Program Zákon

Vyhl�ka, kterou se stanov� po�adavky pro p��rodn� sladidla, med, cukrovinky, kakaov� pr�ek a sm�si kakaa s cukrem, �okol�du a �okol�dov� bonbony

Ministerstvo zem�d�lstv� stanov� podle � 18 p�sm. a), d), j) a k) z�kona �. 110/1997 Sb., o potravin�ch a tab�kov�ch v�robc�ch a o zm�n� a dopln�n� n�kter�ch souvisej�c�ch z�kon�, ve zn�n� z�kona �. 119/2000 Sb. , z�kona �. 306/2000 Sb. a z�kona �. 146/2002 Sb. , (d�le jen "z�kon") a v souladu s pr�vem Evropsk�ch spole�enstv�,1) pro p��rodn� sladidla, med, cukrovinky, kakaov� pr�ek a sm�si kakaa s cukrem, �okol�du a �okol�dov� bonbony:

ODD�L 1 P��RODN� SLADIDLA

� 1

Pro ��ely t�to vyhl�ky se rozum�

a) p��rodn�mi sladidly - ve vod� rozpustn� sladce chutnaj�c� l�tky na b�zi p��rodn�ch sacharid�, stanoven� touto vyhl�kou,

b) cukrem - vy�i�t�n� krystalizovan� sachar�za upraven� zejm�na do krystal�, mou�ky, kostek, homol�, pop��pad� dopln�n� p��datn�mi l�tkami, l�tkami ur�en�mi k aromatizaci nebo ko�en�m,

c) tekut�m cukrem - vodn� roztok sachar�zy,

d) tekut�mi v�robky z cukru - v�robky na b�zi vodn�ch roztok� sachar�zy spl�uj�c� po�adavky uveden� v p��loze �. 2 bod� 2 ,

e) tekut�m invertn�m cukrem - vodn� roztok sachar�zy ��ste�n� invertovan� hydrol�zou, v n�m� nep�eva�uje pod�l invertn�ho cukru a spl�uj�c� po�adavky stanoven� v p��loze �. 2 bod� 2 ,

f) sirupem z invertn�ho cukru - vodn� roztok sachar�zy (s mo�nou krystalizac�), kter� byla ��ste�n� invertov�na hydrol�zou, p�i�em� obsah invertovan�ho cukru mus� b�t vy��� ne� 50 % hmotnostn�ch su�iny a spl�uj�c� po�adavky stanoven� v p��loze �. 2 bod� 2 ,

g) gluk�zov�m sirupem - vy�i�t�n� koncentrovan� vodn� roztok cukr� vhodn�ch k v��iv� �lov�ka, z�skan�ch ze �krobu nebo inulinu, nebo jejich kombinac� a spl�uj�c� po�adavky stanoven� v p��loze �. 2 bod� 5 ,

h) su�en�m gluk�zov�m sirupem - ��ste�n� vysu�en� gluk�zov� sirup s nejm�n� 93 % hmotnostn�ch su�iny a spl�uj�c� po�adavky stanoven� v p��loze �. 2 bod� 6 ,

i) dextr�zou (dextr�za monohydr�t nebo dextr�za bezvod�) - vy�i�t�n� krystalizovan� D-gluk�za s jednou molekulou krystalov� vody (monohydr�t) nebo bezvod� a spl�uj�c� po�adavky stanoven� v p��loze �. 2 bod� 3 ,

j) frukt�zou - vy�i�t�n� krystalizovan� D-frukt�za, spl�uj�c� po�adavky stanoven� v p��loze �. 2 bod� 4 .

� 2 �len�n� na druhy, skupiny a podskupiny

V p��loze �. 1 je uvedeno �len�n� p��rodn�ch sladidel na druhy, skupiny a podskupiny.

� 3 Ozna�ov�n�

(1) Krom� �daj� uveden�ch v z�kon� a v prov�d�c�m pr�vn�m p�edpisu2) se ozna��

a) p��rodn� sladidla skupinou a podskupinou, s v�jimkou tekut�ch v�robk� z cukru,

b) tekut� v�robky z cukru podskupinou, obsahem su�iny a invertn�ho cukru v su�in�.

(2) N�zev tekut� cukr a tekut� invertn� cukr lze doplnit ozna�en�m "b�l�", pokud jsou spln�ny fyzik�ln� a chemick� po�adavky uveden� v p��loze �. 2.

(3) U balen�ch v�robk� s hmotnost� ni��� ne� 20 g nemus� b�t na obalu uvedena �ist� hmotnost v�robku.

(4) V p��pad�, �e sirup z invertn�ho cukru obsahuje krystalky cukru, mus� b�t jeho n�zev dopln�n slovem "krystalizovan�".

(5) Ozna�en� "gluk�zov� sirup" se zm�n� na ozna�en� "gluk�zo-frukt�zov� sirup" a ozna�en� "su�en� gluk�zov� sirup" se zm�n� na ozna�en� "su�en� gluk�zo-frukt�zov� sirup" v p��pad�, �e v�robek obsahuje frukt�zu v mno�stv� v�ce ne� 5 % hmotnostn�ch v p�epo�tu na su�inu a obsah gluk�zy p�evl�d� nad obsahem frukt�zy, anebo se zm�n� na ozna�en� "frukt�zo-gluk�zov� sirup" nebo "su�en� frukt�zo-gluk�zov� sirup" v p��pad�, �e obsah frukt�zy p�evl�d� nad obsahem gluk�zy.

(6) Cukr b�l� lze ozna�it jen n�zvem "cukr".

(7) P��pustn� z�porn� hmotnostn� odchylky od spot�ebitelsk�ho balen� jsou uvedeny v p��loze �. 2.

� 4 Po�adavky na jakost

Fyzik�ln� a chemick� po�adavky na jakost jsou uvedeny v p��loze �. 2 .

� 5 Technologick� po�adavky

Cukr nesm� b�t podroben mod�en�.

� 6 Uv�d�n� do ob�hu

(1) Cukr, s v�jimkou cukru mou�ky, se skladuje p�i teplot� nejv��e 30 �C a relativn� vlhkosti vzduchu nejv��e 70 %.

(2) Cukr mou�ka se skladuje p�i teplot� nejv��e 30 �C p�i relativn� vlhkosti vzduchu nejv��e 65 %.

(3) Tekut� v�robky z cukru se skladuj� p�i teplot� nejv��e 25 �C.

(4) Cukr extra b�l�, cukr b�l� a cukr polob�l� se uv�d� do ob�hu ve spot�ebitelsk�ch obalech o hmotnosti 125 g, 250 g, 500 g, 750 g, 1 kg, 1,5 kg, 2 kg, 2,5 kg, 3 kg, 4 kg, 5 kg, s v�jimkou jednoporcov�ho balen� o hmotnosti 20 g.

� 6a Velkoobjemov� p�eprava surov�ho cukru po mo�i

(1) Velkoobjemov� p�eprava surov�ho cukru po mo�i je povolena v n�dob�ch, kontejnerech nebo cistern�ch, kter� nejsou pou��v�ny v�hradn� k p�eprav� potravin, jestli�e

a) n�doby, kontejnery nebo cisterny byly p�ed nalo�en�m surov�ho cukru vy�i�t�ny tak, aby byly odstran�ny zbytky p�edchoz�ho n�kladu a zbytky jin�ch ne�istot, a

b) n�kladu surov�ho cukru nep�edch�zela velkoobjemov� p�eprava tekutin.

