Program Zákon

Nařízení vlády, kterým se stanoví podrobnosti obsahu územní energetické koncepce

Vláda nařizuje podle § 4 odst. 7 zákona č. 406/2000 Sb. , o hospodaření energií:

§ 1

(1) Toto nařízení stanoví podrobnosti obsahu územní energetické koncepce na úrovni krajů, hlavního města Prahy a statutárních měst.

(2) Pokud obec využije svého práva pořídit územní energetickou koncepci pro svůj územní obvod nebo jeho část, může postupovat podle tohoto nařízení obdobně s přihlédnutím k dostupnosti vstupních údajů.

§ 2

(1) Rozbor trendů vývoje poptávky po energii obsahuje

a) analýzu území, jejímž cílem je shromáždit údaje o počtu obyvatel a sídelní struktuře včetně výhledu, dále geografické a klimatické údaje, na základě kterých je možno provádět tepelně technické výpočty a analyzovat budoucí výrobu a spotřebu energie,

b) analýzu spotřebitelských systémů a jejich nároků v dalších letech, jejímž cílem je určení spotřebitelů a spotřebitelských systémů v tomto členění: bytová sféra, občanská vybavenost, podnikatelský sektor a provedení kvantifikace jejich energetické náročnosti.

(2) Rozbor možných zdrojů a způsobů nakládání s energií obsahuje

a) analýzu dostupnosti paliv a energie, jejímž cílem je určit strukturální rozdělení užitých klasických, netradičních a obnovitelných zdrojů energie a jejich podíl a dostupnost při zásobování řešeného územního obvodu,

b) zhodnocení, zda byla dodržena závazná část územního plánu obsahující plochy a koridory pro veřejně prospěšné stavby, podmínky vývoje obce a jejího členění a koncepci technického vybavení.

(3) Hodnocení využitelnosti obnovitelných zdrojů energie obsahuje

a) analýzu možnosti užití obnovitelných zdrojů energie zaměřené na regionální a místní cíle a snížení ekologické zátěže,

b) zjištění a možnosti využívání případného výskytu druhotných energetických zdrojů na území.

(4) Hodnocení ekonomicky využitelných úspor se provede podle tabulkových a grafických výstupů územní energetické koncepce uvedených v příloze k tomuto nařízení; toto hodnocení obsahuje

a) potenciál úspor a jejich realizaci u spotřebitelských systémů, kde se určují příležitosti pro získání úspor energie v jednotlivých spotřebitelských systémech a vyjádří se potenciální množství energie, které lze uspořit u jednotlivých spotřebitelských systémů realizací úsporných opatření; úsporná opatření se rozčlení z hlediska realizovatelnosti na dostupný a ekonomicky nadějný potenciál úspor energie,

b) potenciál úspor a jejich realizaci u výrobních a distribučních systémů, kde se určují příležitosti pro získání úspor energie v jednotlivých výrobních a distribučních systémech a vyjádří se potenciální množství energie, které lze uspořit u jednotlivých výrobních a distribučních systémů realizací úsporných opatření; úsporná opatření se rozčlení z hlediska realizovatelnosti na dostupný a ekonomicky nadějný potenciál úspor energie včetně posouzení využití nejlépe dostupných technologií.

(5) Řešení energetického hospodářství území obsahuje

a) zabezpečení energetických potřeb územních obvodů s podílem využívání obnovitelných a druhotných zdrojů a úspor energie a s ekonomickou efektivností při respektování státní energetické koncepce, regionálních omezujících podmínek a se zabezpečením spolehlivosti dodávek jednotlivých forem energie,

b) formulaci variant technického řešení rozvoje místního energetického systému vedoucích k uspokojení požadavků definovaných prognózou vývoje energetické poptávky řešeného územního obvodu a požadavků na kvalitu ovzduší a ochranu klimatu. Při formulaci variant se může uplatnit princip dvoucestného zásobování energií. Varianty technického řešení musí především

1. vycházet z principů metody integrovaného plánování zdrojů, vytvářet vyváženou strategii rozvoje mezi spotřebitelskou poptávkou a výrobními zdroji na bázi rovnocenného hodnocení opatření ve zdrojové a spotřební straně energetické bilance územního obvodu s preferencí územní soběstačnosti před dálkovými přenosy spojenými se ztrátami v rozvodech,

