůbeže pro vyhlášené testační zařízení se provádí v chovech nebo líhních, kde se současně ověřuje průkaznost původu testované kombinace.
2. Kombinace zasílaná do vyhlášeného testačního zařízení se označí názvem, pod nímž bude tento materiál dále obchodně množen.
3. V případě odběru násadových vajec z rodičovských chovů má hejno nejméně:
Násadová vejce odebírána do testu jsou nejvýše 7 dní stará a jejich hmotnost se blíží průměrné hmotnosti vajec v hejnu, ze kterého jsou odebírána.
4. Vzorek pro rodičovský test a finální test krůt se odebírá z líhní jako sexovaná jednodenní mláďata.
5. Ke každému vzorku zaslanému k testování finálních hybridů se přiloží protokol o odběru a veterinární osvědčení. V protokolu se uvede:
c) počet a věk nosnic, od nichž pocházejí násadová vejce nebo vylíhnutá mláďata,
d) datum odběru vzorku vajec nebo datum vyjmutí mláďat z líhní a datum jejich odeslání do testace,
e) příjmení, jméno a podpis osoby odpovědné za správnost uvedených údajů.
6. Vzorky zasílané do testů a obaly, ve kterých jsou dopravovány, se vždy označí tak, aby nedošlo k záměně s jiným vzorkem. U rodičovských forem se mláďata po přijetí do vyhlášeného testačního zařízení označí křídelními značkami.
B. Testování užitkovosti drůbeže
1. Ukazatele užitkovosti a metody jejich zjišťování
|
Ukazatele užitkovosti |
Metoda zjišťování |
|
1. průměrná hmotnost vajec |
skupinové vážení vajec od 4. týdne snášky, vždy po třech dnech každého čtvrtého týdne |
|
2. oplozenost |
procentický podíl oplozených vajec ze všech nasazených vajec |
|
3. líhnivost |
procentický podíl vylíhnutých mláďat z vajec nasazených a oplozených |
|
4. životnost |
podíl úhynů a brakování z počátečního stavu drůbeže (v procentech) |
|
5. živá hmotnost |
průměr hmotnosti u jednodenních mláďat skupinovým vážením; u starší drůbeže individuálním vážením ve stanoveném termínu a odděleně podle pohlaví |
|
6. spotřeba krmiva |
skupinově, za stanovené období |
|
7. snáška |
skupinově za stanovené období, jako průměrná snáška na 1 nosnici počátečního stavu a 1 nosnici průměrného stavu (v kusech) |
|
8. jatečná výtěžnost |
procentický podíl hmotnosti jatečně opracované drůbeže s drůbky a živé hmotnosti před zabitím |
|
9. jatečná hodnota |
procentický podíl hmotnosti jatečně opracované drůbeže a živé hmotnosti před zabitím |
|
10. výtěžnost masa |
jako procentický podíl prsní a stehenní svaloviny z |
2. Testace užitkovosti nosného typu slepic
2.1. Rozsah testace
Vzorek tvoří 1080 násadových vajec*) od nosnic starších 36 týdnů; po vylíhnutí
se do odchovu zařazuje 270 kusů sexovaných slepiček, do kontroly
snášky se zařazuje 216 kusů slepic (6 skupin po 36 kusech).
2.2. Ukazatele užitkovosti sledované a vyhodnocované při testaci
|
2. líhnivost a oplozenost |
|
|
3. živá hmotnost |
a) jednodenních kuřat |
|
4. spotřeba krmiva |
a) na kus za období 1 - 126 dnů věku |
|
5. životnost |
a) ve věku 1 až 49 dnů |
|
6. věk |
při dosažení a) 10 % snášky b) 30 % snášky |
|
7. snáška |
a) za 392 dnů kontroly na ks počátečního stavu |
|
8. průměrná hmotnost vajec |
a) při 50 % snášceb) za celé kontrolované období |
|
9. podíl nestandardních vajec |
blány, křapy, dvoužloutková vejce |
|
10. jakost vajec |
a) pevnost |
*) Poznámka:
Násadová vejce nosných užitkových typů jsou vejce o hmotnosti nejméně
50 g ovoidního tvaru bez porušené skořápky a deformací.
3. Testace užitkovosti rodičovských forem slepic masného typu a jejich hybridního potomstva
3.1. Rozsah testace
Vzorek tvoří 310 kusů jednodenních sexovaných slepiček mateřské linie
a 80 kohoutků otcovské linie vylíhnutých od slepic starších 36 týdnů.
Ve věku 154 dnů se do testace zařazuje 200 kusů slepic (4 skupiny po
50 kusech) a 16 až 20 kusů kohoutků.
3.2. Ukazatele užitkovosti sledované a vyhodnocované při testaci masného typu slepic
|
1. živá hmotnost |
a) jednodenních kuřat |
|
2. spotřeba krmiva |
a) na kus za období 1 až 49 dnů věku |
|
3. životnost |
a) ve věku 1 až 14 dnů |
|
4. snáška |
za minimálně 280 dnů kontroly snášky na kus počátečního stavu |
|
5. věk |
při dosažení a) 30 % snášky b) 50 % snášky |
|
6. průměrná hmotnost vajec |
|
|
7. počet a procento násadových vajec ze všech snesených vajec *) |
|
|
8. líhnivost a oplozenost |
|
|
9. počet vylíhnutých kuřat na slepici počátečního stavu |
|
*) Poznámka:
Násadová vejce masných užitkových typů jsou vejce o hmotnosti nejméně
50 g ovoidního tvaru bez porušené skořápky a deformací.
3.3. Výkrmový test slepic masného typu a jejich hybridního potomstva
U každého vzorku testu rodičů se provádí 4 dílčí výkrmové testy finálního
hybridu po 500 kusech, které se rozdělí do 2 skupin po 250 kusech.
Násadová vejce se poprvé odebírají v průběhu druhého snáškového měsíce,
potom nejméně po 6 týdnech.
Pro výkrmový test finálního hybridu slepic se odebírají násadová vejce
od slepic ve věku nejméně 36 týdnů a v počtu 720 kusů vajec.
Do výkrmu se po vylíhnutí zařadí 500 kuřat, která se rozdělí do 2 skupin
po 250 kusech umístěných do 2 oddělení v různých částech haly.
3.4. Ukazatele sledované a vyhodnocované při výkrmových testech
|
1. hmotnost násadových vajec |
|
|
2. líhnivost a oplozenost |
|
|
3. živá hmotnost kuřat |
a) jednodenních kuřatb) kuřat ve věku nejméně 35 dnů |
|
4. spotřeba krmiva |
na 1 kg živé hmotnosti |
|
5. životnost kuřat |
a) do 14 dnůb) do konce výkrmu |
|
6. jatečná hodnota |
na konci výkrmu |
4. Testace finálního produktu krůt
4.1. Rozsah testace
Vzorek tvoří 400 kusů jednodenních krůťat, z toho 200 krocanů a 200 krůt,
která pocházejí z hejna nejméně ve 2. měsíci snášky.
4.2. Ukazatele užitkovosti sledované a vyhodnocované při testaci krůt
|
1. živá hmotnost |
a) jednodenních krůťat |
|
2. spotřeba krmiva |
na 1 kg živé hmotnosti |
|
3. životnost krůťat |
a) ve věku 1 až 14 dnů |
|
4. jatečná hodnota krůt a krocanů |
na konci výkrmu |
5. Testace užitkovosti rodičovských forem kachen a jejich hybridního potomstva
5.1. Rozsah testace
Vzorek tvoří 240 jednodenních sexovaných kachen mateřské linie a 60 jednodenních
kačerů otcovské linie. Ve věku 175 dnů se do kontroly užitkovosti
zařazuje 150 kachen a 25 kačerů.
5.2. Ukazatele užitkovosti sledované a vyhodnocované při testaci kachen
|
1. živá hmotnost |
a) jednodenních kachňat |
|
2. spotřeba krmiva |
a) na kus za období 1 až 35 dnů věku |
|
3. životnost |
a) ve věku 1 až 14 dnů |
|
4. věk |
po dosažení a) 30 % snášky b) 50 % snášky |
|
5. snáška |
za minimálně 196 dnů kontroly snášky na kus počátečního stavu |
|
6. hmotnost vajec |
|
|
7. počet a procento násadových*) vajec ze všech snesených vajec |
|
|
8. líhnivost a oplozenost |
|
|
9. počet vylíhnutých kachňat na 1 kachnu počátečního stavu |
|
*) Poznámka:
Násadová vejce kachen jsou vejce o hmotnosti nejméně 80 g ovoidního tvaru
bez porušené skořápky a deformací.
5.3. Výkrmový test kachen
U každého vzorku testu rodičů se provádí 3 dílčí výkrmové testy finálního
hybridu po 400 kusech, které se rozdělí do 2 skupin po 200 kusech.
Násadová vejce se poprvé odebírají v průběhu druhého snáškového měsíce,
potom nejméně po 8 týdnech.
Pro výkrmový test finálního hybridu se odebírají násadová vejce od kachen
ve věku nejméně 36 týdnů a v počtu 400 kusů vajec.
Do výkrmu se po vylíhnutí zařadí 200 kusů, z toho 100 kachen a 100 kačerů.
5.4. Ukazatele sledované a vyhodnocované při výkrmových testech kachen
|
1. hmotnost násadových vajec |
|
|
2. líhnivost a oplozenost |
|
|
3. živá hmotnost |
a) jednodenních kachňatb) ve věku nejméně 47 dnů |
|
4. spotřeba krmiva |
na 1 kg živé hmotnosti |
|
5. životnost kachňat |
a) ve věku do 14 dnůb) do konce výkrmu |
|
6. jatečná hodnota |
na konci výkrmu |
6. Testace užitkovosti rodičovských forem hus a jejich hybridního potomstva
6.1. Rozsah testace
Vzorek tvoří 155 jednodenních sexovaných hus mateřské linie a 80 houserů
otcovské linie. Ve věku 210 dnů se do testu zařazuje 100 hus a 30
houserů.
6.2. Ukazatele užitkovosti sledované a vyhodnocované při testaci hus
|
1. živá hmotnost |
a) jednodenních housat |
|
2. spotřeba krmiva |
a) na kus za období 1 až 35 dnů věku |
|
3. životnost |
a) ve věku 1 až 14 dnů |
|
4. věk |
po dosažení 30 % snášky |
|
5. snáška |
za minimálně 168 dnů kontroly snášky na kus počátečního stavu |
|
6. hmotnost vajec |
|
|
7. počet a procento násadových*) vajec ze všech snesených vajec |
|
|
8. líhnivost a oplozenost |
|
|
9. počet vylíhnutých housat na husu počátečního stavu |
|
*) Poznámka:
Násadová vejce hus jsou vejce o hmotnosti nejméně 130 g ovoidního tvaru
bez porušené skořápky a deformací.
6.3. Výkrmový test hus
U každého vzorku testu rodičů se provádí 2 dílčí výkrmové testy finálního
hybridu po 200 kusech, které se rozdělí do 2 skupin po 100 kusech.
Násadová vejce, která nejsou starší 14 dnů, se poprvé odebírají na začátku
druhého snáškového měsíce.
Pro druhý výkrmový test se násadová vejce odebírají za 28 až 35 dnů po
prvním sběru. Od každé skupiny se odebírá 400 násadových vajec. Výkrmový
test hus se provádí ve dvou fázích:
1. test brojlerových hus do 56 dnů věku, poté jsou husy zváženy, provede
se vyhodnocení spotřeby krmiva na 1 kg živé hmotnosti a jatečný rozbor
5 hus a 5 houserů;
2. ve druhé fázi pokračuje zbytek testovaných hus ve výkrmu do druhé jatečné
zralosti.
6.4. Ukazatele sledované a vyhodnocované při výkrmových testech hus
|
1. hmotnost násadových vajec |
|
|
2. líhnivost a oplozenost |
|
|
3. živá hmotnost |
a) jednodenních housat |
|
4. spotřeba krmiva |
na 1 kg živé hmotnosti |
|
5. životnost housat |
a) ve věku 14 dnů |
|
6. jatečná hodnota |
a) ve věku 56 dnůb) na konci výkrmu |
Ukazatele sledované a vyhodnocované při jatečném rozboru drůbeže
|
1. živá hmotnost drůbeže |
po 12 hodinovém vylačnění |
|
2. hmotnost jatečně opracované drůbeže |
čistý trup bez drůbků, ale s kůží krku |
|
3. hmotnost drůbků |
srdce, játra, žaludek, krk bez kůže |
|
4. hmotnost abdominálního tuku |
|
|
5. podíl abdominálního tuku z živé hmotnosti |
|
|
6. hmotnost prsní svaloviny |
|
|
7. hmotnost stehenní svaloviny |
|
|
8. jatečná výtěžnost a jatečná hodnota |
|
PŘÍLOHA Č. 2 ŠLECHTITELSKÁ ČINNOST A ŠLECHTITELSKÁ OPATŘENÍ V CHOVECH VYJMENOVANÝCH HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT
PLEMENA MLÉČNÉHO A KOMBINOVANÉHO TYPU
A. TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ UŽITKOVÝCH VLASTNOSTÍ
Pro účely testování a posuzování se rozumí:
normovanou laktací laktace s délkou 305 dní (referenční) nebo nejméně
240 ukončených laktačních dní, s minimální užitkovostí 2 000 kg mléka,
podle které se hodnotí mléčná užitkovost krávy.
Testování a posuzování se provádí metodou A, která zahrnuje zjišťování
dojivosti a obsah tuku, bílkovin, popřípadě dalších složek mléka a je
prováděna jako
1. v průměrných intervalech 28 až 30 dnů ze všech dojení v kontrolním dnu (24 hodin) při 12 až 13 kontrolách za rok (říjen až září) a po sobě následující kontrolní dny jsou v rozmezí 22 až 37 dní ,
2. ze závažných důvodů může být jednou za kontrolní rok rozmezí mezi kontrolními dny až 75 dnů (v případě veterinární uzávěry na celém území až 100 dnů) - průměrný interval mezi kontrolními dny se pak stanoví jako součet počtu dnů v jednotlivých kontrolních údobích provedených v kontrolním roce dělený počtem kontrolních dnů podle vzorce:
x = &2211 t1 1 ti.
-1
kde n = počet kontrol provedených ve sledovaném kontrolním r
e,
ti = počet dnů od (i-1) do i-tého kontrolního dne, stanovený jako počet
dnů od posledního kontrolního dne v minulém kontrolním roce; pokud
jeden z interval
ů ti je větší než 36 dnů, maximálně však 75 dnů (případně 100), potom
se tento interval ze součtu vypouští a součet dnů se dělí počtem (n
b) varianta AT , která se provádí v průměrných třicetidenních intervalech jednoho dojení střídavě jeden měsíc ráno a druhý měsíc večer při 12 kontrolách za kontrolní rok, při dodržení stejných zásad jako u varianty A4 .
Při testování a posuzování se zjišťuje:
1. zvážením nebo změřením celkového množství mléka v kilogramech nadojeného jednotlivými dojnicemi při kontrolním dojení na měřičích mléka s přesností na 0,2 kg, schváleném mezinárodní organizací ICAR (podle § 2 odst. 2 písm. d) a nejméně jednou za rok překalibrovaném,
2. stanovením produkce mléka za jednotlivá údobí (měsíce), která se vypočítá podle data provedení kontroly a připočítáváním 14 dnů k datu poslední kontroly tak, že celková produkce mléka za kontrolní den se násobí počtem dnů pro toto kontrolní údobí, přitom počet dnů za kontrolní údobí je součtem polovičního počtu dnů mezi předchozím a hodnoceným kontrolním dnem a polovičního počtu dnů mezi hodnoceným a následným kontrolním dnem.
Poznámka:
- počet dnů v prvním kontrolním údobí je součtem počtu dní od následujícího
dne po otelení do dne první kontroly a polovičního počtu dnů mezi
prvním a druhým kontrolním dnem,
- počet dnů v posledním údobí je poloviční počet dnů mezi předposledním
a posledním kontrolním dnem zvětšený o 14.
Produkce mléka Mi
za i-té kontrolní období (i=1,2,3,... n) v kg se vypočítává podle vzorce
Mi = mi . ti
kde mi
= množství mléka zjištěné v den i-té kontroly v kg;
ti
= počet dnů v i-tém kontrolním údobí (ti
je počet dnů, po které platí i-tá kontrola);
n = počet dosud provedených kontrol v průběhu laktace;
i = pořadové číslo kontrolního údobí (I = 1,2,3,... n),
Počet dnů v i-tém kontrolním údobí ti
se vypočítá podle vzorce:
Ti
- Ti-1
Ti+1
- Ti
Ti+1
- Ti-1
Ti
= -------- + ------- = ---------
2 2 2
kde Ti
= pořadový den v roce, kdy byla provedena i-tá kontrola (i= 2,……,a-1),
Počet dnů v prvním kontrolním údobí t1
se vypočítá podle vzorce:
T2
- T1
T1
+ T2
t1
= ti
- Ti
- T0
+ -------- = ------- - T0
2 2
kde T0
= pořadový den v roce, kdy došlo k otelení krávy.
Počet dnů v posledním kontrolním údobí tn
se vypočítá podle vzorce:
Tn
- Tn-1
tn
= -------- + 14
2
3. první kontrolní den dojnice se uskuteční nejdříve šestý a nejpozději šedesátý osmý den po otelení, počet dnů za první kontrolní měsíc se počítá od druhého dne po otelení nebo zmetání, v případě, že březost krávy trvala nejméně 210 dnů.
4. kontrola může být přerušena u jednotlivých krav a celých stád maximálně na 75 dnů ze závažných důvodů, v případě veterinární uzávěry na celém území může být kontrola přerušena až na 100 dnů,
5. množství mléka za laktaci je součtem hmotnosti mléka nadojeného v jednotlivých údobích laktace; v posledním údobí se počítá množství mléka jen za tolik laktačních dnů, kolik zbývá do 305 dnů,
b) obsah tuku, bílkovin, popř. dalších složek mléka z téhož vzorku mléka odebraného z dojení v kontrolním dnu tak, že
1. poměrný vzorek se odebírá v množství 25 až 30 ml,
2. v případě varianty A4 kontroly užitkovosti, je-li časový interval mezi dvěma dojeními 10 až 14 hod., se může odebírat vzorek půlený (složený ze dvou stejných dílů mléka),
3. odebrané vzorky z důkladně promíchaného mléka se konzervují konzervačním prostředkem, který nesmí ovlivnit výsledky analýzy vzorků a do 24 hodin po skončení kontroly se odesílají k rozboru,
4. pro stanovení obsahu tuku v mléce se používají metody podle Gerbera a metoda infračervené analýzy (případně elektronickým přístrojem Milkotester), přičemž uvedené metody jsou podrobeny pravidelným a průběžným zkouškám s použitím rozhodčí metody podle Röse - Gottlieba,
5. pro stanovení obsahu bílkovin v mléce se používá metoda kolorimetrická a metoda infračervené analýzy, kterou lze použít i ke stanovení obsahu laktózy, celkové sušiny a tukuprosté sušiny, přičemž uvedené metody jsou podrobeny pravidelným zkouškám s použitím rozhodčí metody podle Kjeldahla,
6. není-li možné ze závažných příčin stanovit v některém kontrolním údobí obsah tuku, bílkovin, popř. dalších složek mléka, určí se průměrný obsah Si jako průměr z obsahu zjištěného v předcházející kontrolní den (i - 1) a obsahu zjištěného v následující kontrolní den podle vzorce:
Si-1
+ Si+1
Si
= ---------
2
kde Si-1
= obsah tuku, bílkovin, popř. dalších složek mléka zjištěný v předchozím
kontrolním údobí;
Si+1
= obsah tuku, bílkovin, popř. dalších složek mléka zjištěný v následujícím
kontrolním údobí,
7. nebyl-li stanoven obsah složek mléka při první kontrole, použije se údaj z druhé kontroly; v případě, že chybí údaj z poslední kontroly, použije se údaj z předposlední kontroly; v průběhu laktace je možné stanovit tímto způsobem průměrný obsah složek mléka nejvýše dvakrát,
8. průměrný obsah tuku, bílkovin, popřípadě dalších složek mléka za celou laktaci se stanoví jako podíl množství mléka za laktaci a zjištěné hmotnosti složky násobený 100.
c) hmotnost tuku, bílkovin, popř. dalších složek mléka
1. za kontrolní údobí se stanoví jako součin množství mléka za kontrolní údobí v kg násobené obsahem příslušné složky dělený 100, tak že hmotnost složky S v kg se vypočítá podle vzorce
M . s
S = ------
100
kde M = množství mléka za kontrolní údobí v kg;
s = obsah tuku, bílkovin, popř. dalších složek odebraného mléka v %.
(výpočet se zaokrouhluje vždy za probíhající úsek laktace na celé kg)
2. za laktaci je součtem hmotnosti příslušných složek mléka za jednotlivá údobí laktace.
se vyjadřuje jako procentický podíl ze zabřezlých nebo otelených plemenic ze zapuštěných a počtem dní mezidobí,
se zjišťuje
a) pomocí dojícího stroje s připojeným průtokoměrem u krav na 1. laktaci (připouští se i na 2. až 4. laktaci) mezi 50. až 180. dnem po otelení, ale jen u krav, které byly před zkouškou dojeny nejméně 20 dní strojem,
b) v litrech za minutu, výsledky, které jsou zjištěny z množství výdojku méně než 5 litrů, zůstávají nevyhodnocené a nepublikují se, pokud je množství dodojku větší než 300 cm3 , je zkouška neplatná,
c) v případě opakování zkoušky platí výsledek zjištěný naposledy.
plemenných býčků ze záměrného připařování matek býků plemen kombinovaného
typu se zjišťuje v odchovnách plemenných býků zkouškou vlastní užitkovosti.
Hlavní zásady zkoušky vlastní užitkovosti:
a) býčci se nakupují do odchoven do věku 90 dnů, vyjímečně až do věku 120 dnů,
b) zkouška začíná 111. dnem a končí 365. dnem věku býka,
c) v případě, že se býčci nakupují ve věku 3 - 4 měsíců, začíná zkouška vlastní užitkovosti 31. dnem ± 3 od přísunu býka a končí 365. dnem věku býka,
d) nakoupení býčci se umisťují v přijímacím oddělení, individuálně nebo ve vyrovnaných skupinách s ohledem na věk a hmotnost a v kotcích, které jsou uzpůsobeny na individuální napájení mléčnou krmnou směsí,
e) býci jsou ustájeni vazně nebo volně ve skupinách maximálně 10 kusů a s minimální věkovou diferencí,
f) býkům je umožněn pohyb ve výbězích v bezprostřední blízkosti stáje,
g) výživa býků je založena na zkrmování objemných krmiv a jadrné směsi a usměrňuje se v souladu s normovanou potřebou živin pro denní přírůstek 1 300 - 1 400 g ,
h) v odchovně se současně provádí příprava býků na využívání v plemenitbě.
Zkouškou vlastní užitkovosti se zjišťuje:
a) hmotnost vážením s přesností na 1 kg
1. při umístění býčků do odchovny,
2. ve věku 110 ± 3 dny (výjimečně do 120 dnů) a 365 ± 3 dny, ve dvou po sobě jdoucích dnech ve stejnou denní dobu a ze získaných hodnot se vypočítá průměr,
3. 1 až 3 dny před výběrem pro plemenitbu,
b) průměrný denní přírůstek, kdy za období zkoušky vlastní užitkovosti se nedělají srážky na nakrmenost a pro výpočet přírůstků od narození do výběru pro plemenitbu se jednotně odpočítává živá hmotnost při narození 40 kg,
1. ve věku 365 dnů, t. j. na konci zkoušky vlastní užitkovosti
- výška v kohoutku,
- výška v kříži,
- obvod hrudníku,
- délka těla,
- šířka pánve,
- délka pánve,
2. nejdéle tři dny před konáním vlastního výběru pro plemenitbu výška v kohoutku a výška v kříži,
1. skutečná spotřeba krmiv a živin pouze u býků v období zkoušky vlastní užitkovosti,
2. spotřeba objemných krmiv se sleduje v období od 111 dnů věku do výběru v průměru na jednoho býka za odchovnu.
