Zákon o navracení nezákonně vyvezených kulturních statků
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Tento zákon stanoví v souladu s právem Evropských společenství 1) postup při navracení kulturních statků, pokud byly nezákonně vyvezeny na území České republiky z území jiného členského státu Evropské unie (dále jen "členský stát") nebo z území České republiky na území členského státu po 31. prosinci 1992.
(1) Kulturním statkem je věc, která
a) je součástí národního kulturního pokladu a zároveň
1. náleží alespoň do jedné z kategorií, jejichž výčet je uveden v příloze č. 1 k tomuto zákonu,
2. je součástí veřejných sbírek muzejní povahy zapsaných v inventářích muzeí, galerií, knihoven nebo archivů, nebo
3. je součástí inventářů církví nebo náboženských společností, popřípadě jejich zařízení,2) nebo
b) je součástí národního kulturního pokladu a zároveň kulturním statkem podle právních předpisů členského státu.
(2) Národním kulturním pokladem České republiky jsou věci nebo soubory věcí, které jsou vymezeny zvláštními právními předpisy jako kulturní památky a národní kulturní památky,3) sbírky muzejní povahy a jednotlivé sbírkové předměty,4) archiválie5) nebo předměty kulturní hodnoty,6) pokud tyto předměty splňují podmínky pro prohlášení za kulturní památku podle zvláštního právního předpisu.3)
(3) Veřejnou sbírkou České republiky je sbírka muzejní povahy, která je ve vlastnictví České republiky, územního samosprávného celku nebo právnické osoby zřízené zákonem, popřípadě na základě zákona státem nebo územním samosprávným celkem.
(4) Nezákonně vyvezeným kulturním statkem je kulturní statek, který byl z území České republiky na území členského státu nebo z území členského státu na území České republiky vyvezen po 31. prosinci 1992 v rozporu s právními předpisy, kterými je stanoven způsob jeho ochrany a nakládání s ním, nebo v rozporu s nařízením Evropských společenství, 7) nebo nebyl navrácen ve stanovené lhůtě.
(5) Žádajícím státem je členský stát, z jehož území byl kulturní statek nezákonně vyvezen na území České republiky, nebo Česká republika, pokud byl z jejího území kulturní statek nezákonně vyvezen na území jiného členského státu.
(6) Dožádaným státem je Česká republika, pokud se na jejím území nachází kulturní statek nezákonně vyvezený z území členského státu, nebo členský stát, na jehož území se nachází kulturní statek nezákonně vyvezený z České republiky.
(1) Ústředním orgánem České republiky, který plní úkoly související s navracením nezákonně vyvezených kulturních statků, je Ministerstvo kultury a v případech týkajících se archiválií5) Ministerstvo vnitra (dále jen "ústřední orgán").
(2) Ústřední orgán při navracení nezákonně vyvezených kulturních statků spolupracuje s ostatními příslušnými ústředními orgány členských států a jednou za 3 roky podává zprávu o postupu podle tohoto zákona Evropské komisi.
ČÁST DRUHÁ ČESKÁ REPUBLIKA JAKO DOŽÁDANÝ STÁT
§ 4 Postup ústředního orgánu při vyhledávání a ohledání nezákonně vyvezeného kulturního statku
(1) Ústřední orgán zahájí vyhledávání nezákonně vyvezeného kulturního statku na základě písemné žádosti ústředního orgánu žádajícího státu. Žádost musí obsahovat údaje potřebné k identifikaci kulturního statku, zejména jeho podrobný popis, fotodokumentaci, je-li zhotovena, údaj o předpokládaném místě výskytu, popřípadě údaje o osobě, která je vlastníkem kulturního statku nebo jeho držitelem. K žádosti musí být připojeno prohlášení ústředního orgánu žádajícího státu, že se jedná o kulturní statek nezákonně vyvezený z jeho území a v čem spočívá nezákonnost vývozu.
(2) Ústřední orgán o žádosti ústředního orgánu žádajícího státu podle odstavce 1 vyrozumí vlastníka kulturního statku, a není-li vlastník znám, jeho držitele.
(3) V případě, že ústřední orgán zjistí místo, kde se kulturní statek podle odstavce 1 nalézá, popřípadě jeho vlastníka nebo držitele, vyrozumí o této skutečnosti ústřední orgán žádajícího státu. Současně ho vyzve, aby se ve lhůtě 2 měsíců ode dne doručení této výzvy zúčastnil ohledání kulturního statku, které ústřední orgán zprostředkuje, a zároveň jej upozorní, že pokud této lhůty nevyužije, nebudou stanovena opatření nezbytná k zajištění péče o kulturní statek (§ 5 odst. 1 a 2 ).
