Zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Tento zákon upravuje práva a povinnosti právnických a fyzických osob při provozování rozhlasového a televizního vysílání.
(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) rozhlasovým a televizním vysíláním prvotní šíření původních rozhlasových a televizních programů a služeb přímo souvisejících s programy, včetně teletextu v analogovém televizním vysílání, určených k příjmu veřejností v podobě chráněné nebo nechráněné systémem podmíněného přístupu1) , 1a) prostřednictvím sítí elektronických komunikací1) ,
b) převzatým rozhlasovým a televizním vysíláním příjem vysílání původních rozhlasových a televizních programů nebo jejich podstatných částí, včetně služeb přímo souvisejících s programy nebo s podstatnými částmi programu, a jejich současné, úplné a nezměněné šíření pro veřejnost prostřednictvím sítí elektronických komunikací1) ; za nezměněné šíření se považuje i šíření české verze televizního programu prvotně vysílaného v cizím jazyce,
c) celoplošným vysíláním rozhlasové a televizní vysílání, které může ve vymezeném územním rozsahu přijímat alespoň 70 % obyvatel České republiky počítaných podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu,1b) pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak1c)
d) programovou sítí společné sestavování programů nebo jejich podstatných částí nebo vzájemné přejímání programů nebo jejich podstatných částí a jejich současné šíření více provozovateli,
e) regionálním vysíláním rozhlasové nebo televizní vysílání, které může ve vymezeném územním rozsahu přijímat více než 1 % a méně než 70 % obyvatel České republiky počítaných podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu1b) ,
f) místním vysíláním vysílání rozhlasového nebo televizního programu určeného svým dosahem pro místně vymezenou oblast a pro tuto oblast vytvářeného; místně vymezená územní oblast nesmí zahrnovat více než 1 % obyvatel České republiky počítaných podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu1b) ,
g) provozovatelem rozhlasového a televizního vysílání právnická nebo fyzická osoba, která sestavuje program, včetně služeb přímo souvisejících s programem, je odpovědná za jejich obsah a pod zvukovým nebo obrazovým označením, jež program i služby přímo související s programem nezaměnitelně identifikuje, tento program a služby přímo související s programem šíří nebo prostřednictvím třetích osob nechává šířit (dále jen "provozovatel vysílání"),
h) provozovatelem převzatého vysílání právnická nebo fyzická osoba, která rozhoduje o skladbě programů převzatého vysílání, včetně služeb přímo souvisejících s programy převzatého vysílání, a která tyto programy a služby s nimi přímo související šíří nebo prostřednictvím třetích osob nechává v úplné a nezměněné podobě šířit na základě oprávnění k provozování převzatého vysílání (dále jen "registrace") podle tohoto zákona,
i) základní programovou specifikací vymezení převažujících žánrů v celku programové skladby,
j) programem záměrné časové uspořádání jednotlivých rozhlasových nebo televizních pořadů a dalších částí vysílání a v rozhlasovém vysílání i toku programových prvků v rámci jednoho vysílaného programu,
k) plnoformátovým programem televizní program obsahující pořady různého zaměření a témat, zejména pořady zpravodajské, filmové, dokumentární, hudební a vzdělávací, který není zaměřen pouze na určitou skupinu obyvatel se shodnými zájmy,
l) pořadem obsahově souvislá, celistvá a časově ohraničená část rozhlasového nebo televizního vysílání; v rozhlasovém vysílání se pořadem rozumí i programový prvek,
m) teletextem systém vysílání textových nebo grafických informací souběžně s vysíláním televizního signálu analogového televizního vysílání, přičemž tyto informace lze vyvolat jen na obrazovce televizního přijímače, který je vybaven příslušným dekódovacím zařízením,
n) reklamou jakékoliv veřejné oznámení, vysílané za úplatu nebo jinou protihodnotu nebo vysílané za účelem vlastní propagace provozovatele vysílání, určené k podpoře prodeje, nákupu nebo pronájmu výrobků nebo služeb, včetně nemovitého majetku, práv a závazků,
o) službou přímo související s programem služba spočívající v šíření textových, obrazových a zvukových informací, které jednotlivě nebo v souhrnu vytvářejí obsah související s programem šířeným digitálně, jenž je určen k příjmu veřejnosti spolu s tímto programem; službou přímo související s programem se rozumí rovněž vytváření a poskytování souboru datových údajů pro obsah elektronického programového průvodce a služba rozšiřující možnosti využití programu ve vztahu ke koncovému zařízení,
p) obsahem elektronického programového průvodce textové, obrazové a zvukové informace o programech šířených v síti elektronických komunikací1) , které jsou šířeny prostřednictvím téže sítě elektronických komunikací a jsou synchronně spojeny s těmito programy,
q) skrytou reklamou slovní nebo obrazová prezentace zboží, služeb, obchodní firmy, ochranné známky nebo činnosti výrobce zboží nebo poskytovatele služeb, uvedená provozovatelem vysílání v pořadu, který nemá charakter reklamy a teleshoppingu, pokud tato prezentace záměrně sleduje reklamní cíl a může veřejnost uvést v omyl o povaze této prezentace; taková prezentace je považována za záměrnou zejména tehdy, dojde-li k ní za úplatu nebo jinou protihodnotu,
r) teleshoppingem přímá nabídka zboží, a to včetně nemovitého majetku, práv a závazků, nebo služeb, určená veřejnosti a zařazená do rozhlasového či televizního vysílání za úplatu či jinou protihodnotu,
s) sponzorováním jakýkoliv příspěvek poskytnutý fyzickou nebo právnickou osobou, která neprovozuje televizní vysílání nebo produkci audiovizuálních děl, k přímému nebo nepřímému financování rozhlasových nebo televizních pořadů za účelem propagace jména a příjmení fyzické osoby nebo názvu právnické osoby, obchodní firmy, obrazového symbolu (loga) nebo ochranné známky, sponzora nebo jeho služby, výrobků nebo jiných výkonů,
t) podprahovým sdělením zvuková, obrazová nebo zvukově-obrazová informace, která je záměrně zpracována tak, aby měla vliv na podvědomí posluchače nebo diváka, aniž by ji mohl vědomě vnímat,
u) nejnižší programovou nabídkou soubor programů poskytovaný provozovatelem kabelového systému za nejnižší cenu,
v) kabelovým systémem síť elektronických komunikací podle zvláštního právního předpisu1) , jejímž prostřednictvím provozovatel vysílání nebo provozovatel převzatého vysílání šíří předplatitelům programy za sjednanou cenu; kabelový systém zahrnuje sítě kabelové televize, mikrovlnné systémy pro zemské rozhlasové a televizní vysílání či jiné technické prostředky vyjma zemských rádiových vysílacích zařízení,
w) souborem technických parametrů v případě analogového vysílání prostřednictvím zemských rádiových vysílacích zařízení (dále jen "vysílač") kmitočet, vyzářený výkon a vysílací stanoviště,
x) opakovaným porušením povinnosti porušení povinnosti, za níž byla více než jednou uložena pokuta ve dvou po sobě jdoucích kalendářních letech,
y) územním rozsahem vysílání v případě celoplošného vysílání celé území České republiky a v případě regionálního nebo místního vysílání území stanovené v oprávnění k provozování rozhlasového a televizního vysílání (dále jen "licence") ve shodě se stanoviskem Českého telekomunikačního úřadu
1. souborem technických parametrů vysílání v případě analogového vysílání šířeného prostřednictvím vysílačů,
2. diagramem využití rádiových kmitočtů1) v případě digitálního vysílání šířeného prostřednictvím vysílačů.
(2) Za rozhlasové a televizní vysílání se nepovažuje
a) zajišťování komunikačních služeb zaměřených na poskytování informací nebo jiných sdělení na základě individuálních požadavků,
b) zajišťování sítě elektronických komunikací a poskytování služby elektronických komunikací podle zvláštního právního předpisu1) ,
c) šíření rozhlasových a televizních programů a služeb přímo souvisejících s programem prostřednictvím družice, pokud jsou šířeny provozovatelem vysílání na základě licence udělené podle § 12 nebo jde-li o provozovatele vysílání podle § 3 odst. 1 písm. a) a toto vysílání slouží pouze k dopravě signálu chráněného systémem podmíněného přístupu k vysílačům,
d) sdělování informací souvisejících s provozem technických prostředků využívaných k realizaci rozhlasového a televizního vysílání,
e) vysílání prostřednictvím dálkového přístupu (Internetu).
(3) Za převzaté rozhlasové a televizní vysílání se nepovažuje současné, úplné a nezměněné šíření přejímaných rozhlasových a televizních programů včetně služeb přímo souvisejících s programem určených pro veřejnost prostřednictvím kabelu, do něhož je zapojeno nejvýše 100 účastníků s přijímači podléhajícími oznamovací povinnosti; tento počet může být překročen, jestliže účastníci společného příjmu jsou umístěni v jedné budově nebo v komplexu budov k sobě prostorově nebo funkčně přináležejících, jestliže přenos signálu je veden tak, že nepřekračuje pozemní komunikaci, a jestliže tento společný příjem není obchodně využíván.
(4) Za programovou síť se nepovažuje
a) dohoda provozovatelů vysílání o společném vysílání reklamy a teleshoppingu, společné sestavování nebo vzájemné přejímání takových částí programů, které nejsou významné z hlediska jejich podílu na denní vysílací době v programu,
b) vysílání programů dvěma nebo více provozovateli vysílání na společně sdílených kmitočtech.
(1) Tento zákon se vztahuje na
a) provozovatele vysílání, který toto vysílání provozuje na základě zvláštních právních předpisů,3) ,4) (dále jen "provozovatel vysílání ze zákona"),
b) provozovatele vysílání, který toto vysílání provozuje na základě licence udělené podle tohoto zákona, (dále jen "provozovatel vysílání s licencí"),
c) provozovatele převzatého vysílání, který toto vysílání provozuje na základě registrace podle tohoto zákona.
(2) Na právnickou nebo fyzickou osobu, která není uvedena v odstavci 1 a provozuje televizní vysílání nebo převzaté televizní vysílání, se tento zákon vztahuje, lze-li ji považovat za usazenou v České republice podle odstavců 3 , 4 , popřípadě 5 .
(3) Právnická nebo fyzická osoba se považuje za usazenou v České republice, pokud
a) má sídlo nebo místo podnikání4a) v České republice a rozhoduje o skladbě televizního programu v České republice, nebo
b) má sídlo nebo místo podnikání v České republice a o skladbě televizního programu rozhoduje v jiném členském státě Evropských společenství nebo naopak, jestliže
1. významná část jejích zaměstnanců uskutečňuje činnosti související s provozováním televizního vysílání v České republice, nebo
2. významná část jejích zaměstnanců uskutečňuje činnosti související s provozováním televizního vysílání jak v České republice, tak v uvedeném jiném členském státě Evropských společenství za podmínky, že má sídlo nebo místo podnikání v České republice, nebo
3. provozování televizního vysílání poprvé zahájila v České republice podle českého právního řádu a je schopna prokázat trvalé a skutečné zapojení do hospodářského života v České republice, pokud významná část jejích zaměstnanců neuskutečňuje činnosti související s provozováním televizního vysílání v České republice, ani v uvedeném jiném členském státě Evropských společenství, anebo
c) má sídlo nebo místo podnikání v České republice a o skladbě televizního programu rozhoduje ve státě, který není členským státem Evropských společenství nebo naopak, pokud významná část jejích zaměstnanců uskutečňuje činnosti související s provozováním televizního vysílání v České republice.
(4) Nelze-li právnickou nebo fyzickou osobu považovat za usazenou v České republice nebo v jiném členském státě Evropských společenství podle odstavce 3 , tento zákon se na ni vztahuje, pokud k televiznímu vysílání nebo k převzatému televiznímu vysílání využívá
a) kmitočet přidělený Českou republikou, nebo
b) družici, jejíž pozice na oběžné dráze přísluší České republice, pokud nevyužívá kmitočet přidělený Českou republikou nebo jiným členským státem Evropských společenství, anebo
c) vzestupný signál vysílaný k družici z území České republiky, pokud nevyužívá kmitočet přidělený Českou republikou nebo jiným členským státem Evropských společenství, ani družici, jejíž pozice na oběžné dráze přísluší České republice nebo jinému členskému státu Evropských společenství.
(5) Na právnickou nebo fyzickou osobu, která provozuje televizní vysílání nebo převzaté televizní vysílání a nelze ji považovat za usazenou v České republice nebo v jiném členském státě Evropských společenství podle odstavce 3 , ani nesplňuje v České republice nebo v jiném členském státě Evropských společenství některou z podmínek podle odstavce 4 , se tento zákon vztahuje jen tehdy, lze-li ji považovat za usazenou v České republice podle Smlouvy o založení Evropského společenství.4b)
§ 3a Předpoklady pro účast v řízení o udělení licence k provozování vysílání a v řízení o registraci převzatého vysílání
(1) Předpokladem k tomu, aby právnická osoba získala licenci nebo registraci, je, že splňuje podmínky stanovené pro podnikání v České republice zvláštním právním předpisem.4c) Má-li právnická osoba právní formu akciové společnosti, je předpokladem k získání licence, že její akcie znějí na jméno.
(2) Předpokladem k tomu, aby fyzická osoba získala licenci nebo registraci, je, že má plnou způsobilost k právním úkonům a splňuje podmínky stanovené pro podnikání v České republice zvláštním právním předpisem.4c)
(3) Je-li osoba uvedená v odstavci 2 zahraniční osobou,4d) která nemá v České republice organizační složku nebo trvalý pobyt, je povinna ustanovit si zástupce v České republice, oprávněného jednat za ni ve věcech upravených tímto zákonem.
ČÁST DRUHÁ RADA PRO ROZHLASOVÉ A TELEVIZNÍ VYSÍLÁNÍ
§ 4 Postavení Rady pro rozhlasové a televizní vysílání
(1) Zřizuje se Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (dále jen "Rada") se sídlem v Praze.
(2) Rada je správní úřad, který vykonává státní správu v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a převzatého vysílání a dohlíží na zachovávání a rozvoj plurality programové nabídky a informací v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a převzatého vysílání, dbá na jeho obsahovou nezávislost a plní další úkoly stanovené tímto zákonem a zvláštními právními předpisy.
Rada
a) dohlíží na dodržování právních předpisů v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a podmínek stanovených v rozhodnutí o udělení licence či v rozhodnutí o registraci,
b) uděluje, mění a odnímá licence k provozování rozhlasového a televizního vysílání,
c) vydává, mění a zrušuje rozhodnutí o registraci k provozování převzatého vysílání,
d) vede evidenci provozovatelů vysílání a provozovatelů převzatého vysílání,
e) pravidelně uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup přehled žádostí o licenci a registraci a přehled udělených licencí a jejich změn, registrací a jejich změn,
f) ukládá sankce podle tohoto zákona,
g) monitoruje obsah rozhlasového a televizního vysílání,
h) uděluje souhlas Českému telekomunikačnímu úřadu k vydávání individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro jiné radiokomunikační služby v části rádiového spektra vyhrazené výhradně pro rozhlasové a televizní vysílání,
i) vyžaduje od Českého telekomunikačního úřadu stanovisko obsahující zkoordinované kmitočty pro analogové rozhlasové a televizní vysílání, včetně jejich technických parametrů; v žádosti o stanovisko Rada označí území, které má být vysíláním pokryto a požadované umístění vysílače,
j) vyžaduje pro účely řízení o udělení licence k provozování rozhlasového a televizního vysílání nebo pro účely změny licenčních podmínek od Českého telekomunikačního úřadu stanovisko1) ; v žádosti o stanovisko Rada označí území, které má být vysíláním pokryto,
k) stanoví územní rozsah vysílání pro provozovatele vysílání podle § 3 odst. 1 písm. b) ve shodě se stanoviskem Českého telekomunikačního úřadu,
l) spolupracuje s Českým telekomunikačním úřadem v rozsahu podle zvláštních právních předpisů1) ,3) ,4) ,
m) podílí se svými stanovisky a návrhy na vytváření zásad státní politiky České republiky ve vztahu k vysílání a koncepci jeho rozvoje,
nabude účinnosti až k 1.1.2012
o) vydává statut a jednací řád Rady a organizační řád Úřadu Rady,
p) předkládá návrh svého rozpočtu a závěrečného účtu Ministerstvu financí a příslušnému orgánu Poslanecké sněmovny,
r) zveřejňuje usnesení Rady, výroční zprávu Rady, zápisy z jednání Rady, nebrání-li tomu zvláštní právní předpisy, a případně další informace způsobem umožňujícím dálkový přístup,
s) zveřejňuje rozhodnutí soudu o opravném prostředku a žalobě proti rozhodnutí Rady. Tím nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů,5)
t) provádí v případě přeshraniční spolupráce dozor a postupuje přitom podle příslušného předpisu Evropských společenství5a) v rozsahu věcné působnosti zvláštních právních předpisů, kterými jsou promítnuty směrnice uvedené v bodě 4 přílohy k tomuto nařízení,
u) plní další úkoly stanovené zákonem.