Evidence v odchovně plemenných býků:
a) Protokol odchovny plemenných býků, do kterého se po nákupu zapisují základní údaje o býcích a po výběru se doplní jeho výsledek včetně výsledku testace růstové schopnosti, event. datum a příčina vyřazení během odchovu a který slouží jako souborný přehled o nákupu a výsledcích odchovu býků,
b) Hlášení o nákupu plemenných býčků do odchovny, který je podkladem pro ústřední evidenci a současně i seznamem krevních vzorků odesílaných k ověření původu býčků,
c) Evidenční karta o odchovu býka, která se zakládá po nákupu býčka, pokud nejsou předepsané údaje vedeny v počítačové databázi; evidují se na ní všechny zjišťované údaje o hmotnosti, tělesných rozměrech, spotřebě jadrných krmiv a zdravotním stavu a uzavírá se ke dni výběru pro plemenitbu tak, že se vypočítá průměrný denní přírůstek hmotnosti
2. v období zkoušky vlastní užitkovosti od 111 do 365 dnů,
3. v období od narození do výběru pro plemenitbu,
2. na 1 kg přírůstku hmotnosti v období zkoušky.
Vyplněná karta, případně výpis o býku z počítačové databáze, je podkladem
pro uznané chovatelské sdružení při hodnocení býka, jehož výsledek
a jméno a adresa kupujícího se do karty doplní. Evidenční karty vybraných
i vyřazených býků (i během odchovu) se soustřeďují u provozovatele
odchovny, předávají se osobě pověřené vedením ústřední evidence
a jsou podkladem pro stanovení selekčních kritérií, zpracování a jednorázová
šetření. Odchovna vede evidenci o spotřebě jadrných a objemných
krmiv na jednoho býka v období od 111 dnů věku do konce sledování.
Výsledky zkoušek vlastní užitkovosti se vyhodnocují a na jejich podkladě
se provádí selekce býků na růstovou schopnost:
a) sledované ukazatele se posuzují ve vztahu k nejméně 30 vrstevníkům (všem býkům plemen kombinovaného typu předvedeným na posledních dvou výběrech); průměrný denní přírůstek hmotnosti býka v období zkoušky a odchylka od průměrné hodnoty vrstevníků se uvádí v gramech a zaznamenává se na evidenční kartě o odchovu býka,
b) hlavní selekční ukazatele na růstovou schopnost jsou
1. průměrný denní přírůstek hmotnosti v období zkoušky
2. výška v kohoutku a kříži ke dni výběru podle standardu
c) doplňující selekční ukazatele na růstovou schopnost jsou
1. hmotnost býka ke dni výběru pro plemenitbu
2. průměrný denní přírůstek hmotnosti od narození do výběru
d) selekční hranice pro vyřazení se u všech plemen kombinovaného typu pro ukazatel průměrného denního přírůstku v období zkoušky stanovuje minimální hodnotou:
_
x - 0,5 s
e) hodnotitel může udělit výjimku jen v případech jednorázového, krátkodobého onemocnění a následného snížení přírůstku,
f) variačně statistické hodnoty selekčních ukazatelů zpracovává příslušná oprávněná osoba a výsledky dává k dispozici hodnotiteli.
V. Masná užitkovost plemen kombinovaného typu
zjišťovaná ve stanicích kontroly výkrmnosti skotu ("SKVS"), slouží k odhadu
relativní plemenné hodnoty plemenných býků na základě hodnot zjištěných
u vlastních potomků, pro sledování a hodnocení vývoje plemen
a užitkových typů z hlediska výkrmnosti a jatečné hodnoty.
V SKVS jsou dodržovány základní chovatelské podmínky:
a) provozně vyhovující a kapacitně navazující oddělení mléčné výživy, rostlinné výživy a výkrmu o celkové kapacitě minimálně 300 ks s technologií výkrmu založené na volném ustájení s poměrem míst u žlabu 1: 1, s volným přístupem k napáječkám,
b) dostatečná výroba krmiv a skladovacích prostor umožňujících zásobení objemnými krmivy tak, aby krmná dávka umožňovala ad-libitní zkrmování objemných krmiv a zajistila býkům minimální průměrný denní přírůstek 1 200 a více g v období pobytu na stanici.
Hlavní zásady testování masné užitkovosti:
a) do stanice se zastavují telata - synové jednotlivých otců ve věku do 4 týdnů (výjimečně do 3 měsíců), ve věkovém rozpětí v turnusové skupině ± 7 dnů,
b) po přesunu do stanice jsou býčci ustájeni v příjmovém oddělení mléčné výživy, které slouží současně jako karanténa,
c) do 151 ± 7 dnů věku probíhá předvýkrm býků; krmná dávka v tomto období zajišťuje svým složením průměrný denní přírůstek 950 g,
d) výkrm je ukončen ve stáří 530 ± 10 dní,
e) krmná dávka se sestavuje pro minimální průměrný denní přírůstek 1 300 g.
Při testování masné užitkovosti se zjišťuje:
4. v případě vyřazení před ukončením testu, a po porážce se zjišťuje za tepla
b) hmotnost půlek bez ledvin a ledvinového loje,
a) Seznam nakoupených býčků do SKVS, který vyplňuje oprávněná osoba a předává do ústřední evidence dohodnutým způsobem a v dohodnutých termínech,
b) Osvědčení o původu se základními údaji o jednotlivých býčcích, kterou měsíčně vyhotovuje ústřední evidence (do obdržení Osvědčení o původu platí pro správnost původu ruční ověření původu vystavené oprávněnou organizací při prodeji),
c) Evidenční karta pro skupinu zvířat nebo adekvátní počítačová evidence, do které se zaznamenávají údaje
1. označení býka (číslo skupiny, ušní číslo býka, otec býka),
2. datum nákupu, začátku a ukončení testu, úhynu, nutné porážky,
3. hmotnost při nákupu, při začátku a při ukončení testu,
d) Sběrný doklad, vyplněný po ukončení testování masné užitkovosti celé skupiny, nebo adekvátní počítačová evidence a odesílaný do konce následujícího měsíce do ústřední evidence.
Výsledky testování masné užitkovosti jsou zpracovávány čtvrtletně; měsíčně
se zpracovává potvrzení o původu, seznam poražených býků a "chybníky"
odeslaných dokladů.
Hodnocení výsledků testování masné užitkovosti:
a) hlavní kriterium je relativní plemenná hodnota (RPH) korigovaného netto přírůstku z hmotnosti jatečně opracovaného těla, vypočtená metodou BLUP,
1. hodnota korigovaného netto přírůstku,
2. živá hmotnost při ukončení výkrmu
3. denní přírůstek dosažený ve zkoušce výkrmnosti.
Pro výpočet RPH prověřeného býka se použijí údaje o všech zvířatech z
kontrolního výkrmu kromě těch, u nichž byl vývin prokazatelně snížen
onemocněním a jedinců vyřazených testem extrémních odchylek.
Pro vyhodnocení plemenného býka se testuje minimálně 10 potomků, z nichž
každý má vrstevníky nejméně po 2 otcích.
B. POPIS A HODNOCENÍ ZEVNĚJŠKU
I. Lineární popis a hodnocení zevnějšku krav
plemen kombinovaného a mléčného typu je podkladem pro odhad plemenné hodnoty
býků v rámci kontroly dědičnosti.
Hodnocení se provádí
a) u plemen kombinovaného typu v období 60 - 180 (výjimečně 30 -300) dnů po otelení,
b) u plemen mléčného typu pro potřeby kontroly dědičnosti v období 30 - 210 dnů po otelení podle stavu vemene a tělesné kondice zvířete.
Lineární popis vyjadřuje skutečné utváření daného znaku s využitím stupnice 1 až 9 bodů v rámci možných biologických extrémů a variability utváření daného znaku a provádí se hodnocením:,
a) současně více (nejméně však 2) dcer plemeníků v zájmu propojení a srovnatelnosti výsledků hodnocení dcer různých otců pro následné statistické vyhodnocení.
b) tělesných znaků daného plemene, resp. užitkového typu, který je závazný nebo doporučený mezinárodními asociacemi chovatelů příslušných plemen; případné mezinárodně dohodnuté změny a doplňky vyhlašuje příslušné uznané chovatelské sdružení.
Současně s lineárním popisem se zaznamenávají jednoznačně vyjádřené vady
tělesné stavby.
Celkové hodnocení zevnějšku zahrnuje souhrnné charakteristiky podle hodnoceného
plemene, které se posuzují ve vztahu k ideálnímu utváření v
souladu s chovným cílem. Hodnocení se provádí na základě přiděleného
počtu bodů v rozmezí 50-100 a plemenice je zařazena do třídy.
Celkový počet bodů za zevnějšek je dán součtem přepočteného počtu bodů
v jednotlivých charakteristikách. Přepočet se provádí pomocí přepočtových
(váhových) koeficientů, stanovených podle tabulky č. 2.
Na základě celkového počtu bodů jsou krávy zařazeny do 6 výsledných tříd
zevnějšku podle tabulky č. 3.
Krávy na I. a II. laktaci mohou být zařazeny nejvýše do třídy VG (velmi
dobrá), s počtem bodů nejvýše 89. Výsledky celkového hodnocení se vyjadřují
uvedením výsledné třídy a celkového počtu bodů, případně se
uvádí společně s počtem bodů za každou charakteristiku.
U plemen kombinovaného typu se popisuje zbarvení zvířete uvedením jeho
barvy a podílu dané barvy v procentech z povrchu těla.
II. Lineární popis a hodnocení zevnějšku plemenných býků
plemen kombinovaného a mléčného typu je podkladem pro výběr býků do plemenitby
a posuzování jejich vhodnosti a způsobilosti pro další plemenitbu.
Hodnocení se provádí zpravidla na stání nebo při předvedení na volném
rovném prostranství
a) při základním výběru býka pro plemenitbu
b) při posuzování vhodnosti a způsobilosti býků k další plemenitbě
Hodnocení zahrnuje souhrnné charakteristiky uvedené v tabulce č. 2, které
se posuzují ve vztahu k ideálnímu utváření v souladu s chovným cílem
a zařazují do tříd na základě přiděleného počtu bodů v rozmezí 50
- 100.
Celkový počet bodů za zevnějšek je dán součtem přepočteného počtu bodů
v jednotlivých charakteristikách. Přepočet bodů se provádí pomocí přepočtových
(váhových) koeficientů stanovených podle významnosti jednotlivých
znaků v souladu s chovným cílem plemene.
Na základě celkového počtu bodů jsou býci zařazeni do 6 výsledných tříd
zevnějšku podle tabulky č. 3.
Výsledky celkového hodnocení se vyjadřují výslednou třídou a celkovým
počtem bodů, popřípadě uvedením počtu bodů za každou charakteristiku
a celkem v pořadí: užitkový typ - kapacita - stavba těla - záď - celkový
počet bodů / výsledná třída.
Lineární popis vyjadřuje skutečné utváření daného znaku pomocí 1 až 9
bodů v rámci možných biologických extrémů a jeho součástí je rovněž vyznačení
zjištěných vad tělesné stavby. Jednotlivé znaky se popisují
podle příslušnosti plemene k danému užitkovému typu,
Pro účely lineárního popisu a hodnocení zevnějšku býků se zjišťují a zaznamenávají
tělesné rozměry:
a) na konci zkoušky vlastní užitkovosti ve věku 365 ± 3 dny v odchovnách plemenných býků před základním výběrem k plemenitbě
b) při posuzování vhodnosti a způsobilosti býka k další plemenitbě
Tabulka č. 2
|
KRÁVY |
|||
|
Plemena kombinovaného typu |
Holštýnské plemeno |
||
|
Charakteristika |
Koeficient |
Charakteristika |
Koeficient |
|
Rámec |
0.35 |
Mléčný charakter |
0.15 |
|
Osvalení |
0.25 |
Kapacita |
0.10 |
|
Končetiny |
0.10 |
Stavba těla |
0.15 |
|
Vemeno |
0.30 |
Končetiny |
0.20 |
|
|
|
Vemeno |
0.40 |
|
BÝCI |
|||
|
Plemena kombinovaného typu |
Holštýnské plemeno |
||
|
Charakteristika |
Koeficient |
Charakteristika |
Koeficient |
|
Užitkový typ |
0.30 |
Užitkový typ |
0.30 |
|
Kapacita |
0.20 |
Kapacita |
0.20 |
|
Tělesná stavba |
0.20 |
Tělesná stavba |
0.20 |
|
Končetiny |
0.10 |
Končetiny |
0.10 |
|
Záď |
0.20 |
Záď |
0.20 |
Tabulka č. 3
|
počet bodů |
výsledná třída |
|
|
90 - 100 |
E |
excelentní |
|
85 - 89 |
VG |
velmi dobrá |
|
80 - 84 |
G+ |
dobrá plus |
|
75 - 79 |
G |
dobrá |
|
65 - 74 |
F |
vyhovující |
|
50 - 64 |
P |
nevyhovující |
C. DOMÁCÍ A MEZINÁRODNÍ TESTACE PLEMENNÝCH BÝKŮ
slouží k vyhodnocení býků podle výkonnosti jejich potomstva v souboru
vlastností a znaků stanovených chovným cílem a standardem daného plemene.
Testovací připařování se provádí v chovech plemen kombinovaného a mléčného
typu registrovaných v plemenné knize a zapojených do kontroly mléčné
užitkovosti metody A a do inseminace :
a) organizovaným a kontinuálním zapouštěním plemenic neselektované populace všech krav převážně po prvém otelení, doplněné podle potřeby kravami po druhém otelení a části jalovic; doplňkovou formou je časově omezené zapouštění všech plemenic, bez předběžného výběru,
b) k testovacímu připařování se používají přednostně plemenice s vyšším podílem krve příslušného plemene, nejméně 50 % a více; vylučují se plemenice s jakýmkoliv podílem krve plemen masného typu,
c) věk býků používaných k testovacímu připařování nemá přesáhnout 24 měsíců,
d) rozsah testovacího připařování a použitých forem podle písm. h) určuje příslušné uznané chovatelské sdružení, podle svého šlechtitelského programu spolu s oprávněnými osobami, které jej realizují na základě smluvních vztahů s chovateli a jinými oprávněnými osobami tak, aby po každém testovaném plemeníku bylo zajištěno nejméně 300 až 350 zabřezlých plemenic,
e) každý testovaný býk se připařuje nejméně ve 30 stájích alespoň 20 chovatelů tak, aby rozsah použití v jednotlivých stádech byl rovnoměrný a úměrný jejich velikosti a stáda zahrnovala všechny úrovně užitkovosti,
f) souběžně jsou připařování (s vyjímkou málopočetných stád) nejméně 3 testovaní býci a část inseminačních dávek se používá k provázání testovacího připařování a hodnocení býků ve vlastnictví různých oprávněných osob, v rámci dohodnutého systému,
g) délka testovacího připařování býka je 2 - 3 měsíce, nejdéle však 6 měsíců; v zájmu objektivnosti výsledků se býci nepoužívají k dalšímu připařování po dobu nejméně 6 měsíců po ukončení testovacího připařování,
h) základní formou testace je testovací připařování mladých plemenných býků pocházejících z domácí produkce a ve zdůvodněném rozsahu i ze zahraničí, doplňkovou formou je mezinárodní testace ve formě reciproké nebo souběžné testace :
1. reciprokou testací se rozumí testovací připařování stejného počtu domácích a zahraničních mladých plemenných býků, probíhající ve stejném období ve dvou nebo více smluvních zemích, které si vzájemně poskytují výsledky testace a prověření; účelem je získání objektivních podkladů pro srovnání domácích býků se zahraničními býky téhož plemene, resp. srovnání úrovně populací,
2. souběžnou testací, využívanou výlučně v populaci holštýnského skotu, se rozumí testovací připařování býků ze zahraničí, zařazených do programu testace jak v zahraničí, tak v domácí populaci,
i) rozsah mezinárodní testace je v souladu se šlechtitelským programem daného plemene a provádí se po schválení uznaným chovatelským sdružením, výhradně nad rámec domácí testace,
j) při nesplnění nebo porušení pravidel testace nejsou výsledky odhadu plemenné hodnoty uznány a zveřejňovány nebo jsou označeny odlišným kódem, který upozorňuje chovatele na nedostatečnou vypovídací schopnost odhadované hodnoty býka,
A. TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ UŽITKOVÝCH VLASTNOSTÍ
Pro účely testování a posuzování plemen masného typu se rozumí:
a) stádem soubor plemenic chovaných ve stejných podmínkách ve stejné územní lokalitě, určených k produkci telat, která jsou matkou kojena v průběhu její laktace,
b) kontrolním rokem období, ve kterém je prováděno vážení narozených telat ve stanovených věkových obdobích a odpovídá období telení od 1.10. do 30.9. následujícího roku,
1. u plemenic schopnost pravidelného zabřezávání nebo telení
2. u plemeníků působících v přirozené plemenitbě schopnost oplodnit plemenice zařazené do stáda během připouštěcího období
d) masnou užitkovostí hodnocení
1. růstové schopnosti, která je vyjádřena hmotností v předem stanovených věkových obdobích,
2. přírůstku za určené období,
3. osvalení na živých zvířatech,
4. jatečně opracovaného těla po porážce.
Na základě údajů o otelení plemenic ve stádě se hodnotí u
1. prvotelek ranost na základě věku při prvním otelení s ohledem na standard plemene,
2. krav průměrné mezidobí ve dnech,
3. plemeníků v přirozené plemenitbě podíl otelených (případně zabřezlých) plemenic z celkového počtu zařazených do stáda v připouštěcím období (s ohledem na délku trvání tohoto období a počtu plemenic).
se hodnotí tak, že je klasifikována míra pomoci, kterou je třeba při porodu
použít, podle tabulky č.5
Tabulka č.5
|
Průběh porodu |
Klasifikace |
Známka |
|
bez pomoci ošetřovatele |
snadný |
1 |
|
s pomocí ošetřovatele |
snadný |
2 |
|
s pomocí více než 2 osob nebo veterinárního lékaře |
s komplikací |
3 |
|
chirurgicky - císařským řezem |
s komplikací |
4 |
u některých plemen stanoven šlechtitelským programem a může být i vylučující vadou; eviduje se
IV. Růstová schopnost telat a mladého skotu
se zjišťuje
a) metodou A, která zahrnuje pravidelné zjišťování hmotnosti telat při narození a v období které je rozhodující pro přepočet na jednotný věk 120, 210 a 365 dní,
b) metodou B, která zahrnuje pravidelné zjišťování hmotnosti telat při narození a jedenkrát v průběhu kontrolního roku, zpravidla při odstavu,
vážením na celé kilogramy bez srážky na nakrmenost (u hmotnosti telete při narození je možno využít i odhad) a stanovením přírůstku, s přepočtem na jednotný věk při
a) vážení v intervalu 90 až 170 dní na věk 120 dní,
b) vážení v intervalu 171 až 290 dní na věk 210 dní,
c) vážení v intervalu 291 až 450 dní na věk 365 dní;
tak, že hmotnost přepočítaná na jednotný věk se vypočítá na základě data provedeného vážení a zjištěné hmotnosti a data předcházejícího vážení a předcházející hmotnosti, a na základě těchto údajů je stanoven průměrný přírůstek P podle vzorce:
P = (H1 - H2 ). n-1
kde H1
= hmotnost zjištěná v den vážení,
H2
= hmotnost z předcházejícího vážení,
n = počet dnů od předcházejícího vážení k hodnocenému vážení
a vlastní výpočet hmotnosti je proveden podle vzorce
Hp = H1 ± (P. np )
kde HP
= hmotnost přepočítaná na jednotný věk
H1
= hmotnost zjištěná v den vážení
P = přírůstek za období od předcházejícího vážení
nP
= rozdíl mezi věkem při vážení a věkem na který je přepočet prováděn
(ve dnech)
(zkoušky vlastní užitkovosti) se provádí v odchovnách plemenných býků (OPB) a zjišťuje se u býčků, kteří
a) pochází od vybraných rodičů a splňují další požadavky stanovené ve šlechtitelském programu,
b) pochází z chovů zapojených do kontroly užitkovosti masného skotu metody A.
Hlavní zásady zkoušek vlastní užitkovosti:
a) býčci se zastavují turnusovým způsobem, zpravidla po skončení pastevního období; termín zástavu pro naskladnění a zahájení testu stanovuje příslušné uznané chovatelské sdružení na základě šlechtitelského programu plemene,
b) v přípravném období, které trvá minimálně 30 dnů jsou býčci
1. zařazeni do skupin s ohledem na plemeno, věk a hmotnost, kde jsou prováděny zdravotní zkoušky a všem býčkům je zaveden nosní kroužek; skupinu tvoří maximálně 10 býků a tato skupina se nemění až do skončení zkoušek,
2. ustájeni volně a krmeni ve skupinách s použitím technologie stejné nebo obdobné jako v období zkoušek vlastní užitkovosti,
c) v období zkoušek vlastní užitkovosti, které trvá 120 dnů, je výživa býků usměrňována v souladu s normovanou spotřebou živin pro odchov plemenných býků a v souladu se šlechtitelským programem jednotlivých masných plemen,
d) ošetřování paznehtů je prováděno dle potřeby tak, aby mezi posledním ošetřením paznehtů a základním výběrem byl odstup nejméně jeden měsíc,
e) příprava na základní výběr spočívá v zajištění spolehlivé a bezpečné ovladatelnosti býka, eventuelně návyk na odběr spermatu pomocí umělé vagíny; býci musí být při základním výběru předvedeni na tyči, popřípadě na ohlávce s vodítkem,
f) období po skončení zkoušek vlastní užitkovosti slouží k přípravě býka na základní výběr a následný provoz v plemenitbě.
Při zkoušce vlastní užitkovosti se zjišťuje a eviduje:
a) hmotnost při přísunu do OPB, dále pak pravidelně 1 x měsíčně, vážením bez srážky na nakrmenost ,vždy minimálně 2 hodiny po ranním krmení s přesností na 1 kg,
b) tělesné rozměry měřením výšky v kříži v cm,
3. v den ukončení zkoušek, spolu obvodem šourku v cm
c) spotřeba krmiv a živin a kvalita krmné dávky, která je doložena kvalitativními rozbory krmiv z počátku a v průběhu testačního období (minimálně 2x).
1. Hlášení o nákupu plemenných býků, je zaslána do 14 dnů po provedeném nákupu osobě pověřené vedením ústřední evidence a příslušnému uznanému chovatelskému sdružení,
2. Evidenční kartu o odchovu býka, která se zakládá po nákupu býka. Pokud nejsou předepsané údaje vedeny v počítačové databázi, slouží k evidenci všech zjišťovaných údajů o hmotnosti, tělesných rozměrech, spotřebě krmiv a zdravotního stavu býka po dobu pobytu na OPB a je dokladem k hodnocení býka při základním výběru.
Hodnocení zkoušky vlastní užitkovosti se provádí podle
a) hlavních selekčních ukazatelů na růstovou schopnost:
1. průměrného denního přírůstku v období testu vlastní užitkovosti,
3. výšky v kříži v den ukončení testu,
4. hodnocení zevnějšku býčka při základním výběru
b) doplňujících selekčních ukazatelů na růstovou schopnost:
1. průměrného denního přírůstku od narození do ukončení zkoušek vlastní užitkovosti,
2. hmotnosti při ukončení zkoušek vlastní užitkovosti
3. výšky v kříži v 365 dnech věku
Hodnocení růstové schopnosti býků, jejich tělesné rozměry a hodnocení zevnějšku je zpracováváno matematicko-statistickými metodami a výsledky slouží pro selekci při základních výběrech. Selekční hranice jsou vyhlašovány příslušným uznaným chovatelským sdružením v rámci šlechtitelského programu.
se zjišťuje ve stanicích kontroly výkrmnosti skotu (SKVS), které slouží
k odhadu relativní plemenné hodnoty plemenných býků na základě výsledků
vlastního testovaného potomstva.