(2) O velkoobjemov� p�eprav� surov�ho cukru po mo�i mus� b�t vedena podrobn� dokumentace. Tato dokumentace mus� obsahovat p�esn� a podrobn� popis n�kladu, kter� byl bezprost�edn� p�edt�m p�epravov�n v n�dob�, kontejneru nebo cistern�, a zp�sobu a ��innosti procesu �i�t�n� pou�it�ho p�ed p�epravou surov�ho cukru, v t�to dokumentaci mus� b�t tak� z�eteln� a nesmazateln� uvedeno v jednom nebo v�ce jazyc�ch Evropsk�ch spole�enstv�: "Tento v�robek mus� b�t p�ed pou�it�m k lidsk� spot�eb� rafinov�n.".

(3) Dokumentace uveden� v odstavci 2 mus� doprov�zet z�silku b�h em cel� p�epravy do podniku pro v�d�j�c�ho rafinaci cukru a jej� kopie mus� b�t v tomto podniku ponech�na.

(4) Dokumentace uveden� v odstavci 3 i jej� kopie mus� b�t na po��d�n� org�nu dozoru ( � 14 z�kona) p�edlo�ena ke kontrole.

(5) Surov� cukr p�epravovan� po mo�i v n�dob�ch, kontejnerech nebo cistern�ch, kter� nejsou ur�eny v�hradn� k p�eprav� potravin, lze pova�ovat za vhodn� k pou�it� jako potravinu nebo jako slo�ku potraviny pouze tehdy, byl-li podroben �pl n� a ��inn� rafinaci.

(6) Postup �i�t�n� n�dob, kontejner� nebo cisteren p�ed nalo�en�m surov�ho cukru podle odstavce 1 p�sm. a) mus� b�t proveden tak, aby vzhledem k povaze p�epravovan�ho n�kladu nevzniklo riziko poru�en� zdravotn� nez�vadnosti 2a) pro rafinovan� cukr.

ODD�L 2 MED

� 7

Pro ��ely t�to vyhl�ky se rozum�

a) medem - potravina p��rodn�ho sacharidov�ho charakteru, slo�en� p�ev�n� z gluk�zy, frukt�zy, organick�ch kyselin, enzym� a pevn�ch ��stic zachycen�ch p�i sb�ru sladk�ch ���v kv�t� rostlin (nektar), v�m�k� hmyzu na povrchu rostlin (medovice), nebo na �iv�ch ��stech rostlin v�elami (Apis mellifera), kter� sb�raj�, p�etv��ej�, kombinuj� se sv�mi specifick�mi l�tkami, usklad�uj� a nech�vaj� dehydratovat a zr�t v pl�stech,

b) medem kv�tov�m (nektarov�m) - med poch�zej�c� zejm�na z nektaru kv�t�,

c) medem medovicov�m - med poch�zej�c� zejm�na z v�m�k� hmyzu (Hemiptera) saj�c�ho z rostlin na �iv�ch ��stech rostlin nebo ze sekret� �iv�ch ��st� rostlin,

d) pastov�m medem - med, kter� byl po z�sk�n� upraven do pastovit� konzistence a je tvo�en sm�s� jemn�ch krystal�,

e) vyto�en�m medem - med z�skan� odst�e�ov�n�m odv��kovan�ch bezplodov�ch pl�st�,

f) pl�ste�kov�m medem - med ulo�en� a zav��kovan� v�elami do bezplodov�ch pl�st� �erstv� postaven�ch na mezist�n�ch vyroben�ch v�hradn� ze v�el�ho vosku nebo bez nich a prod�van� v uzav�en�ch cel�ch pl�stech nebo d�lech takov�ch pl�st�,

g) vykapan�m medem - med z�skan� vykap�n�m odv��kovan�ch bezplodov�ch pl�st�,

h) medem s pl�ste�ky - med, kter� obsahuje jeden nebo v�ce kus� pl�ste�kov�ho medu,

i) lisovan�m medem - med z�skan� lisov�n�m bezplodov�ch pl�st� za pou�it� m�rn�ho oh�evu do 45 �C nebo bez pou�it� tepla,

j) filtrovan�m medem - med, kter� byl po z�sk�n� upraven odstran�n�m ciz�ch anorganick�ch nebo organick�ch l�tek takov�m zp�sobem, �e doch�z� k v�znamn�mu odstran�n� pylu,

k) peka�sk�m medem (pr�myslov�m medem) - med ur�en� v�hradn� pro pr�myslov� pou�it� nebo jako slo�ka do jin�ch potravin; m��e m�t ciz� p��chu� nebo pach, m��e vykazovat po��naj�c� kva�en� nebo mohl b�t zah��t.

� 8 �len�n� medu

Med se �len�:

a) podle p�vodu 1. kv�tov�,

2. medovicov�,

b) podle zp�sobu z�sk�v�n� a �pravy 1. vyto�en� med,

2. pl�ste�kov� med, 3. lisovan� med,

4. vykapan� med, 5. med s pl�ste�ky, 6. filtrovan� med, 7. pastov� med.

� 9 Ozna�ov�n�

(1) Krom� �daj� uveden�ch v z�kon� a v prov�d�c�m pr�vn�m p�edpisu2) se med d�le ozna��

a) podle jeho p�vodu podle � 8 p�sm. a) a podle zp�sobu jeho z�sk�v�n� a �pravy podle � 8 p�sm. b) ; v p��pad�, �e se jedn� o vyto�en� med, nemus� b�t zp�sob z�sk�v�n� a �pravy uveden,

b) zem� p�vodu, kde byl med z�sk�n; pokud se jedn� o sm�s med� poch�zej�c�ch z v�ce zem� Evropsk� unie nebo ze t�et�ch zem�, lze jej ozna�it p��slu�n�m n�zvem:

1. "sm�s med� ze zem� ES",

2. "sm�s med� ze zem� mimo ES",

3. "sm�s med� ze zem� ES a ze zem� mimo ES".

(2) Ozna�en� medu, s v�jimkou filtrovan�ho medu a peka�sk�ho medu (pr�myslov�ho medu), m��e b�t dopln�no n�sleduj�c�mi �daji:

a) region�ln�m, �zemn�m nebo m�stn�m ozna�en�m p�vodu, pokud v�robek poch�z� zcela z uveden�ho zdroje p�vodu,

b) ve vztahu k p�vodu medu [� 8 p�sm. a) ] n�zvem "jednodruhov�" nebo "sm�en�",

c) druhem rostlin, z nich� poch�z�, pokud v�robek poch�z� zcela nebo p�ev�n� z uveden�ho druhu a m� odpov�daj�c� organoleptick�, fyzik�ln�chemick� a mikroskopick� charakteristiky,

d) specifick�mi krit�rii jeho jakosti.

(3) Peka�sk� med (pr�myslov� med) se krom� �daj� uveden�ch v z�kon� a v prov�d�c�m pr�vn�m p�edpisu2) ozna�� slovy "peka�sk� med" nebo "pr�myslov� med" a d�le zem� p�vodu podle odstavce 1 p�sm. b) .

(4) Peka�sk� med (pr�myslov� med) mus� b�t na v�ech obalech ozna�en v bl�zkosti n�zvu �dajem, �e med je ur�en pouze na va�en�, pe�en� nebo jin� zpracov�n�.

(5) Pokud je peka�sk� med (pr�myslov� med) pou�it jako slo�ka potraviny, m��e b�t v n�zvu t�to potraviny pou�it term�n "med" nam�sto term�nu "peka�sk� med" nebo "pr�myslov� med"; v seznamu slo�ek se v�ak v�dy uvede n�zev "peka�sk� med" nebo "pr�myslov� med".

(6) P��pustn� z�porn� hmotnostn� odchylky u spot�ebitelsk�ho balen� jsou uvedeny v p��loze �. 3 tabulce 3.

� 10 Po�adavky na jakost

(1) Do medu nesm� b�t p�id�ny, s v�jimkou jin�ho druhu medu, ��dn� jin� l�tky v�etn� p��datn�ch l�tek.