(1) Rada je povinna předkládat Poslanecké sněmovně každoročně výroční zprávu o své činnosti a o stavu v oblasti rozhlasového a televizního vysílání (dále jen "výroční zpráva"), která obsahuje zejména
a) aktuální seznam provozovatelů vysílání a provozovatelů převzatého vysílání,
b) informaci o situaci v rozhlasovém a televizním vysílání a v převzatém rozhlasovém a televizním vysílání včetně informace o postupu při přechodu na digitální vysílání,
c) informaci o dodržování právních předpisů v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a o uložených sankcích,
d) informaci o výsledcích kontrol dodržování povinností stanovených tímto zákonem a podmínek stanovených provozovatelům vysílání a provozovatelům převzatého vysílání,
e) informaci o udělených licencích a kritériích, na základě kterých byly licence uděleny žadatelům o licenci a zamítnuty žádosti všech ostatních účastníků řízení,
f) informaci o změnách licenčních podmínek provozovatelů vysílání s licencí,
g) informaci o podpoře evropské tvorby a evropské nezávislé tvorby v televizním vysílání, plnění podílu evropské tvorby (§ 42 ) a nezávislé tvorby (§ 43 ) a o důvodech případného nedosahování stanovených podílů,
h) návrhy opatření zohledňujících nové technologie v oblasti rozhlasového a televizního vysílání.
(2) Výroční zprávu je Rada povinna předložit Poslanecké sněmovně ke schválení a současně předsedovi vlády ke stanovisku nejpozději do konce února každého kalendářního roku. Současně je povinna ji zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup. Výroční zpráva je veřejná ode dne jejího schválení Radou, jenž na ní musí být vyznačen. Poslanecká sněmovna je oprávněna vyžadovat od Rady vysvětlení a dodatečné informace k výroční zprávě. Rada je povinna poskytnout vysvětlení a dodatečné informace v přiměřené lhůtě, kterou stanoví Poslanecká sněmovna.
(3) Poslanecká sněmovna může předsedovi vlády navrhnout odvolání Rady, neplní-li Rada opakovaně závažným způsobem povinnosti uvedené v § 5 a v odstavcích 1 a 2 nebo pokud opětovně neschválí pro závažné nedostatky výroční zprávu.
(4) Vláda a orgány státní správy spolupracují s Radou ve věcech vysílání a jsou zejména povinny, jde-li o věci vysílání, vyžádat si vždy stanovisko Rady a v mezích své působnosti poskytnout Radě potřebnou součinnost.
(1) Radu tvoří 13 členů, které jmenuje a odvolává předseda vlády na návrh Poslanecké sněmovny, a to neprodleně po obdržení návrhu. Členství v Radě je veřejnou funkcí.
(2) Funkční období člena Rady je 6 let.
(3) Do funkce člena Rady může být navržen a jmenován občan České republiky, který
a) je plně způsobilý k právním úkonům,
b) má trvalý pobyt na území České republiky,
d) je bezúhonný; za bezúhonného se nepovažuje občan, který byl pravomocně odsouzen pro trestný čin, který byl spáchán v přímé souvislosti s provozováním rozhlasového nebo televizního vysílání nebo převzatého vysílání nebo s vydáváním periodického tisku anebo pro jiný trestný čin spáchaný úmyslně, pokud jeho odsouzení pro trestné činy nebylo zahlazeno anebo se na něj z jiného důvodu hledí, jako by nebyl odsouzen. Za bezúhonného se dále nepovažuje občan, který nesplňuje podmínky stanovené zvláštním zákonem.6)
(4) Do funkce člena Rady nemůže být navržena a jmenována osoba, která již po dvě po sobě jdoucí funkční období, popřípadě jejich části vykonávala funkci člena Rady.
(5) Členství v Radě vzniká dnem uvedeným ve jmenovacím dekretu.
a) uplynutím funkčního období člena Rady,
b) dnem následujícím po doručení vzdání se funkce předsedovi vlády,
c) dnem následujícím po dni doručení písemného rozhodnutí předsedy vlády o odvolání člena Rady z funkce, popřípadě dnem uvedeným v písemném rozhodnutí o odvolání člena Rady z funkce,
d) dnem nabytí právní moci rozsudku, jímž byl člen Rady zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo jímž byla jeho způsobilost k právním úkonům omezena,
e) dnem nabytí právní moci rozsudku, kterým byl člen Rady odsouzen pro některý z trestných činů uvedených v odstavci 3 písm. d) ,
f) úmrtím nebo prohlášením za mrtvého.
(7) Poslanecká sněmovna může navrhnout předsedovi vlády odvolání člena Rady z funkce z těchto důvodů:
a) nevykonává-li řádně svoji funkci,
b) nesplňuje-li podmínky pro výkon funkce uvedené v tomto zákoně,
c) dopustil-li se takového jednání, které zpochybňuje jeho nestrannost, nezávislost nebo nestrannost Rady.
(8) Členu Rady, který byl v souvislosti s trestním stíháním vzat do vazby, pozastaví předseda vlády na dobu vazby výkon funkce člena Rady, navrhne-li to Poslanecká sněmovna.
(9) S funkcí člena Rady je neslučitelná funkce prezidenta České republiky, poslance, senátora, člena vlády, soudce, státního zástupce, člena Nejvyššího kontrolního úřadu, člena bankovní rady České národní banky, funkce člena Rady České tiskové kanceláře, člena Rady České televize, člena Rady Českého rozhlasu.
(10) Členové Rady vykonávají své funkce osobně a pro jejich výkon nesmějí přijímat žádné pokyny a instrukce.
(11) Členové Rady nesmějí zastávat funkce v politických stranách nebo hnutích a vystupovat v jejich prospěch.
(12) Členové Rady ani osoby jim blízké nesmějí zastávat ani neplacené funkce v jakýchkoliv orgánech společností, které podnikají v oblasti hromadných sdělovacích prostředků, audiovize a reklamy. Členové Rady ani osoby jim blízké se dále nesmějí podílet na podnikání obchodních společností, které působí v oblasti hromadných sdělovacích prostředků nebo v oblasti audiovize a reklamy, a poskytovat přímo nebo zprostředkovaně za úplatu poradenskou nebo obdobnou pomoc provozovatelům vysílání a provozovatelům převzatého vysílání. Členové Rady nesmějí být v pracovněprávním ani jiném obdobném vztahu k provozovateli vysílání.
(13) Pokud vykonávají vedle své funkce výdělečnou činnost, jsou povinni činit tak způsobem, který neohrozí řádný výkon funkce člena Rady. Členové Rady nesmějí vykonávat ani vědeckou, pedagogickou, literární, publicistickou a uměleckou činnost způsobem, jímž by mohli narušit nebo ohrozit důvěru v nezávislost a nestrannost Rady.
(1) Pokud zákon nestanoví jinak (odstavec 2 ), je Rada způsobilá se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů a je-li současně přítomen předseda Rady nebo některý z místopředsedů.
(2) Rada rozhoduje nadpoloviční většinou hlasů svých členů, s výjimkou rozhodnutí o udělení licence podle § 18 , prodloužení licence podle § 12 odst. 8 až 12 nebo o odnětí licence podle § 63 nebo o zrušení registrace podle § 64 , kdy je k rozhodnutí třeba 9 hlasů členů Rady.
(3) Z rozhodování Rady jsou vyloučeni členové Rady, u nichž se zřetelem na jejich poměr k věci nebo k účastníkům řízení nebo jejich zástupcům jsou důvodné pochybnosti o jejich podjatosti. Člen Rady je povinen oznámit Radě skutečnosti nasvědčující svému vyloučení z projednávání a rozhodování věci, jakmile se o nich dozví. O námitce podjatosti rozhoduje Rada bez zbytečného odkladu.
(4) Při jednání se Rada řídí svým jednacím řádem, který stanoví zejména způsob hlasování a způsob zaznamenávání a zveřejňování rozdílných stanovisek členů Rady, způsob volby a odvolávání předsedy Rady a místopředsedů Rady, jakož i pravidla zastupování předsedy.
(5) O hlasování se vede protokol, do kterého se zaznamenává, jak jednotliví členové Rady hlasovali.
§ 9 Předseda Rady a místopředsedové Rady
(1) Rada volí a odvolává ze svých členů předsedu a 3 místopředsedy.
(2) Předseda Rady řídí činnost Rady a jedná jejím jménem.
(3) Rada předsedu z funkce odvolá,
a) nevykonával-li funkci po dobu delší než 3 měsíce,nebo
b) nesplňuje-li podmínky pro výkon funkce člena Rady, nebo
c) vyskytují-li se ve výkonu jeho funkce opětovně vážné nedostatky.
(4) Výkon funkce předsedy Rady zaniká
a) dnem zániku jeho členství v Radě, nebo
b) uplynutím období, na které byl Radou zvolen, nebo
c) dnem následujícím po doručení písemného rozhodnutí o odvolání z funkce, nebo
d) dnem následujícím po doručení písemného vzdání se funkce Radě, nebo
e) úmrtím nebo prohlášením za mrtvého.
(5) Po dobu, kdy předseda Rady nevykonává funkci, jej zastupuje jím pověřený místopředseda Rady; odstavce 3 a 4 se přiměřeně použijí i na odvolání a zánik funkce místopředsedy.
(6) Byl-li předseda Rady nebo místopředseda Rady odvolán, je Rada povinna nového předsedu Rady nebo místopředsedu zvolit do 30 dnů ode dne odvolání.
(7) Obdobně je Rada povinna učinit v případě odstoupení či ukončení funkčního období předsedy nebo některého z místopředsedů.
§ 10 Pracovněprávní vztah člena Rady
(1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahují se na členy Rady ustanovení zákoníku práce.
(2) Předseda Rady, místopředsedové Rady a členové Rady mají nárok na plat a odchodné podle zvláštního právního předpisu.7)
§ 11 Zabezpečení činnosti Rady
(1) Rada hospodaří s vlastním rozpočtem podle zvláštního právního předpisu8) a její činnost je hrazena ze samostatné kapitoly státního rozpočtu České republiky.
(2) Úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti Rady zajišťuje Úřad Rady, který je orgánem Rady, a jeho činnost je hrazena z rozpočtu Rady.
(3) Vedoucího Úřadu Rady jmenuje a odvolává Rada. Vedoucí Úřadu Rady je podřízen předsedovi Rady.
(4) Ostatní zaměstnance Úřadu Rady přijímá do pracovního poměru vedoucí Úřadu Rady.
(5) Plat a odměna za pracovní pohotovost zaměstnanců Úřadu Rady se řídí zvláštním právním předpisem.9)
(6) Podrobnosti a organizaci činnosti Rady a Úřadu Rady upravuje jednací řád Rady a organizační řád Úřadu Rady.
HLAVA I ŘÍZENÍ O UDĚLENÍ LICENCE K PROVOZOVÁNÍ ROZHLASOVÉHO A TELEVIZNÍHO VYSÍLÁNÍ ŠÍŘENÉHO PROSTŘEDNICTVÍM VYSÍLAČŮ
(1) Licenci uděluje Rada v řízení o udělení licence (dále jen "licenční řízení"). Licence opravňuje provozovatele vysílání k rozhlasovému a televiznímu vysílání a k šíření teletextu v analogovém televizním vysílání v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem a jinými právními předpisy. Licence vstupuje v platnost dnem, kdy rozhodnutí Rady nabylo právní moci s výjimkou případu podle § 18 odst. 2 .
(2) Samostatnou licenci k vysílání teletextu v analogovém televizním vysílání a k poskytování služeb přímo souvisejících s programem v digitálním vysílání nelze udělit.
(3) Rada je oprávněna vydat licenci k vysílání šířenému prostřednictvím
b) družic a kabelových systémů.
(4) Na udělení licence není právní nárok, pokud není dále stanoveno jinak.
(5) Licence se uděluje na dobu určitou, a to nejdéle na dobu
a) 8 let k rozhlasovému vysílání,
b) 12 let k televiznímu vysílání.
(6) Provozovatel rozhlasového vysílání s licencí je povinen zahájit vysílání nejdéle do 180 dnů a provozovatel televizního vysílání s licencí do 360 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o udělení licence, nestanoví-li zákon jinak.
(7) Licence je nepřevoditelná na jinou osobu.
(8) Na žádost provozovatele vysílání s licencí Rada dobu platnosti licence prodlouží. Dobu platnosti licence lze prodloužit jedenkrát, a to u rozhlasového vysílání o dobu 8 let a u televizního vysílání o dobu 12 let. Na žádost provozovatele vysílání s licencí může Rada prodloužit dobu platnosti licence i o kratší dobu.
(9) V žádosti o prodloužení licence může provozovatel vysílání s licencí zároveň požádat o souhlas se změnou právní formy společnosti; Rada žádosti vyhoví, půjde-li o změnu na akciovou společnost s akciemi znějícími na jméno.
(10) Provozovatel vysílání s licencí může písemně požádat Radu o prodloužení doby platnosti licence, na základě které vysílá. Tato žádost musí být Radě doručena
a) u celoplošného rozhlasového vysílání v období od počátku 36. do konce 30. měsíce před pozbytím platnosti stávající licence,
b) u celoplošného televizního vysílání v období od počátku 48. do konce 42. měsíce před pozbytím platnosti stávající licence,
c) u místního rozhlasového nebo televizního vysílání v období od počátku 36. do konce 30. měsíce před pozbytím platnosti stávající licence.
(11) Rada platnost licence neprodlouží v případě, že žadatel nesplňuje podmínky podle § 13 odst. 3 nebo došlo-li ke změně plánu využití kmitočtového spektra určeného pro rozhlasové či televizní vysílání z důvodu plnění mezinárodní smlouvy týkající se koordinace kmitočtů a tato změna by podstatným způsobem znemožnila vysílání provozovatele vysílání s licencí; pokud změna plánu využití kmitočtového spektra není podstatná, Rada platnost licence neprodlouží v této části.
(12) Rada dále platnost licence neprodlouží v případě, že provozovateli vysílání s licencí byla opakovaně pravomocným rozhodnutím uložena sankce za závažné porušení následujících povinností:
a) zařadil do vysílání pořady, které propagují válku nebo líčí krutá nebo jinak nelidská jednání takovým způsobem, který je jejich zlehčováním, omlouváním nebo schvalováním,
b) zařadil do vysílání pořady, které podněcovaly k nenávisti z důvodu rasy, pohlaví, náboženství, národnosti nebo příslušnosti k určité skupině obyvatelstva,
c) zařadil do vysílání pořady, které bezdůvodně zobrazují osoby umírající nebo vystavené těžkému tělesnému nebo duševnímu utrpení způsobem snižujícím lidskou důstojnost,
d) zařadil do vysílání podprahová sdělení,
e) zařadil do vysílání pořady, které mohou vážně narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých tím, že obsahují pornografii a hrubé samoúčelné násilí,
f) převedl bez předchozího souhlasu Rady na třetí osoby podíl ve společnosti provozovatele vysílání s licencí, a porušil tak povinnost uvedenou v § 21 odst. 6 a 7 .
(13) Prodloužení doby platnosti licence Radou podle odstavce 8 má stejné právní účinky jako rozhodnutí Rady o udělení licence. Ustanovení odstavce 8 tím není dotčeno.
§ 13 Účastníci licenčního řízení
(1) Účastníky licenčního řízení jsou všichni žadatelé o udělení licence, jejichž žádost byla doručena Radě ve lhůtě stanovené ve vyhlášení licenčního řízení (§ 15 odst. 2 ).
(2) Podat žádost o licenci může právnická osoba nebo fyzická osoba splňující předpoklady podle § 3a .
(3) Žadatel o licenci splňuje předpoklady pro účast v licenčním řízení, jestliže
a) na jeho majetek nebylo vydáno rozhodnutí o úpadku anebo nevstoupil do likvidace,
b) prokáže, že nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky,
c) prokáže, že nemá splatný nedoplatek pojistného na veřejné zdravotní pojištění, pojistného na sociální zabezpečení nebo příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
d) mu nebyla v posledních 5 letech zrušena licence nebo registrace; tento předpoklad neplatí v případech, kdy licence nebo registrace byly zrušeny na žádost provozovatele,
e) nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně. Je-li žadatelem o licenci právnická osoba, vztahuje se tato podmínka i na fyzické osoby, které jsou jejím statutárním orgánem nebo jsou členy jejího statutárního nebo kontrolního orgánu,
f) není společníkem provozovatele vysílání ze zákona ani obchodních společností zřízených provozovatelem vysílání ze zákona.
(4) Účastník licenčního řízení nemá právo nahlížet do části spisu týkající se jiného účastníka. Rada učiní vhodná opatření, aby se účastník licenčního řízení nemohl seznámit s údaji o způsobu technického, organizačního a finančního zajištění vysílání jiného účastníka.
