Nařízení vlády, kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska jejich elektromagnetické kompatibility
Vláda nařizuje podle § 22 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb. a zákona č. 205/2002 Sb., (dále jen "zákon") k provedení § 11 odst. 2, § 12 odst. 1 a 3 a § 13 odst. 2 zákona:
(1) Tímto nařízením se v souladu s právem Evropských společenství1) stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska jejich elektromagnetické kompatibility.
(2) Pro účely tohoto nařízení se za
a) přístroj považuje každé elektrické nebo elektronické zařízení včetně vybavení a instalací, které obsahuje elektrické nebo elektronické součásti,
b) elektromagnetické rušení považuje jakýkoliv elektromagnetický jev, který může zhoršit funkci nějakého zařízení nebo systému, přičemž elektromagnetickým rušením může být elektromagnetický šum, nežádoucí signál nebo změna vlastností samotného prostředí, ve kterém dochází k šíření tohoto elektromagnetického jevu,
c) odolnost považuje schopnost zařízení nebo systému fungovat bez zhoršení jakosti jejich funkce při výskytu elektromagnetického rušení,
d) elektromagnetickou kompatibilitu považuje schopnost zařízení nebo systému fungovat uspokojivě v elektromagnetickém prostředí, ve kterém jsou umístěny, aniž by samy způsobovaly nepřípustné elektromagnetické rušení čehokoli v tomto prostředí,
e) certifikát ES přezkoušení typu považuje dokument, v němž notifikovaná osoba2) osvědčuje, že typ zkoušeného přístroje vyhovuje těm ustanovením tohoto nařízení, která se na něj vztahují.
(3) Stanovenými výrobky podle tohoto nařízení jsou ve smyslu § 12 odst. 1 písm. a) zákona všechny přístroje, které mohou způsobovat elektromagnetické rušení nebo jejichž funkce může být elektromagnetickým rušením ovlivněna (dále jen "přístroje").
(4) Toto nařízení se nevztahuje na rádiová zařízení používaná radioamatéry v souladu se zvláštním právním předpisem,3) pokud tato zařízení nejsou dostupná v obchodní síti.
(5) Jsou-li technické požadavky uvedené v příloze č. 1 k tomuto nařízení (dále jen "požadavky na ochranu") stanoveny pro určité přístroje zvláštním právním předpisem,4) toto nařízení se na tyto přístroje nebo na tyto požadavky nepoužije.
(6) Toto nařízení se nepoužije, pokud by bránilo přijetí
a) opatření týkajících se uvedení do provozu a užívání přístroje určeného pro specifické umístění se zaměřením na překonání existujících nebo předpokládaných problémů s elektromagnetickou kompatibilitou,
b) opatření týkajících se instalace přístroje zaměřeného na ochranu veřejných telekomunikačních sítí nebo přijímacích nebo vysílacích stanic užívaných pro bezpečnostní účely.
(7) Opatření přijatá podle odstavce 6 musí být bez zbytečného odkladu oznámena Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, který o nich informuje Komisi Evropských společenství a ostatní členské státy Evropské unie.
§ 2 Podmínky uvedení přístroje na trh nebo do provozu
(1) Přístroj může být uveden na trh nebo do provozu pouze tehdy, splňuje-li požadavky na ochranu, přičemž musí být proveden tak, aby za předpokladu, že je řádně instalován, udržován a využíván pro účely, pro které je určen,
a) elektromagnetické rušení, které způsobuje, nepřesáhlo úroveň přípustnou nebo stanovenou pro provoz radiokomunikačních a telekomunikačních zařízení či jiných přístrojů v souladu se zamýšleným účelem,
b) měl odpovídající odolnost vůči elektromagnetickému rušení, která mu umožní provoz v souladu se zamýšleným účelem.
(2) Podmínky uvedené v odstavci 1 se považují za splněné, pokud je přístroj ve shodě
a) s harmonizovanými českými technickými normami, popřípadě zahraničními technickými normami přejímajícími v členských státech Evropské unie harmonizované evropské normy (§ 4a zákona), nebo
b) s určenými normami (§ 4a zákona) zahrnujícími české nebo zahraniční technické normy, které byly pro tento účel oznámeny Komisí Evropských společenství, v případě, že v příslušné oblasti normy podle písmene a) neexistují.
(1) U přístroje, u kterého výrobce použil technické normy podle § 2 odst. 2 , výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce osvědčí shodu přístroje s ustanoveními tohoto nařízení vydáním ES prohlášení o shodě a označením CE podle § 4 .
