Zákon o pracovní době a době odpočinku zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou v dopravě
Parlament České republiky se usnesl na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ PŘEDMĚT PRÁVNÍ ÚPRAVY A VYMEZENÍ POJMŮ
(1) Tento zákon upravuje odchylně od ustanovení § 83 odst. 4 , § 85 odst. 2a 3, § 89, 90 , 92 , 95 ,99 a § 102 odst. 5 zákoníku práce pracovní dobu a dobu odpočinku zaměstnanců v dopravě, jejichž pracovní doba je nerovnoměrně rozvržena a jejichž zaměstnavatel je dopravcem nebo správcem pozemních komunikací nebo provozovatelem dopravní infrastruktury podle zvláštních právních předpisů.1)
(2) Nestanoví-li tento zákon jinak, řídí se pracovněprávní vztahy zaměstnanců v dopravě zákoníkem práce .
(3) Tento zákon se vztahuje na
a) členy osádky nákladního automobilu nebo autobusu,2)
b) zaměstnance údržby pozemních komunikací,3)
c) zaměstnance drážní dopravy na dráze celostátní, regionální a vlečce,4)
d) zaměstnance hasičské záchranné služby na dráze celostátní, regionální a vlečce a na dráze speciální,5)
e) zaměstnance drážní podnikové ostrahy na dráze celostátní, regionální a vlečce,4)
f) zaměstnance městské hromadné dopravy,6)
g) členy posádky letadla,7)
h) zaměstnance zajišťující provozování letiště,8)
i) zaměstnance záchranné a hasičské služby na letišti,8)
j) členy posádky plavidla,9)
k) zaměstnance obsluhující plavidlo v přístavu.9)
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) členem osádky nákladního automobilu nebo autobusu řidič, pomocník řidiče a průvodčí v silniční dopravě,
b) pracovní dobou člena osádky nákladního automobilu nebo autobusu doba řízení vozidla, nakládka a vykládka, kontrola a dohled nad cestujícími při nastupování do autobusu nebo vystupování z autobusu, čištění a prohlídka vozidla, sledování nakládky a vykládky, práce, kterou se zajišťuje bezpečnost vozidla, nákladu nebo cestujících, technická údržba vozidla a administrativní práce spojené s řízením vozidla,
c) zaměstnancem údržby pozemních komunikací zaměstnanec, který zajišťuje sjízdnost dálnic, sjízdnost a schůdnost silnic a místních komunikací,
d) zaměstnancem drážní dopravy zaměstnanec, který zabezpečuje a obsluhuje dráhu, organizuje drážní dopravu, řídí nebo doprovází drážní vozidlo,
e) režijní jízdou doba potřebná pro přemístění zaměstnance ze sjednaného místa výkonu práce do jiného místa výkonu práce před jeho začátkem nebo doba potřebná pro přemístění z místa výkonu práce do jiného místa výkonu práce v jeho průběhu nebo doba potřebná k přemístění z místa výkonu práce do sjednaného místa výkonu práce po skončení pracovního výkonu,
f) zaměstnancem městské hromadné dopravy člen osádky autobusu, zaměstnanec, který organizuje silniční městskou dopravu, a zaměstnanec drážní dopravy na dráze tramvajové, trolejbusové, lanové a na dráze speciální (metro)10) a člen osádky autobusu linkové osobní dopravy, u nichž délka žádného ze spojů nepřesahuje 50 km,
g) členem posádky letadla osoba, která se účastní letu na palubě letadla a vykonává činnosti k zajištění bezpečného provedení letu nebo činnosti související s udržováním své kvalifikace nebo činnosti za účelem kontroly letu nebo letové způsobilosti,
h) základní posádkou letadla minimální počet členů posádky letadla stanovený zvláštním právním předpisem,11)
i) zdvojenou posádkou letadla posádka, v níž jsou všechny pracovní funkce členů základní posádky zdvojeny tak, aby bylo možné vystřídání všech členů základní posádky v rámci směny,
j) zesílenou posádkou letadla posádka, jejíž počet členů musí umožnit vystřídání každého člena základní posádky v rámci směny,
k) zaměstnancem zajišťujícím provozování letiště zaměstnanec, který zajišťuje přistávání a vzlety letadel, ochranu a ošetřování letadel, zabezpečuje a obsluhuje letiště, organizuje leteckou dopravu na letišti a zajišťuje služby při odbavovacím procesu na letišti podle podmínek pro provozování letiště,
l) členem posádky plavidla osoba, která je při provozu plavidla způsobilá vykonávat činnosti k zajištění bezpečnosti provozu plavidla; členem posádky je i vůdce plavidla,9)
m) zaměstnancem obsluhujícím plavidlo v přístavu zaměstnanec zajišťující nakládací a vykládací práce, opravy a zásobování plavidel,
n) zaměstnancem pracujícím letmo zaměstnanec v dopravě, jemuž zaměstnavatel nemůže, vzhledem k podmínkám provozu, vypracovat v rámci nerovnoměrně rozvržené pracovní doby písemný rozvrh směn a seznámit s ním zaměstnance nejpozději 2 týdny před nástupem na směnu,
o) týdnem období mezi 0.00 hodinou v pondělí a 24.00 hodinou v neděli,
p) zimním obdobím období od 1. listopadu kalendářního roku do 31. března následujícího kalendářního roku.
