Vyhláška Ministerstva zdravotnictví, kterou se stanoví způsob a rozsah hodnocení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod a další podrobnosti jejich využívání, požadavky na životní prostředí a vybavení přírodních léčebných lázní a náležitosti odborného posudku o využitelnosti přírodních léčivých zdrojů a klimatických podmínek k léčebným účelům, přírodní minerální vody k výrobě přírodních minerálních vod a o stavu životního prostředí přírodních léčebných lázní (vyhláška o zdrojích a lázních)
Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 46 odst. 1 písm. a) až h) zákona č. 164/2001 Sb. , o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), (dále jen "zákon"):
ČÁST PRVNÍ PŘÍRODNÍ LÉČIVÉ ZDROJE A ZDROJE PŘÍRODNÍCH MINERÁLNÍCH VOD
Způsob a rozsah hodnocení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod [§ 46 odst. 1 písm. a) zákona]
Způsob a rozsah hodnocení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod (dále jen "zdroj") vychází z určení druhu a typu minerální vody, peloidu nebo plynu ve zdroji, a to na základě posouzení zdroje z hlediska jeho fyzikálních vlastností, chemického složení a plnění mikrobiologických požadavků. Účelem hodnocení zdroje je zjištění a ověřování kvality a stability zdroje pro potřeby jeho osvědčení (§ 5 zákona ), vydání povolení k využívání zdroje (§ 12 zákona ) a využívání zdroje (§ 16 zákona ).
(1) Rozsah hodnocení zdroje z hlediska jeho fyzikálních vlastností a chemického složení je uveden v příloze č. 1 . Posouzení zdroje se provádí prostřednictvím komplexní analýzy nebo kontrolní analýzy.
(2) Komplexní analýzu provádí Referenční laboratoř přírodních léčivých zdrojů, a to pro potřeby vydání osvědčení o zdroji [§ 6 odst. 2 písm. c) zákona ] a využívání zdroje. Komplexní analýza pro potřeby využívání zdroje se provádí každých 5 let, pokud není v povolení k využívání zdroje [§ 12 odst. 4 písm. h) zákona ] stanoveno jinak. Obsah komplexní analýzy zdroje je uveden v příloze č. 2 .
(3) Kontrolní analýzu pro potřeby ověřování kvality a stability zdroje může provádět Referenční laboratoř přírodních léčivých zdrojů nebo jiná akreditovaná laboratoř nebo uživatel zdroje. Kontrolní analýzy se provádějí v četnosti stanovené v povolení k využívání zdroje [§ 12 odst. 4 písm. h) zákona ] a vždy po technickém nebo jiném zásahu do jímání zdroje před jeho opětovným využíváním, a to v rozsahu uvedeném v příloze č. 2 , pokud není v povolení k využívání zdroje v závislosti na charakteru zdroje, typu zásahu do jeho jímání, na základě ověřených změn přírodních faktorů, popřípadě v zájmu ověření nebo vyloučení jiných vlivů stanoveno jinak.
(4) Hodnocení výtěžku z přírodního léčivého zdroje za účelem ověření kvality před jeho použitím k léčebným účelům (balneaci) provádí zaměstnanec pověřený uživatelem zdroje, a to
a) u přírodního léčivého zdroje minerální vody v rozsahu stanoveném v povolení k využívání zdroje,
b) u přírodního léčivého zdroje peloidu sledováním konzistence a homogenity teplotního pole peloidu připraveného k aplikaci a měsíční spotřeby peloidu v m3.
O výsledcích hodnocení výtěžku za účelem ověření kvality před jeho použitím k léčebným účelům (balneaci) vede zaměstnanec pověřený uživatelem zdroje dokumentaci.
(5) Podmínky pro odběr vzorků pro komplexní analýzu a kontrolní analýzy se nesmí podstatně lišit od podmínek odběru předešlé komplexní analýzy nebo kontrolní analýzy, popřípadě musí odpovídat nově schváleným podmínkám využívání zdroje.
(1) Minerální voda a plyn u vývěru a peloid získaný z ložiska musí být zdravotně nezávadné. Nesmí vykazovat mikrobiální známky fekálního nebo jiného druhu znečištění z vnějšího prostředí a nesmí obsahovat mikroorganismy, jež by mohly představovat zdravotní rizika pro člověka.
