Vyhláška Ministerstva zemědělství o technických požadavcích na stavby pro zemědělství

Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 143 odst. 4 písm. c) zákona č. 50/1976 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb. a zákona č. 151/2000 Sb. :

ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 1 Předmět úpravy

Tato vyhláška stanoví tyto požadavky na stavby pro zemědělství (dále jen "stavby"), které neobsahuje vyhláška č. 137/1998 Sb. , o obecných technických požadavcích na výstavbu:

a) na bezpečnost a užitné vlastnosti staveb,

b) na řešení staveb pro hospodářská zvířata, doprovodných staveb, staveb pro posklizňovou úpravu a skladování produktů rostlinné výroby a staveb pro skladování minerálních hnojiv a přípravků na ochranu rostlin.

§ 2 Základní pojmy

(1) Pro účely této vyhlášky se rozumí

a) stavbou pro hospodářská zvířata1) - stavba nebo soubor staveb pro zvířata k chovu, výkrmu, práci a jiným hospodářským účelům s výjimkou staveb a zařízení pro ryby a včely,

b) stavbou pro hlavní druhy hospodářských zvířat - stavba nebo soubor staveb pro skot, prasata, ovce, kozy, drůbež (kura domácího, kachny, husy a krůty) a pro koně,

c) stavbou pro chov většího počtu hlavních druhů hospodářských zvířat - stavba nebo soubor staveb, kde součet všech hospodářských zvířat je nebo přesahuje u skotu a u koní 500 dobytčích jednotek, u prasat 240 dobytčích jednotek, u drůbeže 120 dobytčích jednotek. Koeficient pro přepočet na dobytčí jednotky je uveden v příloze č. 6 této vyhlášky,

d) stavbou pro intenzivní chov hospodářských zvířat - stavba, v níž jsou zvířata chována v systémech, počtech, hustotě nebo za takových podmínek nebo na takové úrovni produkce, že jejich zdraví a životní pohoda závisí nejen na péči člověka, ale i na technické vybavenosti staveb,

e) doprovodnou stavbou pro hospodářská zvířata - stavba pro dosoušení a skladování sena a slámy, stavba pro skladování chlévské mrvy, hnoje, kejdy, močůvky a hnojůvky, stavba pro skladování tekutých odpadů a stavba pro konzervaci a skladování siláže a silážních šťáv.

(2) Pro účely této vyhlášky u staveb pro hospodářská zvířata se rozumí

a) stájí - stavba pro ustájení hospodářských zvířat, řešená podle požadavků jednotlivých druhů a kategorií, účelu a výrobního zaměření,

b) ustájením na hluboké podestýlce - volné ustájení zvířat v kotci s pravidelným přistýláním podlahové plochy a odklizem hnoje v delším časovém intervalu,

c) ustájením na spádovém loži s vysokou podestýlkou nebo na podlahách o velkém sklonu - volné ustájení zvířat v kotci s přistýláním horní části lože (lehárny) o sklonu 4,5 - 10 % směrem ke sníženému krmišti a s denním odklizem chlévské mrvy z krmiště,

d) stranovou zábranou - hrazení vymezující polohu zvířete při ležení a stání na určené ploše, zamezující kálení na sousední místo a vzájemné překážení při vstávání a lehání na stání nebo v boxu při volném ustájení,

e) boxem - vymezená část stáje, určená k pobytu jednoho zvířete, rozměrově a provedením diferencovaná podle technologie ustájení, druhu a kategorie zvířat; podle účelu slouží k odpočinku jako boxové lože, ke krmení jako krmný box, k odpočinku a krmení jako kombinovaný box, dále jako individuální poutací nebo uzavírací box, mycí box k mytí, dezinfekci a prohlídce zvířat,

f) venkovním individuálním boxem - přístřešek se třemi uzavřenými stěnami a s neregulovaným klimatem, určený pro ustájení telat od narození do ukončení mléčné výživy,

g) krmnou chodbou - část podlahové plochy stáje nebo komunikace, zpravidla mezi boxovými loži, řadou stání, boxů nebo kotců a krmným žlabem (korytem), určená k zakládání krmiva,

h) krmným stolem - průjezdná manipulační chodba ve stáji se zvýšenou úrovní podlahy, umožňující průjezd krmného vozu s jednostranným nebo oboustranným žlabovým prostorem pro zakládání krmiva; úroveň dna žlabového prostoru je totožná s úrovní podlahy průjezdné části chodby,

i) žlabovým prostorem - stavební prvek, který je součástí krmného stolu; prostor pro zakládání krmiva je vymezen pouze přední požlabnicí; úroveň dna žlabového prostoru a podlahy krmného stolu je totožná,

j) požlabnicí - část krmného žlabu, která vymezuje horizontálně i vertikálně jeho stěny a zabraňuje zvířatům vyhrnovat krmivo,

k) hnojnou chodbou - podlahová plocha stáje mezi řadami stání, boxů nebo kotců, určená k odklizu tuhých a tekutých výkalů zvířat mezi jednotlivými částmi stáje; u stelivových provozů pro nastýlání boxů, stání nebo kotců a u volných stání k pohybu zvířat,

l) roštovou podlahou - podlahová plocha stáje nebo její části, opatřená rošty nebo štěrbinami, umožňujícími propad výkalů a moče do podroštového prostoru,

m) zpevněným odkanalizovaným výběhem - odkanalizovaná a ohrazená plocha přiléhající nebo navazující na stáje; je určena pro volný pohyb zvířat, případně pro jejich náhradní krmení a napájení,

n) klecovou baterií jedno nebo vícepodlažní - stabilní nebo přemístitelný technologický soubor klecí pro drůbež, vybavený zařízením pro krmení, napájení, odkliz trusu, případně i pro sběr vajec a distribuci vzduchu,

o) neobohaceným klecovým systémem - způsob ustájení užitkového chovu nosnic pro produkci konzumních vajec s minimálními rozměrovými a funkčními parametry,

p) obohaceným klecovým systémem - způsob ustájení užitkového chovu nosnic pro produkci konzumních vajec odpovídající základním etologickým požadavkům,

r) alternativním systémem ustájení - způsob ustájení užitkového chovu nosnic pro produkci konzumních vajec s parametry plně odpovídajícími etologickým požadavkům.

(3) Pro účely této vyhlášky u doprovodných staveb pro stavby pro hospodářská zvířata se rozumí

a) dosoušecím zařízením - soubor stavebních a strojních částí k dosoušení zavadlé píce nuceným profukováním vzduchem; skládá se z ventilátorů, vzduchovodů, dosoušecí plochy a může být doplněno zařízením pro úpravu přiváděného venkovního vzduchu a automatickým ovládáním,

b) přečerpávací (čerpací, sběrnou) jímkou - nepropustná zemní jímka k soustředění postupně přitékající kejdy, tekutých podílů statkových hnojiv a jimi kontaminovaných vod, nebo ostatních tekutých odpadů, před jejich další manipulací; pro manipulaci s kejdou je vybavena homogenizačním zařízením,

c) skladovací nádrží - nepropustný nadzemní zásobník pro uskladnění kejdy, tekutých podílů statkových hnojiv a jimi kontaminovaných vod z manipulačních ploch; je vybaven zařízením pro jejich plnění a vypouštění; pro manipulaci s kejdou je vybaven homogenizačním zařízením,

d) skladovací jímkou - nepropustný zemní zásobník pro uskladnění kejdy, tekutých podílů statkových hnojiv a jimi kontaminovaných vod z manipulačních ploch; je vybaven zařízením pro jejich plnění a vypouštění; pro manipulaci s kejdou je vybaven homogenizačním zařízením,

e) stavbou pro skladování kejdy - soubor staveb pro manipulaci s kejdou a pro její skladování; jeho součástí jsou skladovací nádrže nebo skladovací jímky, přečerpávací (čerpací, sběrné) jímky a manipulační plocha, technologické zázemí, případně samostatné hygienické zařízení obsluhy,

f) stavbou pro konzervaci a skladování siláže - horizontální nebo vertikální stavba pro konzervaci a skladování silážovatelných glycidových, polobílkovinných a bílkovinných krmiv,

g) kontrolním systémem - záměrně vytvořená část stavby, její technická úprava, zařízení, určené pro zjištění úniku závadných látek a jimi kontaminovaných vod ze stavby.

(4) Pro účely této vyhlášky u staveb pro posklizňovou úpravu a skladování produktů rostlinné výroby se rozumí

a) stavbou pro posklizňovou úpravu a skladování zrnin - stavba trvalého charakteru vybavená manipulačními prostory a zařízením pro posklizňovou úpravu a skladování zrnin,

b) stavbou pro posklizňovou úpravu a skladování brambor - stavba trvalého charakteru pro sadbové, konzumní nebo průmyslové brambory vybavená skladovací technikou, zařízením pro jejich příjem, posklizňovou úpravu, třídění, ošetření a další úpravu,

c) stavbou pro posklizňovou úpravu a skladování ovoce a zeleniny - stavba s příslušenstvím trvalého rázu prostorově a dispozičně uspořádaná a vybavená technikou a zařízením pro jejich příjem, posklizňovou úpravu, třídění, ošetření, úpravu a skladování podle požadavků jednotlivých druhů ovoce a zeleniny,

d) chladírenským skladem - stavba vybavená tepelnou izolací a strojním chlazením pro ochlazení a skladování ochlazených produktů.

(5) Pro účely této vyhlášky u staveb pro skladování minerálních hnojiv a přípravků pro ochranu rostlin se rozumí

a) stavbou pro skladování tuhých minerálních hnojiv - stavba se stroji a zařízením pro příjem, skladování, manipulaci a vyskladnění tuhých minerálních hnojiv do dopravních a aplikačních prostředků,

b) stavbou pro skladování kapalných minerálních hnojiv - stavba se stroji a zařízením pro příjem, skladování, manipulaci a vyskladnění kapalných minerálních hnojiv,

c) stavbou pro skladování přípravků na ochranu rostlin - stavba vybavená skladovací a manipulační technikou a zařízením pro jejich přípravu k aplikaci,

d) příručním pohotovostním skladem - stavba, část stavby nebo oddělená, samostatně odvětratelná místnost pro skladování hnojiv nebo přípravků na ochranu rostlin o maximální přípustné velikosti pro 1 tunu přípravků na ochranu rostlin, nebo 200 m3 tuhých hnojiv, nebo 50 m3 kapalných hnojiv, určená pro jejich skladování po nezbytně nutnou dobu od příjmu do aplikace zpravidla v jedné sezoně,

e) příjmovou plochou - nepropustná odkanalizovaná plocha u staveb pro skladování minerálních hnojiv k ochraně před znečištěním prostředí při naskladnění, manipulaci, vyskladnění a přípravě minerálních hnojiv k jejich aplikaci,

f) havarijní jímkou - jímka nebo nádrž, určená k zadržení závadné látky, uniklé nebo vypuštěné při havarijních stavech z nádrží, kontejnerů, obalů, technologických zařízení a ze záchytných jímek,

g) záchytnou jímkou - jímka, zachycující závadné látky, uniklé z nádrží, kontejnerů, obalů anebo technologického zařízení; je trvale napojena na jímku havarijní,

h) sběrnou jímkou - stavební úprava ve dnu nebo podlaze havarijní jímky, popř. v potrubním kanále, umožňující vyčerpávání zachycených závadných látek.

ČÁST DRUHÁ POŽADAVKY NA BEZPEČNOST A UŽITNÉ VLASTNOSTI STAVEB

§ 3 Požadavky na tepelně technické vlastnosti a zabezpečení vnitřního prostředí staveb

(1) Tepelně technické vlastnosti konstrukcí se stanoví na základě tepelné bilance stavby, podle požadavků na prostředí pro určený druh produkce, chovu, skladování, konzervace a úpravy rostlinných a živočišných produktů s přihlédnutím k biologické produkci tepla, vodních par a plynů.