(2) Z medu nesm� b�t odstran�n pyl ani jak�koli jin� slo�ka, s v�jimkou p��pad�, kdy tomu p�i odstra�ov�n� ciz�ch l�tek, zejm�na filtrac�, nelze zabr�nit.

(3) Med, s v�jimkou peka�sk�ho (pr�myslov�ho) medu, nesm�

a) m�t jak�koliv ciz� p��chut� a pachy,

b) za��t kvasit nebo p�nit,

c) b�t zah��t do takov� m�ry, �e jeho p�irozen� enzymy jsou zni�eny nebo se stanou neaktivn�.

(4) U medu nesm� b�t um�le zm�n�na kyselost.

(5) Filtrovan� med a peka�sk� (pr�myslov�) med nesm� b�t p�id�v�n do jin�ch med� uveden�ch v � 8 .

(6) Smyslov�, fyzik�ln� a chemick� po�adavky na jakost jsou uvedeny v p��loze �. 3 tabulk�ch 1 a 2.

ODD�L 3 CUKROVINKY

� 11

Pro ��ely t�to vyhl�ky se rozum�

a) cukrovinkami - potraviny jin� ne� �okol�dy a �okol�dov� bonbony, jejich� z�kladn� slo�ku tvo�� p��rodn� sladidla nebo sladidla 3) a dal�� slo�ky, jimi� mohou b�t i kakaov� sou��sti nebo �okol�da, a kter� nespl�uj� po�adavky na �okol�du nebo �okol�dov� bonbony podle � 19 ,

b) karamelami - cukrovinky tv�rliv� konzistence, do ur�it� m�ry �v�kav�, s r�znou p��chut�,

c) dra�� - cukrovinky tu��� a� tvrd� konzistence s r�zn�mi vlo�kami, s n�balem zejm�na cukru,

d) �el� - cukrovinky s konzistenc� gelu vzniklou p��davkem �el�ruj�c�ch l�tek, zejm�na pektinu, agaru, �krobu nebo �elatiny,

e) marcip�nem - cukrovinky polotuh� konzistence, r�zn�ch tvar� vyroben� z nejm�n� 1 d�lu surov� marcip�nov� hmoty (sest�vaj�c� nejm�n� z 50 % loupan�ch mandl� a nejv��e 50 % cukru) a nejv��e 1 d�lu cukrov� mou�ky, pop��pad� p�ibarven�, upraven� na povrchu syp�n�m, zdoben�m �i polevou,

f) rahatem - �krobov� �el� r�zn�ch tvar� obalen�ch sm�s� pr�kov�ho cukru a �krobu,

g) tureck�m medem - �lehan� cukrosirupov� roztok s b�lkem, pop��pad� s p��davkem such�ch sko��pkov�ch plod�,

h) chalvou - �lehan� kandytov� hmota s p�notvornou l�tkou pastovit� konzistence, pop��pad� s p��davkem such�ch sko��pkov�ch plod� a tuku,

i) l�ko�icov�mi cukrovinkami - cukrovinky ze sm�si cukru, gluk�zov�ho sirupu a mouky, pop��pad� dal��ch surovin, jejich� charakteristickou slo�ku tvo�� v�ta�ek z l�ko�ice,

j) fond�nov�mi cukrovinkami - cukrovinky polotuh� a� tuh� konzistence z cukern� hmoty, pop��pad� s p��davkem dal��ch l�tek s jemnou krystalickou strukturou,

k) komprim�ty - cukrovinky vyr�b�n� lisov�n�m ochucen�ch a obarven�ch pr�kovit�ch sm�s�, zejm�na ve tvaru �o�ek nebo tablet,

l) �v�ka�kou - cukrovinka v�razn� gumovit� a� ta�n� konzistence s r�zn�mi p��chut�mi,

m) dropsy - cukrovinky nepln�n�, z kandytov� hmoty, slo�en� p�ev�n� z cukr� a gluk�zov�ho sirupu, r�zn� tvarovan�, r�zn� barvy a chuti, tvrd� konzistence,

n) roksy - cukrovinky tvrd� konzistence podobn� drops�m, ve tvaru �pal��k�, ty�inek nebo l�z�tek, kter� mohou m�t na pr��ezu barevn� obrazce z ochucen�ch kandytov�ch hmot,

o) fur� - cukrovinky z kandytov� hmoty, na povrchu matn�, sklovit�, tvrd� konzistence obsahuj�c� uvnit� minim�ln� 13 % polotuh� nebo tekut� n�pln�,

p) p�nov�mi cukrovinkami (marshmallow) - cukrovinky leh�en�, p�novit�, �v�kav� konzistence, pop��pad� s jemn�mi ��sticemi sm�si pr�kov�ho cukru nebo �krobu anebo jejich kombinac�.

� 12 �len�n� na druhy, skupiny a podskupiny

V p��loze �. 4 je uvedeno �len�n� cukrovinek na druhy, skupiny a podskupiny.

� 13 Ozna�ov�n�

(1) Krom� �daj� uveden�ch v z�kon� a v prov�d�c�m pr�vn�m p�edpisu2) se cukrovinky ozna�� n�zvem skupiny a podskupiny. Pokud v�robek nelze ozna�it n�zvem skupiny nebo podskupiny, n�zev se odvod� podle z�kladn�ch surovin nebo technologi� pou�it�ch p�i v�rob� v souladu s � 6 odst. 1 p�sm. b) z�kona .

(2) V n�zvu v�robku se sm� pou��t slova "s �okol�dou" nebo jin� obdobn� slovn� spojen� pouze v p��padech, kdy �okol�da jako slo�ka byla pou�ita p�i v�rob� a jej� obsah ve v�robku je vy��� ne� 5 %.

(3) P��pustn� z�porn� hmotnostn� odchylky od spot�ebitelsk�ho balen� jsou uvedeny v p��loze �. 5 tabulce 2.

� 14 Po�adavky na jakost

Fyzik�ln� a chemick� po�adavky na jakost jsou uvedeny v p��loze �. 5 tabulce 1.

ODD�L 4 KAKAOV� PR��EK A SM�SI KAKAA S CUKREM

� 15

Pro ��ely t�to vyhl�ky se rozum�

a) kakaov�mi boby - fermentovan� a su�en� semena kakaovn�ku (Theobroma cacao L.),

b) kakaov�m tukem - tuk z�skan� z kakaov�ch bob� nebo jejich ��st� nevyhovuj�c� po�adavk�m stanoven�m pro kakaov� m�slo,

c) kakaov�m m�slem - tuk z�skan� z kakaov�ch bob� nebo jejich ��st� odpov�daj�c� po�adavk�m uveden�m v p��loze �. 7 tabulce 3,

d) kakaov�m pr�kem (kakaem) - potravina z�skan� z pra�en�ch kakaov�ch bob� zbaven�ch slupek, upraven�ch do formy pr�ku, obsahuj�c� nejm�n� 20 % kakaov�ho m�sla v su�in� a nejv��e 9 % vody,

e) sm�s� kakaa s cukrem - potravina z�skan� mechanick�m sm�sen�m nebo instantizac� kakaa s cukrem v ur�it�m pom�ru,

f) �okol�dou v pr�ku - potravina vyroben� ze sm�si kakaa a cukr� obsahuj�c� nejm�n� 32 % kakaa,

g) �okol�dou k p��prav� n�poje, slazen�m kakaem, slazen�m kakaov�m pr�kem - potraviny vyroben� ze sm�si kakaa a cukr� obsahuj�c� nejm�n� 25 % kakaa.

� 16 �len�n� na druhy, skupiny a podskupiny

V p��loze �. 6 je uvedeno �len�n� kakaov�ho pr�ku a sm�s� kakaa s cukrem na druhy, skupiny a podskupiny.