(2) Mikrobiologické požadavky na zdroje minerálních vod a peloidů z hlediska mikrobiologických ukazatelů jsou uvedeny v příloze č. 3 . Mikrobiologické požadavky na zdroj přírodního léčivého plynu určeného k zevní balneaci se nestanovují, požadavky na plyn z přírodního léčivého zdroje určený k plynovým injekcím musí odpovídat požadavkům na mikrobiologickou čistotu léčiv stanovenou zvláštním právním předpisem.1)
§ 4 Náležitosti odborného posudku o využitelnosti přírodního léčivého zdroje k léčebným účelům a přírodní minerální vody k výrobě balených přírodních minerálních vod [§ 46 odst. 1 písm. d) a e) zákona]
(1) Odborný posudek o využitelnosti přírodního léčivého zdroje k léčebným účelům [§ 6 odst. 2 písm. d) zákona ] obsahuje:
a) geologické a hydrogeologické posouzení zdroje a
1. technickou dokumentaci zdroje, zhodnocení jeho vydatnosti a stability v rozsahu přirozených výkyvů v podmínkách poloprovozní hydrodynamické zkoušky, posouzení rizik možné kontaminace, popřípadě návrh rozsahu sledování potenciálních zdravotně rizikových ukazatelů vzhledem k zranitelnosti konkrétní zřídelní struktury, návrh způsobu a míry využívání zdroje, a to i ve vztahu k případným okolním zdrojům, zhodnocení výsledků komplexní analýzy minerální vody provedené podle § 2 před ukončením poloprovozní hydrodynamické zkoušky, návrh režimního sledování zdroje a návrh bezpečnostních opatření při případných erupcích, jde-li o zdroj minerální vody nebo plynu,
2. kvalitativní charakteristiku ložiska na základě komplexní analýzy v členění k využití ke koupelím, zábalům, popřípadě jiným aplikacím, výpočet zásob, podmínky těžby, dopravy a skladování a následné rekultivace ložiska, jakož i posouzení rizik možné kontaminace, jde-li o zdroj peloidu;
b) určení základních, charakteristických a balneologicky významných složek, přehled klinických zkoušek výtěžku zdroje a jejich hodnocení, případně posouzení míry shody zdroje s jiným již využívaným přírodním léčivým zdrojem, zhodnocení možných způsobů léčebného využití zdroje včetně potřebných úprav;
c) posouzení vhodnosti plnění do spotřebitelských obalů;
d) celkové zhodnocení, při konstatování vhodnosti pro léčebné využití stanovení indikací, kontraindikací a způsobu a podmínek aplikace.
(2) Odborný posudek o využitelnosti přírodní minerální vody jako potraviny a k výrobě balených minerálních vod [§ 6 odst. 2 písm. d) zákona ] obsahuje:
a) geologické a hydrogeologické posouzení zdroje, technickou dokumentaci zdroje, zhodnocení jeho vydatnosti a stability v rozsahu přirozených výkyvů v podmínkách poloprovozní hydrodynamické zkoušky, návrh způsobu a míry využívání, a to i ve vztahu k případným okolním zdrojům, posouzení rizik možné kontaminace, popřípadě návrh rozsahu sledování potenciálních zdravotně rizikových ukazatelů vzhledem k zranitelnosti konkrétní zřídelní struktury, zhodnocení výsledků komplexní analýzy minerální vody provedené podle § 5 před ukončením poloprovozní hydrodynamické zkoušky, návrh režimního sledování zdroje a návrh bezpečnostních opatření při případných erupcích,
b) posouzení nutnosti a způsobu úpravy minerální vody,
c) zhodnocení fyziologického významu minerální vody z hlediska dopadu na lidské zdraví a významu pro výživu,
d) celkové zhodnocení zdroje včetně zhodnocení vhodnosti minerální vody k plnění do spotřebitelských obalů v přírodním stavu, po úpravě, popřípadě i po ochucení.
(3) Odborné posudky podle odstavců 1 a 2 dále obsahují informace o vzdělání včetně postgraduálního školení a odborné praxi zpracovatelů a jejich pracovním vztahu k navrhovateli vydání osvědčení o zdroji.
§ 5 Povolené úpravy výtěžků přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod [§ 46 odst. 1 písm. b) zákona]
(1) Výtěžek z přírodního léčivého zdroje, kterým je minerální voda využívaná k léčebným účelům, lze upravovat pouze způsobem vymezeným v povolení k využívání zdroje [§ 12 odst. 4 písm. f) zákona ] tak, aby byly zachovány nebo zvýšeny její léčivé vlastnosti.
(2) Výtěžek ze zdroje přírodní minerální vody lze upravovat způsobem vymezeným v povolení k využívání zdroje [§ 12 odst. 4 písm. f) zákona ], a to pouze
a) odstraněním nestabilních látek, například sloučenin železa a síry, filtrací nebo dekantací, s případným předchozím okysličením,
b) odstraněním sloučenin arzenu, manganu, železa nebo síry, pomocí vzduchu obohaceného ozonem, filtrací nebo dekantací,
c) odstraněním jiných nežádoucích složek, například sloučenin berylia, niklu,
d) sycením nebo dosycováním oxidem uhličitým jímaným ze zdroje, případně oxidem uhličitým z jiného než přírodního zdroje v kvalitě stanovené zvláštním právním předpisem;2) oxid uhličitý může být z minerální vody též odstraňován, a to za použití výlučně fyzikálních metod.
(3) Použitím úprav uvedených v odstavci 2 se nesmí změnit skladba základních složek výtěžku ze zdroje přírodní minerální vody, které mu propůjčují jeho vlastnosti, a nesmějí vznikat škodlivé látky. Výtěžek nelze desinfikovat ani do něho nelze přidávat bakteriostatické látky. Do výtěžku dále nelze přidávat, s výjimkou oxidu uhličitého podle odstavce 2 písm. d) , jiné příměsi. Toto ustanovení nevylučuje ochucování minerální vody při výrobě nealkoholických nápojů.
