Vyhl�ka, kterou se stanov� po�adavky pro p��rodn� sladidla, med, cukrovinky, kakaov� pr�ek a sm�si kakaa s cukrem, �okol�du a �okol�dov� bonbony
Ministerstvo zem�d�lstv� stanov� podle � 18 p�sm. a), d), j) a k) z�kona �. 110/1997 Sb., o potravin�ch a tab�kov�ch v�robc�ch a o zm�n� a dopln�n� n�kter�ch souvisej�c�ch z�kon�, ve zn�n� z�kona �. 119/2000 Sb. , z�kona �. 306/2000 Sb. a z�kona �. 146/2002 Sb. , (d�le jen "z�kon") a v souladu s pr�vem Evropsk�ch spole�enstv�,1) pro p��rodn� sladidla, med, cukrovinky, kakaov� pr�ek a sm�si kakaa s cukrem, �okol�du a �okol�dov� bonbony:
Pro ��ely t�to vyhl�ky se rozum�
a) p��rodn�mi sladidly - ve vod� rozpustn� sladce chutnaj�c� l�tky na b�zi p��rodn�ch sacharid�, stanoven� touto vyhl�kou,
b) cukrem - vy�i�t�n� krystalizovan� sachar�za upraven� zejm�na do krystal�, mou�ky, kostek, homol�, pop��pad� dopln�n� p��datn�mi l�tkami, l�tkami ur�en�mi k aromatizaci nebo ko�en�m,
c) tekut�m cukrem - vodn� roztok sachar�zy,
d) tekut�mi v�robky z cukru - v�robky na b�zi vodn�ch roztok� sachar�zy spl�uj�c� po�adavky uveden� v p��loze �. 2 bod� 2 ,
e) tekut�m invertn�m cukrem - vodn� roztok sachar�zy ��ste�n� invertovan� hydrol�zou, v n�m� nep�eva�uje pod�l invertn�ho cukru a spl�uj�c� po�adavky stanoven� v p��loze �. 2 bod� 2 ,
f) sirupem z invertn�ho cukru - vodn� roztok sachar�zy (s mo�nou krystalizac�), kter� byla ��ste�n� invertov�na hydrol�zou, p�i�em� obsah invertovan�ho cukru mus� b�t vy��� ne� 50 % hmotnostn�ch su�iny a spl�uj�c� po�adavky stanoven� v p��loze �. 2 bod� 2 ,
g) gluk�zov�m sirupem - vy�i�t�n� koncentrovan� vodn� roztok cukr� vhodn�ch k v��iv� �lov�ka, z�skan�ch ze �krobu nebo inulinu, nebo jejich kombinac� a spl�uj�c� po�adavky stanoven� v p��loze �. 2 bod� 5 ,
h) su�en�m gluk�zov�m sirupem - ��ste�n� vysu�en� gluk�zov� sirup s nejm�n� 93 % hmotnostn�ch su�iny a spl�uj�c� po�adavky stanoven� v p��loze �. 2 bod� 6 ,
i) dextr�zou (dextr�za monohydr�t nebo dextr�za bezvod�) - vy�i�t�n� krystalizovan� D-gluk�za s jednou molekulou krystalov� vody (monohydr�t) nebo bezvod� a spl�uj�c� po�adavky stanoven� v p��loze �. 2 bod� 3 ,
j) frukt�zou - vy�i�t�n� krystalizovan� D-frukt�za, spl�uj�c� po�adavky stanoven� v p��loze �. 2 bod� 4 .
� 2 �len�n� na druhy, skupiny a podskupiny
V p��loze �. 1 je uvedeno �len�n� p��rodn�ch sladidel na druhy, skupiny a podskupiny.
(1) Krom� �daj� uveden�ch v z�kon� a v prov�d�c�m pr�vn�m p�edpisu2) se ozna��
a) p��rodn� sladidla skupinou a podskupinou, s v�jimkou tekut�ch v�robk� z cukru,
b) tekut� v�robky z cukru podskupinou, obsahem su�iny a invertn�ho cukru v su�in�.
