www.PravniPredpisy.cz - předpis č. 353/2002 Sb..

Nařízení vlády, kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší

Vláda nařizuje podle § 55 odst. 1 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), (dále jen "zákon"):

§ 1 Předmět úpravy

(1) Tímto nařízením se v souladu s právem Evropských společenství1) stanoví emisní limity, podmínky provozování a způsob zařazování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší podle § 4 odst. 4 zákona (dále jen "zdroj") do jednotlivých kategorií zdrojů.

(2) Toto nařízení se nevztahuje na

a) spoluspalování odpadů s palivy ve zdrojích, které je uvedeno ve zvláštním právním předpisu,2)

b) zdroje, které emitují těkavé organické sloučeniny z procesů aplikujících rozpouštědla a ze skladování a distribuce benzinu, které jsou uvedeny ve zvláštním právním předpisu.3)

§ 2 Základní pojmy

Pro účely tohoto nařízení se rozumí

a) vyjmenovaným zdrojem - zdroj uvedený v příloze č. 1 nebo č. 2 k tomuto nařízení,

b) nevyjmenovaným zdrojem - zdroj neuvedený v příloze č. 1 nebo č. 2 k tomuto nařízení,

c) zvláště velkým zdrojem4) - zdroj se zvláště významným vlivem na kvalitu ovzduší uvedený v příloze č. 1 nebo příloze č. 2 k tomuto nařízení nebo ve zvláštním právním předpisu,4)

d) velkým zdrojem - zdroj s velmi významným vlivem na kvalitu ovzduší uvedený v příloze č. 1 nebo č. 2 k tomuto nařízení nebo zdroj, u něhož jmenovitý tepelný výkon přímého procesního ohřevu je vyšší než 5 MW, nebo zdroj, který při svém projektovaném výkonu a při hmotnostní koncentraci znečišťující látky odpovídající emisnímu limitu překračuje limitní roční hmotnostní tok emise alespoň 1 nebo více z dále uvedených znečišťujících látek množství

1. 200 t tuhých znečišťujících látek,

2. 300 t oxidu siřičitého,

3. 4 t chloru a jeho těkavých anorganických sloučenin uváděných jako chlor,

4. 10 t těkavých organických látek uváděných jako celkový organický uhlík ze zdrojů,

5. 200 t oxidu dusnatého a oxidu dusičitého vyjádřených jako oxid dusičitý (dále jen "oxidy dusíku"),

6. 1 t sulfanu,

7. 2 t těkavých anorganických sloučenin fluoru uváděných jako fluor,

8. 50 t oxidu uhelnatého,

9. 50 t amoniaku, nebo

10. v případě jakékoli další ze znečišťujících látek nebo jejich stanovené skupiny uvedené v seznamu znečišťujících látek překračuje její celková roční emise zjištěná z hodinového průměru desetinásobek hmotnostního toku rozhodujícího pro stanovení limitní koncentrace v odpadním plynu,

e) středním zdrojem - zdroj s významným vlivem na kvalitu ovzduší uvedený v příloze č. 1 nebo č. 2 k tomuto nařízení, nebo zdroj, u něhož jmenovitý tepelný výkon přímého procesního ohřevu je roven nebo vyšší než 0,2 kW, nebo zdroj, který překračuje při svém nejvyšším projektovaném výkonu za nejméně příznivých provozních podmínek s ohledem na ochranu ovzduší a při hmotnostní koncentraci odpovídající obecnému emisnímu limitu roční hmotnostní tok emise alespoň u 1 nebo více znečišťujících látek v množství od 10 do 100 % uvedených v písmenu d) bodech 1 až 10 nebo překračuje-li při maximálním projektovaném výkonu zdroje a při hmotnostní koncentraci odpovídající obecnému emisnímu limitu hodinovou emisi stanovenou jako rozhodný hmotnostní hodinový tok emisí znečišťující látky, nebo stanovené skupiny znečišťujících látek, pro stanovení obecného emisního limitu postupem uvedeným ve zvláštním právním předpisu,5)

f) malým zdrojem - zdroj, který nelze zařadit podle písmen c) až e),

g) stávajícím zdrojem - zdroj, na který bylo vydáno stavební povolení nebo jiné obdobné rozhodnutí do dne nabytí účinnosti tohoto nařízení, nestanoví-li toto nařízení jinak,

h) novým zdrojem - zdroj, na který bylo vydáno pravomocné stavební povolení nebo jiné obdobné rozhodnutí ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení, nestanoví-li toto nařízení jinak,

i) přímým procesním ohřevem - ohřev, u kterého jsou znečišťující látky vzniklé spalováním paliv odváděny společně se znečišťujícími látkami emitovanými technologickým procesem,

j) zemědělským zdrojem - zdroj emisí amoniaku a dalších znečišťujících látek z provozu zemědělských technologií uvedený v příloze č. 2 k tomuto nařízení.

§ 3 Vyjmenované zdroje a jejich kategorizace

(1) Kategorie vyjmenovaných zdrojů, specifické emisní limity a technické podmínky jejich provozu jsou uvedeny v příloze č. 1 nebo č. 2 k tomuto nařízení. Technické a další podmínky provozu vyjmenovaných zdrojů obsahují požadavky na konstrukci a vybavení zdroje nebo na jeho provozování, které specifické emisní limity doplňují nebo nahrazují.

(2) Pro vyjmenované zdroje platí specifické emisní limity a technické podmínky jejich provozu uvedené v příloze č. 1 nebo č. 2 k tomuto nařízení a dále lze uplatnit obecné emisní limity u znečišťujících látek, pro které nejsou specifické emisní limity stanoveny. Obecné emisní limity se uplatňují postupem podle § 9 odst. 4 zákona.

§ 4 Nevyjmenované zdroje

Na zdroje, které nejsou vyjmenovány v příloze č. 1 nebo č. 2 k tomuto nařízení, se vztahují obecné emisní limity stanovené zvláštním právním předpisem.5) Kategorizace nevyjmenovaných zdrojů se stanoví podle § 2 písm. d) až f) tohoto nařízení.

§ 5 Postup stanovení obecných emisních limitů

(1) Pokud pro danou znečišťující látku nebo stanovenou skupinu látek není u zdroje stanoven specifický emisní limit a dojde-li k vymezení znečišťujících látek nebo jejich stanovených skupin tak, aby byly plněny obecné emisní limity, orgán kraje v přenesené působnosti (dále jen "orgán kraje")

a) stanoví obecné emisní limity těch znečišťujících látek nebo jejich stanovených skupin, u nichž činí při nejvyšším projektovaném výkonu zdroje a při hmotnostní koncentraci odpovídající jejich obecnému emisnímu limitu vypočtený roční hmotnostní tok více než 4 % hodnoty ročních hmotnostních toků znečišťujících látek uvedených v § 2 písm. d) ,

b) stanoví obecné emisní limity jiných látek, jejichž emise lze u zdroje prokazatelně předpokládat a které mají významný vliv na kvalitu ovzduší v místě působení zdroje, především jedná-li se o oblast podle § 7 odst. 1 zákona,

c) stanoví obecné emisní limity dalších látek na základě vlastního posouzení nebo odborného posudku a odůvodní je ve vydaném rozhodnutí,

d) u zvláště velkého zdroje posoudí stanovení emisních limitů podle § 6 u všech znečišťujících látek v tomto ustanovení uvedených, pro které nejsou u zdroje stanoveny specifické emisní limity.

(2) Od plnění stanovených emisních limitů podle odstavce 1 písm. b) a c) lze upustit u těch znečišťujících látek nebo jejich stanovených skupin, u kterých výsledky autorizovaného měření emisí prokáží nebo odborný posudek doloží, že jejich emise jsou pod úrovní 10 % obecného emisního limitu a pod 10 % limitního emisního toku.

§ 6 Emisní limity zvláště velkých zdrojů

Při vydávání povolení podle § 17 odst. 1 a 2 zákona u zvláště velkých zdrojů se stanoví obecné emisní limity a další podmínky jejich uplatňování v souladu s § 5 u těchto znečišťujících látek

a) tuhé znečišťující látky,

b) oxid siřičitý,

c) oxid dusnatý a oxid dusičitý vyjádřené jako oxid dusičitý (oxidy dusíku),

d) oxid uhelnatý,

e) sulfan,

f) thioethery a thioalkoholy,

g) amoniak a amonné soli vyjádřené jako amoniak (amoniak),

h) těkavé organické látky vyjádřené jako organický uhlík (VOC),

i) těžké kovy a jejich sloučeniny vyjádřené jako kov (těžké kovy),

j) azbest (suspendované částice, vlákna),

k) chlor a jeho plynné sloučeniny vyjádřené jako Cl (chlor),

l) fluor a jeho plynné sloučeniny vyjádřené jako F (fluor),

m) arzen a jeho sloučeniny vyjádřené jako As (arzen),

n) kyanidy vyjádřené jako CN (kyanidy),

o) karcinogenní a mutagenní látky nebo látky ovlivňující reprodukci6) (karcinogeny),

p) polychlorované dibenzodioxiny a polychlorované dibenzofurany (PCDD a PCDF),

r) pachové látky,

pokud pro tyto znečišťující látky nejsou v příloze č. 1 nebo č. 2 k tomuto nařízení stanoveny specifické emisní limity.

§ 7 Společná ustanovení

Pro účely zpoplatňování emisí znečišťujících látek podle § 19 zákona a vedení provozní evidence podle § 13 zákona se považuje soubor všech zdrojů znečišťování ovzduší téhož provozovatele, které jsou umístěny v jediném provozním celku nebo areálu, za společný zdroj. Kategorii společného zdroje určuje kategorie zdroje, která je podle § 4 odst. 4 písm. a) zákona nejvyšší.

§ 8 Přechodná ustanovení

(1) Splnění zpřísněných nebo nově uložených specifických emisních limitů u všech zdrojů, kterým je toto nařízení stanoví, zajistí provozovatelé nejpozději do 1. ledna 2005. Do té doby provozovatelé dodržují emisní limity platné do dne nabytí účinnosti tohoto nařízení a postupují podle bodu 0.4. přílohy č. 1 k tomuto nařízení. Toto ustanovení se nevztahuje na emisní limity pro pachové látky.

(2) Pokud zákon zakládá u již provozovaného zdroje povinnost změnit nebo nově zpracovat soubor technickoprovozních parametrů a technickoorganizačních opatření (provozní řád) podle § 11 odst. 2 zákona , učiní tak provozovatel nejpozději do 31. května 2003.

(3) Provozovatelé stávajících zdrojů provedou první měření emisí u

a) zvláště velkých zdrojů do 31. března 2003,

b) velkých zdrojů nejpozději do 1 kalendářního roku ode dne posledního jednorázového měření, které bylo prokazatelně provedeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení,

c) středních zdrojů, u kterých se dodržování emisních limitů dosahuje úpravou technologického řízení výrobního procesu nebo použitím zařízení k čištění odpadního plynu a poslední jednorázové měření nebylo prokazatelně provedeno po 1. lednu 2000, nejpozději do 31. prosince 2003,

d) středních zdrojů, u kterých se dodržování emisních limitů dosahuje úpravou technologického řízení výrobního procesu nebo použitím zařízení k čištění odpadního plynu a poslední jednorázové měření proběhlo prokazatelně po 1. lednu 2000, nejpozději do 3 kalendářních roků od data tohoto měření.

(4) U stávajících zvláště velkých zdrojů, kde nejsou obecné emisní limity stanoveny postupem podle § 5 , požádá provozovatel orgán kraje o jejich stanovení do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení.

§ 9 Účinnost

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.

Předseda vlády:
Ing. Zeman v. r.
Ministr životního prostředí:
RNDr. Kužvart v. r.

Příloha č. 1 k nařízení vlády, kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší

Kategorie vyjmenovaných zdrojů, emisní limity a požadavky na konstrukci, vybavení nebo provozování technologického procesu

0. VŠEOBECNÉ ZÁSADY

0.1. POUŽITÁ OZNAČENÍ
Pro účely této přílohy se užívá označení:

a) vztažné podmínky A pro emisní limit znamenají koncentraci příslušné látky v suchém plynu za normálních podmínek (101,325 kPa, 293,15 K), někdy s udáním referenčního obsahu některé látky v odpadním plynu (obvykle kyslíku),

b) vztažné podmínky B pro emisní limit znamenají koncentraci příslušné látky ve vlhkém plynu za normálních podmínek (101,325 kPa, 293,15 K), někdy s udáním referenčního obsahu některé látky v odpadním plynu (obvykle kyslíku),

c) vztažné podmínky C pro emisní limit znamenají koncentraci příslušné látky v odpadním plynu za obvyklých provozních podmínek,

d) "nest." u emisních limitů, u výrobních emisí a měrných výrobních emisí značí, že pro uvedenou znečišťující látku není stanoven specifický limit,

e) VOC značí těkavé organické látky vyjádřené jako organický uhlík,

f) NO₂ značí oxid dusnatý a oxid dusičitý vyjádřené jako oxid dusičitý,

g) TZL značí tuhé znečišťující látky,

h) SO₂ značí oxid siřičitý,

i) SO_X značí oxidy síry (SO₂ a SO₃ ), pokud text této přílohy neuvádí jinak,

j) NH₃ značí amoniak,

k) HCl značí chlorovodík,

l) HF značí fluorovodík,

m) CO značí oxid uhelnatý,

n) O_2R značí referenční obsah kyslíku.

0.2. PLATNOST EMISNÍCH LIMITŮ
V případě, že není v tomto nařízení uvedeno jinak, jsou stanovené emisní limity platné pro stávající i nové zdroje. Obecné emisní limity se uplatní postupem podle § 5 tohoto nařízení u všech vyjmenovaných i nevyjmenovaných zdrojů.
Stávající zdroje musí po rekonstrukci nebo generální opravě plnit emisní limity platné pro nové zdroje.

