N�lez �stavn�ho soudu Jm�nem �esk� republiky
�stavn� soud rozhodl dne 6. �ervna 2001 v pl�nu o n�vrhu J. B. na zru�en� � 6 z�kona �. 119/1990 Sb. , o soudn� rehabilitaci,takto:
N�vrh se zam�t�.
Od�vodn�n�
N�vrh na zru�en� � 6 z�kona �. 119/1990 Sb.
, o soudn� rehabilitaci, podal navrhovatel podle � 74 z�kona �. 182/1993 Sb.
, o �stavn�m soudu, spolu s �stavn� st�nost�, doru�enou �stavn�mu soudu
dne 9. 5. 2000, kter� sm��ovala proti usnesen� Krajsk�ho soudu v Plzni
ze dne 4. 4. 2000 sp. zn. 7 To 145/2000 a usnesen� Okresn�ho soudu
v Karlov�ch Varech ze dne 8. 2. 2000 sp. zn. Rt 2/99.
Navrhovatel v n�vrhu uvedl, �e byl v roce 1957 shled�n jako osoba povinn�
vojenskou slu�bou v �eskoslovensk� lidov� arm�d�. Podle povol�vac�ho
rozkazu m�l nastoupit vojenskou slu�bu dne 30. 10. 1957. Neu�inil
tak, nebo� mu v jej�m v�konu br�nilo n�bo�ensk� p�esv�d�en� (navrhovatel
se hl�s� ke Sv�dk�m Jehovov�m). Rozsudkem Vojensk�ho obvodov�ho
soudu v Karlov�ch Varech ze dne 13. 12. 1957 sp. zn. 2 T 211/57 byl navrhovatel
odsouzen pro trestn� �in nenastoupen� slu�by v brann� moci
podle � 265 odst. 1 trestn�ho z�kona �. 86/1950 Sb. k trestu odn�t� svobody v trv�n� �estn�cti m�s�c�. Na z�klad� amnestie
prezidenta republiky byl navrhovatel z v�zen� propu�t�n, p�i�em� ve
vazb� str�vil asi �est t�dn�.
Dne 27. 12. 1957 m�l navrhovatel podle nov�ho povol�vac�ho rozkazu znovu
nastoupit vojenskou slu�bu. Vojenskou slu�bu op�t nenastoupil a rozsudkem
Vojensk�ho obvodov�ho soudu v Karlov�ch Varech ze dne 15. 1.
1958 sp. zn. 2 T 225/57 byl uzn�n vinn�m trestn�m �inem nenastoupen�
slu�by v brann� moci podle � 265 odst. 1 trestn�ho z�kona �. 86/1950 Sb. k trestu odn�t� svobody v trv�n� dvaceti dvou m�s�c� nepodm�n�n�. Po
propu�t�n� z v�zen� byl navrhovatel pro trval� odep�en� vojensk� slu�by
odsouzen pot�et�, a to rozsudkem Vojensk�ho obvodov�ho soudu v Ko�ic�ch
(den vyd�n� a spisov� zna�ka neuvedeny) k trestu odn�t� svobody
v trv�n� �ty� let.
Navrhovatel v n�vrhu d�le uvedl, �e po��tkem 90. let nepodal n�vrh na
p�ezkum podle z�kona �. 119/1990 Sb.
, ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�, nebo� jednak nem�l d�v�ru k �eskoslovensk�m
soud�m, jednak nem�l ani pot�ebn� informace. Teprve pot�, co �stavn�
soud vynesl z�sadn� n�lezy v ot�zce trestn�ho postihu za odp�r�n�
vojensk� slu�by, za�al st�ovatel usilovat o zru�en� p�vodn�ch rozsudk�.
Obr�til se v t� souvislosti na ministra spravedlnosti �esk� republiky
s podn�tem ke st�nosti pro poru�en� z�kona, ale ten sv�ho pr�va
na pod�n� st�nosti odm�tl pou��t. Proto se navrhovatel obr�til na
Okresn� soud v Karlov�ch Varech s n�vrhem na p�ezkum druh�ho odsouzen�
podle z�kona �. 119/1990 Sb.
, ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�. Okresn� soud v Karlov�ch Varech usnesen�m
ze dne 8. 2. 2000 sp. zn. Rt 2/99 n�vrh zam�tl jako opo�d�n� podan�.
Proti tomu podal navrhovatel st�nost, kterou Krajsk� soud v Plzni
usnesen�m ze dne 4. 4. 2000 sp. zn. 7 To 145/2000 zam�tl.
Navrhovatel m� za to, �e spl�uje v�echny podm�nky pro rehabilitaci, jak
jsou specifikov�ny v � 1 z�kona �. 119/1990 Sb.
, ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�, a �e by tedy m�l b�t zpro�t�n trestu i
viny. P�ezkumn� ��zen� v�ak nar�� na p�ek�ku lh�ty stanoven� v � 6 z�kona �. 119/1990 Sb.
, podle kter� lze n�vrh na zah�jen� ��zen� podat nejpozd�ji do dvou let
ode dne ��innosti tohoto z�kona. Podle navrhovatelova n�zoru je tato
lh�ta v dan�m p��pad� v rozporu s pr�vem na rovnost subjekt� p�ed z�konem
podle �l. 1 Listiny
z�kladn�ch pr�v a svobod (d�le jen "Listina"), v rozporu s pr�vem na
��dn� projedn�n� v�ci podle �l. 36 odst. 1 Listiny
a v rozporu s pr�vem na spravedliv� proces podle �l. 6 �mluvy o ochran� lidsk�ch pr�v a z�kladn�ch svobod (d�le jen "�mluva").
Obecn� soudy pak rovn� poru�ily st�ovatelova pr�va zakotven� v �l. 40 odst. 5 Listiny
a v �l. 4 odst. 1 Protokolu �. 7 k �mluv�, nebo� se nesna�ily vyrovnat s
poru�en�m z�sady "ne bis in idem". Navrhovatel m� za to, �e bylo poru�eno jeho pr�vo na n�bo�enskou svobodu, jak
je garantov�no v �l. 18 a �l. 29 odst. 2 V�eobecn� deklarace lidsk�ch pr�v a v �l. 9 odst. 1 a 2 �mluvy, stejn� jako v �l. 15 odst. 1
a 3 Listiny
. Uveden� tvrzen� navrhovatel od�vod�uje poukazem na � 30 odst. 2
a � 33 odst. 2 z�kona �. 119/1990 Sb.
, ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�, a d�le i poukazem na � 6 z�kona �. 198/1993 Sb.
, o protipr�vnosti komunistick�ho re�imu a o odporu proti n�mu, kter�
��dnou lh�tu pro pod�n� n�vrhu neobsahuj�. Navrhovatel d�le pouk�zal
na n�lez �stavn�ho soudu �. 151/1999 Sb.
i na praxi justice z posledn� doby vztahuj�c� se k obdobn�m p��pad�m.
II. sen�t �stavn�ho soudu do�el k z�v�ru, �e k tvrzen�mu z�sahu do navrhovatelov�ch
z�kladn�ch pr�v do�lo za p��m� aplikace � 6 z�kona �. 119/1990 Sb.
, usnesen�m ze dne 3. 10. 2000 sp. zn. II. �S 281/2000 ��zen� o podan�
�stavn� st�nosti p�eru�il a n�vrh na zru�en� napaden�ho ustanoven�
z�kona o soudn� rehabilitaci postoupil pl�nu �stavn�ho soudu k rozhodnut�
podle �l. 87 odst. 1 p�sm. a) �stavy
�esk� republiky.
Usnesen�m �stavn�ho soudu ze dne 19. 10. 2000 sp. zn. Pl. �S 26/2000 byl
pro p�ek�ku v�ci zah�jen� odm�tnut n�vrh Okresn�ho soudu v Litom��ic�ch
na zru�en� � 6 z�kona �. 119/1990 Sb.
ve v�ci V. F. veden� t�mto soudem pod sp. zn. 5 Ntr 2/99.