(2) N�zev tekut� cukr a tekut� invertn� cukr lze doplnit ozna�en�m "b�l�", pokud jsou spln�ny fyzik�ln� a chemick� po�adavky uveden� v p��loze �. 2.
(3) U balen�ch v�robk� s hmotnost� ni��� ne� 20 g nemus� b�t na obalu uvedena �ist� hmotnost v�robku.
(4) V p��pad�, �e sirup z invertn�ho cukru obsahuje krystalky cukru, mus� b�t jeho n�zev dopln�n slovem "krystalizovan�".
(5) Ozna�en� "gluk�zov� sirup" se zm�n� na ozna�en� "gluk�zo-frukt�zov� sirup" a ozna�en� "su�en� gluk�zov� sirup" se zm�n� na ozna�en� "su�en� gluk�zo-frukt�zov� sirup" v p��pad�, �e v�robek obsahuje frukt�zu v mno�stv� v�ce ne� 5 % hmotnostn�ch v p�epo�tu na su�inu a obsah gluk�zy p�evl�d� nad obsahem frukt�zy, anebo se zm�n� na ozna�en� "frukt�zo-gluk�zov� sirup" nebo "su�en� frukt�zo-gluk�zov� sirup" v p��pad�, �e obsah frukt�zy p�evl�d� nad obsahem gluk�zy.
(6) Cukr b�l� lze ozna�it jen n�zvem "cukr".
(7) P��pustn� z�porn� hmotnostn� odchylky od spot�ebitelsk�ho balen� jsou uvedeny v p��loze �. 2.
Fyzik�ln� a chemick� po�adavky na jakost jsou uvedeny v p��loze �. 2 .
Cukr nesm� b�t podroben mod�en�.
(1) Cukr, s v�jimkou cukru mou�ky, se skladuje p�i teplot� nejv��e 30 �C a relativn� vlhkosti vzduchu nejv��e 70 %.
(2) Cukr mou�ka se skladuje p�i teplot� nejv��e 30 �C p�i relativn� vlhkosti vzduchu nejv��e 65 %.
(3) Tekut� v�robky z cukru se skladuj� p�i teplot� nejv��e 25 �C.
(4) Cukr extra b�l�, cukr b�l� a cukr polob�l� se uv�d� do ob�hu ve spot�ebitelsk�ch obalech o hmotnosti 125 g, 250 g, 500 g, 750 g, 1 kg, 1,5 kg, 2 kg, 2,5 kg, 3 kg, 4 kg, 5 kg, s v�jimkou jednoporcov�ho balen� o hmotnosti 20 g.
� 6a Velkoobjemov� p�eprava surov�ho cukru po mo�i
(1) Velkoobjemov� p�eprava surov�ho cukru po mo�i je povolena v n�dob�ch, kontejnerech nebo cistern�ch, kter� nejsou pou��v�ny v�hradn� k p�eprav� potravin, jestli�e
a) n�doby, kontejnery nebo cisterny byly p�ed nalo�en�m surov�ho cukru vy�i�t�ny tak, aby byly odstran�ny zbytky p�edchoz�ho n�kladu a zbytky jin�ch ne�istot, a
b) n�kladu surov�ho cukru nep�edch�zela velkoobjemov� p�eprava tekutin.
(2) O velkoobjemov� p�eprav� surov�ho cukru po mo�i mus� b�t vedena podrobn� dokumentace. Tato dokumentace mus� obsahovat p�esn� a podrobn� popis n�kladu, kter� byl bezprost�edn� p�edt�m p�epravov�n v n�dob�, kontejneru nebo cistern�, a zp�sobu a ��innosti procesu �i�t�n� pou�it�ho p�ed p�epravou surov�ho cukru, v t�to dokumentaci mus� b�t tak� z�eteln� a nesmazateln� uvedeno v jednom nebo v�ce jazyc�ch Evropsk�ch spole�enstv�: "Tento v�robek mus� b�t p�ed pou�it�m k lidsk� spot�eb� rafinov�n.".
(3) Dokumentace uveden� v odstavci 2 mus� doprov�zet z�silku b�h em cel� p�epravy do podniku pro v�d�j�c�ho rafinaci cukru a jej� kopie mus� b�t v tomto podniku ponech�na.