0.3. ZÁVAZNÉ PODMÍNKY PROVOZU ZAŘÍZENÍ NA SPALOVÁNÍ ODPADNÍCH PLYNŮ
Všechna (i nouzová) zařízení k likvidaci odpadních plynů se konstruují tak, aby při spalování odpadních plynů bylo zabezpečeno optimální vedení spalovacího režimu a snižování emisí znečišťujících látek do ovzduší.
Nejvýše přípustná tmavost kouře je dána emisním limitem.

Odcházející kouř nesmí být tmavší než 2. stupeň při měření a hodnocení Ringelmannovou stupnicí. Při zapalování odpadního plynu na fléře a po dobu nejdéle 10 minut může tmavost kouře dostoupit až do úrovně stupně 3 Ringelmannovy stupnice.

PRO NOVÉ ZDROJE

1. Fléra (pochodeň) je zařízení pro snížení emisí látek znečišťujících ovzduší, které pracuje jako
a) havarijní výpust plynů do vnějšího ovzduší nebo
b) při spojení technologických prostorů s vnějším ovzduším nebo
c) při neustáleném a jinak těžce zpracovatelném přebytku plynů.

2. Každá fléra je posuzována individuálně s ohledem na její konstrukci, lokalizaci a na spalované plynné médium. Při posuzování těchto zařízení je třeba dávat přednost asistovaným flérám, tj. flérám, které mají konstrukční možnost ovlivňovat množství přiváděného vzduchu a teploty spalování.

2.1. V případě kolísání výhřevnosti nebo množství odpadního plynu vstupujícího do fléry je odpadní plyn spalován současně s vhodným stabilizačním palivem. Spalovací zařízení je vybaveno regulací na stálou optimalizaci poměru stabilizačního paliva, spalovacího vzduchu a odpadního plynu.

2.2. Spalovací prostor fléry je tepelně izolován.

3. Údaje se vyjadřují při referenčním množství kyslíku 11 %.

0.4. PLÁN SNÍŽENÍ EMISÍ ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK U TECHNICKÉHO ZDROJE

Provozovatel zdroje podle § 8 odst. 1 tohoto nařízení, pokud nesplňuje zpřísněný nebo nově uložený specifický emisní limit, vypracuje nejpozději do 30. listopadu 2002 návrh plánu na snížení emisí znečišťujících látek (dále jen "plán") a předloží ho podle § 5 odst. 7 zákona orgánu kraje se žádostí o schválení k jeho provádění.

1. Postup při zpracování plánu provozovatelem zdroje

Provozovatel v plánu uvede:
a) kategorii, skupinu, název, umístění a popis zdroje podle údajů provozní evidence,

b) podrobný technický popis zdroje a používaných technologických postupů,

c) způsob odvádění znečišťujících látek do vnějšího ovzduší,

d) dosavadní provozní řád zpracovaný podle § 11 odst. 2 zákona , jedná-li se o zvláště velký nebo velký zdroj,

e) návrh provozního řádu pro období uplatňování plánu,

f) dosavadní způsob zjišťování emisních koncentrací znečišťujících látek a množství vypouštěných znečišťujících látek,
g) kopie protokolů o autorizovaných měřeních emisí provedených u zdroje podle právních předpisů platných do dne nabytí účinnosti zákona,
h) údaje obsažené v souhrnné provozní evidenci, zejména celkové množství vypuštěných emisí vykazované za uplynulá 2 léta,
i) porovnání stávající technologie s navrženou upravenou technologií. Uvedení termínu realizace této změny při využívání technologického zařízení zdroje,
j) další technickoorganizační opatření,
k) způsob dosažení a vyhodnocení snížení emisí a emisních koncentrací na úroveň zpřísněných emisních limitů jako výsledku plnění plánu,

l) termín zahájení plnění plánu, nejpozději k 1. lednu 2003.

m) termíny a způsob kontrol průběžného plnění plánu,
n) jména, adresy a podpisy provozovatele zdroje a orgánu kraje.

2. Náležitosti a lhůty zpracování, schvalování a plnění plánu

a) plán je zpracováván a schvalován ve 3 vyhotoveních,
b) krajský úřad plán schválí nebo zamítne do 90 dnů od data doručení žádosti provozovatele.
c) ukončení účinnosti plánu a jeho splnění se stanoví nejpozději od 1. ledna 2005. Tento termín je dobou stanovenou orgánem ochrany ovzduší podle § 5 odst. 9 zákona .

3. Postup orgánu kraje při schvalování plánu

a) pokud orgán kraje plán neschválí, vyrozumí o tom provozovatele bezodkladně,
b) orgán kraje si vyžádá doplnění nebo upřesnění plánu, pokud to uzná za nezbytné, tak, aby schválené znění plánu obsahovalo vypořádání všech připomínek a doporučení, které označí jako zásadní,
c) pokud orgán kraje po posouzení plán schválí, vyrozumí o tom bezodkladně provozovatele, předá mu schválené vyhotovení plánu,
d) předá schválené vyhotovení plánu inspekci,

e) vyrozumí o schválení plánu Ministerstvem životního prostředí (dále jen "ministerstvo") zřízenou právnickou osobu podle § 13 odst. 1 zákona .

1. ENERGETIKA

Mimo spalovací zdroje uvedené v § 4 odst. 5 zákona

1.1. Třídění a úprava uhlí, briketárny
Kategorie: zvláště velký zdroj mimo případy zařazení do jiné kategorie uvedené v textu tabulky

Limitní hmotnostní koncentrace v [mg/m³ ] pro							O_2R [%]	Vztažné podmínky
TZL	SO₂		NO₂		CO	VOC
a) Třídění a jiná studená úprava uhlí, (střední zdroj)
100	nest.	nest.		nest.		nest.	-	B
b) Tepelná úprava uhlí
100	nest.	nest.		nest.		150	15	A

Pro polycyklické aromatické uhlovodíky platí obecný emisní limit jako specifický limit.

1.2. Výroba koksu - koksovací baterie
Kategorie: zvláště velký zdroj mimo případy zařazení do jiné kategorie uvedené v textu tabulky

Limitní hmotnostní koncentrace v [mg/m³ ] pro						O_2R [%°]	Vztažné podmínky
TZL	SO₂		NO₂	CO	VOC
Otop koksárenských baterií
nest.	¹⁾		500	nest.	nest.	5	B
Příprava koksovací vsázky (střední zdroj )
100		nest.	nest.	nest.	nest.	-	C
Koksování³⁾
2)		nest.	nest.	nest.	nest.		_
Vytlačování koksu³⁾
100⁴⁾	nest.		nest.	nest.	nest.	-	B
Třídění koksu (střední zdroj )
100	nest.		nest.	nest.	nest.	-	B

Odkazy:
1) obsah sulfanu v topném plynu nejvýše 500 mg/m³

2) přípustné viditelné emise budou pro každou koksárenskou baterii stanoveny v místním provozním předpisu jako součást technicko-organizačních opatření (§ 11 odst. 2 zákona )

3) pro polycyklické aromatické uhlovodíky platí obecný emisní limit, vztažné podmínky C
4) zjišťováno jako denní průměr Požadavky na konstrukci, vybavení nebo provozování technologického procesu

a) veškeré úniky znečišťujících látek do ovzduší je třeba snižovat na nejnižší možnou míru odsáváním a odprašováním či hermetizací, je-li to technicky proveditelné,

b) plnicí plyny (při plnění koksárenských komor) je třeba odvádět do surového koksárenského plynu nebo do jiné koksovací komory. Podmínky průběhu operačního cyklu je třeba stanovit v provozním řádu jako součást technicko-organizačních opatření,

c) množství tuhých látek vypouštěných do ovzduší je omezeno hodnotou 0,1 kg/t celkového suchého koksu (cks). Druh a kvalita hasicí vody je třeba stanovit v provozním řádu jako součást technicko-organizačních opatření,

d) zařízení chemických provozů koksoven je třeba zabezpečit proti únikům VOC do vnějšího ovzduší. Závadné vody z přímého chlazení plynu nesmějí být v přímém styku s ovzduším,

e) obsah sulfanu v koksárenském plynu na výstupu z chemických provozů nesmí překročit 500 mg/m3. Obsah sulfanu se zjišťuje trvale provozním měřením,

f) vypouštění koksárenského plynu do ovzduší není dovoleno. Podmínky pro jeho případné řízené spalování je třeba stanovit v provozním řádu jako součást technickoorganizačních opatření (§ 11 odst. 2 zákona ).

1.3. Zařízení na zplyňování a zkapalňování uhlí, výroba a rafinace plynů a minerálních olejů, výroba energetických plynů (generátorový plyn, svítiplyn), syntézních plynů a bioplynu
Kategorie: zvláště velký zdroj
Obecné emisní limity pro TZL, SO2, NO2, CO, sulfan, amoniak, polycyklické aromatické uhlovodíky thioethery, thioalkoholy a pachy platí jako specifické limity při vztažných podmínkách A.

1.4. Hlubinné uhelné doly
Kategorizace: střední zdroj
Specifický emisní limit pro methan není stanoven.

Tímto nejsou dotčena ustanovení zvláštního právního předpisu.7)

2. Průmyslová výroba a zpracování kovů

Požadavky na konstrukci, vybavení nebo provozování technologického procesu:

a) U diskontinuálních pochodů s proměnlivými emisemi jsou emisní limity stanoveny pro průměrné parametry technologických procesů.

b) Veškeré úniky tuhých znečišťujících látek do ovzduší ze zdrojů specifikovaných v kapitole 2 je třeba snižovat na nejnižší možnou míru odsáváním a odprašováním či hermetizací, je-li to technicky proveditelné.

2.1. Zařízení na pražení nebo slinování kovové rudy včetně sirníkové rudy
Kategorie: zvláště velký zdroj nebo velký zdroj podle zvláštního právního předpisu5) , mimo případy zařazení do jiné kategorie uvedené v textu tabulky

Limitní hmotnostní koncentrace v [mg/m³ ] pro					O_2R [%]	Vztažné podmínky
TZL	SO₂	NO₂	CO	VOC
Příprava vsázky (stávající střední zdroj)
100	nest.	nest.	nest.	nest.		C
Příprava vsázky (nový střední zdroj)
50	nest.	nest.	nest.	nest.		C
Spékací pásy aglomerace(stávající zdroj)
100	400	400.	6 000 8 000 ¹⁾	2)	19	A
Spékací pásy aglomerace(nový zdroj)
50	400	400.	6 000 8 000 ¹ )	2)	19	A
Manipulace se spečencem³⁾ (stávající střední zdroj )
100	nest.	nest.	nest.	nest.	-	C
Manipulace se spečencem³⁾ (nový střední zdroj )
50	nest.	nest.	nest.	nest.	-	C
Peletizační závody⁴⁾ (nový zdroj)
25	nest.	nest.	nest.	nest.	-	C

Odkazy:
1) pro karbonátové rudy
2) plynné anorganické i organické sloučeniny rtuti max. 1 mg/m3
3) jako chlazení, drcení, mletí, třídění
4) jako drcení, sušení, peletizace

2.2. Zařízení na výrobu surového železa nebo oceli
Z prvotních nebo druhotných surovin, včetně kontinuálního lití
Kategorie: zvláště velký zdroj nebo velký zdroj, mimo případy zařazení do jiné kategorie uvedené v textu tabulky

2.2.1. Výroba železa

Limitní hmotnostní koncentrace v [mg/m³ ] pro					O_2R [%]	Vztažné podmínky
TZL	SO₂	NO₂	CO	jiné
Doprava a manipulace s vysokopecní vsázkou (stávající střední zdroj)
100	nest.	nest.	nest.	nest.	-	C
Doprava a manipulace s vysokopecní vsázkou (nový střední zdroj)
50	nest.	nest.	nest.	nest.	-	C
Odlévání²⁾ (stávající zdroj)
100	nest.	nest.	nest.	nest.	-	C
Odlévání (nový zdroj)
50	nest.	400	nest.	nest.	-	A
Ohřívače větru (stávající zdroj)
100	¹⁾	1)	6 000	nest.	7	A
Ohřívače větru (nový zdroj)
50	¹⁾	400	6 000	nest.	7	A

Odkazy:
1) platí obecné emisní limity
2) vysoká pec

2.2.2. Výroba oceli
Např. konvertory, Siemens-Martinské pece, dvounístějové tandemové pece, Marz-Böhlenovy pece

Limitní hmotnostní koncentrace v [mg/m³ ] pro					O_2R [%]	Vztažné podmínky
TZL	SO₂	NO₂	CO	jiné
Doprava a manipulace se vsázkou¹⁾ (stávající střední zdroj)
100	nest.	nest.	nest.	nest.	-	C
Doprava a manipulace se vsázkou¹⁾ (nový střední zdroj)
50	nest.	nest.	nest.	nest.	-	C
Nístějové pece s intenzifikací kyslíkem(stávající zdroj)
75	400	400	nest.	nest.	-	C
Nístějové pece s intenzifikací kyslíkem (nový zdroj)
50	400	400	nest.	nest.	-	B
Kyslíkový konvertor (stávající zdroj)
50 ²⁾	nest.	nest.	nest.	nest.	-	C
Kyslíkový konvertor (nový zdroj)
50 ²⁾	nest.	400	nest.	nest.	-	A
Elektrické obloukové a pánvové pece s hmotností vsázky do 20 tun včetně/nad 20 tun (stávající zdroj)
75/50	nest.	400	1 000	nest.	-	C
Elektrické obloukové pece s kapacitou do 2,5 tuny za hodinu včetně (nový zdroj)
50	vest.	400	1 000	nest.	-	A
Elektrické obloukové pece s kapacitou nad 2,5 tuny za hodinu včetně (nový zdroj)
20	nest.	400	1000	nest.	-	A
Pánvové pece (nový zdroj)
50	nest.	400	1000	nest.	-	A
Elektrické indukční pece s hmotností vsázky nad 5 tun (stávající zdroj)
75	nest.	400	1000	nest.	-	C
Elektrické indukční pece s kapacitou nad 2,5 t/hod
50	nest.	nest.	nest.	nest.	-	C

Odkazy:

1) dělení těžkého kovového odpadu řezáním kyslíkem je nutno provádět s odsáváním a následným čištěním odpadního plynu, pokud je to technicky možné; postup je třeba uvést v místním provozním předpisu jako součást technicko-organizačních opatření (§ 11 odst. 2 zákona )

2) konvertorový plyn je třeba jímat s ohledem na procesní možnosti a dále jej využívat; číselná hodnota emisního limitu platí pro případ, že je vypouštěn do ovzduší

2.3. Zařízení na zpracování železných kovů
Kategorie: zvláště velký zdroj nebo velký zdroj podle zvláštního právního předpisu5), mimo případy zařazení do jiné kategorie uvedené v textu tabulky

2.3.1. Válcovny za tepla

	Limitní hmotnostní	koncentrace	v [mg/m³ ]	pro	O_2R [%]	Vztažné podmínky
TZL	SO₂	NO₂	CO	jiné
50	nest.	400	nest.	nest.	-	A

Velkým zdrojem jsou válcovny za tepla o kapacitě 10 až 20 t surové oceli za hodinu.
Zvláště velkým zdrojem jsou válcovny za tepla o kapacitě větší než 20 t surové oceli za hodinu.
Emisní limity jsou platné pro nové zdroje. Provozovatelé stávajících zdrojů postupují podle bodu 0.4. této přílohy.