ČÁST DRUHÁ PRACOVNÍ DOBA A DOBA ODPOČINKU ZAMĚSTNANCŮ V DOPRAVĚ
HLAVA I ČLEN OSÁDKY NÁKLADNÍHO AUTOMOBILU NEBO AUTOBUSU
§ 3 Pracovní doba a doba odpočinku
(1) Zaměstnavatel je povinen pracovní dobu člena osádky nákladního automobilu nebo autobusu rozvrhnout tak, aby denní doba řízení činila nejvýše 9 hodin. Doba řízení může být dvakrát v týdnu prodloužena na 10 hodin. Celková doba řízení nesmí překročit 90 hodin v období 2 po sobě následujících týdnů. Za dobu řízení se považuje doba vlastního řízení včetně přerušení řízení na dobu kratší než 15 minut.
(2) Doba řízení stanovená v odstavci 1 může být prodloužena v nezbytném rozsahu za účelem dojetí do vhodného místa k zajištění bezpečného vystoupení osob nebo vyložení nákladu. Důvody prodloužení stanovené doby řízení je řidič povinen uvést v záznamu o době řízení vozidla a bezpečnostních přestávkách.12)
(3) Člen osádky nákladního automobilu nebo autobusu musí mít
a) nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami nejméně 11 hodin a
b) nepřetržitý odpočinek v týdnu nejméně 45 hodin.
(4) Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami může být
a) zkrácen až na 9 hodin po sobě jdoucích nejvýše třikrát v týdnu za podmínky, že v následujícím týdnu bude prodloužen o dobu předchozího zkrácení,
b) rozdělen na 2 nebo 3 části ve dnech, v nichž není zkrácen podle písmena a) , přičemž musí jedna část činit nejméně 8 hodin a nepřetržitý odpočinek musí být prodloužen z 11 hodin na nejméně 12 hodin.
(5) Zaměstnavatel je oprávněn nepřetržitý odpočinek v týdnu zkrátit až na
a) 36 hodin, je-li čerpán v obvyklém místě odstavení vozidla nebo v místě bydliště,
b) 24 hodin, je-li čerpán mimo tato místa.
(6) Doba zkrácení nepřetržitého odpočinku v týdnu musí být nahrazena nejpozději do 3 týdnů od uplynutí týdne, v němž byla doba nepřetržitého odpočinku zkrácena. Doba nepřetržitého odpočinku poskytovaná jako náhrada za zkrácený odpočinek musí navazovat na odpočinek v délce nejméně 8 hodin, a pokud o to řidič požádá, musí mu být poskytnuta v obvyklém místě odstavení vozidla nebo v místě bydliště řidiče.