(2) Technické řešení staveb pro hospodářská zvířata musí umožňovat, aby rychlost proudění, prašnost, teplota a relativní vlhkost vzduchu, koncentrace plynů, osvětlení a hlučnost byly v mezích, které nejsou pro zvířata škodlivé. Pokud nároky na zdraví a pohodu zvířat vyžadují nucené větrání a úpravu vzduchu, požaduje se náhradní systém, zajišťující jeho dostatečnou výměnu, úpravu a zabudování zařízení pro signalizaci poruchy systému. Požadavky na vnitřní prostředí stájových objektů jsou splněna dodržením normové hodnoty.2)

(3) Nároky na tepelnou ochranu, větrání a vytápění jsou uvedeny v požadavcích na příslušné druhy staveb v § 9 , 12, 13 a 14.

Bezpečnost staveb z hlediska ochrany vod

§ 4 Bezpečnost staveb z hlediska průniku závadných látek

(1) Podle požadavků na umísťování staveb se zřetelem na produkci závadných látek se stavby člení na stavby se zabezpečením

a) základním,

b) doplňkovým.

(2) Stavby vyžadující základní zabezpečení podle § 5 jsou stavby

a) pro skladování přípravků na ochranu rostlin, jejich míchárny, asanační plochy, příjmová a výdejní místa, s výjimkou příručních pohotovostních skladů,

b) pro skladování minerálních hnojiv, jejich míchárny, asanační plochy, příjmová a výdejní místa, s výjimkou příručních pohotovostních skladů,

c) pro konzervaci a skladování siláže o sušině menší než 30 %,

d) pro skladování statkových hnojiv,

e) pro hospodářská zvířata,

f) pro odvádění a čistění odpadních vod.

(3) Stavby vyžadující základní zabezpečení podle § 5 , popřípadě doplňkové zabezpečení podle § 6 jsou podle stupně možného ohrožení jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vod

a) jímky a nádrže na skladování kejdy, močůvky, hnojůvky a silážních šťáv,

b) silážní žlaby a věže na skladování siláže o sušině menší než 30 %,

c) hnojiště a hnojné koncovky staveb pro hospodářská zvířata,

d) kanalizace odpadních vod, hnojůvky, močůvky, kejdy a silážních šťáv.

(4) Části staveb vyžadující základní zabezpečení podle § 5 , popřípadě doplňkové zabezpečení podle § 6 jsou

a) podlahy technologických a provozních prostorů staveb pro skladování přípravků na ochranu rostlin, tvoří-li spolu s nepropustným soklem stěn a zvýšeným prahem dveří havarijní záchytnou bezodtokovou jímku, s výjimkou příručních pohotovostních skladů,

b) podlahy, vnitřní kanalizace, kanály a jímky staveb pro hospodářská zvířata.

(5) Stavby vyžadující základní a doplňkové zabezpečení podle § 5 a 6 jsou nadzemní nádrže na skladování kapalných minerálních hnojiv.

§ 5 Základní zabezpečení staveb

Základní zabezpečení staveb musí zamezit samovolnému proniknutí látek ohrožujících jakost vod ze staveb do okolního terénu a podloží a následně do povrchových a podzemních vod

a) nepropustností povrchů a konstrukcí, které přicházejí do styku se závadnými látkami,

b) odkanalizováním, případně stavebními úpravami, znemožňujícími únik látek ze stavby vytečením, přetečením nebo splachem,

c) umístěním nádrží na kapalná minerální hnojiva do záchytných van.3)

§ 6 Doplňkové zabezpečení staveb a částí staveb

Doplňkové zabezpečení staveb, vedle požadavků na jejich základní zabezpečení, se uplatňuje při jejich umísťování v oblastech se zvýšenou ochranou vod a v ochranných pásmech

a) u skladovacích nádrží staveb pro skladování kapalných minerálních hnojiv se musí před uvedením do provozu a dále jedenkrát za 10 let provádět zkouška vodotěsnosti, která je splněna dodržením normové hodnoty,2)

b) skladovací nadzemní nádrže staveb pro skladování kapalných minerálních hnojiv o objemu větším než 100 m³ musí být opatřeny indikací případných netěsností těch částí nádrže, které nelze vizuálně kontrolovat,

c) u jímek a nádrží na skladování hnojůvky, močůvky, kejdy, silážních šťáv a u silážních věží na skladování siláže o sušině menší než 30 % se musí před uvedením do provozu a dále jedenkrát za 5 let u zemních jímek a jedenkrát za 10 let u nadzemních nádrží a věží provádět zkouška vodotěsnosti, která je splněna dodržením normové hodnoty,2)

d) jímky a nádrže pro skladování hnojůvky, močůvky, kejdy a silážních šťáv a silážní věže na skladování siláže o sušině menší než 30 % se musí opatřit kontrolním systémem monitorujícím případné netěsnosti a únik skladovaných látek,

e) u podroštových kanálů staveb pro hospodářská zvířata s bezstelivovou technologií ustájení, u kanalizace odpadních vod, hnojůvky, močůvky, kejdy a silážních šťáv se musí před uvedením do provozu provést zkouška vodotěsnosti, která je splněna dodržením normové hodnoty,2) u skladovacích a cirkulačních kanálů se pak tato zkouška musí cyklicky během provozu opakovat jedenkrát za 5 let,

f) u silážních žlabů na skladování siláže o sušině menší než 30 % a hnojišť, u kterých je zajištěn samovolný odtok tekutých složek (silážních šťáv a hnojůvky) z jejich skladovacích prostorů, postačuje kontrola předepsané kvality stavebních prací v průběhu výstavby a před uvedením do provozu; v průběhu provozu se musí cyklicky kontrolovat povrchy s ohledem na jejich nepropustnost.

ČÁST TŘETÍ POŽADAVKY NA ŘEŠENÍ STAVEB PRO HOSPODÁŘSKÁ ZVÍŘATA

§ 7 Společné požadavky na stavby pro hospodářská zvířata

(1) Dispoziční, technické a provozní řešení staveb musí v souladu s použitou technologií chovu

a) zajišťovat prostředí, odpovídající pohodě, užitkovosti a zdraví zvířat a poskytovat zvířatům ochranu před nepříznivými klimatickými vlivy a riziky, ohrožujícími jejich zdraví,4) ,5)

b) poskytovat zvířatům podle nároků jednotlivých druhů a kategorií maximálně možnou volnost pohybu tak, aby byla zajištěna jejich pohoda a aby nedocházelo k jejich omezování způsobem, který by vedl k jejich zbytečnému utrpení nebo zranění,6)

c) zajišťovat dostatečné osvětlení; jestliže dostupné přirozené osvětlení nenaplňuje fyziologické a etologické potřeby zvířat, musí být zvířatům zajištěno umělé osvětlení, jehož způsob instalace a intenzita nevyvolá nepřirozené dráždění,

d) umožnit ošetřovateli zvířat denní kontrolu zdravotního stavu, kondice a pohody zvířat,

e) umožnit ošetřovateli zvířat denní kontrolu stavu technického a technologického zařízení pro chov zvířat, především automatizovaných systémů, na nichž je závislá pohoda a život zvířat; k tomu účelu vybavit stavbu stabilním nebo mobilním zdrojem osvětlení,

f) zabezpečit stavbu před vstupem nepovolaných osob,

g) zabezpečit stavbu před únikem chovaných zvířat a omezit vniknutí jiných živočichů,

h) umožnit dezinfekci, dezinsekci a deratizaci,

i) umožnit veterinární vyšetření a ošetření, podání látek zvířatům a odběr vzorků,

j) umožnit ve stavbě vyčlenění oddělené prostory pro zvířata vyžadující mimořádnou péči, zvířata poraněná, nemocná nebo podezřelá z nákazy,

k) umožnit ošetřovatelům a dalším ke vstupu oprávněným osobám bezpečné provedení úkonů a činností souvisejících s chovem zvířat a údržbou stavby,

l) umožnit minimalizaci emisí amoniaku a zápachu při současném zohlednění požadavků na pohodu zvířat.

(2) Podlahy ustájovacích prostorů

a) musí odpovídat hmotnosti zvířat a mít protiskluzovou úpravu povrchu,

b) roštové musí mít roštnice s odpovídající nášlapnou plochou a šířkou štěrbin podle druhu zvířat, hrany roštnic musí být bez odštěpů s minimálním převýšením roštnic a s uložením osy roštnic kolmo k nejčastější ose pohybu zvířat,

c) nesmí způsobovat poranění nebo utrpení zvířatům při pohybu, stání nebo ležení,

d) musí mít pohodlnou plochu pro ležení, mít náležitý sklon a odpovídat tělesným rozměrům zvířat,

e) u ramp, lávek a můstků pro naložení a vyložení zvířat, zřizovaných jako součást stavby, musí být opatřeny protiskluzovou úpravou povrchu a bočním hrazením, zabraňujícím pádu zvířete nebo kontejneru se zvířaty; jejich sklon nesmí přesáhnout 20 stupňů, výškové nerovnosti nesmí přesáhnout 0,2 m a mezery v podlaze nebo mezi dvěma podlahami musí zabránit vsunutí končetiny zvířete.

(3) Konstrukce, použité materiály a povrchová úprava staveb, zvláště pak krmné žlaby (koryta) a další zařízení, s nimiž přicházejí zvířata do styku, nesmí být zdravotně závadné. Všechny prvky a části stavby pro ustájení zvířat musí být konstruovány a udržovány tak, aby se nevyskytovaly ostré okraje, hrany nebo výčnělky, o něž by se mohla zvířata zranit. Nesmí být použit ostnatý drát.

§ 8 Požadavky na stavby pro hlavní druhy hospodářských zvířat

Stavby pro hlavní druhy hospodářských zvířat, stavby pro chov většího počtu hlavních druhů hospodářských zvířat a stavby pro intenzivní chov hospodářských zvířat musí, kromě požadavků na stavby pro hospodářská zvířata podle § 7 , splňovat

a) požadavky uvedené pro skot v příloze č. 1 této vyhlášky, pro prasata v příloze č. 2 této vyhlášky, pro ovce a kozy v příloze č. 3 této vyhlášky, pro drůbež v příloze č. 4 této vyhlášky a pro koně v příloze č. 5 této vyhlášky,

b) požadavky na doprovodné stavby staveb pro hospodářská zvířata podle § 9 , 10 a 11 .

Doprovodné stavby staveb pro hospodářská zvířata

§ 9 Stavby pro dosoušení a skladování sena a slámy

(1) Kapacita staveb pro dosoušení a skladování sena a slámy vychází z jejich objemové hmotnosti a stanoví se podle požadavků na množství, které je třeba skladovat a dosoušet.

(2) Nejvyšší kapacita užitkového prostoru staveb a jeho částí pro dosoušení a skladování sena a slámy, podmínky skladování podle množství skladované hmoty, technické řešení ohřevu sušícího vzduchu, řešení otvorů, vrat a dveří se zřetelem na použitou technologii naskladňování a vyskladňování a bezprašné příjezdové komunikace jsou splněny dodržením normové hodnoty.2)

(3) Obvodové stěny a zastřešení staveb pro dosoušení a skladování sena a slámy musí zabránit vnikání srážkových vod do skladované hmoty. Ve stavbách bez zařízení pro dosoušení smí být uskladněno seno i sláma s minimálním obsahem sušiny 84 %.

(4) Otvory pro větrání staveb pro dosoušení a skladování sena a slámy musí

a) mít velikost a umístění odpovídající technologii větrání,

b) splňovat podmínky bezpečnosti práce se zřetelem na technická zařízení,

c) zamezit ptákům hnízdění nebo průnik do prostoru stavby.

(5) Podlaha musí zabránit pronikání vlhkosti do skladované hmoty. Přejezdné dosoušecí rošty ve stavbách s podúrovňovým uspořádáním vzduchovodů musí mít dostatečně pevnou konstrukci s dovoleným zatížením odpovídajícím přejezdu použité naskladňovací a vyskladňovací techniky. Profily roštů musí být navrženy tak, aby se zamezilo jejich ucpávání.

(6) Ventilátory musí zajistit, aby při dosoušení poslední vrstvy ve výši 6 m neklesala rychlost vystupujícího vzduchu ze sena a slámy pod 0,06 m.s^-1 .

(7) Technické řešení staveb pro skladování sena a slámy musí umožňovat pravidelné měření teplot skladovaného materiálu.