2.3.2. Kovárny

Limitní hmotnostní koncentrace v [mg/m³ ] pro					O_2R [%]	Vztažné podmínky
TZL	SO₂	NO₂	CO	jiné
50	nest.	400	nest.	nest.	5	A

Velkým zdrojem jsou kovárny se spotřebou tepelné energie 5 - 20 MW.
Zvláště velkým zdrojem znečišťování jsou kovárny s buchary o energii větší než 50 kJ na jeden buchar, kde spotřeba tepelné energie je větší než 20 MW.
Emisní limity platí pro nové zdroje. Provozovatelé stávajících zdrojů postupují podle bodu 0.4. této přílohy.

2.3.3. Nanášení ochranných povlaků z roztavených kovů

Limitní hmotnostní koncentrace v [mg/m³ ] pro					O_2R [%]	Vztažné podmínky
TZL	SO₂	NO₂	CO	jiné
50	nest.	400	nest.	nest.

Velký zdroj je zařízení s kapacitou 1 až 2 tuny zpracované surové oceli za hodinu.
Zvláště velký zdroj je zařízení s kapacitou větší než 2 tuny zpracované surové oceli za hodinu.
Emisní limity platí pro nové zdroje znečišťování. Provozovatelé stávajících zdrojů postupují podle bodu 0.4. této přílohy.

2.4. Slévárny železných kovů (slitin železa)
Kategorie: zvláště velký zdroj nebo velký zdroj podle zvláštního právního předpisu5) , mimo případy zařazení do jiné kategorie uvedené v textu tabulky

Limitní hmotnostní koncentrace v [mg/m³ ] pro								O_2R [%]	Vztažné podmínky
TZL	SO₂		NO₂	CO			jiné
Doprava a manipulace se vsázkou nebo produktem^1),5)
100	nest.		nest.	nest.			nest.	-	C
Tavení v elektrické obloukové peci (stávající zdroj)
75	nest.		400	1 000			nest.	-	C
Tavení v elektrické obloukové peci s produkční kapacitou vyšší než 20 t/den (nový zdroj)
20	nest.		400	1 000			nest.	-	A
Tavení v elektrické obloukové peci s produkční kapacitou do 20 t včetně/den (nový zdroj)
20	nest.	400			1 000	nest.		-	A
Tavení v elektrické indukční peci (stávající zdroj)
75	nest.	nest.			nest.	nest.		-	C
Tavení v elektrické indukční peci s produkční kapacitou vyšší než 20 t/den (nový zdroj)
20	nest.	nest.			nest.	nest.		-	A
Tavení v elektrické indukční peci s produkční kapacitou do 20 t včetně/den(nový zdroj)
75	nest.	nest.			nest.	nest.		-	C
Kuplovny²⁾ (stávající zdroj)
100	nest.	nest.			1 000 ³⁾	nest.		-	C
Kuplovny²⁾ s produkční kapacitou vyšší než 20 t/den (nový zdroj)
20	nest.	400.			1 000 ³⁾	nest.		-	A
Kuplovny²⁾ s produkční kapacitou do 20 t včetně/den(nový zdroj)
100	nest.	400.			1 000 ³⁾	nest.		-	A
Tavení v rotační bubnové olejové a plynové peci - kapalná/plynná paliva (stávající i nový zdroj)
30/20	4)	400			300/200.	nest.		-	C

Odkazy:
1) včetně ostatních technologických uzlů, jako úpravárenských zařízení, výroby forem a jader, odlévání, čištění odlitků, dokončovacích operací
2) plynné znečišťující látky z kychtových plynů je třeba podle technických možností odstraňovat
3) v komíně za rekuperátorem horkovětrných kuploven
4) obsah síry v kapalném palivu max. 1 % hm.
5) plynné anorganické i těkavé organické znečišťující látky vznikající při výrobě forem a jader je třeba zachycovat
6) zvláště velký zdroj je slévárna železných kovů o výrobní kapacitě větší než 20 tun denně

2.5. Zařízení metalurgie neželezných kovů
Kategorie: zvláště velký zdroj nebo velký zdroj znečišťování podle zvláštního právního předpisu5) , mimo případy zařazení do jiné kategorie uvedené v textu

2.5.1. Úprava rud neželezných kovů
a) emisní limit pro tuhé znečišťující látky 50 mg/m³
b) při zpracování rud na získání olova, odchylně od písmene a) 10 mg/m³ Velký zdroj znečišťování
Pro nové zdroje jsou stanoveny vztažné podmínky A

2.5.2. Zařízení na výrobu nebo tavení neželezných kovů, včetně slévání slitin a přetavování produktů (rafinace, výroba odlitků apod.)¹⁾

Limitní hmotnostní koncentrace v [mg/m³ ] pro					O_2R [%]	Vztažné podmínky
TZL	SO₂	NO₂	CO	jiné
Doprava a manipulace se surovinou nebo produktem (stávající střední zdroj)
100 ⁸ ), 9)	nest.	nest.	nest.	nest.	-	C
Doprava a manipulace se surovinou nebo produktem (nový střední zdroj)
50 ⁸⁾ , 9)	nest.	nest.	nest.	nest.	-	A
Pecní agregáty (stávající zdroj)
50 ^2), 5), 6)	nest.	nest.	nest.	nest.	-	C
Pecní agregáty (nový zdroj)
50 ⁵⁾ , 6)	nest.	400	nest.	nest.	-	A
Elektrolytická výroba hliníku
30 ³⁾	nest.	nest.	nest.	2 ⁴⁾ .	-	C
Tavení neželezných kovů a jejich slitin (stávající zdroj)
75	nest.	nest.	nest.	nest.	-	C
Tavení neželezných kovů a jejich slitin (nový zdroj)
50	nest.	400	nest.	nest.	-	A
Žárové pokovování zinkem
nest.	nest.	nest.	nest.	10⁷ )	-	C

Odkazy:
1) zvláště velký zdroj je zařízení o kapacitě tavení větší než 4 t denně u olova a kadmia nebo 20 t denně u ostatních kovů
2) emisní limit pro tuhé znečišťující látky v odpadních plynech z odsávání 100 mg/m³
3) v odpadním plynu z elektrolyzéru; měrné výrobní emise tuhých znečišťujících látek, včetně odsávaných výrobních prostor elektrolýzy, zjištěné z denních průměrů nesmí překročit hodnotu 5 kg/t hliníku
4) z elektrolyzérů i z výrobních prostor elektrolýzy; měrné výrobní emise plynných anorganických sloučenin fluoru vyjádřené jako fluorovodík, včetně odsávání výrobních prostor elektrolýzy, zjištěné z denních průměrů nesmějí překročit hodnotu 0,5 kg/t hliníku
5) emisní limit pro tuhé znečišťující látky v odpadních plynech při výrobě mědi a zinku, včetně pecí typu Imperial Smelting 20 mg/m³

6) emisní limit pro tuhé znečišťující látky v odpadních plynech při výrobě olova 10 mg/m³
7) emisní limit pro zinek
8) včetně ostatních technologických uzlů, jako úpravárenských zařízení, výroby forem a jader, odlévání, čištění odlitků, dokončovacích operací apod.
9) VOC vznikající při výrobě forem a jader je nutno zachycovat

2.6. Zařízení na povrchovou úpravu kovů, plastů a jiných nekovových předmětů s použitím elektrolytických nebo chemických postupů, je-li obsah lázní větší než 30 m³ 3)
Kategorie: zvláště velký zdroj znečišťování

Limitní hmotnostní koncentrace v [mg/m³ ] pro					O_2R [%]	Vztažné podmínky
TZL	SO₂	NO₂	CO	jiné
50	nest.	1500 ¹⁾	nest.	²⁾	-	B

Odkazy:

1) při povrchové úpravě kovů za použití kyseliny dusičné při kontinuálně pracujícím zařízení (v lázních)

2) pro jiné znečišťující látky platí ustanovení § 5
3) emisní limity jsou platné pro nové zdroje znečišťování

2.7. Povrchová úprava kovů¹ )

(Zařízení technologie podle bodu 2.6. s obsahem lázní do 30 m³ - zejména procesy moření, galvanické pokovování ⁴⁾ , fosfatizace, smaltování, leštění, tryskání a související operace)
Kategorie: střední zdroj znečišťování

Limitní hmotnostní koncentrace v [mg/m³ ] pro					O_2R [%]	Vztažné podmínky
TZL	SO₂	NO₂	CO	jiné
100⁵⁾ /50⁶ )	nest.	1 500 ²⁾	nest.	³⁾	-	C

Odkazy:
1) mimo nanášení nátěrových hmot
2) při povrchové úpravě kovů za použití kyseliny dusičné při kontinuálně pracujícím zařízení (v lázních)
3) pro jiné znečišťující látky platí ustanovení § 5
4) vztahuje se rovněž na pokovení i nekovových předmětů
5) platí pro stávající zdroje znečišťování
6) platí pro nové zdroje znečišťování

2.8. Obrábění kovů
Brousicí stroje, zejména brusky na plocho, bezhroté brusky, broušení obrobků za účelem dosažení požadovaných parametrů výrobku, ostření nástrojů, apod. Platí pro brousicí stroj nebo skupinu brousicích strojů, s celkovým elektrickým příkonem vyšším než 1 kW.
Kategorie: nový střední zdroj znečišťování

Limitní hmotnostní koncentrace v [mg/m³ ] pro					O_2R [%]	Vztažné podmínky
TZL	SO₂	NO₂	CO	jiné
50	nest.	nest.	nest.	nest.	-	C

3. ZPRACOVÁNÍ NEROSTŮ A VÝROBA NEKOVOVÝCH MINERÁLNÍCH PRODUKTŮ

Kategorie: velký zdroj znečišťování mimo případy zařazení do jiné kategorie uvedené v textu nebo v tabulce

3.1. Zařízení na výrobu cementářského slínku a vápna ¹⁾

Emisní limit v [mg/m³ ] pro					0_2R [%]	Vztažné podmínky
TZL	SO₂	NO₂	CO	jiné [kg/t]
Manipulace se surovinou a výrobkem, včetně skladování a expedice (střední zdroj)
50	nest.	nest.	nest.	1,5 ^{2), 3)}	-	C
Výroba cementářského slínku v rotačních pecích (stávající zdroje)
50	400	800⁵ )	nest.	1,5 ²⁾	-	C
Výroba cementářského slínku v rotačních pecích (stávající zdroje)
50	400	200⁵⁾	nest.	1,5 ² )	10	A
Ostatní technologická zařízení pro výrobu cementu (stávající zdroje)
50	nest.	nest.	nest.	1,5 ²⁾	-	C
Výroba cementářského slínku v rotačních pecích (nové zdroje)
50	400	500	nest.	1,5 ²⁾	10	A
Ostatní technologická zařízení pro výrobu cementu
50	nest.	nest.	nest.	1,5 ²⁾	-	A
Výroba vápna v rotačních pecích
50	nest.	1 800	nest.	1,5 ³⁾	-	C
Výroba vápna v šachtových a jiných pecích
50	nest.	1 500	⁴⁾	1,5 ³⁾	-	C

Odkazy:
1) zvláště velkým zdrojem znečišťování je zařízení na výrobu cementářského slínku v rotačních pecích o výrobní kapacitě větší než 500 t denně nebo na výrobu vápna v rotačních pecích o výrobní kapacitě větší než 50 t denně nebo v jiných pecích o výrobní kapacitě větší než 50 t denně
2) výrobní emise TL celé cementárny, včetně skladování a manipulace se surovinami a výrobky, zjištěná jako roční průměr v kg na 1 t vyrobeného cementu
3) měrná výrobní emise TL celé vápenky, vč. skladování a manipulace se surovinami a výrobky, zjištěná jako roční průměr v kg na 1 t vyrobeného vápna
4) při výrobě vápna v šachtových koksových pecích nesmí být v odpadních plynech vyšší než 1 % obj.

5) uplatní se § 8 odst. 1

3.2. Činnosti s materiály a produkty obsahujícími azbest

Kategorie: zvláště velký zdroj znečišťování

Azbest je definován jako vláknité silikáty krocidolit (modrý azbest), aktinolit, antofylit, chrysotil (bílý azbest), amosit (hnědý azbest), tremolit.

