Nařízení vlády, kterým se vyhlašuje Chráněná krajinná oblast Český ráj

Vláda nařizuje podle § 25 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb. , o ochraně přírody a krajiny:

§ 1 Chráněná krajinná oblast Český ráj

K zajištění ochrany přírody a krajiny Českého ráje se vyhlašuje Chráněná krajinná oblast Český ráj (dále jen "oblast"). Oblast tvoří rozsáhlé území s harmonicky utvářenou krajinou, pískovcovým reliéfem a skalními městy, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, četnými rybníky, potoky a kulturními památkami, které dotvářejí charakteristický krajinný ráz.

§ 2 Poslání oblasti

Posláním oblasti je uchování a obnova jejího přírodního prostředí, zejména ekosystémů, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, a zachování typického charakteru krajiny za současného rozvíjení ekologicky optimálního systému využívání krajiny a jejích přírodních zdrojů.

§ 3 Vymezení oblasti

(1) Oblast se nachází na území krajů Libereckého, Královéhradeckého a Středočeského.

(2) Územní vymezení a popis hranice je obsažen v příloze č. 1 k tomuto nařízení, grafické znázornění oblasti je obsaženo v příloze č. 2 k tomuto nařízení.

(3) Základní mapu, v níž je zakresleno území oblasti v měřítku 1 : 50 000, zajistí Správa chráněné krajinné oblasti Český ráj (dále jen "Správa") a zašle ji Ministerstvu životního prostředí, kde bude uložena. Kopii základní mapy Správa dále uloží v ústředním seznamu ochrany přírody, na krajských úřadech a obecních úřadech, na jejichž území se oblast nachází, a na Správě. Správa ohlásí příslušnému katastrálnímu úřadu k zápisu do katastru nemovitostí změnu údajů o způsobu ochrany nemovitostí na území oblasti.1)

§ 4 Zóny ochrany přírody v oblasti

(1) Území oblasti se člení do čtyř zón odstupňované ochrany přírody.

(2) Do I. zóny se zařazuje území s nejvýznamnějšími přírodními hodnotami, zejména přirozené nebo málo pozměněné ekosystémy a další mimořádně hodnotná území, zejména vybrané části územního systému ekologické stability krajiny (dále jen "systém ekologické stability") nadregionálního a regionálního významu. Cílem je uchování nebo postupná obnova samořídících funkcí a omezení lidských zásahů do přírodního prostředí na nejnižší možnou míru.

(3) Do II. zóny se zařazují území hospodářsky využívaných lesních a zemědělských ekosystémů s místně uchovalými přírodními hodnotami vhodná pro hospodářské využívání k přírodě šetrným způsobem. Dále se do této zóny začleňují i území nezbytná pro uchování přírodních hodnot v I. zóně. Cílem je udržení přírodních hodnot a postupné zvyšování druhové a prostorové rozmanitosti ekosystémů, zejména vytvářením funkčního systému ekologické stability.

(4) Do III. zóny se zařazují člověkem značně pozměněné ekosystémy, intenzivně využívané lesní a zemědělské pozemky a nesouvisle zastavěná území sídel s územní rezervou. Cílem je udržení a podpora využívání pro ekologicky optimalizované lesní hospodářství a zemědělství a vhodné formy turistiky a rekreace.

(5) Do IV. zóny se zařazují člověkem poškozené části přírody a souvisle zastavěná území sídel s územní rezervou a navazující obdělávaná zemědělská půda.

(6) Dojde-li v důsledku hospodaření v lesích, zemědělství a revitalizace krajiny k zlepšení stavu přírodního prostředí, budou případné změny ploch jednotlivých zón prováděny po projednání s vlastníky a uživateli pozemků.

Bliž ší ochranné podmínky

§ 5

(1) Na celém území oblasti je možné pouze se souhlasem Správy:

a) vyznačovat turistické, cyklistické, jezdecké a běžecké tratě,

b) provádět leteckou aplikaci hnojiv,2) chemických látek nebo chemických přípravků,3)

c) umísťovat informační, reklamní a propagační zařízení mimo zastavěné území obcí; toto ustanovení se nevztahuje na umísťování dopravních značek a dopravních zařízení na pozemních komunikacích,4)

d) vyznačovat místa pro parkování motorových vozidel podle zvláštních právních předpisů4) mimo zastavěná území obcí,

e) pořádat sportovní, rekreační a jiné hromadné akce mimo místa k tomu určená,

f) provádět horolezectví a létání na padácích a závěsných kluzácích,

g) provádět jezdectví a cyklistiku mimo pozemní komunikace a místa k tomu určená,

h) upravovat koryta vodních toků,

i) povolovat hornickou činnost,5) činnost prováděnou hornickým způsobem6) nebo těžit humolity.