(4) Dokumentace uveden� v odstavci 3 i jej� kopie mus� b�t na po��d�n� org�nu dozoru ( � 14 z�kona) p�edlo�ena ke kontrole.
(5) Surov� cukr p�epravovan� po mo�i v n�dob�ch, kontejnerech nebo cistern�ch, kter� nejsou ur�eny v�hradn� k p�eprav� potravin, lze pova�ovat za vhodn� k pou�it� jako potravinu nebo jako slo�ku potraviny pouze tehdy, byl-li podroben �pl n� a ��inn� rafinaci.
(6) Postup �i�t�n� n�dob, kontejner� nebo cisteren p�ed nalo�en�m surov�ho cukru podle odstavce 1 p�sm. a) mus� b�t proveden tak, aby vzhledem k povaze p�epravovan�ho n�kladu nevzniklo riziko poru�en� zdravotn� nez�vadnosti 2a) pro rafinovan� cukr.
Pro ��ely t�to vyhl�ky se rozum�
a) medem - potravina p��rodn�ho sacharidov�ho charakteru, slo�en� p�ev�n� z gluk�zy, frukt�zy, organick�ch kyselin, enzym� a pevn�ch ��stic zachycen�ch p�i sb�ru sladk�ch ���v kv�t� rostlin (nektar), v�m�k� hmyzu na povrchu rostlin (medovice), nebo na �iv�ch ��stech rostlin v�elami (Apis mellifera), kter� sb�raj�, p�etv��ej�, kombinuj� se sv�mi specifick�mi l�tkami, usklad�uj� a nech�vaj� dehydratovat a zr�t v pl�stech,
b) medem kv�tov�m (nektarov�m) - med poch�zej�c� zejm�na z nektaru kv�t�,
c) medem medovicov�m - med poch�zej�c� zejm�na z v�m�k� hmyzu (Hemiptera) saj�c�ho z rostlin na �iv�ch ��stech rostlin nebo ze sekret� �iv�ch ��st� rostlin,
d) pastov�m medem - med, kter� byl po z�sk�n� upraven do pastovit� konzistence a je tvo�en sm�s� jemn�ch krystal�,
e) vyto�en�m medem - med z�skan� odst�e�ov�n�m odv��kovan�ch bezplodov�ch pl�st�,
f) pl�ste�kov�m medem - med ulo�en� a zav��kovan� v�elami do bezplodov�ch pl�st� �erstv� postaven�ch na mezist�n�ch vyroben�ch v�hradn� ze v�el�ho vosku nebo bez nich a prod�van� v uzav�en�ch cel�ch pl�stech nebo d�lech takov�ch pl�st�,
g) vykapan�m medem - med z�skan� vykap�n�m odv��kovan�ch bezplodov�ch pl�st�,
h) medem s pl�ste�ky - med, kter� obsahuje jeden nebo v�ce kus� pl�ste�kov�ho medu,
i) lisovan�m medem - med z�skan� lisov�n�m bezplodov�ch pl�st� za pou�it� m�rn�ho oh�evu do 45 �C nebo bez pou�it� tepla,
j) filtrovan�m medem - med, kter� byl po z�sk�n� upraven odstran�n�m ciz�ch anorganick�ch nebo organick�ch l�tek takov�m zp�sobem, �e doch�z� k v�znamn�mu odstran�n� pylu,
k) peka�sk�m medem (pr�myslov�m medem) - med ur�en� v�hradn� pro pr�myslov� pou�it� nebo jako slo�ka do jin�ch potravin; m��e m�t ciz� p��chu� nebo pach, m��e vykazovat po��naj�c� kva�en� nebo mohl b�t zah��t.
Med se �len�:
b) podle zp�sobu z�sk�v�n� a �pravy 1. vyto�en� med,
2. pl�ste�kov� med, 3. lisovan� med,
4. vykapan� med, 5. med s pl�ste�ky, 6. filtrovan� med, 7. pastov� med.