(1) Žádost o licenci musí obsahovat následující základní údaje:
a) u právnické osoby obchodní firmu, sídlo, právní formu, identifikační číslo (bylo-li přiděleno), jméno, příjmení a rodné číslo osoby oprávněné za ni jednat. Je-li žadatel o licenci zahraniční právnickou osobou, uvede též údaje o umístění a označení organizační složky na území České republiky, jméno, příjmení a rodné číslo nebo datum narození vedoucího organizační složky a místo jeho pobytu; je-li ustanoven zástupce, musí též obsahovat jeho jméno, příjmení a místo pobytu,
b) u fyzické osoby jméno, příjmení, rodné číslo (bylo-li přiděleno), jinak datum narození, bydliště, doklad o trvalém pobytu na území České republiky, dále obchodní firmu, identifikační číslo (bylo-li přiděleno), jinak datum zahájení podnikání a adresu bydliště. Je-li žadatel o licenci zahraniční fyzickou osobou, uvede adresu bydliště mimo území České republiky a adresu pobytu na území České republiky, pokud mu byl povolen, údaje o umístění a označení organizační složky, která se zapisuje do obchodního rejstříku podle zvláštního právního předpisu,9a) jméno, příjmení a rodné číslo nebo datum narození vedoucího organizační složky a místo pobytu; je-li ustanoven zástupce, musí obsahovat též jeho jméno, příjmení a místo pobytu,
c) údaje podle písmene a) nebo b) o všech společnících a osobách, které jsou statutárním orgánem nebo členem statutárního nebo kontrolního orgánu, je-li žadatel o licenci právnickou osobou,
d) údaje o výši základního kapitálu, o podílech na hlasovacích právech a vkladech společníků, jsou-li povinné, a to včetně určení druhu a peněžního ocenění nepeněžitých vkladů, je-li žadatel o licenci právnickou osobou,
f) časový rozsah vysílání a územní rozsah vysílání,
g) základní programovou specifikaci, včetně údajů o části programu převzatého od jiného provozovatele vysílání, a údajů o případných službách přímo souvisejících s programem,
h) u žadatele o provozování televizního vysílání navrhovaný podíl celkového vysílacího času, který by měl být vyhrazen vysílání evropských děl a evropských děl vyrobených nezávislými výrobci, týká-li se žádost provozování televizního vysílání,
i) obchodní plán včetně dokladů o výši finančních prostředků, které je schopen vynaložit na provozování rozhlasového a televizního vysílání.
(2) Základní údaje uvedené v odstavci 1 dokládá žadatel zakladatelskou nebo společenskou smlouvou, případně zakladatelskou listinou, stanovami, seznamem akcionářů, výpisem z obchodního rejstříku nebo obdobného rejstříku, který nesmí být starší než 3 měsíce, a dokladem o pobytu. K žádosti o licenci žadatel současně připojí potvrzení příslušného orgánu, které nesmí být starší než 3 měsíce, o tom, že žadatel o licenci nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky a že nemá splatný nedoplatek pojistného na veřejné zdravotní pojištění, ani nedoplatek pojistného na sociální zabezpečení nebo příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. V případě, že žadatel nebo člen jeho statutárního nebo kontrolního orgánu není státním občanem České republiky, připojí dále k žádosti výpis z evidence Rejstříku trestů nebo odpovídající doklad vydaný příslušným orgánem státu původu žadatele nebo člena jeho statutárního nebo kontrolního orgánu, který nesmí být starší než 3 měsíce.
(3) Je-li žadatel provozovatelem vysílání nebo provozovatelem převzatého vysílání v České republice nebo v zahraničí nebo vydavatelem periodického tisku v České republice nebo v zahraničí anebo účastníkem společnosti jiného provozovatele vysílání nebo společnosti vydávající periodický tisk v České republice nebo v zahraničí, uvede obdobné údaje uvedené výše též o těchto aktivitách.
(4) Žadatel je povinen v průběhu licenčního řízení neprodleně ohlásit Radě změny údajů uváděných v žádosti o licenci, které nastaly po podání žádosti.
(5) Pokud žádost nemá předepsané náležitosti, vyzve písemně Rada účastníka, aby v přiměřené lhůtě, která nesmí být kratší než 15 dnů, odstranil nedostatky. V případě, že žadatel nedostatky neodstraní ve stanovené lhůtě, Rada žádost odmítne. Po dobu lhůty k odstranění nedostatků se společné licenční řízení nepřerušuje.
§ 15 Zahájení licenčního řízení
(1) Licenční řízení zahajuje Rada z vlastního podnětu nebo z podnětu uchazeče o licenci vyhlášením licenčního řízení. Před zahájením licenčního řízení si Rada vyžádá stanovisko Českého telekomunikačního úřadu vymezující územní rozsah vysílání způsobem podle odstavce 2 , a jedná-li se o licenční řízení o udělení jedné nebo více licencí k vysílání jednoho nebo více programů šířených prostřednictvím vysílačů pouze digitálně, rovněž stanovisko Českého telekomunikačního úřadu k možnosti umístění v sítích elektronických komunikací; v případě podnětu uchazeče o licenci je Rada povinna vyžádat si od Českého telekomunikačního úřadu potřebná stanoviska nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy podnět obdrží. Licenční řízení Rada vyhlásí nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy od Českého telekomunikačního úřadu obdrží stanovisko, které zahájení licenčního řízení umožňuje; vyžádá-li si Rada od Českého telekomunikačního úřadu k témuž licenčnímu řízení více než jedno stanovisko, počíná lhůta 30 dnů pro vyhlášení licenčního řízení běžet ode dne, kdy obdrží poslední z vyžádaných stanovisek, pokud tato stanoviska zahájení licenčního řízení umožňují.
(2) Rada ve vyhlášení licenčního řízení stanoví lhůtu a místo podání žádosti o licenci, časový rozsah vysílání, územní rozsah vysílání určený souborem technických parametrů v případě analogového vysílání nebo diagramem využití rádiových kmitočtů v případě digitálního vysílání; u licenčního řízení na celoplošné vysílání Rada stanoví požadavky na základní programovou specifikaci celoplošného vysílání (dále jen "požadavky"). Rada oznámení o vyhlášení licenčního řízení zveřejní na úřední desce, nejméně ve dvou celostátních denících a způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3) Rada odmítne žádosti o licenci doručené po stanovené lhůtě a žádosti, které jsou v rozporu s vyhlášenými požadavky.
(4) O žádostech doručených Radě ve lhůtě podle odstavce 2 se vede společné licenční řízení.
(5) V případě existence dvou nebo více sítí elektronických komunikací určených k digitálnímu vysílání podle odstavce 1 Rada zahájí licenční řízení, aniž určí přiřazení programů konkrétním sítím elektronických komunikací. Rada taktéž neurčí strukturu programů v jednotlivých sítích elektronických komunikací.
(6) Za účelem doložení bezúhonnosti žadatele si Rada vyžádá podle zvláštního právního předpisu9d) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(1) Týká-li se licenční řízení vysílání šířeného prostřednictvím vysílačů pouze digitálně, nařídí předseda Rady konání veřejného slyšení ve lhůtě 30 dnů ode dne uplynutí lhůty pro podání žádosti o licenci, kterou Rada stanoví podle § 15 odst. 2 . V ostatních případech nařídí předseda Rady konání veřejného slyšení ve lhůtě 90 dnů ode dne zahájení licenčního řízení.
(2) Veřejné slyšení je určeno k projednání otázek týkajících se programové skladby navrhované jednotlivými účastníky licenčního řízení.
(3) Ve veřejném slyšení konaném v rámci licenčního řízení k jinému než místnímu televiznímu vysílání musí být projednána otázka zastoupení evropských děl, evropských děl vyrobených nezávislými výrobci a děl současné evropské tvorby v navrhované programové skladbě televizního vysílání jednotlivých účastníků licenčního řízení k provozování televizního vysílání.
(4) Ve veřejném slyšení navrhnou účastníci licenčního řízení znění licenčních podmínek, které se v případě udělení licence stanou licenčními podmínkami podle § 18 odst. 4 , s výjimkou podmínek podle písmene c) , které stanoví Rada po dohodě s účastníkem řízení tak, aby byly v souladu se stanoviskem Českého telekomunikačního úřadu.
(5) Pozvánka na veřejné slyšení, kterou je Rada povinna zaslat všem účastníkům licenčního řízení nejpozději 14 dnů před konáním veřejného slyšení, musí obsahovat
a) místo a termín konání veřejného slyšení,
b) označení všech účastníků licenčního řízení, včetně adresy jejich sídla, jde-li o právnické osoby, anebo adresy jejich bydliště nebo místa pobytu, popřípadě místa podnikání, jde-li o fyzické osoby,
(6) Konání veřejného slyšení oznamuje Rada vyvěšením pozvánky na své úřední desce a prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků a způsobem umožňujícím dálkový přístup nejpozději 14 dnů před konáním veřejného slyšení.
(7) Veřejné slyšení zahajuje, řídí a ukončuje předseda Rady nebo jím pověřený člen Rady.
(8) Kromě pozvaných účastníků licenčního řízení mohou při veřejném slyšení k projednávaným otázkám vystoupit, podávat písemné návrhy a vyjadřovat svá stanoviska pouze osoby, které k tomu mají výslovné svolení předsedy Rady nebo jím pověřeného člena Rady.
(9) Předmětem veřejného slyšení nemohou být skutečnosti chráněné podle zvláštních právních předpisů.
(10) Za nepřístojné narušování veřejného slyšení může předseda Rady nebo jím pověřený člen Rady zástupce veřejnosti napomenout a za opakované nepřístojné narušování veřejného slyšení vykázat z jednacích prostor nejdéle do konce jednacího dne, v němž k vykázání došlo.
(11) Z veřejného slyšení se pořizuje zvukový záznam. O veřejném slyšení se vyhotovuje protokol, jehož součástí jsou údaje o jeho konání, účasti na něm, texty jednotlivých vystoupení, písemně podané návrhy a stanoviska. Protokol je veřejný a od třetího dne po konání veřejného slyšení musí být na vyžádání předložen k nahlédnutí v sídle Rady.
§ 17 Skutečnosti významné pro rozhodování o žádostech o udělení licencí
(1) Při rozhodování o udělení licence Rada hodnotí
a) ekonomickou, organizační a technickou připravenost žadatele k zajištění vysílání, včetně výsledků dosavadního podnikání žadatele v oblasti rozhlasového a televizního vysílání, pokud v této oblasti podnikal,
b) transparentnost vlastnických vztahů ve společnosti žadatele,
c) přínos programové skladby navrhované žadatelem o licenci k rozmanitosti stávající nabídky programů rozhlasového nebo televizního vysílání na území, které by mělo být rozhlasovým nebo televizním vysíláním pokryto,
d) zastoupení evropské tvorby (§ 42 ), tvorby evropských nezávislých producentů a současné tvorby (§ 43 ) v navrhované programové skladbě televizního vysílání, jde-li o licenci k televiznímu vysílání,
e) přínos uchazeče pro rozvoj původní tvorby,
f) v televizním vysílání připravenost žadatele opatřit určité procento vysílaných pořadů skrytými nebo otevřenými titulky pro sluchově postižené,
g) přínos žadatele k zajištění rozvoje kultury národnostních, etnických a jiných menšin v České republice.
(2) Při udělování licence k digitálnímu vysílání Rada hodnotí
a) ekonomickou, organizační a technickou připravenost žadatele k zajištění vysílání, transparentnost jeho vlastnických vztahů, přínos programové skladby navrhované žadatelem o licenci k rozmanitosti stávající nabídky programů a zastoupení evropské tvorby (§ 42 ), tvorby evropských nezávislých producentů a současné tvorby (§ 43 ) v navrhované programové skladbě televizního vysílání,
b) přínos uchazeče pro rozvoj původní tvorby,
c) připravenost žadatele opatřit určité procento vysílaných pořadů skrytými nebo otevřenými titulky pro sluchově postižené,
d) přínos žadatele k zajištění rozvoje kultury národnostních, etnických a jiných menšin v České republice.
(3) Licenci nelze udělit uchazeči, kterému byla licence odejmuta nebo zrušena registrace v předcházejících pěti letech z důvodů porušení zákona a nebo, který byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin.
(4) Licenci k provozování rozhlasového nebo televizního vysílání šířeného prostřednictvím vysílačů pouze digitálně nelze udělit podnikateli zajišťujícímu síť elektronických komunikací1) (dále jen "podnikatel sítě elektronických komunikací") nebo skupině podnikatelů sítě elektronických komunikací nebo osobě, která je ekonomicky nebo personálně spojena s podnikatelem nebo skupinou podnikatelů sítě elektronických komunikací; to neplatí v případech, kdy je licence k provozování rozhlasového nebo televizního vysílání šířeného prostřednictvím vysílačů pouze digitálně udělena přímo ze zákona. Ekonomicky nebo personálně spojenými osobami se rozumí, jestliže se jedna osoba podílí přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole nebo jmění druhé osoby nebo jestliže se shodné právnické nebo fyzické osoby přímo nebo nepřímo podílejí na vedení, kontrole nebo jmění obou osob. Účastí na kontrole či jmění se rozumí vlastnictví více než 20 % podílu na základním kapitálu nebo podílu s hlasovacím právem; podíl na základním kapitálu nebo podíl s hlasovacím právem ve zdaňovacím období se stanoví jako podíl součtu stavů k poslednímu dni každého měsíce a počtu měsíců ve zdaňovacím období.
(5) Ustanovení odstavce 4 se nevztahuje na udělování licencí k místnímu vysílání šířenému prostřednictvím vysílačů.
§ 18 Rozhodnutí o udělení licence
(1) O udělení licence rozhoduje Rada hlasováním. Hlasování o udělení licence probíhá na neveřejném zasedání Rady.
(2) Na žádost zakladatelů, popřípadě orgánů nebo osob oprávněných podat návrh na zápis právnické osoby se sídlem v České republice do obchodního rejstříku, lze vydat rozhodnutí o udělení licence před zápisem do tohoto rejstříku, je-li prokázáno, že právnická osoba byla založena. Těmto osobám vzniká oprávnění k vysílání dnem zápisu do obchodního rejstříku. Obdobně se postupuje i u osob, které nemají sídlo na území České republiky.
(3) Rozhodnutí o udělení licence obsahuje výrok o udělení licence jednomu ze žadatelů o licenci a o zamítnutí žádostí ostatních žadatelů, odůvodnění, které obsahuje kritéria, na základě kterých byla licence udělena žadateli o licenci a zamítnuty žádosti všech ostatních účastníků řízení, a poučení o opravném prostředku.
(4) Rozhodnutí o udělení licence dále obsahuje
a) označení provozovatele vysílání s licencí,
b) označení (název) programu a označení, zda program bude šířen celoplošně, regionálně či místně,
c) časový rozsah vysílání, územní rozsah vysílání podle § 2 odst. 1 písm. y) ,
d) dobu, na kterou byla licence udělena,
e) základní programovou specifikaci a další programové podmínky, včetně uvedení údaje, zda se jedná o plnoformátový program; v případě digitálního vysílání rovněž podmínky týkající se povinnosti provozovatele vysílání vytvářet a poskytovat soubory datových údajů pro obsah elektronického programového průvodce a podmínky týkající se poskytování případných dalších služeb přímo souvisejících s programem,
f) územní rozsah vysílání u kabelových systémů, (dále jen "licenční podmínky").
(5) V odůvodněných případech Rada rozhodne, že licence se neuděluje žádnému z žadatelů.
§ 19 Rozhodnutí o zamítnutí žádosti o licenci
Proti výroku v rozhodnutí Rady o zamítnutí žádosti o licenci lze podat ve lhůtě do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí žalobu podle zvláštního právního předpisu9b) .
§ 20 Změna souboru technických parametrů vysílání a diagramu
(1) Rada může omezit soubor technických parametrů vysílání provozovateli vysílání s licencí a provozovateli vysílání ze zákona, který po zahájení vysílání v průběhu kalendářního roku na této části území nevysílal více než 90 dnů nebo efektivně nevyužíval přidělený kmitočet; do této doby se nezapočítává doba, po kterou vysílání nebo efektivnímu využívání kmitočtu bránily odůvodněné technické překážky.
(2) Soubor technických parametrů v případě analogového vysílání a diagram využití rádiových kmitočtů v případě regionálního nebo místního digitálního vysílání může Rada změnit na základě rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu podle zvláštního právního předpisu1) učiněného z důvodu dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, anebo z členství České republiky v Evropské unii anebo v mezinárodních organizacích.
(3) Jiným způsobem než postupem podle odstavce 1 nebo 2 Rada není oprávněna bez souhlasu provozovatele vysílání soubor technických parametrů nebo diagram využití rádiových kmitočtů měnit.
(4) Rada vyhoví písemné žádosti provozovatele vysílání s licencí o změnu souboru technických parametrů v případě analogového vysílání a diagramu využití rádiových kmitočtů v případě regionálního nebo místního digitálního vysílání, nedojde-li změnou k porušení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, anebo z členství České republiky v Evropské unii anebo v mezinárodních organizacích, nebo k porušení zvláštního zákona, a je-li tato změna v souladu se stanoviskem Českého telekomunikačního úřadu, které si Rada před provedením změny vyžádá. Rada však žádost zamítne, pokud by změna vedla k neudělení licence na základě veřejného slyšení. Důvody neudělení souhlasu musejí být shodné s kritérii uvedenými v § 6 odst. 1 písm. e) . Rada je povinna rozhodnout o změně skutečností podle tohoto odstavce do 60 dnů ode dne, kdy jí byla doručena žádost provozovatele vysílání s licencí. Pokud Rada v této lhůtě nerozhodne, má se za to, že se změnou vyslovila souhlas. Rada může řízení přerušit v případě, že je třeba odstranit ve stanovené lhůtě nedostatky v žádosti o změnu nebo pokud bylo zahájeno řízení o předběžné otázce10) . V takovém případě Rada v rozhodnutí o přerušení řízení uvede, o jakou otázku se jedná; po dobu přerušení řízení lhůty neběží.