Emisní limit je platný pro následující činnosti :
a) práce s azbestem nebo s produkty obsahujícími azbest,

b) demolice budov, konstrukcí a instalací obsahujících azbest,
c) odstraňování azbestu nebo materiálů obsahujících azbest, které by mohly vést k uvolnění azbestových vláken.

3.2.1. Stávající zdroje znečišťování¹ )
Při všech činnostech s azbestem nebo produkty, které obsahují azbest, nesmí koncentrace azbestu vypouštěného do vnějšího ovzduší překročit hodnotu obecného emisního limitu pro azbest.
Odkazy
1) po 1. lednu 2005 platí pro všechny technické zdroje podmínky podle bodu 3.2.2.

3.2.2. Nové zdroje znečišťování
Při všech činnostech s azbestem nebo produkty, které obsahují azbest, nesmí být koncentrace azbestu v odpadním plynu vyšší než 1 000 vláken/m3.

3.3. Zařízení na výrobu skla, včetně skleněných vláken²¹⁾

Limitní hmotnostní koncentrace v [mg/m³ ] pro

0_2R [%]

Vztažné podmínky

TZL

SO₂

NO₂

jiné

Výroba skla a sklářských výrobků, skleněných a ostatních minerálních vláken, smaltovacích a glazurovacích frit a skla pro bižuterní zpracování (stávající zdroje)

150 ¹⁾
100 ²⁾

500⁷⁾
1 700 ⁸⁾

2 500⁹⁾

1 100 ¹⁰⁾

1 600 ¹¹⁾
12)

800 ¹³⁾

10 ⁵⁾ 5 ⁶⁾
50 ¹⁴⁾
100 ¹⁵⁾

13³⁾
17 ⁴⁾
²²⁾

Výroba skla a sklářských výrobků, skleněných a ostatních minerálních vláken, smaltovacích a glazurovacích frit a skla pro bižuterní zpracování (nové zdroje a stávající zdroje po 1. lednu 2007)

150 1)
100 ² )

500 ⁷ )
700 ⁸⁾

2 500 ⁹⁾
1 100 ¹⁰⁾
1 600 ¹¹⁾
¹²⁾

800 ³⁾

10 ⁵⁾
5 ⁶⁾
50 ¹⁴ )
100 ¹ 5)
²³⁾

8³⁾
13 ⁴⁾
²²⁾

A A

Výroba minerálních vláken s použitím organických pojiv

50 ¹⁶⁾ 75 ¹ 7)

nest.

¹⁸ )

Zpracování a zušlechťování skla (leštění, mačkání, tavení z polotovarů nebo střepů aj.) a výroba bižuterie s kapacitou nad 5 tun ročně (střední zdroje)

nest.

7¹⁹⁾ 20)

Odkazy:
1) při hmotnostním toku nižším než 2,5 kg/h
2) při hmotnostním toku rovném nebo vyšším než 2,5 kg/h
3) pro kontinuální tavicí agregáty
4) pro diskontinuální tavicí agregáty
5) pro olovo, antimon, mangan, vanad, cín, měď při celkovém hmotnostním toku všech těchto látek rovném nebo vyšším než 0,05 kg/h

6) pro kobalt, nikl, chrom, arsen, kadmium, selen při celkovém hmotnostním toku všech těchto látek hmotnostním toku rovném nebo vyšším než 0,01 kg/h

7) při spalování zemního plynu
8) pro ostatní paliva
9) regenerační kontinuální tavicí agregáty
10) diskontinuální tavicí agregáty
11) rekuperační kontinuální tavicí agregáty
12) při nitrátovém čeření nesmí příslušná hmotnostní koncentrace oxidů dusíku překročit dvojnásobek uvedených hodnot
13) při hmotnostním toku vyšším než 5 kg/h
14) plynné sloučeniny fluoru vyjádřené jako fluorovodík při hmotnostním toku 0,05 kg/h nebo vyšším
15) plynné sloučeniny chloru vyjádřené jako chlorovodík při hmotnostním toku 0,05 kg/h nebo vyšším
16) v odpadních plynech z odsávání, dopravy, manipulace se vsázkou a ostatních zařízení, která emitují TZL
17) v odpadních plynech z usazování, vytvrzování a sušení minerálních vláken s organickými
pojivy
18) pro koncentrace VOC v odpadních plynech platí obecné emisní limity
19) sloučeniny fluoru vyjádřené jako fluorovodík při hmotnostním toku 0,05 kg/h nebo vyšším

20) pro ostatní charakteristické znečišťující látky spojené s daným technologickým postupem platí obecné emisní limity

21) zvláště velkým zdrojem znečišťování je zařízení o kapacitě tavení větší než 20 t denně

22) při použití kyslíku nebo u pecí s elektrickým otopem se neprovádí přepočet na O_2R ; v případě jiných variant se postupuje podle § 4 odst. 10 zákona

23) limitní koncentrace emisí olova je 5 mg/m³

3.4. Zařízení na tavení nerostných materiálů, včetně nerostných vláken5)

Limitní hmotnostní koncentrace v [mg/m³ ] pro					O_2R [%]	Vztažné podmínky
TZL	SO₂	NO₂	CO	jiné
Zpracování apod. (stávající magnezitu zdroj) a výroba bazických žáruvzdorných materiálů, křemence
50 ¹ )	1400 ²⁾	1500²⁾	nest.	1,5 ³⁾	-	C
Zpracování magnezitu a výroba bazických žáruvzdorných materiálů, křemence apod. (nový zdroj)
50 ¹ )	400²⁾	1500 ²⁾	nest.	1,5 ³⁾	-	A
Tavení surovin v kupolových pecích s tavicím výkonem do 10 t/h včetně/nad 10 t/h (stávající zdroj)
100/75	nest.	nest.	⁴⁾	nest.	-	C
Tavení surovin v kupolových pecích (nový zdroj)
50	nest.	nest.	⁴⁾	nest.	-	A

Odkazy:
1) u všech operací, u nichž dochází k úniku tuhých znečišťujících látek do okolního prostředí
2) z výpalu hmoty

3) měrná výrobní emise tuhých znečišťujících látek celé výroby, vč. skladování a manipulace se surovinami a výrobky, zjištěná jako roční průměr na 1 t vypálené vyrobené hmoty

4) emise oxidu uhelnatého je třeba snižovat na nejnižší možnou úroveň s ohledem na technické možnosti a přiměřenost nákladů
5) zvláště velkým zdrojem znečišťování je zařízení o kapacitě tavení větší než 20 t denně

3.5. Zařízení na výrobu keramických výrobků vypalováním, zejména krytinových tašek, cihel, žáruvzdorných tvárnic, obkládaček, kameniny nebo porcelánu¹ ),2)

Platí obecné emisní limity.

Odkazy:
1) zvláště velkým zdrojem znečišťování je zařízení o kapacitě pecí větší než 4 m3 a s hustotou vsázky větší než 300 kg/m3

2) kategorie zařízení o kapacitě pecí do 4 m3 a s hustotou vsázky do 300 kg/m3 se určuje podle: § 2 písm. d) až f) .

3.6. Kamenolomy a zpracování kamene, ušlechtilá kamenická výroba, těžba, úprava a zpracování kameniva - přírodního i umělého

Kategorie: střední zdroje znečišťování
Emise tuhých znečišťujících látek do ovzduší je třeba u zdroje snižovat a vyloučit v maximální míře, která je prakticky dosažitelná, tj. všechna místa a operace, kde dochází k emisím tuhých znečišťujících látek do ovzduší je nutno, s ohledem na technické možnosti, vybavit podle povahy procesu vodní clonou, skrápěním, odprašovacím nebo mlžícím zařízením.
Realizace opatření musí být odsouhlasena a pravidelně vyhodnocována inspekcí.
Na hranici pozemku kamenolomu nesmí být překročen depoziční Limit pro prašný spad podle zvláštního předpisu8) .

3.7. Obalovny živičných směsí a mísírny živic Kategorie: velký zdroj znečišťování Platí obecné emisní limity pro pachové látky.

Limitní hmotnostní koncentrace v [mg/m³ ] pro					0_2R [%]	Vztažné podmínky
TZL	SO₂	NO₂	CO	jiné
Obalovny živičných směsí a mísírny živic
20	¹⁾	nest.	nest.	³⁾	17 ²⁾	A

Odkazy:
1) obsah síry v používaném kapalném palivu nesmí být vyšší než 1 % hm.
2) pro míchací zařízení; pro ostatní operace vztažné podmínky C
3) pro polycyklické aromatické uhlovodíky platí obecné emisní limity.

4. CHEMICKÝ PRŮMYSL
Kategorie: zvláště velké zdroje podle zvláštního právního předpisu5) nebo velké zdroje znečišťování mimo případy zařazení do jiné kategorie uvedené v textu.

4.1. Chemická průmyslová zařízení na výrobu vybraných základních organických chemických látek
Kategorie: zvláště velké zdroje znečišťování

4.1.1. Výroba 1,2-dichlorethanu a vinylchloridu

Limitní hmotnostní koncentrace v [mg/m³ ]				Měrná výrobní emise [g/t]	Vztažnépodmínky	Pozn.
Znečišťující látka	zjišťované v odpadním plynu			Měrná výrobní emise [g/t]	Vztažnépodmínky
	vypouštěném do ovzduší	za zařízením na sniž. emisí	ze sušáren
1,2=dichlor_ethan nebo vinylchlorid	-	5	-	nest.	C	¹⁾

Odkazy:
1) odpadní plyny je třeba zavádět do zařízení pro snižování emisí

4.1.2. Výroba polymerů na bázi polyakrylonitrilu

Limitní hmotnostní koncentrace v [mg/m³ ]				Měrná výrobní emise [g/t]	Vztažné podmínky	Pozn.
Znečišťující látka	zjišťovaná v odpadním plynu			Měrná výrobní emise [g/t]
	vypouštěném do ovzduší	za zařízením na sniž. emisí	ze sušáren
akrylonitril	-	0,2 ¹ ) 5 ²⁾	-	nest.	C	³⁾
akrylonitril	-	10	20	nest.	C	⁴⁾
akrylonitril	-	10 ⁵⁾ 35 ⁶⁾	-	nest.	C	⁷⁾
akrylonitril	-	-	25	nest.	C	⁸ )

Odkazy:
1) ze zařízení na snižování emisí spalováním
2) na výstupu z ostatních zařízení na snižování emisí
3) výroba vláken
4) výroba a zpracování ACN polymerů
5) při mokrém procesu zvlákňování
6) při suchém procesu zvlákňování
7) spřádání vláken
8) výroba ABS polymerů (hmot)
Požadavky na konstrukci, vybavení nebo provozování technologického procesu:
Všechny plyny s obsahem akrylonitrilu při spřádání vláken vyšším než 5 mg/m³ , všechny plyny z reaktorů, sběrných nádob na suspenze a propíracích filtrů, které obsahují akrylonitril a butadien, je třeba odvádět a zneškodňovat v zařízení pro snižování emisí.

4.1.3. Výroba PVC

Limitní hmotnostní koncentrace v [mg/m³ ]				Měrná výrobní emise [g/t]	Vztažné podmínky	Pozn.
Znečišťující látka	zjišťovaná v odpadním plynu				Vztažné podmínky	Pozn.
Znečišťující látka	zjišťovaná v odpadním plynu
	vypouštěném do ovzduší	za zařízením na sniž. emisi	ze sušáren
vinylchlorid	-	5	-	nest.	C	¹⁾
vinylchlorid	-	-	-	10 ³⁾ 100 ⁴ )	C	²⁾

Odkazy:
1) odpadní plyny obsahující vinylchlorid je třeba odvádět a čistit nebo termicky likvidovat
2) zbytkový obsah vinylchloridu v místě přechodu z uzavřeného systému na úpravu nebo na sušení v otevřeném systému v měsíčním průměru
3) u hotového výrobku na jednotku PVC
4) v suspenzi polymeru na jednotku PVC

4.1.4. Výroba a zpracování viskózy
Platí obecné emisní limity pro pachové látky.

Limitní hmotnostní koncentrace v [mg/m³ ]				Měrná výrobní emise	Vztažné podmínky	Pozn.
Znečišťujícílátka	zjišťovaná v odpadním plynu				Vztažné podmínky	Pozn.

				[g/t]
	vypouštěném do ovzduší	za zařízením na sniž. emisí	ze sušáren
sulfan sirouhlík	-	10 100	- -	nest. nest.	CC	-
sulfan sirouhlík	50 400	- -	- -	nest. 200 000 ²⁾	CC	¹⁾
sulfan sirouhlík	200 ³ )	-	-	nest.	C	²⁾

Odkazy:
1) ve výrobě kordového hedvábí
2) ve výrobě střiže a textilního hedvábí
3) sumárně pro sulfan a sirouhlík
Požadavky na konstrukci, vybavení nebo provozování technologického procesu
a) Odpadní plyny z výroby viskózy, přípravy zvlákňovacích lázní a podle technických možností i z ostatních operací je třeba odvádět ke zneškodnění do zařízení na snižování emisí znečišťujících látek.
b) Zvlákňovací stroje při kontinuálním způsobu zvlákňování je třeba uzavřít, vznikající plyny odsávat a zavádět ke zneškodnění do zařízení na snižování emisí.

c) Odpadní vody obsahující sulfan a sirouhlík je třeba odplyňovat a odpadní plyny zavádět ke zneškodnění do zařízení na snižování emisí.

4.1.5. Výroba gumárenských pomocných přípravků

Hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek v odpadním plynu při výrobě sazí nesmí překročit 20 mg/m3 v žádném z úniků do ovzduší.
Požadavky na konstrukci, vybavení nebo provozování technologického procesu
Výrobu sazí je třeba vybavit zařízením na dodatečné spalování odpadních plynů podle bodu 0.3 této přílohy.
Podmínky pro jeho řízené spalování je třeba stanovit v provozním řádu jako součást technickoorganizačních opatření.
Zařízení na spalování plynů je třeba provozovat nepřetržitě.