Usnesen�m �stavn�ho soudu ze dne 15. 11. 2000 sp. zn. Pl. �S 49/2000 byl
pro p�ek�ku v�ci zah�jen� odm�tnut n�vrh Okresn�ho soudu v �esk�ch
Bud�jovic�ch na zru�en� � 6 z�kona �. 119/1990 Sb.
ve v�ci J. P. veden� pod sp. zn. 1 Nt 1629/99.
Usnesen�m �stavn�ho soudu ze dne 28. 11. 2000 sp. zn. Pl. �S 47/2000 byl
pro p�ek�ku v�ci zah�jen� odm�tnut n�vrh Okresn�ho soudu v Litom��ic�ch
na zru�en� � 6
a 33 z�kona �. 119/1990 Sb.
, ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�, ve v�ci F. F. veden� t�mto soudem pod
sp. zn. 5 Ntr 1/99.
Usnesen�m �stavn�ho soudu ze dne 15. 3. 2001 sp. zn. Pl. �S 8/01 byl pro
p�ek�ku v�ci zah�jen� odm�tnut n�vrh Okresn�ho soudu v Olomouci na
zru�en� � 6 z�kona �. 119/1990 Sb.
ve v�ci L. S. veden� t�mto soudem pod sp. zn. Nt 227/2000.
Usnesen�m �stavn�ho soudu ze dne 20. 2. 2001 sp. zn. Pl. �S 56/2000 byl
pro p�ek�ku v�ci zah�jen� odm�tnut n�vrh Okresn�ho soudu v Olomouci
na zru�en� � 6
a � 33 odst. 1
a 2 z�kona �. 119/1990 Sb.
, ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�, ve v�ci P. �. veden� t�mto soudem pod
sp. zn. Nt 213/2000.
Ve v�ech shora uveden�ch p��padech maj� opr�vn�n� navrhovatel� podle � 35 odst. 2 z�kona �. 182/1993 Sb.
pr�vo ��astnit se jedn�n� o d��ve podan�m n�vrhu ve v�ci sp. zn. Pl.
�S 46/2000 jako vedlej�� ��astn�ci.
�stavn� soud se obr�til na ��astn�ky ��zen�, a to Poslaneckou sn�movnu
Parlamentu �esk� republiky a Sen�t Parlamentu �esk� republiky, a na
vedlej�� ��astn�ky ��zen� - Okresn� soud v Litom��ic�ch, Okresn� soud
v �esk�ch Bud�jovic�ch a Okresn� soud v Olomouci - s ��dost� o p�semn�
vyj�d�en� k n�vrhu, kdy� ��astn�kem ��zen� je t� ten, kdo z�kon nebo
jin� p�edpis, jeho� zru�en� je navrhov�no, vydal, a vedlej��m ��astn�kem
opr�vn�n� navrhovatel, jeho� n�vrh byl odm�tnut jako nep��pustn�,
nebo� �stavn� soud v t�e v�ci ji� jedn�.
Poslaneck� sn�movna Parlamentu �esk� republiky ve sv�m vyj�d�en� uvedla,
�e z�kon �. 119/1990 Sb.
byl schv�len pot�ebnou v�t�inou poslanc� Feder�ln�ho shrom�d�n� dne
23. dubna 1990, byl podeps�n p��slu�n�mi �stavn�mi �initeli a byl ��dn�
vyhl�en. Navrhovatel se domn�v�, �e podle z�kona �. 198/1993 Sb. ��dn�
lh�ta pro pod�n� n�vrhu nen� stanovena, kde�to rehabilita�n� z�kon lh�tu
v � 6
uv�d�. Z tohoto vyvozuje, �e ob�an ��daj�c� o p�ezkum podle rehabilita�n�ho
z�kona je znev�hodn�n oproti ob�anovi ��daj�c�mu p�ezkum podle
z�kona �. 198/1993 Sb.