§ 10 Stavby pro skladování chlévské mrvy, hnoje, kejdy, močůvky a hnojůvky

(1) Skladovací kapacita hnojišť, jímek a nádrží pro skladování kejdy, močůvky a hnojůvky se řídí zvláštními právními předpisy.7) Stanoví se z produkce statkových hnojiv celkového počtu hospodářských zvířat příslušného druhu, věkové nebo hmotnostní kategorie, pro které se stavby pro skladování budují, a z produkce ostatních tekutých odpadů.

(2) Stavby pro skladování chlévské mrvy, hnoje, močůvky, hnojůvky a stavby pro skladování kejdy a ostatních tekutých odpadů musí splňovat podmínky základního a doplňkového zabezpečení staveb podle § 5 a 6 se zřetelem na produkci závadných látek.

(3) Stavby pro skladování chlévské mrvy, hnoje, močůvky, hnojůvky a stavby pro skladování kejdy a ostatních tekutých odpadů musí odpovídat požadavkům na nejlepší dostupnou techniku a technologii podle zásad správné zemědělské praxe.

(4) Konstrukce staveb musí vyhovovat podmínkám agresivního prostředí. Betonové a železobetonové konstrukce musí odpovídat požadavkům, které jsou splněny dodržením normové hodnoty.2)

(5) Dno hnojiště musí mít podélný sklon v rozmezí 1,5 -3 % směrem k hnojůvkové jímce. Podélný a příčný sklon dna manipulačních ploch se musí vytvořit tak, aby hnojůvka a kontaminovaná srážková voda odtékala do sběrných žlábků nebo kanálků a do jímky.

(6) Objízdný pás kolem hnojiště s nízkým obrubníkem, který slouží pro urovnání figury hnoje, musí mít nepropustný povrch, spádovaný v příčném směru nejméně 3 % od obrubníku na šířku objízdného pásu.

(7) Přítok hnojůvky do jímky se zajišťuje povrchovým nátokem - otevřeným plochým rigolem. Rigoly pro odvod hnojůvky musí být nepropustné, a pokud tvoří okraj hnojiště, musí být opatřeny zvýšenými obrubníky proti přívalovým vodám a rozlévání hnojůvky do okolí hnojiště.

(8) Nádrže a jímky na kejdu musí být vybaveny zařízením pro vyprazdňování a pro homogenizaci kejdy, případně musí umožňovat homogenizaci jiným způsobem. V případě skladování obsahu, který nevyžaduje homogenizaci, jako je močůvka, hnojůvka a silážní šťávy, se osadí nasávací ocelová trouba dosahující k nejnižšímu místu dna skladovacího objektu a na druhém konci ukončená přírubou pro napojení hadice nasávacího čerpadla cisternového přepravníku.

(9) Výdejní plocha nádrží a jímek na kejdu musí mít zpevněný nepropustný povrch v šířce příjezdní vozovky a délce použitého dopravního prostředku. Po stranách je chráněna obrubníky vyvýšenými nad terén o 0,4 m a čelními nájezdy vyvýšenými proti niveletě příjezdní komunikace jako ochrana proti přívalovým dešťovým vodám. Plocha je spádovaná do svého středu ke vpusti odkanalizované do čerpací nebo přečerpávací jímky stavby. V její blízkosti se musí zřídit výtok tlakové vody pro čištění dopravních prostředků na výdejní ploše.

(10) U staveb s větším počtem hospodářských zvířat se stavby pro skladování kejdy a ostatních tekutých odpadů navrhují v počtu nejméně dvou kusů pro jednu stavbu nebo provozní jednotku.

(11) Vypouštěcí potrubí skladovacích nádrží se musí zabezpečit proti zamrzání.

§ 11 Stavby pro konzervaci a skladování siláže a silážních šťáv

(1) Skladovací kapacita staveb pro konzervaci a skladování siláže, jímek a nádrží na silážní šťávy se stanoví podle potřeby siláže s přihlédnutím ke ztrátám konzervací, nakládáním a k době skladování při zvolené technice a způsobu konzervace a z produkce silážních šťáv.

(2) Stavby pro konzervaci a skladování siláže o sušině menší než 30 % a stavby pro skladování silážních šťáv musí splňovat podmínky základního a doplňkového zabezpečení staveb podle § 5 a 6 se zřetelem na produkci závadných látek.

(3) Konstrukce staveb musí vyhovovat podmínkám agresivního prostředí. Betonové a železobetonové konstrukce musí odpovídat požadavkům, které jsou splněny dodržením normové hodnoty.2) Konstrukce dna a stěn silážního žlabu se provádějí z mrazuvzdorného materiálu. V závislosti na klimatických podmínkách se musí konstrukce dna doplnit vrstvou izolující podloží proti působení mrazu.

(4) Vnitřní plochy silážních žlabů, silážních věží, jímek a nádrží musí být hladké s kyselinovzdorným povrchem, který je schopen vzdorovat působení organických i anorganických kyselin a zajišťuje nepropustnost závadných látek do jednotlivých vrstev konstrukce. Nátěry musí být zdravotně nezávadné, pravidelně kontrolované a obnovované.

(5) Nejmenší rozdíl mezi nejvyšší hladinou podzemní vody stanovenou v hydrologickém průzkumu staveniště a nejnižším místem základové spáry silážního žlabu a jímky je 0,5 m.

(6) Pro odtok silážních šťáv musí být ve dně žlabů podélné odtokové kanálky o nejmenší světlé šířce 300 mm a výšce 200 mm. Žlab do šířky 12 m musí mít jeden, žlab nad 12 m šířky dva odtokové kanálky. Příčný sklon dna silážního žlabu k odtokovým kanálkům musí být nejméně 3 %. Podélný sklon dna silážního žlabu musí být nejméně 1 % ke straně, od které se začíná žlab vybírat. Způsob krytí odtokových kanálků musí umožnit odtok silážních šťáv.

(7) V silážních žlabech pro siláž o sušině nad 30 % postačuje příčný a podélný sklon 1 %. V zastřešených silážních žlabech se příčný a podélný sklon nestanovuje.

(8) Skladovací a manipulační plochy silážního žlabu s výjimkou nájezdové a výjezdové rampy musí být zabezpečeny obrubníky nebo příkopy tak, aby do nich nemohla vnikat přívalová dešťová voda nebo z nich vytékat tekutina na vodohospodářsky nezabezpečené plochy. Okraj obrubníků silážního žlabu a jímky na skladování silážních šťáv musí být vyvýšen nejméně 0,4 m nad terénem.

(9) Sklon nájezdové a výjezdové rampy u žlabů musí být do 10 %. Horní hrana vjezdu musí být řešena tak, aby zamezila vnikání přívalových vod do silážního žlabu.

(10) U povrchových žlabů je sklon nájezdové a výjezdové rampy vždy větší než podélný sklon žlabu. Podél stěn silážního žlabu musí být vybudován otevřený nepropustný odtokový kanálek pro zachycování a odvod silážních tekutin do jímky. Nejmenší šířka odtokového kanálku musí být 400 mm, hloubka 80 mm a sklon k jímce 1 %. Dilatační spáry konstrukce musí být řádně utěsněny.

(11) Silážní žlab bez štěrbiny musí mít nepropustné dno i stěny, povrchové silážní žlaby se štěrbinami pro odvod silážních tekutin ve stěnách musí mít nepropustné dno.

(12) Nejvyšší hladina užitného prostoru jímky na silážní šťávy nesmí přesáhnout nejnižší část plochy silážního žlabu.

(13) Otevřené nezakryté jímky na silážní šťávy musí být zajištěny proti pádu osob. Při umístění ve volném terénu mimo oplocený prostor provozní jednotky musí být oploceny.

(14) U nezastřešených silážních žlabů musí být na obvodových stěnách dvoutyčové zábradlí o výšce 1,1 m. Tam, kde by překáželo při plnění nebo vybírání, musí být odnímatelné nebo otočné.

(15) Silážní věže musí být nepropustné a chráněné proti vnikání dešťové vody.

(16) Základové konstrukce silážních věží musí odpovídat požadavkům, které jsou splněny dodržením normové hodnoty2) s použitím podkladů a zatěžovacích údajů výrobce.

(17) Příjezdní komunikace, manipulační plochy, případně vjezdové rampy ke stavbám pro skladování siláže musí být zpevněné, bezprašné a musí umožňovat pojezd mechanizačních prostředků. Vjezdová rampa musí být oddělena od skladovacího prostoru silážního žlabu zaroštovaným kanálem nebo žlábkem pro odvod silážních šťáv a jimi kontaminovaných vod do jímky.

Stavby pro posklizňovou úpravu a skladování produktů rostlinné výroby

§ 12 Stavby pro posklizňovou úpravu a skladování zrnin

(1) Stavby pro posklizňovou úpravu a skladování zrnin jako trvalé halové nebo věžové stavby musí

a) být suché, zastřešené, větratelné a čistitelné, s hladkým povrchem vnitřních stěn a podlahou chráněnou před zemní vlhkostí,

b) umožňovat odběr vzorků pro zhodnocení kvality skladovaného zrna,

c) umožňovat nápravná opatření v případě zvýšení teploty či zvýšení vlhkosti skladovaného zrna jeho přepouštěním, provzdušňováním, sušením nebo chlazením.

(2) Technické řešení staveb musí zajišťovat

a) plynulost naskladnění a vyskladnění zrnin,

b) předčištění přijímaných zrnin o výkonnosti odpovídající nejméně příjmové kapacitě, jejich sušení, čištění, kalibraci a třídění, pokud není zabezpečen příjem již předčištěných zrnin,

c) aktivní větrání skladovacího prostoru,

d) dálkové měření teplot skladovaných zrnin a dálkovou kontrolu zaplnění věžových staveb pro skladování,

e) omezení prašnosti systémem odsávání, odlučování a oddělení a zachytávání odpadů z technologických linek.

(3) Vnitřní části konstrukce stavby musí mít povrch usnadňující čištění a dezinfekci s minimálním členěním, omezujícím plochy a části pro hromadění prachových částic. Svody a potrubí pro odvod srážkových vod musí být umístěny vně střešního a obvodového pláště stavby.

(4) Stěny, podlahy, okna i technologické kanály musí být řešeny tak, aby bránily vnikání ptactva a usídlení hlodavců a hmyzu.

(5) Rozměry technologických otvorů, dveří a vrat musí s ohledem na technologii manipulace, naskladňování a vyskladňování odpovídat požadavkům, které jsou splněny dodržením normové hodnoty.2)

§ 13 Stavby pro posklizňovou úpravu a skladování brambor

(1) Stavba pro posklizňovou úpravu a skladování brambor musí udržovat podmínky pro dlouhodobé skladování brambor a potlačovat nežádoucí biologické procesy hlíz ve skladovacích prostorech

a) tepelnou izolací,

b) větráním, zařízením pro úpravu teploty, případně relativní vlhkosti,

c) regulací světelných podmínek.

(2) Stavba pro posklizňovou úpravu a skladování brambor musí splňovat požadavek na ochranu konstrukce proti působení vnitřního klimatu stavby, jejímž specifickým znakem je nízká teplota +2 až +15 °C, vysoká relativní vlhkost 85 až 90 % v různých fázích skladování a vysoká koncentrace CO² .

(3) Aktivně větrané stavby pro posklizňovou úpravu a skladování brambor, jejich sekce, boxy a skladovací komory s chlazením u obvodových stěn přicházejících do styku s bramborami a stropy, střecha a podlahy do vzdálenosti 1,5 m od vnějšího obvodu stěn musí splňovat hodnoty součinitele prostupu tepla 0,35 W.m^-2 .K^-1 v I. oblasti s minimální vnější teplotou do -15°C a 0,30 W.m^-2 .K^-1 ve II. oblasti s minimální vnější teplotou do -18°C.

(4) Podlahy staveb pro posklizňovou úpravu a skladování brambor a třídíren musí být rovné, trvanlivé a odolné proti vlivu provozu motorových vozíků či silničních vozidel. Provedení podlah musí umožňovat umývání a dezinfekci. Proti přirozené zemní vlhkosti se podlahy staveb pro posklizňovou úpravu a skladování brambor zpravidla neizolují.