(4) Vlastník nebo držitel kulturního statku je na základě rozhodnutí ústředního orgánu povinen ve lhůtě stanovené po dohodě s ústředním orgánem žádajícího státu v tomto rozhodnutí umožnit ohledání kulturního statku. Ohledání kulturního statku se vždy provádí za účasti zástupce ústředního orgánu.
§ 5 Opatření k zajištění péče o kulturní statek
(1) Je-li ohrožena hmotná podstata kulturního statku, rozhodne ústřední orgán o opatřeních, která je povinen jeho vlastník učinit k jeho ochraně, a zároveň určí lhůtu, v níž je povinen tato opatření vykonat; tyto povinnosti má držitel kulturního statku, pokud není ústřednímu orgánu vlastník kulturního statku znám.
(2) Neprovede-li vlastník nebo držitel tato opatření ve stanovené lhůtě nebo vyžaduje-li to ochrana kulturního statku, rozhodne ústřední orgán o tom, že je vlastník nebo držitel povinen kulturní statek na dobu nezbytně nutnou odevzdat do úschovy právnické osobě nebo organizační složce státu určené v rozhodnutí. Právnické osoby nebo organizační složky státu, které může ústřední orgán určit v rozhodnutí podle tohoto odstavce, jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu.
(3) O opatřeních podle odstavců 1 a 2 může ústřední orgán rozhodnout i v případě, že vlastník nebo držitel neumožní ve stanovené lhůtě ohledání kulturního statku.
(4) Ústřední orgán rozhodnutí o opatření podle předchozích odstavců zruší, pominou-li důvody, pro které bylo vydáno.
(5) Odvolání proti rozhodnutí podle odstavců 1 , 2 a 3 nemá odkladný účinek.
Pokud mezi ústředním orgánem žádajícího státu a vlastníkem nezákonně vyvezeného kulturního statku má být uskutečněno jednání směřující k navrácení tohoto kulturního statku, působí ústřední orgán z podnětu ústředního orgánu žádajícího státu nebo vlastníka při tomto jednání jako zprostředkovatel.
Ústřední orgán je povinen uhradit vlastníku nebo držiteli v souvislosti s ohledáním kulturního statku náhradu nutných výdajů a náhradu ušlého zisku nebo náhradu ztráty na výdělku. O náhradu musí vlastník nebo držitel požádat ústřední orgán ve lhůtě 15 dnů ode dne ohledání, jinak nárok zaniká.
Náhradu nákladů, které České republice vznikly v souvislosti s uplatněním opatření podle § 5 odst. 1 a 2 , uplatní ústřední orgán u žádajícího státu.
(1) Ústřední orgán žádajícího státu může podat k soudu České republiky proti vlastníkovi kulturního statku, a není-li vlastník znám, proti jeho držiteli návrh na zahájení řízení o navrácení nezákonně vyvezeného kulturního statku.
(2) K řízení podle odstavce 1 je příslušný obecný soud vlastníka kulturního statku, a není-li vlastník znám, obecný soud držitele kulturního statku.
(3) Návrh na zahájení řízení musí kromě obecných náležitostí stanovených zvláštním právním předpisem6) obsahovat podrobný popis nezákonně vyvezeného kulturního statku a doklady, z nichž vyplývá, že jde o kulturní statek podle právních předpisů žádajícího státu, který byl nezákonně vyvezen z jeho území.
Ústřední orgán poté, co jej vyrozumí ústřední orgán žádajícího státu o podání návrhu k soudu, informuje o zahájeném řízení příslušné ústřední orgány všech ostatních členských států.
§ 11 Lhůty pro uplatnění práva na navrácení nezákonně vyvezeného kulturního statku
Právo na navrácení nezákonně vyvezeného kulturního statku se promlčí, jestliže nebylo ústředním orgánem žádajícího státu uplatněno u soudu ve lhůtě 1 roku ode dne, kdy se ústřední orgán žádajícího státu dozvěděl, kde se nezákonně vyvezený kulturní statek nalézá a kdo je jeho vlastníkem nebo držitelem; dovolá-li se vlastník nebo držitel kulturního statku promlčení, nelze promlčené právo na navrácení nezákonně vyvezeného statku přiznat. Nejpozději však toto právo zanikne uplynutím 30 let ode dne, kdy byl kulturní statek nezákonně vyvezen z území žádajícího státu, a v případě, že se jedná o kulturní statek, který je součástí veřejné sbírky nebo církevním majetkem podle právních předpisů žádajícího státu, toto právo zanikne nejpozději uplynutím 75 let ode dne, kdy byl kulturní statek nezákonně vyvezen z území žádajícího státu.