4.1.6. Ostatní zařízení

Kategorizace: zvláště velké zdroje podle zvláštního právního předpisu5) , nebo velké nebo střední zdroje, u kterých je kategorie stanovena podle § 2 písm. d) nebo e) tohoto nařízení.

Uplatní se obecné emisní limity podle § 5 a případně § 6 tohoto nařízení.

4.2. Chemická průmyslová zařízení na výrobu vybraných základních anorganických chemických látek
Kategorie: zvláště velké zdroje znečišťování

4.2.1. Výroba chloru¹⁾

Znečišťující látka	Limitní hmotnostní koncentrace [mg/m³ ]	Měrná výrobní emise³⁾ [kg/t]	Vztažné podmínky	Poznámka
Stávající zdroje
chlor	6 ²⁾		C	-
rtuť		0,002		-
Nové zdroje
chlor	6 ²⁾		A	-
rtuť		0,00001

Odkazy:
1) všechny druhy odpadních plynů obsahujících chlor je třeba odvést a zneškodnit ve vhodném zařízení k odstranění chloru
2) v odpadním plynu z elektrolýzy a katalytické oxidace
3) vztaženo na výrobní kapacitu chloru v celoročním průměru zjištěném z měsíčních průměrů

4.2.2. Výroba kyseliny chlorovodíkové

Znečišťující látka	Limitní hmotnostní koncentrace [mg/m³ ]	Měrná výrobní emise ⁴⁾	Vztažné podmínky	Poznámka
chlorovodík	25	0,05 ¹⁾	C	-

Odkazy:
1) zjištěná z měsíčního průměru na jednu tunu kyseliny chlorovodíkové (přepočteno na 36% kyselinu chlorovodíkovou)

4.2.3. Výroba síry (Clausův proces) 1)

Znečišťující látka	Limitní hmotnostní koncentrace [mg/m³ ]	Měrná výrobní emise ⁴⁾	Vztažné podmínky	Poznámka
Stávající zdroj
sulfan	10²⁾	4 ⁴⁾ 2 ⁵⁾ 1,5 ⁶⁾	C	³⁾
Nový zdroj
sulfan	10² )	4 ⁴⁾ 2 ⁵ ) 0,5 ⁷⁾	A	³⁾

Odkazy:
1) odpadní plyny z procesu obsahující sulfan je třeba spalovat
2) v odpadním plynu z dodatečného spalování

3) výrobní emise sloučenin síry (v přepočtu na elementární síru) je vyjádřená v procentech a vztažená na 1 tunu vyrobené síry

4) u zařízení s denní skutečnou výrobou do 20 t síry včetně
5) u zařízení s denní skutečnou výrobou vyšší než 20 t, až do 50 t síry včetně
6) u stávajících zařízení s denní skutečnou výrobou vyšší než 50 t síry
7) u nových zařízení s denní skutečnou výrobou vyšší než 50 t síry 4.2.4. Výroba kapalného oxidu siřičitého
Odpadní plyn z výroby kapalného oxidu siřičitého je třeba zavádět do zařízení na výrobu kyseliny sírové nebo jiného zpracovatelského či odsiřovacího zařízení a zneškodnit.

4.2.5. Výroba kyseliny sírové

Znečišťující látka	Limitní hmotnostní koncentrace [mg/m³ ]	Měrná výrobní emise [kg/t]	Vztažné podmínky	Poznámka
oxid síry	nest.	2,2¹⁾	C

Odkazy:
1) v měsíčním průměru na 1 tunu vyrobené kyseliny sírové (přepočteno na 100% kyselinu sírovou)

4.2.6. Výroba amoniaku

Znečišťující látka	Limitní	Měrná výrobní emise	Vztažné podmínky	Poznámka
	hmotnostní koncentrace [mg/m³ ]	[kg/t]
amoniak	nest.	0,2 ¹⁾	C	-

Odkazy:
1) v měsíčním průměru na 1 tunu vyrobeného bezvodého amoniaku

4.2.7. Výroba kyseliny dusičné a jejích solí

Znečišťující látka	Limitní hmotnostní koncentrace [mg/m³ ]			Měrná výrobní emise			Vztažné podmínky	Poznámka
					[kg/t]
Stávající zdroje
NO₂	450³⁾		1,6 ¹ )			A		-
amoniak ²⁾	300		nest.			C		-
Nové zdroje
NO₂	350³⁾			nest			A	-
amoniak ²⁾		300		nest.			C	-

Odkazy:
1) v měsíčním průměru na 1 tunu vyrobené kyseliny dusičné (přepočtené na 65% kyselinu dusičnou)
2) v případě použití selektivní redukce oxidů dusíku amoniakem
3) neplatí pro jednotky na úpravu koncentrace kyseliny dusičné 4.2.8. Ostatní zařízení

Kategorizace: zvláště velké zdroje podle zvláštního právního předpisu5), nebo velké nebo střední zdroje, u kterých je kategorie stanovena podle § 2 písm. d) nebo e) tohoto nařízení.

Uplatní se obecné emisní limity podle § 5 a případně § 6 tohoto nařízení.

4.3. Chemická průmyslová zařízení na výrobu hnojiv Kategorie: zvláště velké zdroje znečišťování
Pro amoniak, oxidy a další sloučeniny dusíku, sloučeniny síry, sloučeniny fosforu, sloučeniny draslíku a TZL platí obecné emisní limity.

4.4. Chemická průmyslová zařízení na výrobu základních prostředků na ochranu rostlin a biocidů

Kategorie: zvláště velké zdroje znečišťování
Hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek obsahujících látky těžko odbouratelné, lehce akumulovatelné nebo vysoce jedovaté (vyhláška č. 192/1988 Sb.) v odpadních plynech z výroby, rozemílání, míšení, balení či přečerpávání prostředků k ochraně rostlin před škůdci a plevely nebo k likvidaci škůdců a plevelů při hmotnostním toku 25 g/h a větším nesmí překročit hodnotu 5 mg/m3.

4.5. Chemická zařízení na výrobu výbušnin
Kategorie: zvláště velké zdroje znečišťování
Uplatní se obecné emisní limity postupem podle § 5 .

4.6. Výroba oxidu titaničitého, litoponu, stálé běloby (blanc fix), pigmentů z titanové běloby, železitých a ostatních pigmentů
Kategorie: zvláště velké zdroje znečišťování

U výroby oxidu titaničitého včetně navazujících procesů musí být v okolí zdroje prováděno reprezentativní nepřetržité ověřování imisních koncentrací TZL a dále SO_X (sulfátového procesu) nebo chloru (chlorový proces).

Nakládání se zachycenými emisemi látek znečišťujících ovzduší se řídí podle zvláštního právního předpisu (zákon o odpadech).

4.6.1. Výroba oxidu titaničitého (hlavní výpusti) 1), 7)

Znečišťující látka	Limitní hmotnostní koncentrace [mg/m³ ]	Měrná výrobní emise [kg/t]	Vztažné podmínky		Poznámka
Sulfátový proces^2), 3)
TZL	50	nest.	B		Zařízení⁹⁾ ,10),11),12) a další hlavní výpusti
SO_X ⁴⁾ ,5)	500⁴⁾	10⁵⁾	B
Chlorový proces
TZL	50	nest.		B
Chlor	5 ⁶⁾	nest.		B

Odkazy jsou uvedeny v bodu 4.6.2.

4.6.2. Výroby ostatních pigmentů, výroba oxidu titaničitého (vedlejší výpusti),

Znečišťující látka	Limitní hmotnostní koncentrace [mg/m³ ]	Měrná výrobní emise [kg/t]	Vztažné podmínky	Poznámka
TZL	150 50 ¹²⁾	nest.	C	⁸ )
TZL	100	nest.	C	¹³⁾
TZL	100	nest.	C	¹⁴⁾
TZL	100 ¹⁶⁾ 100 ¹⁷⁾ 100 ¹⁸⁾ 50 ¹²⁾	nest.	C	¹⁵⁾ 19)

Odkazy:
1) výroba oxidu titaničitého
2) je třeba instalovat zařízení určená k předcházení emisí kapiček kyseliny sírové
3) pro účely bodu 4.6. této přílohy se pod označením SO_X rozumí plynný oxid siřičitý a sírový včetně kapiček kyseliny sírové; zařízení na pražení solí vzniklých z upravovaných odpadů je třeba vybavit z důvodů snížení SO_X nejlepší dostupnou technologií, která nevyžaduje nadměrné náklady
4) zařízení na koncentraci kyselého odpadu nesmějí vypouštět více než 500 mg/m³ SO_X v přepočtu na ekvivalent SO2
5) emise SO_X vznikajících ve fázi rozkladu a kalcinace při výrobě oxidu titaničitého jsou omezeny na nejvýše přípustnou hodnotu 10 kg ekvivalentu SO2 na tunu vyrobeného oxidu titaničitého,
6) emisní limit denní průměrné koncentrace chloru; okamžitá maximální koncentrace je přípustná v úrovni maximálně 40 mg/m³

7) imise tuhých znečišťujících látek a oxidu siřičitého nebo chloru se zjišťují kontinuálním měřením, kontrolu a vyhodnocování monitoringu provádí právnická osoba zřízená ministerstvem podle § 6 odst. 8 zákona

8) vedlejší výpusti výroby oxidu titaničitého
9) na výstupu ze sušárny
10) z mlýnského okruhu

11) z kalcinace
12) za látkovým filtrem při konečné úpravě produktu (mletí, třídění a balení)
13) u provozů výroby litoponu
14) u provozů výroby stálé běloby (blanc fix)
15) při výrobě železitých pigmentů
16) u dehydratačních pecí zelené skalice
17) u sušení zelené skalice v rotačních sušárnách
18) u sušení pigmentu v rotačních sušárnách
19) u kalcinace, kde je odtah zaveden do odlučovače jiné technologie, smí být kalcinace v provozu pouze za součinnosti tohoto odlučovacího zařízení

4.7. Těžba, doprava, manipulace a skladování zemního plynu
Při těžbě, dopravě, manipulaci a skladování ropy a zemního plynu je třeba využít všechna technicky dostupná opatření ke snížení úniků znečišťujících látek do ovzduší.
Plyny a páry z výrobních zařízení
Požadavky na konstrukci, vybavení nebo provozování technologického procesu:
a) Odpadní plyny, které se tvoří při běžném provozu, najíždění, odstavování a opravách technologických zařízení, a také odpadní plyny, které se tvoří při regeneraci katalyzátorů, je třeba odvádět k dodatečnému zpracování nebo spalování, případně je třeba využít jiné účinné opatření ke snížení emisí.

b) Ustanovení písmene a) se netýká zařízení pro řešení havarijních situací k tomuto účelu zvlášť konstruovaných, jako jsou pružinové pojistné ventily, pojistné membrány, vodní uzávěry nebo jiné systémy, jisticí zařízení nezávisle na obsluze, pokud by jejich zachycování, zpětné vracení a následné odstraňování zhoršilo podmínky bezpečnosti práce.

Platí obecné emisní limity pro pachové látky.

4.7.1. Podzemní zásobníky zemního plynu
Kategorizace: střední zdroj
Uplatní se obecné emisní limity.

Veškeré kontrolované i nekontrolované úniky zemního plynu oznámí provozovatel zásobníku Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší v příloze souhrnné provozní evidence, s udáním termínu a objemu úniku.

4.8. Rafinérie ropy, petrochemické zpracování ropy, výroba, zpracování a skladování petrochemických výrobků a jiných kapalných organických látek
Platí obecné emisní limity pro pachové látky.

Provozovatelé zdrojů podle § 1 odst. 2 písm. b) tohoto nařízení postupují podle zvláštního právního předpisu³⁾ .

4.8.1. Skladování a manipulace

Požadavky na konstrukci, vybavení nebo provozování technologického procesu

a) Při skladování surovin, meziproduktů a výrobků, které mají tlak par větší než 1,32 kPa při teplotě 293,15 K, je třeba skladovací nádrže o objemu nad 1000 m³ nebo skladovací nádrže zdroje s ročním obratem nad 10 000 m³ uspořádat a vybavit takto:
1. skladovací nádrže s vnější plovoucí střechou musí být opatřeny účinným primárním a sekundárním těsněním okrajů střechy,
2. nádrže s pevnou střechou vybaveny vnitřní plovoucí střechou s těsněním, které zajistí snížení emisí nejméně o 90 % ve srovnání s emisemi z nádrže s pevnou střechou bez jakýchkoli opatření,
3. nebo je třeba u nádrží s pevnou střechou zajistit zachycování, zpětné vracení a odstraňování par uvedených kapalin s účinností nejméně 99 %. K dosažení této účinnosti nesmí být použito spalování mimo případy, kdy je zpětné zkapalňování par nebezpečné nebo technicky neproveditelné. Spalování smí být také použito jako druhý stupeň čištění,
4. nádrže je třeba opatřit vhodnou izolací a reflexním nátěrem s nejméně 70% odrazností sálavého tepla za účelem snížení objemových změn kapalin v nádržích v důsledku výkyvů venkovní teploty.
Pro skladovací nádrže zdrojů o objemu do 1 000 m3 nebo pro zdroje s ročním obratem do 10 000 m3 platí tato opatření v přiměřeném rozsahu.
b) Při přečerpávání látek, které mají tlak par větší než 1,32 kPa při teplotě 293,15 K, například při jejich stáčení z mobilních zásobníků nebo při plnění mobilních zásobníků ze skladovacích nádrží, je třeba zajistit zachycování, zpětné vracení a odstraňování par těchto látek s účinností nejméně 99 % a dále:
1. je třeba používat čerpadla bez úniku přečerpávaných látek, například s mechanickou ucpávkou,
2. alespoň jedno manipulační zařízení pro plnění mobilních zásobníků je třeba uzpůsobit k plnění mobilních zásobníků spodem,
3. manipulační zařízení pro plnění mobilních zásobníků vrchem je třeba zajistit tak, aby konec plnicího potrubí byl během plnění udržován u dna mobilního zásobníku.