(2) Na území III. a IV. zóny lze pouze se souhlasem Správy zřizovat obory nebo zavádět intenzivní chovy zvěře a ryb.

§ 6

(1) Geologické práce,7) hornická činnost a činnost prováděná hornickým způsobem v oblasti nesmí narušit typický reliéf krajiny, její vodní režim a ekologickou stabilitu, významné geologické a geomorfologické útvary ani ostatní živé a neživé složky přírody.

(2) Při obnově a výchově lesních porostů postupují osoby, kterým vyplývají povinnosti ze zvláštního právního předpisu,8) tak, aby posilovaly zastoupení přirozené druhové skladby lesů, přičemž v I. a II. zóně oblasti využívaly přirozenou obnovu lesních porostů.

(3) Při ochraně a využívání povrchových a podzemních vod postupují osoby oprávněné podle zvláštního právního předpisu9) tak, aby přispěly k udržení přirozených podmínek pro život vodních a mokřadních ekosystémů při zachování přirozeného charakteru a přírodě blízkého vzhledu vodních toků, vodních ploch a mokřadů. Při úpravě nebo údržbě koryt vodních toků postupují osoby tak, aby byla obnovována přirozená nebo přírodě blízká koryta vodních toků.

§ 7 Zrušovací ustanovení

(1) Zrušuje se výnos Ministerstva kultury č. j. 70261/1954.

(2) V příloze I výnosu Ministerstva kultury ČSR č. j. 14200/88-SÚOP se část "CHKO "Český ráj", kraj Středočeský a kraj Východočeský" zrušuje.

§ 8 Účinnost

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.

Předseda vlády:
PhDr. Špidla v. r.
Ministr životního prostředí:
RNDr. Ambrozek v. r.

Poznámky pod čarou

1) § 27 a bod 3 přílohy vyhlášky č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb. , o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon č. 344/1992 Sb. , o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb., ve znění vyhlášky č. 113/2000 Sb.

2) Zákon č. 156/1998 Sb. , o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění zákona č. 308/2000 Sb. a zákona č. 147/2002 Sb.

3) Zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 352/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. , zákona č. 185/2001 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.

4) Zákon č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. , zákona č. 489/2001 Sb., zákona č. 256/2002 Sb., zákona č. 259/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.

5) § 2 zákona č. 61/1988 Sb. , o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 542/1991 Sb. a zákona č. 315/2001 Sb.

6) § 3 zákona č. 61/1988 Sb. , ve znění zákona č. 542/1991 Sb. a zákona č. 128/1999 Sb.

7) Zákon č. 62/1988 Sb. , o geologických pracích a Českém geologickém úřadu, ve znění zákona č. 543/1991 Sb. , zákona č. 369/1992 Sb., zákona č. 366/2000 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.

8) Zákon č. 289/1995 Sb. , o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění zákona č. 238/1999 Sb. , zákona č. 67/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. , zákona č. 76/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.

9) Zákon č. 254/2001 Sb. , o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 76/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.