Podle n�zoru Poslaneck� sn�movny toto tvrzen� nen� opodstatn�n� a nelze
se domn�vat, �e do�lo k poru�en� �l. 1 Listiny
. Nelze rovn� souhlasit s navrhovatelov�m tvrzen�m, �e � 6 z�kona �. 119/1990 Sb.
je v rozporu s �l. 36 odst. 1 Listiny
, proto�e rehabilita�n� z�kon ve snaze odstranit k�ivdy, kter� byly ob�an�m
na �seku trestn�ho soudnictv� zp�sobeny nez�konn�m odsouzen�m,
a poskytnout mor�ln� zadostiu�in�n� a p�im��enou hmotnou n�hradu za utrp�n�
�kody stanovil mo�nost dom�hat se sv�ho pr�va v�em t�m, kte��
spl�ovali z�konem stanoven� podm�nky, co� je pln� v souladu z�rove� i
s �l. 36 odst. 4 Listiny
. Nelze ani souhlasit s tvrzen�m poru�en�m pr�va na spravedliv� proces
podle �l. 6 odst. 1 �mluvy. Skute�nost, �e navrhovatel nevyu�il mo�nosti k pod�n� n�vrhu
podle rehabilita�n�ho z�kona s argumentac�, �e nem�l d�v�ru v �eskoslovensk�
soudy a nem�l pot�ebn� informace, nelze pova�ovat za dostate�n�
d�vod k tomu, aby bylo napaden� ustanoven� zru�eno. Bylo pouze na
svobodn� v�li navrhovatele, zda vyu�ije mo�nosti, kterou mu n� pr�vn�
��d schv�len�m rehabilita�n�ho z�kona d�val (tj. m�l pr�vo na to, aby
jeho z�le�itost byla spravedliv� a v p�im��en� lh�t� projedn�na nez�visl�m
a nestrann�m soudem z��zen�m z�konem), a rovn� bylo na n�m,
aby si pot�ebn� informace opat�il, nebo� stejn� podm�nky m�li v�ichni
ostatn� ob�an�, jich� se tento z�kon dot�kal.
Sen�t Parlamentu �esk� republiky ve sv�m vyj�d�en� uvedl, �e napaden�
ustanoven� bylo p�ijato Feder�ln�m shrom�d�n�m �esk� a Slovensk� Federativn�
Republiky dne 23. dubna 1990 s ��innost� od 1. �ervence 1990,
tedy je�t� v dob� p�ed ustaven�m Sen�tu. Z uveden�ho d�vodu Sen�t nem��e
vyj�d�en� v p�edm�tn� v�ci, kter� by vych�zelo z projedn�v�n� dot�en�ho
ustanoven�, poskytnout.
Okresn� soud v Litom��ic�ch ve sv�m vyj�d�en� uvedl, �e m� za to, �e ob�an�
jsou skute�n� z hlediska uplatn�n� lh�ty uveden� v z�kon� �. 119/1990 Sb.
a v z�kon� �. 198/1993 Sb.
, kde nen� stanovena ��dn� lh�ta, ve faktick� nerovnosti, kdy� jsou t�mito
z�kony napravov�ny stejn� �i podobn� chyby, omyly a k�ivdy. Podle
Okresn�ho soudu v Litom��ic�ch, s ohledem na zm�nu naz�r�n� na n�stup
a v�kon vojensk� slu�by po roce 1998 z hlediska jej�ho odm�tnut� z
n�bo�ensk�ho p�esv�d�en�, je nam�st� zaujmout n�zor k uveden� lh�t�
a vydat p��slu�n� n�lez, kter�m by mohlo doj�t k odstran�n� p�ek�ky
opo�d�n�ho pod�n� n�vrhu.
Okresn� soud v �esk�ch Bud�jovic�ch se k n�vrhu ve stanoven�m term�nu
nevyj�d�il.