4.8.2. Plyny a páry z výrobních zařízení

Požadavky na konstrukci, vybavení nebo provozování technologického procesu
Odpadní plyny, které se tvoří při běžném provozu, najíždění, odstavování a opravách technologických zařízení, a také odpadní plyny, které se tvoří při regeneraci katalyzátorů, je třeba odvádět k dodatečnému zpracování nebo spalování, případně je třeba využít jiné účinné opatření ke snížení emisí.
Ustanovení bodu a) se netýká zařízení pro řešení havarijních situací k tomuto účelu zvlášť konstruovaných, jako jsou pružinové pojistné ventily, pojistné membrány, vodní uzávěry nebo jiné systémy, jisticí zařízení nezávisle na obsluze, pokud by jejich zachycování, zpětné vracení a následné odstraňování zhoršilo podmínky bezpečnosti práce.

4.8.3. Sulfan

Požadavky na konstrukci, vybavení nebo provozování technologického procesu

a) Odpadní plyny z odsiřovacích zařízení nebo jiných zdrojů s hmotnostní koncentrací sulfanu 6 000 mg/m3 a vyšší a hmotnostním tokem sulfanu 80 kg/hod a vyšším je třeba dále zpracovávat.

b) Odpadní plyny podle písmene a), které nemohou být dále zpracovány, je třeba zneškodnit jiným způsobem (například spalováním).

c) Hmotnostní koncentrace sulfanu v odpadním plynu nesmí překročit 10 mg/m3. 4.8.4. Regenerace a aktivace katalyzátorů pro katalytické štěpení ve fluidní vrstvě

Limitní hmotnostní koncentrace v [mg/m³ ] pro					O_2R 1%1	Vztažné podmínky
TZL	SO₂	NO₂	CO	jiné
50	1 700	700	nest.	nest.	17	A

4.8.5. Odpadní vody
a) Odpadní vody je třeba před přívodem do čistírny odpadních vod odplynit. Uniklé plyny je třeba zachycovat a zneškodnit.
b) Ustanovení a) neplatí, pokud je čistírna odpadních vod zastřešená a má asanaci odpadních plynů.

4.9. Čerpací stanice a zařízení na dopravu skladování pohonných hmot s výjimkou nakládání s benzinem podle zvláštního právního předpisu³⁾

Kategorie: střední zdroje znečišťování
Platí obecné emisní limity pro pachové látky.
Platí obecný emisní limit pro těkavé organické látky.

5. NAKLÁDÁNÍ S ODPADY

5.1. Skládky, které přijímají více než 10 t odpadu denně nebo mají celkovou kapacitu větší než 25 000 t, mimo skládky inertního odpadu
Kategorie: zvláště velké zdroje znečišťování Platí obecné emisní limity pro pachové látky.
Při termické likvidaci skládkových plynů je třeba dodržet zásady uvedené v bodu 0.3. této přílohy.

5.2. Kompostárny
Kategorie: střední zdroje znečišťování
Platí pro zařízení určená pro průmyslové kompostování.

5.2.1. Stávající zdroje znečišťování

Platí obecné emisní limity pro pachové látky.

5.2.2. Nové zdroje znečišťování
Platí obecné emisní limity pro pachové látky.
Při termické likvidaci odpadních plynů je třeba dodržet zásady uvedené v bodu 0.3. této přílohy.

6. OSTATNÍ ZAŘÍZENÍ

6.1. Průmyslové závody na výrobu buničiny ze dřeva nebo jiných vláknitých materiálů, papíru a lepenky o výrobní kapacitě větší než 20 t denně

6.1.1. Průmyslové závody na výrobu buničiny ze dřeva nebo jiných vláknitých materiálů Kategorie: zvláště velký zdroj znečišťování

Platí obecné emisní limity pro pachové látky.

Limitní hmotnostní koncentrace v [mg/m³ ]				Měrná výrobní	Vztažné podmínky	Pozn.
znečišťující látka	zjišťovaná v odpadním plynu			emise [g/t]
	vypouštěném do ovzduší	za zařízením na sniž. emisí	ze sušáren
SO₂	-	-	-	2 000 ¹ )	C	²⁾
Sloučeniny síry vyjádř. jako síra	-	-	-	350 ³⁾	C	⁴⁾

Odkazy:
1) včetně emisí ze spalování sulfitových výluhů na jednotku vyrobené absolutně suché vařákové buničiny
2) při sulfitovém způsobu výroby
3) při centrální likvidaci zapáchajících látek, na jednotku vyrobené absolutně suché vařákové buničiny
4) u sulfátového způsobu výroby
Požadavky na konstrukci, vybavení nebo provozování technologického procesu

Při výrobě buničiny je třeba využít všechna dostupná technická řešení ke snižování nebo likvidaci zapáchajících látek z jednotlivých zdrojů emisí (například varna, odparka, vyvařovací kolona) a provést místní nebo centrální odsávání odpadních plynů do zařízení pro snižování emisí.

6.1.2. Průmyslové závody na výrobu lepenky o výrobní kapacitě větší než 20 t denně

Kategorie: zvláště velký zdroj znečišťování
Uplatní se obecné emisní limity podle § 5 .
Platí obecné emisní limity pro pachové látky.
Při termické likvidaci odpadních plynů je třeba dodržet zásady uvedené v bodu 0.3. této přílohy.

6.2. Závody na předúpravu (operace jako praní, bělení, mercerace) nebo barvení vláken či textilií, jejichž zpracovatelská kapacita je větší než 10 t denně
Kategorie: zvláště velký zdroj znečišťování
Uplatní se obecné emisní limity podle § 5 nařízení.
Platí obecné emisní limity pro pachové látky.
Při termické likvidaci odpadních plynů je třeba dodržet zásady uvedené v bodu 0.3. této přílohy.

6.3. Závody na vydělávání kůží a kožešin, jejichž zpracovatelská kapacita je větší než 12 t hotových výrobků denně
Kategorie: zvláště velký zdroj znečišťování
Uplatní se obecné emisní limity podle § 5 nařízení.
Platí obecné emisní limity pro pachové látky.
Při termické likvidaci odpadních plynů je třeba dodržet zásady uvedené v bodu 0.3. této přílohy.

6.4. Potravinářský průmysl

a) jatka o kapacitě porážky větší než 50 t denně,

b) zařízení na úpravu a zpracování za účelem výroby potravin z:
I) živočišných surovin (jiných než mléka) o výrobní kapacitě větší než 75 t hotových výrobků denně,
II) rostlinných surovin o výrobní kapacitě větší než 300 t hotových výrobků denně (v průměru za čtvrtletí),

c) zařízení na úpravu a zpracování mléka, kde množství odebíraného mléka je větší než 200 t denně (v průměru za rok)

Kategorie: nový zvláště velký zdroj znečišťování Uplatní se obecné emisní limity podle § 5 . Platí obecné emisní limity pro pachové látky.

Při termické likvidaci odpadních plynů je třeba dodržet zásady uvedené v bodu 0.3. této přílohy.

6.5. Zařízení na zneškodňování nebo zhodnocování zvířecích těl a živočišného odpadu o kapacitě větší než 10 t denně
Kategorie: nový zvláště velký zdroj Uplatní se obecné emisní limity.
Platí obecné emisní limity pro pachové látky.
Při termické likvidaci odpadních plynů je třeba dodržet zásady uvedené v bodu 0.3. této přílohy.

6.6. Zařízení na chov hospodářských zvířat a s nimi související zemědělské technologie Uplatňuje se § 5 odst. 8 zákona a obecný emisní limit pro amoniak. Platí obecné emisní limity pro pachové látky.

Kategorie, emisní limity a další podmínky provozování zdrojů podle tohoto bodu upravuje příloha č. 2 k tomuto nařízení.

6.7. Zařízení na výrobu uhlíku (vysokoteplotní karbonizací uhlí) nebo elektrografitu vypalováním či grafitací a zpracování uhlíkatých materiálů¹ )

Kategorie: zvláště velký zdroj
Emise VOC z tepelných procesů při výrobě uhlíkatých materiálů je třeba podle technických možností a s přihlédnutím na přiměřenost nákladů omezovat (například odsávat a zneškodňovat).

Znečišťující látka	Limitní hmotnostní koncentrace [mg/m³ ]	Měrná výrobní emise [kg/t]	Vztažné podmínky	Poznámka
TZL	50	nest.	C
VOC	100	nest.	C	2)
VOC	50	nest.	C	3)
VOC	200 2)	nest.	C	4)
VOC	50 2)	nest.	C	5)

Odkazy:
1) pro benzo(a)pyren a další karcinogenní látky platí obecné emisní limity

2) z formovacích a mísicích zařízení, v nichž se zpracovávají smola, dehet nebo jiná kapalná pojiva při zvýšené teplotě
3) z jednotlivých komorových pecí, spojených komorových a tunelových pecí
4) z kruhových pecí pro grafitové elektrody, uhlíkové elektrody a uhlíkové cihly
5) z impregnačních zařízení, v nichž se používají impregnační prostředky na bázi dehtu

6.8. Krematoria
Kategorie: střední zdroj znečišťování

Zařízení určená pro spalování mrtvých lidských těl, orgánů a ostatků.

Platí i pro veterinární spalovny v případě výhradního spalování těl zvířat a živočišných zbytků.
Platí obecné emisní limity pro pachové látky.

Limitní hmotnostní koncentrace v [mg/m³ ] pro

O_2K [%]

Vztažné podmínky

TZL

SO₂

NO₂

jiné

nest.

350

100

15 ¹ )

30 ²⁾

Odkazy:
l) VOC

2) plynné sloučeniny chloru a fluoru vyjádřené jako součet chlorovodíku a fluorovodíku Požadavky na konstrukci, vybavení nebo provozování technologického procesu

Ve spalovacím prostoru za posledním přívodem vzduchu je třeba udržovat takovou teplotu, která zajišťuje termickou a oxidační destrukci všech odcházejících nebezpečných látek (nejméně 850 °C) s dobou setrvání spalin nejméně 1 s.
Při použití topných olejů musí být spalován olej podle zvláštního právního předpisu9)

6.9. Veterinární asanační zařízení
Kategorie: střední zdroj znečišťování
Zařízení na sběr a zpracování zvířecích těl a výrobu krmiv nebo technických tuků z vedlejších produktů porážky, například kostí, chlupů, peří, paroží, drápů, krve apod., která nespadají pod bod 6.5.

6.9.1. Stávající zdroje znečišťování
Platí obecné emisní limity pro pachové látky.

6.9.2. Nové zdroje znečišťování
Platí obecné emisní limity pro pachové látky.
Při termické likvidaci odpadních plynů je třeba dodržet zásady uvedené v bodu 0.3. této přílohy.

6.10. Zpracování dřeva

Kategorie: střední zdroj znečišťování
Platí obecné emisní limity pro pachové látky.
Průmyslové zpracování dřeva (například pily, výroby nábytku, dřevěných konstrukčních desek včetně dřevotřískových desek apod.) mimo pilařské provozy v tzv. manipulačních či expedičních skladech (krácení kmenů).

Znečišťující látka	Limitní hmotnostní koncentrace [mg/m³ ]	Měrná výrobní emise [kg/t]	Vztažné podmínky	Poznámka
TZL	50 ¹⁾	nest.	C	³⁾
	10 ²⁾			4), 5)

Odkazy:
1) při všech technologických operacích, mimo broušení
2) při broušení ve výrobě dýh a překližek, ve výrobě desek a nábytku

3) emisní limity VOC při výrobě dýh a překližek, výrobě desek a nábytku se stanoví individuálně s přihlédnutím k provozním podmínkám

4) emisní limity VOC při sušení třísek a pilin se stanoví individuálně s přihlédnutím k provozním podmínkám s tím, že je třeba realizovat veškerá dostupná opatření k jejich co nejvyššímu omezení
5) teplota při sušení třísek a pilin musí být omezena tak, aby nedocházelo k jejich doutnání.

6.11. Čistírny odpadních vod
Kategorie: střední zdroje znečišťování

Zařízení s projektovanou kapacitou pro 500 a více ekvivalentních obyvatel nebo zařízení určená pro provoz technologií produkujících odpadní vody10), nepřevoditelných na ekvivalentní obyvatele, v množství větším než 50 m3/den.
Platí obecné emisní limity pro pachové látky.

Platí pro stávající i nové zdroje.

6.12. Udírny (dvou a vícekomorové)

Kategorie: střední zdroje znečišťování
Platí obecné emisní limity pro pachové látky.

6.13. Zařízení na výrobu dřevěného uhlí
Kategorie: střední zdroj znečišťování

Pro emise CO platí obecný emisní limit

Platí obecné emisní limity pro pachové látky.