(2) U přístroje, u kterého výrobce nepoužil nebo použil jen částečně technické normy podle § 2 odst. 2 , nebo tam, kde takové normy neexistují, výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce musí mít před uvedením na trh k dispozici soubor konstrukční dokumentace. Tento soubor musí popisovat přístroj, postupy užité k zajištění shody přístroje s požadavky uvedenými v § 2 odst. 1 a obsahovat technickou zprávu nebo certifikát vydané osobou, která je rozhodnutím o autorizaci oprávněna k této činnosti a podle § 7 odst. 7 písm. b) zákona jako kompetentní oznámena, anebo zahraniční kompetentní osobou. Shodu přístroje s přístrojem popsaným v souboru konstrukční dokumentace osvědčuje výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce postupem podle odstavce 1 .
(3) U přístroje pro rádiové vysílání podle definice uvedené v mezinárodní smlouvě,5) s výjimkou přístrojů uvedených v § 1 odst. 4 , osvědčuje výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce shodu přístroje s ustanoveními tohoto nařízení postupem podle odstavce 1 až poté, co obdrží certifikát ES přezkoušení typu daného přístroje vydaný notifikovanou osobou.
(4) Doklady o posouzení shody (§ 13 odst. 7 zákona) zahrnují ES prohlášení o shodě a v případě použití postupu posouzení shody podle odstavce 2 soubor konstrukční dokumentace podle odstavce 2 . V případě, že výrobce není usazen na území Evropského společenství ani neexistuje zplnomocněný zástupce, je za poskytnutí dokladů o posouzení shody na vyžádání orgánu dozoru odpovědný ten, kdo uvádí výrobek na trh.
(5) ES prohlášení o shodě musí obsahovat
a) popis přístroje, na který se vztahuje,
b) odkaz na technické specifikace, na základě kterých je shoda prohlášena, a odkaz na právní předpisy4) související se zajištěním shody přístroje s ustanoveními tohoto nařízení, pokud byly takové předpisy použity,
c) identifikační údaje o osobě oprávněné jednat jménem výrobce nebo zplnomocněného zástupce (u fyzické osoby jméno a příjmení a trvalý pobyt nebo místo podnikání, u právnické osoby název nebo obchodní firmu a její sídlo),
d) odkaz na certifikát ES přezkoušení typu, vydaný notifikovanou osobou, pokud byl takový certifikát vydán.
§ 4 Označení CE a jiné označování
(1) Označení CE, jehož grafickou podobu stanoví zvláštní právní předpis,6) se umisťuje přímo na přístroj nebo, pokud to není možné, na jeho obal, návod k použití nebo záruční list. Přístroj nesmí být opatřen označením, které by mohlo kohokoliv uvádět v omyl, pokud jde o označení CE. Na přístroji, jeho obalu, návodu k použití nebo záručním listu může být umístěno i jiné označení než označení CE, ale nesmí tím být snížena viditelnost, popřípadě čitelnost označení CE.
(2) Označení CE na přístroji vyjadřuje, že výrobek splňuje technické požadavky stanovené ve všech právních předpisech, které se na něj vztahují a které toto označení stanovují nebo umožňují, a že byl při posouzení jeho shody dodržen stanovený postup. Jestliže však jeden nebo několik právních předpisů po přechodnou dobu připouští, aby výrobce zvolil, kterými ustanoveními se bude řídit, pak označení CE vyjadřuje shodu pouze s těmi právními předpisy nebo jejich ustanoveními, které výrobce použil. V tomto případě musí být v dokumentaci, upozorněních nebo návodech, požadovaných dotyčnými právními předpisy a přiložených k příslušným výrobkům, uvedeny údaje o odpovídajících právních předpisech Evropského společenství nebo jejich ustanoveních, které výrobce použil.
§ 5 Oznámení o uložení ochranného opatření
V případě, že bylo pro přístroj uloženo ochranné opatření podle zvláštního právního předpisu,7) uvede se v oznámení rozhodnutí o uložení ochranného opatření podle § 7 odst. 8 zákona, zda neshoda s požadavky podle § 2 odst. 1 byla způsobena:
a) nesplněním požadavků § 2 odst. 1 tam, kde přístroj neodpovídá technickým normám podle § 2 odst. 2 , nebo
b) nesprávným použitím technických norem podle § 2 odst. 2 , nebo
c) nedostatky v technických normách podle § 2 odst. 2 .
(1) Při autorizaci právnických osob pro vydávání certifikátů ES přezkoušení typu nebo právnických osob pro vydávání technických zpráv nebo certifikátů uvedených v § 3 odst. 2 se uplatňují podmínky stanovené v příloze č. 2 k tomuto nařízení. Právnické osoby, které splní kritéria stanovená v příslušných harmonizovaných technických normách, jsou považovány za vyhovující příslušným podmínkám.