Hlavní zásady zjišťování masné užitkovosti
a) minimální počet testovaných býků je 6, po jednom otci se nakupuje 20 až 25 synů,
1. kříženci, pocházející ze záměrné testace a jsou narození od matek mléčného, kombinovaného a masného užitkového typu ve věku od 3 do 6 týdnů nebo
2. ze záměrné testace v rámci čistokrevné plemenitby masného skotu ve věku 6 až 7 měsíců (starší telata z masného systému),
c) věk nakupovaných býčků se řídí systémem chovu matek (dojené a nebo bez tržní produkce mléka) a připouští se kombinace obou skupin po jednom otci v rovnoměrném rozložení (± 1 kus),
1. jsou od nákupu do cca 90 dnů věku, v období mléčné výživy, ustájeni individuálně nebo ve vyrovnaných skupinách s ohledem na věk a hmotnost, s napájením mléčnou krmnou směsí dle návodu výrobce,
2. v období rostlinné výživy jsou ustájeni volně ve skupinách od cca 91 dnů do 150 ± 7 dnů věku, sestavených s ohledem na datum narození tak, aby skupina v jednom kotci byla hmotnostně vyrovnaná, synové každého testovaného býka byli zastoupeni nejméně ve 3 kotcích a poměr míst u žlabu byl 1:1,
3. jsou testováni od 151 ± 7 dnů do 500 ± 10 dnů věku, kdy se sleduje spotřeba krmiv; účinnost krmné dávky je stanovena na průměrný denní přírůstek, který pro dané plemeno určuje šlechtitelský program,
1. jsou v příjmovém období minimálně 30 dnů do věku 250 ± 7 dnů ustájeni ve vyrovnaných skupinách s ohledem na věk a hmotnost, s využitím pouze rostlinné výživy, která může být upravena s ohledem na způsob přípravy býčků v mateřském chovu,
2. jsou testováni od 251 ± 7 dnů do 500 ± 10 dnů věku, kdy se sleduje spotřeba krmiv; účinnost krmné dávky je stanovena na průměrný denní přírůstek, který pro dané plemeno určuje šlechtitelský program.
Při testování a posuzování se zjišťuje:
2. ve 150 ± 7 dnů věku u býčků podle písm. a)1.,
3. ve 250 ± 7 dnů věku u býčků podle písm. a) 2.,
4. v průběhu testování měsíčně,
5. v 500 dnech při ukončení testu ± 10 dnů,
6. při případném vyřazení býka a
Pozn.: při zjišťování hmotnosti není prováděna srážka na nakrmenost.
a při porážce ve věku 500 dní ± 10 dní:
c) třída jakosti podle klasifikace SEUROP,
d) hmotnost jatečně opracovaného trupu za tepla,
f) ukazatele z technologického rozboru jatečných půlek
Podkladem pro pracování údajů jsou informace o původu zvířete, data získaná
při odchovu, výkrmu, porážce a technologickém rozboru jatečních
půlek, případně je možno využít i výsledky fyzikálních a chemických
analýz kvality masa.
Vyhodnocení výsledků se provádí centrálně metodou BLUP podle ukazatelů:
b) hmotnost jatečně opracovaného těla,
c) podíl nejcennějších masných partií,
g) podíl přední a zadní čtvrti,
Pro hodnocení lze použít jako vrstevníků:
a) býků kříženců po otci stejného plemene testovaných na stanici,
b) býků kříženců bez ohledu na plemeno otce, kteří jsou testováni na stanici,
c) podle metody testace lze využít již prověřeného býka (testera).
Z hodnocení se vylučují zvířata prokazatelně nemocná, popřípadě s extrémními odchylkami a zvířata vyřazená před ukončením zkoušky výkrmnosti, pro určení plemenné hodnoty jsou zpracovány údaje nejméně od 15 potomků.
B. POPIS A HODNOCENÍ ZEVNĚJŠKU
je podkladem pro odhad plemenné hodnoty býků posuzovaných v rámci kontroly
dědičnosti, a to jak pro utváření zevnějšku potomstva, tak i masné
užitkovosti. Při hodnocení konkrétního plemene se vychází ze schváleného
standardu a znalosti stavu populace a využívá se specifické bodové
stupnice tělesných znaků. Výsledky popisu a hodnocení zevnějšku
jsou součástí odhadu plemenné hodnoty, jsou využívány při sestavování
připařovacích plánů, při základních výběrech plemenných býků, případně
při dalších příležitostech jako jsou výstavy, svody a přehlídky zvířat.
Hodnocení se provádí u:
d) plemenných býků při základním výběru do plemenitby
Věk jednotlivých kategorií, rozhodující pro hodnocení a posuzování zevnějšku,
upravují příslušné šlechtitelské programy.
Popis jednotlivých znaků zevnějšku, tělesné rozměry, vady a celkové hodnocení
se zaznamenává na tiskopisu, který slouží jako prvotní doklad
pro další zpracování v rámci kontroly užitkovosti a kontroly dědičnosti
masných plemen.
Popis znaků zevnějšku představuje bodové vyjádření hodnoceného znaku v rozpětí
od 1 (minimálně) do 10 (maximálně) bodů v rámci biologických extrémů
hodnoceného plemene.
Při hodnocení popisovaných znaků se vychází z průměru populace hodnoceného
plemene, s maximálním využitím celého rozpětí bodové stupnice v
rámci populace a jednotlivých věkových kategorií.
Hodnotí se
a) tělesný rámec, který zahrnuje hodnocení
1. výšky těla, charakterizovanou výškou v kříži, měřenou hůlkovou mírou na spojnici hrbolů kyčelních; bodové hodnocení je prováděno pomocí přepočítávací tabulky s ohledem na věk, pohlaví a plemeno,
2. délky těla od pomyslné kolmice spuštěné v kohoutku až po kolmici spuštěnou v hrbolu kosti sedací vizuálním posouzením,
3. hmotnosti, zjišťované vážením zvířete s přesností na 1 kg; bodové hodnocení je prováděno pomocí přepočítávací tabulky s ohledem na věk, pohlaví a plemeno, přičemž součet bodů za popisované znaky je maximálně 30,
b) kapacita těla, která zahrnuje vizuální hodnocení
1. přední šířky hrudníku mezi předními končetinami při pohledu ze předu,
2. hloubky hrudníku za lopatkou s přihlédnutím k hloubce hrudníku v krajině posledního žebra, přičemž se nepřihlíží k relativnímu vyjádření s ohledem na výšku,
3. délky zádě (při pohledu z boku) vyjádřené vzdáleností spojnice hrbolu kosti kyčelní a kostí sedací a šířky (při pohledu ze zadu), která je posuzována s ohledem na vzdálenost kostí sedacích a s přihlédnutím k přední šířce pánve, přičemž součet bodů za popisované znaky je maximálně 30,
c) osvalení, které zahrnuje osvalení
1. plece, vyjádřené klenutím a vývinem osvalení z pohledu ze předu a z boku,
2. hřbetu, vyjádřené šířkou a výrazností klenutí osvalení od kohoutku až po bedra,
3. zádě, při kterém se posuzuje
- délka kýty od kloubu kolenního po kaudální část stehna,
- hloubka kýty, kterou charakterizuje délka spojnice spuštěné z hrbolu
kosti sedací až po upnutí nad hleznem,
- plnost kýty, která je vyjádřena šířkou kýty při pohledu ze zadu na středu
spojnice spuštěné z hrbolu kosti sedací po upnutí nad hleznem,
součet bodů za popisované znaky je maximálně 30,
d) užitkový typ, který zahrnuje
1. celkové ušlechtilosti zvířete,
přičemž součet bodů za popisované znaky je maximálně 10.
Celkové hodnocení je vyjádřeno součtem bodů za tělesný rámec, kapacitu
těla, osvalení a užitkový typ. Maximální možný počet získaných bodů
je 100. V rámci jednotlivých šlechtitelských programů je možno při využití
přepočítávacích koeficientů určitý hodnocený znak zvýhodnit, je
však dodržen celkový počet možných získaných bodů za každou oblast a
počet bodů celkem.
Současně s popisem zvířete se zaznamenávají vady zevnějšku, případně další
znaky, které jsou pro hodnocené plemeno dány šlechtitelským programem.
Tyto programy zároveň stanovují, které vady jsou rozhodující pro
selekci zvířat.
A. TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ UŽITKOVÝCH VLASTNOSTÍ
Provádí se u kanců, plemenic a jejich potomstva ve šlechtitelských a rozmnožovacích
chovech a v chovech, které jsou pro tuto kategorii připravovány.
Plemenice se zařazují do kontroly užitkovosti počínaje prvním zapuštěním,
kanci se zařazují do kontroly užitkovosti zápisem do státního registru
plemeníků.
sledují se:
a) údaje podle přílohy č. 3, část II A se zapisují do deníku reprodukce nejpozději do 24 hodin po každé změně,
b) počet pravidelně vyvinutých struků, ve šlechtitelských chovech u každého selete, v rozmnožovacích chovech u prasniček,
c) počet dochovaných selat ve věku vrhu 18 až 24 dní,
d) počet selat přikládaných prasnici z jiného vrhu; které zaznamená v deníku reprodukce a selata předem označí,
e) počet živě narozených selat při použití zmrazených inseminačních dávek a nezahrnuje se do průměrné užitkovosti prasnice případný snížený počet selat pod 5 kusů.
Údaje b) až e) zjišťuje oprávněná osoba, která též označí všechna selata nejdéle do 10 dnů po narození.
II. Unifikovaný polní test vlastní užitkovosti
ve šlechtitelských chovech se provádí u plemenných kanečků a prasniček
ve šlechtitelských chovech všech kategorií.
Podmínky pro provádění testace :
a) kapacita a technologické vybavení odchovných stájí odpovídá velikosti a produkčním potřebám chovu a metodice testace,
b) mikroklimatické a zoohygienické podmínky ve stáji odpovídají požadavkům pro odchov mladých plemenných zvířat, na jedno prase připadá minimálně 0,8 m2 plochy kotce,
c) selata jsou do testačních kotců naskladňována 1-2 týdny před započetím vlastního testu,
d) do testace se zařazují pouze selata zdravá, normálně vyvinutá, jejichž zevnějškové znaky nevykazují větší odchylky.
a) věk selat je 12 týdnů ± 4 dny,
b) testovanou skupinu tvoří 6 - 12 selat (u prasniček maximálně 15) v jednom kotci stejného pohlaví a stejného genotypu, u otcovských plemen jsou přípustné maximálně 2 genotypy (v ojedinělých případech - malý počet kusů v jednom pohlaví, využití testačních kotců - je povoleno slučovat do jednoho kotce testované prasničky a kanečky),
c) skupina v kotci pochází minimálně po dvou otcích, u otcovských plemen (pokud nelze sestavit skupinu po více otcích) je přípustný otec jeden,
d) oprávněná osoba eviduje datum zahájení testu a individuální hmotnost selat.
Doba trvání testu je 63 ± 7 dnů.
V průběhu testu
a) je zkrmována jednotná krmná směs, doporučená příslušným uznaným chovatelským sdružením,
b) je zakládána krmná směs v neomezeném množství do samokrmítek,
c) mají zvířata neomezený přístup k vodě,
d) může být selekce prováděna jen ze zdravotních nebo technologických důvodů.
Při ukončení testu se zjišťuje:
a) živá hmotnost všech testovaných prasat s přesností na 1 kg, ze které je propočten:
1. průměrný denní přírůstek od narození,
2. průměrný denní přírůstek v testu,
b) procento libového masa a výška hřbetního tuku ultrazvukovými přístroji, určenými uznaným chovatelským sdružením.
Prasata se váží na dobytčích váhách k tomu uzpůsobených a splňujících
požadavky na stanovená měřidla1
.
Měření ultrazvukovým přístrojem se provede po zjištění hmotnosti; prasata,
u kterých nelze z objektivních příčin provést měření, se změří v
dalším termínu.
Postup měření:
a) měřená prasata jsou čistá a při vlastním měření stojí v korektním postoji,
b) místa měření (A) a (B) vyznačená na schématu (obrázek č. 1) se vymezí a označí:
- ve hřbetní linii se určí výchozí body měření; bod A0
je na kohoutku, kolmo nad výčnělkem kloubu loketního, bod C0
je v krajině bederní kolmo nad češkou a střed mezi těmito body se určí
jako bod B0
,
- místo měření A je ve 3/4 kaudálně mezi body\ B0
a C0
, místo měření B je ve 3/4 + 3 cm kaudálně mezi místem A0
a B0
, obě místa měření jsou 7 cm od středu hřbetu,
- v místě A se měří výška hřbetního tuku, v místě B tuku i svalu,
- měření probíhá ve smyslu kaudo-kraniálním,
- kůže prasat se v místech měření očistí a natře kontaktním mediem, měřicí
hlavice přístroje se přikládá a lehce přitiskne kolmo k povrchu
kůže.
1
§ 3 odst. 3 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii a Výměr Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a
státní zkušebnictví č. M-108/99 ze dne 6.10 1999, o stanovených měřidlech,
uveřejněný oznámením č. 76/99 v č. 12/99 Věstníku Úřadu.
Stanovení průměrné hodnoty měřených vlastností:
a) průměrný denní přírůstek od narození ke dni měření se stanoví jako poměr hmotnosti k věku jedince a vyjadřuje se v gramech,
b) průměrná výška hřbetního tuku se stanoví z naměřených hodnot tuku v místě A a B a vyjadřuje se v centimetrech s přesností na dvě desetinná místa.
Zjištěné fenotypové průměrné hodnoty:
a) přírůstku a výšky hřbetního tuku se korigují podle plemen a pohlaví na jednotnou hmotnost, u kanečků na 100 kg a u prasniček 90 kg,
b) podílu libového masa se koriguje bez ohledu na pohlaví na hmotnost 100 kg.
III. Staniční zkoušky výkrmnosti a masné užitkovosti
Výběr testačních zařízení provádí uznané chovatelské sdružení z provozních zařízení, které splňují technologické a zoohygienické požadavky, zejména
a) pro každou stanici je stanoven s ohledem na její kapacitu a testační obvod harmonogram naskladňování,
b) testační stáje jsou rozděleny na sekce, umožňující zabezpečit oddělený turnusový provoz,
c) kotce pro dvojice prasat mají minimální plochu 2,60 m2 ,
d) každý kotec je vybaven jedním samokrmítkem a automatickou napaječkou, které umožní neomezený přístup ke krmné směsi a k vodě,
e) stanice je vybavena vhodnými dobytčími vahami pro provozní vážení prasat, které splňují požadavky na stanovená měřidla1) a vahami na navažování krmné směsi, které jsou 1 x ročně kalibrovány,
f) ve stanici jsou k dispozici vhodné skladovací prostory pro dodávanou krmnou směs.
K testačnímu výkrmu prasat se používá jednotná testační granulovaná krmná směs doporučená příslušným uznaným chovatelským sdružením, a zkrmovaná tak, že
a) jednotlivé vyrobené dávky krmné směsi jsou rozborovány na obsah živin a energii; pro všechna testační zařízení provádí tyto rozbory laboratoř, určená uznaným chovatelským sdružením,
b) do samokrmítek je přesně navažována, pravidelně doplňována a její spotřeba evidována po celou dobu testace,
c) v průběhu testace není zkrmován žádný příkrm ani podávány podpůrné růstové prostředky.
Postup zkoušky výkrmnosti a masné užitkovosti čistokrevného potomstva:
a) do stanice se naskladňují selata odpovídajícího vývinu, hmotnosti od 20 do 28 kg s maximálním rozdílem 2 kg, ve věku do 90 dní,
b) selata jsou zdravá a vepříci jsou v době odeslání do stanice po kastraci zcela vyhojeni,
c) ve stanovené lhůtě před dodáním do stanice jsou selata ochranně očkována a ošetřena,
d) při převzetí selat na stanici se zjišťuje živá hmotnost každého prasete, kontroluje se označení a předepsané doklady,
e) jednotlivé sekce stanice se zastavují turnusově,
f) u potomstva plemenných prasat, zařazeného do stanice, se provádí namátkově ověřování původů na žádost oprávněné osoby podle § 12 odst. 4 zákona, která ve stanici provádí testování a posuzování,
g) jedinec (nebo dvojice), nezaručující ze zdravotních důvodů objektivní výsledky testace je během zkoušek vyřazen na základě posouzení veterinárního lékaře, který spolu s provozovatelem stanice zaznamená důvod vyřazení do staniční evidence,
h) testování probíhá od 30 do 100 kg živé hmotnosti prasat,
i) prasata ve stanicích se váží jednou měsíčně; do zahájení testu a 14 dní před ukončením testu se váží jednou týdně,
j) po ukončení testu v rozmezí živé hmotnosti 98 až 105 kg jsou prasata na jatkách poražena.
a) do 30 minut po porážce, očištění a vykolení se každé prase za tepla rozpůlí a zváží s přesností na 0,5 kg, přičemž rozdíl hmotnosti mezi pravou a levou půlkou nesmí být vyšší než 1 kg,
b) živá hmotnost zjištěná před porážkou a hmotnost jatečných půlek za tepla s hlavou bez mozku, bez orgánů dutiny hrudní, břišní a pánevní, avšak s plstí a ledvinou, je podkladem k výpočtu výtěžnosti,
c) po poražení se změří pH masa v nejdelším hřbetním svalu na úrovni posledního žebra v intervalech 45 minut po porážce (pH1 ) a 24 hodin po porážce (pH24 ). Na základě zjištěných hodnot se stanoví výskyt vad masa podle tabulky č. 6,
d) druhý den po poražení a vychladnutí na 2 až 5°C se obě půlky zváží s přesností na 0,5 kg,
e) bouráním pravé půlky bez ocásku se zjišťují ukazatele podle tabulky č. 7.
Staniční test v testační stanici odchovávaného potomstva se provádí kombinací
metod unifikovaného testu vlastní užitkovosti a staničních zkoušek
výkrmnosti a masné užitkovosti podle šlechtitelských programů uznaného
chovatelského sdružení.
Základní polní test se provádí u prasniček v rozmnožovacích chovech, popřípadě
ve šlechtitelských chovech u prasniček, které jsou určeny jako
chovné, v rozmezí 70 - 110 kilogramů živé hmotnosti. U každého zvířete
se pro hodnocení jeho vývinu vypočítává průměrný denní přírůstek
živé hmotnosti v gramech od narození do dne ukončení testu.
Obrázek č. 1 : Místa měření výšky hřbetního tuku a hloubky nejdelšího
zádového svalu při zkouškách vlastní užitkovosti prasat
Nákres z technických důvodů neuvádíme
|
Hodnocení |
pH1 |
pH24 |
|
Normální maso |
&2265 5,81 |
8 |
|
- PSE |
so &2264 |
4 |
|
,80 - |
D |
aso - &2 |
&2265 6,20
|
bulka č. |
ukazatel způso |
zjišťování postu |
|
zjišťování výška hř |
tního tuku měřením a výpočtem průměrné výšky hřbetního tuku s přesno |
í na 1 mm,
V nejkratší spojnici od vnějšího kraje kůže po horní okraj
povázky oddělující hřbetní tuk od svaloviny ve |
|
ho obratle hlavní |
sité části bouráním a vážením jednotlivých partií s přesnost |
na 0,02 kg 1. krkovička se oddělí od pečeně za 6. hrud m obratlem na vnější straně bez tuk ého krytí, 2. pečeně i bok se za posledním hrud m obratlem přeřízne kolmo na páteř, bok se oddělí od pečeně 1 cm od musculus iliocostalis; žebírka nesmějí být delší než 5 cm od horního okraje s lu pečeně, 3. plocha nejdelšího hřbetního svalu a tukov o krytí za posledním hrudním obratlem na čerstvém řezu; tuk se od pečeně oddělí tak, aby vnější strana pečeně byla bez tuk ého krytí, 4. plec s kostmi bez kolínka se tvaruje kru vým řezem, oddělí se odtažením od předku, proříznutím povrchových prsních svalů a řídkého, tukem prorostlého vaziva, chrupavka lopatky se odlomí a plec odřízne tak, že chrupavka zůstává při předku; celá vnější strana plece musí být bez tukového krytí, nožičky se od plece oddělí v nejspodnější části kloubu zápěstního, kolínko se oddělí sekem od plece v loketním kloubu tak, že výběžek kosti loketní (okovec) zůst á u plece, 5. kýta s kostmi se od předku oddělí vným řezem kolmo na páteř mezi posledním a předposledním obratlem bederním od kýty se oddělí paždík, křížová kost, nožička v nejspodnější části kloubu hleznového a kolínko řezem kolmo na kolenní kloub (češku), sejme se kůže a tuk, aby kýta byla na povrchu bez tuk ého krytí, 6. opracovaná kýta s kostí bez kolínka bez kosti křížové se zváží a zjištěná hmotnost se připočítá k hmotnosti krkovičky, pečeně a plece s kostmi bez kolínka; ze součtu těchto hmotností se stanoví procento hlavních masitých částí z hmotnosti ja |
|
čné půlky, podíl libového masa a roztříděn |
jat. trupů přístrojovou technikou podle stu |
ice SEUROP na jatečném trupu po porážce, případně pomocí regresní rovnice z hlavních mas |
B. PŘEDÁVÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH A EVIDOVANÝCH ÚDAJŮ
Údaje jsou předávány jako pravidelná hlášení formou vstupních dokladů
písemně nebo formou datových souborů pomocí elektronických médií.
Vstupní doklady v chovech s kontrolou užitkovosti obsahují identifikační
údaje ve formě přidělených čísel chovatele a chovu a dále podle jednotlivých
dokladů obsahují zejména hlášení uvedená v tabulce č. 8.
Tabulka č. 8
|
název dokladu |
obsah hlášení |
|
O vrhu v kontrole užitkovosti |
číslo plemenice, datum oprasení a počet všech a živě narozených selat |
|
Výsledky reprodukce v kontrole užitkovosti |
číslo plemenice, počet dochovaných selat v 21 dnech stáří |
|
Zařazení plemeníka nebo plemenice při nákupu v zahraničí, nebo těch, kteří nebyli zařazeni hlášením o prodeji |
evidenční číslo kance, plemeno, otec, matka, datum narození |
|
Lineární hodnocení typu, konstituce a zevnějšku |
linie a státní registr kance, matriční číslo prasnice, body za hodnocení |
|
O potomstvu |
číslo matky, počet a pohlaví selat zařazených do chovu, počet struků, čísla selat podle systému označování prasat v kontrole užitkovosti |
|
O výsledcích vlastní užitkovosti |
číslo selete a výsledky zjištěné při testování vlastní užitkovosti |
|
O výsledcích výkrmnosti a jatečné hodnoty |
základní údaje o testované dvojici, údaje o jednotlivých zvířatech a dosažené hodnoty testování výkrmnosti a jatečné hodnoty |
|
O prodeji |
identifikační údaje zvířete, výsledek hodnocení, identifikační údaje a číselný kód kupujícího |
|
O výsledku zjišťování genetických markerů |
|
Při zařazení zvířete ze šlechtitelského chovu do ústřední evidence je
mu současně přiděleno registrační číslo zvířete, kterým je identifikováno
při odhadu plemenné hodnoty.
Podrobné pokyny k předávání dokladů do ústřední evidence, jejich zpracování
a vydávání počítačových výstupů pro šlechtitelskou činnost chovatelů,
uznaných chovatelských sdružení a oprávněných osob zpracovává
a vyhlašuje osoba pověřená vedením ústřední evidence.
A. TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ UŽITKOVÝCH VLASTNOSTÍ OVCÍ
Testování užitkových vlastností a znaků ovcí se provádí u beranů, bahnic,
jehnic, a jejich potomstva v chovech v kontrole užitkovosti.
Ovce se zařazují do kontroly užitkovosti po hodnocení, berani po hodnocení
a zápisu do státního registru plemeníků.
Zjišťuje se:
a) datum zapuštění plemenice (u skupinového zapouštění datum zahájení a ukončení),
b) ušní číslo a státní registr plemeníka,
c) datum porodu, počet živě a mrtvě narozených jehňat, u masného a mléčného typu živou hmotnost jehňat po porodu,
d) počet odchovaných jehňat podle pohlaví do 14 dnů věku.
Údaje a) až d) zjišťuje chovatel, který též označí jehňata do 72 hodin
po narození.
Oprávněná osoba, která vyhodnotí nejpozději do 30. 9. běžného roku reprodukci
ovcí na základě prvotní evidence vedené v chovu, stanoví u
1. index plodnosti v %, jako podíl živě a mrtvě narozených jehňat k věku bahnice - 1,
2. index odchovu v %, jako podíl odchovaných jehňat do 14 dnů věku k věku bahnice - 1,
1. oplodnění v %, jako podíl bahnic obahněných a zmetaných k počtu ovcí zařazených do reprodukce na začátku připouštěcího období x 100,
2. plodnost v %, jako podíl živě a mrtvě narozených jehňat k počtu bahnic po porodu x 100,
3. odchov v %, jako počet odchovaných jehňat do 14 dnů věku k počtu ovcí zařazených do reprodukce na začátku připouštěcího období x 100,
4. intenzitu v %, jako počet živě narozených jehňat za rok k počtu bahnic základního stáda x 100.