§ 21 Změna některých skutečností a změna licenčních podmínek
(1) Provozovatel vysílání s licencí je povinen předem požádat Radu o písemný souhlas se změnou těchto skutečností uvedených v žádosti o licenci:
b) změna časového rozsahu vysílání nebo územního rozsahu vysílání podle § 2 odst. 1 písm. y) ,
c) změna územního rozsahu vysílání u kabelových systémů,
e) změna výše základního kapitálu, způsobu rozdělení hlasovacích práv, vkladu jednotlivých společníků (včetně obsahové specifikace a finančního ohodnocení nepeněžitých vkladů) nebo členů a výše jejich obchodních podílů, společenské nebo zakladatelské smlouvy, stanov a seznamu společníků nebo akcionářů.
(2) Změnu ostatních skutečností uváděných v § 14 odst. 1 a 2 s výjimkou změny právní formy právnické osoby je provozovatel vysílání s licencí povinen Radě oznámit do 15 dnů ode dne, kdy k těmto změnám došlo.
(3) Rada je povinna rozhodnout o změně skutečností podle odstavce 1 do 60 dnů ode dne, kdy jí byla doručena žádost provozovatele vysílání s licencí. Pokud Rada v této lhůtě nerozhodne, má se za to, že se změnou vyslovila souhlas. Rada souhlas neudělí pouze tehdy, pokud by změna vedla k neudělení licence na základě veřejného slyšení. Důvody neudělení souhlasu musí být shodné s kritérii uvedenými v § 6 odst. 1 písm. e) . Základní programovou specifikaci nelze měnit. Rada může řízení přerušit v případě, že je třeba odstranit ve stanovené lhůtě nedostatky v žádosti o změnu nebo pokud bylo zahájeno řízení o předběžné otázce.10) V takovém případě Rada v rozhodnutí o přerušení řízení uvede, o jakou otázku se jedná; po dobu přerušení řízení lhůty neběží.
(4) Doklady o schválených změnách je provozovatel vysílání s licencí povinen předložit Radě do 30 dnů od jejich provedení. V případě změn, které se zapisují do obchodního rejstříku, do 30 dnů ode dne zapsání změn v obchodním rejstříku.
(5) Rada může podmínky licence změnit i v případě, že je to nezbytné k dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, anebo z členství České republiky v Evropské unii anebo v mezinárodních organizacích.
(6) Provozovatel rozhlasového vysílání s licencí, který je právnickou osobou, nebo jeho společník může po předchozím souhlasu Rady převádět na třetí osoby podíl ve společnosti provozovatele rozhlasového vysílání s licencí; Rada souhlas neudělí pouze tehdy, pokud by došlo k omezení plurality informací podle § 55 a 56 . Osobám, které byly společníky právnické osoby ke dni vydání rozhodnutí o udělení licence, musí být zachován alespoň 66 % podíl nebo 66 % hlasovacích práv po dobu 5 roků od udělení licence.
(7) Provozovatel televizního vysílání s licencí, který je právnickou osobou, nebo jeho společník může po předchozím souhlasu Rady převádět na třetí osoby podíl ve společnosti provozovatele televizního vysílání s licencí. Rada souhlas neudělí pouze tehdy, pokud by došlo k omezení plurality informací podle § 55 a 56 . Osobám, které byly společníky právnické osoby ke dni vydání rozhodnutí o udělení licence, musí být zachován alespoň 66 % podíl nebo 66 % hlasovacích práv po dobu 5 roků od udělení licence.
(1) Rada může svým rozhodnutím udělit krátkodobou licenci, včetně licence ke zkušebnímu vysílání, na dobu nepřesahující 60 dnů v průběhu jednoho kalendářního roku. Žádost o krátkodobou licenci musí obsahovat náležitosti uvedené v § 14 .
(2) Rada je povinna rozhodnout o udělení krátkodobé licence do 60 dnů od doručení žádosti.
(1) Na základě žádosti bez vyhlášení licenčního řízení Rada rozhoduje ve zkráceném řízení
a) o prodloužení doby platnosti licence podle § 12 odst. 8 až 12
,
b) o souhlasu se změnou právní formy společnosti,
c) o udělení krátkodobé licence jednomu žadateli.
(2) O žádostech ve zkráceném řízení Rada rozhodne nejpozději do 60 dnů od jejich doručení.
Platnost licence zaniká
a) uplynutím doby, na kterou byla udělena,
b) dnem zániku právnické osoby, které byla licence udělena,
c) smrtí fyzické osoby, které byla licence udělena,
d) dnem nabytí právní moci rozhodnutí Rady o odejmutí licence z důvodů uvedených v § 63 ,
e) dnem nabytí právní moci rozsudku, kterým byl provozovatel vysílání s licencí, který je fyzickou osobou, pravomocně odsouzen pro zvlášť závažný trestný čin nebo pro trestný čin hospodářský nebo trestný čin proti majetku,
f) dnem, ke kterému provozovatel vysílání s licencí požádal o ukončení vysílání.
zrušen ke dni 31.5.2006 novelou č. 235/2006 Sb.
HLAVA II LICENČNÍ ŘÍZENÍ K PROVOZOVÁNÍ ROZHLASOVÉHO NEBO TELEVIZNÍHO VYSÍLÁNÍ ŠÍŘENÉHO PROSTŘEDNICTVÍM DRUŽIC A KABELOVÝCH SYSTÉMŮ A K PROVOZOVÁNÍ ZEMSKÉHO DIGITÁLNÍHO TELEVIZNÍHO VYSÍLÁNÍ ŠÍŘENÉHO PROSTŘEDNICTVÍM VYSÍLAČŮ
(1) Licenční řízení k provozování vysílání šířeného prostřednictvím družic a kabelových systémů a k provozování zemského digitálního televizního vysílání šířeného prostřednictvím vysílačů se zahajuje z podnětu žadatele o licenci. Licenční řízení podle věty první nelze zahájit z vlastního podnětu Rady. Účastníkem řízení je pouze žadatel o licenci.
(2) Žádost o licenci musí kromě obecných náležitostí podání a náležitostí žádosti o licenci podle § 14 odst. 1 až 4 obsahovat
a) písemný souhlas osoby oprávněné k provozování kabelové sítě podle zvláštního právního předpisu s umístěním programu žadatele o licenci do kabelové sítě, jde-li o vysílání programu prostřednictvím kabelové sítě a účastník řízení nemá oprávnění ke zřízení a provozování kabelové sítě,
b) informaci o tom, ve kterých státech lze program přijímat, a specifikaci družice, jde-li o vysílání programu prostřednictvím družice,
c) údaje o způsobu technického, organizačního a finančního zajištění televizního vysílání, jde-li o vysílání programu zemského digitálního televizního vysílání šířeného prostřednictvím vysílačů.
(3) Rada je povinna nařídit ve lhůtě 30 dnů ode dne zahájení licenčního řízení ústní jednání s účastníkem licenčního řízení, ve kterém účastník navrhuje programovou skladbu. O ústním jednání se vyhotovuje protokol.
(4) Rozhodnutí o udělení licence musí obsahovat výrok o udělení licence, odůvodnění a poučení o opravném prostředku.
(5) Rada licenci žadateli o licenci neudělí pouze tehdy, pokud žadatel nesplňuje podmínky podle § 13 odst. 3 nebo pokud navrhovaná programová skladba nesplňuje požadavky podle § 31 a § 32 odst. 1 nebo by udělení licence bylo v rozporu se závazky vyplývajícími z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv.
(6) Na licenční řízení podle odstavců 1 až 5 se nevztahují ustanovení § 13 odst. 1 , § 15 , 16 , § 17 odst. 1 a 2 a § 18 odst. 3 a 5 .
§ 26 Registrace převzatého vysílání
(1) Registrace provozovatele převzatého vysílání prostřednictvím sítě elektronických komunikací opravňuje provozovatele k provozování převzatého vysílání prostřednictvím sítě elektronických komunikací v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem.
(2) Na registraci je právní nárok, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 27 až § 28a .
(3) Registrace vzniká dnem, kdy rozhodnutí Rady o registraci nabylo právní moci.
(1) Přihláška k registraci se podává nejméně 60 dnů před zamýšleným zahájením převzatého vysílání.
(2) Přihláška k registraci obsahuje údaje uvedené v § 14 odst. 1 písm. a) až f) a dále způsob technického, organizačního a finančního zajištění vysílání, informace o programech, které přihlašovatel zamýšlí šířit, a technickou specifikaci sítě elektronických komunikací, prostřednictvím které bude převzaté vysílání šířeno. K přihlášce k registraci se připojí doklad prokazující oprávnění, na jehož základě se původně převzatý program vysílá.
(3) V případě, že přihlašovatel nebo člen jeho statutárního nebo kontrolního orgánu není státním občanem České republiky, připojí dále k přihlášce výpis z cizozemské evidence Rejstříku trestů nebo odpovídající doklad vydaný příslušným orgánem státu původu přihlašovatele nebo člena jeho statutárního nebo kontrolního orgánu, ne starší než 3 měsíce.
§ 28 Některá ustanovení o řízení o registraci
(1) Řízení o registraci se zahajuje doručením písemné přihlášky Radě. Nemá-li přihláška náležitosti podle § 27 odst. 2 nebo jsou-li údaje neúplné, poskytne žadateli bezodkladně, nejpozději však do 15 dnů od jejího doručení, lhůtu k odstranění vad.
(2) Rada registraci odmítne v případě, že vady přihlášky nebudou odstraněny ve stanovené lhůtě.
(3) Rada rozhodne o přihlášce k registraci do 30 dnů ode dne jejího doručení Radě. Jestliže Rada nerozhodne o přihlášce k registraci ve lhůtě podle předcházející věty, platí, že přihlašovatel je registrován dnem následujícím po uplynutí této lhůty; o tom Rada vydá přihlašovateli potvrzení.
(4) Rada zamítne přihlášku k registraci, jestliže
a) přihlašovateli byla odejmuta licence nebo zrušena registrace v předcházejících pěti letech z důvodu porušování zákona, nebo
b) přihlašovatel byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně; je-li přihlašovatel právnickou osobou, vztahuje se tato podmínka i na fyzické osoby, které jsou jejím statutárním orgánem nebo jsou členy jejího statutárního nebo kontrolního orgánu, nebo
c) z přihlášky vyplývá, že převzatým vysíláním dojde k porušení právních předpisů.
(5) Za účelem doložení bezúhonnosti přihlašovatele si Rada vyžádá podle zvláštního právního předpisu9d) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 28a Zvláštní podmínky provozování převzatého vysílání prostřednictvím vysílačů
(1) Provozovatel převzatého vysílání provozovaného prostřednictvím vysílačů je povinen uvolnit přenosovou kapacitu sítě elektronických komunikací, jejímž prostřednictvím převzaté vysílání šíří, pro provozovatele vysílání, který uzavřel s podnikatelem zajišťujícím tuto síť elektronických komunikací smlouvu o šíření svého vysílání prostřednictvím této sítě.
(2) Neuvolní-li provozovatel převzatého vysílání přenosovou kapacitu sítě elektronických komunikací podle odstavce 1 do 90 dnů ode dne doručení výzvy od provozovatele vysílání, Rada jej k uvolnění přenosové kapacity písemně vyzve do 5 kalendářních dnů ode dne, kdy k tomu obdrží návrh provozovatele vysílání.
(3) Provozování převzatého vysílání prostřednictvím vysílačů se pro účely vyhlášení licenčního řízení nepovažuje za omezení možnosti umístění v sítích elektronických komunikací podle § 15 odst. 1 .
(1) Provozovatel převzatého vysílání je povinen oznámit Radě předem změnu následujících skutečností uváděných v přihlášce o registraci:
a) vklady jednotlivých společníků, výše jejich obchodních podílů a způsob rozdělení hlasovacích práv,
b) seznam akcionářů (společníků),
(2) Změna může být provedena poté, co Rada změnu zaregistrovala.
(3) Změnu ostatních skutečností uvedených v přihlášce k registraci je provozovatel převzatého vysílání povinen oznámit Radě do 15 dnů ode dne, kdy k těmto změnám došlo.
(4) Ustanovení § 28 odst. 1 až 3 se použijí obdobně.
§ 30 Zánik platnosti registrace
a) dnem zániku právnické osoby, která byla registrována,
b) smrtí fyzické osoby, která byla registrována,
c) rozhodnutím Rady o zrušení registrace z důvodů uvedených v § 64 ,
d) zrušením registrace na žádost provozovatele převzatého vysílání,
e) dnem nabytí právní moci rozsudku, kterým byl provozovatel převzatého vysílání, který je fyzickou osobou, pravomocně odsouzen pro zvlášť závažný trestný čin nebo pro trestný čin hospodářský nebo trestný čin proti majetku.
(2) Neuvolní-li provozovatel převzatého vysílání prostřednictvím vysílačů přenosovou kapacitu sítě elektronických komunikací do 3 dnů ode dne doručení písemné výzvy Rady podle § 28a odst. 2 , jeho registrace uplynutím této lhůty zaniká.
ČÁST PÁTÁ PRÁVA A POVINNOSTI PROVOZOVATELŮ VYSÍLÁNÍ A PROVOZOVATELŮ PŘEVZATÉHO VYSÍLÁNÍ
HLAVA I PRÁVA A POVINNOSTI PŘI VYSÍLÁNÍ PROGRAMU
(1) Provozovatel vysílání a provozovatel převzatého vysílání má právo vysílat programy svobodně a nezávisle. Do jejich obsahu lze zasahovat pouze na základě zákona a v jeho mezích.
(2) Provozovatel vysílání poskytuje objektivní a vyvážené informace nezbytné pro svobodné vytváření názorů. Názory nebo hodnotící komentáře musí být odděleny od informací zpravodajského charakteru.
(3) Provozovatel vysílání je povinen zajistit, aby ve zpravodajských a politicko-publicistických pořadech bylo dbáno zásad objektivity a vyváženosti a zejména nebyla v celku vysílaného programu jednostranně zvýhodňována žádná politická strana nebo hnutí, popřípadě jejich názory nebo názory jednotlivých skupin veřejnosti, a to s přihlédnutím k jejich reálnému postavení v politickém a společenském životě.
(4) Provozovatel vysílání ze zákona je povinen sestavovat programovou skladbu tak, aby ve svém vysílání poskytoval vyváženou nabídku pro všechny obyvatele se zřetelem na jejich věk, pohlaví, barvu pleti, víru, náboženství, politické či jiné smýšlení, národnostní, etnický nebo sociální původ a příslušnost k menšině.
§ 32 Základní povinnosti provozovatelů vysílání a provozovatelů převzatého vysílání
(1) Provozovatel vysílání je povinen
a) provozovat vysílání vlastním jménem, na vlastní účet a na vlastní odpovědnost a nést odpovědnost za obsah programů,
b) zajistit, aby vysílané pořady nepropagovaly válku nebo nelíčily krutá nebo jinak nelidská jednání takovým způsobem, který je jejich zlehčováním, omlouváním nebo schvalováním,
c) zajistit, aby vysílané pořady nepodněcovaly k nenávisti z důvodů rasy, pohlaví, náboženství, národnosti nebo příslušnosti k určité skupině obyvatelstva,
d) zajistit, aby vysílané pořady neobsahovaly podprahová sdělení,
e) nezařazovat do vysílání pořady, které mohou vážně narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých zejména tím, že obsahují pornografii a hrubé samoúčelné násilí,
f) bezdůvodně nezobrazovat osoby umírající nebo vystavené těžkému tělesnému nebo duševnímu utrpení způsobem snižujícím lidskou důstojnost,
g) nezařazovat v době od 06.00 hodin do 22.00 hodin pořady a upoutávky, které by mohly ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých,
h) zajistit, aby rozhlasovému a televiznímu vysílání pořadů, na které se vztahuje omezení podle písmene g) , bezprostředně předcházelo slovní upozornění na nevhodnost pořadu pro děti a mladistvé a aby pořad, který by mohl ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých byl označen v případě televizního vysílání obrazovým symbolem upozorňujícím na jeho nevhodnost pro děti a mladistvé po celou dobu vysílání,
i) nezařazovat do programů pořady, které mohou utvrzovat stereotypní předsudky týkající se etnických, náboženských nebo rasových menšin,
j) nezařazovat do programů pořady a reklamy, které obsahují vulgarismy a nadávky, kromě uměleckých děl, v nichž je to z hlediska líčeného kontextu nutné; taková díla je však možné vysílat pouze v době od 22.00 hodin do 06.00 hodin druhého dne,
k) poskytnout v naléhavém veřejném zájmu státním orgánům a orgánům územní samosprávy na jejich žádost nezbytný vysílací čas pro důležitá a neodkladná oznámení v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu, stavu ohrožení státu, válečného stavu, nebo opatření na ochranu veřejného zdraví; odpovědnost za obsah těchto oznámení má osoba, které byl vysílací čas poskytnut,
l) uchovávat záznamy všech odvysílaných pořadů nejméně po dobu 30 dnů ode dne jejich vysílání a poskytnout je Radě; provozovatel vysílání má vůči Radě právo na náhradu nutných nákladů spojených s plněním této povinnosti,
m) bylo-li v důsledku vysílání určitého pořadu Radou nebo jiným státním orgánem zahájeno správní řízení o uložení sankce podle tohoto zákona nebo podle zvláštního právního předpisu anebo trestní řízení, popřípadě občanské soudní řízení, je provozovatel vysílání povinen na výzvu příslušného státního orgánu uchovat záznam pořadu, jehož se zahájené řízení týká, v náležité technické kvalitě až do ukončení řízení pravomocným rozhodnutím,
n) uvádět označení televizního programu (logo) v televizním vysílání, s výjimkou vysílání reklamy a teleshoppingu,
o) identifikovat rozhlasový program alespoň jedenkrát za hodinu, nenaruší-li tím celistvost vysílaného pořadu,
p) oznamovat Radě, že došlo k technickým překážkám vysílání, které mu brání ve vysílání,
r) požádat Radu o předchozí souhlas s každým přerušením vysílání z jiných důvodů než uvedených v písmenu p) ,
s) oznamovat Radě zahájení nebo ukončení vysílání programu a každé služby přímo související s programem a dále síť elektronických komunikací1) , jejímž prostřednictvím vysílá program digitálně, a to nejpozději v den, kdy zahájil nebo ukončil vysílání; tyto informace zveřejňuje Rada způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2) Provozovatel celoplošného televizního vysílání s licencí je povinen opatřit minimálně 15 % vysílaných pořadů skrytými nebo otevřenými titulky pro sluchově postižené a provozovatel celoplošného televizního vysílání ze zákona je povinen opatřit 70 % vysílaných pořadů skrytými nebo otevřenými titulky pro sluchově postižené, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.