� 17 Ozna�ov�n�

(1) Krom� �daj� uveden�ch v z�kon� a v prov�d�c�m pr�vn�m p�edpisu2) se kakao ozna�� n�zvem skupiny, pop��pad� i n�zvem podskupiny.

(2) �okol�da v pr�ku, �okol�da k p��prav� n�poje, slazen� kakaov� pr�ek (slazen� kakao) se ozna�� celkov�m obsahem kakaov� su�iny v procentech hmotnostn�ch slovy: "kakao nejm�n� . . . . %".

(3) Kakao a sm�si kakaa s cukrem se ozna�� slovy "se sn�en�m obsahem tuku" v p��pad�, �e obsah kakaov�ho m�sla je ni��� ne� 20 % hmotnostn�ch z celkov� su�iny. Na obale se ozna�� �daje o skute�n�m obsahu kakaov�ho m�sla.

(4) P��pustn� z�porn� hmotnostn� odchylky od spot�ebitelsk�ho balen� jsou uvedeny v p��loze �. 7 tabulce 4.

� 18 Po�adavky na jakost

(1) Fyzik�ln� a chemick� po�adavky na jakost jsou uvedeny v p��loze �. 7 tabulk�ch 1 a� 3.

(2) Do kakaov�ch pr�k�, �okol�d v pr�ku, �okol�d k p��prav� n�poj� nelze p�id�vat l�tky ur�en� k aromatizaci, kter� napodobuj� chu� �okol�dy nebo ml��n�ho tuku.

ODD�L 5 �OKOL�DA A �OKOL�DOV� BONBONY

� 19

Pro ��ely t�to vyhl�ky se rozum�

a) �okol�dou (ho�kou �okol�dou) - potravina vyroben� z kakaov�ch sou��st�, p��rodn�ch sladidel, sladidel 3) nebo jejich kombinac� (d�le jen "sladidel"), p��datn�ch l�tek nebo l�tek ur�en�ch k aromatizaci, pop��pad� z dal��ch slo�ek, a kter� vyhovuje po�adavk�m uveden�m v p��loze �. 9,

b) ml��nou �okol�dou - potravina vyroben� z kakaov�ch sou��st�, sladidel, ml�ka nebo ml��n�ch v�robk�, pop��pad� z dal��ch slo�ek, a kter� vyhovuje po�adavk�m uveden�m v p��loze �. 9,

c) b�lou �okol�dou - potravina vyroben� z kakaov�ho m�sla, ml�ka nebo ml��n�ch v�robk�, sladidel, pop��pad� z dal��ch slo�ek, a kter� vyhovuje po�adavk�m uveden�m v p��loze �. 9,

d) pln�nou �okol�dou - potravina, jej� vn�j�� vrstva je slo�ena z �okol�dy, ml��n� �okol�dy, family ml��n� �okol�dy nebo b�l� �okol�dy; vnit�n� n�pl� nesm� b�t slo�ena z peka�sk�ch v�robk� nebo mra�en�ch kr�m� (zmrzliny); vn�j�� �okol�dov� pod�l mus� �init nejm�n� 25 % celkov� hmotnosti v�robku,

e) Chocolate a la taza - �okol�da vyroben� z kakaov�ch sou��st�, sladidel, mouky nebo p�eni�n�ho, r��ov�ho nebo kuku�i�n�ho �krobu, p�i�em� obsah mouky nebo �krobu je nejv��e 18 % celkov� hmotnosti, a kter� vyhovuje po�adavk�m uveden�m v p��loze �. 9,

f) Chocolate familiar a la taza - �okol�da vyroben� z kakaov�ch sou��st�, sladidel, mouky nebo p�eni�n�ho, r��ov�ho nebo kuku�i�n�ho �krobu, p�i�em� obsah mouky nebo �krobu je nejv��e 18 celkov� hmotnosti, a kter� vyhovuje po�adavk�m uveden�m v p��loze �. 9,

g) family ml��nou �okol�dou - potravina vyroben� z ni���ho pod�lu kakaov�ch sou��st�, sladidel a vy���ho pod�lu ml�ka nebo ml��n�ch v�robk�, a kter� vyhovuje po�adavk�m stanoven�m v p��loze �. 9,

h) �okol�dov�m bonbonem - potravina o velikosti jednoho sousta, vyroben� z jednoho druhu �okol�dy nebo kombinace �okol�d ve sm�si (�okol�dy, ml��n� �okol�dy, family ml��n� �okol�dy, b�l� �okol�dy nebo pln�n� �okol�dy) a jin�ch jedl�ch slo�ek; celkov� obsah �okol�dy mus� b�t nejm�n� 25 % celkov� hmotnosti v�robku,

i) kakaovou sou��st� - kakaov� dr�, kakaov� hmota, kakaov� pr�ek, kakaov� m�slo, kakaov� v�lisky, kakaov� tuk.

� 20 �len�n� na druhy a skupiny

V p��loze �. 8 je uvedeno �len�n� �okol�dy a �okol�dov�ch bonbon� na druhy a skupiny.

� 21 Ozna�ov�n�

(1) Krom� �daj� uveden�ch v z�kon� a v prov�d�c�m pr�vn�m p�edpisu2) se v n�zvu �okol�d a �okol�dov�ch bonbon� uvede

a) druh, pop��pad� skupina,

b) n�zev slo�ky, kter� v�robek charakterizuje, nap��klad mandle, l�skov� o�echy, su�en� ovoce aj., pokud byla slo�ka pou�ita.

(2) Pokud v�robek nelze ozna�it n�zvem druhu, pop��pad� skupiny, n�zev se odvod� podle z�kladn�ch surovin nebo technologi� pou�it�ch p�i v�rob� v souladu s � 6 odst. 1 p�sm. b) z�kona .

(3) Pokud se n�zev "�okol�da" ("ho�k� �okol�da") dopln� ozna�en�m

a) "r��e" nebo "vlo�ky", mus� b�t v�robek uv�d�n do ob�hu ve form� zrn nebo vlo�ek a mus� obsahovat nejm�n� 32 % celkov� kakaov� su�iny, nejm�n� 12 % kakaov�ho m�sla a nejm�n� 14 % tukuprost� kakaov� su�iny,

b) "poleva", mus� v�robek obsahovat nejm�n� 35 % celkov� kakaov� su�iny, nejm�n� 31 % kakaov�ho m�sla a nejm�n� 2,5 % tukuprost� kakaov� su�iny,

c) o��kov� �okol�da "gianduja" nebo odvozeninou tohoto slova, mus� b�t vyrobena z �okol�dy obsahuj�c� nejm�n� 32 % celkov� kakaov� su�iny, nejm�n� 8 % tukuprost� kakaov� su�iny a z jemn� mlet�ch l�skov�ch o��k� v mno�stv� nejm�n� 20 g a nejv��e 40 g l�skov�ch o��k� ve 100 g v�robku. Lze p�idat tyto dal�� slo�ky:

1. ml�ko nebo ml��nou su�inu, z�skan� ze zahu�t�n�ho nebo su�en�ho plnotu�n�ho ml�ka, polotu�n�ho ml�ka nebo odst�ed�n�ho ml�ka, smetany nebo zahu�t�n� nebo su�en� smetany, v takov�m mno�stv�, aby celkov� obsah ml��n� su�iny v kone�n�m v�robku �inil nejv��e 5 % hmotnostn�ch,

2. mandle a jin� druhy o�ech�, cel� nebo ve zlomc�ch, v takov�m mno�stv�, aby celkov� obsah t�chto slo�ek v�etn� l�skov�ch o��k� �inil nejv��e 60 % celkov� hmotnosti v�robku.