(5) Stavba pro posklizňovou úpravu a skladování brambor musí být vybavena zařízením pro příjem brambor, jejich třídění, skladovaní, ošetření a další úpravu podle konečného určení produktu, pro jeho vyskladnění a zpracování odpadu.

(6) Rozměry dopravních a manipulačních cest, dveří a vrat musí s ohledem na technologii manipulace, naskladňování a vyskladňování odpovídat požadavkům, které jsou splněny dodržením normové hodnoty.2)

§ 14 Stavby pro posklizňovou úpravu a skladování ovoce a zeleniny

(1) Stavba pro posklizňovou úpravu a skladování ovoce a zeleniny musí splňovat nároky na udržení nebo i zvýšení jakosti jejich jednotlivých druhů v odpovídajících mikroklimatických podmínkách.

(2) V chladírenských prostorech se podlahy izolují proti vlhkosti, v prostorech s řízenou atmosférou musí být podlahy plynotěsné, u větraných skladovacích prostorů ovoce a zeleniny mimo cibuloviny se izolace proti zemní vlhkosti nepožaduje.

(3) Podle umístění se stavby pro posklizňovou úpravu a skladování ovoce a zeleniny dělí na

a) zapuštěné, využívající tepelně izolační funkce okolní zeminy,

b) nadzemní, u kterých tepelně izolační a tepelné funkce plní konstrukce, stavební prvky a technologická zařízení.

(4) Vnitřní kovové části konstrukcí a zařízení musí být chráněny proti korozivním účinkům.

(5) Obvodový a střešní plášť stavby musí splňovat mikroklimatické podmínky pro posklizňovou úpravu a skladování ovoce a zeleniny.

(6) Tepelně izolační plášť stavby musí chránit vlastní skladovací prostor shora, ze stran i zespodu.

(7) Izolace skladových prostor musí umožňovat udržování teploty podle druhu plodin.

(8) Tepelné izolace musí být chráněny parotěsnou zábranou na vnější straně izolační vrstvy a parotěsné vrstvy musí tvořit jednolitou nepřerušovanou plochu.

(9) U chladírenské komory s řízenou atmosférou musí být provedeny plynotěsné izolace, odpovídající stupni úpravy atmosféry a tato komora musí být vybavena pojistnými ventily pro vyrovnávání vnějšího a vnitřního tlaku.

Stavby pro skladování minerálních hnojiv a přípravků na ochranu rostlin

§ 15 Stavby pro skladování tuhých minerálních hnojiv

(1) Podmínky skladování a nakládání s hnojivy se řídí zvláštními právními předpisy.7)

(2) Stavba pro skladování tuhých minerálních hnojiv musí zabezpečit jejich příjem vykládkou ze železničních vagonů nebo silničních nákladních vozidel, oddělené uskladnění jednotlivých druhů hnojiv do skladovacích sekcí, boxů nebo nádrží podle požadované kapacity, při respektování fyzikálně chemických vlastností skladovaných látek.

(3) Konstrukce, obvodový a střešní plášť staveb pro skladování tuhých minerálních hnojiv musí splňovat požadavky na

a) jejich ochranu před účinky klimatu a před nadměrným oteplováním součástí stavby, na tepelně izolační vlastnosti a na vytvoření prostoru s požadovanými klimatickými podmínkami podle druhů skladovaných hnojiv,

b) odolnost proti chemickému působení hnojiv a proti korozi,

c) zamezení možnosti pyrolytického rozkladu hnojiv,

d) přenos statického zatížení skladovaných substrátů a technologického zařízení podle způsobů jejich skladování a manipulace s nimi při plnění a vyskladňování,

e) uzavíratelnost ze všech stran a zabezpečení proti vniknutí vody a vlhkosti do skladovacích prostor,

f) omezení technologických otvorů pro minimální výměnu vzduchu a omezení prašnosti,

g) odolnost podlah proti zemní vlhkosti, vodě, chemickým vlivům, proti zatížení skladovanými hnojivy a mobilní technologií pro manipulaci.

(4) Konstrukce staveb pro skladování tuhých minerálních hnojiv musí být chráněna proti korozi způsobem odpovídajícím požadavkům, které jsou splněny dodržením normové hodnoty.2)

(5) Příruční pohotovostní sklad musí mít nepropustnou podlahu, ukončenou zvýšeným soklem po obvodu stěn včetně dveřního prahu jako náhrada za havarijní jímku. Musí splňovat požadavek na uložení hnojiv podle druhu a nebezpečnosti, na oddělené skladování znečištěných obalů, ochranných pomůcek, případně oděvů.

(6) Konstrukce podlah a částí stavby pro skladování tuhých minerálních hnojiv musí s výjimkou příručního pohotovostního skladu splňovat podmínky základního a doplňkového zabezpečení staveb podle § 5 a 6 se zřetelem na produkci závadných látek.

(7) Dispozice, členění stavby a technologické linky příjmu, manipulace a vyskladňování hnojiv musí omezovat prašnost a znečištění uvnitř stavby a zabránit úniku prachu do vnějšího prostředí.

(8) Konstrukce staveb pro skladování tuhých, volně sypaných, jemně mletých práškových vápenatých a hořečnato-vápenatých hnojiv musí splňovat požadavky technologie a přenosu zatížení zásobníky a zařízením pro manipulaci včetně skladovaných substrátů.

(9) Požadavky na stavby pro skladování dusičnanu amonného, vícesložkových hnojiv obsahujících dusičnan amonný a vícesložkových hnojiv typu NP, NPK, případně i NK obsahujících dusík zčásti nebo zcela ve formě dusičnanu amonného se stanovují způsobem odpovídajícím požadavkům, které jsou splněny dodržením normové hodnoty.2) Musí být suché a nepodsklepené. Jejich stavební konstrukce a požárně dělicí konstrukce musí být u tuhých minerálních hnojiv třídy A schopných detonační přeměny z nehořlavých hmot. Stěny, strop a podlaha skladovacího prostoru musí mít snadno čistitelnou povrchovou úpravu. Dveře musí mít otevíraní ven. Podlahy nesmí mít kanály nebo otvory, musí být izolovány proti zemní vlhkosti a není dovoleno jejich krytí asfaltem nebo jinou organickou hmotou.

(10) Pro stavby pro skladování tuhých minerálních hnojiv musí být zpracován jako součást dokumentace stavby samostatný provozní řád se specifikací hygienických, provozně bezpečnostních a protipožárních předpisů.

§ 16 Stavby pro skladování kapalných minerálních hnojiv

(1) Podmínky skladování kapalných minerálních hnojiv se řídí zvláštními právními předpisy.7)

(2) Konstrukce staveb pro skladování kapalných minerálních hnojiv musí

a) splňovat požadavky technologie, přenosu účinků statického a dynamického působení nádrží a zařízení včetně skladovaných hmot a musí být navržena s ohledem na korozní prostředí včetně způsobů ochrany před chemickými vlivy,

b) zabezpečit ochranu povrchových a podzemních vod podle § 5 a 6 odpovídajícím řešením a dimenzováním ploch a kapacit nepropustných zpevněných manipulačních prostorů s kanalizací navazující na nepropustnou sběrnou jímku s havarijní vanou.

(3) Příruční pohotovostní sklad musí splňovat požadavek na uskladnění hnojiv v nádržích, nádobách nebo kontejnerech, umístěných na nepropustné podlaze, ukončené zvýšeným obrubníkem po obvodu stěn včetně dveřního prahu. Podlaha s obrubníkem plní funkci havarijní jímky o objemu, který musí odpovídat objemu největší skladovací nádrže, nádoby nebo kontejneru.

(4) Pro stavby pro skladování kapalných minerálních hnojiv musí být zpracován jako součást dokumentace stavby samostatný provozní řád se specifikací hygienických, provozně bezpečnostních a protipožárních předpisů.

§ 17 Stavby pro skladování přípravků na ochranu rostlin

(1) Technické řešení staveb pro skladování přípravků na ochranu rostlin a podmínky skladování vycházejí z druhů skladovaných přípravků na ochranu rostlin a požadované kapacity8) těchto staveb.

(2) Konstrukce staveb pro skladování přípravků na ochranu rostlin s výjimkou příručních pohotovostních skladů musí splňovat podmínky základního a doplňkového zabezpečení staveb podle § 5 a 6 se zřetelem na přítomnost závadných látek.

(3) Stavební řešení staveb pro skladování přípravků na ochranu rostlin musí zahrnovat

a) úsek příjmu a vyskladnění přípravků na ochranu rostlin pro příjem ze silničních vozidel, zpravidla jako zastřešenou manipulační plochu s rampou a záchytným havarijním prostorem,

b) úsek skladování přípravků na ochranu rostlin pro oddělené skladování jednotlivých druhů přípravků,

c) úsek pomocných a hygienických provozů individuálně dle rozsahu stavby.

(4) Podlaha musí být nepropustná pro kapaliny, odolná proti chemickým účinkům uskladněných přípravků a s povrchem umožňujícím snadné čištění a vyspádovaná do samostatné bezodtokové jímky.

(5) Kanalizační systém musí být řešen jako oddělený pro srážkové, splaškové a odpadní vody kontaminované přípravky.

(6) K zadržení a zachycení jakékoliv vylité kapaliny musí být stavba pro skladování přípravků na ochranu rostlin vybavena havarijní a záchytnou jímkou, které musí být zabezpečeny proti přítoku srážkové vody z okolních ploch a proti pronikání podzemní vody.

(7) Havarijní jímku uzavřené stavby pro skladování přípravků na ochranu rostlin tvoří nepropustná podlaha místnosti, nepropustný sokl stěn a zvýšený práh ve vstupních otvorech s nájezdnými rampami. Musí být dimenzována na 10 % celkového objemu skladovaných kapalin, nejméně však na celý objem jednoho největšího skladovaného obalu.

(8) Záchytná jímka musí být provedena tak, aby zachytila kapalinu unikající v důsledku netěsnosti obalu, kontejneru nebo technologického zařízení a musí být napojena na jímku havarijní.

(9) Příruční pohotovostní sklad musí být opatřen nepropustnou podlahou, ukončenou zvýšeným soklem po obvodu stěn včetně dveřního prahu jako náhrada za havarijní jímku. Technické a dispoziční řešení musí umožňovat uložení přípravků přehledně a odděleně podle druhu nebezpečnosti v přepravních obalech, kontejnerech a nádobách, oddělené ukládání znečištěných obalů, ochranných pomůcek, případně oděvů.

(10) Pro stavby pro skladování přípravků na ochranu rostlin musí být zpracován jako součást dokumentace stavby samostatný provozní řád se specifikací hygienických, provozně bezpečnostních a protipožárních předpisů.

ČÁST ČTVRTÁ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 18

(1) Projektová dokumentace staveb, která byla zpracována a podána stavebnímu úřadu ke stavebnímu řízení podle dosavadních předpisů, se použije i po nabytí účinnosti této vyhlášky s výjimkou neobohacených klecových systémů, jimiž nesmí být stavby pro drůbež od 1. ledna 2003 vybavovány.

(2) Stavby pro prasata, které existují ke dni účinnosti této vyhlášky, musí nejpozději do konce prosince roku 2012 odpovídat požadavkům obsaženým v příloze č. 2 "Požadavky na stavby pro prasata", část "2. Plochy podlah podle živé hmotnosti", část "3. Plochy podlah a jejich členění podle velikosti skupiny", část "4. Kotec pro skupinové ustájení prasnic a prasniček v období od 4 týdnů po zapuštění do 1 týdne před očekávaným oprasením", část "5. Kotec pro kance", část "7. Rozměry roštů u betonových roštových podlah pro skupinový chov prasat", část "19. Úroveň hluku" a část "20. Intenzita osvětlení stáje".

(3) Stavby pro drůbež nesmí být od 1. ledna 2012 neobohacenými klecovými systémy vybaveny.

§ 19 Účinnost

(1) Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. června 2002.

