Nařízení vlády, kterým se stanoví podrobnosti obsahu územní energetické koncepce
Vláda nařizuje podle § 4 odst. 7 zákona č. 406/2000 Sb. , o hospodaření energií:
(1) Toto nařízení stanoví podrobnosti obsahu územní energetické koncepce na úrovni krajů, hlavního města Prahy a statutárních měst.
(2) Pokud obec využije svého práva pořídit územní energetickou koncepci pro svůj územní obvod nebo jeho část, může postupovat podle tohoto nařízení obdobně s přihlédnutím k dostupnosti vstupních údajů.
(1) Rozbor trendů vývoje poptávky po energii obsahuje
a) analýzu území, jejímž cílem je shromáždit údaje o počtu obyvatel a sídelní struktuře včetně výhledu, dále geografické a klimatické údaje, na základě kterých je možno provádět tepelně technické výpočty a analyzovat budoucí výrobu a spotřebu energie,
b) analýzu spotřebitelských systémů a jejich nároků v dalších letech, jejímž cílem je určení spotřebitelů a spotřebitelských systémů v tomto členění: bytová sféra, občanská vybavenost, podnikatelský sektor a provedení kvantifikace jejich energetické náročnosti.
(2) Rozbor možných zdrojů a způsobů nakládání s energií obsahuje
a) analýzu dostupnosti paliv a energie, jejímž cílem je určit strukturální rozdělení užitých klasických, netradičních a obnovitelných zdrojů energie a jejich podíl a dostupnost při zásobování řešeného územního obvodu,
b) zhodnocení, zda byla dodržena závazná část územního plánu obsahující plochy a koridory pro veřejně prospěšné stavby, podmínky vývoje obce a jejího členění a koncepci technického vybavení.
(3) Hodnocení využitelnosti obnovitelných zdrojů energie obsahuje
a) analýzu možnosti užití obnovitelných zdrojů energie zaměřené na regionální a místní cíle a snížení ekologické zátěže,
b) zjištění a možnosti využívání případného výskytu druhotných energetických zdrojů na území.
(4) Hodnocení ekonomicky využitelných úspor se provede podle tabulkových a grafických výstupů územní energetické koncepce uvedených v příloze k tomuto nařízení; toto hodnocení obsahuje
a) potenciál úspor a jejich realizaci u spotřebitelských systémů, kde se určují příležitosti pro získání úspor energie v jednotlivých spotřebitelských systémech a vyjádří se potenciální množství energie, které lze uspořit u jednotlivých spotřebitelských systémů realizací úsporných opatření; úsporná opatření se rozčlení z hlediska realizovatelnosti na dostupný a ekonomicky nadějný potenciál úspor energie,
b) potenciál úspor a jejich realizaci u výrobních a distribučních systémů, kde se určují příležitosti pro získání úspor energie v jednotlivých výrobních a distribučních systémech a vyjádří se potenciální množství energie, které lze uspořit u jednotlivých výrobních a distribučních systémů realizací úsporných opatření; úsporná opatření se rozčlení z hlediska realizovatelnosti na dostupný a ekonomicky nadějný potenciál úspor energie včetně posouzení využití nejlépe dostupných technologií.