Okresn� soud v Olomouci ve sv�ch vyj�d�en�ch navrhl, aby n�vrhu bylo vyhov�no.
�stavn�mu soudu bylo doru�eno navrhovatelovo vyj�d�en�, ve kter�m zauj�m�
stanovisko k p�edlo�en�m vyj�d�en�m ��astn�k� a vedlej��ch ��astn�k�
��zen�. Navrhovatel zd�raz�uje nerovnost v postaven� navrhovatel�,
kte�� pod�vaj� n�vrh podle � 4 z�kona �. 119/1990 Sb.
, ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�, oproti navrhovatel�m, kte�� n�vrh pod�vaj�
podle � 33 odst. 2
t�ho� z�kona, a na patn�cti p��kladech vadn�ch rehabilita�n�ch rozhodnut�,
kter� byla zru�ena, dovozuje, �e jeho ned�v�ra k �eskoslovensk�m
soud�m byla opr�vn�n�.
Po posouzen� n�vrhu na zru�en� � 6 z�kona �. 119/1990 Sb.
, jako� i stanovisek k tomuto n�vrhu dosp�l �stavn� soud p�es ve�ker�
v�hrady k dosavadn� �prav� k z�v�ru, �e n�vrh na zru�en� napaden�ho ustanoven�
nen� d�vodn�.
Napaden� ustanoven� � 6 z�kona �. 119/1990 Sb.
zn�:
(1) N�vrh lze podat nejpozd�ji do dvou let ode dne ��innosti tohoto z�kona. Bylo-li zah�jeno p�ezkumn� ��zen� jen na n�vrh prokur�tora a ten jej vzal zp�t, m��e odsouzen� podat n�vrh nejpozd�ji do jednoho roku ode dne, kdy byl o zp�tvzet� n�vrhu vyrozum�n.
(2) Zme�k�-li opr�vn�n� osoba z d�le�it�ch d�vod� lh�tu k pod�n� n�vrhu na zah�jen� ��zen�, m��e po��dat o navr�cen� lh�ty do jednoho m�s�ce od pominut� p�ek�ky, nejpozd�ji v�ak do t�� let ode dne ��innosti tohoto z�kona. Nebyl-li n�vrh na zah�jen� ��zen� dosud pod�n, je t�eba jej se ��dost� spojit.
(3) O navr�cen� lh�ty rozhodne soud, jemu� p��slu�� konat p�ezkumn� ��zen�.
Jak vypl�v� z � 1 odst. 1 z�kona �. 119/1990 Sb.
, ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�, ��elem z�kona je zru�it odsuzuj�c� soudn�
rozhodnut� za �iny, kter� v rozporu s principy demokratick� spole�nosti
respektuj�c� ob�ansk� politick� pr�va a svobody zaru�en� �stavou
a vyj�d�en� v mezin�rodn�ch dokumentech a mezin�rodn�ch pr�vn�ch norm�ch
z�kon ozna�oval za trestn�, umo�nit rychl� p�ezkoum�n� p��pad�
osob takto protipr�vn� odsouzen�ch v d�sledku poru�ov�n� z�konnosti
na �seku trestn�ho ��zen�, odstranit nep�im��en� tvrdosti v pou��v�n�
represe, zabezpe�it nepr�vem odsouzen�m osob�m spole�enskou rehabilitaci
a p�im��en� hmotn� od�kodn�n� a umo�nit ze zji�t�n�ch nez�konnost�
vyvodit d�sledky proti osob�m, kter� platn� z�kony v�dom� nebo hrub�
poru�ovaly.
�stavn� soud proto vych�zel z nutnosti respektovat v�li z�konod�rce, pokud
jde o napln�n� smyslu a ��elu z�kona �. 119/1990 Sb.
, ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�, kter�m je zm�rn�n� k�ivd p�chan�ch v obdob�
nesvobody.