Zjišťuje se:
a) živá hmotnost jehňat po narození u masného a mléčného typu,
b) živou hmotnost jehňat ve 30 dnech věku u mléčného typu,
c) živá hmotnost jehňat ve 100 ± 15 dnech věku a stanoví denní přírůstek s přepočtem na 100 dní věku,
d) živá hmotnost jehnic a beranů po hodnocení před zařazením do plemenitby.
Údaje a) a b) zjišťuje chovatel, c) a d) oprávněná osoba.
III. Výkrmnost a jatečná hodnota
zjišťovaná:
a) polním testem nebo v testační stanici se provádí za podmínek:
1. výběr beranů pro testaci navrhuje oprávněná osoba, schvaluje chovatelské sdružení,
2. chov je zařazen do kontroly užitkovosti,
3. v chovu je po testovaném beranovi nejméně 15 zdravých trvale označených jehňat obojího pohlaví,
4. kapacita, technické podmínky a způsob výživy odpovídá metodice testace,
5. výkrm jehňat je ukončen u masných typů do 150 dnů věku, u kombinovaných užitkových typů do 165 dnů věku.
Ukazatele výkrmnosti a jatečné hodnoty:
1. zmasilost subjektivním posouzením nejdéle do 5 dnů před porážkou,
2. živá hmotnost jehňat s přesností 0,5 kg,
3. průměrný denní přírůstek jehňat od narození do ukončení testu,
4. hmotnost jatečně opracovaného trupu za tepla do 1 hodiny a vychlazeného při teplotě 4 až 7 °C po 24 hodinách, bez hlavy a distálních částí končetin a hmotnosti kůže,
8. plocha nejdelšího zádového svalu v cm2 ,
1. chovy k měření navrhuje oprávněná osoba, schvaluje chovatelské sdružení,
2. minimální počet pro vyhodnocení potomstva je 10 jehňat obojího pohlaví ve 100 dnech věku,
3. před měřením ultrazvukem se subjektivně zhodnotí zmasilost kýty, hřbetu a plece,
4. při měření se přístrojová sonda se přikládá na úrovni 1. bederního obratle tak, aby ultrazvukové vlny probíhaly v ploše kolmé k ose páteře zvířete,
u kombinovaného vlnařsko masného typu se zjistí v prvním roce množství, charakter a sortiment nastříhané vlny za 12 měsíců.
Dojivost mléčného typu ovcí se sleduje v průběhu laktace podle:
a) metody A4 , která spočívá v měření dojivosti 2 x v kontrolním dni, a to ráno a večer,
b) metody AT , která spočívá v měření dojivosti 1 x v kontrolním dni, a to střídavě, jeden měsíc ráno, další měsíc večer
c) metody Ac , která spočívá v měření dojivosti 1 x v kontrolním dni, a to pravidelně buď ráno nebo večer.
a) u bahnic se sleduje dojivost po dobu 3 laktací - první měření mléka se provede do 60 dnů po obahnění a zjišťuje se pravidelně každý měsíc v rozmezí ne kratším než 26 a ne delším než 34 dnů do zaprahnutí (bahnice se považuje za zaprahlou, když dojí méně než 0,2 kg),
b) laktace končí posledním kontrolním údobím, v němž byla bahnice naposledy kontrolována + 15 dní,
c) celodenní produkce mléka z jednoho nádoje u metody AT se vypočítá vynásobením dvěma, u metodiky AC se dopočítává na základě celkového nádoje (ranního i večerního) všech kontrolovaných ovcí,
d) během laktace je povoleno jen jedno meziúdobí,
e) vzorek mléka pro stanovení procenta tuku, bílkovin a laktózy se odebere do vzorkovnice s konzervačním prostředkem, dodané příslušnou laboratoří mléka.
a) počet laktačních dnů u bahnic se vypočítá od obahnění do konce kontroly, přičemž den porodu se do laktačních dnů nepočítá a za normální se považuje laktace, která dosáhla minimálně 120 laktačních dnů,
b) produkce mléka do 30 dnů za období sání jehňat se vypočítá z přírůstku jehněte (jehňat) x 5,
c) celková produkce mléka za laktací se vypočítá součtem spotřebovaného mléka sáním jehněte (jehňat) a za dobu měsíčního sledování dojivosti během laktace do konce kontroly.
B. PŘEDÁVÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH A EVIDOVANÝCH ÚDAJŮ
Oprávněné osoby předávají údaje, zjištěné při testování a posuzování osobě pověřené vedením ústřední evidence průběžně, nejpozději však 15. 1., 15. 4., 15. 6., 15. 8. a 15. 10. kalendářního roku. Podrobné pokyny k předávání dokladů do ústřední evidence, jejich zpracování a vydávání počítačových výstupů pro šlechtitelskou činnost chovatelů, uznaných chovatelských sdružení a oprávněných osob zpracovává a vyhlašuje osoba pověřená vedením ústřední evidence.
A. TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ UŽITKOVÝCH VLASTNOSTÍ
Provádí se u kozlů, koz a jejich potomstva v chovech v kontrole užitkovosti.
Kozy se zařazují do kontroly užitkovosti po hodnocení, kozli po hodnocení
a zápisu do státního registru plemeníků.
Zjišťuje se:
a) datum zapuštění (u skupinového zapouštění datum zahájení a ukončení),
b) ušní číslo a státní registr kozla,
c) datum porodu, počet živě a mrtvě narozených kůzlat a pohlaví,
Údaje a) až c) zjišťuje chovatel, který označí kůzlata do 72 hodin po
narození.
Oprávněná osoba, která zjistí počet odchovaných kůzlat a pohlaví do 40
(± 10) dnů věku, vyhodnotí nejpozději do 30.9. běžného roku reprodukci
koz na základě prvotní evidence vedené v chovu a stanoví u
1. index plodnosti v %, jako podíl živě a mrtvě narozených kůzlat k věku plemenice-1,
2. index odchovu v %, jako podíl odchovaných kůzlat do 40 dnů věku k věku plemenice-1,
1. oplodnění v % jako podíl plemenic okozlených a zmetalých k počtu plemenic, zařazených do reprodukce na začátku připouštěcího období x 100,
2. plodnost v %, tj. podíl živě a mrtvě narozených kůzlat k počtu plemenic po porodu,
3. odchov v %, jako počet odchovaných kůzlat do 40 dnů věku k počtu plemenic zařazených do reprodukce na začátku připouštěcího období x 100,
4. intenzita v %, jako počet narozených kůzlat za rok k počtu plemenic základního stáda x 100,
5. výskyt hermafroditních kůzlat v %, jako podíl narozených hermafroditních jedinců k počtu všech narozených kůzlat x 100,
6. výskyt rohatých kůzlat v %, jako podíl narozených rohatých jedinců k počtu všech narozených kůzlat x 100.
Dojivost mléčných typů koz se sleduje v průběhu laktace podle
1. metody A4 , která spočívá v měření dojivosti 2x v kontrolním dni, a to ráno a večer,
2. metody AT , která spočívá v měření dojivosti 1x v kontrolním dni, a to střídavě jeden měsíc ráno a další měsíc večer, s pravidelným střídáním po dobu celého kontrolního období; celodenní produkce se dopočítá vynásobením dvěma,
3. metody Ac , která spočívá v měření dojivosti 1x v kontrolním dni a to pravidelně buď ráno nebo večer; celodenní produkce se dopočítává na základě celkového nádoje (ranního i večerního) všech kontrolovaných koz,
po dobu laktačního období se používá pouze jedna z uvedených metod a v
den kontroly jsou měřeny všechny plemenice ve stádě.
Dojivost se zjišťuje:
a) množství mléka v kg nebo v l se zjistí měřením nebo vážením nadojeného mléka za pomoci libovolného nástroje (váhy, odměrný válec apod.) s konstrukční přesností měření 20 g nebo 20 ml nebo milkmetrem,
b) první kontrolní den musí být uskutečněn u nekojících koz nejdříve 10. den a nejpozději 30. den po porodu, u kojících koz nejdříve 40. den, nejpozději však do 70. dne po porodu, mezi dvěma po sobě následujícími kontrolními dny je rozpětí 26 - 34 dní,
c) ze závažných důvodů může být kontrola přerušena maximálně na 75 dní, v případě veterinární uzávěry až na 100 dní,
d) celková dojivost za laktaci je součtem produkce mléka za období sání a za období dojení během laktace,
e) standardní období sání je 40 dní, standardní období dojení je 240 dní, standardní laktační období je 280 dní; počet laktačních dnů se vypočítá od druhého dne po porodu do zaprahnutí (koza se považuje za zaprahlou, když denní nádoj je nižší než 0,2 l),
f) v jedné laktaci je minimálně 6 kontrolních období,
g) laktace končí posledním kontrolním obdobím, v němž byla koza naposledy kontrolována + 15 dní.
Zjišťuje se:
a) živá hmotnost kůzlat po narození,
b) živá hmotnost kůzlat u masného typu ve 100 ± 15 dnech věku a stanoví se průměrný denní přírůstek,
c) živá hmotnost koz a kozlů po hodnocení před zařazením do plemenitby.
Údaj a) zjišťuje chovatel, b) a c) oprávněná osoba.
IV. Výkrmnost a jatečná hodnota
zjišťovaná
a) polním testem nebo v testační stanici za podmínek:
1. výběr kozlů pro testaci navrhuje oprávněná osoba a schvaluje uznané chovatelské sdružení,
2. chov je zařazen do kontroly užitkovosti,
3. v chovu je po testovaném kozlovi nejméně 10 zdravých trvale označených kůzlat,
4. kapacita, technické podmínky a způsob výživy odpovídá metodice testace,
5. test začíná po mlezivovém období (do 14 dnů věku), výkrm končí u poloviny kůzlat do 70 dnů věku, u druhé poloviny do 130 dnů věku.
Ukazatele výkrmnosti a jatečné hodnoty kůzlat se zjišťují:
1. zmasilost nejdéle do 3 dnů před porážkou subjektivním posouzením,
2. živá hmotnost kůzlat s přesností 0,2 kg,
3. průměrný denní přírůstek kůzlat od narození do ukončení testu,
4. hmotnost jatečně opracovaného trupu za tepla do 1 hodiny a vychlazených při teplotě 4 až 7°C po 24 hodinách, bez hlavy a distálních částí končetin a hmotnosti kůže,
8. plocha nejdelšího zádového svalu v cm2 ,
1. chovy k měření navrhuje oprávněná osoba a schvaluje uznané chovatelské sdružení,
2. minimální počet pro vyhodnocení potomstva je 10 jehňat obojího pohlaví ve 100 dnech věku,
3. před měřením ultrazvukem se subjektivně zhodnotí zmasilost kýty, hřbetu a plece,
4. při měření se přístrojová sonda přikládá na úrovni 1. bederního obratle tak, aby ultrazvukové vlny probíhaly v ploše kolmé k ose páteře zvířete.
u srstnatých typů koz se provádí tak, že se zjistí množství nastříhané nebo vyčesané srsti ve věku 12 měsíců s přesností na 0,01 kg, střední jemnost, délku, věrnost, lesk, barvu, pevnost a pružnost srsti.
B. PŘEDÁVÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH A EVIDOVANÝCH ÚDAJŮ
Oprávněné osoby předávají údaje, zjištěné při testování a posuzování osobě pověřené vedením ústřední evidence průběžně, nejpozději však 15. 1., 15.4., 15.6., 15. 8. a 15. 10. kalendářního roku. Podrobné pokyny k předávání dokladů do ústřední evidence, jejich zpracování a vydávání počítačových výstupů pro šlechtitelskou činnost chovatelů, uznaných chovatelských sdružení a oprávněných osob zpracovává a vyhlašuje osoba pověřená vedením ústřední evidence.
A. TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ UŽITKOVÝCH VLASTNOSTÍ
Pro účely testování se rozumí
a) obdobím snášky období, ve kterém plemenice snáší vejce v jednom roce,
b) oplozeností procentické vyjádření počtu oplodněných vajec z počtu nasazených,
c) líhnivostí procentické vyjádření vylíhnutých kuřat z počtu nasazených vajec,
d) líhnutím inkubace vajec v líhni,
e) kuřetem jedinec ve stáří jednoho dne až tří měsíců,
f) mladým ptákem jedinec ve stáří 3-30 měsíců dle druhu a plemene.
Plemeníci a plemenice se zařazují do kontroly užitkovosti po provedeném
hodnocení.
Zjišťování a evidování užitkových vlastností:
a) ihned po snesení vejce napíše chovatel na skořápku číslo vejce, datum snášky a číslo matky biologicky nezávadnou barvou a provede zápis do Deníku evidence snášky,
b) hmotnost vejce zjistí chovatel před násadou do líhně:
- vejce atypických tvarů, s vadou struktury skořápky a váhou pod 1000
g nejsou použita k násadě,
- v líhni musí být vejce umístěno tak, aby při líhnutí byla zajištěna
průkaznost původu vylíhnutého kuřete,
c) vylíhnutému kuřeti se nasadí nánožní kroužek s číslem, které je shodné s číslem vejce a po označení kuřete nánožním kroužkem provede chovatel zápis do " Líhňařského deníku",
d) do šesti týdnů po narození oprávněná osoba trvale označí kuře podle pohlaví natetováním přiděleného evidenčního čísla v chovu způsobem, který je stanoven v Řádu plemenné knihy uznaného chovatelského sdružení, zároveň je kuře označeno plastovou známkou vpíchnutou do pravé křídelní řasy; přidělené číslo zapíše oprávněná osoba do "Líhňařského deníku".
Při dosažení 6 měsíců stáří mladých ptáků provede oprávněná osoba vážení
nebo měření trupu odchovávaného potomstva a zjištěné hodnoty zapíše
do " Deníku odchovu potomstva".
V době jatečné zralosti v rozmezí 12 - 16 měsíců stáří (podle plemene) provede oprávněná osoba individuální měření délky trupu, obvodu trupu,
obvodu stehna a obvodu běháku dochovaných mladých ptáků (obr. č. 1)
a naměřené hodnoty zapíše do "Deníku odchovu potomstva".
Hodnocení plemenných zvířat:
jednotlivým znakům se přidělí body podle schématu v tabulce č. 9
Tabulka č. 9
|
sledovaná vlastnost |
znak |
body |
|
I. Zdravotní stav |
Chování (náchylnost ke stresu) |
0 - 1 |
|
|
Kůže, peří |
0 - 1 |
|
|
Klouby, sliznice |
0 - 1 |
|
|
Celkem bodů I |
0 - 3 |
|
II. Rámec a užitkový typ |
Výška trupu (hřbetu od podložky) |
0 - 1 |
|
|
Délka trupu |
0 - 1 |
|
|
Obvod trupu |
0 - 1 |
|
|
Obvod běháků |
0 - 1 |
|
|
Osvalení stehen |
0 - 1 |
|
|
Celkem bodů II |
0 - 5 |
|
III. Exteriér |
Hlava, krk |
0 - 1 |
|
|
Trup a křídla -držení |
0 - 1 |
|
|
Nohy zúhlen |
0 - 1 |
|
|
Nohy - postavení |
0 - 1 |
|
|
Prsty |
0 - 1 |
|
|
Chůze |
0 - 1 |
|
|
Běh |
0 - 1 |
|
|
Celkem bodů III |
0 - 7 |
Pro každý znak je použito hodnocení od 1, 0 do 0 bodu ve stupnici
a) 1,0 - nápadně dobrý
b) 0,8 - ve znacích nevýrazný
c) 0,6 - lehké chyby
d) 0,4 - jasně zřetelné chyby
e) 0,2 - vážné chyby, ale při jiných způsobilostech ještě použitelné pro
chov,
f) 0 - velmi vážné chyby, zvíře vyřadit na základě těchto znaků z chovu,
ostatní znaky nebudou při tom vzaty v úvahu.
Celkové hodnocení se provádí na základě součtu dosažených bodů podle tabulky
č. 10.
Tabulka č. 10
|
Hodnocení |
Počet dosažených bodů |
|
Výborný |
13 - 15 |
|
Velmi dobrý |
10 - 12 |
|
Dobrý |
7 - 9 |
|
Dostatečný |
4 - 6 |
|
Nedostatečný |
méně než 4 body |
Obr. č.2 Způsob měření tělesných partií pštrosů dvouprstých páskovou mírou
Nákres z technických důvodů neuvádíme
Obvod trupu je měřen těsně pod stehny - bod A.
Délka trupu je měřena od klínovitého spojení kostí hrudních - bod B, nejkratší
vzdáleností mezi stehny ve spodní části trupu k zakončení kosti
stydké - bod C.
Obvod stehna je měřen od hlavice kosti holenní - bod D, ke kožní řase
spojující stehno s trupem - bod E.
Obvod běháku - je měřen ve výši 15 cm od spodní hlavice kosti nártní -
bod F.
B. EVIDENCE A ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ
Údaje získané v jednotlivých obdobích kontroly se zaznamenávají v tiskopisech
a) Deník evidence snášky, ve kterém se eviduje číslo vejce, datum snášky, číslo samice, státní registr samce a důvod vyřazení vejce ( pokud vejce není inkubováno),
b) Líhňařský deník, ve kterém se eviduje datum násady, číslo vejce z deníku snášky, hmotnost vejce, číslo samice, státní registr samce, datum a důvod vyřazení z líhně během inkubace, datum narození, pohlaví a evidenční číslo chovu,
c) Deník chovu potomstva, který se používá v době odchovu kuřat a mladých ptáků a ve kterém je evidováno číslo chovu, pohlaví, datum narození, číslo matky, číslo otce, vážení a měření prováděné ve věku 6 měsíců a měření prováděné ve stáří 12 - 16 měsíců dle plemene. U vybraných jedinců k další plemenitbě je zapsáno přidělené číslo čipové a v případě vyřazení jedince plemenitby důvod vyřazení,
A. TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ VÝKONNOSTI
ve šlechtitelských a prarodičovských (rozmnožovacích) chovech, v chovech, které jsou pro tuto kategorii připravovány a v testačních stanicích, kde se sledují:
individuálně sledované nejméně u 33 kusů plemenných ryb v populaci v tržní hmotnosti (znaky a) až f) podle obr. Č. 3)
g) celková hmotnost ryby (v g),
i) hmotnost hlavy v g oddělené od trupu,
j) hmotnost obou filetů s kůží v g, oddělených řezy od kostry trupu a pletenců ploutví,
k) hmotnost gonád v g s určením pohlaví.
u vytíraných ryb
1. celkový počet jiker na 1 kg hmotnosti jikernačky,
2. velikost jiker u lososovitých ryb v mm, hmotnost jiker na 1 kg hmotnosti jikernačky u ostatních druhů,
3. objem spermatu v ml na 1 kg hmotnosti mlíčáka,
4. celkový počet spermií na 1 kg hmotnosti mlíčáka,
5. procento oplozenosti jiker v očních bodech,
6. celkové množství rozplavaného váčkového plůdku.
a) u kaprovitých ryb, candáta obecného, jeseterů, okouna říčního, okounka pstruhového, sumce velkého, štiky obecné a tilápií tělo bez hlavy, šupin, vnitřních orgánů a ploutví oddělených těsně při bázi těla,
b) u lína obecného, mníka jednovousého, pstruhů, sivenů, sumečků a úhoře říčního tělo s hlavou, bez žaber a vnitřních orgánů,
c) u lipana podhorního a síhů tělo s hlavou, bez žaber, šupin a vnitřních orgánů.
Hlava se odděluje od těla obloukovitým řezem tak, aby pletenec prsních ploutví zůstal u těla.
(v prvním roce a dalších letech až do tržní velikosti), zjišťované v každém roce sledování
a) za vegetační období od jarního do podzimního výlovu,
b) mimo vegetační období po komorování, od podzimního do jarního výlovu.
dosažená v prvním roce a dalších letech až do tržní velikosti je zjišťovaná nejméně jednou ročně, nebo minimálně 3x za období testu.
B. TESTOVÁNÍ MEZIPLEMENNÝCH KŘÍŽENCŮ
se provádí za účelem zjištění výkonnosti plemen, linií a populací ryb. Při testování a posuzování se hodnotí
podle části A. I. Písm. a), b), d) až k).
Individuálně značených generačních ryb s minimálním počtem 25 mlíčáků
a 15 jikernaček pro každý typ křížení:
Postup reprodukce:
a) je prováděna umělým výtěrem u všech jedinců synchronně v jednom časovém období,
b) gamety jsou odebírány individuálně s určením množství gamet na 1 kg hmotnosti mlíčáka a jikernačky,
c) osemenění s aktivací gamet je prováděno párově nebo polyspermicky, kdy je zařazeno sperma nejméně od 25 mlíčáků a jikry od 15 jikernaček, sperma a jikry jsou rozděleny na skupiny, tzn. vždy stejný objem spermatu od 25 mlíčáků je rozdělen na 5 skupin se zastoupením spermatu od 5 mlíčáků ve skupině a stejné množství jiker od 15 jikernaček je rozděleno na 3 skupiny se zastoupením jiker od 5 jikernaček ve skupině, každá ze skupin jiker je následně rozdělena na 5 porcí. Každá porce jiker je osemeněna spermatem jedné skupiny mlíčáků a aktivována. Aktivované porce od jedné skupiny jikernaček jsou smíseny a inkubovány v jednom inkubačním aparátu,
d) hodnotí se procento oplozenosti jiker v očních bodech,
e) vykulený plůdek z jednotlivých inkubačních aparátů se přenese do jednotlivých kolíbek a hodnotí se množství rozplavaného plůdku,
f) při sestavování obsádky je váčkový plůdek smísen proporcionálně od tří skupin jikernaček, tzn. ze tří separátních kolíbek.
III. Testování kapra obecného a lína obecného v rybnících
se provádí
a) vysazením rozplavaného nerozkrmeného váčkového plůdku a jeho odchovem do tržní velikosti s provedením výtěžnosti jedlých částí na závěr testu,
b) současně je testována kontrolní linie jiného odlišitelného fenotypu (např. barva, ošupení apod.) k eliminaci vlivů prostředí na dosaženou hodnotu hmotnosti,
c) individuálním hodnocením nejméně 33 kusů v každém křížení se stanovením
2. průměrné hmotnosti skupiny,
4. směrodatné odchylky, variačního koeficientu a heterózního efektu,
d) v prvním roce nebo do skupinového označení probíhá testování bez opakování
s minimem tří testovaných skupin a kontrolní linie, která byla
alespoň 2x součástí předchozích testů a používá se ke korekci vlivů prostředí
na dosaženou živou hmotnost podle vzorce:
Korekce vlivu prostředí na dosaženou hodnotu hmotnosti
hk = h . k1 /k2
kde hk
= korigovaná hmotnost hodnoceného křížence
h = skutečná hmotnost hodnoceného křížence
k1
= průměrná hmotnost kontrolní skupiny ze všech rybníků
k2
= průměrná hmotnost kontrolní skupiny v hodnoceném rybníku
e) v druhém roce nebo po skupinovém označení probíhá testování minimálně třikrát s minimem tří testovaných skupin a kontrolní linií v každém opakování, která jsou identická,
f) testování probíhá podle schématu v tabulce 11 a 12.
Tabulka č. 11: Schéma testování výkonnosti u ryb v prvním roce testování nebo do skupinového označení, bez opakování.
|
Rybník |
Mateřské plemeno |
Otcovské plemeno |
Kontrolní linie |
|
I. |
A |
A |
K |
|
II. |
A |
B |
K |
|
III. |
A |
C |
K |
Tabulka č. 12: Schéma testování výkonnosti u ryb ve druhém roce testování nebo do skupinového označení, tři opakování.
|
Nasazení z rybníků v druhém roce |
Rozsazení z rybníkůz prvního roku |
Mateřské plemeno |
Otcovské plemeno |
Kontrolní linie |
|
I. |
I. |
A |
A |
K |
|
II. |
A |
B |
K |
|
|
III. |
A |
C |
K |
|
|
II. |
I. |
A |
A |
K |
|
II. |
A |
B |
K |
|
|
III. |
A |
C |
K |
|
|
III. |
I. |
A |
A |
K |
|
II. |
A |
B |
K |
|
|
III. |
A |
C |
K |
IV. Testování pstruha duhového a ostatních druhů ryb
se provádí v nádržích v jednotných podmínkách s opakováním 4x při stejných
parametrech prostředí (hustoty obsádky, výživy, teploty, obsluhy,
fotoperiody, kvality vody) v individuálních nádržích.