(3) Provozovatel převzatého vysílání není oprávněn šířit takový program, který obsahuje
a) pořady, které jsou vysílány v rozporu s ustanoveními § 31 a odstavcem 1 písm. b) , c) , e) a f) ,
b) pořady, které mohou narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých, pokud jsou vysílány v rozporu s ustanoveními odstavce 1 písm. g) a h) .
§ 33 Povinnosti provozovatele vysílání při vysílání událostí značného společenského významu
(1) Provozovatel televizního vysílání nesmí využívat výhradní práva k vysílání události značného společenského významu způsobem, který by podstatnou část veřejnosti v České republice zbavoval možnosti sledovat tuto událost v přímém přenosu nebo ze záznamu v celoplošném televizním vysílání v nezakódované podobě a bez zvláštního poplatku.
(2) Je-li táž událost značného společenského významu vzhledem ke své povaze vysílána zároveň v přímém přenosu i ze záznamu, musí být toto vysílání uskutečňováno tak, aby tvořilo účelně a přehledně uspořádaný celek. Událost značného společenského významu lze vysílat pouze ze záznamu jen tehdy, je-li v přímém přenosu vysílána jiná událost značného společenského významu, která se koná současně s událostí, jejíž vysílání ze záznamu proto musí být na nezbytnou dobu pozdrženo.
(3) Za událost značného společenského významu se považuje událost uvedená v Seznamu událostí značného společenského významu, který po projednání s Radou stanoví Ministerstvo kultury (dále jen "ministerstvo") vyhláškou.
(4) Za událost značného společenského významu se dále považuje událost, která byla za událost značného společenského významu prohlášena některým z členských států Evropských společenství a tato skutečnost byla oznámena v Úředním věstníku Evropských společenství. Provozovatel televizního vysílání nesmí využívat výhradní práva k vysílání události značného společenského významu oznámené v Úředním věstníku Evropských společenství způsobem, který by podstatnou část veřejnosti v členském státě Evropských společenství, jenž ji prohlásil za událost značného společenského významu, v rozporu s jeho právními předpisy zbavoval možnosti sledovat tuto událost v přímém přenosu nebo ze záznamu na volně dostupném televizním programu. Seznam událostí značného společenského významu oznámených v Úředním věstníku Evropských společenství je Rada povinna zpřístupnit způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(5) Za událost značného společenského významu se považuje rovněž událost, která byla za událost značného společenského významu prohlášena některým z členských států Rady Evropy a tato skutečnost byla podle mezinárodní smlouvy stanoveným způsobem zveřejněna příslušným orgánem Rady Evropy (dále jen "událost zveřejněná orgánem Rady Evropy"). Provozovatel televizního vysílání nesmí využívat výhradní práva k vysílání události zveřejněné orgánem Rady Evropy způsobem, který by podstatnou část veřejnosti v členském státě Rady Evropy, jenž ji prohlásil za událost značného společenského významu, v rozporu s jeho právními předpisy zbavoval možnosti sledovat tuto událost v přímém přenosu nebo ze záznamu na volně dostupném televizním programu. Seznam událostí zveřejněných orgánem Rady Evropy je Rada povinna zpřístupnit způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 34 Vysílání stručných informací
(1) Provozovatel televizního vysílání má právo vysílat v rámci pravidelných zpravodajských pořadů stručné aktuální informace o události, která je předmětem zvýšeného zájmu veřejnosti, přestože k jejímu vysílání má jiný provozovatel televizního vysílání výhradní vysílací práva, je-li tato událost veřejně přístupná. Celková doba vysílání stručných informací o každé takové události nesmí přesáhnout 3 minuty denně.
(2) Provozovatel televizního vysílání, který v České republice vykonává výhradní práva k vysílání události uvedené v odstavci 1 , je povinen poskytnout záznam této události provozovatelům televizního vysílání, jimž přítomnost na místě konání události nebyla umožněna z důvodů ohrožení veřejné bezpečnosti, pořádku nebo nerušeného průběhu události anebo z technických nebo prostorových důvodů na straně pořadatele, a to bez zbytečného odkladu a za úhradu nutných nákladů spojených s přepisem záznamu této události.
HLAVA II OCHRANA OSOB DOTČENÝCH OBSAHEM ROZHLASOVÉHO NEBO TELEVIZNÍHO VYSÍLÁNÍ
(1) Jestliže bylo v rozhlasovém nebo televizním vysílání uveřejněno sdělení obsahující skutkové tvrzení, které se dotýká cti, důstojnosti nebo soukromí určité fyzické osoby anebo jména nebo dobré pověsti určité právnické osoby, má tato osoba právo požadovat na provozovateli vysílání uveřejnění odpovědi. Provozovatel vysílání je povinen na žádost této osoby odpověď uveřejnit.
(2) Odpověď se musí omezit pouze na skutkové tvrzení, kterým se tvrzení podle odstavce 1 uvádí na pravou míru, nebo neúplné či jinak pravdu zkreslující tvrzení se doplňuje nebo zpřesňuje. Odpověď musí být přiměřená rozsahu napadeného sdělení, a je-li napadána jen jeho část, pak této části; z odpovědi musí být patrno, kdo ji činí.
(3) Osoba, na jejíž žádost byla provozovatelem vysílání uveřejněna odpověď podle tohoto zákona, nemůže požadovat uveřejnění další odpovědi na tuto odpověď.
(4) Po smrti fyzické osoby přísluší právo podle odstavce 1 jejímu manželu a dětem, a není-li jich, jejím rodičům.
(5) Ustanovení zvláštního právního předpisu o ochraně osobnosti a ochraně jména nebo dobré pověsti právnické osoby zůstávají úpravou podle odstavců 1 až 4 nedotčena.
(1) Jestliže bylo v rozhlasovém nebo televizním vysílání uveřejněno sdělení o trestním řízení nebo o řízení ve věcech přestupků vedeném proti fyzické osobě anebo o řízení ve věcech správních deliktů vedeném proti fyzické nebo právnické osobě, kterou lze podle tohoto sdělení ztotožnit, a toto řízení nebylo ukončeno pravomocným rozhodnutím, má tato osoba právo požadovat na provozovateli vysílání uveřejnění informace o výsledku tohoto řízení jako dodatečného sdělení. Provozovatel vysílání je povinen na žádost této osoby informaci o pravomocném rozhodnutí uveřejnit.
(2) Po smrti fyzické osoby přísluší právo podle odstavce 1 jejímu manželu a dětem, a není-li jich, jejím rodičům.
(3) Ustanovení zvláštního právního předpisu o ochraně osobnosti a ochraně jména nebo dobré pověsti právnické osoby zůstávají úpravou podle odstavců 1 a 2 nedotčena.
§ 37 Podávání a náležitosti žádosti o uveřejnění odpovědi a dodatečného sdělení
(1) Žádost o uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení musí mít písemnou formu.
(2) Ze žádosti o uveřejnění odpovědi musí být zřejmé, v čem se skutkové tvrzení obsažené v uveřejněném sdělení dotýká cti, důstojnosti nebo soukromí fyzické osoby anebo jména nebo dobré pověsti právnické osoby. Součástí žádosti musí být též návrh znění odpovědi nebo dodatečného sdělení.
(3) Žádost o uveřejnění odpovědi musí být provozovateli vysílání doručena nejpozději do 30 dnů ode dne uveřejnění napadeného sdělení v rozhlasovém nebo televizním vysílání, jinak právo na uveřejnění odpovědi zaniká.
(4) Žádost o uveřejnění dodatečného sdělení musí být provozovateli vysílání doručena nejpozději do 30 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým bylo řízení pravomocně skončeno, jinak právo na uveřejnění dodatečného sdělení zaniká. Bylo-li pravomocné rozhodnutí zrušeno, platí předchozí ustanovení obdobně.
§ 38 Podmínky uveřejnění odpovědi a dodatečného sdělení
(1) Odpověď nebo dodatečné sdělení je provozovatel vysílání povinen uveřejnit
a) ve stejném pořadu, v němž bylo uveřejněno napadené sdělení, a nebude-li to možné, ve stejně hodnotném vysílacím čase, v jakém bylo uveřejněno napadené sdělení, a to takovým způsobem, aby nové sdělení bylo formou rovnocenné a rozsahem přiměřené napadenému sdělení,
b) výslovným označením "odpověď" nebo "dodatečné sdělení",
d) v témže jazyce, ve kterém bylo uveřejněno napadené sdělení,
e) s uvedením jména a příjmení nebo názvu osoby, která o uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení žádá, jestliže osoba takový požadavek uplatnila.
(2) Provozovatel vysílání je povinen odpověď nebo dodatečné sdělení uveřejnit do 8 dnů od doručení žádosti o uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení.
(3) Pokud oprávnění provozovatele k rozhlasovému a televiznímu vysílání zanikne, je provozovatel vysílání povinen na svůj náklad zajistit uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení za podmínek stanovených tímto zákonem v rozhlasovém nebo televizním vysílání jiného provozovatele vysílání pokrývajícím obdobný počet posluchačů nebo diváků ve shodném regionu jako vysílání, ve kterém bylo napadené sdělení uveřejněno.
§ 39 Uplatnění práva na uveřejnění odpovědi a dodatečného sdělení u soudu
(1) Neuveřejní-li provozovatel vysílání odpověď nebo dodatečné sdělení vůbec nebo nedodrží-li podmínky pro uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení stanovené v § 38 , rozhodne o povinnosti uveřejnit odpověď nebo dodatečné sdělení na návrh osoby, která o jejich uveřejnění požádala, soud.
(2) Návrh musí být podán u soudu do 15 dnů po uplynutí lhůty stanovené pro zveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení, jinak právo domáhat se uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení u soudu zaniká.
§ 40 Výjimky z povinnosti uveřejnit odpověď a dodatečné sdělení
(1) Provozovatel vysílání není povinen uveřejnit odpověď nebo dodatečné sdělení, jestliže
a) uveřejněním navrženého textu by byl spáchán trestný čin nebo správní delikt,
b) uveřejnění navrženého textu by bylo v rozporu s dobrými mravy,
c) napadené sdělení, popřípadě jeho napadená část je citací sdělení třetí osoby určeného pro veřejnost nebo jeho pravdivou interpretací a jako takové bylo označeno nebo prezentováno.
(2) Provozovatel vysílání není povinen uveřejnit odpověď, jestliže žádost o její uveřejnění směřuje vůči textu uveřejněnému na základě prokazatelného předchozího souhlasu osoby, která žádost podala.
(3) Provozovatel vysílání není povinen uveřejnit dodatečné sdělení, jestliže ještě předtím, než mu byla žádost o jeho uveřejnění doručena, uveřejnil sdělení odpovídající dodatečnému sdělení z vlastního podnětu a dodržel přitom podmínky stanovené tímto zákonem.
§ 41 Ochrana zdroje a obsahu informací
(1) Fyzická osoba nebo právnická osoba, která se podílela na získávání nebo zpracování informací pro uveřejnění nebo uveřejněných v rozhlasovém nebo televizním vysílání, má právo odepřít soudu, jinému státnímu orgánu nebo orgánu veřejné správy poskytnutí informace o původu či obsahu těchto informací.
(2) Fyzická osoba nebo právnická osoba, která se podílela na získávání nebo zpracování informací pro uveřejnění nebo uveřejněných v rozhlasovém nebo televizním vysílání, má právo soudu, jinému státnímu orgánu nebo orgánu veřejné správy odepřít předložení nebo vydání věci, z nichž by mohl být zjištěn původ či obsah těchto informací.
(3) Právy podle odstavců 1 a 2 nejsou dotčeny zvláštním právním předpisem stanovené povinnosti nenadržovat pachateli trestného činu a překazit nebo oznámit trestný čin a ve vztahu k těmto zvláštním právním předpisem stanoveným povinnostem ani povinnosti, které jsou stanoveny v trestním řízení.
HLAVA III PODPORA EVROPSKÉ TVORBY A EVROPSKÉ NEZÁVISLÉ A SOUČASNÉ TVORBY
Provozovatel televizního vysílání je povinen tam, kde je to proveditelné, vyhradit pro evropská díla nadpoloviční podíl celkového vysílacího času každého svého programu. Do celkového vysílacího času programu, z něhož se určuje podíl vysílacího času vyhrazeného pro evropská díla, se nezapočítává čas určený vysílání zpravodajských pořadů, sportovních událostí, soutěží, teletextu, reklamy a teleshoppingu.
(1) Provozovatel televizního vysílání je povinen tam, kde je to proveditelné, vyhradit pro evropská díla vyrobená nezávislými výrobci alespoň 10 % celkového vysílacího času každého svého programu. Do celkového vysílacího času programu, z něhož se určuje podíl vysílacího času vyhrazeného pro evropská díla vyrobená nezávislými výrobci, se nezapočítává čas určený vysílání zpravodajských pořadů, sportovních událostí, soutěží, teletextu, reklamy a teleshoppingu.
(2) Povinnost podle odstavce 1 se považuje za splněnou, pokud provozovatel televizního vysílání vynakládá alespoň 10 % svého programového rozpočtu na výrobu nebo nákup evropských děl vyrobených nezávislými výrobci.
(3) Za nezávislého výrobce se považuje právnická osoba nebo fyzická osoba, která není provozovatelem televizního vysílání anebo jejíž dodávky děl pro jednoho provozovatele televizního vysílání nepřesáhnou v průběhu 3 let 90 % její celkové výroby.
(1) Provozovatel televizního vysílání je povinen tam, kde je to proveditelné, zajistit, aby v rámci vysílacího času vyhrazeného pro vysílání evropských děl vyrobených nezávislými výrobci tvořilo vysílání děl, od jejichž prvního zveřejnění neuplynulo více než 5 let, alespoň 10 %.
(2) Provozovatel televizního vysílání, který plní povinnost podpory evropské nezávislé tvorby v souladu s ustanovením § 43 odst. 2 tak, že vynakládá nejméně 10 % z programového rozpočtu na výrobu nebo nákup evropských děl vyrobených nezávislými výrobci, je povinen vynaložit alespoň 10 % z takto stanovené částky na díla, od jejichž prvního zveřejnění neuplynulo více než 5 let.
(1) Povinnosti provozovatele televizního vysílání stanovené v § 42 až 44 se nevztahují na provozovatele
a) místního vysílání, který není účastníkem celoplošné televizní sítě,
b) programu vysílaného výhradně v jiném než českém jazyce nebo v jiném než v některém z jazyků členských států Evropských společenství; je-li však v jiném než českém jazyce nebo v jiném než v některém z jazyků členských států Evropských společenství vysílána jen podstatná část programu, povinnosti provozovatele televizního vysílání stanovené v § 42 až 44 se nevztahují jen na tuto část.
(2) Povinnosti provozovatele televizního vysílání stanovené v § 42 až 44 se nevztahují na provozovatele televizního vysílání určeného výlučně pro příjem mimo území České republiky, jakož i mimo území členských států Evropských společenství, které není přímo nebo nepřímo přijímáno veřejností v České republice anebo v některém z členských států Evropských společenství.
(1) Za evropská díla se pro účely tohoto zákona považují
a) díla pocházející z členských států Evropských společenství,
b) díla pocházející z evropských států, které nejsou členskými státy Evropských společenství, avšak jsou stranami Evropské úmluvy o přeshraniční televizi Rady Evropy a splňují podmínky odstavce 2 ,
c) díla pocházející z evropských států, které nejsou uvedeny v písmenech a) a b) , jestliže splňují podmínky podle odstavce 3 ,
d) díla pocházející z České republiky.
Ustanovení písmen b) a c) se použijí pouze tehdy, nebudou-li v příslušných evropských státech uplatňována diskriminační opatření vůči dílům z členských států Evropských společenství.
(2) Za díla uvedená v odstavci 1 písm. a) nebo b) se považují díla vytvořená převážně autory a pracovníky s pobytem v jednom nebo několika státech uvedených v odstavci 1 písm. a) nebo b) za předpokladu, že
a) jsou vyrobena výrobcem nebo několika výrobci se sídlem v jednom nebo více z těchto států,
b) výroba děl je sledována a skutečně kontrolována výrobcem nebo několika výrobci se sídlem v jednom nebo více z těchto států, nebo
c) podíl koproducentů z těchto států na celkových koprodukčních nákladech je převažující a společná výroba není kontrolována jedním nebo více výrobci se sídlem mimo území těchto států.