(1) Krom� �daj� uveden�ch v z�kon� a v prov�d�c�m pr�vn�m p�edpisu2) se med d�le ozna��
a) podle jeho p�vodu podle � 8 p�sm. a) a podle zp�sobu jeho z�sk�v�n� a �pravy podle � 8 p�sm. b) ; v p��pad�, �e se jedn� o vyto�en� med, nemus� b�t zp�sob z�sk�v�n� a �pravy uveden,
b) zem� p�vodu, kde byl med z�sk�n; pokud se jedn� o sm�s med� poch�zej�c�ch z v�ce zem� Evropsk� unie nebo ze t�et�ch zem�, lze jej ozna�it p��slu�n�m n�zvem:
2. "sm�s med� ze zem� mimo ES",
3. "sm�s med� ze zem� ES a ze zem� mimo ES".
(2) Ozna�en� medu, s v�jimkou filtrovan�ho medu a peka�sk�ho medu (pr�myslov�ho medu), m��e b�t dopln�no n�sleduj�c�mi �daji:
a) region�ln�m, �zemn�m nebo m�stn�m ozna�en�m p�vodu, pokud v�robek poch�z� zcela z uveden�ho zdroje p�vodu,
b) ve vztahu k p�vodu medu [� 8 p�sm. a) ] n�zvem "jednodruhov�" nebo "sm�en�",
c) druhem rostlin, z nich� poch�z�, pokud v�robek poch�z� zcela nebo p�ev�n� z uveden�ho druhu a m� odpov�daj�c� organoleptick�, fyzik�ln�chemick� a mikroskopick� charakteristiky,
d) specifick�mi krit�rii jeho jakosti.
(3) Peka�sk� med (pr�myslov� med) se krom� �daj� uveden�ch v z�kon� a v prov�d�c�m pr�vn�m p�edpisu2) ozna�� slovy "peka�sk� med" nebo "pr�myslov� med" a d�le zem� p�vodu podle odstavce 1 p�sm. b) .
(4) Peka�sk� med (pr�myslov� med) mus� b�t na v�ech obalech ozna�en v bl�zkosti n�zvu �dajem, �e med je ur�en pouze na va�en�, pe�en� nebo jin� zpracov�n�.
(5) Pokud je peka�sk� med (pr�myslov� med) pou�it jako slo�ka potraviny, m��e b�t v n�zvu t�to potraviny pou�it term�n "med" nam�sto term�nu "peka�sk� med" nebo "pr�myslov� med"; v seznamu slo�ek se v�ak v�dy uvede n�zev "peka�sk� med" nebo "pr�myslov� med".
(6) P��pustn� z�porn� hmotnostn� odchylky u spot�ebitelsk�ho balen� jsou uvedeny v p��loze �. 3 tabulce 3.
(1) Do medu nesm� b�t p�id�ny, s v�jimkou jin�ho druhu medu, ��dn� jin� l�tky v�etn� p��datn�ch l�tek.
(2) Z medu nesm� b�t odstran�n pyl ani jak�koli jin� slo�ka, s v�jimkou p��pad�, kdy tomu p�i odstra�ov�n� ciz�ch l�tek, zejm�na filtrac�, nelze zabr�nit.
(3) Med, s v�jimkou peka�sk�ho (pr�myslov�ho) medu, nesm�
a) m�t jak�koliv ciz� p��chut� a pachy,
c) b�t zah��t do takov� m�ry, �e jeho p�irozen� enzymy jsou zni�eny nebo se stanou neaktivn�.
(4) U medu nesm� b�t um�le zm�n�na kyselost.
(5) Filtrovan� med a peka�sk� (pr�myslov�) med nesm� b�t p�id�v�n do jin�ch med� uveden�ch v � 8 .
(6) Smyslov�, fyzik�ln� a chemick� po�adavky na jakost jsou uvedeny v p��loze �. 3 tabulk�ch 1 a 2.