6.14. Sanační zařízení (odstraňování ropných a chlorovaných uhlovodíků z kontaminovaných zemin)

Kategorie zdroje znečišťování:
střední zdroj: zařízení s projektovaným ročním výkonem 1 až 5 tun uhlovodíků
velký zdroj: zařízení s projektovaným ročním výkonem vyšším než 5 tun uhlovodíků

Znečišťující látka	Limitní hmotnostní koncentrace [mg/m³ ]	Měrná výrobní emise[kg/t]	Vztažné podmínky	Poznámka
VOC	50	nest.	C

6.15. Pražírny kávy
Platí obecné emisní limity pro pachové látky.

Příloha č. 2 k nařízení vlády, kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší

Kategorie zemědělských zdrojů znečišťování, emisní limity, emisní faktory, plány zavedení zásad správné zemědělské praxe u zdrojů znečišťování ovzduší a určení referenčních a snižujících technologií chovu hospodářských Zvířat

Vysvětlivky platné pro celý bod 1 této přílohy:
1) Není-li údaj o projektované kapacitě k dispozici, nahradí se údajem vypočteným z prostoru ustájení s použitím měrného prostoru pro jedno zvíře stanoveného zvláštním právním předpisem.
2) Je-li údaj o projektované kapacitě v rozporu s platnými právními předpisy, nahradí se údajem vypočteným z prostoru ustájení s použitím měrného prostoru pro jedno zvíře stanoveného zvláštním právním předpisem.
3) Míněno ustájení dospělých jedinců s výjimkou chovů podle bodu 1.2. této přílohy.
4) Chovy s nižší projektovanou kapacitou ustájení zvířat jsou malé vybrané zdroje znečišťování.

1. KATEGORIE VYJMENOVANÝCH ZEMĚDĚLSKÝCH ZDROJŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ

1.1. Zařízení pro chov drůbeže

a) zařízení pro intenzivní chov drůbeže s projektovanou¹ ) kapacitou² ) ustájení³ ) od 40 000 kusů - zvláště velký zdroj,

b) zařízení pro chov drůbeže s projektovanou kapacitou ustájení od 20 000 do 39 999 kusů - velký zdroj,

c) zařízení pro chov drůbeže s projektovanou kapacitou ustájení od 1 000⁴⁾ do 19 999 kusů - střední zdroj.

1.2. Zařízení pro chov prasat

a) zařízení pro intenzivní chov prasat na porážku (nad 30 kg) s projektovanou kapacitou ustájení od 2 000 kusů nebo 750 prasnic - zvláště velký zdroj,

b) zařízení pro chov prasat na porážku (nad 30 kg) s projektovanou kapacitou ustájení od 1 000 do 1 999 kusů nebo od 300 do 749 prasnic - velký zdroj,

c) zařízení chovu prasat na porážku (nad 30 kg) s projektovanou kapacitou ustájení od 500⁴⁾ do 999 kusů nebo od 1504) do 299 prasnic - střední zdroj.

1.3. Zařízení pro stájový chov skotu

a) zařízení intenzivního chovu skotu s projektovanou kapacitou ustájení od 1 000 ks - zvláště velký zdroj,

b) zařízení pro chov skotu s projektovanou roční kapacitou chovu skotu od 500 do 999 kusů - velký zdroj,

c) zařízení s projektovanou roční kapacitou pro chov skotu od 1804) do 499 kusů - střední zdroj.

1.4. Zařízení pro stájový chov jiných zvířat nebo mláďat skotu, prasat nebo drůbeže

Kategorie těchto chovů se určuje podle bodu 1.3 , přičemž za počty kusů skotu se dosadí kusy přepočtených zvířecích (dobytčích) jednotek podle výpočtu. Za dobytčí jednotku (dále jen DJ) se považuje dojnice o hmotnosti 500 kg. Jedna DJ představuje emisní hodnotu 25 kg NH3 za rok.

1.5. Náležitosti zdrojů

a) Ke zdroji znečišťování zařazenému do příslušné kategorie a skupiny podle bodů 1.1 až 1.4 náleží i plochy rostlinné výroby a činnosti, pokud jsou spojeny s nakládáním látkami uvolňujícími emise amoniaku a pachových látek pocházejícími z provozu zdroje.

b) Ke zdrojům znečišťování uvedeným v bodech 1.1 až 1.4 nenáleží spalovací zdroje, spalovny odpadu a technické stacionární zdroje nezemědělských technologií v případech, pokud jsou umístěny v provozních areálech zemědělských zdrojů. U těchto zdrojů se ochrana ovzduší před znečišťujícími látkami řídí podle zvláštních právních předpisů.

2. EMISNÍ LIMITY A DALŠÍ POŽADAVKY NA PROVOZOVÁNÍ ZEMĚDĚLSKÝCH ZDROJŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ

a) Pro všechny zemědělské zdroje znečišťování uvedené v bodu 1 této přílohy je platný specifický emisní limit pro amoniak na úrovni obecného emisního limitu pro tuto znečišťující látku.

b) Pro všechny zemědělské zdroje znečišťování uvedené v bodu 1 této přílohy platí specifický emisní limit pro pachové látky 50 OUER/m³ .

c) Platí obecné emisní limity pro pachové látky.

d) Při aplikacích statkových hnojiv na pozemky, které jsou využívány pro zemědělskou výrobu, provozovatelé minimalizují emise amoniaku a pachových látek do ovzduší a dodržují ustanovení zvláštních předpisů11) , agrotechnické normy a lhůty jimi stanovené.

e) Při jiných způsobech využití statkových hnojiv provozovatelé dodržují obecné emisní limity pro znečišťující látky a specifický emisní limit pro pachové látky 50 OUER/m³ , nejsou-li pro použitá zařízení a technologie předepsány zákonem a jeho prováděcím právním předpisem další specifické emisní limity pro znečišťující látky.

f) Emise znečišťujících látek je třeba ze zdrojů odvádět kontrolovaným způsobem, v souladu s ustanoveními zákona a se stanovisky a povoleními vydanými podle § 17 zákona .

g) Inspekce postupuje podle § 5 a § 6 tohoto nařízení, pokud shledá závažné důvody pro stanovení obecných emisních limitů pro další znečišťující látky.

h) V bodu 8 této přílohy jsou uvedeny referenční a snižující technologie emisí amoniaku u chovů hospodářských zvířat. Doplňování seznamu ověřených snižujících technologií bude každoročně zveřejňováno ve Věstníku Ministerstva životního prostředí.

3. KONTROLA DODRŽOVÁNÍ EMISNÍCH LIMITŮ A ZJIŠŤOVÁNÍ MNOŽSTVÍ VYPOUŠTĚNÝCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK

a) Provozovatel zdroje znečišťování podle bodu 1 této přílohy může předložit podle § 5 odst. 8 zákona krajskému úřadu plán zavedení zásad správné zemědělské praxe u zdroje znečišťování ovzduší. Žádost doloží návrhem plánu zpracovaným podle § 5 odst. 9 zákona a tohoto nařízení. Datem schválení plánu krajským úřadem přestává být provozovatelem zdroje podle bodu 2. V případě, že dvě po sobě následující kontroly inspekce zjistí neplnění schváleného plánu provozovatelem, orgán kraje na návrh inspekce plán zruší.

b) Provozovatel zdroje znečišťování podle bodu 1 této přílohy, který nepostupuje podle písmene a) , prokazuje dodržení emisních limitů autorizovaným měřením emisí znečišťujících a pachových látek podle zvláštního předpisu5) a podle této přílohy.

c) Provozovatelé všech zdrojů podle bodu 1 této přílohy vedou provozní evidenci chovu (dále jen "evidence") a z jejích údajů zpracovávají a předávají souhrnnou provozní evidenci podle zvláštního předpisu5) . V rámci provozní evidence průběžně vykazují počty zvířat chovaných u zdroje v průběhu kalendářního roku.

d) Provozovatelé všech zdrojů podle bodu 1 této přílohy zjišťují množství znečišťujících látek jako roční emisi a uvádějí ho v souhrnné provozní evidenci. Provozovatel zdroje podle bodu 1 zjišťuje toto množství v souladu s výpočtem pomocí emisního faktoru uvedeného v bodu 6 této přílohy. Provozovatel zdroje podle písmene b) doloží stejný výpočet také provedeným měřením emisí.

e) Emisní faktory pro jednotlivé kategorie a skupiny zdrojů jsou uvedeny v bodu 6 této přílohy.

4. PLÁN ZAVEDENÍ ZÁSAD SPRÁVNÉ ZEMĚDĚLSKÉ PRAXE U ZDROJE ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ

Provozovatel zdroje podle bodu 1 této přílohy ověřuje dodržování stanovených emisních limitů a dalších podmínek provozování stanovených v bodu 2 a měří emise, pokud nezpracuje pro svůj zdroj plán na zavedení zásad správné zemědělské praxe u zdroje znečišťování ovzduší (dále jen "plán"), nepředloží tento plán ke schválení krajskému úřadu podle § 5 odst. 8 zákona a schválený plán dále důsledně neplní.

4.1. Postup při zpracování plánu provozovatelem zdroje již uvedeného do provozu a provozovaného

4.1.1. Provozovatel v plánu uvede:

a) kategorii, skupinu, název, umístění a popis zdroje podle údajů provozní evidence,
b) podrobný technický popis zdroje a používaných technologických postupů,
c) způsob ustájení a projektovanou kapacitu ustájení hospodářských zvířat,
d) způsob odvádění znečišťujících látek do vnějšího ovzduší,

e) dosavadní provozní řád zpracovaný podle § 11 odst. 2 zákona , jedná-li se o zvláště velký či velký zdroj,

f) návrh provozního řádu pro období uplatňování plánu,

g) dosavadní způsob zjišťování emisních koncentrací znečišťujících látek a množství vypouštěných znečišťujících látek,
h) kopie protokolů o autorizovaných měřeních emisí provedených u zdroje podle právních předpisů platných do dne nabytí účinnosti zákona,
i) údaje v souhrnné provozní evidenci, zejména celkové množství vypuštěných emisí amoniaku vykazovaná za uplynulé 2 roky,

j) referenční nebo snižující technologie podle bodu 8 této přílohy pro chovy hospodářských zvířat, skládky chlévského hnoje a kejdy a způsoby zapravení na pole, u kterých je deklarován emisní hmotnostní tok amoniaku do vnějšího ovzduší, a které budou v rámci plánu u zdroje instalovány. Porovnání stávající technologie chovu s navrženou snižující technologií. Uvedení termínu realizace jako změny při využívání technologického zařízení zdroje ve smyslu § 17, odst. 2, písm. f) zákona ,

k) další technickoorganizační opatření,
l) spalovací zdroje, zdroje nezemědělských technologií, případně spalovny odpadů provozované v areálu zemědělského zdroje,

m) vyhodnocení snížení emisí amoniaku a pachových látek jako výsledku plnění plánu,

n) termín zahájení plnění plánu,
o) termíny a způsob kontrol průběžného plnění plánu,
p) termíny či lhůty doplňování plánu,
r) jména, adresy a podpisy provozovatele zdroje a krajského úřadu.

4.1.2. Náležitosti a lhůty zpracování, schvalování a plnění plánu

a) plán je zpracováván a schvalován ve 3 vyhotoveních,

b) plán orgán kraje schválí či zamítne do 90 dnů od data doručení žádosti provozovatele. V případě přerušení řízení podle bodu 3 písm. a) této přílohy uvedená lhůta v rozmezí dat odeslání přerušení a příjmu doplňujících dokladů vedených podle spisového řádu krajského úřadu neprobíhá,
c) plán se zpracovává na dobu podle § 5 odst. 9 zákona . Může být zrušen pouze rozhodnutím krajským úřadem podle bodu 3 písm. a) této přílohy nebo na základě písemné žádosti provozovatele zdroje k datu, o kterém rozhodne orgán kraje,

d) provozovatel v rámci plánu volí podle bodu 4.1.1 písm. j) snižující technologie odpovídající alespoň kategorii zdroje (jako zvláště velkého, velkého, středního nebo malého zdroje). Přiřazení snižujících technologií ke kategoriím zdrojů je uvedeno v bodu 8 této přílohy.

4.1.3. Postup krajského úřadu při schvalování plánu

a) pokud orgán kraje plán neschválí, vyrozumí o tom provozovatele bezodkladně,

b) orgán kraje si vyžádá doplnění nebo upřesnění plánu, pokud to uzná za nezbytné, tak, aby schválené znění plánu obsahovalo vypořádání všech připomínek a doporučení, které označí jako zásadní,
c) pokud orgán kraje po posouzení plán schválí, vyrozumí o tom bezodkladně provozovatele, předá mu schválené vyhotovení plánu,

d) předá schválené vyhotovení plánu inspekci,

e) vyrozumí o schválení plánu ministerstvem zřízenou právnickou osobu podle § 13 odst. 1 zákona .

4.2. Postup při zpracování plánu provozovatelem zdroje v rámci stavebního nebo kolaudačního řízení

4.2.1. Provozovatel v plánu uvede

a) identifikační údaje stavby nebo rekonstrukce zdroje, podle nichž je vedena v rámci stavebního nebo kolaudačního řízení,
b) způsob ustájení a projektovanou kapacitu ustájení hospodářských zvířat,

c) návrh zařazení zdroje do kategorie a skupiny zdrojů podle bodu 1 této přílohy, d) povolení inspekce podle § 17 odst. 1 písm. b) nebo c) nebo d) zákona ,

e) podrobný technický popis zdroje a používaných technologických postupů,
f) způsob odvádění znečišťujících látek do vnějšího ovzduší,
g) návrh provozního řádu pro období uplatňování plánu,
h) kopie protokolů o autorizovaných měřeních emisí provedených u rekonstruovaného zdroje před rekonstrukcí podle právních předpisů platných do data nabytí účinnosti zákona,
i) údaje souhrnné provozní evidence, zejména celková množství vypuštěných emisí amoniaku vykazovaná za uplynulé 2 roky u rekonstruovaného zdroje,
j) technické prostředky pro měření koncentrací amoniaku,

k) referenční nebo snižující technologie podle bodu 8 této přílohy pro chovy hospodářských zvířat, skládky chlévského hnoje a kejdy a způsoby zapravení na pole, u kterých je deklarován emisní hmotnostní tok amoniaku do vnějšího ovzduší, které budou v rámci plánu u zdroje instalovány, a termíny jejich realizace jako změny využívání technologického zařízení zdroje ve smyslu § 17 odst. 2 písm. f) zákona ,

l) spalovací zdroje, zdroje nezemědělských technologií, případně spalovny odpadů, které budou nebo jsou provozovány v areálu zemědělského zdroje,
m) vyhodnocení snížení emisí amoniaku a pachových látek jako výsledku plnění plánu,
n) termín zahájení plnění plánu,
o) termíny či lhůty doplňování plánu,
p) termíny a způsob kontrol průběžného plnění plánu,
r) jména, adresy a podpisy provozovatele zdroje a krajského úřadu.