(3) Díly uvedenými v odstavci 1 písm. c) se rozumějí díla vyrobená výrobci sídlícími v jednom nebo více evropských státech, se kterými Evropská společenství uzavřela smlouvy týkající se audiovizuální oblasti, jestliže jsou tato díla vytvořena převážně autory a pracovníky sídlícími v jednom nebo více evropských státech. Takovými díly jsou i díla vyrobená těmito výrobci v koprodukci s výrobci se sídlem v jednom nebo více členských státech Evropských společenství.
(4) Díla, která nelze považovat za evropská díla podle odstavce 1 , avšak byla vyrobena na základě dvoustranných smluv o koprodukci uzavřených mezi členskými státy Evropských společenství a evropskými státy, které nejsou členskými státy Evropských společenství, lze považovat za evropská díla za předpokladu, že podíl koproducentů z členských států Evropských společenství na jejich celkových výrobních nákladech je převažující a jejich výroba není kontrolována jedním nebo více výrobci se sídlem mimo území členských států Evropských společenství.
(5) Díla, která nejsou evropskými díly podle odstavců 1 a 4 , avšak byla vyrobena převážně autory a pracovníky sídlícími v jednom nebo více členských státech Evropských společenství, se pokládají za evropská díla v rozsahu odpovídajícím podílu koproducentů z členských států Evropských společenství na jejich celkových výrobních nákladech.
§ 47 Sledování podpory evropské tvorby a evropské nezávislé a současné tvorby
(1) Na plnění povinností podle § 42 až 44 dohlíží Rada, které je provozovatel televizního vysílání povinen za sledované období předkládat
a) údaje o počtu a délce vysílaných evropských děl včetně identifikace těchto děl a jejich výrobců,
b) údaje o počtu a délce vysílaných evropských děl vyrobených nezávislými výrobci, včetně identifikace těchto děl a jejich výrobců, popřípadě doklady, které prokazují, že vynaložil nejméně 10 % svého programového rozpočtu na výrobu nebo nákup evropských děl vyrobených nezávislými výrobci, včetně identifikace výrobců těchto děl,
c) seznamy vysílaných evropských děl vyrobených nezávislými výrobci, od jejichž výroby neuplynulo více než 5 let,
d) údaje o počtu a délce odvysílaných českých děl.
(2) V případě, že z údajů předložených Radě podle odstavce 1 vyplývá, že povinnosti podle § 42 až 44 ve sledovaném období splněny nebyly, je provozovatel televizního vysílání povinen sdělit Radě důvody jejich nesplnění.
(3) Sledovaným obdobím se pro účely odstavců 1 a 2 rozumí 1 kalendářní rok.
(4) Ministerstvo je oprávněno vyžádat si od Rady údaje potřebné pro účely plnění závazků, které pro Českou republiku vyplývají z mezinárodních smluv, popřípadě z jejího členství v mezinárodních organizacích. Rada je povinna tyto údaje ministerstvu poskytnout.
HLAVA IV REKLAMA, TELESHOPPING A SPONZOROVÁNÍ POŘADŮ
§ 48 Povinnosti provozovatelů vysílání při vysílání reklamy a teleshoppingu
(1) Provozovatelé vysílání jsou povinni nezařazovat do vysílání
a) reklamy a teleshopping, které podporují chování ohrožující morálku, zájmy spotřebitele nebo zájmy ochrany zdraví, bezpečnosti nebo životního prostředí,
b) reklamy a teleshopping určené dětem nebo v nichž vystupují děti, pokud podporují chování ohrožující jejich fyzický, psychický nebo mravní vývoj,
c) reklamy a teleshopping, v nichž účinkují hlasatelé, moderátoři a redaktoři zpravodajských a politicko-publicistických pořadů,
d) náboženské a ateistické reklamy a teleshopping, reklamy politických stran a hnutí a reklamy nezávislých kandidátů na poslance, senátory nebo členy zastupitelstva města nebo obce nebo vyššího územního samosprávného celku, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak,
e) reklamy a teleshopping na léčivé přípravky a prostředky zdravotnické techniky, jejichž výdej je vázán na lékařský předpis v tuzemsku,
f) reklamy a teleshopping na tabák a tabákové výrobky,
g) skryté a podprahové reklamy a teleshopping,
h) reklamy a teleshopping obsahující podprahové sdělení,
i) reklamy a teleshopping, které snižují úctu k lidské důstojnosti,
j) reklamy a teleshopping útočící na víru a náboženství nebo politické či jiné smýšlení,
k) reklamy a teleshopping obsahující diskriminaci na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, národního nebo sociálního původu, anebo příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině.
(2) Provozovatelé televizního vysílání při vysílání reklamy nesmějí
a) přímo pobízet děti a mladistvé, aby kupovali nějaký výrobek nebo službu s využitím jejich nezkušenosti nebo důvěřivosti,
b) přímo pobízet děti a mladistvé, aby přemlouvali své rodiče nebo někoho jiného k nákupu nabízeného zboží nebo služeb,
c) využívat zvláštní důvěru dětí a mladistvých vůči jejich rodičům nebo jiným osobám,
d) bezdůvodně ukazovat děti a mladistvé v nebezpečných situacích.
(3) Provozovatel televizního vysílání musí zajistit, aby teleshopping byl v souladu s požadavky uvedenými v odstavci 2 a aby nevybízel děti a mladistvé k uzavírání smluv o prodeji nebo pronájmu zboží a služeb.
(4) Provozovatel vysílání je povinen zajistit, aby
a) reklamy a teleshopping byly rozeznatelné a u provozovatele rozhlasového vysílání zřetelně zvukově, u provozovatele televizního vysílání zřetelně zvukově, obrazově či zvukově-obrazově oddělené od ostatních částí programu,
b) reklamy a teleshoppingové šoty byly zásadně vysílány v blocích mezi jednotlivými pořady a izolované reklamní a teleshoppingové šoty byly zařazovány do vysílání pouze výjimečně; to neplatí pro rozhlasové vysílání,
c) reklamy a teleshopping na erotické služby a erotické výrobky nebyly zařazovány do vysílání v době od 06.00 hodin do 22.00 hodin,
d) reklamy a teleshopping nebyly zařazovány bezprostředně před vysíláním bohoslužeb ani bezprostředně po jejich vysílání.
(5) Za pravdivost údajů obsažených v reklamě a teleshoppingu odpovídá zadavatel reklamy a teleshoppingu; pokud zadavatele reklamy a teleshoppingu nelze určit, odpovídá provozovatel vysílání.
(6) Provozovatel vysílání je povinen vyloučit vliv zadavatele reklamy a teleshoppingu na obsah vysílaných pořadů.
§ 49 Povinnosti při zařazování reklam a teleshoppingu do programu
(1) Provozovatel televizního vysílání je oprávněn zařazovat reklamu a teleshoppingové šoty do pořadů složených ze samostatných částí nebo do pořadů ze sportovních podniků a podobně strukturovaných událostí a představení obsahujících přestávky, avšak pouze mezi tyto části nebo v těchto přestávkách. Pokud sportovní podnik, podobně strukturovaná událost či představení neobsahují přestávky, platí pro vkládání reklamy provozovatelem televizního vysílání s licencí odstavce 2 a 4 .
(2) Provozovatel televizního vysílání s licencí je oprávněn za podmínek uvedených v odstavcích 3 a 4 přerušit vysílání televizních pořadů reklamou a teleshoppingovými šoty, pokud tím nebude narušena integrita a hodnota pořadů při respektování charakteru, doby trvání pořadu a vnitřní struktury pořadu. Nesmí být přitom porušena práva vlastníků práv k pořadům přiznaná podle zvláštního zákona.
(3) Provozovatel televizního vysílání s licencí může přerušit vysílání audiovizuálních děl, jako jsou hrané filmy a televizní filmy (s výjimkou seriálů, zábavných pořadů a dokumentárních pořadů), reklamou nebo teleshoppingovými šoty, jen pokud je jejich plánované trvání delší než 45 minut, a to ne častěji než jednou během každého 45minutového časového úseku. Další přerušení je přípustné, jestliže jejich plánované trvání je nejméně o 20 minut delší než dva nebo více 45minutových časových úseků. Mezi dvěma po sobě následujícími přerušeními těchto pořadů reklamou nebo teleshoppingovými šoty musí uplynout vždy nejméně 20 minut.
(4) Provozovatel televizního vysílání s licencí může vysílání pořadů, na které se nevztahují ustanovení podle odstavce 3 , přerušit reklamou nebo teleshoppingovými šoty, jen pokud je plánované trvání pořadu delší než 30 minut, a to ne častěji než jednou během každého 30minutového časového úseku. Mezi dvěma po sobě následujícími přerušeními pořadu reklamou nebo teleshoppingovými šoty musí uplynout nejméně 20 minut.
(5) Zpravodajské, publicistické, dokumentární, náboženské pořady a pořady pro děti nesmí provozovatel vysílání s licencí přerušovat reklamou nebo teleshoppingem, je-li jejich plánované trvání kratší než 30 minut.
(6) Reklamou a teleshoppingem nesmějí být přerušovány bohoslužby.
(7) Do plánovaného trvání pořadu podle předchozích odstavců se započítává zařazená reklama a teleshopping a ohlášení pořadu.
§ 50 Časový rozsah reklamy a teleshoppingu v televizním vysílání
(1) Provozovatel televizního vysílání ze zákona nesmí do vysílání zařazovat reklamu a teleshopping s výjimkou reklamy zařazované do vysílání programu v přímém spojení s vysíláním sportovní či kulturní události, je-li vysílání takové reklamy nezbytnou podmínkou k získání práv k televiznímu vysílání sportovní nebo kulturní události. Je-li do vysílání programu provozovatele ze zákona zařazována reklama podle věty prvé, nesmí čas vyhrazený takové reklamě přesáhnout 0,5 % denního vysílacího času, přičemž v době od 19.00 hodin do 22.00 hodin nesmí překročit 6 minut v průběhu jedné vysílací hodiny. Přímým spojením reklamy s vysíláním sportovní či kulturní události se rozumí zařazení reklamy do programu bezprostředně před vysíláním sportovní či kulturní události, bezprostředně po Jejím odvysílání a zařazování do přestávek takové události.
(2) Čas vyhrazený reklamě v televizním vysílání provozovatelů vysílání s licencí nesmí přesáhnout 15 % denního vysílacího času; tento podíl může provozovatel vysílání s licencí zvýšit vysíláním teleshoppingových šotů, až na 20 % denního vysílacího času.
(3) Čas vyhrazený reklamě a teleshoppingovým šotům v televizním vysílání provozovatelů vysílání nesmí přesáhnout v průběhu 1 vysílací hodiny 12 minut.
(4) Do vysílacího času se pro účely ustanovení odstavců 1 až 3 nezapočítává vysílání teletextu.
(5) Provozovatel televizního vysílání ze zákona nesmí denní vysílací čas vyhrazený reklamě a teleshoppingu, který nevyužil na některém ze svých programů, využít k vysílání reklamy a teleshoppingu nad rámec časových omezení vysílání reklamy a teleshoppingu na jiném svém programu.
(6) Oznámení provozovatele televizního vysílání učiněná ve spojení s vlastními pořady, zbožím a službami přímo odvozenými od těchto programů, bezplatně odvysílaná oznámení učiněná ve veřejném zájmu a ve prospěch obecně prospěšných cílů se nezapočítávají do časového omezení reklamy ve vysílání podle předchozích odstavců.
(7) Souvislé teleshoppingové pořady trvají bez přerušení alespoň 15 minut. Provozovatel televizního vysílání s licencí může v programu, který není zaměřen výhradně na teleshopping, vysílat souvislé teleshoppingové pořady nad rámec časových omezení vysílání reklamy a teleshoppingových šotů podle odstavců 2 a 3 .
(8) V průběhu jednoho dne může provozovatel televizního vysílání s licencí vysílat nejvýše 8 souvislých teleshoppingových pořadů, avšak jejich celková doba trvání nesmí překročit 3 hodiny. Jednotlivé souvislé teleshoppingové pořady musí být zvukově a obrazově označeny a mezi jejich vysíláním musí uplynout nejméně 15 minut.
§ 51 Časový rozsah reklamy a teleshoppingu v rozhlasovém vysílání
(1) Čas vyhrazený reklamě a teleshoppingu provozovatele rozhlasového vysílání ze zákona nesmí přesáhnout na celoplošném vysílacím okruhu 3 minuty denního vysílacího času a 5 minut denního vysílacího času na místním okruhu.
(2) Čas vyhrazený reklamě a teleshoppingu v rozhlasovém vysílání ostatních provozovatelů vysílání nesmí přesáhnout 25 % denního vysílacího času.
(3) Provozovatel rozhlasového vysílání ze zákona nesmí denní vysílací čas vyhrazený reklamě a teleshoppingu, který nevyužil na některém ze svých programů, využít k vysílání reklamy a teleshoppingu nad rámec časových omezení vysílání reklamy a teleshoppingu na jiném svém programu.
(4) Oznámení provozovatele rozhlasového vysílání učiněná ve spojení s vlastními pořady, zbožím a službami přímo odvozenými od těchto programů, bezplatně odvysílaná oznámení učiněná ve veřejném zájmu a charitativní oznámení se nezapočítávají do časového omezení reklamy ve vysílání podle předchozích odstavců.
§ 52 Zvláštní ustanovení o reklamě a teleshoppingu na alkoholické nápoje
Reklama a teleshopping na alkoholické nápoje nesmějí
a) být zaměřeny speciálně na mladistvé nebo zobrazovat mladistvé konzumující alkoholické nápoje,
b) spojovat spotřebu alkoholických nápojů se zvýšenými tělesnými výkony nebo řízením vozidla,
c) vytvářet dojem, že spotřeba alkoholických nápojů přispívá ke společenskému nebo sexuálnímu úspěchu,
d) tvrdit, že alkoholické nápoje mají léčebné, stimulující nebo uklidňující účinky nebo že jsou prostředkem řešení osobních konfliktů,
e) podporovat nestřídmou spotřebu alkoholických nápojů nebo ukazovat abstinenci nebo umírněnost v požívání alkoholických nápojů v nepříznivém světle,
f) zdůrazňovat vysoký obsah alkoholu jako pozitivní kvalitu alkoholického nápoje.
§ 53 Povinnosti provozovatelů vysílání při vysílání sponzorovaných pořadů
(1) Provozovatel vysílání je povinen označit každý pořad sponzorovaný zcela nebo zčásti zejména na jeho začátku nebo na jeho konci obchodní firmou, obrazovým symbolem (logem), ochrannou známkou nebo známkou služeb identifikující sponzora.
(2) Sponzorovat nelze politicko-publicistické pořady a zpravodajské pořady s výjimkou samostatných servisních informací, zejména o počasí, dopravě, časomíry ve vysílání sportovních pořadů a informací o přesném času.
(3) Pořady nemohou být sponzorovány osobami, jejichž hlavním předmětem činnosti je výroba nebo prodej tabáku nebo tabákových výrobků.11)
(4) Provozovatel vysílání je povinen zajistit, aby obsah a čas zařazení sponzorovaného pořadu do vysílání nemohly být ovlivněny sponzorem.
(5) Provozovatel vysílání je povinen zabezpečit, aby obsah sponzorovaných pořadů nepropagoval prodej, nákup či pronájem výrobků nebo služeb sponzora nebo třetí osoby, zejména tím, že by v těchto pořadech byly jejich výrobky či služby zvláště zmiňovány.
(6) Součástí sponzorování televizních a rozhlasových pořadů právnickými nebo fyzickými osobami, jejichž činnost zahrnuje výrobu nebo distribuci léčivých přípravků a léčebných postupů, nesmí být propagace léčivých přípravků nebo léčebných postupů vázaných na lékařský předpis v tuzemsku.
HLAVA V POVINNOSTI PROVOZOVATELŮ VYSÍLÁNÍ A PROVOZOVATELŮ PŘEVZATÉHO VYSÍLÁNÍ V KABELOVÉM SYSTÉMU
§ 54 Zajištění místního vysílání
(1) Provozovatel vysílání s licencí v kabelovém systému a provozovatel převzatého vysílání v kabelovém systému na žádost obce nebo dobrovolného svazku obcí vyhradí zdarma jeden kanál pro bezplatný místní informační systém sloužící výhradně potřebám obcí, který nesmí být bez souhlasu provozovatele vysílání s licencí a provozovatele převzatého vysílání využíván k reklamě a teleshoppingu.
(2) Provozovatel převzatého vysílání v kabelovém systému je při vytváření nejnižší programové nabídky povinen zajistit, aby v ní bylo zahrnuto zemské vysílání všech programů nechráněných systémem podmíněného přístupu provozovatelů vysílání ze zákona, jež lze přijímat běžným koncovým zařízením v místě kabelového rozvodu, bez ohledu na to, zda jsou vysílány analogově nebo digitálně, po souhlasu provozovatele vysílání ze zákona3) ,4) .
(3) Provozovatelé vysílání ze zákona jsou povinni poskytnout uvedené programy provozovateli převzatého vysílání v kabelovém systému bezplatně a provozovatel převzatého vysílání je povinen uvedené programy ve své nejnižší programové nabídce bezplatně umístit.