(2) V příloze č. 2 "Požadavky na stavby pro prasata", část "2. Plochy podlah podle živé hmotnosti", část "3. Plochy podlah a jejich členění podle velikosti skupiny", část "4. Kotec pro skupinové ustájení prasnic a prasniček v období od 4 týdnů po zapuštění do 1 týdne před očekávaným oprasením", část "5. Kotec pro kance", část "7. Rozměry roštů u betonových roštových podlah pro skupinový chov prasat", část "19. Úroveň hluku" a část "20. Intenzita osvětlení stáje" nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.

(3) V příloze č. 4 "Požadavky na stavby pro drůbež", část "2. Neobohacené klecové systémy" pozbývá platnosti 31. prosince 2002.

Ministr: Ing. Fencl v. r.

Poznámky pod čarou

1) § 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 166/1999 Sb. , o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 29/2000 Sb. , zákona č. 154/2000 Sb. a zákona č. 102/2001 Sb.

2)§ 3 písm. p) vyhlášky č. 137/1998 Sb.

3) § 3 vyhlášky č. 274/1998 Sb. , o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění vyhlášky č. 476/1998 Sb.

4) Zákon č. 166/1999 Sb. , ve znění pozdějších předpisů.

5) Vyhláška č. 286/1999 Sb. , kterou se provádějí ustanovení zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů, o zdraví zvířat a jejich ochraně, o veterinárních podmínkách dovozu, vývozu a transportu veterinárního zboží, o veterinární asanaci a o atestačním studiu, ve znění vyhlášky č. 399/2001 Sb.

6) Zákon č. 246/1992 Sb. , na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 162/1993 Sb., zákona č. 193/1994 Sb., zákona č. 243/1997 Sb. a nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 30/1998 Sb.

7) Zákon č. 156/1998 Sb. , o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění zákona č. 308/2000 Sb.
Vyhláška č. 274/1998 Sb. , ve znění pozdějších předpisů.

8) Zákon č. 147/1996 Sb. , o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 409/2000 Sb. a zákona č. 314/2001 Sb.
Vyhláška č. 84/1997 Sb., kterou se upravuje registrace přípravků na ochranu rostlin a zacházení s nimi a technické a technologické požadavky na mechanizační prostředky na ochranu rostlin a jejich kontrolní testování, ve znění vyhlášky č. 120/1999 Sb. a vyhlášky č. 42/2001 Sb.

PŘÍLOHA Č. 1 POŽADAVKY NA STAVBY PRO SKOT

1. Rozměry stání, boxů, loží (leháren) a kotců

Kategorieskotu	Ustájení - věková kategorie			Stání, box			Skupinový kotec
				minimální
				délka (mm)	šířka osově (min)	plocha lehámy5) (m2 .ks-1 )		šířka krmného místa (mm)7	hloubka krmiště6) (mm)
krávy	stelivovévazné	krátké stání		1900	1100
		střední stání		2300	1100
		oorodní stání2)		2500	1125
		oorodní stání rozšířené3)		2500	2200
	stelivové a bezsteli-vové volné	kombinovaný box		1750	1100
		boxové lože		2300	11251)
	stelivovévolné	skupinový kotec se stlanou lehámou				5,00		700	2800
		oorodní kotec pro volné telení				9,00		700	2800
telata	stelivové volné	individuální box	do 14 dnů věku	1200	1000
			do 90 dnů věku	1700	1000
		venkovní individuální box-krytá část		1400	1100
		výběh od prvních dnů do odstav		1400	1100
	stelivové a bezsteli- vové volné	boxové lože	do 6. měs. věku	1600	700
	stelivové volné stelivové	skup.kotec sestlanou lehárnou	do 3.měs.věku			1,50		350	1400
			do 6.měs.věku			1,80		430	1600
jalovice		boxové lože	do 11.měs.věku	1700	750
	stelivové a bezstelivové volné		do 18.měs. věku	1800	900
			do 24.měs. věku	2000	1050
	sterilované volné	skupinový kotec se stlanoulehárnou	do l l.měs.věku			2,10		500	1900
			do 18.měs.věku			2,85		600	2000
			do 24.měs.věku			3,75		640	2200
	bezstelivové volné	skupinový kotec s roštovoupodlahou	do l l.měs.věku			1,35		500	1900
			do 18.měs.věku			1,90		600	2000
			do 24.měs.věku			2,30		640	2200
skot ve výkrmu(býci)	sterilované volné	skupinový kotec se stlanoulehárnou	do 350 k ž.hm.			2,20		500	1900
			do 550 k ž.hm.			3,00		600	2000
			nad 550 k ž.hm.			3,50		640	2200
	bezstelivové volné	skupinový kotec s roštovoupodlahou	do 3S0 kg ž.htn.			1,40		500	1900
			do 550 kg ž.hm.			1,90		600	2000
			nad 550 kg ž.hm.			2,30		640	2200

Vysvětlivky k tabulce:
1) Při modernizaci stáje, kdy dané rozměry a modulová síť s vnitřními podporami neumožňují jiná řešení, je možná délka stání 2000 mm a šířka stání 1125 mm.
2) Porodní stání při délce 2000 mm v kombinaci s mobilním odklizem chlévské mrvy má sníženou kališťovou chodbu oproti zadní části stání nejvýše v rozmezí 50 - 80 mm.
3) Porodní stání rozšířené může být vytvořeno spojením se sousedním neobsazeným porodním stáním. 4) V období mléčné výživy pro skupinové ustájení a individuální napájení telat.
5) Rozumí se užitná plocha lože (lehárny), tj. plocha využívaná k ležení (bez plochy za podélným hrazením mezi ložem a krmištěm a bez plochy ochranného stupně u podélných stěn stájí).
6) Hloubkou krmiště se rozumí rozměr snížené části včetně předpožlabnicového schůdku, avšak bez části lože za podélným hrazením mezi ložem a krmištěm ve směru do krmiště. Je-li v jedné řadě ustájeno více věkových kategorií zvířat, musí hloubka krmiště odpovídat nejstarší věkové kategorii.
7) Šířka krmného místa platí pro krmení 1 : 1.

2. Rozměry krmných žlabů a počet napáječek pro skot

Rozměry (mm)				Krávy			Jalovice volné ustájení		Skot ve výkrmu, volné ustájení			Telataměsíce věku
				ustájení			měsíce věku		ž.hmotnost (kg)
				volné		vazné	do 18	do 24	do 350	nad 350		do 3	do 6
šířka žlabu vč. požlabnice1)				min.	800			650	750		650	750		400		500
šířka sdruženého žlabu včetněpožlabnice			min.	1300			1000	1 100	1000	1100		800	900
šířka průjezdného krmného stolubez zadních požlabnic1)			min.	3600-oboustranný 3200-jednostranný			3600 - oboustranný3200 -jednostranný					-
šířka žlabu vč. požlabnics průjezdnou chodbou 1)			min.	3800			3600					3600
výška přední hrany žlabu nad úrovní stání		střední stání avolné ustájení	max.	600		500	500	550	500	550		400	450
				300		300	nepoužívá se
výška dna žlabu nad úrovní stání		střední stání avolné ustájení	min.	70			70					100
		krátké stánía komb. boxy		70			nepoužívá se
výška horní hrany napáječky nebo napájedla nad úrovní stání			max.	800		650	700	800	700	800		500	600
početzvířat	na 1 napáječku		max.(ks)	8		2	-
	na 1 bm napájedla			30		-	40

Vysvětlivka k tabulce:
1) Maximální tloušťka požlabnice 100 mm.

3. Rozměry hrazení kotců u staveb pro skot

Rozměry (mm)		Krávy	Telata	Jalovice	Skot ve výkrmu
výška hrazení kotců nad podlahou1)	minimálně	1400	1100	1400	1400
výška spodní tyče hrazení kotcůa výběhů nad podlahou	maximálně	350	200	250	250
vzdálenost ostatních vodorovných tyčí hrazení od sebe		440	275	360	360
světlé vzdálenosti svislých tyčí při žebříkovémtypu hrazení		150	120	140	140

Vysvětlivka k tabulce:
1) Při ustájení na hluboké podestýlce se celková výška hrazení rozumí od úrovně podlahy krmiště a v loži od nejvyšší úrovně podestýlky.

4. Hrazení mezi krmištěm a ložem musí být umístěno nejdále 150 mm od sníženého krmiště směrem do prostoru lehárny. Hrana přechodu mezi.ložem a krmištěm musí být 200 mm vysoká, s výjimkou individuálních porodních kotců na spádovém loži, do nichž se předpokládá vjezd prostředku pro vyhrnutí mrvy po ukončení porodu.

5. Rozměry betonových roštů

Kategorie skotu	Šířka nášlapné plochy roštnice (mm)	Šířka mezery mezi roštnicemi(mm)
dojnice	140	40
telata do 6 měs. věku	80	25
jalovice	120	30
skot ve výkrmu	120	35

6. Požadavky na řešení roštů u roštových podlah, zaroštovaných krmišť nebo pohybových chodeb:

- pevné uložení v jedné rovině se zachováním stejné mezery podél styčné plochy dvou roštů,
- bez ostrých hran, aby se zvířata neporanila,
- rovná nášlapná plocha a mezery umožňující účinné propadávání a prošlapávání výkalů a zamezující otlakům a zranění zvířat,
- jsou z materiálu s malou obrusností a odolávají stájovému prostředí.

7. Minimální plocha čekacího prostoru shromaždiště před a po dojení je 1,4 m² .ks^-1 .

8. Sklony a výškové úpravy podlah staveb pro skot

Ukazatel	Měrná jednotka	Krávy	Telata do 6 měs.věku	Jalovice	Skot vevýkrmu
		maximálně
sklon podlahy boxu a stání podélný	%	2	3	2	5
sklon plné podlahy lehárny příčný	%	5	5	5	5
sklon podlahy spádového lože s vysokou podestýlkouke krmišti	%	7	10	10	10
sklon krmiště příčný1)	%	2	2	2	2
sklon močůvkových žlábků podélných	%	2	2	2	3
hloubka podlahy lehárny ve volné stáji s hlubokoupodestýlkou oproti podlaze krmiště	mm	700	500	700	700

Vysvětlivka k tabulce:
1) U krmiště s roštovou podlahou a u krmiště ploché stlané stáje příčný a podélný sklon 0 %.
Poznámka k tabulce:
Sklony podlah a močůvkových žlábků musí navazovat na vnitřní kanalizaci stáje. Odkanalizování se nepožaduje u podlah s hlubokou podestýlkou, kde je zaručena dávka steliva min. 7 kg na DJ a den a v kotcích s pevnou podlahou lehárny, kde je zaručena dávka steliva min. 3,5 kg na DJ a den.

PŘÍLOHA Č. 2 POŽADAVKY NA STAVBY PRO PRASATA

1. Plochy podlah kotců a boxů k ustálení prasat

Stáj (oddělení)	Technologický systém ustájení			Plocha lože minimálně (m2. . ks-1 )	Plocha kotce minimálně(m2 .ks-1 )
	v boxu			1,2	-
pro prasnice zapouštěnéa březí	v boxovém kotci		v boxu	1,2	-
			včetně společné části	-	1,9
	ve skupinovém kotci		s odděleným kalištěm	1,2	-
			s roštovým kalištěm	-	1,8
pro prasnice vysokobřezí, rodící a kojící	v porodnímkotci	s trvalým boxem	v boxu	1,4	-
			včetně společné části(bezstelivový provoz)	_	3,3,
		s dočasným boxem	v boxu	1,6	-
			včetně společné části(stelivový provoz)	_	5,7
pro selata v dochovu	ve skupinovém kotci	s bezstelivovým provozem nebo s denním podestýlánímpodle hmotnosti selat	do 10 kg	0,15	-
			10 až 20 kg	0,20	-
			20 až 35 kg	0,32	-
		s hlubokou podestýlkou pro selata s hmotností do 35 kg		0,58	+ krmiště
pro výkrm prasat	ve skupinovém kotci	s bezstelivovým provozem nebo s denním podestýlánímpodle hmotnosti prasat	30 až 50 kg	0,4	-
			50 až 85 kg	0,55	-
			85 až 110 kg	0,7	-
			nad 110 kg	1	-
		s hlubokou podestýlkou při hmotnosti prasat do 110 kg		1,1	+ krmiště
odchov prasniček a kanečků	ve skupinovém kotci	s bezstelivovým provozem nebo s denním podestýlánímpodle věku	kanečci do 5 měsíců	0,8	-
			kanečci od 5 do 10 měsíců	1,5	-
			prasničky do 6 měsíců	0,75	-
		na hluboké podestýlce podle věku	kanečci do 5 měsíců	0,9	+ krmiště
			kanečci od 5 do 10 měsíců	1,7	+ krmiště
			prasničky do 6 měsíců	0,9	+ krmiště
kanci	v individuálním kotci			4,5	6

Poznámky k tabulce:
1. Uvedené plochy se rozumějí bez koryt, ale včetně sesypných krmítek.
2. U kotců dělených na plná lože a kaliště jsou plochy kališť navíc k plochám loží (u selat min. 0,1 m² na kus, u výkrmu min. 0,2 m² na kus).
3. Další údaje o plochách kotců pro jednotlivé kategorie prasat jsou uvedeny v následujících tabulkách. U systému ustájení na hluboké podestýlce je navíc plocha pevného krmiště.