V každé testované skupině a opakování je posuzována
a) dosažená individuální hmotnost u 33 ks, alespoň 4x v průběhu testu se stanovením průměrné hodnoty, směrodatné odchylky a variačního koeficientu,
b) celková dosažená hmotnost a přežití s vyšetřením zdravotního stavu alespoň 4x v průběhu testu, získané výsledky jsou korigovány a průměrovány, s výpočtem směrodatné odchylky a variačního koeficientu.
Plastické znaky jsou zjišťovány u tržních jedinců na závěr testu.
Pozn.:
Za nádrže se považují chovatelské stavby a zařízení s dostatečnou chovnou
kapacitou a odpovídajícím technickým vybavením, které zabezpečují
opakovatelnost testu a identické podmínky.
se odhaduje pro:
1. množství tvrdých a měkkých paprsků ve hřbetní a řitní ploutvi,
2. u šupinatých ryb mimo lína obecného a pstruhů počet šupin nad, pod a v postranní čáře,
d) procento přežití v prvním roce a dalších letech až do tržní velikosti,
e) úroveň dosažené hmotnosti v prvním roce a dalších letech až do tržní velikosti.
Plemenná hodnota reprodukční vlastnosti se odhaduje u plemeníků a plemenic.
Podmínkou zařazení plemen do odhadu plemenné hodnoty je určení genetické
vzdálenosti mezi plemeny a individuální označení.
U plemenného jedince se odhad plemenné hodnoty reprodukčních ukazatelů
provádí nejméně 1x za období po zařazení do plemene tak, že
a) do reprodukce jsou zařazeny individuálně značené generační ryby s minimálním počtem 25 mlíčáků a 15 jikernaček každého plemene a plemenné hodnoty se zjišťují pouze mezi plemenicemi a plemeníky uvnitř každého plemene podle odst. 4 písm. b),
b) odhad plemenné hodnoty kapra obecného a lína obecného v rybnících se provádí podle tabulky č.13 a 14.
Tabulka č. 13: Schéma odhadu plemenné hodnoty u ryb v prvním roce nebo do skupinového označení, bez opakování.
|
Rybník |
Mateřské plemeno |
Otcovské plemeno |
Kontrolní linie |
|
I. |
A |
A |
K |
|
II. |
B |
B |
K |
|
III. |
C |
C |
K |
Tabulka č. 14: Schéma odhadu plemenné hodnoty u ryb ve druhém roce nebo do skupinového označení, tři opakování.
|
Nasazení z rybníků v druhém roce |
Rozsazení z rybníků z prvního roku |
Mateřské plemeno |
Otcovské plemeno |
Kontrolní linie |
|
I. |
I. |
A |
A |
K |
|
II. |
B |
B |
K |
|
|
III. |
C |
C |
K |
|
|
II. |
I. |
A |
A |
K |
|
II. |
B |
B |
K |
|
|
III. |
C |
C |
K |
|
|
III. |
I. |
A |
A |
K |
|
II. |
B |
B |
K |
|
|
III. |
C |
C |
K |
a podle vzorce pro výpočet korekce plemenné hodnoty:
Mezisezónní korekce plemenné hodnoty hmotnosti spolu s korekcí vlivu prostředí
na dosaženou plemennou hodnotu v rybnících
hk = h . k1 /k2 . k1 /k3
kde hk
= korigovaná hmotnost jedince hodnoceného plemene
h = skutečná hmotnost jedince hodnoceného plemene
k1
= průměrná hmotnost kontrolní skupiny ze všech rybníků
k2
= průměrná hmotnost kontrolní skupiny v hodnoceném rybníku
k3
= průměrná hmotnost stejné kontrolní skupiny z předcházejících minimálně
dvou testů ze všech rybníků
Odhad plemenné hodnoty pstruha duhového a ostatních druhů ryb v nádržích
se provádí obdobně jako při testování meziplemenných kříženců:
a) kontrolní linie je vždy součástí testu a je testována v individuálních nádržích; za kontrolní linii je považována taková, která byla alespoň 2x součástí předchozích testů,
b) výpočet průměrné korigované hmotnosti hodnoceného plemene se provádí podle vzorce:
hk = h . k1 /k3
kde hk
= korigovaná hmotnost hodnoceného plemene
h = skutečná hmotnost daného plemene
k1
= průměrná hmotnost kontrolní skupiny ze všech nádrží
k3
= průměrná hmotnost stejné kontrolní skupiny z předcházejících minimálně
dvou testů ze všech nádrží.
Meristické a plastické znaky jsou zjišťovány u tržních jedinců na závěr
testu.
U plemenných ryb se hodnotí plemena 1x za generaci při dosažení tržní
hmotnosti, sleduje se procento přežití a dosažená individuální hmotnost.
Plemenná hodnota se zjišťuje minimálně u 33 ks plemeníků a plemenic
ze 120 ks individuálně označených plemeníků a plemenic.
Obr. 3 : Schéma měření plastických znaků u ryb.
Nákres z technických důvodů neuvádíme
C. ZVEŘEJŇOVÁNÍ VÝSLEDKŮ TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ
Výsledky užitkovosti a odhad plemenné hodnoty se zveřejňují vždy při zařazování nové generace plemeníků ve věstníku nebo periodickém tisku uznaného chovatelského sdružení.
A. TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ UŽITKOVÝCH VLASTNOSTÍ
Užitkovost matek se hodnotí podle užitkovosti celého včelstva, jejímž
základem je medný výnos (medný užitek), jako součet medu vytočeného,
odebraného v plástech a medu ponechaného včelstvu na zimu.
Množství vytočeného medu se zjišťuje vážením a stanoví se z rozdílu hmotnosti
medných plástů před vytočením a po něm.
Množství medu ponechaného v plástech se odhaduje podle plochy tak, že
1 dm2
zavíčkovaných medných zásob oboustranně se počítá jako 0,25 kg, 1 dm2
nezavíčkovaných medných zásob oboustranně se počítá jako 0,15 kg.
K upřesnění užitkovosti se hodnotí též
- stavba plástů na mezistěnách,
- stavba na stavebním rámku,
- odebraný plod,
- odebrané včely.
Medný výkon spolu s uvedenými přidruženými mednými užitky tvoří celkový
užitek včelstva, který se vyjadřuje v medné hodnotě a udává se v kg.
Přepočet přidružených medných užitků na mednou hodnotu se provádí podle
tabulky č. 15:
K eliminaci vlivů prostředí se medné nebo celkové užitky včelstev se převádějí
na procenta průměrného užitku stanoviště.
Doprovodné vlastnosti včel se hodnotí podle tabulky č. 16
Tabulka č. 15
|
Přidružený užitek |
Medná hodnota v kg. |
|
10 dm2 plástu vystavěného na mezistěně |
0,20 |
|
10 dm2 plástu vystavěného na stavebním rámku |
0,40 |
|
10 dm2 zavíčkovaného plodu na jedné straně plástu |
1,00 |
|
1 kg včel |
2,50 |
Tabulka č. 16
|
Hodnocení |
Mírnost |
Sezení naplástech |
Rojivost |
Rozvoj |
Stavba |
|
1. |
velmi mírné |
pevně sedí |
žádný pokus |
správný |
zvláštěvydatná |
|
2. |
mírné |
pohyblivé |
snadno ovladatelné |
mírněopožděný |
dostatečná |
|
3. |
nervózní |
přecházejí |
dosudovladatelné |
opožděný |
slabší |
|
4. |
bodavé |
opouštějíplásty |
neovladatelné |
velmi opožděný |
nedostatečná |
Základem plemenářského programu je individuální výběr pro vytváření a
křížení linií uvnitř plemene včely kraňské.
Linie se vytvářejí z matek - zakladatelek, vybraných ze šlechtitelských
chovů, případně z importovaného materiálu a udržují se pomocí příbuzenské
plemenitby. Vzájemně nepříbuzné linie se kombinují.
Přirozeně pářené dcery plemenných matek různých hybridních kombinací se
vyhodnocují v relaci s ostatní populací a záznamy se využívají k hodnocení
linií, případně k návrhu nových matek zakladatelek. Kontrola
páření se provádí inseminací.
Základní provozní metoda v chovech je hromadný výběr. Včelstva s užitkovostí
pod 80 % průměru stanoviště a s negativními doprovodnými vlastnostmi
se brakují, z včelstev nadprůměrných se vybírají včelstva pro
odchov matek a trubců. Hromadný výběr se doplňuje prováděním obdobných
opatření u včelařů v okrsku o poloměru 5 km a zejména každoročními
dodávkami plemenného materiálu do okrsku.
Matky šlechtitelských chovů (uznaných, oblastních a rozmnožovacích) se
označují značkami, přilepenými na hruď, s čísly od 1 do 99. Značky jsou barevně rozlišeny podle tabulky č.17.
Tabulka č. 17
|
matky vylíhlé v letech,jejichž letopočet končí |
barva |
|
1 nebo 6 |
bílá |
|
2 nebo 7 |
žlutá |
|
3 nebo 8 |
červená |
|
4 nebo 9 |
zelená |
|
5 nebo 0 |
modrá |
Rodokmenová karta (rodokmen matky) obsahuje záznamy o 3 generacích předků,
ve kterých jsou uvedeny v každé generaci evidenční číslo matky a
evidenční číslo matky trubců, kterými byla matka osemeněna.
Záznam o kontrole užitkovosti a dědičnosti, který je přílohou rodokmenové
karty obsahuje
e) místo umístění matky a číslo včelstva, kam byla přidána,
f) údaje o zhodnocení včelstva za 1. - 3. užitkový rok
1. celková užitkovost včelstva v kg a v %,
2. mírnost, sezení, rojivost,celkový rozvoj, stavba,
g) údaje o výměně matky nebo o její ztrátě,
h) údaje o průměrné užitkovosti potomstva (matek - dcer) za 1. užitkový rok.
Evidenční číslo matky je složeno z 5 - 6 písmen a 6 číslic tak, že
a) 1. až 3. písmeno označuje plemennou příslušnost a zemi původu,
b) 4. až 6 . písmeno označuje zkratku místa chovu matky,
c) 1. a 2. číslice označuje rok narození matky,
d) 3. až 6. číslice pořadové číslo matky, pod kterým je zapsána v matrice.
Úplné evidenční číslo matky se uvádí ve tvaru:
|
číslo matky - číslo její matky/ číslo matky trubců. |
V případě, že je uvedeno v pozici matky trubců F1, následuje číslo matky matky trubců. V případě přirozeně pářené matky se uvádí za / zkratka H (hromadný výběr), R (rojová), TV (tichá výměna) nebo A (nouzová).
Potvrzení o původu matky je vydáváno ve formě Evidenčního lístku, který obsahuje
a) úplné evidenční číslo matky,
f) identifikační označení matky (barvu a číslo značky).
ÚDAJE, KTERÉ ZJIŠŤUJÍ A EVIDUJÍ CHOVATELÉ A OPRÁVNĚNÉ OSOBY PŘI TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ SKOTU, PRASAT, OVCÍ, KOZ A BĚŽCŮ
|
|
|
|
1. identifikační číslo a datum narození zvířete |
|
|
2. datum otelení |
|
|
3. kód charakterizující průběh porodu, případně údaje o mrtvě narozených nebo uhynulých telatech |
|
|
4. identifikační číslo matky a pohlaví živě narozených telat |
|
|
5. datum zaprahnutí plemenice (u plemen kombinovaných a mléčných typů) |
|
|
6. v přirozené plemenitbě zahájení a ukončení připouštěcího období a plemeníka, který ve stádě v tomto období působil |
|
|
7. datum a důvod vyřazení zvířete |
|
|
|
|
|
1. pro účely provádění kontroly mléčné užitkovosti |
1.1. identifikační číslo plemenice |
|
1.2. datum provedené kontroly a dobu od předchozího dojení |
|
|
1.3. pořadí laktace |
|
|
1.4. množství nadojeného mléka při kontrole v kg |
|
|
1.5. číslo odebraného vzorku |
|
|
2. pro účely provádění rozborů mléka |
2.1. identifikační číslo plemenice |
|
2.2. obsah bílkovin, tuku a laktózy |
|
|
2.3 další ukazatele kvality mléka |
|
|
3. pro účely provádění zkoušky dojitelnosti |
3.1. identifikační číslo plemenice |
|
3.2. datum zkoušky a otelení |
|
|
3.3. pořadí laktace |
|
|
3.4. množství nadojeného mléka |
|
|
3.5. dobu od počátku do ukončení dojení |
|
|
4. pro účely zjišťování vlastní užitkovosti býků v odchovnách |
4.1. identifikační údaje býka |
|
4.2. údaje o původu býka a o osvědčení jeho původu nejpozději do zahájení testu |
|
|
4.3. datum přísunu do odchovny, zahájení a ukončení zkoušky vlastní užitkovosti, výběru do plemenitby, popřípadě vyřazení ze zkoušky včetně důvodu vyřazení |
|
|
4.4. hmotnost a tělesné rozměry |
|
|
4.5. množství a spotřebu krmiv a živin v průběhu zkoušky |
|
|
4.6. výsledek testu vlastní užitkovosti a výběru pro plemenitbu |
|
|
4.7. údaje o zdravotním stavu býka od přísunu do výběru pro plemenitbu |
|
|
5. pro účely testování masné užitkovosti ve stanicích kontroly výkrmnosti skotu |
5.1. identifikační údaje zahrnující číslo býka, číslo skupiny a otce býka |
|
5.2. datum nákupu, začátku a ukončení testu, popřípadě úhynu nebo nutné porážky v průběhu testu |
|
|
5.3. hmotnost ve stanovených obdobích |
|
|
5.4. hmotnost jatečně opracovaného těla a jeho částí po porážce |
|
|
5.5. třídy jakosti jatečně opracovaného těla |
|
|
6. pro účely kontroly užitkovosti masného typu skotu bez tržní produkce mléka |
6.1. datum kontroly |
|
6.2. hmotnost |
|
|
6.3. osvalení, pokud se u jednotlivých plemen zjišťuje |
|
|
6.4. výskyt rohů, pokud se u jednotlivých plemen zjišťuje |
|
|
7. pro účely popisu a hodnocení zevnějšku |
7.1. identifikační číslo plemenice |
|
7.2. datum provedení popisu a hodnocení |
|
|
7.3. pořadí laktace |
|
|
7.4. tělesné rozměry |
|
|
7.5. bodové ohodnocení jednotlivých znaků a souhrnná hodnota |
|
|
|
|
|
1. identifikační číslo a datum narození zvířete |
|
|
2. státní registr kance |
|
|
3. datum zapuštění a oprasení prasnice |
|
|
4. počet všech a z toho živě narozených selat |
|
|
5. identifikační čísla plemenných prasat v odchovu |
|
|
6. datum vyřazení zvířete z chovu |
|
|
|
|
|
1. pro účely zařazení kance a plemenice do kontroly užitkovosti |
1.1. datum nákupu a identifikační číslo prasnice |
|
1.2. datum nákupu, identifikační číslo, číslo linie a státní registr kance |
|
|
1.3. výsledky dosažené při testování a posuzování rodičů, sourozenců a vlastní užitkovosti |
|
|
1.4. výsledky hodnocení zevnějšku před zařazením kance do plemenitby |
|
|
2. pro účely kontroly reprodukčních vlastností |
2.1. datum zapuštění prasnice, pořadí inseminace |
|
2.2. pořadí vrhu |
|
|
2.3. počet všech a z toho živě narozených selat podle pohlaví |
|
|
2.4. identifikační čísla selat ve vrhu |
|
|
2.5. počet struků narozených selat |
|
|
2.6. počet a identifikační čísla dochovaných selat od 18 do 24 dní |
|
|
3. pro účely evidence potomstva |
3.1. čísla selat určených k odchovu podle pohlaví |
|
3.2. výsledky testování a posuzování výkrmových vlastností a masné užitkovosti v polních testech |
|
|
3.3. výsledky testování a posuzování sourozenců v testačních zařízeních |
|
|
3.4. hodnocení zevnějšku odchovávaných prasat |
|
|
3.5. údaje o prodeji kanečků a prasniček z chovu |
|
|
3.6. vyřazení zvířat z odchovu |
|
|
4. pro účely testování a posuzování výkrmových vlastností unifikovaným polním testem |
4.1. identifikační číslo zvířat |
|
4.2. věk a hmotnost na začátku testu a při ukončení testu |
|
|
4.3. průměrný denní přírůstek od narození a přírůstek v testu |
|
|
4.4. výsledky ultrazvukového měření masné užitkovosti |
|
|
5. pro účely testování a posuzování výkrmových vlastností a masné užitkovosti v testačních zařízeních |
5.1. identifikační číslo a pohlaví zvířat |
|
5.2. věk při naskladnění a vyskladnění ze stanice |
|
|
5.3. hmotnost při naskladnění do stanice, při začátku testu, při vážení během testování a při ukončení testu |
|
|
5.4. spotřebu krmné směsi v době testu, individuální nebo skupinovou |
|
|
5.5. množství spotřebované krmné směsi a metabolizovatelné energie |
|
|
5.6. datum porážky a živou hmotnost před porážkou |
|
|
5.7. hmotnost jatečných půlek za tepla |
|
|
5.8. hmotnost jatečných půlek za studena |
|
|
5.9. hmotnost, procentický obsah, popřípadě plochu jednotlivých masitých částí |
|
|
5.10. výšku hřbetního tuku |
|
|
5.11. kvalitativní ukazatele masa |
|
|
|
|||
|
1. identifikační číslo a datum narození plemenice |
|||
|
2. datum nebo období zapouštění |
|||
|
3. datum porodu |
|||
|
4. četnost vrhu, živou hmotnost a pohlaví narozených mláďat |
|||
|
5. datum a důvod vyřazení plemenice |
|||
|
6. identifikační číslo a státní registr plemeníka |
|||
|
|
|||
|
1. pro účely testování a posuzování reprodukce a růstových schopností
užitkovosti |
1.1 identifikační číslo plemenice |
||
|
1.2. státní registr plemeníka |
|||
|
1.3. datum zapuštění a datum porodu plemenice |
|||
|
1.4. počet všech a z toho živě narozených mláďat podle pohlaví |
|||
|
1.5. počet odchovaných mláďat na vrh a rok |
|||
|
1.6. identifikační čísla jehňat a kůzlat |
|||
|
1.7. živou hmotnost ve 30 dnech stáří u dojných plemen ovcí, ve 100 dnech stáří u všech typů ovcí, v 70 dnech stáří u koz |
|||
|
1.8. živou hmotnost jehnic a koz při zařazení do plemenitby, u beranů a kozlů při hodnocení |
|||
|
1.9. prodej, přesun a úhyn odchovávaného potomstva |
|||
|
1.10. datum a důvod vyřazení plemenice |
|||
|
1.11. datum a důvod vyřazení plemeníka |
|||
|
dojivosti |
2.1. typ prováděné kontroly |
||
|
2.2. datum provedené kontroly |
|||
|
2.3. pořadí laktace |
|||
|
2.4. množství nadojeného mléka při kontrole v kg (l) |
|||
|
2.5. datum zaprahnutí |
|||
|
mléčných složek |
2.6. obsah bílkovin, tuku a laktózy,případně další ukazatele kvality mléka |
||
|
dojitelnosti |
2.7. datum zkoušky a porodu |
||
|
2.8. pořadí laktace |
|||
|
2.9. množství nadojeného mléka při kontrole |
|||
|
2.10. den začátku a ukončení dojení |
|||
|
3. pro účely testování a posuzování produkce potní vlny a srsti |
vlna ovcí |
3.1. datum kontroly stříže vlny |
|
|
3.2. hmotnost nastříhané potní vlny |
|||
|
srst koz |
3.3. datum kontroly stříže nebo vyčesávání |
||
|
3.4. množství nastříhané nebo vyčesané potní srsti v kg |
|||
|
3.5. průměrnou délku srsti v cm |
|||
|
3.6. počet bodů za subjektivní ohodnocení charakteru srsti |
|||
|
3.7. číslo vzorku pro hodnocení jemnosti v laboratoři |
|||
|
4. pro účely testování a posuzování výkrmových vlastností a masné užitkovosti |
na živých zvířatech v polním a ultrazvukovém testu |
4.1. datum narození, identifikační číslo a pohlaví zvířat |
|
|
4.2. hmotnost na začátku a při ukončení testu |
|||
|
4.3. výsledky subjektivního hodnocení zmasilosti |
|||
|
4.4. výsledky ultrazvukového měření masné užitkovosti |
|||
|
4.5. průměrný denní přírůstek od narození do konce testu |
|||
|
na poražených zvířatech pro posouzení výkrmových vlastností a masné užitkovosti |
4.6. identifikační číslo a pohlaví zvířat |
||
|
4.7. datum narození jehňat a kůzlat |
|||
|
4.8. datum porážky |
|||
|
4.9. živá hmotnost před porážkou |
|||
|
4.10. hmotnost jatečných trupů za tepla |
|||
|
4.11. hmotnost jatečných trupů za studena |
|||
|
4.12. subjektivní zhodnocení zmasilosti a ztučnění trupu |
|||
|
4.13. plocha nejdelšího zádového svalu |
|||
|
4.14. výška hřbetního tuku a podíl ledvinového tuku z hmotnosti těla |
|||
|
4.15. podíl kýty s kostí z hmotnosti těla |
|||
|
4.16. podíl masa z kýty z hmotnosti těla |
|||
|
5. pro účely popisu a hodnocení zevnějšku |
plemenných a chovných ovcí |
5.1. identifikační číslo zvířete |
|
|
5.2. datum narození, plemeno a užitkový typ |
|||
|
5.3. datum subjektivního a objektivního posouzení znaků podle užitkového typu |
|||
|
5.4. výsledky hodnocení znaků |
|||
|
plemenných a chovných koz |
5.5. identifikační číslo zvířete, datum narození, plemeno |
||
|
5.6. datum hodnocení |
|||
|
5.7. datum posledního porodu |
|||
|
5.8. pořadí laktace |
|||
|
5.9. výsledky hodnocení vlastností a znaků |
|||
|
|
|
|
1. identifikační číslo plemenice |
|
|
2. státní registr plemeníka |
|
|
3. individuální snášku plemenic |
|
|
4. identitu a označení vajec |
|
|
5. datum násady |
|
|
6. hmotnost vajec před inkubací |
|
|
7. datum narození kuřat |
|
|
8. datum a důvod vyřazení vajec během inkubace |
|
|
9. identifikační čísla mladých zvířat v odchovu |
|
|
10. datum vyřazení plemenných zvířat z chovu |
|
|
|
|
|
1. pro účely zařazení plemeníků a plemenic do kontroly užitkovosti |
1.1. datum nákupu nebo zařazení a identifikační číslo plemenice a linie |
|
1.2. datum nákupu nebo zařazení, identifikační číslo, linie a státní registr plemeníka |
|
|
1.3. výsledky hodnocení zevnějšku rodičů před jejich zařazením do plemenitby |
|
|
2. pro účely kontroly reprodukčních vlastností |
2.1. u plemenic věk snesení prvního vejce |
|
2.2. u plemeníků věk pohlavní dospělosti |
|
|
2.3. individuální snášku plemenic včetně pořadí snáškových sezón a jejich délku |
|
|
2.4. identitu vajec |
|
|
2.5. celkovou individuální hmotnost a kvalitu vajec snesených v daném roce |
|
|
2.6. individuální datum začátku inkubace vajec |
|
|
2.7. datum a důvod vyřazení vajec během inkubace |
|
|
2.8. individuální datum narození kuřat |
|
|
2.9. líhnivost |
|
|
2.10. oplozenost |
|
|
3. pro účely evidence potomstva |
3.1. identifikační čísla kuřat podle pohlaví |
|
3.2. individuální vážení nebo měření mladých zvířat ve věku 6 měsíců |
|
|
3.3. individuální vážení nebo měření mladých zvířat ve věku 12 až 16 měsíců podle druhu a plemene |
|
|
3.4. údaje o prodeji mladých zvířat k dalšímu chovu |
|
|
3.5. vyřazení zvířat z odchovu |
|
|
3.6. % ztrát v odchovu |
|
|
3.7. popis a hodnocení zevnějšku odchovaných mladých zvířat |
|
|
4. pro účely testování a posuzování vybraných vlastností masné užitkovosti a výtěžnosti kůže |
4.1. identifikační číslo a pohlaví zvířete |
|
4.2. živou hmotnost jednodenních kuřat |
|
|
4.3. živou hmotnost na konci výkrmu |
|
|
4.4. páskovou míru tělesných partií na konci výkrmu |
|
|
4.5. spotřebu krmiva na 1 kg živé hmotnosti |
|
|
4.6. % ztrát |
|
|
4.7.datum porážky a živá hmotnost před porážkou |
|
|
4.8. hmotnost jatečného těla za tepla |
|
|
4.9. hmotnost jatečného těla za studena |
|
|
4.10. plochu vytěžené kůže |
|
ZPŮSOBY OZNAČOVÁNÍ PLEMENÍKŮ VE STÁTNÍM REGISTRU A ÚDAJE EVIDOVANÉ VE STÁTNÍM REGISTRU
|
Plemeníci |
Způsoby označování plemeníků ve státním registru |
Údaje evidované ve státním registru |
|
býci |
třímístným číslem linie a třímístným pořadovým číslem státního registru
uvnitř linie; |
a) jméno a ušní číslo býka genetického typu1) g) příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo chovatele, u kterého se býk narodil h) příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo majitele |
|
hřebci 2) |
čtyřmístným pořadovým číslem státního registru |
a) identifikační číslo hřebce chovatele, u kterého se hřebec narodil j) příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo majitele k) datum zápisu a označení plemenné knihy, do které byl hřebec zapsán |
|
kanci4) |
čtyřmístným číslem linie a pětimístným pořadovým číslem státního registru
uvnitř linie; |
a) ušní číslo kance chovatele, u kterého se kanec narodil f) příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo majitele |
|
berani |
čtyřmístným číslem linie a čtyřmístným pořadovým číslem státního registru
uvnitř linie; |
a) levé i pravé ušní číslo berana chovatele, u kterého se beran narodil e) příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo majitele |
|
kozli |
třímístným číslem linie a číslem kozla; |
a) ušní číslo kozla chovatele, u kterého se kozel narodil e) příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo majitele |
|
běžci |
třímístným číslem linie a čtyřmístným pořadovým číslem státního registru
uvnitř linie; |
a) čipové číslo běžce chovatele, u kterého se zvíře narodilo e) příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo majitele |
Poznámky:
1)
U dovezeného býka lze v případech, kdy dosud není stanoven genetický
typ, přiložit fotokopii žádosti o stanovení genetického typu imunogenetickou
laboratoří.