(4) Výtěžek z přírodního léčivého zdroje, kterým je plyn, lze upravovat pouze způsobem vymezeným v povolení k využívání zdroje [§ 12 odst. 4 písm. f) zákona ], a to tak, aby byl zbaven vlhkosti, popřípadě stop olejových částic použitím vhodných sorbentů a filtrů.
(5) Výtěžek z přírodního léčivého zdroje, kterým je peloid, lze upravovat pouze způsobem vymezeným v povolení k využívání zdroje [§ 12 odst. 4 písm. f) zákona ], který spočívá zejména v
a) odstranění součástí nepoužitelných pro přípravu směsi,
b) drcení, mletí, ředění vodou na potřebnou konzistenci podle způsobu použití k balneaci,
c) ohřevu na předepsanou teplotu, popřípadě pasterizaci při přípravě peloidních tamponů.
(6) K přípravě peloidních směsí je možné spolu s peloidem poprvé použitým k balneaci použít regenerovaný peloid, a to nejdříve po 5 letech od jeho uložení k regeneraci. Regenerovaný peloid lze do směsi použít po provedení komplexní analýzy včetně ověření mikrobiologických požadavků. Podíl regenerovaného peloidu ve směsi nesmí přesáhnout jednu polovinu celkového objemu peloidu použitého k přípravě peloidní směsi.
Získávání, přeprava a skladování (akumulace) minerální vody, plynu a peloidu z přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodní minerální vody [§ 46 odst. 1 písm. c) zákona]
(1) Výtěžek z přírodního léčivého zdroje, kterým je
a) minerální voda; lze přepravovat a skladovat (akumulovat) pouze způsobem, který omezí změny ve složení a ztráty nestabilních léčivých složek na co možná nejmenší míru a zabrání jeho kontaminaci škodlivými nebo nežádoucími látkami,
b) plyn, lze dopravovat potrubím nebo v tlakových nádobách a skladovat (akumulovat) v tlakových nádobách.
(2) Výtěžek ze zdroje přírodní minerální vody lze přepravovat do místa jeho plnění do spotřebitelských obalů pouze potrubím.
(3) Získávání výtěžku z přírodního léčivého zdroje peloidu, které zahrnuje otvírku, těžbu, způsob a postup při rekultivaci ložiska, způsob nakládání s použitým peloidem, vyčlenění míst pro uložení skrývky nevyužitelné pro balneaci, popřípadě i míst pro ukládání peloidních směsí po použití k balneaci, musí probíhat pouze způsobem stanoveným v povolení k využívání zdroje [§ 12 odst. 4 písm. d) zákona ] na základě návrhu uvedeného v žádosti o vydání povolení k využívání zdroje [§ 10 odst. 1 písm. e) , odst. 2 písm. a) bod 8 a písm. f) zákona ] tak, aby bylo co nejvíce šetřeno ložisko a jeho okolí. Těžba, přeprava i skladování musí probíhat způsobem, který zamezí změnám ve složení a fyzikálních vlastnostech peloidu a vyloučí možnost jeho kontaminace. Při nakládání s použitým peloidem se upřednostňuje jeho vracení do vytěženého ložiska.
§ 7 Údaje vyznačované na obalu výtěžku z přírodního léčivého zdroje [§ 46 odst. 1 písm. f) zákona]
Na obalu výtěžku z přírodního léčivého zdroje, kterým je minerální voda, popřípadě na příbalovém letáku výtěžku, kterým je peloid, [§ 16 odst. 1 písm. k) zákona ] se vyznačí tyto údaje:
b) označení minerální vody (například název minerální vody),
c) údaj o objemu nebo hmotnosti,
e) minimální doba trvanlivosti,
f) doporučený způsob skladování,
g) označení zdroje včetně jeho místopisného určení,
h) klasifikace přírodního léčivého zdroje,
i) datum poslední provedené komplexní analýzy a označení laboratoře, která analýzu provedla, provedená úprava (například odželezňování) a charakteristické složení výtěžku; byla-li provedena úprava, uvádí se charakteristické složení výtěžku po této úpravě,
j) doporučená doba použití, popřípadě upozornění ve vztahu k použití výtěžku.
ČÁST DRUHÁ PŘÍRODNÍ LÉČEBNÉ LÁZNĚ
Požadavky na životní prostředí a vybavení přírodních léčebných lázní [§ 46 odst. 1 písm. g) zákona]
(1) Specifický charakter lázeňského prostředí jako významného činitele lázeňské léčby se vytváří a uchovává na území, v němž přírodní léčebné lázně byly, popřípadě mají být stanoveny (§ 25 zákona ),
a) respektováním bioklimatické bonity území,
b) vymezením optimální velikostí přírodních léčebných lázní v závislosti na charakteru terénu a kapacitě přírodního léčivého zdroje,
c) zvyšováním hodnoty zeleně výběrem vhodných porostů v souladu s krajinnými podmínkami a léčebnými požadavky, a
d) harmonickým sepětím architektonických a urbanistických řešení s okolní krajinou.