(4) Pokud se n�zev "ml��n� �okol�da" dopln� ozna�en�m

a) "r��e" nebo "vlo�ky", mus� b�t v�robek uv�d�n do ob�hu ve form� zrn nebo vlo�ek a mus� obsahovat nejm�n� 20 % celkov� kakaov� su�iny, nejm�n� 12 % ml��n� su�iny, z�skan� ze zahu�t�n�ho nebo su�en�ho plnotu�n�ho ml�ka, polotu�n�ho ml�ka nebo odst�ed�n�ho ml�ka, smetany nebo zahu�t�n� nebo su�en� smetany, m�sla nebo ml��n�ho tuku, a mus� obsahovat nejm�n� 12 % celkov�ho tuku (kakaov� m�slo a ml��n� tuk),

b) "poleva", mus� v�robek obsahovat nejm�n� 31 % hmotnostn�ch celkov�ho tuku (kakaov� m�slo a ml��n� tuk),

c) o��kov� ml��n� �okol�da "gianduja" nebo odvozeninou tohoto slova, mus� b�t vyrobena z ml��n� �okol�dy obsahuj�c� nejm�n� 10 % ml��n� su�iny, z�skan� ze zahu�t�n�ho nebo su�en�ho plnotu�n�ho ml�ka, polotu�n�ho ml�ka nebo odst�ed�n�ho ml�ka, smetany nebo zahu�t�n� nebo su�en� smetany, m�sla nebo ml��n�ho tuku a z jemn� mlet�ch l�skov�ch o��k� v mno�stv� nejm�n� 15 g a nejv��e 40 g l�skov�ch o��k� ve 100 g v�robku; lze p�idat t� mandle a jin� druhy o�ech�, cel� nebo ve zlomc�ch v takov�m mno�stv�, aby celkov� obsah v�etn� l�skov�ch o��k� nep�esahoval 60 % celkov� hmotnosti v�robku.

(5) Pokud se slovo "ml��n�" v n�zvu "ml��n� �okol�da" nahrad� slovem

a) "smetanov�", mus� v�robek obsahovat nejm�n� 5,5 % hmotnostn�ch ml��n�ho tuku,

b) "ml��n� s odst�ed�n�m ml�kem", mus� v�robek obsahovat nejv��e 1 % hmotnostn� ml��n�ho tuku.

(6) Pokud jsou v�robky �okol�da (ho�k� �okol�da), ml��n� �okol�da, family ml��n� �okol�da, b�l� �okol�da, pln�n� �okol�da nebo �okol�dov� bonbony prod�v�ny sou�asn� v jednom balen�, lze ozna�it v�robek jen n�zvem "sm�s �okol�dy" nebo "kolekce pln�n� �okol�dy", nebo obdobn�mi n�zvy. V tomto p��pad� m��e b�t uveden pouze seznam slo�ek pro v�echny �okol�dy ve sm�si.

(7) �okol�da (ho�k� �okol�da), ml��n� �okol�da, family ml��n� �okol�da, Chocolate a la taza, Chocolate familiar a la taza se ozna�� na obalu slovy: "obsah kakaov� su�iny nejm�n� . . . . %". Obsahem kakaov� su�iny se rozum� celkov� obsah su�iny kakaov�ch sou��st� vyj�d�en� v procentech k celkov� hmotnosti v�robku.

(8) �okol�dy, do kter�ch lze p�id�vat jin� rostlinn� tuk podle � 22 odst. 2 , se ozna�� slovy: "vedle kakaov�ho m�sla obsahuje rostlinn� tuky". Toto ozna�en� se na obalu uvede v bl�zkosti seznamu slo�ek, av�ak z�eteln� odd�len� a minim�ln� stejn� velk�mi p�smeny jako slo�en�.

(9) Vy��� jakost v�robk� �okol�da (ho�k� �okol�da), ml��n� �okol�da a �okol�dov� polevy z t�chto �okol�d m��e b�t na obalu vhodn� vyj�d�ena nap��klad slovy "extra", "vysok� jakost" apod. a dopln�na popisem nebo informacemi o p��slu�n�ch jakostn�ch parametrech, a to za podm�nky, �e

a) �okol�da (ho�k� �okol�da) obsahuje nejm�n� 43 % celkov� kakaov� su�iny a nejm�n� 26 % kakaov�ho m�sla,

b) ml��n� �okol�da obsahuje nejm�n� 30 % celkov� kakaov� su�iny a nejm�n� 18 % ml��n� su�iny a nejm�n� 4,5 % ml��n�ho tuku v ml��n� su�in�, z�skan� ze zahu�t�n�ho nebo su�en�ho plnotu�n�ho ml�ka, polotu�n�ho nebo odst�ed�n�ho ml�ka, smetany nebo zahu�t�n�, p��padn� su�en� smetany, m�sla nebo ml��n�ho tuku,

c) �okol�dov� poleva obsahuje nejm�n� 16 % tukuprost� kakaov� su�iny.

(10) P��pustn� z�porn� hmotnostn� odchylky od spot�ebitelsk�ho balen� jsou uvedeny v p��loze �. 9 tabulce 2.

� 22 Po�adavky na jakost

(1) Fyzik�ln� a chemick� po�adavky na jakost jsou uvedeny v p��loze �. 9 tabulce 1.

(2) Vedle kakaov�ho m�sla lze do �okol�dy (ho�k� �okol�dy), ml��n� �okol�dy, family ml��n� �okol�dy, b�l� �okol�dy, Chocolate a la taza, Chocolate familiar a la taza p�id�vat jin� rostlinn� tuky uveden� v p��loze �. 10; jejich pod�l v�ak nesm� b�t vy��� ne� 5 % ve v�robku po ode�ten� celkov� hmotnosti v�ech pou�it�ch jin�ch jedl�ch slo�ek a nesm� b�t sn�en minim�ln� obsah kakaov�ho m�sla nebo celkov� kakaov� su�iny.

(3) Do �okol�dy (ho�k� �okol�dy), ml��n� �okol�dy, family ml��n� �okol�dy, b�l� �okol�dy, Chocolate a la taza a Chocolate familiar a la taza mohou b�t p�id�ny jen takov� l�tky ur�en� k aromatizaci, kter� nenapodobuj� chu� �okol�dy nebo ml��n�ho tuku.

(4) Do v�ech druh� �okol�d podle p��lohy �. 8 a �okol�dov�ch bonbon� je zak�z�no p�id�vat

a) �ivo�i�n� tuky, kter� nepoch�zej� v�hradn� z ml�ka,

b) mouky, granulovan� nebo pr�kov� �kroby, s v�jimkou Chocolate a la taza a Chocolate familiar a la taza.

(5) K �okol�d�m uveden�m v odstavci 3 mohou b�t p�id�ny i jin� slo�ky, nejv��e v�ak do 40 % celkov� hmotnosti v�robku.

(6) V�po�et procentick�ch pod�l� stanoven�ch slo�ek a jejich hodnot v �okol�dov�ch v�robc�ch se prov�d� t�mto zp�sobem:

a) procentick� obsah stanoven�ch slo�ek ve v�robc�ch �okol�da (ho�k� �okol�da), ml��n� �okol�da, family ml��n� �okol�da, b�l� �okol�da, Chocolate a la taza, Chocolate familiar a la taza se vypo�te po ode�ten� hmotnosti p�idan�ch jedl�ch slo�ek,

b) u v�robk� �okol�da pln�n� a �okol�dov� bonbony se procentick� obsah stanoven�ch slo�ek vypo�te po ode�ten� hmotnosti p�idan�ch jedl�ch slo�ek a hmotnosti n�pln�,

c) procentick� obsah pou�it�ho druhu �okol�dy u v�robk� uveden�ch v p�smenu b) se vypo�te ve vztahu k celkov� hmotnosti kone�n�ho v�robku v�etn� n�pln�.