(5) Řešení energetického hospodářství území obsahuje
a) zabezpečení energetických potřeb územních obvodů s podílem využívání obnovitelných a druhotných zdrojů a úspor energie a s ekonomickou efektivností při respektování státní energetické koncepce, regionálních omezujících podmínek a se zabezpečením spolehlivosti dodávek jednotlivých forem energie,
b) formulaci variant technického řešení rozvoje místního energetického systému vedoucích k uspokojení požadavků definovaných prognózou vývoje energetické poptávky řešeného územního obvodu a požadavků na kvalitu ovzduší a ochranu klimatu. Při formulaci variant se může uplatnit princip dvoucestného zásobování energií. Varianty technického řešení musí především
1. vycházet z principů metody integrovaného plánování zdrojů, vytvářet vyváženou strategii rozvoje mezi spotřebitelskou poptávkou a výrobními zdroji na bázi rovnocenného hodnocení opatření ve zdrojové a spotřební straně energetické bilance územního obvodu s preferencí územní soběstačnosti před dálkovými přenosy spojenými se ztrátami v rozvodech,
2. zajišťovat spolehlivou dodávku energie,
3. maximalizovat energetickou efektivnost užití primárních energetických zdrojů,
4. využívat co nejšířeji potenciál úspor energie a obnovitelných a druhotných zdrojů energie,
5. splňovat požadavky na ochranu ovzduší a klimatu,
6. být technicky i ekonomicky proveditelné,
c) vyčíslení účinků a nároků variant, přitom se posuzují zejména
1. energetická bilance nového stavu a podíl ztrát v rozvodech na výrobě,
2. investiční náklady vyvolané navrženým technickým řešením,
3. provozní náklady, zejména náklady na palivo a energii,
4. výrobní náklady spojené se zabezpečením území energií,
5. plošné nároky na zábor půdy,
6. výrobní energetický efekt zdrojové části systému,
7. množství produkovaných znečišťujících látek a jejich porovnání s emisními stropy a imisními limity,
8. úspora primárních energetických zdrojů,
9. vytvořené nové pracovní příležitosti,
d) komplexní vyhodnocení variant rozvoje územního energetického systému, čímž se rozumí rozhodovací proces o optimální variantě budoucího způsobu výroby, distribuce a užití energie v územním obvodu pomocí více kritérií respektujících zejména ekonomické a ekologické cíle. Hodnocení se proto přednostně provádí na základě metod vícekriteriálního rozhodování a analýzy rizika. Výběr dílčích rozhodovacích kritérií vychází z cílů státní ekologické a energetické koncepce a cílů pořizovatele územní koncepce. Ekonomické cíle se kvantifikují pomocí kritérií ekonomické efektivnosti zahrnujících systémový přístup a korektní metody ekonomického hodnocení. Použitá metoda musí respektovat časovou hodnotu peněz a toky nákladů vyvolaných realizací a provozem hodnocené varianty řešení. V rámci komplexního hodnocení se rovněž provede analýza rizika s cílem vyhodnocení míry rizika spojeného s realizací jednotlivých variant rozvoje místního energetického systému,
e) stanovení pořadí výhodnosti variant z hlediska nejvyššího stupně efektivnosti dosažení stanovených cílů místního energetického systému a doporučené nejvhodnější varianty rozvoje energetického systému v předmětném územním obvodu. Souhrn vah vyhodnocovacích ekologických a ekonomických kritérií musí být shodný.
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Předseda vlády: Ing. Zeman v. r.
Ministr průmyslu a obchodu: doc. Ing. Grégr v. r.
Příloha Tabulkové a grafické výstupy řešení územní energetické koncepce
ODHAD PRODUKCE SLEDOVANÝCH EMISNÍCH LÁTEK (t/rok)
BILANCE |
TYP SPOTŘEBY |
ÚZEMÍ |
REZZO |
Bydlení |
  |
nezařazené |
REZZO |
EMISE |
ČU |
HU |
KOKS |
DŘEVO |
LTO |
ZP |
BP |
LPG |
Celkem |
|
1 |
tuhé |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
|
SO2 |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
||
NOX |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
||
CO |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
||
CX HY |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
||
CO2 |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
||
2 |
tuhé |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
|
SO2 |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
||
NOX |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
||
CO |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
||
CX HY |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
||
CO2 |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
||
3 |
tuhé |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
|
SO2 |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
||
NOX |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
||
CO |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
||
CX HY |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