(2) Zdravotnická a jiná zařízení sloužící k poskytování lázeňské péče musí být v rozumně možné míře oddělena od ostatních částí obce, vymístěny zdroje znečišťující ovzduší a vyvolávající hluk. Plošná výměra zeleně ve vnitřním území lázeňského místa musí být nejméně 4 ha na 100 lůžek určených pro pacienty a návštěvníky přírodních léčebných lázní, s navazujícími dalšími minimálně 4 ha zeleně na 100 lůžek za hranicí tohoto území. Zeleň na území přírodních léčebných lázní i v okolní krajině musí být druhově rozmanitá s vyloučením výsadby druhů častěji vyvolávajících alergické reakce.
(3) Území využívané v souvislosti s lázeňskou léčbou do vzdálenosti 4 až 8 km okolo přírodních léčebných lázní (lázeňská krajina) musí poskytovat podmínky pro terénní léčbu, případně jinou řízenou fyzickou zátěž a umožňovat volbu klimatických protikladů, kterými jsou střídání závětrných úseků s cestami v otevřené krajině a stinných míst s polohami na slunci, střídání krajinných partií (například louky, skupiny stromů).
(4) Lázeňská zástavba musí být řešena bezbariérově3) a tak, aby při přechodu pacientů z vnitřního do venkovního prostředí nedocházelo k nadměrné termoregulační zátěži. Součástí zástavby jsou i prvky poskytující ochranu před deštěm a větrem a umožňující pohyb venku i za nepříznivého počasí (kolonády, podloubí).
(5) Průjezdní úseky silnic musí být vedeny převážně mimo vnitřní území lázeňského místa.
(6) Povolené hladiny hluku v přírodních léčebných lázních stanoví zvláštní právní předpisy.4)
(7) Je nevhodné umísťovat zdravotnická zařízení poskytující lázeňskou péči v blízkostí zařízení (například hřbitovy, krematoria, věznice), která by mohla negativním způsobem působit na psychiku osob, kterým se poskytuje lázeňská péče.5)
Kvalita ovzduší v přírodních léčebných lázních je stanovena limity:
a) střední hodnota prašného aerosolu nepřekračuje 150 mg/m3 za 24 hod. a 500 mikrog/m3 za 30 min. v případě, že jde o aerosol, étery neobsahuje více než 20 % volného Si02,
b) střední hodnota oxidu siřičitého nepřekračuje 50 mg/m3 za 24 hod. a 200 mg/m3 za 30 min.,
c) střední hodnota oxidů dusíku NOS nepřekračuje 100 mg/m3 za 24 hod., 200 mg/m za 30 min. a 50 mg/m3 za rok,
d) v dlouhodobém průměru není v měsících říjen až březen v místě více než 50 dní s mlhou, v drbnu až září více než 15 dní s mlhou,
e) průměrná délka slunečního svitu je nejméně 1500 hodin v roce, při orografickém zaclonění horizontu není menší než 1300 hodin v roce.
(1) Přírodní léčebné lázně využívající klimatické podmínky příznivé k léčení (dále jen "klimatické lázně") musí vykazovat tyto klimatické faktory:
a) dráždivé faktory (horská poloha se sníženým barometrickým tlakem; bohaté oslunění místa, intenzivní sluneční záření, intenzívní provětrávání se značně velkou a silně kolísající zchlazovací veličinou), nebo
b) šetřící faktory (přítomnost dostatečného počtu stinných míst, ochrana před silnými větry, avšak bez stagnace vzduchu, přiměřená zchlazovací veličina, relativní stabilita počasí, vzduch chudý na prašné příměsi a alergeny), nebo
c) kombinace dráždivých a šetřících faktorů, řídký výskyt mlh, rozdělení srážek umožňující dostatečně dlouhý pobyt ve volné přírodě.
(2) Ovzduší klimatických lázní nesmí být znečišťováno ani dočasně výfukovými plyny, průmyslovými exhalacemi a kouřem z místních topenišť.
(3) Při posuzování vhodnosti klimatických podmínek k léčení je třeba dále přihlížet k Typu onemocnění, která mají být v přírodních léčebných lázních léčena, ke geografickému prostředí a ročnímu období, v němž bude klimatický faktor působit.
Součástí přírodních léčebných lázní jsou s ohledem na jejich charakter vedle zdravotnických zařízení poskytujících lázeňskou péči5) zejména:
a) zařízení sloužící k léčebnému využití přírodních léčivých zdrojů nezačleněná do zdravotnického zařízení lázeňské péče (pitné pavilony, kolonády),
b) zařízení umožňující využití lázeňského prostředí a okolní krajiny pro terénní a klimatickou léčbu (parky a lesopárky se značenými cestami pro terénní kúry, venkovní lehárny s polohami na slunci a ve stínu);
c) zařízení sloužící ubytování a stravování (včetně dietního) osob využívajících lázeňskou péči a dalších návštěvníků přírodních léčebných lázní, která nejsou zdravotnickými zařízeními nebo jejich součástí (například lázeňské hotely a penziony),
d) zařízení pro využívání volného času (například klubovny, čítárny, společenské sály, sportoviště),
e) zařízení veřejné dopravy bez negativního vlivu na životní prostředí (například trolejbusy, elektromobily),
f) parkovací domy a záchytná parkoviště navazující na stanice veřejné hromadné dopravy na okraji vnitřního území lázeňského místa,
g) zařízení sloužící k sledování klimatických podmínek ve vnitřním území lázeňského místa.