Pro ��ely t�to vyhl�ky se rozum�
a) cukrovinkami - potraviny jin� ne� �okol�dy a �okol�dov� bonbony, jejich� z�kladn� slo�ku tvo�� p��rodn� sladidla nebo sladidla 3) a dal�� slo�ky, jimi� mohou b�t i kakaov� sou��sti nebo �okol�da, a kter� nespl�uj� po�adavky na �okol�du nebo �okol�dov� bonbony podle � 19 ,
b) karamelami - cukrovinky tv�rliv� konzistence, do ur�it� m�ry �v�kav�, s r�znou p��chut�,
c) dra�� - cukrovinky tu��� a� tvrd� konzistence s r�zn�mi vlo�kami, s n�balem zejm�na cukru,
d) �el� - cukrovinky s konzistenc� gelu vzniklou p��davkem �el�ruj�c�ch l�tek, zejm�na pektinu, agaru, �krobu nebo �elatiny,
e) marcip�nem - cukrovinky polotuh� konzistence, r�zn�ch tvar� vyroben� z nejm�n� 1 d�lu surov� marcip�nov� hmoty (sest�vaj�c� nejm�n� z 50 % loupan�ch mandl� a nejv��e 50 % cukru) a nejv��e 1 d�lu cukrov� mou�ky, pop��pad� p�ibarven�, upraven� na povrchu syp�n�m, zdoben�m �i polevou,
f) rahatem - �krobov� �el� r�zn�ch tvar� obalen�ch sm�s� pr�kov�ho cukru a �krobu,
g) tureck�m medem - �lehan� cukrosirupov� roztok s b�lkem, pop��pad� s p��davkem such�ch sko��pkov�ch plod�,
h) chalvou - �lehan� kandytov� hmota s p�notvornou l�tkou pastovit� konzistence, pop��pad� s p��davkem such�ch sko��pkov�ch plod� a tuku,
i) l�ko�icov�mi cukrovinkami - cukrovinky ze sm�si cukru, gluk�zov�ho sirupu a mouky, pop��pad� dal��ch surovin, jejich� charakteristickou slo�ku tvo�� v�ta�ek z l�ko�ice,
j) fond�nov�mi cukrovinkami - cukrovinky polotuh� a� tuh� konzistence z cukern� hmoty, pop��pad� s p��davkem dal��ch l�tek s jemnou krystalickou strukturou,
k) komprim�ty - cukrovinky vyr�b�n� lisov�n�m ochucen�ch a obarven�ch pr�kovit�ch sm�s�, zejm�na ve tvaru �o�ek nebo tablet,
l) �v�ka�kou - cukrovinka v�razn� gumovit� a� ta�n� konzistence s r�zn�mi p��chut�mi,
m) dropsy - cukrovinky nepln�n�, z kandytov� hmoty, slo�en� p�ev�n� z cukr� a gluk�zov�ho sirupu, r�zn� tvarovan�, r�zn� barvy a chuti, tvrd� konzistence,
n) roksy - cukrovinky tvrd� konzistence podobn� drops�m, ve tvaru �pal��k�, ty�inek nebo l�z�tek, kter� mohou m�t na pr��ezu barevn� obrazce z ochucen�ch kandytov�ch hmot,
o) fur� - cukrovinky z kandytov� hmoty, na povrchu matn�, sklovit�, tvrd� konzistence obsahuj�c� uvnit� minim�ln� 13 % polotuh� nebo tekut� n�pln�,
p) p�nov�mi cukrovinkami (marshmallow) - cukrovinky leh�en�, p�novit�, �v�kav� konzistence, pop��pad� s jemn�mi ��sticemi sm�si pr�kov�ho cukru nebo �krobu anebo jejich kombinac�.
� 12 �len�n� na druhy, skupiny a podskupiny
V p��loze �. 4 je uvedeno �len�n� cukrovinek na druhy, skupiny a podskupiny.
(1) Krom� �daj� uveden�ch v z�kon� a v prov�d�c�m pr�vn�m p�edpisu2) se cukrovinky ozna�� n�zvem skupiny a podskupiny. Pokud v�robek nelze ozna�it n�zvem skupiny nebo podskupiny, n�zev se odvod� podle z�kladn�ch surovin nebo technologi� pou�it�ch p�i v�rob� v souladu s � 6 odst. 1 p�sm. b) z�kona .