Příloha č. 1 Územní vymezení a popis hranice Chráněné krajinné oblasti Český ráj

Jižní část
Z Turnova - Kyselovska od odbočky do Pelešan vede po silnici I/35 do Ktové, kde za obcí přechází na tok Libuňky. Po ní na silnici Újezd pod Troskami - Troskovice, po této cca 700 m západním směrem na vrchol stoupání. Vlevo po lesní cestě 500 m k JZ a dále po cestě k S okraji dobývacího prostoru Střeleč. Odtud po cestě směrem k Dolskému rybníku. Od něho po hranici k. ú. Roveň - Mladějov jižním směrem Roveňskou roklí na okraj lesa, dále jižním směrem přes pole na železniční dráhu, po dráze východním směrem k silnici Mladějov -Sobotka, po této silnici západním směrem, po hranici k. ú. Stéblovice - Mladějov západním okrajem lesa a polem na silnici Mladějov - Sobotka jižně od Stéblovic. Po ní přes Čálovice, po okraji města Sobotka. Od V okraje hřbitova JZ směrem pod vrchem Humprechtem západním směrem k železniční dráze, po ní k J a dále k Z směrem ke kótě 268 na místní komunikaci a do Oseka. Pak po silnici směr Horní Bousov a za rybníkem Šlejferna ke Střehomi, účelovou komunikací k Z a po silnici II/279 přes Dobšín do Kamenice. Odtud po silnici přes Suhrovice k obci Kněžmost. Kolem obce SZ a dále JZ směrem na silnici I/268, po ní k Bosni a po V okraji obce a dále přes Zásadku, Dneboch a Olšinu na silnici II/610. Za rybníkem Žabakor do obce Žďár a přes dvůr Borčice k Olešnici. Kolem areálu živočišné výroby a dále po Z okraji obce Olešnice. Pak podél Všeňského potoka a přes Všeň a osadu Podháj do Turnova - Mašova. Vpravo a přes Pelešany na křižovatku na Kyselovsku.
Východní část
Od Hrdoňovic po jejich jižním okraji zastavěného území a dále severozápadním směrem po vodoteči. Dále po železniční dráze k železniční stanici Libuň. Po železniční dráze 041 k obci Jinolice, po jejím Z okraji a dále po cestě k osadě Brada. Dále obcemi Rybníček a Holín k Dolnímu Lochovu, kde se napojí na silnici I/16. Za odbočkou na Blata k severu po katastrální hranici Ohařice - Dolní Lochov a Drštěkryje - Dolní Lochov k silnici Blata - Dolní Lochov. Od ní po okraji lesního komplexu Přední Skalice a dále po katastrální hranici Drštěkryje -Zámostí k západu, dále podél silnice Samšina - Zámostí a dále k severu, kde překračuje po katastrální hranici Zámostí - Mladějov, tj. k severu podél lesa jižně od osady Střeleč. Dále postupuje západním směrem po vodoteči a od mostku silnice II/281 přes Žehrovku k severu k ústí Hluboké Rokle a dále k východu na silnici II/281 a po ní k okraji osady Hrdoňovice.
Severní část
Z Turnova - Šetřilovska roklí k Jizeře, Vazoveckým potokem k silnici I/10, po ní a dále přes Malý Rohozec. U školy vpravo a po polní a lesní cestě, po okraji lesa SZ od osady Mokřiny k Vazoveckému potoku. Proti proudu k silnici pod Kaškovicemi. Po silnici k Roudnému, dále po jižní hranici zastavěného území Roudného a Voděrad a dále po místní komunikaci na V okraj obce Frýdštejn. Po hranici zastavěného území J a dále S směrem k elektrovodu, po něm k vodoteči SZ od Vranovského hřbetu a podél jejího toku po komunikaci k Malé Skále. Po hranici zastavěného území k. ú. Vranové 1 a 2. Po silnici severně od Suchých skal do obce Vrát. Po cestě podél Vrátského potoka a dále po cestě na Propastný. Po silnici do Koberov a dále směr Dlouhý. Za Chloudovem u mostku na kótě 453 vpravo a S od osady Záostří. Po hřebenové cestě přes Hamštejnský vrch až do jejího napojení na silnici Záhoří - vrch Kozákov. Před chatou a vysílačem na Kozákově k JZ a dále podél výrazné terénní hrany a dále JZ od hřbetu po cestě k JV. Jižně od osady Bačov se napojí na silnici II/282. Z ostré zatáčky nad částí obce Lestkov k Z. Po V a S straně obejde osadu Loktuše. Odtud k SV k bývalému táboru a po místní komunikaci ke hřbitovu nad Vescem. Východně od zemědělského areálu až na úroveň osady Smrčí. Severně od Smrčí na silnici II/283. Kolem zastavěného území Vesce a dále po silnici na Podloktuší. Dále po silnici k Chutnovce. Po V okraji zastavěného území a dále k ZS nad osadou Hrachovice a SV od Bukoviny. Na S okraji osady Tisovka na silnici a po ní do Zaholic. Odtud po silnici směr Turnov - Šetřilovsko.
Celková plocha Chráněné krajinné oblasti Český ráj činí 181,523 km² .

Příloha č. 2

Chráněná krajinná oblast Český ráj

Vyobrazení z technických důvodů neuvádíme.