V přírodních léčebných lázních, které byly stanoveny podle dříve platných právních předpisů a které nesplňují požadavky stanovené v § 8 až 11 , se při vytváření životního prostředí a při zajišťování jejich vybavení postupuje tak, aby tyto požadavky byly respektovány v co nevětší míře. Pokud neplnění požadavků podle § 8 až 11 naruší účel, pro který byly přírodní léčebné lázně stanoveny, postupuje se pode § 25 odst. 4 zákona .
§ 13 Náležitosti odborného posudku o stavu životního prostředí přírodních léčebných lázní [§ 46 odst. 1 písm. h) zákona
(1) Odborný posudek o stavu životního prostředí přírodních léčebných lázní obsahuje vždy tyto náležitosti:
a) důvod pro umístění přírodních léčebných lázní v lokalitě a pro vznik lázeňského místa;
b) popis celkového krajinného prostředí včetně posouzení
1. horizontálního a vertikálního členění krajiny,
2. porostů v místě navrhovaného vzniku přírodních léčebných lázní a v jeho okolí,
4. celkového přírodního rámce okolní krajiny;
c) řešení zásobování místa pitnou vodou, zneškodňování odpadních vod, odstraňování a likvidace pevných a kapalných odpadních látek;
d) řešení dopravního napojení veřejnou hromadnou dopravou navrhovaných přírodních léčebných lázní, návrh opatření omezujících ohrožení návštěvníků lázní dopravou;
e) bioklimatické podmínky navrhovaných přírodních léčebných lázní doložené údaji o
1. nadmořské výšce území a převládajících směrech větru,
2. teplotě vzduchu (roční průměr a nejvyšší průměrné denní amplitudy v měsících),
3. četnosti srážek (průměrná relativní vlhkost vzduchu, minimální a maximální s uvedením měsíců, průměrný úhrn srážek v měsících duben až září a říjen až březen),
4. slunečním svitu (průměrný počet hodin slunečního svitu v roce, počet slunečních dnů v měsících),
5. čistotě ovzduší (v rozsahu § 9 ),
6. závětrných a návětrných plochách a slunečných a stinných místech a plochách;
f) působení prostředí navrhovaných přírodních léčebných lázní na psychiku návštěvníků z hlediska 1. odloučení krajiny od městského ruchu,
2. akustického pozadí a hluku včetně přeletu letadel a možností eliminace zdrojů hluku,
4. možností odstranění esteticky rušivých elementů v krajině,
5. možnosti zakládání nových zelených ploch, lesíků, sadů, parků, vyhlídkových míst,
6. jiných vlivů (§ 8 odst. 7 );
g) popis dalších faktorů v místě a okolí navrhovaných přírodních léčebných lázní, zejména:
2. možnost zřizování cest pro terénní léčbu s různou délkou a stoupáním,
3. možnost zlepšení daného bioklimatu plánovitou výsadbou a udržováním zeleně, odstraňoyáním zdrojů znečištění prachem a exhalacemi;
h) komplexní hodnocení kvality území přírodních léčebných lázní a lokality, v níž jsou nebo v níž mají být stanoveny z hlediska bioklimatologie a ekologie ve vztahu k potřebám lázeňské léčby pro dané léčebné indikace;
i) soulad územně plánovací dokumentace s potřebami lázeňské léčby včetně případného návrhu na omezení zástavby okolí přírodních léčebných lázní kapacitními stavbami živočišné výroby (především pro chov vepřů), popřípadě jiné výroby.
(2) Součástí odborného posudku je i informace o vzdělání včetně postgraduálního a jiných školení a o odborné praxi zpracovatele a dále o jeho pracovněprávním nebo jiném vztahu k předkladateli návrhu na stanovení přírodních léčebných lázní (§ 25 odst. 3 zákona ).
§ 14 Náležitosti odborného posudku o využitelnosti klimatických podmínek k léčebným účelům [§ 46 odst. 1 písm. d) zákona]
(1) Odboru posudek o využitelnosti klimatických podmínek k léčebným účelům obsahuje tyto náležitosti:
a) zhodnocení vlastností klimatu ve vztahu k navrhovaným indikacím k léčbě, mj. specifikace, které složky bioklimatu včetně aerosolů jsou podstatné pro aplikovanou klimatickou léčbu,
b) podrobnou dokumentaci o působení klimatických faktorů nejméně v pětiletém uzavřeném časovém období,
c) popis klimatické léčby a výčet zařízení, která umožňují její provádění.
(2) Součástí odborného posudku Je i informace o vzdělání včetně postgraduálního školení a odborné praxi zpracovatele a o jeho pracovním vztahu k předkladateli návrhu na stanovení přírodních léčebných lázní.
Zrušuje se vyhláška č. 26/1972 Sb., o ochraně a rozvoji přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002.