(2) V n�zvu v�robku se sm� pou��t slova "s �okol�dou" nebo jin� obdobn� slovn� spojen� pouze v p��padech, kdy �okol�da jako slo�ka byla pou�ita p�i v�rob� a jej� obsah ve v�robku je vy��� ne� 5 %.
(3) P��pustn� z�porn� hmotnostn� odchylky od spot�ebitelsk�ho balen� jsou uvedeny v p��loze �. 5 tabulce 2.
Fyzik�ln� a chemick� po�adavky na jakost jsou uvedeny v p��loze �. 5 tabulce 1.
ODD�L 4 KAKAOV� PR��EK A SM�SI KAKAA S CUKREM
Pro ��ely t�to vyhl�ky se rozum�
a) kakaov�mi boby - fermentovan� a su�en� semena kakaovn�ku (Theobroma cacao L.),
b) kakaov�m tukem - tuk z�skan� z kakaov�ch bob� nebo jejich ��st� nevyhovuj�c� po�adavk�m stanoven�m pro kakaov� m�slo,
c) kakaov�m m�slem - tuk z�skan� z kakaov�ch bob� nebo jejich ��st� odpov�daj�c� po�adavk�m uveden�m v p��loze �. 7 tabulce 3,
d) kakaov�m pr�kem (kakaem) - potravina z�skan� z pra�en�ch kakaov�ch bob� zbaven�ch slupek, upraven�ch do formy pr�ku, obsahuj�c� nejm�n� 20 % kakaov�ho m�sla v su�in� a nejv��e 9 % vody,
e) sm�s� kakaa s cukrem - potravina z�skan� mechanick�m sm�sen�m nebo instantizac� kakaa s cukrem v ur�it�m pom�ru,
f) �okol�dou v pr�ku - potravina vyroben� ze sm�si kakaa a cukr� obsahuj�c� nejm�n� 32 % kakaa,
g) �okol�dou k p��prav� n�poje, slazen�m kakaem, slazen�m kakaov�m pr�kem - potraviny vyroben� ze sm�si kakaa a cukr� obsahuj�c� nejm�n� 25 % kakaa.
� 16 �len�n� na druhy, skupiny a podskupiny
V p��loze �. 6 je uvedeno �len�n� kakaov�ho pr�ku a sm�s� kakaa s cukrem na druhy, skupiny a podskupiny.
(1) Krom� �daj� uveden�ch v z�kon� a v prov�d�c�m pr�vn�m p�edpisu2) se kakao ozna�� n�zvem skupiny, pop��pad� i n�zvem podskupiny.
(2) �okol�da v pr�ku, �okol�da k p��prav� n�poje, slazen� kakaov� pr�ek (slazen� kakao) se ozna�� celkov�m obsahem kakaov� su�iny v procentech hmotnostn�ch slovy: "kakao nejm�n� . . . . %".
(3) Kakao a sm�si kakaa s cukrem se ozna�� slovy "se sn�en�m obsahem tuku" v p��pad�, �e obsah kakaov�ho m�sla je ni��� ne� 20 % hmotnostn�ch z celkov� su�iny. Na obale se ozna�� �daje o skute�n�m obsahu kakaov�ho m�sla.
(4) P��pustn� z�porn� hmotnostn� odchylky od spot�ebitelsk�ho balen� jsou uvedeny v p��loze �. 7 tabulce 4.
(1) Fyzik�ln� a chemick� po�adavky na jakost jsou uvedeny v p��loze �. 7 tabulk�ch 1 a� 3.
(2) Do kakaov�ch pr�k�, �okol�d v pr�ku, �okol�d k p��prav� n�poj� nelze p�id�vat l�tky ur�en� k aromatizaci, kter� napodobuj� chu� �okol�dy nebo ml��n�ho tuku.