(1) Soud návrhu na navrácení nezákonně vyvezeného kulturního statku vyhoví, jestliže byl kulturní statek z území žádajícího státu vyvezen nezákonně.
(2) Soud současně rozhodne o povinnosti žádajícího státu poskytnout vlastníkovi kulturního statku nebo držiteli kulturního statku, není-li vlastník znám, náhradu do výše přiměřené k okolnostem případu za předpokladu, že vlastník nebo držitel spravoval kulturní statek s náležitou péčí.
(3) Rozhodnutími soudu podle odstavců 1 a 2 není dotčeno vlastnické právo k nezákonně vyvezenému kulturnímu statku.
ČÁST TŘETÍ ČESKÁ REPUBLIKA JAKO ŽÁDAJÍCÍ STÁT
§ 13 Postup ústředního orgánu při podání žádosti o vyhledání a při ohledání nezákonně vyvezeného kulturního statku
(1) V případě, že ústřední orgán zjistí, že byl nezákonně vyvezen kulturní statek, podá písemnou žádost ústřednímu orgánu dožádaného státu o jeho vyhledání. Žádost musí obsahovat kromě náležitostí stanovených právními předpisy dožádaného státu rovněž údaje potřebné k identifikaci nezákonně vyvezeného kulturního statku, jeho podrobný popis, fotodokumentaci, je-li zhotovena, údaj o předpokládaném místě výskytu, popřípadě údaje o vlastníku kulturního statku nebo jeho držiteli a prohlášení ústředního orgánu, že se jedná o nezákonně vyvezený kulturní statek podle tohoto zákona a v čem spočívá nezákonnost vývozu.
(2) Ústřední orgán po obdržení vyrozumění od ústředního orgánu dožádaného státu o tom, že kulturní statek byl nalezen a že je možno jej ohledat, provede ohledání kulturního statku ve lhůtě dohodnuté s ústředním orgánem dožádaného státu, nejpozději však ve lhůtě 2 měsíců od doručení vyrozumění o možnosti ohledat kulturní statek.
(1) Ústřední orgán je oprávněn podat proti vlastníku nebo držiteli k příslušnému soudu dožádaného státu návrh na zahájení řízení o navrácení nezákonně vyvezeného kulturního statku, pokud jednání mezi ústředním orgánem a vlastníkem kulturního statku, zprostředkované ústředním orgánem dožádaného státu, směřující k navrácení tohoto kulturního statku není účelné.
(2) Ústřední orgán současně vyrozumí o podání návrhu podle odstavce 1 ústřední orgán dožádaného státu.
(3) Návrh podle odstavce 1 musí obsahovat náležitosti stanovené právními předpisy dožádaného státu.
(1) Dojde-li mezi ústředním orgánem a vlastníkem kulturního statku k dohodě o navrácení nezákonně vyvezeného kulturního statku nebo rozhodne-li příslušný soud dožádaného státu o tom, že nezákonně vyvezený kulturní statek má být navrácen na území České republiky, zajistí jeho vrácení ústřední orgán na náklady České republiky.
a) dožádanému státu náklady, které mu vznikly provedením opatření k zajištění péče o nezákonně vyvezený kulturní statek,
b) vlastníku nebo držiteli kulturního statku náhradu ve výši stanovené příslušným soudem dožádaného státu.
(3) Osoba, která zavinila, že kulturní statek byl z území České republiky nezákonně vyvezen, je povinna České republice nahradit náklady, které jí podle odstavců 1 a 2 vznikly. Ústřední orgán uplatní nárok na náhradu nákladů vůči této osobě bez zbytečného odkladu.
Po navrácení nezákonně vyvezeného kulturního statku zpět na území České republiky ústřední orgán tento statek vhodně umístí; dbá přitom vlastnických práv České republiky, územních samosprávných celků, jiných právnických osob nebo fyzických osob k těmto kulturním statkům.
ČÁST ČTVRTÁ USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ
(1) Orgány státní správy a orgány územní samosprávy jsou v rámci své působnosti povinny poskytovat ústřednímu orgánu součinnost související s navracením nezákonně vyvezeného kulturního statku.