Ministr: prof. MUDr. Fišer, CSc. v. r.
1) V hláška č. 1/1998 Sb., kterou se stanoví požadavky na jakost, postup při přípravě, zkoušení, uchovávání a dávkování léčiv (Český lékopis 1997), ve znění pozdějších předpisů.
2) § 4 odst. 3 vyhlášky č. 292/1997 Sb., o požadavcích na zdravotní nezávadnost balených vod a o způsobu jejich úpravy.
3) Vyhláška č. 174/1994 Sb., kterou se stanoví obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace.
4) Například nařízení vlády č. 502/2000 Sb. , o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.
5) Zákon č. 20/1966 Sb. , o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.
Příloha č. 1 Kritéria pro hodnocení zdrojů minerálních vod; plynů a peloidů
A. Přírodní minerální vody se hodnotí:
a) podle celkové mineralizace jako minerální vody:
1. velmi slabě mineralizované s obsahem rozpuštěných pevných látek do 50 mg/l,
2. slabě mineralizované s obsahem rozpuštěných pevných látek 50 až 500 mg/1,
3. středně mineralizované s obsahem rozpuštěných pevných látek 500 mg/1 až 1500 mg/1,
4. silně mineralizované s obsahem rozpuštěných pevných látek 1500 mg/1 až 5 g/1,
5. velmi silně mineralizované s obsahem rozpuštěných pevných látek vyšším než 5 g/l;
b) podle obsahu rozpuštěných plynů a obsahu významných složek jako vody:
1. uhličité nad 1 g oxidu uhličitého/1 vody,
2. sirné nad 2 mg titrovatelné síry (sulfan disociovaný v různém stupni a thiosírany) /1 vody,
3. jodové nad 5 mg jodidů/1 vody,
4. ostatní, např. se zvýšeným obsahem kyseliny křemičité (nad 70 mg/1 vody), fluoridů (nad 2 mg/1 vody);
c) podle aktuální reakce vyjádřené hodnotou pH se vody rozdělují jen tehdy, jde-li o vody:
1. silně kyselé - s hodnotou pH pod 3,5,
2. silně alkalické - s hodnotou pH nad 8,5;
d) podle radioaktivity jako vody radonové s radioaktivitou nad 1,5 kBq/1 vody způsobenou radonem 222Rn;
e) podle přirozené teploty u vývěru jako vody: 1. studené s teplotou do 20 °C,
2. termální, a to
- do 35 °C vody vlažné,
- do 42 °C vody teplé,
- nad 42 °C vody horké;
1. hypotonické s osmotickým tlakem menším než 710 kPa (280 mOsm),
2. isotonické s osmotickým tlakem 710 - 760 kPa (280 - 300 mOsm),
3. hypertonické s osmotickým tlakem nad 760 kPa (300 mOsm);
g) podle hlavních složek (tj. složek, které jsou v součtu součinů látkové koncentrace a nábojového čísla všech aniontů zastoupeny nejméně 20 %, rovněž tak pro kationty). Typ vody se charakterizuje v pořadí od nejvíce zastoupenych složek, a to nejprve pro anionty, potom pro kationty;
h) podle využitelnosti jako léčivé, pokud jich lze na základě odborného posudku využít k léčbě;
i) podle vlastností jako stabilní, pokud jejich teplota, celková mineralizace a obsah volného COZ kolísá pouze v rámci přirozených výkyvů (zpravidla ne více než ± 20 %) a typ vody stanovený podle písmene g) se nemění. U vod, jejichž léčivost se opírá o určitou složku chemizmu (např. J, obsah titrovatelné síry) nebo o radioaktivitu, nadřazuje se hodnocení stability této složce s kolísáním ne více než ± 30 %. Minimální hodnoty nesmí klesat pod kriterijní hodnoty.
B. Peloidy se dělí podle povahy původní matrice a přírodních podmínek v místě vzorku na:
a) humolity, vznikající převážně rozkladem rostlinného materiálu. Humolity jsou
1. rašeliny (vznikají rozkladem rostlinné hmoty v prostředí prosté, popř. slabě mineralizované vody),
2. slatiny (vznikají v prostředí minerální vody, obsah organických látek v sušině je větší než 50 %),
3. slatinné zeminy (slatiny s významným podílem anorganického materiálu, s obsahem organických látek v sušině menším než 50 % );
b) bahna, vznikající převážně sedimentací materiálu anorganického původu.
C. Přírodním zdrojem plynu se rozumí plyn vyvěrající z podloží buď v doprovodu přírodní minerální vody nebo samostatně, popřípadě separovaný z uhličité minerální vody. Přírodním oxidem uhličitým je plyn, který obsahuje nejméně 90 % oxidu uhličitého, pro aplikaci plynových injekcí nejméně 96 % oxidu uhličitého.