ODD�L 5 �OKOL�DA A �OKOL�DOV� BONBONY
Pro ��ely t�to vyhl�ky se rozum�
a) �okol�dou (ho�kou �okol�dou) - potravina vyroben� z kakaov�ch sou��st�, p��rodn�ch sladidel, sladidel 3) nebo jejich kombinac� (d�le jen "sladidel"), p��datn�ch l�tek nebo l�tek ur�en�ch k aromatizaci, pop��pad� z dal��ch slo�ek, a kter� vyhovuje po�adavk�m uveden�m v p��loze �. 9,
b) ml��nou �okol�dou - potravina vyroben� z kakaov�ch sou��st�, sladidel, ml�ka nebo ml��n�ch v�robk�, pop��pad� z dal��ch slo�ek, a kter� vyhovuje po�adavk�m uveden�m v p��loze �. 9,
c) b�lou �okol�dou - potravina vyroben� z kakaov�ho m�sla, ml�ka nebo ml��n�ch v�robk�, sladidel, pop��pad� z dal��ch slo�ek, a kter� vyhovuje po�adavk�m uveden�m v p��loze �. 9,
d) pln�nou �okol�dou - potravina, jej� vn�j�� vrstva je slo�ena z �okol�dy, ml��n� �okol�dy, family ml��n� �okol�dy nebo b�l� �okol�dy; vnit�n� n�pl� nesm� b�t slo�ena z peka�sk�ch v�robk� nebo mra�en�ch kr�m� (zmrzliny); vn�j�� �okol�dov� pod�l mus� �init nejm�n� 25 % celkov� hmotnosti v�robku,
e) Chocolate a la taza - �okol�da vyroben� z kakaov�ch sou��st�, sladidel, mouky nebo p�eni�n�ho, r��ov�ho nebo kuku�i�n�ho �krobu, p�i�em� obsah mouky nebo �krobu je nejv��e 18 % celkov� hmotnosti, a kter� vyhovuje po�adavk�m uveden�m v p��loze �. 9,
f) Chocolate familiar a la taza - �okol�da vyroben� z kakaov�ch sou��st�, sladidel, mouky nebo p�eni�n�ho, r��ov�ho nebo kuku�i�n�ho �krobu, p�i�em� obsah mouky nebo �krobu je nejv��e 18 celkov� hmotnosti, a kter� vyhovuje po�adavk�m uveden�m v p��loze �. 9,
g) family ml��nou �okol�dou - potravina vyroben� z ni���ho pod�lu kakaov�ch sou��st�, sladidel a vy���ho pod�lu ml�ka nebo ml��n�ch v�robk�, a kter� vyhovuje po�adavk�m stanoven�m v p��loze �. 9,
h) �okol�dov�m bonbonem - potravina o velikosti jednoho sousta, vyroben� z jednoho druhu �okol�dy nebo kombinace �okol�d ve sm�si (�okol�dy, ml��n� �okol�dy, family ml��n� �okol�dy, b�l� �okol�dy nebo pln�n� �okol�dy) a jin�ch jedl�ch slo�ek; celkov� obsah �okol�dy mus� b�t nejm�n� 25 % celkov� hmotnosti v�robku,
i) kakaovou sou��st� - kakaov� dr�, kakaov� hmota, kakaov� pr�ek, kakaov� m�slo, kakaov� v�lisky, kakaov� tuk.
� 20 �len�n� na druhy a skupiny
V p��loze �. 8 je uvedeno �len�n� �okol�dy a �okol�dov�ch bonbon� na druhy a skupiny.
(1) Krom� �daj� uveden�ch v z�kon� a v prov�d�c�m pr�vn�m p�edpisu2) se v n�zvu �okol�d a �okol�dov�ch bonbon� uvede
b) n�zev slo�ky, kter� v�robek charakterizuje, nap��klad mandle, l�skov� o�echy, su�en� ovoce aj., pokud byla slo�ka pou�ita.
(2) Pokud v�robek nelze ozna�it n�zvem druhu, pop��pad� skupiny, n�zev se odvod� podle z�kladn�ch surovin nebo technologi� pou�it�ch p�i v�rob� v souladu s � 6 odst. 1 p�sm. b) z�kona .