2. Plochy podlah podle živé hmotnosti

Kategorie prasat ve skupinovém kotci	Živá hmotnost (kg)	Minimální neomezená,využitelná plocha podlahy
Odstavená selata, chovná prasata a prasata ve výkrmu (mimo zapuštěnýchprasniček a prasnic)	do 10	0, 15
	přes 10 do 20	0,20
	přes 20 do 30	0,30
	přes 30 do 50	0,40
	přes 50 do 85	0,55
	přes 85 do 110	0,65
	více než 110	1,00

3. Plochy podlah a jejich členění podle velikostí skupiny

Kategorie prasat ve skupinovém kotci		Celková minimální neomezená, využitelná plocha podlahy (m2 .ks-1 )	Z toho minimální pevná plocha podlahy vcelku, z níž max. 15 % je rezervováno proodvodňovací otvory (m2 .ks-1 )
Zapuštěné prasničky	skupina 6-39 ks	1,64	0,95
	skupina méně než 6 ks	1,80
	skupina 40 a více ks	1,48
Prasnice	skupina 6-39 ks	2,25
	skupina méně než 6 ks	2,48	-
	skupina 40 a více ks	2,03
	březí	-	1,3

4. Kotec pro skupinové ustájení prasnic a prasniček v období od 4 týdnů po zapuštění do 1 týdne před očekávaným oprasením musí mít strany dlouhé nejméně 2,8 m. Kotec v němž je chováno méně než 6 zvířat, musí mít strany dlouhé nejméně 2,4 m. Ve stavbách pro méně než 10 prasnic mohou být v uvedeném období chovány prasnice individuálně za předpokladu, že se mohou v kotci snadno otáčet.

5. Kotec pro kance. Neomezená plocha podlahy pro dospělého kance musí být alespoň 6 m2 . Při použití kotce také pro připouštění musí být plocha podlahy alespoň 10 m² . V kotci nesmějí být žádné překážky.

6. Rozměry roštů

Kategorie prasat		Šířka roštnice minimálně (mm)	Šířka mezerymaximálně (mm)
prasnice a kanci		80	25
prasnice v porodním kotci	část pro prasnice	80	20
	část pro selata	18	11
selata v dochovu do 35 k		18	11
prasničky a kanečci v odchovu		60	15
prasata ve výkrmu		60	20

7. Rozměry roštů u betonových roštových podlah pro skupinový chov prasat

Kategorie prasat	Šířka roštnice minimálně (mm)	Šířka mezerymaximálně (mm)
selata	50	11
odstavená selata	50	14
běhouni	80	18
zapuštěné prasničky a prasnice	80	20

8. Rozměry ustájení zapouštěných a březích prasnic

Ukazatel	minimálně	Box 1)	Skupinový kotec	Boxový kotec
délka boxu	mm	640	-	640
šířka boxu7)	mm	18503)		12002) 1850 3)
šířka lože	mm	-	1900
šířka kaliště	mm	6504)	1050	16504)
výška hrazení	mm	950	950	950
délka koryta na kus	mm	375	450	375
šířka koryta	mm	350	350	350
výška krmné hrany koryta	mm	250	250	250
výška napáječky miskové	mm	250	250	250
výška napáječky hubicové šikmé5)	mm	550	550	550
sklon lože v %	%	36)	3	38)

Vysvětlivky k tabulce:
1) Boxy se u bezstelivového ustájení řeší jako průchozí.
2) Při otevřeném boxu.
3) Při uzavření boxu zadní zábranou.
4) Z toho zasahuje kaliště do uzavřeného boxu max. 650 mm.
5) Výška napáječky hubicové vodorovné je o 50 mm nižší.
6) 300 mm za korytem změna sklonu lože na 5 % směrem ke krmné chodbě.
7) Šířka kotce měřená od krmné hrany koryta.

9. Rozměry ustájení vysokobřezích, rodících a kojících prasnic

Ukazatel	minimálně	Porodní kotec pro odstav selatve 28 až 35 dnech věku
		bezstelivový		stelivový s rovnýmboxem
		s rovným boxem	se šikmýmboxem
délka kotce /z toho délka příkrmiště	mm	1800/7001)	1800	2000
délka boxu pro prasnici	mm	650	650	650
šířka kotce8)	mm	21503)	19503)	2300
šířka hrazení pro prasnicišířka hrazení pro selata	mm mm	950 5004)	950 5004)	950500
délka koryta	mm	375	375	375
šířka koryta	mm	350	350	350
šířka krmné hrany koryta	mm	250	250	250
šířka nap. miskové pro prasnici	mm	250	250	250
šířka na p. hubicové šikmé pro prasnici3)	mm	550	550	550
výška nap. miskové pro kojená selata	mm	1005)	1005)	100
výška nap. hubicové šikmé pro kojená selata 6)	mm	180	180	180
sklon lože	%	37)	37)	3

Vysvětlivky k tabulce:
1) Při odstavu selat v 21 dnech je délka kotce min.1550 mm, z toho příkrmiště 500 mm.
2) U stelivových porodních kotců se zřizuje box pro prasnici s otevíranou bočnicí.
3) Délka osy prostoru pro prasnici v boxu je u rovných i šikmých kotců min. 2150 mm včetně 150 mm zábrany proti zalehnutí.
4) Z toho příčné stěny mezi kotci min. do výšky 400 mm plné. Průlez pro selata mezi boxem pro prasnici a příkrmištěm je v celé šířce kotce vysoký v rozmezí 220 - 250 mm.
5) Napáječku pro selata se umísťuje v zadní části kotce nad roštem.
6) Výška hubicové napáječky vodorovné je pro prasnice a selata nižší o 50 mm.
7) 300 mm za korytem změna spádu lože na 5 % směrem ke krmné chodbě u kotců, kde pás podlahy je plný, nikoliv roštový.
8) Šířka kotce měřená od krmné hrany koryta.

10. Rozměry ustájení selat v dochovu do živé hmotnosti 35 kg

Ukazatel	minimálně	Krmení ze sesypného krmítka
		Kotec vyvýšený roštový nebo klec1)	Kotec s ložema kalištěm
šířka kotce minimálně	mm	1200	1500
výška hrazení	mm	8002)	800
délka sesypného krmítka na kus3)	mm	1603),4)	160
výška krmné hrany sesypného krmítka5)	mm	140	140
výška napáječky miskové	mm	180	180
výška napáječky hubicové šikmé6)	mm	300	300
výška hrany lože nad kalištěm	mm	-	20
Sklon lože	%	-	3-5

Vysvětlivky k tabulce:
1) Plná část podlahy musí zaujímat min. 1/3, max. až 1/2 celkové plochy kotce nebo klece.
2) U klecí tvoří hrazení výška konstrukce klece.
3) U sesypného krmítka musí být pás plné podlahy v šíři minimálně 200 mm. Na jedno krmné místo sesypného krmítka skupinového připadají max. 4 selata, na jedno jednomístné zvlhčovací krmítko max. 12 selat.
4) Při krmení z koryt činí délka krmné hrany na kus min. 200 mm.
5) Pro počáteční období dochovu je nutno zachovat výšku krmné hrany max.140 mm.
6) Výška napáječky vodorovné je nižší o 50 mm.

11. Rozměry ustájení chovného a plemenného materiálu

Ukazatel	minimálně	Prasničky a kanečci		Kanci
		do 5 měs.1)	nad 5 měs.2)
šířka lože	mm	1400	1850	2000
šířka kaliště	mm	650	800	1050
šířka hrazení	mm	950	950	1300
délka koryta na kus	mm	250	350	370
šířka koryta	mm	300	300	350
výška krmné hrany koryta	mm	200	220	250
výška napáječky miskové	mm	250	350	350
výška napáječky hubicové šikmé3)	mm	400	450	700
sklon lože	%	3	3	3

Vysvětlivky k tabulce:
1) Předpokládaná hmotnost od 25 do 70 kg.
2) Předpokládaná hmotnost od 70 do 130 kg.
3) Výška napáječky hubicové vodorovné je o 50 mm nižší.

12. Úroveň hrany lože kotce musí být proti úrovni povrchu kaliště (roštu) u bezstelivových podlah výše o 40 mm, u stelivových systémů o 100 mm. U roštových kotců a boxů musí být hrana plné podlahy proti úrovni roštové části výše o 10 mm. U výkrmu prasat na hluboké podestýlce musí být úroveň krmiště proti podlaze lože výše min. o 800 mm, je-li životnost podestýlky uvažována pro celou dobu výkrmu. Tento požadavek neplatí pro kompostovanou (fermentovanou) hlubokou podestýlku.

13. Rozměry ustájení prasat ve výkrmu

Ukazatel	minimálně	Kotec pro krmení
		z korytakruhového	z koryta podélného
			kotec s ložem a kalištěm	kotec roštový2)
délka kotce	mm	2250	-	-
šířka kotce	mm	3100	-	1850
vzdálenost osy dávkovače od uličky	mm	1100	-	-
vzdálenost osy dávkovače od kaliště	mm	1200	-	-
šířka lože	mm	2300	1700	-
výška hrazení	mm	950	950	950
délka koryta na kus	mm	1)	300	300
šířka koryta	mm	-	300	300
výška krmné hrany koryta	mm	250	220	220
výška napáječky miskové	mm	250	250	250
výška napáječky hubicové	mm	450	450	450
sklon lože	%	3	3	-

Vysvětlivky k tabulce:
1) U kruhového koryta musí být délka oblouku na obvodu talíře min. 220 mm na kus.
2) U roštového kotce s podélným korytem musí být pás plné podlahy za korytem široký min. 600 mm.

14. Světlé šířky přeh án ěcích uliček pro jednotlivé kategorie prasat

Rozměry	minimálně (mm)
vysokobřezí prasnice: z boxů nebo do boxů porodních kotců	1000
ostatní prasnice	850
dochov selat - ustájení v kotcích	650
dochov selat - ustájení ve vícepodlažních bateriích klecí	800
výkrm prasat	650
prasničky	800
kanci	950

Poznámka k tabulce:
Světlou šířkou je rozměr mezi okraji přesahujících dílů hrazení do uličky (sloupky, koryta).

15. Rozměry mycího boxu

Rozměr	minimálně mm
šířka	650
délka	1800
výška	950

Poznámka k tabulce:
Pro mytí, desinfekci a prohlídku vysokobřezích prasnic před jejich ustájením v porodním oddělení se zřizují průchozí mycí boxy situované mimo vlastní ustájovací prostor. Boxy musí být oboustranně přístupné a uzavíratelné. Jeden mycí box je určen maximálně pro 60 přeháněných prasnic.