I. Obsah komplexních analýz zdrojů
A. Obsah komplexní analýzy přírodního léčivého zdroje minerální vody a zdroje přírodní minerální vody:
a) místo a název zdroje minerální vody,
b) datum a místo odběru vzorků, datum provedení poslední komplexní analýzy,
c) název a sídlo laboratoře a jména pracovníků, kteří vzorky odebírali a analyzovali,
d) stručný popis zdroje a podmínky odběru vzorků, teplotu vody u vývěru, teplotu a atmosférický tlak vzduchu a vydatnost zdroje,
e) popis vody a její změny během skladování, její senzorické vlastnosti,
f) fyzikální a fyzikálně-chemické parametry (pH; oxidačně-redukční potenciál, elektrolytická vodívost při 20 °C, absorbance při 254 a 436nm, hustota a osmotický tlak. Hodnota pH a oxidačně-redukčního potenciálu se měří při odběru),
g) obsah anorganických složek (kationty, anionty, nedisociované složky a odparek ři 180 °C), a to hmotnostních koncentrací v mg/l látkových koncentrací v mmol/l, součin látkových koncentrací a nábojového čísla uvedených složek a jejich procentuální zastoupení,
h) obsah vybraných organických složek (těkavé halogenované deriváty uhlovodíků, polychlorované bifenyly, polycyklické aromatické uhlovodíky, pesticidy, anionaktivní tenzidy a nepolární extrahovatelné látky),
i) obsah radioaktivních složek (U, celé. obj. aktivita alfa a beta, 2z6Ra, popř. ZzzRn),
j) obsah kyselých (COZ a HZS) a nekyselých plynů (H2, NZ, O2, He, Ar a plynných uhlovodíků),
k) klasifikace vody dle hlavních složek,
l) balneotechnické a celkové zhodnocení.
B. Obsah komplexní analýzy přírodního léčivého zdroje peloidu:
a) místo, popis a název lokality zdroje peloidu;
b) datum a místo, hloubka a typ odběru vzorků (vrtaná sonda, kopaná sonda), datum provedení poslední komplexní analýzy;
c) klimatické podmínky odběru vzorků;
d) název a sídlo laboratoře a jména pracovníků, kteří vzorky odebířali a analyzovali;
e) všeobecné vlastnosti peloidu (barva, pach, konzistence, reakce s 5% HCI, přítomnost příměsí, všeobecné údaje o složení-ztráta vody sušěním při 105 °C, % sušiny, % popelovin a ztráta žíháním sušiny, reakce pH původního vzorku, stupeň rozložení);
f) chemická analýza, jejíž součástí je stanovení:
1. podílu popelovin rozpustných a nerozpustných v 10% HCl v přepočtu na původní vzorek, sušinu a popelovinu,
2. stanovení skupinového složení organických složek (extrahovatelné bitumeny, rozpustné sacharidy, celulózy ao hemicelulózy, huminové kyseliny, fulvokyseliny, lignin, huminy, popřípadě jiné doprovodné látky humusu) v původním vzorku a v přepočtu na sušinu a organickou hmotu;
g) obsah síry v původním vzorku a v přepočtu na sušinu; .
h) chemická analýza 2% vodního výluhu sušiny (hlavní a vedlejší složky, odparek při 105 °C) v mg, urval a mmol v přepočtu na 100 g sušiny, pH, vodivost při 20 °C a barvu výluhu (mg/1 Pt);
i) objem sedimentu v přepočtu na g původního vzorku a sušiny;
j) vodní kapacita v přepočtu via g původního vzorku a sušiny;
k) obsah vody v původním vzorku a ve vzorku při 100% a 80% nasycení vodou;
C. Obsah komplexní analýzy přírodního léčivého zdroje plynu:
a) místo a název zdroje plynu,
b) datum a místo odběru vzorků, datum provedení poslední komplexní analýzy,
c) název a sídlo laboratoře a jména pracovníků, kteří vzorky odebírali a analyzovali,
d) stručný popis zdroje a podmínky odběru vzorků, teplotu plynu u vyvěru, teplotu a atmosférický tlak vzduchu a vydatnost zdroje,
e) obsah oxidu uhličitého, sulfánu a nekyselých plynů (H2, NZ, 02, He, Ar a plynných uhlovodíků),
Součástí komplexní analýzy přírodního léčivého zdroje a zdroje přírodní minerální vody je i výsledek mikrobiologického šetření podle přílohy č. 3. Podle aktuálních podmínek se rozsah komplexní analýzy doplňuje o stanovení cizorodých látek (těžké kovy, pesticidy, látky ropného původu a další). ,
II. Obsah kontrolních analýz zdrojů
A. Obsah kontrolní analýzy přírodního léčivého zdroje minerální vody a zdroje přírodní minerální vody:
a) místo a název zdroje minerální vody,
b) datum a místo odběru vzorků,
c) název a sídlo laboratoře a jména pracovníků, kteří vzorky odebírali a analyzovali,
d) stručný popis zdroje a podmínky odběru (teplota vody, vzduchu, vydatnost zdroje),
e) fyzikální a fyzikálně-chemické parametry (pH, elektrická vodivost),
f) obsah vybraných anorganických složek (kationty Na+, Mgz+, Ca2+, Fe2+, anionty Cl", S04z-, HC03", NOŽ , N03", u vod klasifikovaných jako jodové J") v mg/1 a v mmol/1,
g) obsah plynů COz a HZS v mg/1 u vod klasifikovaných jako uhličité a sirovodíkové,
h) u vod klasifikovaných jako radonové aktivita zz2Rn u vývěru.