4.2.2. Zásady a lhůty pro zpracování, schvalování a plnění plánu:

a) plán je zpracováván a schvalován ve 3 vyhotoveních,
b) plán orgán kraje schvaluje nebo zamítá ve lhůtě do 90 dnů od data doručení žádosti provozovatele,

c) plán se zpracovává na dobu podle § 5 odst. 9 zákona . Může být zrušen pouze rozhodnutím krajského úřadu nebo na základě písemné žádosti provozovatele zdroje k datu, o kterém rozhodne orgán kraje,

d) provozovatel v rámci plánu volí podle bodu 4.2.1. písm. k) této přílohy snižující technologie odpovídající alespoň kategorii zdroje (jako zvláště velkého, velkého, středního či malého zdroje). Přiřazení snižujících technologií ke kategoriím zdrojů je uvedeno v bodu 8 této přílohy.

4.2.3. Postup krajského úřadu při schvalování plánu:

a) pokud orgán kraje plán neschválí, vyrozumí o tom provozovatele,
b) orgán kraje si vyžádá doplnění nebo upřesnění plánu, pokud to uzná za nezbytné, tak, aby schválené znění plánu obsahovalo vypořádání všech připomínek a doporučení, které označí jako zásadní,
c) pokud orgán kraje po posouzení plán schválí, vyrozumí o tom provozovatele a předá mu schválené vyhotovení plánu,
d) současně předá schválené vyhotovení plánu inspekci a
e) vyrozumí o schválení plánu ministerstvem zřízenou právnickou osobu (§ 13 odst. 1 zákona ).

5. ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA MĚŘENÍ EMISÍ A ZJIŠŤOVÁNÍ MNOŽSTVÍ VYPOUŠTĚNÝCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK U ZEMĚDĚLSKÝCH ZDROJŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ

a) Emise zjišťované měřením prokazují provozovatelé jednorázovým měřením s použitím prostředků pro kontinuální měření emisí amoniaku nebo jednorázovým měřením.

b) Měřením jsou zjišťovány emise amoniaku, případně dalších látek, pro něž má daný zdroj znečišťování určeny emisní limity.

c) Vybudování místa pro měření emisí (měřící místo) provádí provozovatel.

d) Od měření lze upustit v případech, kdy

1. nelze dostupnými technickými prostředky zaručit, že měření odráží skutečný stav znečišťování ovzduší,

2. provozovatel zdroje plní schválený plán na zavedení zásad správné zemědělské praxe u zdrojů znečišťování ovzduší.

e) Při měření za použití prostředků pro kontinuální měření emisí amoniaku se měření provádí nejméně po dobu 24 hodin.

f) Další požadavky na měření v odpovídajícím rozsahu, vztahující se například na přístroje pro měření stavových, srovnávacích a vztažených veličin nebo na nakládání s výsledky měření, stanoví zvláštní právní předpis5) .

g) Pokud tato příloha nestanoví jinak, platí pro měření emisí, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek a vedení provozní evidence zvláštní prováděcí právní předpis5) .

6. EMISNÍ FAKTORY PRO VYJMENOVANÉ ZEMĚDĚLSKÉ ZDROJE (kgNH₃ .zvíře^- 1.rok^-1 )

KATEGORIE ZVÍŘAT		Stáj	Hnůj	Kejda	Zapravení do půdy	Pastva	Celkový emisní faktor
							Stáj + hnojiště	Stáj + pastva
SKOT - Stelivové ustájení
dojnice	optimální způsob	10,0	2,5	0	12,0	2,4	24,5	24,4
	zastaralý způsob	12,0	2,5	0	12,0	2,4	26,5	26,4
telata, býci, jalovice	optimální způsob	6,0	1,7	0	6,0	1,8	13,7	13,8
	zastaralý způsob	9,5	1,7	0	6,0	1,8	16,7	16,8
Bezstelivové ustájení
telata, jalovice, býci		5,5	0	2,5	5,0	1,8	13,0	12,3
PRASATA
selata		2,0	0	2,0	2,5 *	0	6,5
prasnice		4,3	0	2,8	4,8	0	11,9
prasnice březí		7,6	0	4,1	8,0	0	19,7
prasata výkrm		3,2	0	2,0	3,1	0	8,3
Drůbež
nosnice		0,12	0	0,2	0,13	0	0,27
brojleři		0,10	0,01	0	0,10	0	0,21
husy a kachny		0,35	0,03	0	0,35	0	0,73

Poznámka:
Optimálním způsobem ustájení skotu se rozumí:

a) dojnice ve volném stelivovém ustájení s intenzivní přirozenou ventilací,

b) ostatní skot, tj. jalovice a býci průměrné živé hmotnosti 350 kg v kotcovém ustájení s přirozenou cirkulací.

Zastaralým způsobem ustájení skotu se rozumí: dojnice ve vazném stelivovém ustájení s nucenou ventilací

7. EMISNÍ FAKTORY. PRO ZEMĚDĚLSKÉ ZDROJE PODLE OBJEMU ODPADU

Kategorie zvířat	Objem produkovaných exkrementů [m³ .rok^-1 ]			Emisní faktor[kg NH₃ m^-3 rok^-1 ]
	střední zdroj	velký zdroj	zvláště velký zdroj
Skot
dojnice	od 2 500 do 5 099	od 5 6100 do 6 699	nad 7 700	2,27
jalovice	od 2 200 do 4 399	od 4 400 do 6599	nad 6 600	2,27
telata	od 1 100 do 2 199	od 2200 do 3 299	nad 3 300	4,55
býci	od 2 100 do 4 299	od 4 300 do 6 399	nad 6 400	2,33
Prasata
selata	od 3 000 do 6 099	od 6 100 do 10 099	nad 10 100	1,59
prasnice	od 3 100 do 6 299	od 6 300 do 10 199	nad 10 200	1,51
březí prasnice	od 2 700 do 5 499	od 5 500 do 8 799	nad 8 800	1,78
prasata výkrm	od 5 200 do 9 799	od 9 800 do 14 999	nad 15 000	0,99
Drůbež
nosnice	od 1 300 do 2 599	od 2 600 do 3899	nad 3 900		3,85
brojleři	od 1 100 do 2 299	od 2 300 do 3399	nad 3 400		4,35
krůty	od 1 800 do 3 499	od 3 500 do 5 299	nad 5 300		2,83
kachny a husy	od 600 do 1 099	od 1 100 do 1 699	nad 1 700		9,01

8. Referenční a snižující technologie emisí amoniaku u chovů hospodářských zvířat

SKOT - Stelivové ustájení

Referenční technologie stručný popis	Ověřená snižující technologie stručný popis	Procento snížení emisí amoniaku
Technologie používané ve stájovém prostředí
boxové ustájení	odkliz kejdy několikrát denně	50 % ¹⁾
Technologie používané na skládkách kejdy a hnoje
betonové nebo ocelové jímky na kejdu	zakrytí povrchu jímek fólií	60 % ²⁾
	pevné víko nebo zastřešení jímky	80 % ³⁾
	pokrytí povrchu jímky rašelinou, slámou, olejem nebo jiným materiálem	40 % ¹ )
	bioreaktory	85 % ³⁾
ponechání chlévského hnoje volně na statkovém hnojišti	ponechání v klidu do vytvoření přírodní krusty	35 - 50 % ²⁾
	zastřešení hnoje	80 % ³⁾
Technologie používané při polním hnojení nebo zapracování hnoje a kejdy
rozmetání hnoje přímo na pole	zapravení do půdy při orbě do 12 hodin	80 % - orná půda ³⁾
	zapravení do půdy při orbě do 24 hodin	60 % - orná půda ²⁾
rozstřik kejdy	pásový postřik	30 % - orná půda ¹ )
	vlečená botka	40 % - trávní porost ²⁾
	injektáž - otevřená štěrbina	60 % - trávní porost ³⁾
	injektáž - uzavřená štěrbina	80% - orná půda ³⁾

PRASATA

Referenční technologie stručný popis	Ověřená snižující technologie stručný popis			Procento snížení emisí amoniaku
Technologie používané ve stájovém prostředí
technologie suchého krmení		technologie krmení s enzymatickými látkami		40 % ³⁾
plně roštová podlaha		částečně roštová podlaha (50%)		20 % ¹ )
		částečně roštová podlaha - kovové rošty		40 %² )
hluboká podestýlka		ošetření hluboké podestýlky enzymatickými látkami		60 % ³⁾ 2)
Technologie používané na skládkách kejdy a hnoje
betonové nebo ocelové jímky na kejdu		zakrytí povrchu jímek folií		60 % ²⁾
		pevné víko nebo zastřešení jímky		80 % ³⁾
		pokrytí povrchu jímky rašelinou, slámou, olejem nebo jiným materiálem		40 % ¹⁾
		bioreaktory		85 % ³⁾
		biotechnologické přípravky		40 % ²⁾
Technologie používané při polním hnojení nebo zapracování hnoje a kejdy
rozmetání hnoje přímo na pole			zapravení do půdy při orbě	80 % - orná půda ³⁾
			zapravení do půdy při orbě do 24 hodin	60 % - orná půda ²⁾
rozstřik kejdy			pásový postřik	30 % - orná půda ¹⁾
			vlečená botka	40 % - trávní porost ²⁾
			injektáž - otevřená štěrbina	60 % - trávní porost ³⁾
			injektáž - uzavřená štěrbina	80 % - orná půda ³⁾

DRŮBEŽ

Referenční technologie stručný popis	Ověřená snižující technologie stručný popis		Procento snížení emisí amoniaku
Technologie používané ve stájovém	prostředí
technologie krmení a napájení bez enzymatických látek	technologie krmení a napájení s enzymatickými látkami		40 % ¹ ), 2), 3)
větrání bez rekuperačních výměníků	větrání s rekuperačními výměníky		25 % ² ), 3)
klecový chov nosnic	hnojový pás s nuceným sušením, uskladnění mimo budovu		80 % ²⁾
	odkliz nejméně dvakrát týdně do uzavřených jímek		90 % ³⁾
stáje s hlubokou podestýlkou	ošetření hluboké podestýlky enzymatickými látkami		70 % ² ), 3)
Technologie používané na skládkách hnoje
betonové nebo ocelové jímky na chlévský hnůj	zakrytí povrchu jímek	60 % ²⁾
	pevné víno nebo zastřešení jímky	80 % ³⁾
	pokrytí povrchu jímky rašelinou, slámou, olejem nebo jiným materiálem	40 % ¹⁾
	bioreaktory	85 % ³⁾
	biotechnologické přípravky	40 % ²⁾
Technologie používané při polním hnojení nebo zapracování hnoje
rozmetání hnoje přímo na pole	zapravení do půdy při orbě	80 % - orná půda ³⁾
	zapravení do půdy při orbě do 24 hodin	60 % - orná půda²⁾

Přiřazení a volba použití snižujících technologií při zpracování plánu zavedení zásad správné zemědělské praxe u zdroje znečišťování ovzduší:
Provozovatel v rámci plánu volí podle bodů 4.1.1 písm. j) a 4.2.1 písm. k) snižující technologie odpovídající kategorii zdroje (zvláště velké, velké, střední nebo malé zdroje) popřípadě technologii účinnější. Přiřazení snižujících technologií k jednotlivým kategoriím zdrojů se provádí podle bodu 4.1.2 písm. d) a bodu 4.2.2 písm. d) této přílohy.
Přiřazení je provedeno podle odkazů v tabulce uvedené v tomto bodu:
Odkazy:
1) snižující technologie vyžadovaná pro střední a malé zdroje,
2) snižující technologie vyžadovaná pro velké zdroje a vhodná pro střední a malé zdroje,
3) snižující technologie vyžadovaná pro zvláště velké zdroje a vhodná pro všechny další kategorie zdrojů.

Poznámky pod čarou

1) Směrnice Rady 84/360/EHS, o boji se znečišťováním ovzduší z průmyslových závodů.
Směrnice Rady 87/217/EHS, o předcházení a omezování znečišťování životního prostředí azbestem.

Směrnice Rady 92/112/EHS, o postupech ke slaďování programů omezování a konečného vyloučení znečišťování způsobeného odpady z průmyslu oxidu titaničitého.
Směrnice Rady 96/61/EC, týkající se integrované prevence a omezování znečišťování.

2) Nařízení vlády č. 354/2002 Sb. , kterým se stanoví emisní limity a další podmínky pro spalování odpadu.

3) Vyhláška č. 355/2002 Sb. , kterou se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší emitujících těkavé organické látky z procesů aplikujících organická rozpouštědla a ze skladování a distribuce benzinu.

4) Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci).

5) Vyhláška č. 356/2002 Sb. , kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování.

6) Zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 352/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb. a zákona č. 185/2001 Sb.

7) Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 542/1991 Sb. , zákona č. 169/1993 Sb., zákona č. 128/1999 Sb. , zákona č. 71/2000 Sb. , zákona č. 124/2000 Sb. , zákona č. 315/2001 Sb. , zákona č. 206/2002 Sb. a zákona č. 206/2002 Sb.

8) Nařízení vlády č. 350/2002, kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší.

9) Vyhláška č.357/2002 Sb. , kterou se stanoví požadavky na kvalitu paliv z hlediska ochrany ovzduší.

10) § 38 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon).

11) Například zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrotechnickém zkoušení půd, ve znění zákona č. 308/2000 Sb.