ODD�L 6

� 23 Zru�ovac� ustanoven�

Zru�uje se:

1. Vyhl�ka �. 334/1997 Sb., kterou se prov�d� � 18 p�sm. a), d), j) a k) z�kona �. 110/1997 Sb., o potravin�ch a tab�kov�ch v�robc�ch a o zm�n� a dopln�n� n�kter�ch souvisej�c�ch z�kon�, pro p��rodn� sladidla, med, ne�okol�dov� cukrovinky, kakaov� pr�ek a sm�si kakaa s cukrem, �okol�du a �okol�dov� cukrovinky.

2. Vyhl�ka �. 94/2000 Sb., kterou se m�n� vyhl�ka �. 334/1997 Sb., kterou se prov�d� � 18 p�sm. a), d), j) a k) z�kona �. 110/1997 Sb., o potravin�ch a tab�kov�ch v�robc�ch a o zm�n� a dopln�n� n�kter�ch souvisej�c�ch z�kon�, pro p��rodn� sladidla, med, ne�okol�dov� cukrovinky, kakaov� pr�ek a sm�si kakaa s cukrem, �okol�du a �okol�dov� cukrovinky.

� 24 P�echodn� ustanoven�

Potraviny vyroben� a uveden� do ob�hu p�ede dnem ��innosti t�to vyhl�ky se posuzuj� podle dosavadn�ch pr�vn�ch p�edpis�.

� 25 ��innost

Tato vyhl�ka nab�v� ��innosti dnem vstupu smlouvy o p�istoupen� �esk� republiky k Evropsk� unii v platnost.

Ministr: Ing. Palas v. r.

Pozn�mky pod �arou

1 ) Sm�rnice Rady 2001/111/ES ze dne 20. prosince 2001 o ur�it�ch druz�ch cukru ur�en�ch k lidsk� spot�eb�. Sm�rnice Rady 2001/110/ES ze dne 20. prosince 2001 o medu.
Sm�rnice Evropsk�ho parlamentu a Rady 2000/36/ES ze dne 23. �ervna 2000 o kakaov�ch a �okol�dov�ch v�robc�ch ur�en�ch k lidsk� spot�eb�.
Sm�rnice Komise 98/28/ES ze dne 29. dubna 1998, kterou se stanov� odchylka od n�kter�ch ustanoven� sm�rnice 93/43/EHS o hygien� potravin, pokud jde o p�epravu voln� lo�en�ho surov�ho cukru po mo�i.

2) Vyhl�ka �. 324/1997 Sb., o zp�sobu ozna�ov�n� potravin a tab�kov�ch v�robk�, o p��pustn� odchylce od �daj� o mno�stv� v�robku ozna�en�ho symbolem "e", ve zn�n� vyhl�ky �. 24/2001 Sb.

2a) � 3 odst. 1 p�sm. j) z�kona.
Vyhl�ka �. 147/1998 Sb. , o zp�sobu stanoven� kritick�ch bod� v technologii v�roby, ve zn�n� vyhl�ky �. 196/2002 Sb. a vyhl�ky �. 161/2004 Sb.

3) Vyhl�ka �. 304/2004 Sb. , kterou se stanov� druhy a podm�nky pou�it� p��datn�ch a pomocn�ch l�tek p�i v�rob� potravin.

P��LOHA �. 1 �LEN�N� NA DRUHY, SKUPINY A PODSKUPINY

Druh

Skupina

Podskupina

P��rodn� sladidla

cukr extra b�l�

krystal, krupice, mou�ka

cukr b�l�

cukr polob�l�

cukr mou�ka s obsahem rotihrudkuj�c�ch l�tek

 

tvarovan� cukr kostky , brid�, homole

 

cukr s p��sadami

 

p��rodn� cukr

 

kandys

 

tekut� v�robky z cukru

tekut� cukr tekut� invertn� cukr sirup z invertn�ho cukru karamel

dextr�za frukt�za gluk�zov� sirup

dextr�za monohydr�t dextr�za bezvod� su�en� gluk�zov� sirup

P��LOHA �. 2 FYZIK�LN� A CHEMICK� PO�ADAVKY NA JAKOST

1. Cukr

Skupina

Sachar�za
polarimetricky

(% hmot.

nem�n�

Invertn�
cukr

(% hmot.

nejv��e

Ztr�ta
su�en�m

(% hmot.

nejv��e

Barva
v roztoku p�i
420 nm
(IUnejv��e

cukr extra b�l�

99,7

0,04

0,06

22,5

cukr b�l�

99,7

0,04

0,06

45

cukr polob�l�

99,5

0,1

0,1

150

cukr mou�ka
s obsahem
protihrudkuj�c�chl�tek nejv��e 3 %

96,7

0,1

0,2

 

tvarovan� cukr

99,5

0,1

0,25

150

cukr s p��sadami

85,0

 

1,2

 

p��rodn� cukr

97,5

0,09

1,4

 

kandys

98,5

 

1,0

 

U skupin cukr extra b�l�, cukr b�l�, cukr polob�l� obsah nerozpustn�ch l�tek nejv��e 50 m

Bodov� hodnocen� b�l�ch cukr�

Cukr extra b�l�

Cukr b�l�

celkov� po�et bod� nejv��e

8

22

z toho:

 

 

opel-body nejv��e

6

15

barva v roztoku - bod nejv��e

3

6

typov� �ada - body nejv��e

4

9

Jeden bod odpov�d�:
a) 0,0018 % obsahu popela ur�en�ho konduktometricky podle metod ICUMSA,
b) 7,5 jednotek ICUMSA (IU) pro barvu v roztoku,
c) 0,5 jednotek barevn� typy podle metody Brunswick.
D�len� podle tvaru a velikosti ��stic sachar�zy:
a) cukr krystal je voln� sypk� sm�s krystal� stejnom�rn�ho zrn�n�,
b) cukr krupice je voln� sypk� sm�s men��ch nebo rozdrcen�ch krystal� stejnom�rn�ho zrn�n�,
c) cukr mou�ka je voln� sypk� sm�s jemn� drcen�ch krystal�,
d) p��rodn� cukr je sypk�, zrnit� sv�tle�lut� a� sv�tlehn�d� hmota na omak m�rn� lepkav�,
e) kandys je sm�s velk�ch krystal� a srostlic, b�l�, �lut� a� hn�d� barvy.
T��d�n� podle velikosti ��stic sachar�zy

D�lka strany oka kontroln�ho s�ta(mm)

Pod�l % hmot.

cukr k stal

cukr krupice

cukr mou�ka

2,00 - 0,40

nem�n� 70

 

 

0,80-0,16 nad 1,00

 

-nem�n� 70 nejv��e 5

 

0,80 - 0,40

 

 

nejv��e 5

pod 0,40

 

 

nejm�n� 95

P��pustn� z�porn� hmotnostn� odchylky od spot�ebitelsk�ho halen�
- pro p��rodn� sladidla, s v�jimkou tekut�ch v�robk� z cukru

Hmotnostn� rozsah (g)

Hmotnostn� odchylka (%)

do 5O v�etn�

- 10,0

v�t�� ne� 50 do 250 v�etn�

- 4,0

v읚� ne� 250 do S00 v�etn�

- 3,0

v�t�� ne� 500 do 1000 v�etn�

- 2,0

O- - nad 1000

- 1,0

2. Tekut� v�robky z cukru

 

Su�ina
refrakto-
metricky

(% hmot.

nem�n�

Invertn�
cukr
v su�in�

(% hmot.)