B. Obsah kontrolní analýzy přírodního léčivého zdroje peloidu:
a) místo a název ložiska zdroje peloidu,
b) datum a místo odběru vzorku (hloubka, typ odběru),
c) název a sídlo laboratoře a jména pracovníků, kteří vzorek odebrali a analyzovali,
d) všeobecné vlastnosti peloidu (barva, pach, konzistence, přítomnost příměsí, % sušiny, % popelovin, pH původního vzorku, stupeň rozložení),
e) vodní kapacita a objem sedimentu v přepočtu na g původního vzorku a sušiny,
f) obsah vody v původním vzorku,
C. Obsah kontrolní analýzy přírodního léčivého zdroje plynu:
a) místo a název zdroje minerální vody,
b) datum a místo odběru vzorků,
c) název a sídlo laboratoře a jména pracovníků, kteří vzorky odebírali a analyzovali,
d) stručný popis zdroje a podmínky odběru (teplota vzduchu, vydatnost zdroje),
e) obsah oxidu uhličitého, sulfánu a celkový obsah nekyselých plynů.
Pokud se požaduje mikrobiologické šetření, zůstává jeho rozsah podle přílohy č. 3. Rozsah kontrolní analýzy je možné doplnit o stanovení dalších vybraných hodnot podle konkrétních podmínek zdroje.
A. Požadavky na jakost zdrojů minerálních vod
Vztahuje se na zdroje přírodních minerálních vod určených k plnění do
lahví a na přírodní léčivé zdroje minerálních vod.
|
MIKROBIOLOGICKÉ a BIOLOGICKÉ UKAZATELE |
|
|
||||
|
č. |
ukazatel |
jednotka |
limit |
typ limitu |
poznámky |
|
|
1. |
Escherichia coli |
KTJ/250 ml |
0 |
NMH |
|
|
|
2. |
koliformní bakterie |
KTJ/250 ml |
0 |
MH |
|
|
|
3. |
enterokoky |
KTJ/250 ml |
0 |
NMH |
|
|
|
4. |
Pseudomonas aeruginosa |
KTJ/250 ml |
0 |
NMH |
|
|
|
5. |
počet kolonií 22 °C |
KTJ/ml |
20 |
MH |
|
|
|
6. |
počet kolonií 36 °C |
KTJ/ml |
5 |
MH |
|
|
|
7. |
siřičitany redukující střevní sporulující anaerobní bakterie |
KTJ/50 ml |
0 |
MH |
|
|
|
8. |
mikroskopický obraz: |
jedinci/1 ml |
0 |
MH |
1 |
|
|
9. |
živé organizmy mikroskopický obraz: |
jedinci/1 ml |
0 |
MH |
1 |
|
|
|
mrtvé organizmy |
|
|
|
|
|
B. Požadavky na jakost přírodních léčivých zdrojů - peloidů
Vztahuje se na nativní peloidy i na terapeutické peloidní aplikace (zábaly,
koupele, obklady, vaginální tampony).
|
MIKROBIOLOGICKÉ UKAZATELE |
|
|
|
||||
|
č. |
ukazatel |
jednotka |
limit |
typ limitu |
poznámky |
||
|
1. |
Escherichia coli |
KTJ/1 g |
10 |
NMH |
|
||
|
2. |
koliformní bakterie |
KTJ/1 g |
100 |
MH |
|
||
|
3. |
enterokoky |
KTJ/1 g |
10 |
NMH |
|
||
|
4. |
Pseudomonas aeruginosa |
KTJ/1 g |
10 |
NMH |
|
||
|
5. |
Staphylococcus aureus |
KTJ/1 g |
10 |
NMH |
|
||
|
6. |
Clostridium perfringens |
KTJ/1 g |
10 |
MH |
|
||
|
7. |
Candida albicans |
KTJ/1 g |
10 |
NMH |
|
||
|
8. |
počet kolonií 22 °C |
KTJ/1 g |
- |
- |
3 |
||
|
9. |
počet kolonií 36 °C |
KTJ/1 g |
- |
- |
3 |
||
|
10. |
dermatofyta |
KTJ/1 g |
0 |
NMH |
2 |
||
Vysvětlivky: KTJ - kolonii tvořící jednotka
NMH - nejvyšší mezná hodnota, jejíž překročení vylučuje využívání zdroje
MH - mezná hodnota, jejímž překročením ztrácí zdroj vyhovující jakost
v daném ukazateli; má indikační funkci a při jejím překročení je nutno
přijmout příslušná opatření Pozn. 1 Týká se zdrojů, u nichž je podezření
na kontaminaci povrchovou vodou
Pozn. 2 Týká se regenerovaných peloidů
Pozn. 3 Stanovení kultivovatelných mikroorganizmů - počet kolonií 22 °C
a 36 °C je stanovením orientačním, nemá význam hygienicky', je však
důležité pro posouzení celkového mikrobiálního oživení peloidu