2. zajišťovat spolehlivou dodávku energie,

3. maximalizovat energetickou efektivnost užití primárních energetických zdrojů,

4. využívat co nejšířeji potenciál úspor energie a obnovitelných a druhotných zdrojů energie,

5. splňovat požadavky na ochranu ovzduší a klimatu,

6. být technicky i ekonomicky proveditelné,

c) vyčíslení účinků a nároků variant, přitom se posuzují zejména

1. energetická bilance nového stavu a podíl ztrát v rozvodech na výrobě,

2. investiční náklady vyvolané navrženým technickým řešením,

3. provozní náklady, zejména náklady na palivo a energii,

4. výrobní náklady spojené se zabezpečením území energií,

5. plošné nároky na zábor půdy,

6. výrobní energetický efekt zdrojové části systému,

7. množství produkovaných znečišťujících látek a jejich porovnání s emisními stropy a imisními limity,

8. úspora primárních energetických zdrojů,

9. vytvořené nové pracovní příležitosti,

d) komplexní vyhodnocení variant rozvoje územního energetického systému, čímž se rozumí rozhodovací proces o optimální variantě budoucího způsobu výroby, distribuce a užití energie v územním obvodu pomocí více kritérií respektujících zejména ekonomické a ekologické cíle. Hodnocení se proto přednostně provádí na základě metod vícekriteriálního rozhodování a analýzy rizika. Výběr dílčích rozhodovacích kritérií vychází z cílů státní ekologické a energetické koncepce a cílů pořizovatele územní koncepce. Ekonomické cíle se kvantifikují pomocí kritérií ekonomické efektivnosti zahrnujících systémový přístup a korektní metody ekonomického hodnocení. Použitá metoda musí respektovat časovou hodnotu peněz a toky nákladů vyvolaných realizací a provozem hodnocené varianty řešení. V rámci komplexního hodnocení se rovněž provede analýza rizika s cílem vyhodnocení míry rizika spojeného s realizací jednotlivých variant rozvoje místního energetického systému,

e) stanovení pořadí výhodnosti variant z hlediska nejvyššího stupně efektivnosti dosažení stanovených cílů místního energetického systému a doporučené nejvhodnější varianty rozvoje energetického systému v předmětném územním obvodu. Souhrn vah vyhodnocovacích ekologických a ekonomických kritérií musí být shodný.

§ 3

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Předseda vlády: Ing. Zeman v. r.
Ministr průmyslu a obchodu: doc. Ing. Grégr v. r.

Příloha Tabulkové a grafické výstupy řešení územní energetické koncepce

ODHAD PRODUKCE SLEDOVANÝCH EMISNÍCH LÁTEK (t/rok)

BILANCE
JE
ZPRACOVÁNAPRO

TYP SPOTŘEBY

ÚZEMÍ

REZZO

Bydlení
Průmysl
Terciální sféra
Zemědělství
DopravaZdroje elektřiny a tepla

 

nezařazené
nad 5 MW
od 2,2 do 5 MWdo 0,2 MW

REZZO

EMISE

ČU

HU

KOKS

DŘEVO

LTO

ZP

BP

LPG

Celkem

1

tuhé

 

 

 

 

 

 

 

 

 

SO2

 

 

 

 

 

 

 

 

 

NOX

 

 

 

 

 

 

 

 

 

CO

 

 

 

 

 

 

 

 

 

CX HY

 

 

 

 

 

 

 

 

 

CO2

 

 

 

 

 

 

 

 

 

2

tuhé

 

 

 

 

 

 

 

 

 

SO2

 

 

 

 

 

 

 

 

 

NOX

 

 

 

 

 

 

 

 

 

CO

 

 

 

 

 

 

 

 

 

CX HY

 

 

 

 

 

 

 

 

 

CO2

 

 

 

 

 

 

 

 

 

3

tuhé

 

 

 

 

 

 

 

 

 

SO2

 

 

 

 

 

 

 

 

 

NOX

 

 

 

 

 

 

 

 

 

CO

 