(7) Je-li ve vozidle více než 1 řidič, musí mít každý z nich nepřetržitý odpočinek
a) mezi dvěma směnami nejméně 8 hodin po sobě jdoucích během 30 hodin,
b) v týdnu alespoň 45 hodin po sobě jdoucích, přičemž tato doba může být zkrácena až na 36 hodin, je-li čerpána v obvyklém místě odstavení vozidla nebo v místě bydliště řidiče, a až na 24 hodin, je-li čerpána mimo tato místa.
Doba řízení musí být po uplynutí 4,5 hodiny přerušena bezpečnostní přestávkou13) v trvání nejméně 45 minut, nenásleduje-li nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami nebo nepřetržitý odpočinek v týdnu. Bezpečnostní přestávka může být rozdělena do několika přestávek v trvání nejméně 15 minut zařazených do doby řízení.
HLAVA II ZAMĚSTNANEC ÚDRŽBY POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ
(1) Pro zaměstnance údržby pozemních komunikací, který je členem osádky nákladního automobilu při zajišťování sjízdnosti a schůdnosti pozemních komunikací, platí obdobně § 3 a 4 , není-li dále stanoveno jinak.
(2) Zaměstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby pracovní doba zaměstnance údržby pozemních komunikací v jednotlivých týdnech v zimním období a při likvidaci důsledků povětrnostní situace14) nepřekročila 60 hodin.
(3) Zaměstnanci údržby pozemních komunikací pracujícímu letmo může zaměstnavatel nařídit nástup na směnu nejpozději před skončením předcházející směny.
(4) Zaměstnavatel může v zimním období nebo při likvidaci důsledků povětrnostní situace14) zkrátit zaměstnanci údržby pozemních komunikací nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami až na 6 hodin nebo, pokud byla předchozí směna kratší než 6 hodin, až na dobu trvání této směny, nejméně však na dobu 3 hodin.
(5) Zaměstnavatel je povinen rozvrhnout v zimním období nebo při likvidaci důsledků povětrnostní situace14) pracovní dobu tak, aby zaměstnanec údržby pozemních komunikací měl nepřetržitý odpočinek v týdnu v trvání 32 hodin v období 2 týdnů po sobě jdoucích.
HLAVA III ZAMĚSTNANEC DRÁŽNÍ DOPRAVY, ZAMĚSTNANEC HASIČSKÉ ZÁCHRANNÉ SLUŽBY A ZAMĚSTNANEC DRÁŽNÍ PODNIKOVÉ OSTRAHY
(1) Zaměstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu zaměstnance drážní dopravy na dráze celostátní, regionální a vlečce tak, aby délka směny činila nejvýše 13 hodin. V případě, že součástí pracovní doby je režijní jízda, může délka směny činit nejvýše 15 hodin.
(2) Délka směny zaměstnance hasičské záchranné služby na dráze celostátní, regionální a vlečce může činit nejvýše 16 hodin.
(3) Do pracovní doby zaměstnance drážní dopravy na dráze celostátní, regionální a vlečce se započítává doba režijní jízdy.
§ 7 Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami
(1) Zaměstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zaměstnanec drážní dopravy na dráze celostátní, regionální a vlečce měl mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami po dobu alespoň 11 hodin po sobě jdoucích během 24 hodin, není-li dále stanoveno jinak.
(2) Zaměstnanci drážní dopravy na dráze celostátní, regionální a vlečce může být nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami zkrácen až na 6 hodin po sobě jdoucích během 24 hodin. Pokud byla předchozí směna kratší než 6 hodin, může být nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami zkrácen až na 3 hodiny, jsou-li pro to v kolektivní smlouvě určeny podmínky, a za předpokladu, že zaměstnavatel zajistí zaměstnanci možnost spánku na lůžku. Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami může být zkrácen za podmínky, že následující odpočinek bude prodloužen o dobu zkrácení tohoto odpočinku.
(3) Před směnou, jejíž jedinou náplní je režijní jízda nebo školení nařízené zaměstnavatelem, nemusí zaměstnavatel odpočinek podle odstavce 1 nebo 2 poskytnout.