16. Mezery hrazení kotců (podle výšky hrazení kotců nad podlahou)

Kategorie prasat	Při výšce hrazení nad podlahou (mm)	Světlá šířka hrazení mezery maximálně (mm)
		vodorovné prvky	svislé prvky
sající selata	do 500	plné	nepřipouští se
vysokobřezí, rodící a kojící prasnicev boxu porodního kotce	700	150	90
	nad 700	200
zapuštěné a březí prasnice, kanci a prubíři	500	_ 100
	500-800	150	90
	nad 800	200
dochov selat	500	65	55
	500-800	90
	500 500-750 nad 750	80 100 150	70
výkrm prasat, odchov plemenných zvířat

Vysvětlivky k tabulce:
1) Výška mezery spodní trubky fixační zábrany musí být v rozmezí 220-250 mm od podlahy. 2) U boxů musí být mezera u podlahy max.160 mm.

17. Plocha tvrdých výběhů pro prasata

Kategorie prasat	minimálně (m2 .ks-1 )
zapouštěné a březí prasnice	2
plemenná zvířata do 6 měsíců	1
plemenná zvířata 6 až 12 měsíců	2
plemenní kanci	10

18. Rozměry průlezů pro prasata

Rozměr	minimálně mm
šířka	600
výška	900

19. Úroveň hluku: v části stavby pro ustájení prasat je třeba zamezit stálé úrovni hluku ve výši hodnotu 85 dBA. Musí být zamezeno stálému nebo náhlému hluku.

20. Intenzita osvětlení stáje musí být nejméně 40 luxů po dobu minimálně 8 hodin denně.

PŘÍLOHA Č. 3 POŽADAVKY NA STAVBY PRO OVCE A KOZY

1. Ustájovací plochy pro ovce a kozy

Druh a kategorie zvířat		Minimální plocha (m2 .ks-1 )
		ovce	kozy
bahnice/koza		1,2	1,5
bahnice + 1 jehně do odstavu		1,5	2,0
bahnice + 2 jehňata do odstavu		2,0	2,5
mláďata do odstavu		0,25	0,35
mláďata ve výkrmu do 25 kg		0,4	0,5
mláďata v odchovu do 1 roku		0,8	0,8
plemeníci	- individuální kotec	4,0	4
	- skupinový kotec	3	3
pastevní přístřešek / 1 kus podle věku		0,8	0,8

Poznámka k tabulce:
Bahnice a kozy jsou ustájeny ve skupinových kotcích, pouze v období porodů a kojení mláďat je část matek ustájena v individuálních kotcích po dobu 2 - 5 dnů. Pro jehňata a kůzlata do odstavu se zřizují školky, které probíhačkou přímo navazují na skupinové kotce pro matky. Mezera - spodní otvor v hrazení - musí mít výšku 400 mm, šířku 170 mm a kotec je uzavíratelný. Ostatní kategorie ovcí a koz - mláďata v odchovu a výkrmu, plemeníci - jsou ustájeny ve skupinových nebo individuálních kotcích při dodržení rozměrových a funkčních parametrů podle jejich nároků.

2. Podlahy:

- plné podlahy (pro ustájení na hluboké nebo dočasné podestýlce), roštové podlahy (s podroštovými kanály pro bezstelivové ustájení), i kombinované pro oba druhy ustájení musí zamezovat pronikání zemní vlhkosti do stájového prostoru a odpadů z chovu do podloží stavby, odolávat výkalům, moči a desinfekčním prostředkům,
- podlahy v příslušenství staveb (čekárna před dojením, dojírna, sýrárna, místo pro veterinární ošetření a zákroky) musí být snadno čistitelné a dezinfikovatelné.

3. Při ustájení na roštových podlahách musí být použity rošty, které:

- mají rovnou nášlapnou plochu, minimální šířku roštnice 50 mm, minimální šířku mezery mezi roštnicemi 15 mm, (maximální šířka mezery mezi roštnicemi pro jehňata je 18 mm a pro dospělé kategorie 22 mm),
- odolávají agresivitě ustájovacího prostředí,
- zabezpečují dokonalé propadávání a prošlapávání výkalů,
- nezpůsobuje zvířatům otlaky anebo jiné poranění.

4. Stěny v dojírně, sýrárně a v prostoru pro veterinární zákroky musí být omyvatelné.

5. Rozměry technologických prvků staveb pro ovce a kozy

Rozměry (mm)			Jehňata do 6 měsíců		Ročky abahnice			Berani	Kůzlata				Kozy	Kozli
jesle	výška	maximálně	700		700		1100	1000			1500		1500
	šířka		700		900		900	400			600		600
vzdálenost příček		minimálně	80		80		80	80			80		80
délka žlabu na kus			150		350		500	150			350		500
šířka žlabu včetně požlabnice			400		550		550	400			500		600
šířka sdruženého žlabu			500		600		600	500			600		-
Hloubka žlabu		maximálně	150		250		250	150			250		300
výška hrany žlabu - ze stáje			250		500		500	230			700		700
- z chodby			550		550		550	550			550		550
výška horní hrany napáječky			250		500		500	250			700		700
výška žlabové zábranynad krmnou hranou			150		300		300	150			300		300
výška hrazení celkem			800		1000		1500	1000			1200		1500
mezery mezi tyčemi hrazení			vodorovné tyče od podlahy70-100-100-150-200 a dále po 250					rozteč svislých tyčí 80
počet zvířat na napáječku (ks)			40	40		10		40		30		10

6. Plochu výběhů

Kategorie ovcí a koz	minimálně (m2 . ks-1 )
bahnice a kozy	1
jehnice a kozičky	1
beran a kozel plemenný	10
beran a kozel chovný	2

Poznámka k tabulce:
Oplocení výběhů pro kozy musí mít výšku minimálně 1,2 m, pro kozly 1,5 m s dostatečným zajištěním celé výšky (minimálně 3 linie vedení ohradníků nebo břevna). Oplocení pro ovce na pastvě musí mít výšku minimálně 0,9 m, se dvěma až třemi liniemi vedení ohradníku.

PŘÍLOHA Č. 4 POŽADAVKY NA STAVBY PRO DRŮBEŽ

1. Počet kusů drůbeže na 1 m² podlahové plochy při chovu na podestýlce

Druh drůbeže a věková kategorie				Měrnájednotka	Maximální počet
					masný typ	nosný typ
slepice		kuřata	do 2 dnů	(ks.m-2 )	20	30
			do 8 týdnů	(ks.m-2 )	15	20
			do 14 týdnů	(ks.m-2 )	12	15
		kuřice od 12 týdnů dopohlavní dospělosti		(ks.m-2 )	7	10
		kohoutci od 12 týdnů dopohlavní dospělostí		(ks.m-2 )	3	5
		nosnice - užitkový chov		(ks.m-2 )	-	9
		slepice-chovné (včetněkohoutů		(ks.m -2 )	5	7
		výkrm brojlerov.kuřat	do 2 týdnů	(ks.m -2 )	40
			do 5 týdnů	(ks.m -2 )	22
			nad 5 týdnů	(ks.m -2 )	15 nebo 34 kg. ž.hm.m-2
krůty	výkrmkrůt	krůťata	do 2 týdnů	(ks.m -2 )	20
			do 6 týdnů	(ks.m -2 )	30
			do 17 týdnů	(ks.m -2 )	40
			do 24 týdnů	(ks.m -2 )	45
	chov střed.typ	krůťata	do 2 týdnů	(ks.m -2 )	20
			do 8 týdnů	(ks.m -2 )	10
			do 14 týdnů	(ks.m -2 )	5
		krůty		(ks.m -2 )	2,5
		krocani		(ks.m -2 )	1,5
	chov těžkýtyp	krůťata	do2 týdnů	(ks.m -2 )	_15
			do 8 týdnů	(ks.m -2 )	10
			do 14 týdnů	(ks.m -2 )	3
		krůty		(ks.m -2 )	1,5
		krocani		(ks.m -2 )	1
kachny			do 2 týdnů	(ks.m -2 )	20
		kachňata	do 4 týdnů	(ks.m -2 )	15
			do 7 týdnů	(ks.m -2 )	7
		kachny chovné		(ks.m -2 )	3
husy			do 3 týdnů	(ks.m -2 )	10
			do 6 týdnů	(ks.m -2 )	6
		housata	do 8 týdnů	(ks.m -2 )	2
			nad 8 týdnů	(ks.m -2 )	2
		husy		(ks.m -2 )	2

Poznámka k tabulce:
Určujícím parametrem zatížení plochy při chovu na podestýlce je maximální věková hranice nebo maximální dosažená živá hmotnost drůbeže. Hustota osazení se dále upřesňuje podle doporučení dodavatele zvířat.

2. Neobohacené klecoyé systémy

2. 1. Počet kusů drůbeže na 1 m² podlahové plochy

Druh drůbeže a věková kategorie	Maximální počet kusůna 1 m2 podlahové plochy klece
kuřata do 2 týdnů	80
do 6 týdnů	60
do 8 týdnů	50
do 12 týdnů	40
kuřice od 13. týdne do 17 týdnů	25
nosnice - užitkové chovy	18

Poznámka k tabulce:
Jmenovitý výkon větracího zařízení musí odpovídat hustotě obsazení.

2.2. Neobohacené klecové systémy pro užitkové chovy nosnic (pro produkci konzumních vajec) s více než 350 nosnicemi:
- pro každou nosnici musí být zajištěno nejméně 550 cm² neomezené půdorysné podlahové plochy klece,
- výška klece musí být nejméně 400 mm na 65 % její plochy a v žádném místě nesmí být nižší než 350 mm, - podlaha klece musí přiměřeně podpírat každý dopředu směřující prst obou nohou,
- sklon podlahy nesmí překročit 14 % (8°); u podlah z drátěných ok jiných než pravoúhlých může být sklon větší,
- délka neomezeného krmného prostoru na každou nosnici v kleci musí být nejméně 100 mm; v dosahu každé klece musí být nejméně dvě kapátkové nebo kalíškové napáječky, nebo musí být na každou nosnici v kleci rovněž 100 mm nepřerušeného napájecího prostoru,
- klece musí být vybaveny prostředky na zkracování drápů.

3. Obohacené klecové systémy pro užitkové chovy nosnic (pro produkci konzumních vajec) s více než 350 nosnicemi:

- pro každou nosnici musí být zajištěno nejméně 750 cm² podlahové plochy klece, z toho je 600 cm² plocha využitelná, která je nejméně 300 mm široká se sklonem podlahy nepřesahujícím 14 % a se světlou výškou nejméně 450 mm, do níž se nezapočítává prostor pro hnízda; výška klece mimo využitelnou plochu je v každém bodě nejméně 200 mm,
- celková plocha každé klece nesmí být menší než 2000 cm² ,
- délka neomezeného krmného prostoru na každou nosnici v kleci musí být nejméně 120 mm; každá klec musí mít systém napájení odpovídající velikosti skupiny nebo v dosahu každé nosnice musí být nejméně dvě kapátkové nebo kalíškové napáječky,
- každá klec musí mít hnízdo, hřady o délce 150 mm pro každou nosnici, prostor pro umístění steliva nebo jiného drolivého materiálu k hrabání a klování nosnic a vybavení pro zkracování drápů,
- pro kontrolu, instalaci a manipulaci s nosnicemi musí být mezi řadami klecí ulička nejméně 900 mm široká; spodní řada klecí se umísťuje nejméně 350 mm nad podlahu stavby.

4. Alternativní systémy ustájení užitkových chovů nosnic (pro produkci konzumních vajec) s více než 350 nosnicemi:

- krmítko: žlábkové nejméně 100 mm délky na 1 nosnici nebo kruhové se 40 mm na 1 nosnici,
- napáječka: žlábková nejméně 25 mm délky na 1 nosnici nebo kruhová s 10 mm na 1 nosnici; při použití kapátkové nebo kalíškové napáječky nejméně 1 napáječka pro každých 10 nosnic umístěna tak, aby každá nosnice měla v dosahu nejméně 2 napáječky,
- snáškové hnízdo: nejméně 1 hnízdo pro každých 7 nosnic; při použití hromadných hnízd nejméně 1 m² hnízdního prostoru nejvýše pro 120 nosnic,
- hřady: nejméně 150 mm délky na 1 nosnici, bez ostrých hran; nesmí být instalovány nad stelivem, horizontální vzdálenost mezi hřady navzájem musí být nejméně 300 mm a mezi hřady a stěnou musí být nejméně 200 mm,
- podlaha: z celkové podlahové plochy musí na 1 nosnici připadat nejméně 250 cm² plochy se stelivem, přičemž stelivo zabírá nejméně třetinu plochy. Zbývající část podlahy musí být konstruována tak, aby přiměřeně podpírala každý z dopředu směřujících prstů každé nohy,
- hustota osazení nesmí překročit 9 nosnic na 1 m² využitelné plochy, to je plochy nejméně 300 mm široké, se sklonem podlahy nepřesahujícím 14% a se světlou výškou nejméně 450 mm; do využitelné plochy se nezapočítává prostor pro hnízda.