Je v�c� suver�nn�ho rozhodnut� st�tu, zda p�istoup� k rehabilitac�m, a
pokud ano, v jak�m rozsahu budou k�ivdy od�in�ny. �eskoslovensk� st�t,
kter� se po listopadu 1989 rozhodl od�init majetkov� a jin� k�ivdy,
k nim� do�lo v p�edch�zej�c�m obdob� v d�sledku nedemokratick�ch postup�
p�edchoz�ho re�imu, rozhodl se vyj�t z principu alespo� ��ste�n�ho
zm�rn�n� vznikl�ch k�ivd, v�dom si toho, �e prov�st �plnou rehabilitaci
nebo �pln� od�kodn�n� t�ch, kte�� byli v minulosti po�kozeni,
nen� mo�n�. Ka�d� z rehabilita�n�ch z�kon� zavedl ur�itou proceduru uplatn�n�
n�rok�, v�etn� odli�n�ho ur�en� lh�t k jejich uplatn�n�. Z�kon �. 119/1990 Sb.
byl prvn�m z rehabilita�n�ch z�kon�, jeho� ��elem, jak vypl�v� ze shora
citovan�ho � 1 odst. 1
, bylo umo�nit rychl� p�ezkoum�n� p��pad� osob protipr�vn� odsouzen�ch.
Tendenci rehabilita�n�ho p�edpisu urychlit cestu ke zm�rn�n� n�sledk�
k�ivd odpov�d� na druh� stran� zjevn� tendence vymezit pro uplat�ov�n�
rehabilita�n�ch n�rok� ur�it� �asov� r�mec.
Navrhovatel ve sv�m n�vrhu nam�t� poru�en� n�e uveden�ch �l�nk� Listiny,
�mluvy a V�eobecn� deklarace lidsk�ch pr�v.
Listina z�kladn�ch pr�v a svobod
�l. 1
: Lid� jsou svobodn� a rovn� v d�stojnosti i v pr�vech. Z�kladn� pr�va
a svobody jsou nezadateln�, nezciziteln�, neproml�iteln� a nezru�iteln�.
�l. 15 odst. 1
: Svoboda my�len�, sv�dom� a n�bo�ensk�ho vyzn�n� je zaru�ena. Ka�d� m�
pr�vo zm�nit sv� n�bo�enstv� nebo v�ru anebo b�t bez n�bo�ensk�ho vyzn�n�.
�l. 15 odst. 3
: Nikdo nem��e b�t nucen vykon�vat vojenskou slu�bu, pokud je to v rozporu
s jeho sv�dom�m nebo s jeho n�bo�ensk�m vyzn�n�m. Podrobnosti stanov�
z�kon.
�l. 36 odst. 1
: Ka�d� se m��e dom�hat stanoven�m postupem sv�ho pr�va u nez�visl�ho
a nestrann�ho soudu a ve stanoven�ch p��padech u jin�ho org�nu.
�l. 40 odst. 5
: Nikdo nesm� b�t trestn� st�h�n za �in, pro kter� ji� byl pravomocn�
odsouzen nebo zpro�t�n ob�aloby. Tato z�sada nevylu�uje uplatn�n� mimo��dn�ch
opravn�ch prost�edk� v souladu se z�konem.
�mluva o ochran� lidsk�ch pr�v a z�kladn�ch svobod
�l. 6 odst. 1
: Ka�d� m� pr�vo na to, aby jeho z�le�itost byla spravedliv�, ve�ejn�
a v p�im��en� lh�t� projedn�na nez�visl�m a nestrann�m soudem, z��zen�m
z�konem, kter� rozhodne o jeho ob�ansk�ch pr�vech nebo z�vazc�ch nebo
o opr�vn�nosti jak�hokoli trestn�ho obvin�n� proti n�mu. Rozsudek
mus� b�t vyhl�en ve�ejn�, av�ak tisk a ve�ejnost mohou b�t vylou�eny
bu� po dobu cel�ho nebo ��sti procesu v z�jmu mravnosti, ve�ejn�ho
po��dku nebo n�rodn� bezpe�nosti v demokratick� spole�nosti, nebo kdy�
to vy�aduj� z�jmy nezletil�ch nebo ochrana soukrom�ho �ivota ��astn�k�
anebo, v rozsahu pova�ovan�m soudem za zcela nezbytn�, pokud by,
vzhledem ke zvl�tn�m okolnostem, ve�ejnost ��zen� mohla b�t na �jmu
z�jm�m spravedlnosti.