Zaměstnavatel může dohodnout v kalendářním roce pracovní pohotovost na pracovišti
a) se zaměstnancem hasičské záchranné služby na dráze celostátní, regionální a vlečce v rozsahu nejvýše 850 hodin,
b) se zaměstnancem drážní podnikové ostrahy a se zaměstnancem drážní dopravy na dráze celostátní, regionální a vlečce, který zabezpečuje a obsluhuje dráhu a organizuje drážní dopravu, v případě, že jde o odstraňování následků živelních událostí nebo mimořádných událostí v drážní dopravě, v rozsahu nejvýše 600 hodin.15)
§ 9 Dovolená na zotavenou za kalendářní rok
Zaměstnavatel může poskytnout zaměstnanci v drážní dopravě s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou dovolenou v kalendářních dnech.
HLAVA IV ZAMĚSTNANEC MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY
(1) Pro zaměstnance městské hromadné dopravy platí obdobně § 3 , není-li dále stanoveno jinak.
(2) Průměrná pracovní doba zaměstnance s nepřetržitým pracovním režimem, který řídí nebo doprovází vozidlo, nesmí přesáhnout v průběhu 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích 40 hodin.
(3) Zaměstnanci městské hromadné dopravy může zaměstnavatel po projednání s příslušným odborovým orgánem rozvrhnout pracovní dobu tak, že doba nepřetržitého odpočinku bude v rámci 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích nejméně 24 hodin a za období 3 kalendářních týdnů po sobě jdoucích nejméně 105 hodin.
(4) Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby doba řízení zaměstnance městské hromadné dopravy byla nejdéle po 4 hodinách řízení přerušena bezpečnostní přestávkou13) v trvání nejméně 30 minut, nenásleduje-li nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami nebo nepřetržitý odpočinek v týdnu. Tato přestávka může být rozdělena do několika přestávek v trvání nejméně 10 minut.
(1) Směna zaměstnance městské hromadné dopravy zajišťujícího údržbu dráhy speciální16) v noční době může činit nejvýše 10 hodin v rámci 24 hodin po sobě jdoucích.
(2) Zaměstnavatel může se zaměstnancem v městské hromadné dopravě na dráze speciální16) dohodnout pracovní pohotovost na pracovišti v rozsahu nejvýše 600 hodin v kalendářním roce.
(3) Zaměstnavatel je povinen rozvrhnout zaměstnanci hasičské záchranné služby na dráze speciální16) pracovní dobu tak, aby délka směny činila nejvýše 16 hodin.
HLAVA V ČLEN POSÁDKY LETADLA, ZAMĚSTNANEC ZAJIŠŤUJÍCÍ PROVOZOVÁNÍ LETIŠTĚ A ZAMĚSTNANEC ZÁCHRANNÉ A HASIČSKÉ SLUŽBY NA LETIŠTI
(1) Zaměstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby délka směny
a) člena základní posádky letadla činila nejvýše 14 hodin,
b) člena zesílené posádky letadla činila nejvýše 16 hodin,
c) člena zdvojené posádky letadla činila nejvýše 18 hodin,
d) zaměstnance zajišťujícího provozování letiště a zaměstnance záchranné a hasičské služby na letišti činila nejvýše 16 hodin.
(2) Délku pracovní směny stanovenou v odstavci 1 písm. a) , b) a c) lze prodloužit, je-li to v důsledku okolností, které nastanou po zahájení směny, nezbytné pro bezpečné dokončení letu.
(3) Pracovní doba člena posádky letadla nesmí přesáhnout v průběhu 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích 60 hodin, v průběhu 28 kalendářních dnů po sobě jdoucích 200 hodin a v průběhu 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích 2000 hodin. V období 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích nesmí doba letových hodin přesáhnout 900 hodin.
(4) Zaměstnavatel je povinen vypracovat písemný rozvrh stanovené týdenní pracovní doby na každý kalendářní měsíc období sjednaného v kolektivní smlouvě pro nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu a seznámit s ním zaměstnance uvedeného v § 1 odst. 3 písm. g) nejpozději 10 dnů před začátkem následujícího kalendářního měsíce, v němž je pracovní doba nerovnoměrně rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem jinak.
(1) Zaměstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu členu posádky letadla tak, aby měl mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 11 hodin po sobě jdoucích v průběhu 24 hodin.