(2) Autorizovaná osoba pověřená k vydávání certifikátů ES přezkoušení typu se postupem podle § 11 odst. 7 zákona stává notifikovanou osobou.
Ustanovení přechodná a závěrečná
(1) Platné certifikáty nebo jiné dokumenty vydané na základě nařízení vlády č. 169/1997 Sb., ve znění nařízení vlády č. 282/2000 Sb., mohou být použity pro účely posuzování shody podle tohoto nařízení, pokud nebudou zrušeny za podmínek stanovených zákonem.
(2) Osoby pověřené k činnostem při posuzování shody podle § 1 odst. 2 písm. e) nařízení vlády č. 169/1997 Sb., ve znění nařízení vlády č. 282/2000 Sb., se považují za kompetentní osoby podle § 3 odst. 2 tohoto nařízení.
(3) Osoby pověřené k činnostem při posuzování shody jako autorizované osoby vydávající ES certifikát o přezkoušení typu ve smyslu § 1 odst. 2 písm. f) nařízení vlády č. 169/1997 Sb., ve znění nařízení vlády č. 282/2000 Sb., se považují za autorizované osoby pověřené k vydávání certifikátů ES přezkoušení typu podle tohoto nařízení.
Zrušuje se:
1. Nařízení vlády č. 169/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska jejich elektromagnetické kompatibility.
2. Nařízení vlády č. 282/2000 Sb., kterým se mění nařízení vlády, kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska jejich elektromagnetické kompatibility.
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.
Předseda vlády:
PhDr. Špidla v. r.
Ministr průmyslu a obchodu:
Ing. Rusnok v. r.
1) Směrnice Rady 89/336/EHS ze 3. května 1989 o sbližování právních předpisů členských států, týkajících se elektromagnetické kompatibility, ve znění směrnice Rady 91/263/EHS, směrnice Rady 92/31/EHS a směrnice Rady 93/68/EHS.
2) § 2 písm. i) zákona č. 22/1997 Sb., ve znění zákona č. 205/2002 Sb.
3) Vyhláška č. 201/2000 Sb. , o technických a provozních podmínkách amatérské radiokomunikační služby.
4) Například nařízení vlády č. 181/2001 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zdravotnické prostředky, ve znění nařízení vlády č. 336/2001 Sb.
5) Mezinárodní úmluva o telekomunikacích, vyhlášená pod č. 190/1968 Sb.
6) Nařízení vlády č. 291/2000 Sb. , kterým se stanoví grafická podoba označení CE.
7) Například § 7a odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění zákona č. 22/1997 Sb. a zákona č. 205/2002 Sb.
Příloha č. 1 SEZNAM HLAVNÍCH POŽADAVKŮ NA OCHRANU
Maximální elektromagnetické rušení generované přístrojem nesmí ztěžovat používání zejména
a) domácích rozhlasových a televizních přijímačů,
b) průmyslových výrobních zařízení,
c) mobilních rádiových zařízení,
d) mobilních rádiových a komerčních radiotelefonních zařízení,
e) zdravotnických a vědeckých přístrojů,
f) zařízení informační technologie,
g) domácích spotřebičů a elektronických zařízení pro domácnost,
h) rádiových přístrojů pro plavbu a letectví,
i) elektronických výukových zařízení,
j) telekomunikačních sítí a přístrojů,
k) rozhlasových a televizních vysílačů,
l) svítidel a zářivek.
Přístroje, a především přístroje uvedené v písmenech a) až l)
, musí být provedeny tak, aby v obvyklém prostředí elektromagnetické kompatibility,
ve kterém mají být používány, měly natolik odpovídající
úroveň elektromagnetické odolnosti, aby byl umožněn jejich nerušený
provoz, berou-li se v úvahu úrovně rušení generované přístroji, které
vyhovují technickým normám podle § 2 odst. 2
tohoto nařízení.
Informace potřebné pro používání přístroje, v souladu s jeho zamýšleným
účelem, musí být obsaženy v návodech, které jsou přikládány k tomuto
přístroji.
Příloha č. 2 PODMÍNKY AUTORIZACE
Podmínkami autorizace podle § 11 odst. 2 zákona jsou
1. Potřebné personální zajištění a nezbytné prostředky a vybavení.
2. Odborná způsobilost a profesionální bezúhonnost zaměstnanců.
3. Nezávislost zaměstnanců a technických pracovníků, kteří provádějí zkoušky, připravují zprávy, vydávají certifikáty a provádějí ověřování podle tohoto nařízení, vůči všem organizacím, skupinám nebo osobám přímo nebo nepřímo zainteresovaným na dotyčném výrobku.