�l. 9 odst. 1
: Ka�d� m� pr�vo na svobodu my�len�, sv�dom� a n�bo�ensk�ho vyzn�n�; toto
pr�vo zahrnuje svobodu zm�nit sv� n�bo�ensk� vyzn�n� nebo p�esv�d�en�,
jako� i svobodu projevovat sv� n�bo�ensk� vyzn�n� nebo p�esv�d�en�
s�m nebo spole�n� s jin�mi, a� ve�ejn� nebo soukrom�, bohoslu�bou,
vyu�ov�n�m, prov�d�n�m n�bo�ensk�ch �kon� a zachov�v�n�m ob�ad�.
�l. 9 odst. 2
: Svoboda projevovat n�bo�ensk� vyzn�n� a p�esv�d�en� m��e podl�hat jen
omezen�m, kter� jsou stanovena z�kony a kter� jsou nezbytn� v demokratick�
spole�nosti v z�jmu ve�ejn� bezpe�nosti, ochrany ve�ejn�ho po��dku,
zdrav� nebo mor�lky nebo ochrany pr�v a svobod jin�ch.
Protokol �. 7 k �mluv� o ochran� lidsk�ch pr�v a z�kladn�ch svobod
�l. 4 odst. 1
: Nikdo nem��e b�t st�h�n nebo potrest�n v trestn�m ��zen� podl�haj�c�m
pravomoci t�ho� st�tu za trestn� �in, za kter� ji� byl osvobozen nebo
odsouzen kone�n�m rozsudkem podle z�kona a trestn�ho ��du tohoto st�tu.
V�eobecn� deklarace lidsk�ch pr�v
�l. 18
: Ka�d� m� pr�vo na svobodu my�len�, sv�dom� a n�bo�enstv�; toto pr�vo
zahrnuje v sob� i volnost zm�nit sv� n�bo�enstv� nebo v�ru, jako� i
svobodu projevovat sv� n�bo�enstv� nebo v�ru s�m nebo spole�n� s jin�mi,
a� ve�ejn� nebo bohoslu�bou a zachov�v�n�m ob�ad�.
�l. 29 odst. 2
: Ka�d� je p�i v�konu sv�ch pr�v a svobod podroben jen takov�m omezen�m,
kter� stanov� z�kon v�hradn� za t�m ��elem, aby bylo zaji�t�no uzn�v�n�
a zachov�v�n� pr�v a svobod ostatn�ch a vyhov�no spravedliv�m po�adavk�m
mor�lky, ve�ejn�ho po��dku a obecn�ho blaha v demokratick�
spole�nosti.
�stavn� soud nepova�uje napaden� ustanoven� za vymykaj�c� se jak �stavn�
garantovan�mu pr�vu na p��stup jednotlivce k soudu zakotven�mu v �l. 36 odst. 1 Listiny
, tak i pr�vu na spravedliv� proces podle �l. 6 odst. 1 �mluvy. Stanoven� �asov�ho limitu pro uplatn�n� n�vrhu nem��e b�t ani
v rozporu s nam�tan�m principem rovnosti ob�an� zakotven�m v �l. 1 Listiny
, nebo� t�m se nezv�hod�uje ��dn� soci�ln� skupina na �kor jin� ani se
nediskriminuje n�kter� soci�ln� skupina, n�br� se tak d�v� jen pr�chod
pot�eb�, aby pr�vo bylo uplatn�no ve stanoven� lh�t�. Rovn� navrhovatelovy
n�mitky ohledn� poru�en� ostatn�ch uv�d�n�ch pr�v nepova�uje
�stavn� soud za opodstatn�n�. Jak vypl�v� ze smyslu shora citovan�ch
ustanoven�, stanoven�m lh�ty k uplatn�n� pr�va nejsou tato pr�va nijak
dot�ena.