(2) Právnické a fyzické osoby, včetně vlastníka nebo držitele, které mají listiny a jiné důkazní prostředky nebo informace potřebné pro přípravu a provádění řízení podle tohoto zákona, jsou povinny poskytovat ústřednímu orgánu součinnost tím, že
a) na základě rozhodnutí ústředního orgánu a ve lhůtě jím stanovené předloží ústřednímu orgánu požadované listiny a jiné důkazní prostředky, nebo
b) poskytnou ústřednímu orgánu jako svědci informace o skutečnostech týkajících se kulturního statku a jeho nezákonného vývozu. Proti rozhodnutí podle písmena a) není přípustné odvolání.
(3) Poskytnutí součinnosti může být fyzickou osobou odepřeno, jestliže by této osobě nebo osobám jí blízkým hrozilo splněním této součinnosti nebezpečí trestního stíhání nebo by porušila povinnosti stanovené zvláštním právním předpisem7) nebo zákonem výslovně uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti, pokud jí nebyla zproštěna.
(1) Právnická nebo fyzická osoba, včetně vlastníka nebo držitele, má v souvislosti s poskytnutím součinnosti podle § 17 odst. 2 nárok na náhradu nutných výdajů a náhradu ušlého zisku nebo náhradu ztráty na výdělku.
(2) Nárok podle odstavce 1 musí tyto osoby uplatnit u ústředního orgánu do 15 dnů ode dne poskytnutí součinnosti, jinak nárok zaniká.
(1) Ústřední orgán může uložit právnické nebo fyzické osobě, včetně vlastníka nebo držitele, pokutu za porušení povinností stanovených v § 17 odst. 2 až do výše 500 000 Kč.
(2) Ústřední orgán může dále vlastníku nebo držiteli uložit pokutu
a) za porušení povinnosti stanovené v § 4 odst. 4 až do výše 3 000 000 Kč,
b) za nesplnění povinnosti uložené v rozhodnutí vydaném podle § 5 odst. 1 , 2 a 3 až do výše 3 000 000 Kč.
(3) Za opakované porušení povinností podle odstavců 1 a 2 může ústřední orgán uložit pokutu až do výše dvojnásobku horní hranice stanovených částek. Porušení povinnosti se považuje za opakované, pokud se jej právnická nebo fyzická osoba, vlastník nebo držitel dopustí opětovně v době do 1 roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty podle tohoto zákona.
(4) Při stanovení výše pokuty ústřední orgán přihlíží k závažnosti, způsobu jednání, rozsahu a následkům protiprávního jednání.
(5) Pokutu lze uložit do 1 roku ode dne, kdy se ústřední orgán o porušení povinnosti dozvěděl, nejdéle však do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.
(6) Pokuty vybírá a vymáhá ústřední orgán; přitom postupuje podle zvláštního právního předpisu.8)
(7) Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu České republiky.
Správní řád se vztahuje
a) na rozhodování ústředního orgánu podle tohoto zákona,
b) na postup při vyžadování a poskytování součinnosti podle § 17 tohoto zákona, nestanoví-li tento zákon jinak.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
PŘÍLOHA č. 1 VÝČET KATEGORIÍ, DO NICHŽ NÁLEŽEJÍ VĚCI POVAŽOVANÉ ZA KULTURNÍ STATEK VE SMYSLU § 2 odst. 1 písm. a) bodu 1 tohoto zákona
Kategorie Cena - tržní cena v dožádaném státě
1. Archeologické předměty starší 100 let pocházející z vykopávek či nálezů na zemi nebo pod vodní hladinou, archeologických nalezišť nebo archeologických sbírek. Finanční limit: bez ohledu na cenu
2. Prvky, které jsou nedílnou součástí uměleckých, historických nebo náboženských památek starších 100 let, jež byly rozebrány. Finanční limit: bez ohledu na cenu
3. Obrazy a malby, které nejsou zahrnuty v kategoriích uvedených v bodech 4 a 5 , ručně malované na jakémkoliv podkladu a z jakéhokoli materiálu, které jsou starší 50 let a nenáležejí jejich autorovi. Finanční limit: 150 000,- EUR
4. Akvarely, kvaše a pastely, ručně kreslené na jakémkoli podkladu, které jsou starší 50 let a nenáležejí jejich autorovi. Finanční limit: 30 000,- EUR
5. Mozaiky, které nespadají do kategorií uvedených v bodech 1 nebo 2 a kresby vyhotovené výhradně ručně na jakémkoliv podkladu a z jakéhokoliv materiálu, které jsou starší 50 let a nenáležejí jejich autorovi. Finanční limit: 15 000,- EUR