4.1. U alternativních systémů, v nichž se nosnice volně pohybují mezi více podlažími:
- nelze umístit více než 4 patra,
- světlá výška mezi patry musí být nejméně 450 mm,
- krmné a napájecí zařízení musí poskytovat stejný přístup všem nosnicím,
- trus z horních pater nesmí padat do nižších pater.

4.2. U alternativních systémů s výběhy:
- musí být podél celé délky stavby několik otvorů (průlezů) nejméně 350 mm vysokých a 400 mm širokých, umožňujících přímý přístup do venkovního prostoru, tak aby na každých 1000 nosnic připadalo 2 m délky otvorů,
- otevřené výběhy musí mít rozměr vyhovující hustotě osazení a povaze pozemku tak, aby nedocházelo ke kontaminaci, musí být vybaveny přístřeškem před nepřízní počasí, chránit nosnice před predátory a být v případě potřeby vybaveny vhodnými napáječkami:
= maximální koncentrace 2500 nosnic na 1 ha, na 1 nosnici minimálně 4 m² výběhu,
= nejdelší vzdálenost od hranice výběhu k nejbližšímu otvoru (průlezu) nesmí překročit 150 m,
= při vyšší vzdálenosti - do 350 m od nejbližšího otvoru (průlezu) do stavby je nutno zabezpečit dostatečný počet ochranných přístřešků a napáječek rozmístěných tak, aby na 1 ha byly 4 přístřešky.

5. Minimální rozměrové a funkční parametry, stanovené pro neobohacené a obohacené klecové systémy a alternativní systémy ustájení, se nevztahují na stavby a zařízení s méně než 350 nosnicemi a na rodičovské, prarodičovské a šlechtitelské chovy.

6. Plochy výběhů pro drůbež

Druh drůbeže a věková kategorie		Druh výběhu	Plochaminimálně (m2 .ks-1 )	Poznámka
slepice		omezený	5	suchý
krůty		omezený	10	suchý
kachny chovné		omezený	0,5	vodní
			1	suchý
husy chovné		omezený	0,5	vodní
			1	suchý
		pastevní	5	-
kachňata - odchov	1.- 7. den věku	omezený	0,06	suchý
	8.-21. den věku		0,14
	nad 21. dnů věku		0,14
housata - odchov	1. 7. den věku		0,15	suchý
	8.- 21. den věku	omezený	0,14
	nad 21. dnů věku		0,2

7. Krmné prostory pro drůbež

Odchov a chov
druh a věková kategorie	žlábkové krmítko minimálně (mm.ks-1 )	miskové krmítko maximálně(ks-1 )
kuřata	1001) -1502)	151) -252)
slepice	1001) -1502)	151) -252)
krůty	-	40
kachny	150	30
husy	150	40

Výkrm
druh a věková kategorie		žlábkové krmítko minimálně (mm.ks-1 )	miskové krmítko maximálně(ks-1 )
brojleři		30	65
krůty	do 6 týdnů	-	60
	do 17 týdnů	-	40
	do 24 týdnů	-	40
kachny		50	40
husy		50	40

Vysvětlivky k tabulce:
1)nosná
2)masná

8. Napájecí prostory pro drůbež

Druh a kategorie		Napáječky
		žlábkové	kruhové		kapátkové		kombinované	kalíškové
		minimálně (mm.ks-1 )	maximálně na jednu napáječku (ks)
výkrm brojlerů		25	100		12		25			40
odchov kuřat - nosný typ		30	100		12		25			40
odchov kuřat - masný		30	70		8		20			30
chovné slepice - nosný typ		30	80		10		25			40
chovné slepice - masný typ		30	70		8		20			30
výkrm krůt	do 6 týdnů	20	100	12		20			40
	do 16 týdnů	35	80	-		-			-
	do 22 týdnů	35	75	-		-			-
chovné krůty		35	75		-		-			-
výkrm kachen		30	50		8		-			-
chovné kachny		30	50		6		-			-
výkrm hus		100	40		-		-			-
chovné husy		120	40		-		-			-

Poznámka k tabulce:
U klecových baterií se krmení a napájení řídí typem klece. Požadavky na napájecí prostor v užitkových chovech nosnic pro produkci konzumních vajec v neobohacených a obohacených klecových systémech a v alternativních systémech ustájení jsou uvedeny v části o těchto systémech.

9. Velikost ok roštových a klecových podlah pro drůbež

Druh a věková kategorie		Velikost okmaximálně (mm)
hrabavá drůbež	odchov	20 x 20
	chov	25 x 50
vodní drůbež	kachňata do 30 dnů	20 x 20
	housata do 30 dnů	15 x 45
	starší vodní drůbež	25 x 25

10. Rozměry snáškových hnízd

Druh drůbeže	Snášková hnízda minimálně			Na jednohnízdo
	hloubka (mm)	šířka (mm)	výška (mm)	maximálně(ks)
chovné slepice - nosný typ	350	300	350	7
chovné slepice-masný typ				5
nosnice - produkce konzumních vajec				7
krůty	600	450	600	4
kachny pižmové	450	300	350	7
kachny pekingské	450	400	400	4
husy	500	450	500	6

Poznámka k tabulce:
U alternativních systémů ustájení v užitkových chovech pro produkci konzumních vajec připadá maximálně 120 nosnic na 1 m² skupinového hnízda.

11. Rozměry průlezů pro jednotlivé druhy a kategorie drůbeže

Druh a věkové kategorie	Minimální rozměry průlezů		Výška prahu od podlahy(podestýlky) maximálně (mm)	Počet zvířat pro 1 průlez maximálně(ks)
	šířka (mm)	výška(mm)
slepice	400	350	50	100
housata	400	400	50	100
husy	400	500	50	60
kachňata	300	300	50	150
kachny	300	400	50	100

Poznámka k tabulce:
Pro spojení ustájovacích prostorů s výběhy se zřizují průlezy. Každé oddělení musí být spojeno s příslušnou sekcí výběhů nejméně dvěma průlezy.

12. Výšky přepážek pro jednotlivé druhy a kategorie drůbeže

Druh drůbeže a věková kategorie		Výška přepážkyminimálně (mm)
kuřata - brojleři		600
kuřata lehký typ	do 30 dnů	1000
	nad 30 dnů	1500
nosnice	nosný typ	v celé výšce chovného prostoru
	masný typ	2000
krůťata do 30 dnů		1500
krůťata starší krůťata		v celé výšce chovného prostoru
kachňata		300
kachny		600
housata		500
husy		1000

13. Výšky přepážek ve výbězích

Druh drůbeže a věková kategorie		Výška přepážkyminimálně (mm)
kachňata,housata	vodní výběh	500
	pastevní výběh	800
kachny, husy	vodní výběh	600
husy	pastevní výběh	1500

Poznámka k tabulce:
Výšky přepážek a hrazení vodních výběhů se počítají od hladiny vodní nádrže nebo vodního toku. Přepážka musí sahat nejméně 800 mm pod nejnižší hladinu.

14. Plynulost dodávky elektrické energie musí být zajištěna náhradním zdrojem. Výkon náhradního zdroje elektrické energie se stanoví na nouzový provoz individuálně, se zřetelem na navržený technologický systém a technické vybavení, na větrání a osvětlení hal a líhní.

PŘÍLOHA Č. 5 POŽADAVKY NA STAVBY PRO KONĚ

1. Rozměry při vazném ustájení

Kůň nad 400 kg.ž.hm.	Minimální plocha(m2 .ks-1 )	Minimální stání		Krmný žlab
		šířka (mm)	délka (mm)	výška (mm)	minimální šířka(mm)
řadová stání	4,5	1500	2750	650 -10002)	650
individuální stání	4,5	1800	2750

Vysvětlivky k tabulce:
1) Součin šířky a délky stání musí splňovat požadavek na jeho minimální plochu.
2) Podle výšky loketního kloubu, podle růstu a věku.

2. Rozměry při volném ustájení

Kategorie koní	Minimální ploch(m2. ks-1 )	Minimální rozměry kotce (boxu)1)
		šířka (mm)	délka (mm)
kůň do 200 kg .ž.hm.	6	2000	2000
200-400 kg.ž.hm.	7	2500	2500
400-500 kg .ž.hm.	8	2500	2500
nad 500 kg .ž.hm.	9	2500	2500

Vysvětlivka k tabulce:
1) Součin šířky a délky kotce (boxu) musí splňovat požadavek na jeho minimální plochu.

3. Rozměry krmného místa u žlabu koně při volném ustájení

Kategorie koní	Minimální šířka (mm:kus -1 )	Výška (mm)
hříbě odstavené	600	650 -9001)
hříbě do 1 roku	700	-
kůň dospělý	800	1000

Vysvětlivka k tabulce:
1) Podle výšky loketního kloubu, podle růstu a věku.

4. Podlahové konstrukce:

- podlaha stání musí být v přední třetině vodorovná, v zadní části se sklonem min.1,5 %
- podlahy loží k volnému ustájení a podlaha boxu musí mít minimální sklon 1,5 %

5. Stájové chodby:

šířka chodby ve dvouřadých stájích musí být minimálně 3000 mm, při zasouvacích dveřích boxů u jednořadých a dvouřadých stájích min. 2500 mm.

PŘÍLOHA Č. 6 PŘEPOČET HMOTNOSTI HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT NA DOBYTČÍ JEDNOTKY

Druh	Kategorie, skupina zvířat	Průměrná hmotnost (kg)	Koeficient přepočtu(DJ.ks-1 )
Skot	krávy v I. laktaci	500	1,00
	krávy ve II. a další laktaci	600	1,20
	krávy s velkým tělesným rámcem	700	1,40
	telata v mléčné výživě do konce 3. měsíce věku	75	0,15
	telata v rostlinné výživě od 4. do konce 8. měsíce věku	140	0,28
	telata celkem od narození do konce 6.měsíce- průměr	110	0,22
	Jalovice 7 - 18 měsíců věku	280	0,56
	Jalovice 19 - 24 měsíců věku	425	0,85
	Jalovice celkem 7-24 měsíců věku (průměr)	310	0,62
	býci ve výkrmu	365	0,73
	býci chovní a voli	800	1,60
Prasata	prasnice a kanci	150	0,30
	selata	10	0,02
	mladá chovná prasata a prasata ve výkrmu	60	0,12
	prasnice s dochovem selat	225	0,45
Koně	koně do 3 roků věku	375	0,75
	koně nad 3 roky věku	650	1,30
Ovcea kozy	ovce celkem	50	0,10
	kozy celkem	50	0,10
Drůbež	nosnice	1,50	0,0030
	kuřice	0,70	0,001 4
	brojleři	0,80	0,0016
	kachny chov	3,50	0,0070
	kachny výkrm	2,00	0,0040
	hus chov	4,80	0,0096
	husy výkrm	2,50	0,0050
	krůty chov	15,00	0,030
	krůty výkrm	8,00	0,016
	drůbež celkem (průměr)	1,30	0,0026

Poznámka k tabulce:
přepočet je určen pro vymezení pojmu “stavba pro chov většího počtu hlavních druhů hospodářských zvířat" podle § 2 odst. 1 písm. c) této vyhlášky.
Údaje o hmotnosti zvířat pro přepočet na dobytčí jednotky (1 DJ = 500 kg živé hmotnosti) jsou uvedeny střední hodnotou hmotnosti vztaženou k druhu, kategorii a věkové skupině zvířat.