HLAVA VI VYDÁVÁNÍ STANOVISEK K POVINNOSTI PROVOZOVATELE SÍTĚ ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ ŠÍŘIT VE VEŘEJNÉM ZÁJMU PROGRAMY A SLUŽBY PŘÍMO SOUVISEJÍCÍ S PROGRAMEM
Rada při zjišťování, zda je dán veřejný zájem či zda veřejný zájem trvá, bere v úvahu zejména zastoupení pořadů ve veřejném zájmu a pořadů vlastní tvorby, multimodální zpřístupnění vysílaných pořadů zrakově a sluchově postiženým (zvukový popis, český znakový jazyk , titulkování, snadná navigace) a vhodnost programu provozovatele pro vysílání neodkladných oznámení podle § 32 odst. 1 písm. k) .
ČÁST ŠESTÁ ZAJIŠTĚNÍ PLURALITY INFORMACÍ V ROZHLASOVÉM VYSÍLÁNÍ A TELEVIZNÍM VYSÍLÁNÍ
§ 55 Zajištění plurality informací v celoplošném analogovém rozhlasovém a televizním vysílání
(1) Jedna právnická osoba nebo jedna fyzická osoba nesmí být držitelem více než jedné licence k celoplošnému analogovému televiznímu vysílání.
(2) Jedna právnická osoba nebo jedna fyzická osoba nesmí být držitelem více než jedné licence k celoplošnému analogovému rozhlasovému vysílání.
(3) Provozovatel celoplošného analogového rozhlasového vysílání se nesmí majetkově podílet na podnikání jiného provozovatele celoplošného analogového rozhlasového vysílání.
(4) Provozovatel celoplošného analogového televizního vysílání se nesmí majetkově podílet na podnikání jiného provozovatele celoplošného analogového televizního vysílání.
(5) Provozovatel celoplošného televizního vysílání ze zákona se nesmí slučovat s provozovatelem celoplošného analogového televizního vysílání, a to tak, že jejich statutární orgány nebo členové statutárních orgánů jsou stejné osoby nebo osoby blízké nebo jsou společníky ve stejné obchodní společnosti nebo jsou osobami blízkými.
(6) Provozovatel celoplošného rozhlasového vysílání ze zákona se nesmí slučovat s jiným provozovatelem celoplošného analogového rozhlasového vysílání, a to tak, že jejich statutární orgány nebo členové statutárních orgánů jsou stejné osoby nebo osoby blízké nebo jsou společníky ve stejné obchodní společnosti nebo jsou osobami blízkými.
(7) Provozovatel celoplošného analogového televizního vysílání se nesmí slučovat s provozovatelem celoplošného analogového televizního vysílání jiným způsobem (§ 58 ).
(8) Provozovatel celoplošného analogového rozhlasového vysílání se nesmí slučovat s provozovatelem celoplošného analogového rozhlasového vysílání jiným způsobem (§ 58 ).
(9) Ustanovení odstavců 1 , 2 , 3 , 4 , 7 a 8 se nevztahují na rozhlasové a televizní vysílání šířené prostřednictvím kabelových systémů a družic.
(10) Ustanovení odstavců 7 a 8 se nevztahují na osoby zabývající se náborem a prodejem reklamních služeb, služeb spojených se sponzorstvím a teleshoppingem, služeb spojených s výzkumem trhu a služeb spojených s nákupem pořadů, vyjma pořadů zpravodajských.
§ 55a Zajištění plurality informací v celoplošném digitálním rozhlasovém a televizním vysílání
(1) Jedna právnická osoba nebo jedna fyzická osoba nesmí být současně držitelem více než dvou licencí k provozování celoplošného digitálního televizního vysílání opravňujících k šíření plnoformátových programů.
(2) Jedna právnická osoba nebo jedna fyzická osoba nesmí být současně držitelem více než dvou licencí k provozování celoplošného digitálního rozhlasového vysílání.
(3) Provozovatel celoplošného digitálního televizního vysílání se nesmí majetkově podílet na podnikání jiného provozovatele celoplošného televizního vysílání.
(4) Provozovatel celoplošného digitálního rozhlasového vysílání se nesmí majetkově podílet na podnikání jiného provozovatele celoplošného rozhlasového vysílání.
(5) Provozovatel celoplošného televizního vysílání ze zákona se nesmí slučovat s provozovatelem celoplošného digitálního televizního vysílání, a to tak, že jejich statutární orgány nebo členové statutárních orgánů jsou stejné osoby nebo osoby blízké nebo jsou společníky ve stejné obchodní společnosti nebo jsou osobami blízkými.
(6) Provozovatel celoplošného rozhlasového vysílání ze zákona se nesmí slučovat s jiným provozovatelem celoplošného digitálního rozhlasového vysílání, a to tak, že jejich statutární orgány nebo členové statutárních orgánů jsou stejné osoby nebo osoby blízké nebo jsou společníky ve stejné obchodní společnosti nebo jsou osobami blízkými.
(7) Provozovatel celoplošného digitálního televizního vysílání se nesmí slučovat s provozovatelem celoplošného digitálního televizního vysílání jiným způsobem (§ 58 ).
(8) Provozovatel celoplošného digitálního rozhlasového vysílání se nesmí slučovat s provozovatelem celoplošného digitálního rozhlasového vysílání jiným způsobem (§ 58 ).
(9) Ustanovení odstavců 1 , 2 , 3 , 4 , 7 a 8 se nevztahují na rozhlasové a televizní vysílání šířené prostřednictvím kabelových systémů a družic.
(10) Ustanovení odstavce 3 se nevztahuje na dohody provozovatelů digitálního televizního vysílání šířeného prostřednictvím vysílačů o společném provozování elektronického programového průvodce. Ustanovení odstavců 7 a 8 se nevztahují na osoby zabývající se náborem a prodejem reklamních služeb, služeb spojených se sponzorstvím a teleshoppingem, služeb spojených s výzkumem trhu a služeb spojených s nákupem pořadů, vyjma pořadů zpravodajských.
Jedna právnická osoba nebo jedna fyzická osoba nesmí být operátorem1) ani vlastníkem více než dvou veřejných komunikačních sítí1) a jim přiřazených prostředků1) umožňujících šíření rozhlasového vysílání nebo zemského digitálního televizního vysílání.
§ 56 Zajištění plurality informací v místním a regionálním rozhlasovém a televizním vysílání
(1) Jestliže je jedna právnická osoba nebo jedna fyzická osoba držitelem více licencí k provozování jiného než celoplošného televizního vysílání nebo více licencí k provozování jiného než celoplošného rozhlasového vysílání, nesmí pokrytí České republiky jejím vysíláním v celkovém součtu licencí k provozování jiného než celoplošného rozhlasového vysílání ani v celkovém součtu licencí k provozování jiného než celoplošného televizního vysílání přesáhnout 70 % celkového počtu obyvatel České republiky, počítáno podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu.
(2) Jedna právnická osoba nebo jedna fyzická osoba se může majetkově podílet na podnikání více provozovatelů jiného než celoplošného rozhlasového vysílání nebo více provozovatelů jiného než celoplošného televizního vysílání pouze v případě, že celkové pokrytí obyvatel České republiky vysíláním všech provozovatelů jiného než celoplošného rozhlasového vysílání ani všech provozovatelů jiného než celoplošného televizního vysílání, na jejichž podnikání se tato osoba podílí, nepřesáhne 70 % celkového počtu obyvatel České republiky, počítáno podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu.
(3) Povinnosti uvedené v odstavcích 1 a 2 se nevztahují na rozhlasové a televizní vysílání šířené prostřednictvím kabelových systémů a družic.
§ 57 Vytváření programových sítí
Programová síť nesmí pokrývat rozhlasovým vysíláním nebo televizním vysíláním více než 70 % celkového počtu obyvatel České republiky, počítáno podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu.
§ 58 Sloučení provozovatelů vysílání nebo provozovatelů převzatého vysílání
(1) Provozovatel vysílání a provozovatel převzatého vysílání je povinen oznámit Radě, jestliže
a) došlo ke vzájemnému sloučení provozovatelů rozhlasového vysílání a vzájemnému sloučení provozovatelů televizního vysílání formou sloučení právnických osob nebo prodeje podniku nebo jeho podstatné části;
b) došlo k takovému sloučení mezi provozovateli rozhlasového vysílání a provozovateli televizního vysílání, že
1. jejich statutární orgány nebo členové statutárních nebo jiných orgánů nebo zaměstnanci, kteří jsou v přímé řídící působnosti statutárního orgánu nebo jeho člena anebo prokuristy, jsou stejné osoby nebo osoby blízké,
2. společně podnikají na základě smlouvy o sdružení, nebo
c) došlo k takovému sloučení provozovatelů rozhlasového vysílání, kdy jedna právnická osoba nebo jedna fyzická osoba má podstatný vliv na dva nebo více provozovatelů rozhlasového vysílání;
d) došlo k takovému sloučení provozovatelů televizního vysílání, kdy jedna právnická osoba nebo jedna fyzická osoba má podstatný vliv na dva nebo více provozovatelů televizního vysílání.
(2) Právnická nebo fyzická osoba má na provozovatele vysílání podstatný vliv, pokud
a) má přímý nebo nepřímý podíl na hlasovacích právech vyšší než 34 %, přičemž nepřímým podílem se rozumí podíl držený zprostředkovaně prostřednictvím ovládané osoby,
b) rozhoduje o většině jeho zaměstnanců, kteří jsou v přímé řídící působnosti statutárního orgánu nebo jeho člena, anebo rozhoduje o osobách, které na základě mandátní nebo jiné smlouvy zajišťují významné správní, řídící nebo obchodní činnosti provozovatele vysílání,
c) má možnost vykonávat rozhodující vliv na řízení provozovatele vysílání na základě smlouvy, zvláštního ustanovení ve stanovách, společenské smlouvě nebo zakladatelské listině, dohody s osobami, které jsou společníky nebo akcionáři provozovatele vysílání, a to bez ohledu na platnost nebo neplatnost takové dohody.
(3) Povinnosti uvedené v § 56 a 57 se nevztahují na provozovatele vysílání ze zákona a na provozovatele vysílání s krátkodobou licencí.
(1) Jestliže provozovatel vysílání a provozovatel převzatého vysílání porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem nebo podmínky udělené licence, upozorní jej Rada na porušení tohoto zákona a stanoví mu lhůtu k nápravě.
(2) Délka lhůty k nápravě podle předchozího odstavce musí být přiměřená charakteru porušené povinnosti.
(3) Dojde-li k nápravě ve stanovené lhůtě, Rada sankci neuloží.
(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se nepoužijí, poruší-li provozovatel vysílání a provozovatel převzatého vysílání zvlášť závažným způsobem povinnosti uvedené v § 32 odst. 1 písm. c) , d) a e) , a dále z důvodu uvedeného v § 63 odst. 1 a § 64 odst. 1 .
Rada v případě zjištění protiprávního jednání12) , kterého se provozovatel vysílání nebo provozovatel převzatého vysílání dopustil na území Evropských společenství nebo v jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor a které poškozuje nebo může poškodit společný zájem spotřebitelů13) , rozhodnutím takové jednání zakáže.
(1) Pokutu ve výši od 5 000 Kč do 2 500 000 Kč Rada uloží provozovateli vysílání a provozovateli převzatého vysílání, pokud
a) zařazuje do vysílání pořady, které bezdůvodně zobrazují umírající nebo lidi vystavené těžkému tělesnému nebo duševnímu utrpení způsobem snižujícím lidskou důstojnost,
b) neplní povinnosti podle § 31 odst. 2 a 3 ,
c) neposkytne nezbytný vysílací čas pro důležitá a neodkladná oznámení v naléhavém veřejném zájmu podle § 32 odst. 1 písm. k) ,
d) skartuje záznamy odvysílaných pořadů před uplynutím lhůty uvedené v § 32 odst. 1 písm. l) ,
e) neposkytne Radě vyžádaný záznam pořadu do 15 dnů ode dne doručení žádosti podle § 32 odst. 1 písm. l) ,
f) poruší povinnosti týkající se označování programu podle § 32 odst. 1 písm. n) a o) ,
g) nezabezpečí v kabelovém rozvodu umístění provozovatele celoplošného vysílání podle § 54 odst. 2 ,
h) neoznámí Radě, že došlo k technickým překážkám vysílání, které mu brání ve vysílání podle § 32 odst. 1 písm. p) ,
i) poruší povinnosti nebo nesplní podmínky při vysílání událostí značného společenského významu podle § 33 odst. 1 a 2 ,
j) neposkytuje záznam vysílání události, která je událostí značného společenského významu, je-li v přímém přenosu vysílána jiná událost značného společenského významu podle § 33 odst. 2 ,
k) poruší zákaz sponzorování zpravodajských a politicko-publicistických pořadů podle § 53 odst. 2 ,
l) nedodrží povinnosti stanovené pro vysílání reklam, teleshoppingu a sponzorovaných pořadů,
m) neposkytne Radě údaje potřebné pro účely kontroly podílu evropské tvorby a nezávislé tvorby podle § 47 odst. 1 ,
n) nezdůvodní plnění požadovaného podílu evropské tvorby a nezávislé tvorby podle § 47 odst. 2 ,
o) nedodrží ustanovení § 32 odst. 2 .
(2) Pokutu ve výši od 10 000 Kč do 5 000 000 Kč Rada uloží provozovateli vysílání a provozovateli převzatého vysílání, pokud
a) nevyhradí stanovený podíl vysílacího času pro evropská díla a pro evropská díla vyrobená nezávislými výrobci podle § 42 až 44 ,
b) neoznámí Radě změnu údajů uvedených v žádosti o licenci podle § 21 odst. 2 ,
c) nepožádá Radu předem o souhlas se změnou časového a územního rozsahu vysílání a souboru technických parametrů podle § 21 odst. 1 písm. b) ,
d) nepožádá Radu předem o souhlas se změnou technických parametrů, nepožádá Radu předem o souhlas se změnou územního rozsahu vysílání u kabelových systémů,
e) nedodrží časový nebo územní rozsah vysílání a soubor technických parametrů,
f) nedodrží základní programovou specifikaci,
h) předem Radě neoznámí změnu skutečností uváděných v přihlášce k registraci podle § 29 odst. 1 ,
i) nevyhradí jeden kanál k vysílání programu pro potřeby místně omezené oblasti pokryté kabelovým systémem podle § 54 odst. 1 ,
j) nedodrží územní rozsah vysílání u kabelových systémů.
(3) Pokutu od 20 000 Kč do 10 000 000 Kč uloží Rada provozovateli vysílání a provozovateli převzatého vysílání, pokud
a) zařazuje do vysílání pořady, které propagují válku nebo líčí krutá nebo jinak nelidská jednání takovým způsobem, který je jejich zlehčováním, omlouváním nebo schvalováním,
b) zařazuje do vysílání pořady, které obsahují podprahová sdělení,
c) zařazuje do vysílání pořady, které mohou vážně narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých zejména tím, že obsahují pornografii a hrubé samoúčelné násilí,
d) zařazuje do vysílání od 06.00 hodin do 22.00 hodin pořady a upoutávky, které by mohly ohrozit fyzický,psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých,
e) poruší povinnosti podle § 32 odst. 1 písm. a) ,
f) poruší povinnosti podle § 32 odst. 1 písm. c) ,
g) poruší povinnosti podle § 32 odst. 1 písm. r) .
(4) Pokutu od 50 000 Kč do 5 000 000 Kč uloží Rada tomu,
a) kdo zasahuje do obsahu programu provozovatele vysílání a provozovatele převzatého vysílání v rozporu s § 31 odst. 1 a poruší povinnosti týkající se výroby nebo vysílání pořadů uvedených ve zvláštních zákonech3) ,4) ,
b) kdo neoprávněně zasahuje do obsahu služeb přímo souvisejících s programem.
(5) Pokutu do výše 10 000 000 Kč Rada uloží tomu, kdo provozuje vysílání, aniž je k tomu oprávněn podle tohoto zákona nebo podle zvláštního zákona.
(6) Pokutu od 20 000 Kč do 5 000 000 Kč uloží Rada provozovateli vysílání a provozovateli převzatého vysílání, pokud
a) poruší omezení některých jednání uvedených v § 21 odst. 6 a 7 ,
b) poruší oznamovací povinnost podle § 58 ,
c) poruší závažně licenční podmínky.
§ 61 Společná ustanovení o ukládání pokut
(1) Pokutu Rada uloží do jednoho roku ode dne, kdy se dozvěděla o porušení povinnosti, nejdéle však do 2 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. Správní řízení o uložení pokuty lze zahájit nejpozději do 3 měsíců ode dne, kdy Radě byl doručen záznam vyžádaný podle § 32 odst. 1 písm. l) . Při ukládání pokut se postupuje podle správního řádu.
(2) Při ukládání pokuty za porušení povinnosti podle tohoto zákona Rada přihlíží k povaze vysílaného programu a k postavení provozovatele vysílání a provozovatele převzatého vysílání na mediálním trhu se zřetelem k jeho odpovědnosti vůči divácké veřejnosti v oblasti informací, výchovy, kultury a zábavy.
(3) Rada stanoví výši pokuty podle závažnosti věci, míry zavinění a s přihlédnutím k rozsahu, typu a dosahu závadného vysílání a k výši případného finančního prospěchu.
(4) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí, kterým byla uložena, nabylo právní moci. Uložením pokuty nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů o náhradě škody a nezanikají povinnosti stanovené tímto zákonem.
(5) Výnosy z pokut jsou příjmem státního rozpočtu České republiky.
(6) Proti rozhodnutí o udělení pokuty lze podat žalobu podle zvláštního právního předpisu.9b) Podání žaloby má odkladný účinek. Soud o žalobě rozhodne ve lhůtě 90 dnů.