||
CO2 |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
||
celkem |
tuhé |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
|
SO2 |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
||
NOX |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
||
CO |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
||
CX HY |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
||
CO2 |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
||
Celkem: t/rok |
Legenda: |
ČU |
černé uhlí |
ZP |
zemní plyn |
  |
HU |
hnědé uhlí |
BP |
bioplyn |
  |
LTO |
lehké topné oleje |
LPG |
kapalný plyn |
BILANCE ROČNÍ SPOTŘEBY PRIMÁRNÍCH PALIV A ENERGIE ÚZEMNÍHO CELKU
BILANCE |
TYP SPOTŘEBY |
ÚZEMÍ |
REZZO |
Bydlení |
  |
nezařazené |
ČU |
HU |
KOKS DŘEVO |
LTO |
ZP |
||||||||||||||||||||
  |
GJ/rok |
MW |
GJ/rok |
GJ/rok |
MW |
GJ/rok |
GJ/rok |
MW |
GJ/rok |
GJ/rok |
MW |
GJ/rok |
GJ/rok |
MW |
GJ/rok |
  |
GJ/rok |
MW |
GJ/rok |
|||||
ENERGETICKÉZDROJE |
do 0,2 MW |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
|||||
0,3-3 MW |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
||||||
3,1-5 MW |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
||||||
nad 5 MW |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
||||||
individuální vytápění |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
||||||
individuální přípr. TUV |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
||||||
technologie |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
||||||
osvětlení |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
||||||
zdroje elektřiny a CZT |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
||||||
ZTRÁTY SYSTÉMU |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
||||||
celkem přímá spotřeba: |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
||||||
celkem: |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
Obnovitelné zdroje LPG |
Energetické zdroje celkem CZT |
El. |
Celková struktura spotřeby |
|||||||||||||||||
  |
GJ/rok |
MW |
GJ/rok |
GJ/rok |
MW |
GJ/rok |
GJ/rok |
MW |
GJ/rok |
GJm/rok MW GJ/rok |
GJel/rok MW GJ/rok |
GJv/rok MW GJ/rok |
|||||||||
ENERGETICKE |
do 0,2 MW |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
||||||||
ZDROJE |
0,3-3 MW |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
|||||||||||
  |
3,1-5 MW |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
|||||||||||
  |
nad 5 MW |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
|||||||||||
individuální vytápění |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
|||
individuální přípr. TUV |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
|||
technologie |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
|||
osvětlení |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
|||
zdroje elektřiny a CZT |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
Celková roční potřeba (GJ) |
|||||
ZTRÁTY SYSTEMU |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
||||||
celkem přímá spotřeba: |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
||||||
celkem: |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
Legenda: |
ČU |
černé uhlí |
LPG |
kapalný plyn |
GJp |
GJ v palivu |
  |
HU |
hnědé uhlí |
CZT |
dodávkové teplo |
GJm |
GJ v médiu |
  |
LTO |
lehké topné oleje |
EL |
elektřina |
GJel |
GJ v elektřině |
  |
ZP |
zemní plyn |
  |
  |
GJv |
GJ výsledná spotřeba |
STRUKTURA SPOTŘEBY PRIMÁRNÍCH PALIV PODLE ÚČELU SPOTŘEBY (GJ)
Typ |
ČU |
HU |
KO |
DR |
TO |
ZP |
LPG |
Ostatní |
Celkem |
Elektrárny |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
Ost. zdroje tepla a el. |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
Bydlení |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
Průmysl |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
Terciální sféra |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
Doprava |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
Zemědělství |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
STRUKTURA CELKOVÉ POTŘEBY ENERGIE PODLE ÚČELU UŽITÍ (GJ)
Typ |
ČU |
HU |
KO |
DR |
TO |
ZP |
LPG |
Ostatní |
CZT |
El. energie |
Celkem |
% |
Bydlení |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
Průmysl |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
Terciální sféra |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
Doprava |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
Zemědělství |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
  |
Celkem |
  |
Legenda: |
ČU |
černé uhlí |
ZP |
zimní plyn |
  |
HU |
hnědé uhlí |
LPG |
kapalný plyn |
  |
KO |
koks |
Ostatní |
ostatní druhy paliv |
  |
DR |
dřevo |
CZT |
dodávkové teplo |
  |
TO |
topné oleje |
  |
  |