6. Originály rytin, tisků, sítotisků, litografií včetně jejich desek, a originály plakátů, které jsou starší 50 let a nenáležejí jejich autorovi. Finanční limit: 15 000,- EUR
7. Originály soch nebo plastik a kopie zhotovené stejným postupem jako originál, které jsou starší 50 let a nenáleží jejich autorovi, pokud nespadají do kategorie uvedené v bodě 1 . Finanční limit: 50 000,- EUR
8. Fotografie, filmy a jejich negativy, které jsou starší 50 let a nenáležejí jejich autorovi. Finanční limit: 15 000,- EUR
9. Inkunábule a rukopisy, včetně map a hudebních partitur, jednotlivě jsou-li starší 50 let a nenáležejí jejich autorovi nebo jako sbírka.1) Finanční limit: bez ohledu na cenu
10. Knihy starší 100 let, jednotlivé nebo jako sbírka.1) Finanční limit: 50 000,- EUR
11. Tištěné mapy starší 200 let. Finanční limit: 15 000,- EUR
12. Archivy všech druhů a na jakémkoli podkladu s archiváliemi staršími 50 let. Finanční limit: bez ohledu na cenu
13. Sbírky a exempláře ze zoologických, botanických, mineralogických a anatomických sbírek.1) Finanční limit: 50 000,- EUR
14. Sbírky historické, paleontologické, etnografické a numismatické.1) Finanční limit: 50 000,- EUR
15. Dopravní prostředky starší 75 let. Finanční limit: 50 000,- EUR
16. Jakákoliv jiná starožitnost, starší 50 let, nezahrnutá do kategorií uvedených v bodech 1 až 15 . Finanční limit: 50 000,- EUR
Kulturními statky podle této přílohy jsou věci zahrnuté v kategoriích uvedených v bodech 3 až 8 , 10 , 11 a 13 až 16 , pokud jejich cena dosahuje alespoň uvedeného finančního limitu, a dále věci zahrnuté v kategoriích uvedených v bodech 1 , 2 , 9 a 12 vždy bez ohledu na cenu. Splnění podmínek týkajících se finančních limitů je nutno posoudit při podání žádosti o vyhledání kulturního statku. V České republice se ceny uvedené v eurech v této příloze přepočítávají a vyjadřují v korunách českých podle směnného kurzu k 31. prosinci 2003 zveřejněného v Úředním věstníku Evropských společenství. Přepočtená cena v korunách českých se ode dne 31. prosince 2003 přezkoumává každé 2 roky. Výpočet přepočtené ceny se zakládá na průměrné denní hodnotě koruny české přepočtené na euro v období 24 měsíců končícím posledním dnem měsíce srpna předcházejícího přezkumu, a tato cena nabývá účinnosti dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž se přezkum provádí. Pro každý přezkum jsou rozhodné ceny vyjádřené v eurech a jejich hodnoty přepočtené na koruny české, zveřejněné v Úředním věstníku Evropských společenství v měsíci listopadu, který bezprostředně předchází datu, ke kterému nabývá výsledek přezkumu účinnosti.
PŘÍLOHA č. 2 PRÁVNICKÉ OSOBY NEBO ORGANIZAČNÍ SLOŽKY STÁTU, KTERÉ MŮŽE ÚSTŘEDNÍ ORGÁN URČIT V ROZHODNUTÍ PODLE § 5 odst. 2 tohoto zákona
Národní muzeum
Národní galerie v Praze
Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze
Národní technické muzeum
Národní filmový archiv
Státní ústřední archiv v Praze
Státní oblastní archiv se sídlem v Třeboni
Státní oblastní archiv se sídlem v Zámrsku
Státní oblastní archiv se sídlem v Plzni
Státní oblastní archiv se sídlem v Litoměřicích
Moravský zemský archiv se sídlem v Brně
Zemský archiv se sídlem v Opavě
1) Směrnice Rady č. 93/7/EHS o navracení kulturních statků neoprávněně vyvezených z území členského státu, ve znění směrnice Evropského. parlamentu a Rady č. 96/100/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2001/38/ES.
2) § 2 zákona č. 122/2000 Sb. , o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů.
3) Zákon č. 20/1987 Sb. , o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
4) Zákon č. 122/2000 Sb. , o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů.
5) Zákon č. 97/1974 Sb. , o archivnictví, ve znění pozdějších předpisů.
6) Zákon č. 71/1994 Sb. , o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, ve znění zákona č. 122/2000 Sb.
7) Nařízení Rady ě. 3911/92/EHS o vývozu kulturních statků, ve znění nařízení Rady č. 2469/96/ES a nařízení Rady č. 947/Ol/ES.
8) Zákon č. 337/1992 Sb. , o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.