 

 

 

 

 

 

 

 

CX HY

 

 

 

 

 

 

 

 

 

CO2

 

 

 

 

 

 

 

 

 

celkem

tuhé

 

 

 

 

 

 

 

 

 

SO2

 

 

 

 

 

 

 

 

 

NOX

 

 

 

 

 

 

 

 

 

CO

 

 

 

 

 

 

 

 

 

CX HY

 

 

 

 

 

 

 

 

 

CO2

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Celkem: t/rok

Legenda:

ČU

černé uhlí

ZP

zemní plyn

 

HU

hnědé uhlí

BP

bioplyn

 

LTO

lehké topné oleje

LPG

kapalný plyn

BILANCE ROČNÍ SPOTŘEBY PRIMÁRNÍCH PALIV A ENERGIE ÚZEMNÍHO CELKU

BILANCE
JE
ZPRACOVÁNAPRO

TYP SPOTŘEBY

ÚZEMÍ

REZZO

Bydlení
Průmysl
Terciální sféra
Zemědělství
DopravaZdroje elektřiny a tepla

 

nezařazené
nad 5 MW
od 2,2 do 5 MWdo 0,2 MW

ČU

HU

KOKS DŘEVO

LTO

ZP

 

GJ/rok

MW

GJ/rok

GJ/rok

MW

GJ/rok

GJ/rok

MW

GJ/rok

GJ/rok

MW

GJ/rok

GJ/rok

MW

GJ/rok

 

GJ/rok

MW

GJ/rok

ENERGETICKÉZDROJE

do 0,2 MW

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

0,3-3 MW

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

3,1-5 MW

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

nad 5 MW

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

individuální vytápění

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

individuální přípr. TUV

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

technologie

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

osvětlení

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

zdroje elektřiny a CZT

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

ZTRÁTY SYSTÉMU

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

celkem přímá spotřeba:

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

celkem:

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obnovitelné zdroje LPG

Energetické zdroje celkem CZT

El.

Celková struktura spotřeby

 

GJ/rok

MW

GJ/rok

GJ/rok

MW

GJ/rok

GJ/rok

MW

GJ/rok

GJm/rok MW GJ/rok

GJel/rok MW GJ/rok

GJv/rok MW GJ/rok

ENERGETICKE

do 0,2 MW

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

ZDROJE

0,3-3 MW

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

3,1-5 MW

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

nad 5 MW

 

 

 

 

 

 

 

 

 

individuální vytápění

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

individuální přípr. TUV

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

technologie

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

osvětlení

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

zdroje elektřiny a CZT

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Celková roční potřeba

(GJ)

ZTRÁTY SYSTEMU

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

celkem přímá spotřeba:

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

celkem:

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Legenda:

ČU

černé uhlí

LPG

kapalný plyn

GJp

GJ v palivu

 

HU

hnědé uhlí

CZT

dodávkové teplo

GJm

GJ v médiu

 

LTO

lehké topné oleje

EL

elektřina

GJel

GJ v elektřině

 

ZP

zemní plyn

 

 

GJv

GJ výsledná spotřeba


STRUKTURA SPOTŘEBY PRIMÁRNÍCH PALIV PODLE ÚČELU SPOTŘEBY (GJ)

Typ

ČU

HU

KO

DR

TO

ZP

LPG

Ostatní

Celkem

Elektrárny

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Ost. zdroje tepla a el.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Bydlení

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Průmysl

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Terciální sféra

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Doprava

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zemědělství

 

 

 

 

 

 

 

 

 

STRUKTURA CELKOVÉ POTŘEBY ENERGIE PODLE ÚČELU UŽITÍ (GJ)

Typ

ČU

HU

KO

DR

TO

ZP

LPG

Ostatní

CZT

El. energie

Celkem

%

Bydlení

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Průmysl

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Terciální sféra

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Doprava

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zemědělství

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Celkem

 

Legenda:

ČU

černé uhlí

ZP

zimní plyn

 

HU

hnědé uhlí

LPG

kapalný plyn

 

KO

koks

Ostatní

ostatní druhy paliv

 

DR

dřevo

CZT

dodávkové teplo

 

TO

topné oleje