pH

Popel
kondukto-
metricky
v su�in�
(% hmot.
nejv��e

Barva
roztoku
p��
420 nm
(IUnejv��e

tekut� cukr

62

nejv��e 3

-

0,1

45

tekut� cukr b�l�

62

nejv��e 3

-

0,1

25

tekut� invertn�cukr

62

v�ce ne� 3nejv��e 50

-

0,4

-

tekut� invertn�cukr b�l�

62

v�ce ne� 3
nejv��e 5 0

-

0,1

25

sirup z invertn�hocukru

62

v�ce ne� 50

-

0,4

-

karamel

73

nem�n� 50

4 - 6

-

-

*) pom�r frukt�zy k dextr�ze 1,0 � 0,2
**) pom�r frukt�zy k dextr�ze 1,0 � 0,1
P��pustn� z�porn� hmotnostn� odchylky od spot�ebitelsk�ho balen�
- pro tekut� v�robky z cukru

Hmotnostn� rozsah (g)

Hmotnostn� odchylka (%)

do 300 v�etn�

- 5,0

v�t�� ne� 300 do 1000 v�etn�

- 4,0

nad 1000

- 3,0

3. Dextr�za

 

Dextr�za
(D - gluk�za)
(% hmot.. su�iny
nem�n�

Su�ina

(% hmot.

nem�n�

Sulf�tov�
popel
(% hmot, su�inynejv��e

dextr�za monohydr�t

99,5

90,0

0,25

dextr�za bezvod�

99,5

98,0

0,25

4. Frukt�za

 

Obsah
frukt�zy
(% hmot.)
nejm�n�

Obsah
gluk�zy
(% hmot.
nejv��e)

Ztr�ta su�en�m

(% hmot.

nejv��e)

Popel
konduktometricky
(% hmot.
nejv��e)

Barva
roztoku
p�i 420 nm
(IUnejv��e)

frukt�za

98

0,5

0,5

0,1

30

5. Gluk�zov� sirup

 

Su�ina

(% hmot.

nem�n�)

Dextr�zov�
ekvivalent vyj�d�en�
jako D-gluk�za
(% hmot. su�iny
nem�n�)

Sulf�tov�
popel

(% hmot. su�inynejv��e)

luk�zov� sirup

70

20,0

1,0

6. Su�en� gluk�zov� sirup

 

Su�ina

(% hmot.

nem�n�)

Dextr�zov�
ekvivalent vyj�d�en�
jako D-gluk�za
(% hmot. su�iny
nem�n�)

Sulf�tov�
popel

(% hmot. su�iny

nejv��e)

su�en� gluk�zov� sirup

93

20,0

1,0

P��LOHA �. 3

Tabulka 1 - Smyslov� po�adavky

Med

Konzistence a vzhled

Chu�

Barva

kv�tov�

m�rn� a� siln�
visk�zn�, tekut�,
��ste�n� a� pln�krystalick�

v�razn� sladk� a�

�krablav�

vodov� �ist� a�
s nazelenal�m n�dechem,slab� �lut� a� zlatav� �lut�

medovicov�

m�rn� a� siln�
visk�zn�, tekut�,
��ste�n� a� pln�
krystalick�

sladk�, pop��pad�
ko�en�n� a� m�rn�
�krablav�

tmavohn�d� s n�dechem do�ervenohn�da

Tabulka 2 - Fyzik�ln� a chemick� po�adavky

Po�adavek

Druh medu

kv�tov�

medovicov�

peka�sk�(pr�myslov�)

sou�et obsah� frukt�zy a
gluk�zy(% hmot. nem�n�)

60,0

45,0

-

obsah sachar�zy (% hmot.nejv��e)

5,0 1)

5,0

-

obsah vody (% hmot. nejv��e)3)

20,0

20,0

23,0

kyselost (mekv/kg nejv��e)

50,0

50,0

80

hydroxymethylfurfural(mg/kg nejv��e)4)

40,0

40,0

-

obsah ve vod� nerozpustn�chl�tek (% hmot. nejv��e)2)

0,10

0,10

-

elektrick� vodivost(mS. m-1 ) 5)

nejv��e 80,0

nejm�n� 80,0

-

aktivita diast�zy
(stup�� podle Schadehonejm�n�)6)

8,0

8,0

-

1) U medu kv�tov�ho jednodruhov�ho ak�tov�ho z trnovn�ku ak�tu (Robinia pseudoacacia), z tolice vojt�ky (Medicago sativa), z banksie (Banksia menziesii), z kopy�n�ku (Hedysarum), z blahovi�n�ku (Eucalyptus camadulensis), z Eucryphia lucida, z Eucryphia milliganii, z citrus� (Citrus spp)., m��e b�t obsah sachar�zy nejv��e 10,0 %; u levandulov�ho medu (Lavandula spp.) a u medu z brutn�ku l�ka�sk�ho (Borago officinalis) m��e b�t obsah sachar�zy nejv��e 15,0 %.
2) U medu lisovan�ho se p�ipou�t� nejv��e 0,50 % hmotnostn�ch ve vod� nerozpustn�ch l�tek.
3) U v�esov�ho (Calluna) medu a medu pr�myslov�ho m��e b�t obsah vody nejv��e 23 %; u medu z v�esu (Calluna) ur�en�ho pro pr�myslov� ��ely m��e b�t obsah vody nejv��e 25 %.
4) U med� deklarovan�ho p�vodu z region� s tropick�m klimatem a sm�si t�chto med� m��e b�t obsah hydroxymethylfurfuralu nejv��e 80 mg/kg.
5) V�jimky: planika (Arbutus unedo), v�esovec (Erica), blahovi�n�k (Eucalyptus camadulensis), l�pa (Tilia spp.), v�es obecn� (Calluna vulgaris), Leptospermum, Melaleuca spp.
6) U medu s p�irozen� n�zk�m obsahem enzym� (citrusov� medy) a obsahem HMF ni���m ne� 15mg/kg m��e b�t aktivita diast�zy nejm�n� 3.
Tabulka 3 - P��pustn� z�porn� hmotnostn� odchylky od spot�ebitelsk�ho balen�

Hmotnostn� rozsah
(g)

Hmotnostn� odchylka(%)

do 100 v�etn�

- 8,0

v�t�� ne� 100 do 250 v�etn�

- 5,0

v�t�� ne� 250 do 500 v�etn�

- 3,0

nad 500

- 1,0

P��LOHA �. 4 �LEN�N� NA DRUHY, SKUPINY A PODSKUPINY

Druh

Skupina

Podskupina

cukrovinky

karamely

tukov� s j�drovinami, s ovocnou p��chut�,
ml��n�, kakaov� nebo k�vov�,
podle druhu vlo�ky (cukrov�, �el�,j�droviny, su�en� ovoce nebo proslazen�, marcip�n a dal��)

dra��

�el�

rahat
chalvatureck� med

l�ko�icov� cukrovink

p�nov� cukrovinky(marshmallow)

komprim�t

 

�v�ka�ky

bal�nkov� (bubble gum)
pl�tkov�dra�ovan�

drops

 

roks

 

fur�

s tukovou n�pln�s cukernou (sirupovou) n�pln�

marcip�n

 

fond�nov� cukrovinky

 

P��LOHA �. 5

Tabulka 1 - Fyzik�ln� a chemick� po�adavky na jakost

Skupina

Vlhkost(v % hmot. nejv��e)

karamely

-

dra��

-

�el�

22,0

rahat, chalva

20,0

tureck� med

8,0

l�ko�icov� cukrovink

19,0

p�nov�

25,0

fond�nov� cukrovinky

12,0

komprim�ty s gluk�zoukomprim�t ostatn�

10,07,0

�v�ka�ky:

p�i 105�C7,5

dropsy:
lit� a lisovan� kandytyprotahovan�


5,06,0

roksy

6,0

fur�

-

Pozn�mka :
U v�robku balen�ch do s��k� m��e b�t pod�l drobn� t��t� nejv��e:
- dropsy a fur� 2 % hmot.
- komprim�ty 5 % hmot.
Tabulka 2 - P��pustn� z�porn� hmotnostn� odchylky od spot�ebitelsk�ho balen�

Hmotnostn� rozsah
(g)

Hmotnostn� odchylka(%)

do I05 g v�etn�

- 10,0

v�t�� ne� 105 do 150 v�etn�

- 8,0

v�t�� ne� 150 do 250 v�etn�

- 5,0

v�t�� ne� 250 do 500 v�etn�

- 3,0

v�t�� ne� 500 do 1000 v�etn�

- 2,0

nad 1000 (k rozva�ov�n�)

- 1,0

P��LOHA �. 6 �LEN�N� NA DRUHY, SKUPINY A PODSKUPINY

Druh

Skupina

Podskupina

kakaov� pr�ek / kakao

- kakaov� pr�ek
- kakaov� pr�ek sesn�en�m obsahem tuku

 

sm�s kakaa s cukrem

- sm�s kakaa s cukrem

�okol�da v pr�ku

�okol�da k p��prav�

n�poje

slazen� kakao

- sm�s kakaa se
sn�en�m obsahem tukus cukrem

P��LOHA �. 7 FYZIK�LN� A CHEMICK� PO�ADAVKY NA JAKOST

Tabulka 1 - Kakaov� pr�ek

 

Obsah kakaov�ho m�sla
v su�in�
(%)

Obsah vlhkosti(% hmot. nejv��e)

kakaov� pr�ekkakao

nejm�n� 20,0

9,0

kakaov� pr�ekse sn�en�m obsahem tuku

m�n� ne� 20,0

9,0

Tabulka 2 - Sm�si kakaa s cukrem

 

Obsah kakaov�ho pr�ku*)(% hmot. nem�n�)

�okol�da v pr�ku

32,0

slazen� kakaov� pr�ek,(slazen� kakao)

25,0

�okol�da k p��prav� n�poje

25,0

slazen� kakaov� pr�ek sesn�en�m obsahem tuku

25,0

�okol�da k p��prav� n�pojese sn�en�m obsahem tuku

25,0

*) v p��pad� sm�s� kakaov�ho pr�ku se sn�en�m obsahem tuku s cukrem - obsah kakaov�ho pr�ku se sn�en�m obsahem tuku v su�in�
Tabulka 3 - Kakaov� m�slo

 

Pod�l l�tek
nezm�delniteln�ch
petroletherem
(% hmot. nejv��e)

Obsah voln�ch
mastn�ch kyselin
vyj�d�en�ch
Jako kyselina olejov�(% hmot. nejv��e)

lisovan� kakaov� m�slo

0,35

1,75

kakaov� m�slo

0,50

1,75

Tabulka 4 - P��pustn� z�porn� hmotnostn� odchylky od spot�ebitelsk�ho balen�

Hmotnostn� rozsah
(g)

Hmotnostn� odchylka(%)

do 100 v�etn�

- 5,0

v�t�� ne� 100 do 250 v�etn�

- 3,0

v�t�� ne� 250 do 500 v�etn�

- 2,0

v�t�� ne� S00 do 1000 v�etn�

- 1,0

P��LOHA �. 8 �LEN�N� NA DRUHY A SKUPINY

Druh

Skupina

�okol�da (ho�k� �ok�l�da)

ml��n� �okol�da
family ml��n� �okol�da
b�l� �okol�da

bez p��sad
s p��sadami
na va�en�pln�n�

Chocolate a la taza

Chocolate familiar a la taza

 

�okol�dov� bonb�ny formovan�

formovan� v r�zn�ch tvarech,
s r�zn�mi n�pln�mi (tukov�mi,
kr�mov�mi, lik�rov�mi atd.), nebobez n�pln�

�okol�dov� bonb�ny m��en� nebo

polom��en�

r�zn� druhy vlo�ek (�el�, fond�n,
vyleh�en� hmoty p�nou a dal��), m��en�
�okol�dou, ml��nou �okol�dou, family
ml��nou �okol�dou, nebo b�lou
�okol�dou, s v�jimkou Chocolate a la tazaa Chocolate familiar a la taza

�okol�dov� dra��

podle druhu vlo�ek

P��LOHA �. 9

Tabulka 1 - Fyzik�ln� a chemick� po�adavky na jakost

(% hmot. vzta�en�ch na su�inu)

Druh

Obsah

kakaov�ho
m�sla

Obsah
tukuprost�
kakaov� su�iny

Obsah
celkov�kakaov� su�iny

Obsah

ml��n�ho tuku

Obsah

celkov�ho tuku *)

Obsah

ml��n� su�iny

Obsah
mouky
nebo�krobu

�okol�da

(ho�k� �okol�da)

18

14

35

-

-

-

-

ml��n� �okol�da

-

2,5

25

3,5

25

14

-

family ml��n�

�okol�da

-

2,5

20

5

25

20

-

b�l� �okol�da

20

-

-

3,5

-

14

-

Chocolate a la taza

18

14

35

-

-

-

nejv��e 8

Chocolate familiar a la

taza

18

12

30

-

-

-

nejv��e

18

*) obsah celkov�ho tuku = sou�et obsahu kakaov�ho m�sla a ml��n�ho tuku
Pozn�mka: uveden� hodnoty znamenaj� nejni��� limituj�c� po�adavek, s v�jimkou hodnot ozna�en�ch jako nejvy��� limituj�c� po�adavek
Tabulka 2 - P��pustn� z�porn� hmotnostn� odchylky od spot�ebitelsk�ho balen�

Druh

Hmotnostn� rozsah
(g)

Hmotnostn� odchylka(%)

�okol�dy

do 50 v�etn�
v�t�� ne� 50 do 100 v�etn�
v�t�� ne� 100 do 250 v�etn�
v�t�� ne� 250 do 500 v�etn�
v�t�� ne� 500 do 1000 v�etn�

- 10
- 5
- 3
- 2- 1

�okol�dov� bonb�ny

do 105 v�etn�
v�t�� ne� 105 do I50 v�etn�
v�t�� ne� 150 do 250 v�etn�
v�t�� ne� 250 do 500 v�etn�
v�t�� ne� 500 do 1000 v�etn�
nad 1000

- 10
- 8
- 5
- 3
- 2- I

P��LOHA �. 10 ROSTLINN� TUKY POVOLEN� DO �OKOL�DOV�CH V�ROBK�

Obvykl� n�zev rostlinn�ho tuku

Botanick� n�zev rostlin, ze kter�ch mohou b�t uveden� tuky z�sk�ny

1. Illipe, bornejsk� tuk, Tengkawang

Shorea spp.

2. Palmov� olej

Elaeis guineensis Elaeis olifera

3. Sal

Shorea robusta

4. Shea (bambuck� tuk, olej z m�slovn�ku)

Butyrospermum parkii

5. Kokum gurgi

Garcinia indica

6. Olej z jader manga

Mangifera indica

Pozn�mka: uveden� tuky mus� spl�ovat tyto po�adavky:
a) neobsahuj� kyselinu laurovou, jsou bohat� na symetrick� monoenov� triglyceridy typu POP, POSt a StOSt1;
b) jsou m�siteln� v jak�mkoli pom�ru s kakaov�m m�slem a jsou slu�iteln� s jeho fyzik�ln�mi vlastnostmi (bod t�n� a teplota krystalizace, rychlost t�n�, nezbytnost temperov�n�);
c) jsou z�sk�ny pouze rafinac� nebo frakcionac�, to vylu�uje enzymatickou zm�nu triglyceridov� struktury.
P = kyselina palmitov�
O = kyselina olejov�
St = kyselina stearov�
Jako v�jimku z pou�it� stanoven�ch rostlinn�ch tuk� je mo�no pou��t t� kokosov�ho oleje v �okol�d�ch, pou�it�ch p�i v�rob� mra�en�ch kr�m� (zmrzlin).