(2) Členu posádky letadla může být odpočinek stanovený podle odstavce 1 zkrácen až na 9 hodin za podmínky, že zaměstnavatel zajistí tomuto členu posádky možnost spánku na lůžku po dobu nejméně 8 hodin a následující odpočinek mezi dvěma směnami bude o dobu předchozího zkrácení prodloužen.
(3) Zaměstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu člena posádky letadla tak, aby doba nepřetržitého odpočinku během 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích činila nejméně 36 hodin nebo během 10 kalendářních dnů po sobě jdoucích činila nejméně 60 hodin, přičemž v období kalendářního měsíce musí doba nepřetržitého odpočinku činit nejméně 7 kalendářních dnů, v období kalendářního čtvrtletí nejméně 24 kalendářních dnů a v období kalendářního roku nejméně 96 kalendářních dnů. Nepřetržitý odpočinek musí jednou v období kalendářního měsíce připadat na sobotu a neděli.
(1) Zaměstnavatel může s členem posádky letadla dohodnout pracovní pohotovost mimo území České republiky v místě, kde mu zajistil ubytování, v rozsahu nejvýše 12 hodin po sobě jdoucích během 24 hodin a nejvýše 72 hodin v období 28 dnů po sobě jdoucích. Dohodnutý rozsah pracovní pohotovosti nesmí přesáhnout 400 hodin v kalendářním roce.
(2) Zaměstnavatel může dohodnout se zaměstnancem záchranné a hasičské služby na letišti pracovní pohotovost na pracovišti v rozsahu nejvýše 850 hodin v kalendářním roce.
HLAVA VI ČLEN POSÁDKY PLAVIDLA A ZAMĚSTNANEC OBSLUHUJÍCÍ PLAVIDLO V PŘÍSTAVU
Zaměstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby délka směny člena posádky plavidla činila nejvýše 14 hodin.
(1) Zaměstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby člen posádky plavidla měl mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 6 hodin po sobě jdoucích během 24 hodin, za podmínky, že celková doba odpočinku člena posádky plavidla bude během 24 hodin činit nejméně 10 hodin.
(2) Zaměstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby člen posádky plavidla měl nepřetržitý odpočinek nejdéle po 9 týdnech v trvání alespoň 35 hodin za každý odpracovaný týden.
Zaměstnavatel může s členem posádky plavidla a zaměstnancem obsluhujícím plavidlo v přístavu dohodnout pracovní pohotovost na pracovišti v rozsahu nejvýše 600 hodin v kalendářním roce.
ČÁST TŘETÍ USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ
(1) Doba zaměstnavatelem nařízené lékařské prohlídky je u zaměstnance v dopravě uvedeného v § 1 odst. 3 výkonem práce, za který mu přísluší mzda.
(2) Jde-li o práce, které nemohou být přerušeny, musí být zaměstnanci v dopravě uvedenému v § 1 odst. 3 i bez přerušení provozu nebo práce zajištěna přiměřená doba pro oddech a jídlo; tato doba se započítává do pracovní doby.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002.
Klaus v.r.
Havel v.r.
Zeman v.r.
1) Například živnostenský zákon, zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 266/1994 Sb., o drahách ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
2) Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb.
4) § 3 odst. 1 písm. a), b) a c) zákona č. 266/1994 Sb.
5) § 3 odst. 1 písm. a), b), c)a d) zákona č. 266/1994 Sb., ve znění zákona č. 23/2000 Sb.
6) § 2 písm. c) vyhlášky č. 175/2000 Sb. , o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu.
7) § 18 odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb.
10) § 1 odst. 1 písm. a) zákona č. 266/1994 Sb.
§ 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 266/1994 Sb., ve znění zákona č. 23/2000 Sb.
12) § 3 odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., ve znění zákona č. 304/1997 Sb. a zákona č. 150/2000 Sb.
13) § 134e odst. 1 písm. a) zákoníku práce .
14) § 26 odst. 5 zákona č. 13/1997 Sb.
15) § 49 zákona č. 266/1994 Sb., ve znění zákona č. 23/2000 Sb.
16) § 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 266/1994 Sb., ve znění zákona č. 23/2000 Sb.