§ 62 Pozastavení převzatého vysílání
(1) V souladu se závazky vyplývajícími z mezinárodní smlouvy může Rada rozhodnout o pozastavení šíření programu televizního vysílání přejímaného z jiného státu, jehož obsahem je opětovně porušováno ustanovení § 32 odst. 3 a toto porušování je zřejmé a má závažnou povahu.
(2) O pozastavení šíření programu televizního vysílání přejímaného z členské státu Evropských společenství může Rada rozhodnout jen tehdy, jestliže provozovatele převzatého vysílání v posledních 12 měsících již alespoň dvakrát písemně upozornila, že obsahem tohoto programu zřejmým a závažným způsobem porušil ustanovení § 32 odst. 3 a jeho šíření může být pozastaveno, pokud by k takovému porušení došlo opětovně.
(1) Rada odejme licenci provozovateli vysílání s licencí, pokud
a) dosáhl jejího udělení na základě nepravdivých údajů uvedených v žádosti o licenci nebo porušil povinnost podle § 55 , 55a a 56 ,
b) zvlášť závažným způsobem opakovaně porušuje povinnost stanovenou v § 32 odst. 1 písm. a) , c) , d) a e) a za takové porušení povinnosti mu byla uložena opakovaně pokuta,
c) zvlášť závažným způsobem opakovaně porušuje licenční podmínky.
(2) Rada může odejmout licenci provozovateli vysílání s licencí, pokud
a) nezahájil vysílání po nabytí právní moci rozhodnutí o udělení licence do 180 dnů u rozhlasového vysílání a do 360 dnů u televizního vysílání nebo v jiné zákonem stanovené lhůtě,
b) po zahájení vysílání v průběhu kalendářního roku nevysílal celkem 30 dnů; do této doby se nezapočítává doba, po kterou vysílání bránily odůvodněné technické překážky,
c) na jeho majetek byl prohlášen konkurs.
(1) Rada zruší registraci nebo její část provozovateli převzatého vysílání, pokud
a) uvedl v přihlášce k registraci nepravdivé údaje,
b) opakovaně porušuje povinnosti uvedené v § 32 odst. 3 a byla mu za to již udělena pokuta.
(2) Rada může zrušit registraci či její část provozovateli převzatého vysílání, pokud
a) závažným způsobem porušil tento zákon nebo mezinárodní dohodu, kterou je Česká republika vázána,
b) na jeho majetek byl prohlášen konkurs.
§ 65 Společná ustanovení o odnětí licence a zrušení registrace
(1) Proti rozhodnutí Rady podle § 63 a 64 lze podat ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí žalobu podle zvláštního právního předpisu.9b) Podání žaloby má odkladný účinek. Soud o žalobě rozhodne ve lhůtě 90 dnů.
(2) Byla-li licence odňata nebo registrace zrušena, je provozovatel vysílání s licencí a provozovatel převzatého vysílání povinen ukončit vysílání ve lhůtě stanovené Radou.
ČÁST OSMÁ USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ
Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se v řízení podle správního řádu, s výjimkou ustanovení o odvolacím řízení, řízení o rozkladu, o přezkumném řízení a o obnově řízení a novém rozhodnutí.9c) Proti výroku rozhodnutí, kterým se zamítá žádost o udělení licence, rozhodnutí o změně licence, rozhodnutí o odnětí licence, rozhodnutí o neprodloužení licence, rozhodnutí o odmítnutí registrace, rozhodnutí o zrušení registrace , rozhodnutí o pokutě a rozhodnutí o zákazu činnosti, která porušuje nebo může porušit společný zájem spotřebitelů9d) je možno podat žalobu podle zvláštního právního předpisu.9b) Podání žaloby má odkladný účinek. Soud o žalobě rozhodne ve lhůtě 90 dnů.
Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se při regulaci reklamy podle zákona č. 40/1995 Sb. , o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.
(1) Na televizní vysílání programu zaměřeného výhradně na propagaci vlastního televizního vysílání a výrobků, služeb a dalších činností souvisejících s provozováním vlastního televizního vysílání se nevztahují ustanovení § 42 až 47 . Jiná reklama může být v rámci takového programu vysílána pouze za předpokladu, že splňuje podmínky stanovené tímto zákonem.
(2) Na televizní vysílání programu zaměřeného výhradně na teleshopping se ustanovení § 49 vztahuje přiměřeně, reklama může být v rámci takového programu vysílána pouze za předpokladu, že splňuje podmínky stanovené tímto zákonem. Ustanovení § 42 až 47 se na vysílání takového programu nevztahují.
(3) Na služby přímo související s programem a na dodatečné služby se přiměřeně vztahují ustanovení § 32 odst. 1 písm. b) až g) a dále ustanovení § 35 až 41 . Je-li v rámci služeb přímo souvisejících s programem a elektronického programového průvodce šířena reklama, vztahují se na ni přiměřeně povinnosti podle § 48 s výjimkou odstavce 4 písm. a) , b) a d) .
Na obsah služeb přímo souvisejících s programem se nevztahují ustanovení § 42 až 47 a 49 až 51 .
(1) Licence k vysílání a registrace k převzatému vysílání vydané podle dosavadních předpisů se považují za licence k vysílání a registrace k vysílání podle tohoto zákona. Provozovatel vysílání v kabelovém systému nebo prostřednictvím družice požádá o licenci k těm programům, které nejsou převzaté; o licenci může požádat i dodavatel programu do kabelového systému nebo družice; žádost je třeba podat do 12 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona, jinak oprávnění šířit takový program pozbývá platnosti. Rada vyhoví takové žádosti do 30 dnů ode dne doručení žádosti Radě, nebrání-li tomu ustanovení tohoto zákona.
(2) Řízení o udělení licence a o registraci k vysílání zahájené před účinností tohoto zákona se přerušují na 3 měsíce ode dne účinnosti tohoto zákona; do této doby se prodlužuje platnost stávajících licencí, měla-li být jejich platnost v této době ukončena. Účastníci řízení doplní v této lhůtě žádost o udělení licence k vysílání nebo přihlášku k registraci vysílání podle tohoto zákona. Řízení podle předchozí věty se poté dokončí podle tohoto zákona a za podmínek stanovených tímto zákonem.
(3) Lhůta podle § 12 odst. 10 k podání žádostí o prodloužení licence je zachována, podá-li provozovatel vysílání s licencí žádost o prodloužení licence nejpozději do 1 měsíce od účinnosti tohoto zákona.
(4) Doba rozhodná pro užití ustanovení § 12 odst. 12 počíná běžet dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(5) Pokud licenční podmínky provozovatele vysílání s licencí neobsahují základní programovou specifikaci, navrhne provozovatel vysílání s licencí do 6 měsíců ode dne účinnosti zákona její znění a Rada je učiní součástí licenčních podmínek. Návrh musí být shodný s praxí provozovatele vysílání s licencí během posledního roku před nabytím účinnosti tohoto zákona.
(6) Fyzická osoba, která je provozovatelem vysílání s licencí nebo provozovatelem převzatého vysílání, může do 6 měsíců od účinnosti tohoto zákona požádat, aby licence nebo registrace, která jí byla udělena, byla převedena na právnickou osobu; Rada žádosti vyhoví pouze v případě, že půjde o právnickou osobu, v níž má fyzická osoba 100 % majetkovou účast.
(7) Řízení o uložení pokuty zahájená před účinností tohoto zákona se dokončí podle dosavadních předpisů.
(8) Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání ustavená podle zákona č. 103/1992 Sb., o Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, ve znění pozdějších předpisů, se považuje za Radu podle tohoto zákona. Do 6 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona uvedou členové Rady své poměry do souladu s § 7 .
(9) Provozovatel vysílání s licencí je povinen přizpůsobit své právní poměry nejpozději do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona požadavkům podle tohoto zákona. Nesplní-li provozovatel vysílání s licencí tuto povinnost, jeho licence pozbude platnosti uplynutím uvedené lhůty. Ke změnám, které nejsou v rozporu s požadavky uvedenými v § 55 až 58 , udělí Rada souhlas.
Zrušují se:
1. Zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění zákona č. 597/1992 Sb. , zákona č. 36/1993 Sb. , zákona č. 253/1994 Sb., zákona č. 40/1995 Sb. , zákona č. 237/1995 Sb. , zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 135/1997 Sb., zákona č. 46/2000 Sb. , zákona č. 121/2000 Sb. a zákona č. 39/2001 Sb.
2. Zákon č. 103/1992 Sb.,o Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, ve znění zákona č. 474/1992 Sb. , zákona č. 36/1993 Sb. , zákona č. 331/1993 Sb., zákona č. 253/1994 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 135/1997 Sb. a zákona č. 151/2000 Sb.
ČÁST DEVÁTÁ ZMĚNA ZÁKONA Č. 236/1995 SB.,O PLATU A DALŠÍCH NÁLEŽITOSTECH SPOJENÝCH S VÝKONEM FUNKCE PŘEDSTAVITELŮ STÁTNÍ MOCI A NĚKTERÝCH STÁTNÍCH ORGÁNŮ A SOUDCŮ
Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, ve znění zákona č. 138/1996 Sb., zákona č. 287/1997 Sb. a zákona č. 155/2000 Sb., se mění takto:
1. V § 1 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f),které zní:
"f) člena, místopředsedy a předsedy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání,".
Dosavadní písmena f) a g) se označují jako písmena g) a h).
2. V části druhé se za hlavu pátou vkládá nová hlava pátá A, která včetně nadpisu zní:
"HLAVA PÁTÁ A NÁLEŽITOSTI ČLENA, MÍSTOPŘEDSEDY A PŘEDSEDY RADY PRO ROZHLASOVÉ A TELEVIZNÍ VYSÍLÁNÍ
(1) Členu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1, 00.
(2) Členu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání náleží další plat.
(1) Místopředsedovi Rady pro rozhlasové a televizní vysílání náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1, 10.
(2) Místopředsedovi Rady pro rozhlasové a televizní vysílání náleží další plat.
(1) Předsedovi Rady pro rozhlasové a televizní vysílání náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1, 20.
(2) Předsedovi Rady pro rozhlasové a televizní vysílání náleží další plat.".
ČÁST DESÁTÁ ZMĚNA ZÁKONA Č. 99/1963 SB., OBČANSKÝ SOUDNÍ ŘÁD, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb. a zákona č. 137/2001 Sb., se mění takto:
1. V § 9 se tečka na konci odstavce 2 nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno
j), které včetně poznámky pod čarou č. 1a) zní:
"j) v řízení proti rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání podle
zvláštního zákona.1a)
1a) § 66 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů.".
2. V § 250m se na konci doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 57b) zní:
"(4) O návrhu podaném podle zvláštního zákona57b) musí soud rozhodnout nejpozději do 60 dnů ode dne podání.
57b) § 19 a § 65 odst. 1 zákona č. 231/2001 Sb. ".
ČÁST JEDENÁCTÁ ZMĚNA ZÁKONA O REGULACI REKLAMY
Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 258/2000 Sb., se mění takto:
1. V § 3 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 3) zní:
"(3) Reklama na tabák a tabákové výrobky se v televizním a rozhlasovém vysílání zakazuje.3)
3) § 48 odst. 1 písm. f) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů.".
2. V § 7 písm. a) se slova "Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání7) pro reklamu rozšiřovanou v rozhlasovém a televizním vysílání8)" nahrazují slovy "Rada pro rozhlasové a televizní vysílání7) pro reklamu rozšiřovanou v rozhlasovém a televizním vysílání7)".
3. Poznámka pod čarou č. 7) zní:
4. Dosavadní poznámka pod čarou č. 8) se zrušuje.
ČÁST DVANÁCTÁ ZMĚNA ZÁKONA Č. 483/1991 SB.,O ČESKÉ TELEVIZI,VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ
Zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění zákona č. 36/1993 Sb., zákona č. 253/1994 Sb., zákona č. 301/1995 Sb. a zákona č. 39/2001 Sb., se mění takto:
V § 3 odstavec 2 zní:
"(2) Státní orgán, který vykonává správu kmitočtového spektra podle zvláštního právního předpisu,1a) vyhradí po předchozím souhlasu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání pro Českou televizi kmitočty umožňující provozování televizního vysílání v rozsahu stanoveném v odstavci 1 písm. a).".
ČÁST TŘINÁCTÁ ZMĚNA ZÁKONA O SPRÁVNÍCH POPLATCÍCH
Sazebník správních poplatků, uvedený v příloze k zákonu č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 166/1999 Sb., zákona č. 167/1999 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 352/1999 Sb., zákona č. 357/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 62/2000 Sb., zákona č. 117/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 153/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 156/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 242/2000 Sb., zákona č. 307/2000 Sb., zákona č. 365/2000 Sb. a zákona č. 140/2001 Sb., se mění takto:
1. Nadpis nad položkou 65 zní: "Oprávnění k provozování rozhlasového a televizního vysílání a oprávnění k provozování převzatého vysílání".
2.Položka 66 včetně poznámky zní:
"Položka 66
|
a) Podání žádosti |
||
|
- o udělení oprávnění k provozování televizního vysílání |
Kč |
50 000,- |
|
- o prodloužení doby platnosti oprávnění k provozování televizního vysílání |
Kč |
50 000,- |
|
b) Podání žádosti |
||
|
- o udělení oprávnění k provozování rozhlasového vysílání |
Kč |
15 000,- |
|
- o prodloužení doby platnosti oprávnění k provozování rozhlasového vysílání |
Kč |
15 000,- |
|
c) Podání přihlášky k provozování převzatého vysílání |
||
|
v kabelovém systému nebo prostřednictvím družic |
Kč |
50 000,- |
|
d) Podání žádosti o změny skutečností uvedených |
||
|
- v žádosti o udělení oprávnění k provozování televizního vysílání |
Kč |
10 000,- |
|
- v žádosti o udělení oprávnění k provozování rozhlasového vysílání |
Kč |
3 000,- |
|
- v přihlášce k provozování převzatého vysílání v kabelovém systému nebo prostřednictvím družic |
Kč |
10 000,- |
|
e) Rozhodnutí rady pro rozhlasové a televizní vysílání o prodloužení doby platnosti oprávnění k provozování celoplošného televizního vysílání |
Kč |
200 000 000,- |
|
Poznámka: |
||
|
Poplatek podle písmena d) této položky nevybere správní orgán za změny, které se provádějí též zápisem v obchodním rejstříku [§ 14 odst. 1 písm. a) až d) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů].". |
ČÁST ČTRNÁCTÁ ZMĚNA ZÁKONA Č. 252/1994 SB., O ROZHLASOVÝCH A TELEVIZNÍCH POPLATCÍCH,VE ZNĚNÍ ZÁKONA Č. 135/1997 SB.
Zrušena ke dni 13.9.2005 novelou č. 348/2005 Sb.
Zrušen ke dni 13.9.2005 novelou č. 348/2005 Sb.
(1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení, s výjimkou ustanovení § 33 odst. 4 a 5 a § 46, která nabývají účinnosti dnem,kdy vstoupí v platnost smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii.
(2) Ustanovení § 68 odst. 10 pozbývá platnosti dnem, kdy vstoupí v platnost smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii.
Klaus v.r.
Zeman v.r.
1) Zákon č. 127/2005 Sb. , o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů.
1a) Zákon č. 206/2005 Sb. , o ochraně některých služeb v oblasti rozhlasového a televizního vystlání a služeb informační společnosti.
1b) § 12 odst. 2 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě.
1c) § 3 odst. 3 zákona č. 483/1991 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, a § 3 odst. 4 zákona č. 484/1991 Sb. , ve znění pozdějších předpisů.
2) Zákon č. 151/2000 Sb. , o telekomunikacích a o změně dalších zákonů.
3) Zákon č. 483/1991 Sb. , o České televizi, ve znění pozdějších předpisů.
4) Zákon č. 484/1991 Sb. , o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů.
4a) § 2 odst. 3 obchodního zákoníku .
4b) čl. 43 a následující Smlouvy o založení Evropského společenství vyhlášené v Úředním věstníku Evropských společenství č. C 340 dne 10. listopadu 1997.
4c) Obchodní zákoník .
4d) § 21 odst. 1 , 2 , 4 a 5 , § 22 a následující obchodního zákoníku .
5) Například zákon č. 101/2000 Sb. , o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 513/1991 Sb. , obchodní zákoník , ve znění pozdějších předpisů.
5a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele (nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele).
6) Zákon č. 451/1991 Sb. , kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů.
7) Zákon č. 236/1995 Sb. , o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, ve znění pozdějších předpisů.
8) Zákon č. 218/2000 Sb. , o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.
9) Zákon č. 143/1992 Sb. , o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
9a) § 21 odst. 4 a 5 obchodního zákoníku.
9b) § 65 a následující zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní.
9c) § 81 až 102 a § 152 správního řádu .
9d) Zákon č. 269/1994 Sb. , o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
10) § 29 a 40 zákona č. 71/1967 Sb. , o správním řízení (správní řád).
11) § 2 písm. v) zákona č. 110/1997 Sb. , o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 306/2000 Sb.
12) Čl. 3 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele (nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele).
13) Čl. 3 písm. k) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele (nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele).
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Z NOVEL
K zákonu se váže novela č. 235/2006 Sb. , její přechodné ustanovení je Čl. II
K zákonu se váže novela č. 304/2007 Sb. , její přechodné ustanovení je Čl. IV