2)
Dojde-li k vyřazení hřebce ze všech plemenných knih hřebců, není dále
evidován ani ve státním registru.
2a) § 9 odst. 4 zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon).
3)
U hřebců dovezených ze zahraničí lze uvádět pouze jméno a příjmení nebo
název chovatele, u kterého se hřebec narodil.
4)
Státní registr kanců se dělí na dvě části:
a) kanci z domácího genofondu, kteří se zařazují do těchto oddílů:
1. oddíl, ve kterém jsou registrováni čistokrevní kanci působící v šlechtění,
2. oddíl, ve kterém jsou registrováni čistokrevní kanci působící v prarodičovských
a rodičovských chovech,
3. oddíl, ve kterém jsou registrováni hybridní kanci působící v rodičovských
chovech,
b) kanci chovatelských podniků.
Zařazení kance do 1. oddílu navrhuje kupující při hlášení prodeje osobě
pověřené vedením ústřední evidence, jde-li o kance nakoupené jak do
inseminačních stanic s cílem jejich využívání ve šlechtění, tak o kance
nakoupené do přirozené plemenitby ve šlechtitelských chovech. Do
1. oddílu státního registru kanců se zapíše nejvýše tolik kanců plemena
bílé ušlechtilé, landrase a české výrazně masné po stejném otci, kolik
stanoví šlechtitelský program; při větším počtu kanců se shodným
otcem se další kanci automaticky zařazují do 2. oddílu.
Každá část i oddíl mají samostatné číselné řady a samostatný způsob označování.
5)
U kanců z domácích chovů a kanců dovezených určených pro působení v plemenitbě
ve šlechtitelských chovech, lze v případech, kdy dosud není
stanoven genetický typ, přiložit fotokopii žádosti o stanovení genetického
typu imunogenetickou laboratoří.
A. Postupy získávání, posuzování a zpracování spermatu, uchovávání a výdeje inseminačních dávek
1.1. Odběr spermatu se provádí podle plánu stanoveného individuálně pro každého býka, po řádném vyčištění býka a omytí a usušení předkožky, pomocí umělé vagíny vyjmuté z termostatu o teplotě cca 40 °C, jejíž vložka je ověřená na nepropustnost vody a vzduchu.
1.2. Všechny pomůcky přicházející bezprostředně do styku se spermatem musí být sterilní.
1.3. Po odběru je sběrač se spermatem, označený značkou a číslem státního registru plemenného býka, oddělen a předán do laboratoře k hodnocení a zpracování. Mikroskopické posouzení čerstvého spermatu se provádí do 10 minut po odběru.
2. Hodnocení spermatu
Hodnocení spermatu se provádí na základě posouzení jednotlivých vlastností
spermatu podle charakteristických znaků a projevů metabolizmu při
teplotě 20 až 25 °C.
|
Hodnocení: |
hodnotí se: |
způsob hodnocení: |
|
čerstvého spermatu |
zdravotní nezávadnost spermat u odebíraných býků |
nejméně jednou za půl roku veterinárním vyšetřením |
|
objem |
měřením nebo vážením u každého ejakulátu s přesností na 1 cm3 (g) |
|
|
barva, konzistence a pach |
smyslovým posouzením |
|
|
obsah přimísenin |
smyslovým posouzením ve sběrači a mikroskopicky |
|
|
hustota spermatu |
fotometrem u každého ejakulátu (kontrolní propočty případně kalibrace přístrojů se provádějí v Bürkerově komůrce) |
|
|
aktivita spermatu (u každého ejakulátu) |
mikroskopicky při zvětšení 1 : 200 až 300 a při teplotě 39 ± 1°C, kdy se odhadem zjišťuje procentické zastoupení spermií pohybujících se vpřed za hlavičkou |
|
|
výskyt abnormálních spermií |
mikroskopicky při zvětšení 1 : 1000 až 1500 a vyjadřuje se v %; u provozních býků nejméně jednou za měsíc |
|
|
krátkodobě*) uchovávaného spermatu |
aktivita spermatu |
jako u čerstvého spermatu |
|
|
počet aktivních spermií v inseminační dávce |
v 10 čtvercích v Bürkerově komůrce tak, že průměrný počet spermií ve čtverci se přepočte na velikost inseminační dávky a vynásobením počtu všech spermií procentem aktivity se zjistí počet aktivních spermií v inseminační dávce |
|
dlouhodobě**) uchovávaného spermatu |
aktivita spermatu (po rozmrazení) |
u každého ejakulátu na pracovišti, kde bylo sperma zmrazeno a dále u
každého ejakulátu před expedicí tak, že: |
|
|
počet aktivních spermií v inseminační dávce |
jako u krátkodobě uchovávaného spermatu |
Poznámky:
*) Vzorky jsou odebírány sterilně při teplotě 1 až 3 °C a vyšetřovány
bezprostředně po přípravě.
**) Vzorky jsou odebírány sterilně při teplotě -196 °C a vyšetřovány bezprostředně
po rozmrazení.
3.1. Veškeré předměty přicházející do styku se spermatem musí být sterilní.
3.2. Produkty živočišného původu používané při ošetření spermatu musí být zdravotně nezávadné.
3.3. Sperma se ředí při pokojové teplotě 20 až 25 °C; k ředění se používají pouze média, která po konzervaci uchovávají dobrou oplozovací schopnost spermatu a jeho zdravotní nezávadnost; ředí se technologickým postupem podle pokynů výrobce ředidla.
3.4. Do spermatu jsou přidávána antibiotika tak, aby v konečném naředění bylo dosaženo nejméně těchto koncentrací:
|
na 1 ml ředidla |
500 mj streptomycinu |
Poznámka:
Může být použita i jiná kombinace antibiotik, pokud mají rovnocenný účinek
proti kampylobakteriím, leptospirám a mykoplazmám.
3.5. Bezprostředně po přidávání antibiotik je ředěné sperma uchováváno nejméně 45 minut při teplotě 3 - 5°C
4. Uchovávání a výdej inseminačních dávek
|
4.1. |
Sperma se po zpracování uchovává |
a) krátkodobě při teplotě 1 až 3 °Cb) dlouhodobě při teplotě -196 °C |
|
|
4.2 |
Krátkodobě uchovávané sperma se vydává z inseminačních stanic podle podmínek daných technologickým postupem |
||
|
4.3. |
Dlouhodobě uchovávané inseminační dávky ve formě pejet nebo pelet se ukládají do provozního kontejneru, kde jsou trvale ponořeny v tekutém dusíku při teplotě -196 °C. Po hodnocení aktivity se inseminační dávky ukládají do zásobního kontejneru a z inseminační stanice se expeduje nejdříve po 30 dnech po odběru a zmrazení. |
||
|
4.4. |
Pejety jsou uloženy |
a) v zásobních kontejnerech v kelímcích s vatovou zátkou dole; v těchto kelímcích jsou uloženy odděleně podle býků a data odběru s vloženým lístkem, na kterém je uvedena značka a číslo státního registru a jméno býka, datum odběru, počet uložených inseminačních dávek. V případě uložení inseminačních dávek z více skoků do kelímků s menším průměrem je tento údaj napsán nesmazatelnou barvou na vnější straně kelímku. Na expediční list jsou vždy uváděna data jednotlivých skoků, počet inseminačních dávek a státní registr býka, b) v transportních kontejnerech zpravidla v kelímcích o malém průměru, na které se uvádí stejné údaje jako v bodě a) a které jsou vždy naplněny tekutým dusíkem. |
|
|
4.5. 5. |
Pelety jsou uloženy |
a) v zásobních kontejnerech v kelímcích, které se ukládají na kovové plošinky v kanystrech a víčka kelímků jsou opatřena třemi až čtyřmi otvory; kelímek je naplněn tak, aby nad peletami bylo asi 7 mm tekutého dusíku, b) v transportních kontejnerech v kovových pouzdrech; nad peletami je kovové závaží, pouzdra jsou uzavřena víčky a všechny pelety jsou trvale ponořeny v dusíku |
|
|
4.6. |
Kontejnery používané pro skladování a přepravu spermatu jsou náležitě desinfikovány před každým naplněním dusíkem, který nebyl použit pro jiné produkty živočišného původu. Interval desinfekce je dán typem a používáním kontejneru. |
||
B. Požadavky na kvalitu a identifikaci spermatu a inseminačních dávek
|
Čerstvé sperma |
a) neobsahuje původce nebezpečných nákaz a nemocí, v intervalu 6 měsíců je laboratorně vyšetřováno na přítomnost patogenních mikroorganismů (včetně patogenních plísní), b) neobsahuje přimíseniny ani shluky spermií, charakteristické vlastnosti (pach a zrnitost), d) hustota nemá být nižší než 700 000 spermií v 1 mm3
, |
|
krátkodobě uchovávané sperma |
a) vyhovuje ustanovením pro čerstvé sperma a po zředění a konzervování tento počet snížit za předpokladu dobrého zabřezávání |
|
dlouhodobě uchovávané sperma |
a) po zředění a konzervování vyhovuje požadavkům podle 1.2. písm. a), b) a d),b) aktivita spermií po rozmrazení je nejméně 30 %. |
2.1. Obal spermatu musí být vždy zřetelně označen značkou a číslem státního registru plemenného býka.
2.2. Označení pejet: Pejeta se zmrazeným spermatem je značena (směrem od zavařeného konce):
|
kód |
značka státního |
číslo státního |
datum odběru |
kód inseminační stanice |
sérologický status dárcevzhledem k IBR/ IPV |
Poznámka:
Pokud je uváděn národní kód inseminační stanice, uvádí se za ním ISO kód
země
Status býka k IBR/IPV se značí písmeny IP v případě, že býk je IBR pozitivní,
je-li býk negativní, zůstanou dvě místa volná.
|
kelímek |
1. na vnějším obvodu |
a) značka a číslo státního registru býkab) datum odběru |
|
|
2. dovnitř se vkládá štítek, který obsahuje: |
a) číslo státního registru býka |
|
kovové pouzdro |
na boční straně |
a) značka a číslo státního registru býkab) datum odběru |
C. Technické vybavení inseminační stanice býků
|
účel |
technické vybavení |
|
odběr spermatu |
připouštědlo (v místnosti nebo venku), fantom, termostat, kompletní umělé vagíny, včetně sběračů a tepelné izolace, další pomůcky a prostředky pro odběr spermatu zejména sterilní vazelína, jednorázové rukavice, teploměr, desinfekční prostředky |
|
hodnocení spermatu |
předvážky, fotometr, mikroskop s fázovým kontrastem a výhřevným stolkem, vodní lázeň, termostat, mikroskop se zvětšením 1 : 1000 až 1500, poloautomatické pipety 25 &03BCl, 50 &03BCl, 100 &03BCl, B00 &03BCl, Bürkerova počítací komůrka, melanžéry na červené a bílé krvinky, tenkostěnné zkumavky, barvicí kyvety, automatický dávkovač po 10 ml, imerzní olej, diferenciální barviva, potřebné labo |
|
|
|
|
í sklo zpracov |
í spermatu termostat, oscilační stolek, chladnice nebo chladící vitrína, zařízení na plnění, zatavování a značení pejet, rampy, širokohrdlé kontejnery s termočlánkem nebo automatickým zmrazovačem, teploměry, ředidla, antibiot |
|
a a pejety ulož |
í spermatu zásobník s rozvody tekutého dusíku, provozní kontejnery, zásobní kontejnery s kanystry pro uložení pejet nebo pelet, transportní kontejnery, kelímky, polystyrénové nádoby na tekutý dusík, rukavice, pomůcky a ochranný štít pro manipulaci s tek |
|
ým dusíkem dezinfekce a |
terilizace horkovzdušný sterilizátor, autokláv, desinfekční prostředky, zdroj teplé vody, destilovaná voda a redest |
D. Druh a obsah evidencí vedených na inseminační stanici býků a způsob jejich předávání osobě pověřené vedením ústřední evidence
Osoba oprávněná k provozování inseminační stanice vede písemně nebo pomocí elektronických medií:
|
druh evidence |
obsah: |
|
stájová evidence plemenného býka |
a) číslo ušní známky, |
|
evidence o ustájených býcích |
o příjmu býka na stanici, jeho přesunu případně úhynu |
|
záznam o odběru býků |
a) množství odebraného ejakulátu, |
|
denní záznam o výrobě inseminačních dávek |
|
|
záznam o morfologickém vyšetření spermatu |
zejména výskyt abnormálních spermií |
|
záznamy o zásobách a uložení inseminačních dávek |
|
|
expediční list |
záznamy o prodeji nebo přesunu inseminačních dávek |
E. Technologické a hygienické postupy při inseminaci a skladování inseminačních dávek
1. Před inseminací plemenice provede osoba oprávněná nebo chovatel (§ 17 zákona) reprodukční anamnézu, a to zejména:
1.1. po posouzení záznamů v průvodním dokladu plemenice zhodnotí dobu po jejím otelení do ohlášení říje, případně dobu od poslední inseminace,
1.2. z inseminace vyloučí plemenice s nefyziologickým výtokem z pohlavních orgánů, s příznaky nákazy nebo jiného onemocnění, plemenice mimo říji a plemenice neoznačené a přihlíží k hmotnosti jalovice a době po otelení krávy.
2. Plemenice se inseminují pokud vykazují příznaky říje, nejlépe ve druhé polovině říje. Trvají-li příznaky říje druhý den po inseminaci, může hlásit chovatel plemenici k reinseminaci. Při reinseminaci po dobu 16 dnů od poslední inseminace musí být použito sperma stejného býka.
3. Před inseminací je dodržován technologický postup přípravy inseminační dávky v
|
pejetě |
pejeta se rozmrazuje ve vodní lázni o teplotě asi 35 °C s vatovou zátkou dole, s doporučenou dobou rozmrazování 7 vteřin u 0,25 ml pejety a 15 vteřin u 0,5 ml pejety; po rozmrazení a osušení se pejeta zasune do inseminační aparatury tak, že je vatová zátka dole, horní konec pejety se odstřihne a po nasazení krycí pipety se provede zkouška těsnosti, přičemž se dbá, aby nedocházelo k tepelným šokům, |
|
v peletě |
peleta se samovolně rozmrazuje v samostatné ampuli s citronanem sodným a postupně se nasává inseminační pipetou frakce bez spermií, malé množství vzduchu a frakce bohatá na spermie |
4. Při inseminaci postupuje osoba oprávněná k provádění inseminace nebo chovatel tak, že dbá o hygienu a dodržuje postup vyšetření a vlastní inseminace plemenic, výsledek inseminace zjišťuje nejpozději do konce 3. kalendářního měsíce po měsíci poslední inseminace (neplatí pro masná plemena a plemenice bez tržní produkce mléka).
5. Inseminační dávky má oprávněná osoba nebo chovatel uloženy v transportním kontejneru. Jeho desinfekce se provádí jednou za 4 měsíce, v případě potřeby častěji. O provedené desinfekci se vedou záznamy.
F. Technické vybavení pro provádění inseminace
|
kompletní inseminační brašna |
která obsahuje účinné desinfekční prostředky, desinfekční mýdlo, teploměr, rukavice jednorázové, vata buničitá, pinzety, kovové inseminační aparatury krycí pipety, v případě používání pelet i skleněné pipety, tlačky a peany, |
|
termobox na rozmrazování inseminačních dávek, případně termoláhve, |
|
|
zdroj teplé vody, |
|
|
transportní kontejner s vnitřním vybavením |
|
|
vybavení pro sterilizaci*) |
|
|
chemikálie na dezinfekci kontejnerů**) |
|
Poznámky:
*) V případě sterilizace servisním způsobem je k dispozici doklad o jejím
provedení.
**) V případě desinfekce servisním způsobem je k dispozici doklad o jejím
provedení.
G. Obsah a způsob vedení záznamů o inseminaci a jejich předávání osobě pověřené k vedení ústřední evidence
1. Pro každou plemenici je vystaven průvodní list skotu, ve kterém chovatelé a oprávněné osoby vedou záznamy o inseminaci a předávají je osobě pověřené vedením ústřední evidence.
2. Osoba oprávněná k provádění inseminace předává chovateli s vyplněným průvodním listem skotu též pejety použitých inseminačních dávek.
3. Osoba oprávněná k provádění inseminace vede "inseminační výkaz" písemnou formou nebo pomocí elektronických médií a předává jej do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byla inseminace provedena, jako vstupní doklad osobě pověřené vedením ústřední evidence.
4. Způsob předávání dokladů, včetně jejich oprav, stanoví osoba pověřená vedením ústřední evidence, která zpracovává, vyhodnocuje a zveřejňuje výsledky inseminace.
A. Postupy získávání, posuzování a zpracování spermatu,uchovávání a výdeje inseminačních dávek
1.1. Odběr spermatu se provádí při vzeskoku hřebce na fantom nebo na klisnu pomocí umělé vagíny různého typu, přičemž se získává celý ejakulát nebo jeho frakce.
1.2. Odběr spermatu se provádí způsobem, který v nejvyšší míře zamezuje možnosti mikrobiální kontaminace odebraného spermatu.
1.3. Všechny pomůcky, které jsou v přímém kontaktu se spermatem, musí být sterilní, vnitřní vložky umělých vagín musí být sterilizovány v autoklávu nebo zhotoveny z materiálu pro jednorázové použití.
2. Hodnocení spermatu
Hodnocení spermatu se provádí u každého ejakulátu nebo jeho frakce.
|
Hodnotí se: |
způsob hodnocení: |
|
aktivita spermií |
mikroskopicky subjektivním odhadem při zvětšení 1 : 200 až 300 a teplotě 38 až 40 °C, vyjadřuje se procentem pohyblivých spermií |
|
hustota spermatu |
fotokolorimetricky nebo počítáním v Bürkerově komůrce, vyjadřuje se počtem spermií v 1 mm3 spermatu |
|
množství spermatu |
měřením objemu v odměrném válci v ml nebo vážením a přepočtem na cm3 |
|
výskyt abnormálních spermií |
nejméně každých 30 dní vyhodnocením obarveného preparátu |
|
mikrobiologický obraz |
kvalitativní a kvantitativní mikrobiologické vyšetření odebraného nativního spermatu, před zařazením do inseminace a nejméně jednou za 6 měsíců |
3.1. Zpracování spermatu se provádí způsobem vylučujícím jeho dodatečnou mikrobiální kontaminaci a poškození. Sperma před zpracováním splňuje kvalitativní ukazatele:
|
sperma pro krátkodobou konzervaci |
a) obsahuje nejméně 50 % aktivních spermií, |
|
sperma pro dlouhodobou konzervaci |
a) obsahuje nejméně 70 % aktivních spermií, |
3.2. Způsob ředění a konzervace:
|
krátkodobě konzervovanésperma |
zdravotně nezávadným ředidlem s přídavkem antibiotik technologickým postupempodle pokynů výrobce použitého ředidla. |
|
dlouhodobě konzervovanésperma |
zdravotně nezávadným ředidlem s přídavkem kryoprotektiv a antibiotik technologickým postupem podle pokynů výrobce použitého ředidla; zředěné sperma rozdělené do inseminačních dávek se zmrazuje v programovatelném zmrazovači nebo v jiném zařízení zajišťujícím kontrolovaný a standardní průběh poklesu teploty zmrazovaného spermatu |
Poznámka:
Způsob zpracování spermatu do pejet znemožňuje dodatečnou kontaminaci
spermatu během jeho uchovávání.
4. Výdej a přeprava inseminačních dávek
4.1. Inseminační dávky krátkodobě konzervovaného spermatu se vydávají a přepravují ve speciálních přepravnících, které zajišťují udržení požadované teploty po dobu přepravy.
4.2. Inseminační dávky dlouhodobě konzervovaného spermatu se uchovávají ponořené v tekutém dusíku v kontejnerech, které jsou před každým novým naplněním dusíkem náležitě dezinfikovány.
B. Požadavky na kvalitu a identifikaci inseminačních dávek
|
Inseminační dávka krátkodobě |
a) obsahuje nejméně 50 % aktivních spermií po ředění, |
|
Inseminační dávka dlouhodobě |
a) obsahuje po rozmrazení nejméně 30 % aktivních spermií, |
2.1. Během hodnocení a zpracování spermatu je obal obsahující sperma označen jménem hřebce, od kterého bylo sperma odebráno.