�stavn� soud konstatuje, �e jeho posl�n� spo��v� v kontrole �stavnosti.
V tomto r�mci tento soud m��e pouze ru�it ne�stavn� p�edpisy, p��padn�
jejich ��sti, nen� v�ak jeho �kolem reparovat n�sledky, kter� nastaly
t�m, �e navrhovatel neuplatnil sv� pr�vo ve stanoven� lh�t�. Ru�en�
lh�t poru�uje z�sady pr�vn�ho st�tu, nebo� v�znamn� zasahuje do principu
pr�vn�ch jistot, kter� je jednou ze z�kladn�ch n�le�itost� sou�asn�ch
demokratick�ch pr�vn�ch syst�m�. Lh�ta sama o sob� nem��e b�t
proti�stavn�. M��e se v�ak takto jevit s ohledem na konkr�tn� okolnosti.
Tvrzen�, �e navrhovatel nem�l d�v�ru k �eskoslovensk�m soud�m a
nem�l ani pot�ebn� informace, jej nezbavuje povinnosti ��dit se platn�mi
pr�vn�mi normami. Navrhovatelovo chov�n� je subjektivn�m prvkem,
na z�klad� kter�ho nelze napaden�mu ustanoven� p�i��tat ne�stavnost.
Z pohledu legislativn�-technick�ho je t�eba kone�n� zm�nit to, �e vyhov�n�
n�vrhu by znamenalo, bez pozitivn� �pravy, neexistenci jak�koli
�asov� hranice pro uplatn�n� rehabilita�n�ho n�vrhu.
Pokud jde o navrhovatelovu n�mitku spo��vaj�c� v poru�en� "ne bis in idem",
tj. z�sady, �e nikdo nem��e b�t st�h�n za �in, pro kter� ji� byl
pravomocn� odsouzen nebo zpro�t�n ob�aloby, nelze ne� uzav��t, �e ve
vztahu k n�vrhu na zru�en� � 6 z�kona �. 119/1990 Sb.
nelze tuto n�mitku akceptovat. St�ovatel ve sv�m n�vrhu v podstat� sm�uje
pr�va poru�en� rozsudky z roku 1957 a 1958 s pr�vy poru�en�mi
napaden�mi rozhodnut�mi.
V�echny tyto �vahy a skute�nosti vedly proto znovu �stavn� soud k z�v�ru,
�e existence pr�va, kter� je spojeno se lh�tou, neznamen�, �e pr�vo
bylo omezeno ne�stavn�m zp�sobem.
Z rozboru v�ci plyne, �e navrhovateli pr�vo dom�hat se sv�ho pr�va u nez�visl�ch
a nestrann�ch soud� bylo zaru�eno, navrhovatel v�ak tohoto
pr�va nevyu�il. Z�kon o soudn� rehabilitaci stanovil v � 6
lh�tu, v n� bylo mo�no n�vrh podat, a upravoval i mo�nost prominut�
zme�k�n� takov� lh�ty. Tuto z�kladn� skute�nost, �e toti� mohl b�t s�m
ve v�ci �inn� a dos�hnout zru�en� rozhodnut� v p�ezkumn�m ��zen�, st�ovatel
ponech�v� zcela stranou.
S ohledem na shora uveden� skute�nosti neshledal �stavn� soud po proveden�m
��zen� napaden� ustanoven� v rozporu s �stavn�m po��dkem �esk�
republiky, d�vody ke zru�en� � 6 z�kona �. 119/1990 Sb.
nejsou d�ny, a proto n�vrh zam�tl (� 70 odst. 2 z�kona �. 182/1993 Sb.
).
P�edseda �stavn�ho soudu:
JUDr. Kessler v. r.