2.2. Obal inseminační dávky krátkodobě i dlouhodobě konzervovaného spermatu je zřetelně označen:
a) jménem a číslem státního registru hřebce,
b) označením laboratoře, která sperma zpracovala,
C. Technické vybavení inseminační stanice hřebců, reprodukčního centra a odběrového místa
1. Vybavení inseminační stanice hřebců
|
Části inseminační stanice |
fyzicky oddělené prostory |
technické vybavení: |
|
provoz hřebců |
1. stáj pro ustájení hřebců s možností odděleného ustájení nemocných hřebců, 2. místnost pro odběr spermatu, zpracování spermatu, 4. místnost pro mytí, desinfekci a sterilizaci pomůcek a expedici krátkodobě konzervovaného spermatu, 5. místnošt pro skladování a výdej dlouhodobě konzervovaného spermatu |
jeden nebo více fantomů na odběr spermatu, kompletní umělé vagíny, přístroj na vodní vysokotlaké čištění, předvážky, fotokolorimetr, Bürkerova komůrka, mikroskop vyhřívaný s fázovým kontrastem, mikroskop se zvětšením 1 : 1000 až 1500, vodní lázeň, centrifuga, chladnička, oscilační stolek, přístroj na popisování pejet, horkovzdušný sterilizátor, autokláv, zařízení na mytí skla a pomůcek teplou vodou, automatický programovatelný zmrazovač, termoboxy pro přepravu krátkodobě konzervovaného spermatu, kontejnery na uchování zmrazeného spermatu, kontejnery na uchování zásoby kapalného dusíku |
|
provoz klisen |
1. místnost pro provedení inseminace klisen, 2. místnost pro přípravu inseminační dávky a pro mytí, desinfekci a sterilizaci 3. stáj pro ustájení klisen, jsou-li součástí inseminační stanice |
klec na fixaci klisny, sonograf, přístroj na vodní vysokotlaké čištění, zařízení namytí skla a pomůcek, zdroj teplé vody |
2. Vybavení reprodukčního centra koní
|
Části reprodukcního centra |
fyzicky oddělené prostory |
přístroje a pomůcky |
|
provoz hřebců a klisen |
1. stáj pro ustájení hřebců s možností odděleného ustájení nemocných hřebců, 2. stáj pro ustájení klisen, je-li součástí reprodukčního centra, 3. místnost pro odběr spermatu a inseminaci klisen, popřípadě venkovní připouštědlo, 4. laboratoř pro hodnocení a zpracování spermatu, 5. místnost pro mytí, desinfekci a sterilizaci pomůcek a expedici krátkodobě konzervovaného spermatu, 6. místnost pro přípravu inseminační dávky a pro mytí, desinfekci a sterilizaci pomůcek |
jeden nebo více fantomů na odběr spermatu, umělé kompletní vagíny předvážky, fotokolorimetr, Bürkerova komůrka, mikroskop vyhřívaný s fázovým kontrastem, vodní lázeň, chladnička, oscilační stolek, horkovzdušný sterilizátor, autokláv, zařízení na mytí skla a pomůcek teplou vodou, termoboxy pro přepravu krátkodobě konzervovaného spermatu, |
3.1. prostory pro odběr spermatu
D. Druh a obsah evidencí vedených na inseminační stanici a v reprodukčních centrech
|
Druh evidence: |
obsah: |
|
1. záznam o odběru spermatu |
a) číslo státního registru a jméno hřebce, |
|
2. záznam o výdeji inseminačních dávek |
a) jméno, název odběratele, |
|
3. záznam o plemeníkovi |
a) identifikační údaje plemeníka vedením ústřední evidence prostřednictvím uznaného chovatelského sdružení. |
|
|
|
Připouštěcí rejstřík hřebce obsahuje 4 průpisové připouštěcí lístky se stejným registračním číslem
|
Připouštěcí lístky |
obsah |
|
první a druhý připouštěcílístek |
a) jméno, identifikační číslo, plemeno, otec a matka, barva a slovní popis
zapuštěné klisny, dlouhodobě konzervovaným spermatem, přirozená plemenitba, embryotransfer), d) jméno a číslo státního registru hřebce, kterým byla klisna zapuštěna, |
|
třetí a čtvrtý připouštěcí |
obsahují údaje uvedené na prvních dvou připouštěcích lístcích a dále : |
Krátkodobě konzervovaná inseminační dávka je při výdeji doprovázena průvodní kartou, která obsahuje údaje, uvedené v záznamu o výdeji inseminačních dávek.
E. Technologické a hygienické postupy při inseminaci a skladování inseminačních dávek
1. Inseminace klisen je prováděna způsobem omezujícím v nejvyšší možné míře možnost infekce pohlavních orgánů klisny a přenos nakažlivých chorob.
2. Všechny pomůcky, které přijdou do styku se spermatem, musí být sterilní.
3. Před inseminací je důkladně omyta vulva klisny.
4. Inseminace se provádí vaginálním způsobem. Doba inseminace se určuje zejména podle palpačního a sonografického posouzení folikulu na vaječníku, viskozity cervikálního hlenu nebo vnějších příznaků říje. Klisny se zjevnými příznaky onemocnění pohlavních orgánů se z inseminace vyloučí.
5. K inseminaci se používají inseminační dávky spermatu splňující podmínky podle bodu B.
F. Technické vybavení pro provádění inseminace klisen
|
kompletní inseminační brašna |
účinné desinfekční prostředky, desinfekční mýdlo, teploměr, rukavice jednorázové, vata buničitá, pinzety, inseminační katetry |
|
transportní kontejner |
|
|
zdroj teplé vody |
|
G. Obsah a způsob vedení záznamů o inseminaci, jejich předávání osobě pověřené vedením ústřední evidence
1. Oprávněná osoba nebo chovatel provádějící inseminaci obdrží prostřednictvím uznaného chovatelského sdružení od osoby pověřené vedením ústřední evidence připouštěcí rejstřík (bod D).
2. Oprávněná osoba nebo chovatel provádějící inseminaci zaznamenává údaje o inseminaci a inseminované plemenici:
|
Způsob inseminace |
způsob vedení záznamů |
|
Při inseminaci dlouhodobě spermatem |
do připouštěcího rejstříku a chovateli klisny vystaví příslušné 2 připouštěcí lístky |
|
Při inseminaci krátkodoběkonzervovaným spermatem |
do průvodní karty inseminační dávky a chovatel klisny jí vyplněnou zasílá obratem osobě oprávněné k provozování inseminační stanice nebo reprodukčního centra koní, která zaznamená údaje do připouštěcích lístků a vystaví chovateli klisny příslušné 2 připouštěcí lístky |
3. Údaje do připouštěcího rejstříku, případně do průvodní karty inseminační dávky, jsou zaznamenány na základě potvrzení o původu nebo průkazu koně. U klisny neregistrované v ústřední evidenci (§ 34 odst. 5 zákona ) je uveden její majitel a všechny další známé údaje o klisně.
4. Oprávněná osoba nebo chovatel provádějící inseminaci předává zpět vyplněný připouštěcí rejstřík prostřednictvím uznaného chovatelského sdružení osobě pověřené vedením ústřední evidence do konce kalendářního roku.
5. Pro vedení záznamů o inseminaci plemene klusák platí ustanovení části H. odst.5.
H. Rozsah záznamů o přirozené plemenitbě a způsob jejich předávání osobě pověřené k vedení ústřední evidence
1. Chovatel zajišťující přirozenou plemenitbu zaznamenává po každém připuštění předepsané údaje podle části D do připouštěcího rejstříku, který obdrží prostřednictvím uznaného chovatelského sdružení od osoby pověřené vedením ústřední evidence a vystaví majiteli klisny připouštěcí lístky.
3. Údaje jsou do připouštěcího rejstříku zaznamenávány na základě potvrzení o původu nebo průkazu koně. U klisny neregistrované v ústřední evidenci (§ 34 odst. 5 zákona) se uvede nejméně její majitel a všechny další známé údaje o klisně.
4. Připouštěcí rejstřík je do konce kalendářního roku vrácen prostřednictvím uznaného chovatelského sdružení osobě pověřené vedením ústřední evidence.
5. Připouštěcí rejstřík u anglického plnokrevníka a klusáka sestává z 3 průpisových připouštěcích lístků se stejným registračním číslem, které obsahují:
|
a) název a adresu osoby pověřené vedením ústřední evidence připuštěna přirozenou plemenitbou l) datum vystavení lístkum) podpis držitele hřebce |
6. První připouštěcí lístek zůstává v připouštěcím rejstříku a je zaslán osobě pověřené vedením ústřední evidence prostřednictvím uznaného chovatelského sdružení do 14 dnů po skončení připouštěcí sezóny.
7. Druhý lístek je určen pro držitele hřebce.
8. Třetí lístek je určen pro majitele klisny a slouží jako hlášení chovatele o výsledku připouštění a obsahuje vedle údajů uvedených v bodě a) až m):
|
a) údaje o výsledku připuštění, datum narození, pohlaví a barvu hříběte,b) datum a podpis majitele klisny |
9. Tento lístek zasílá chovatel prostřednictvím uznaného chovatelského sdružení osobě pověřené vedením ústřední evidence do 3 týdnů po ohřebení klisny (u klisen, které nemají živé hříbě nejpozději do 31. 8. v roce následujícím po připuštění)
A. Postupy získávání, posuzování a zpracování spermatu, uchování a výdeje inseminačních dávek kanců
1.1. Odběr spermatu se provádí na inseminačních stanicích po vzeskoku kance na fantom, na odběrových místech na fantom nebo na prasnici v říji, a při ejakulaci vyvolané umělou vagínou, temperovanou na tělesnou teplotu, manuální metodou bez umělé vagíny fixací penisu.
1.2. Před odběrem spermatu se u kance očistí vyústění předkožky a jejího okolí nasucho nebo vodou s následným osušením.
1.3. Sperma se zachytává do opakovaně nebo jednorázově používaných, nespermicidních jímačů a lze jej v průběhu odběru zbavit želatinózní frakce filtrací přes dvojitou sterilizovanou gázu, převlečenou přes ústí jímače. Opakovaně používané jímače spermatu, zpravidla skleněné, a umělé vagíny jsou před dalším použitím umyty a sterilizovány.
|
Hodnotí se |
způsob hodnocení |
|
barva, pach, konzistence a obsah cizích přimísenin |
smyslovým posouzením |
|
objem |
odměřením v kalibrované nádobě (v ml) nebo zvážením (v g) |
|
koncentrace spermií |
fotometrem nebo počítací komůrkou na krvinky |
|
aktivita spermií |
mikroskopicky subjektivním odhadem procenta spermií s přímočarým pohybem dopředu za hlavičkou, při tělesné teplotě vzorku a při zvětšení 1 : 200 - 300 |
|
výskyt abnormálních spermií |
mikroskopicky na obarveném nátěru, nejméně jednou měsíčně (v procentech) |
|
přežitelnost spermií |
kontrolou aktivity spermií v průběhu doby použitelnosti ředěného konzervovaného spermatu |
|
mikrobiologický obraz |
vyšetření spermatu nejméně jednou za půl roku |
|
Sperma pro dlouhodoboukonzervaci: |
a) konzervuje se zmrazováním v parách tekutého dusíku, přímo v obalu, zpravidla v pejetách, ve kterých se rovněž uchovává a expeduje, d) zmrazené sperma v obalech se uchovává ve speciálních kontejnerech, dlouhodobě ponořené v tekutém dusíku, jehož hladina se kontroluje a doplňuje podle intenzity odparu, e) přežitelnost spermií se zjišťuje před výdejem k inseminaci, bezprostředně po rozmrazení |
|
Sperma pro krátkou dobu použití: |
a) používají se speciální ředidla pro kančí sperma, ředění spermatu se provádí podle návodu, přiloženého k ředidlu výrobcem, b) ředidlo a použité pomůcky pro ředění mají teplotu shodnou s teplotou spermatu ± 1 °C, c) ředidlo je vždy přiléváno do spermatu, spermií v jedné inseminační dávce, e) ke spermatu se přidávají antibiotika v účinné koncentraci, znásobením celkového počtu spermií aktivitou a odečtením morfologicky abnormálních spermií z posledního vyšetření od výsledku násobku, g) po naředění se kontroluje aktivita spermií, kontrolní vzorek o objemu cca 20 ml pro sledování přežitelnosti spermií, i) naředěné sperma pro krátkodobou konzervaci se dávkuje do nespermicidních jednorázových nádob pro více inseminačních dávek, nebo sáčků, flakónů a tubet pro objem jedné inseminační dávky, j) naředěné sperma se skladuje v tekutém stavu při teplotě 16 ± 2 °C v chladničkách a termoboxech k tomuto účelu upravených nebo vyrobených, k) postupný pokles teploty spermatu až k teplotě uchování se pohybuje 3 až 4 °C za hodinu, l) přežitelnost spermií z každého ejakulátu v kontrolním vzorku ředěného spermatu hodnotí v intervalech násobku 24 hodin, podle deklarované konzervační schopnosti použitého ředidla; přičemž přežitelnost spermií nesmí klesnout pod 50 % za 24 hodin uchování |
4. Uchovávání a výdej inseminačních dávek
Inseminační dávky se vydávají pro přepravu ve speciálních k tomu určených
termoboxech, které zabezpečují ochranu dávek proti teplotě vnějšího
prostředí po celou dobu přepravy až do převzetí dávek odběratelem,
v případě zmrazeného spermatu výlučně v kontejnerech s tekutým dusíkem.
B. Požadavky na kvalitu a identIfikaci spermatu a inseminačních dávek
|
čerstvé sperma po odběru |
a) mléčná až šedobílá barva a ostatní charakteristické vlastnosti spermatu (konzistence, bez zápachu), b) objem je nejméně 100 ml; u mladých kanců do věku 12 měsíců a u plemene duroc do 18 měsíců nejméně 80 ml, c) hustota je nejméně 150 000 spermíí v mm3
, mikroorganizmů, g) neobsahuje cizí přimíseniny |
|
krátkodobě konzervované sperma |
a) obsahuje nejméně 1,5 x 109
aktivních spermií v jedné inseminační dávce, |
|
dlouhodobě konzervované sperma |
a) aktivita spermií po rozmrazení je nejméně 30 %, dávce, c) neobsahuje patogenní mikroorganizmy. |
2.1. Obaly spermatu při odběru a po celou dobu jeho zpracování jsou označeny registrem kance.
2.2. Vzorek pro laboratorní kontrolu přežitelnosti spermií na inseminační stanici (kontrolní vzorek) je označen registrem kance a datem odběru spermatu.
2.3. Inseminační dávky jsou označeny registrem kance a datem odběru spermatu, u velkoobjemových obalů současně počtem inseminačních dávek.
C. Technické vybavení inseminační stanice prasat a odběrového místa
1. Vybavení inseminační stanice pro získávání spermatu a produkci inseminačních dávek k výdeji mimo hospodářství
|
Účel(prostory provozně odděleny) |
technické vybavení: |
|
provozně administrativní prostory |
pro zaměstnance inseminační stanice, nezbytnou administrativu a pro veterinárního lékaře, obsahující též sklad pro laboratorní materiál , léčiva a jiné pomůcky pro provoz inseminační stanice a oddělené od provozní části stanice, |
|
objekty pro ustájení kanců |
individuálními volnými kotci, které mají podlahu s protiskluzovou úpravou, snadno omyvatelnou a desinfikovatelnou, jsou zajištěny před stykem plemenných kanců s jinými druhy a kategoriemi zvířat; ve stáji kanců nejsou chována jiná zvířata. |
|
místnosti pro odběr spermatu |
omyvatelnou a desinfikovatelnou pevnou podlahou s protiskluzovou úpravou a omyvatelnými stěnami, fantomem nebo více fantomy, které jsou umístěny samostatně v odběrových hrazených kotcích s únikovým prostorem pro obsluhující zaměstnance, uzavíratelnými mycími a čekacími boxy, |
|
laboratoř |
omyvatelnou a desinfikovatelnou pevnou podlahou s protiskluzovou úpravou a omyvatelnými stěnami, zdrojem teplé vody, zařízením pro temperování laboratoře na provozní teplotu, sterilizovanými, nespermicidními manipulačními pomůckami pro zpracování spermatu, ostatními pomůckami desinfikovanými, mikroskopem s vyhřívacím stolkem nebo vyhřívací destičkou, předehřívacím stolkem na sklo používané k mikroskopickému hodnocení, zařízením pro hodnocení koncentrace spermií, vodní lázní nebo topným místem s regulací teploty, zařízením ke sterilizaci, případně dalšími přístroji a zařízeními podle používané technologie zpracování spermatu a výroby inseminačních dávek, v případě používání dlouhodobě konzervovaného spermatu kryokonzervací zvláštní místností ke skladování, dobře větratelnou s omývatelnou a desinfikovatelnou podlahou, ve které jsou umístěny kontejnery se zmrazenými inseminačními dávkami a kontejnery s pohotovostní zásobou kapalného dusíku, |
|
prostory k uchovávání inseminačních dávek |
chladnička, chladnička s regulací teploty pro uchovávání spermatu |
|
prostory pro výdej inseminačních dávek |
podávací okénko nebo jiné zařízení pro předávání inseminačních dávek |
|
prostory k mytí, desinfekci a skladování dopravních obalů |
manipulační stolek s omývatelnou deskou, úložnými prostorami pro desinfekční prostředky a pro uskladnění přepravních obalů, pokud jsou používány |
2. Inseminační stanice pro produkci čerstvého a krátkodobě konzervovaného spermatu používaného k inseminaci plemenic v rámci jednoho hospodářství
|
Účel (prostory provozně odděleny) |
Technické vybavení: |
|
prostory, umožňující práci veterinárního lékaře, hygienický a bezpečný odběr spermatu a skladování materiálu, |
není specifikováno |
|
objekty pro ustájení kanců |
individuální volné kotce, které mají podlahu s protiskluzovou úpravou, snadno omyvatelnou a desinfikovatelnou, jsou zajištěny před stykem plemenných kanců s jinými druhy a kategoriemi zvířat |
|
pro ředění spermatu a přípravu inseminačních dávek a jejich výdej pro inseminaci plemenic |
zařízením pro temperování laboratoře na provozní teplotu, sterilizovanými, nespermicidními manipulačními pomůckami pro zpracování spermatu, ostatními pomůckami desinfikovanými, zařízením ke sterilizaci pomůcek, případně dalšími přístroji a zařízeními podle používané technologie zpracování spermatu a výroby inseminačních dávek, chladnička s regulací teploty pro uchovávání spermatu |
3. Podmínky, které musí být zajištěny pro odběr spermatu kance na odběrovém místě
3.1. základní zooveterinární podmínky odběru spermatu
3.2. odběr vzorků pro vyšetření čerstvého spermatu
3.3. předředění odebraného spermatu
3.4. přeprava a výdej spermatu na inseminační stanici k rozboru a zpracování inseminačních dávek
3.5. kopie potvrzení o původu dárce spermatu, záznam o odběru, označenými obaly na kontrolní vzorky a sperma
D. Druh a obsah evidencí vedených na inseminační stanici
|
Druh evidence: |
obsah evidence: |
|
1. stájová evidence kance |
a) ušní číslo kance, |
|
2. evidenční karta kance |
a) identifikační údaje kance, |
|
3. záznam o odběru spermatu |
všechny údaje o hodnoceném spermatu včetně jeho zpracování a kontroly přežitelnosti spermií v chronologickém sledu |
|
4. záznam o výdeji inseminačních dávek |
a) jméno, název odběratele, |
E. Technologické a hygienické postupy při inseminaci a skladování inseminačních dávek
1. Inseminační dávky jsou dopravovány v tepelně izolovaných přepravních nádobách vyhovujících technologii konzervace spermatu.
2. Inseminace se provádí ve stájích prasnic v individuálních nebo skupinových kotcích na základě sledování nástupu říje.
3. Vyhledávání říjících se plemenic se provádí za pomoci kance působícího v přirozené plemenitbě. V chovu bez kance provádí vyhledávání říje osoba, která provádí inseminaci dotykovým testem nebo s použitím kančího feromonu.
F. Technické vybavení pro provádění inseminace prasnic
|
technické vybavení |
|
|
místnost pro uložení inseminačníchdávek a pomůcek |
chladnička s termostatem, který umožňuje udržovat vnitřní teplotu 16 ± 2 °C, nekouřové vytápění, zdroj vody, pracovní stůl a skříň pro ukládání ochranných pracovních prostředků a pomůcek |
|
pomůcky pro inseminaci |
zavaděče, tepelně izolovaná brašna na přenášení inseminačních dávek a pomůcek do stáje prasnic, buničitá vata a bílá vazelína v tubě, barva pro označování zvířat |
G. Podmínky pro zabezpečení řádného a bezpečného provádění inseminace prasnic
K zajištění inseminace chovatel zabezpečí
1. osobu, která vodí kance k vyhledávání říjících se plemenic; kanec může být též fixován dvěma pevnými zábranami v manipulační chodbě u kotce,
2. při inseminaci prasnic přítomnost kance, kterého fixuje v manipulační chodbě u kotce nebo přímo v kotci pevnými zábranami, odděleně od prasnice,
3. při inseminaci ve skupinových kotcích zabezpečí chovatel oddělení inseminované prasnice od ostatních zvířat, případně pomoc osoby, která oddělí ostatní prasnice v kotci.
H. Druh a obsah evidencí o inseminaci prasnic, způsob jejich předávání osobě pověření vedením ústřední evidence
Chovatelé vedou:
|
druh evidence: |
obsah evidence: |
|
1. stájová evidence plemenice |
a) ušní číslo, |
|
2. evidenční karta plemenice |
a) původové číslo zvířete, |
Osoba pověřená vedením ústřední evidence přejímá, zpracovává a vyhodnocuje údaje o inseminaci prasnic jen na základě žádosti chovatele, jemuž předává vyhodnocené údaje v dohodnutých termínech a za smluvních podmínek.
ČÁST IV. PLEMENITBA OVCÍ A KOZ
A. Postupy získávání, posuzování, a zpracování spermatu, uchovávání a výdeje inseminačních dávek
1.1. Odběr spermatu u beranů a kozlů se provádí po očištění plemeníka a omytí a osušení předkožky, pomocí umělé vagíny, vyjmuté z termostatu o teplotě 41 až 43 °C, s frekvencí odběru v době připouštěcí sezóny u starších beranů 4 a vícekrát týdně, u mladších 2 až 3 krát týdně, u kozlů starších jednoho roku 4 a vícekrát týdně, u mladších s nižší frekvencí podle kondice.
1.2. Po odběru je sběrač s čerstvým spermatem, označený značkou a číslem státního registru plemeníka, oddělen a předán do laboratoře k hodnocení kvality.
1.3. Vzorky k mikroskopickému posouzení jsou získávány sterilními pomůckami do 10 minut po odběru.
2. Hodnocení spermatu
Hodnocení spermatu se provádí posouzením jednotlivých vlastností spermatu
podle charakteristických znaků a projevů metabolizmu při pokojové
teplotě 20 až 25 °C.
|
Hodnocení : |
hodnotí se: |
způsob hodnocení: |
|
|
čerstvé sperma |
zdravotní nezávadnost spermatu |
nejméně jednou za půl roku veterinárním vyšetřením |
|
|
objem |
měřením nebo vážením s přesností na 0,1 cm3 (0,1 g) |
||
|
barva, konzistence, pach a obsah přimísenin |
smyslovým posouzením |
||
|
hustota spermatu |
fotometricky u každého ejakulátu (kontrolní propočty, případně kalibrace přístrojů se provádějí v Bürkerově komůrce) |
||
|
aktivita spermatu |
mikroskopicky u každého ejakulátu při zvětšení 1: 200 až 300 a při teplotě 39 ± 1°C, kdy se zjišťuje odhadem procentické zastoupení spermií pohybujících se vpřed za hlavičkou |
||
|
výskyt abnormálních spermií |
mikroskopicky při zvětšení 1 : 1000 až 1500 a vyjadřuje se v %, u provozních beranů a kozlů nejméně jednou za měsíc |
||
|
krátkodobě uchovávané sperma |
aktivita spermatu*) |
jako u čerstvého spermatu |
|
|
počet aktivních spermií v inseminační dávce |
v 10 čtvercích v Bürkerově komůrce tak, že průměrný počet spermií ve čtverci se přepočte na velikost inseminační dávky a vynásobením počtu všech spermií procentem aktivity se zjistí počet aktivních spermií v inseminační dávce |
||
|
přežitelnost |
tepelným testem zkumavce se vloží do vodní lázně o teplotě 45 ± 1 °C, za 30 minut se ke spermatu přidá 1 cm3 citronanu sodného zahřátého na teplotu 39 ± 1 °C a aktivita se posoudí jako u čerstvého spermatu, 2. u kozlího spermatu tak, že 0,1 cm3 ředěného spermatu se ve zkumavce s 1 cm3 fyziologického roztoku NaCl inkubuje ve vodní lázni o teplotě 47,5 °C po dobu 10 minut a po této době se hodnotí aktivita jako u čerstvého spermatu |
||
|
dlouhodobě |
aktivita spermií***) |
peleta |
vloží se do malé zkumavky předehřáté asi na 40 °C a ve |
|
peletakozlího spermatu |
rozmrazí se v 1,0 cm3 citronanu sodného o teplotě 39 ± 1 °C a aktivita spermií se posuzuje jako u čerstvého spermatu, |
||
|
pejeta |
rozmrazí se ve vodní lázni o teplotě 39 ± 1 °C, její obsah se promíchá a vypustí do zkumavky s roztokem citronanu sodného a aktivita spermií se posuzuje jako u čerstvého spermatu, |
||
|
počet aktivních spermií |
jako u krátkodobě uchovávaného spermatu |
||
|
přežitelnost rozmrazeného beraního spermatu |
tepelným testem tak, že se peleta rozmrazí "na sucho" ve zkumavce ve vodní lázni o teplotě 45 ± 1 °C po dobu 30 minut, poté se přidá k rozmrazené peletě 1,0 cm3 roztoku citronanu sodného o teplotě 45 ± 1 °C a poté se aktivita hodnotí jako u čerstvého spermatu |
||
Poznámky:
*) u každého naředěného ejakulátu se vzorky odebírají sterilně a vyšetřují
se bezprostředně po přípravě
**) vzorky se odebírají sterilně a vyšetřují se bezprostředně po rozmrazení
***) u každého ejakulátu na pracovišti, kde bylo sperma zmraženo a u každého
ejakulátu před expedicí
3.1. Ke zpracování spermatu se používají ejakuláty, které odpovídají požadavkům uvedeným v bodě B.
3.2. Veškeré předměty přicházející do styku se spermatem musí být sterilní.
3.3. Produkty živočišného původu používané při ošetření spermatu jsou zdravotně nezávadné.
3.4. Sperma se ředí při laboratorní teplotě 20 až 25 °C, k ředění se používají pouze média, která po konzervaci uchovávají dobrou oplozovací schopnost spermatu a jeho zdravotní nezávadnost a ředí se technologickým postupem podle pokynů výrobce ředidla.
3.5. Do spermatu se přidávají antibiotika v účinné koncentraci.
4. Uchovávání a ředění spermatu
|
Krátkodobě uchovávané sperma |
beraní sperma |
při teplotě 16 až 22 °C při ředění homogenizovaným mlékem |
|
kozlí sperma |
při teplotě 1až 3 °C při ředění žloutkocitronanovým ředidlem |
|
|
Dlouhodoběuchovávané sperma |
při teplotě -196 °C v tekutém dusíku, který nebyl použit pro jiné produkty živočišného původu |
|
|
Inseminační dávky s krátkodobým použitím |
vydávají se podle podmínek daných technologickým postupem; |
|
|
ředěné beraní sperma |
vydává se v termoboxu s takovým množstvím ledu, aby teplota byla v rozmezí 16 až 22 °C, |
|
|
ředěné kozlí sperma |
vydává se v termoboxu s takovým množstvím ledu, aby teplota byla v rozmezí 1 až 3 °C |
|
|
Zmrazené inseminačnídávky |
vydávají se v kontejnerech v tekutém dusíku, které jsou uvnitř uzpůsobeny použité technologii zmrazování v peletách nebo pejetách a náležitě desinfikovány před každým naplněním tekutým dusíkem, který nebyl použit pro jiné produkty živočišného původu, přičemž interval desinfekce je dán typem a používáním kontejneru |
|
B. Požadavky na kvalitu a identifikaci spermatu a inseminačních dávek
|
čerstvé sperma |
a) neobsahuje patogenní mikroorganizmy (včetně patogenních plísní) a původce nebezpečných nákaz a nemocí, b) neobsahuje přimíseniny ani shluky spermií, spermií v 1 mm3 , d) aktivita spermií je nejméně u beraního spermatu 60 % a u kozlího spermatu 70,0 %e) morfologicky normálních spermií je u beraního spermatu nejméně 80 % a u kozlího spermatu 85 % |
|
krátkodobě uchovávané sperma |
vyhovuje ustanovením pro čerstvé sperma a po ředění a konzervování: spermatu 50 x 106 aktivních spermií |
|
dlouhodobě |
vyhovuje požadavkům pro čerstvé sperma a po ředění a konzervování: 30 % b) je v jedné inseminační dávce beraního spermatu nejméně 100 x 106 aktivních spermií, u kozlího spermatu 50 x 106 aktivních spermií |
2. Požadavky na identifikaci:
Obal spermatu při odběru, zpracování, uchovávání a transportu je vždy
zřetelně označen státním registrem plemeníka.
C. Technické vybavení inseminační stanice a odběrového místa ovcí a koz
|
Část inseminační stanice |
technické vybavení: |
|
Prostory pro ustájení |
plemenní berani jsou ustájeni v kotcích s plochou 3,5 m2 na kus se stálým přívodem pitné vody do automatických napáječek a krmnými žlaby, kotce mají pevné, snadno čistitelné a desinfikovatelné podlahy |
|
plemenní kozli jsou ustájeni v indidviduálních kotcích s plochou nejméně 3,5 m2 a s neprůhlednými bočními stěnami; kotce mají pevné, snadno čistitelné a desinfikovatelné podlahy |
|
|
Prostory pro odběr spermatu |
připouštědlo (v místnosti nebo venku), kompletní umělé vagíny, včetně sběračů a tepelné izolace, pomůcky a prostředky pro odběr spermatu (sterilní vazelína, jednorázové rukavice, teploměr, dezinfekční prostředky) |
|
Laboratoř pro hodnocení a zpracování spermatu |
mikroskop se zvětšením 1 : 1000 až 1500, mikroskopem s fázovým kontrastem, fotometr, termostat, Bürkerova počítací komůrka, termostat, chladnice nebo chladící vitrína, zařízení na plnění, zatavování a značení pejet, rampay, širokohrdlé kontejnery s termočlánkem nebo automatickým zmrazovačem, teploměry, ředidla, antibiotika, pejety |
|
Prostory pro dezinfekci a sterilizaci |
horkovzdušný sterilizátor a desinfekční chemikálie, zdroj teplé vody*) |
|
Prostory pro uložení inseminačních dávek |
provozní kontejnery, zásobní kontejnery pro uložení pejet nebo pelet, transportní kontejnery, polystyrénové nádoby na tekutý dusík, rukavice, pomůcky a ochranný štít pro manipulaci s tekutým dusíkem |
Vybavení odběrového místa
Odběrové místo splňuje podmínky ustájení a požadavky na technické vybavení,
kterými lze zajistit hygienický odběr spermatu, jeho zpracování
a uložení.
D. Druh a obsah evidencí vedených na inseminační stanici
|
druh evidence: |
obsah evidence: |
|
1. stájová evidence plemeníka |
a) ušní číslo, |
|
2. evidenční karta plemeníka |
a) identifikační údaje plemeníka, |
|
3. záznam o odběru spermatu |
všechny údaje o hodnoceném spermatu včetně jeho zpracování a kontroly přežitelnosti spermií v chronologickém sledu |
|
4. záznam o výdeji inseminačních dávek |
a) jméno, název odběratele, |
E. Technologické a hygienické postupy při inseminaci a skladování inseminačních dávek
1. Před inseminací plemenice provede osoba oprávněná nebo chovatel provádějící inseminaci reprodukční anamnézu: po posouzení záznamů v dokladu plemenice zhodnotí dobu po jejím obahnění nebo okozlení do ohlášení říje, případně dobu od poslední inseminace a z inseminace vyloučí plemenice s nefyziologickým výtokem z pohlavních orgánů, s příznaky nákazy nebo jiného onemocnění, plemenice mimo říji a plemenice neoznačené.
2. Říjící se ovce nebo kozy jsou vybírány zpravidla s pomocí plemeníka, který působí v přirozené plemenitbě. Inseminace ovcí se provádí od poloviny do začátku třetí třetiny říje, mezi 12 až 18 hodinou říje, u koz zpravidla 10 až 12 hodin od nástupu říje.
3. K inseminaci se používá jen sperma splňující stanovené podmínky, při dodržení technologického postupu přípravy inseminační dávky.
4. Při inseminaci postupuje oprávněná osoba nebo chovatel tak, že:
4.1. dbá o hygienu inseminace,
4.2. inseminaci provádí v připouštědlech,
4.3. dodržuje správný postup inseminace ovcí a koz čerstvým nebo zmraženým spermatem.
F. Technické vybavení pro provádění inseminace ovcí a koz (podle druhu inseminačních dávek)
1. spekulum s vnitřním osvětlením,
2. skleněné nebo jednorázové plastové pipety,
3. výtlačné gumové balonky nebo jednorázové injekční stříkačky,
4. transportní kontejner s vnitřním vybavením,
5. parafinový olej, líh, vata a nůžky.
G. Druh a obsah záznamů o inseminaci, způsob jejich předávání osobě pověřené vedením ústřední evidence
1. Chovatelé vedou stájový zápisník plemenic zařazených do inseminace, do kterého zaznamenávají ušní čísla a data narození plemenic a osoby oprávněné a chovatelé provádějící inseminaci do něj zaznamenávají údaje o každé inseminaci.
2. Osoba pověřená vedením ústřední evidence přejímá, zpracovává a vyhodnocuje údaje o inseminaci bahnic jen na základě žádosti chovatele, jemuž předává vyhodnocené údaje v dohodnutých termínech a za smluvních podmínek.
PŘÍLOHA Č. 6 STŘEDISKA PRO PŘENOS EMBRYÍ
Část I. Technologické a hygienické postupy získávání, kultivace a uchovávání embryí, vaječných buněk a přenosu embryí
1. Při získávání, kultivaci a uchovávání embryí se dodržují tyto zásady hygieny:
a) všechny nástroje a média, které přicházejí do styku s dárkyní, embryi a příjemkyní jsou sterilní a jsou uzpůsobeny tak, aby se omezila možnost sekundární kontaminace,
b) produkty živočišného původu používané do vyplachovacích, kultivačních a zmrazovacích médií pocházejí ze zdrojů, které nepředstavují riziko pro zdraví zvířat, nebo jsou před použitím ošetřeny takových způsobem, který toto riziko vylučuje,
c) kontejnery pro uložení a transport embryí jsou před každým naplněním dezinfikovány,
d) tekutý dusík nebyl předtím použit pro jiné produkty živočišného původu.
2. Embrya se získávají zpravidla nechirurgickým výplachem děložních rohů dárkyně sedmý den po inseminaci. Výplach embryí se provádí v místě, které je možno snadno čistit.
3. Embrya se izolují, hodnotí, promývají a zpracovávají v místnosti izolované od místa výplachu.
4. Embrya se vyhledávají stereomikroskopem a vyhledaná embrya se přenášejí mikropipetou do manipulačního média.
5. Embrya se hodnotí podle části II. této přílohy a poté se speciálně ošetřují
a) mechanickými, 10 x opakovanými oplachy v kultivačním mediu; mezi jednotlivými oplachy se vymění mikropipeta a pro embrya každé dárkyně jsou použita nová média,
b) metodou enzymatického ošetření, která je účinná při kontaminaci viry adherujícími na zonu pellucidu, jejíž součástí je krátkodobé vystavení embryí působení trypsinu.
1. po vyhledání, hodnocení a dekontaminaci se přemísťují do 2 cm3 kultivačního media,
2. uchovávají se při pokojové teplotě,
3. před přenosem se plní do označených pejet o průměru 2,4 mm,
1. ve zmrazovacím médiu v pejetách se vkládají do zmrazovače,
2. zmrazovací režim je dán použitým médiem,
3. při dosažení teploty nejméně -30 °C se pejety přenesou do tekutého dusíku.
7. Před rozmrazením se pejeta vyjme z tekutého dusíku, ponechá se na vzduchu asi 10 sekund a poté ponoří na 10 sekund do vodní lázně o teplotě 37 °C. Vymývání glycerinu se provádí ve 3 stupních pomocí sacharózy. Přenos je nutno provést ihned po rozmrazení a vymytí glycerinu. Při použití etylenglykolu je nutno provést přenos ihned po rozmrazení.
8. Přenos embryí se provádí nechirurgicky speciální aparaturou, která umožňuje provést přenos hygienicky, lehce, atraumaticky. Při přenosu embryí se dodržují hygienické podmínky.
9. Vaječné buňky se získávají z ovarií od poražených dárkyň "post mortem" nebo metodou OPU punkcí ovariálních folikulů od žijících dárkyň. Vaječné buňky se používají v rámci programu in vitro produkce embryí. Embrya vyprodukovaná v podmínkách in vitro se hodnotí a uchovávají stejně jako embrya vzniklá in vivo.
Část II. Postupy hodnocení kvality embryí a vaječných buněk
1. Orientační posouzení kvality embryí se provádí mikroskopicky již při jejich vyhledávání. K dalšímu použití se určují pouze embrya, která odpovídají stupněm vývoje délce postovulačního období.
2. Embrya se po zhodnocení zařadí do kvalitativních skupin. Morfologicky nejkvalitnější embrya jsou vhodná ke zmrazování, embrya se zastaveným vývojem a dalšími abnormalitami se vyřazují.
3. Pejety se zmrazenými embryi nebo jejich zátky se popisují (pejety směrem od zavařeného konce). Při popisu se uvádí
a) číslo pejety, které se přenáší z deníku zmrazování embryí,
b) číslo přenosového týmu (veterinární registrační číslo),
c) značka plemene (alfabetické označení),
d) matka embrya, (devítimístné číslo ušní známky),
e) otec embrya, (značka registru a číslo registru),
f) den, měsíc, rok zmrazení, přičemž každý údaj je dvojmístný,
g) počet embryí v pejetě (v případě přímého přenosu se zmrazuje v pejetě vždy jen jedno embryo).
Část III. Požadavky na technické a přístrojové vybavení střediska pro přenos embryí
|
laboratoř |
zdroje teplé vody, destilovaná voda, sterilizátor, chladnice a mraznice, vodní lázeň na medium, stereomikroskop se spodním osvětlením |
|
zařízení pro čištění, sterilizaci a desinfekci |
|
|
místnost pro kontejnery se zmrazenými embryi |
přepravní nádoby na dusík, polystyrénové nádoby na dusík a zmrazovače embryí |
|
další pomůcky a zařízení potřebná pro výplach, hodnocení, uchovávání a přenos embryí |
zejména vyplachovací FOLEYE a katetry, vyplachovací, manipulační, kultivační, zmrazovací a vymývací medium, pejety, přenosné aparatury s krytem, desinfekční prostředky |
Část IV. Druh záznamů o přenosu embryí a vaječných buněk a způsob jejich předávání osobě pověřené vedením ústřední evidence
1. Osoba oprávněná k přenosu embryí vede záznamy
2. Tyto záznamy předává osoba oprávněná k přenosu embryí osobě pověřené vedením ústřední evidence v rozsahu a v termínech stanovených touto osobou.
OBSAH PRŮVODNÍHO LISTU DOVÁŽENÉHO SPERMATU, EMBRYÍ A VAJEČNÝCH BUNĚK
Část I. Průvodní list dováženého spermatu skotu, prasat, ovcí a koz obsahuje tyto údaje:
|
PRŮVODNÍ LISTDOVÁŽENÉHO SPERMATU SKOTU, PRASAT, OVCÍ A KOZ |
||||
|
|
||||
|
1. Druh (skot, prase, ovce, koza) |
2. Plemeno, typ |
|||
|
3. Název osoby, která vystavila průvodní list |
||||
|
4. Název osoby, která vede plemennou knihu v zemi původu zvířete |
||||
|
5. Příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo chovatele |
||||
|
6. Jméno (nepovinné označení) zvířete |
7. Číslo v plemenné knize |
|||
|
8. Datum narození |
9. Genetický typ*) |
|||
|
10. Původ**) |
||||
|
Otec (číslo plemenné knihy) |
Otec otce (číslo plemenné knihy) |
|||
|
Matka otce (číslo plemenné knihy) |
||||
|
Matka (číslo plemenné knihy) |
Otec matky (číslo plemenné knihy) |
|||
|
Matka matky (číslo plemenné knihy) |
||||
|
11. Výsledky testování užitkových vlastností a odhadu plemenné hodnoty, jméno osoby, která provedla odhad plemenné hodnoty zvířete, jeho rodičů a prarodičů***) |
||||
|
12. Spolehlivost (u býků mléčných plemen) |
||||
|
|
||||
|
1. Systém označení inseminačních dávek****) |
2. Systém označení kontejneru |
|||
|
3. Název a adresa inseminační stanice, ve které bylo sperma odebráno |
||||
|
4. Příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo tuzemského příjemce inseminačních dávek |
||||
|
Označení inseminačníchdávek |
Počet |
Druh inseminační dávky(krátkodobě/dlouhodobě konzervovaná) |
Datum odběru |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Datum a místo vystavení průvodního listu |
||||
|
Příjmení, jméno a podpis osoby, která průvodní list vystavila |
||||
Poznámky:
*) Genetický typ stanovený podle používaných metod v zemi původu, jde-li
o skot.
**) Údaje mohou být k průvodnímu listu přiloženy formou průkazu o původu.
***) Údaje se uvedou ve zvláštní příloze, která se přiloží k průvodnímu listu.
****) Barva, čísla apod.
Část II. Průvodní list dováženého spermatu koní obsahuje tyto údaje:
|
PRŮVODNÍ LISTDOVÁŽENÉHO SPERMATU KONÍ |
||||
|
|
||||
|
1. Plemeno |
||||
|
2. Název osoby, která vystavila průvodní list |
||||
|
3. Název osoby, která vede plemennou knihu v zemi původu zvířete |
||||
|
4. Způsob (systém) identifikace |
5. Identifikační číslo |
|||
|
6. Datum narození |
7. Genetický typ (byl stanoven ano/ne) |
|||
|
8. Příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo majitele |
||||
|
9. Název osoby, která vede tuzemskou plemennou knihu |
||||
|
10. Výsledky výkonnostních zkoušek a odhadu plemenné hodnoty*) |
||||
|
|
||||
|
1. Systém označení inseminačních dávek**) |
2. Systém označení kontejneru |
|||
|
3. Název a sídlo inseminační stanice, ve které bylo sperma odebráno |
||||
|
4. Příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo tuzemského příjemce inseminačních dávek |
||||
|
Označení inseminačníchdávek |
Počet |
Druh inseminační dávky(krátkodobě/dlouhodobě konzervovaná) |
Datum odběru |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Datum a místo vystavení průvodního listu |
||||
|
Příjmení, jméno a podpis osoby, která průvodní list vystavila |
||||
Poznámky:
Údaje se uvedou ve zvláštní příloze, která se přiloží k průvodnímu listu.
**) Barva, čísla apod.
Část III. Průvodní list dovážených embryí obsahuje tyto údaje:
|
PRŮVODNÍ LIST DOVÁŽENÝCH EMBRYÍ |
|||
|
|
|||
|
1. Druh (skot, prase, ovce, koza) |
2. Plemeno, typ |
||
|
3. Název osoby, která vystavila průvodní list |
|||
|
4. Název osoby, která vede plemennou knihu v zemi původu zvířete |
|||
|
5. Příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo chovatele |
|||
|
6. Jméno (nepovinné označení zvířete) |
7. Číslo v plemenné knize |
||
|
8. Datum narození |
9. Genetický typ*) |
||
|
10. Původ (s výjimkou hybridních prasat)**) |
|||
|
Otec (číslo plemenné knihy) |
Otec otce (číslo plemenné knihy) |
||
|
Matka otce (číslo plemenné knihy) |
|||
|
Matka (číslo plemenné knihy) |
Otec matky (číslo plemenné knihy) |
||
|
Matka matky (číslo plemenné knihy) |
|||
|
11. Výsledky testování užitkových vlastností a odhadu plemenné hodnoty, jméno osoby, která provedla odhad plemenné hodnoty zvířete, jeho rodičů a prarodičů***) |
|||
|
|
|||
|
1. Druh (skot, prase, ovce, koza) |
2. Plemeno, typ |
||
|
3. Název osoby, která vystavila průvodní list |
|||
|
4. Název osoby, která vede plemennou knihu v zemi původu zvířete |
|||
|
5. Příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo chovatele |
|||
|
6. Jméno (nepovinné označení zvířete) |
7. Číslo v plemenné knize |
||
|
8. Datum narození |
9. Genetický typ*) |
||
|
10. Původ (s výjimkou hybridních prasat)**) |
|||
|
Otec (číslo plemenné knihy) |
Otec otce (číslo plemenné knihy) |
||
|
Matka otce (číslo plemenné knihy) |
|||
|
Matka (číslo plemenné knihy) |
Otec matky (číslo plemenné knihy) |
||
|
Matka matky (číslo plemenné knihy) |
|||
|
11. Výsledky testování užitkových vlastností a odhadu plemenné hodnoty, jméno osoby, která provedla odhad plemenné hodnoty zvířete, jeho rodičů a prarodičů***) |
|||
|
|
|||
|
1. Způsob označení obalů embryí****) |
2. Způsob označení kontejneru |
||
|
3. Název a adresa odběrového týmu, který provedl odběr |
|||
|
4. Příjmení, jméno a trvalé bydliště nebo název a sídlo tuzemského příjemce |
|||
|
Označení obalů |
Počet embryí v obalu |
Datum odběru |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Datum a místo vystavení průvodního listu |
|||
|
Příjmení, jméno a podpis osoby, která průvodní list vystavila |
|||
Poznámky:
*) Genetický typ stanovený podle používaných metod v zemi původu, jde-li
o skot.
**) Údaje mohou být k průvodnímu listu přiloženy formou průkazu o původu.
***) Údaje se uvedou ve zvláštní příloze, která se přiloží k průvodnímu
listu.
****) Barva, čísla apod.
Část IV. Průvodní list dovážených vaječných buněk obsahuje tyto údaje:
|
PRŮVODNÍ LIST DOVÁŽENÝCH VAJEČNÝCH BUNĚK |
|||
|
|
|||
|
1. Druh (skot, prase, ovce, koza) |
2. Plemeno, typ |
||
|
3. Název osoby, která vystavila průvodní list |
|||
|
4. Název a sídlo osoby, která vede plemennou knihu v zemi původu zvířete |
|||
|
5. Příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo chovatele |
|||
|
6. Jméno (nepovinné označení) zvířete |
7. Číslo v plemenné knize |
||
|
8. Datum narození |
9. Genetický typ*) |
||
|
10. Původ (s výjimkou hybridních prasat)**) |
|||
|
Otec (číslo plemenné knihy) |
Otec otce (číslo plemenné knihy) |
||
|
Matka otce (číslo plemenné knihy) |
|||
|
Matka (číslo plemenné knihy) |
Otec matky (číslo plemenné knihy) |
||
|
Matka matky (číslo plemenné knihy) |
|||
|
11. Výsledky testování užitkových vlastností a odhadu plemenné hodnoty, jméno osoby, která provedla odhad plemenné hodnoty zvířete, jeho rodičů a prarodičů***) |
|||
|
|
|||
|
1. Systém označení obalů vaječných buněk (barva, čísla, apod.) |
2. Systém označení kontejneru |
||
|
3. Název a sídlo odběrového týmu, který provedl odběr |
|||
|
4. Příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo tuzemského příjemce |
|||
|
Označení obalů |
Počet vaječných buněkv obalu |
Datum odběru |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Datum a místo vystavení průvodního listu |
|||
|
Příjmení, jméno a podpis osoby, která průvodní list vystavila |
|||
Poznámky:
*) Genetický typ stanovený podle používaných metod v zemi původu, jde-li
o skot.
**) Údaje mohou být k průvodnímu listu přiloženy formou průkazu o původu.
***) Údaje se uvedou ve zvláštní příloze, která se přiloží k průvodnímu
listu.
1) § 21 a 22 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě.
2) Například osvědčení International Society for Animal Genetics (ISAG) - Mezinárodní společnosti pro živočišnou genetiku.
3) § 6 až 9 zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění zákona č. 300/1990 Sb. a zákona č. 68/1993 Sb.
4) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.
5) Zákon č. 105/1990 Sb. , o soukromém podnikání občanů, ve znění zákona č. 219/1991 Sb. a zákona č. 455/1991 Sb.
6) International Committee for Animal Recording (ICAR) - Mezinárodní komise pro kontrolu užitkovosti.
6b) Rozhodnutí Komise 92/216/EHS ze dňe 26. března 1992 o sběru dat týkajících se soutěží koňovitých podle č.. 4 odst.,2 směrnice Rady 90/428/EHS.
7) § 4 písm. e) zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání.
8) § 61 odst. 1 písm. f) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon).
9) § 44 odst. 1 písm. d), § 48 písm. b) zákona č. 166/1999 Sb.
10) § 28 zákona č. 166/1999 Sb. § 10 vyhlášky č. 286/1999 Sb., kterou se provádějí ustanovení zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), o zdraví zvířat a jeho ochraně, o veterinárních podmínkách dovozu, vývozu a tranzitu veterinárního zboží, o veterinární asanaci a o atestačním studiu.