(3) Pokud se n�zev "�okol�da" ("ho�k� �okol�da") dopln� ozna�en�m
a) "r��e" nebo "vlo�ky", mus� b�t v�robek uv�d�n do ob�hu ve form� zrn nebo vlo�ek a mus� obsahovat nejm�n� 32 % celkov� kakaov� su�iny, nejm�n� 12 % kakaov�ho m�sla a nejm�n� 14 % tukuprost� kakaov� su�iny,
b) "poleva", mus� v�robek obsahovat nejm�n� 35 % celkov� kakaov� su�iny, nejm�n� 31 % kakaov�ho m�sla a nejm�n� 2,5 % tukuprost� kakaov� su�iny,
c) o��kov� �okol�da "gianduja" nebo odvozeninou tohoto slova, mus� b�t vyrobena z �okol�dy obsahuj�c� nejm�n� 32 % celkov� kakaov� su�iny, nejm�n� 8 % tukuprost� kakaov� su�iny a z jemn� mlet�ch l�skov�ch o��k� v mno�stv� nejm�n� 20 g a nejv��e 40 g l�skov�ch o��k� ve 100 g v�robku. Lze p�idat tyto dal�� slo�ky:
1. ml�ko nebo ml��nou su�inu, z�skan� ze zahu�t�n�ho nebo su�en�ho plnotu�n�ho ml�ka, polotu�n�ho ml�ka nebo odst�ed�n�ho ml�ka, smetany nebo zahu�t�n� nebo su�en� smetany, v takov�m mno�stv�, aby celkov� obsah ml��n� su�iny v kone�n�m v�robku �inil nejv��e 5 % hmotnostn�ch,
2. mandle a jin� druhy o�ech�, cel� nebo ve zlomc�ch, v takov�m mno�stv�, aby celkov� obsah t�chto slo�ek v�etn� l�skov�ch o��k� �inil nejv��e 60 % celkov� hmotnosti v�robku.
(4) Pokud se n�zev "ml��n� �okol�da" dopln� ozna�en�m
a) "r��e" nebo "vlo�ky", mus� b�t v�robek uv�d�n do ob�hu ve form� zrn nebo vlo�ek a mus� obsahovat nejm�n� 20 % celkov� kakaov� su�iny, nejm�n� 12 % ml��n� su�iny, z�skan� ze zahu�t�n�ho nebo su�en�ho plnotu�n�ho ml�ka, polotu�n�ho ml�ka nebo odst�ed�n�ho ml�ka, smetany nebo zahu�t�n� nebo su�en� smetany, m�sla nebo ml��n�ho tuku, a mus� obsahovat nejm�n� 12 % celkov�ho tuku (kakaov� m�slo a ml��n� tuk),
b) "poleva", mus� v�robek obsahovat nejm�n� 31 % hmotnostn�ch celkov�ho tuku (kakaov� m�slo a ml��n� tuk),
c) o��kov� ml��n� �okol�da "gianduja" nebo odvozeninou tohoto slova, mus� b�t vyrobena z ml��n� �okol�dy obsahuj�c� nejm�n� 10 % ml��n� su�iny, z�skan� ze zahu�t�n�ho nebo su�en�ho plnotu�n�ho ml�ka, polotu�n�ho ml�ka nebo odst�ed�n�ho ml�ka, smetany nebo zahu�t�n� nebo su�en� smetany, m�sla nebo ml��n�ho tuku a z jemn� mlet�ch l�skov�ch o��k� v mno�stv� nejm�n� 15 g a nejv��e 40 g l�skov�ch o��k� ve 100 g v�robku; lze p�idat t� mandle a jin� druhy o�ech�, cel� nebo ve zlomc�ch v takov�m mno�stv�, aby celkov� obsah v�etn� l�skov�ch o��k� nep�esahoval 60 % celkov� hmotnosti v�robku.
(5) Pokud se slovo "ml��n�" v n�zvu "ml��n� �okol�da" nahrad� slovem
a) "smetanov�", mus� v�robek obsahovat nejm�n� 5,5 % hmotnostn�ch ml��n�ho tuku,
b) "ml��n� s odst�ed�n�m ml�kem", mus� v�robek obsahovat nejv��e 1 % hmotnostn� ml��n�ho tuku.
(6) Pokud jsou v�robky �okol�da (ho�k� �okol�da), ml��n� �okol�da, family ml��n� �okol�da, b�l� �okol�da, pln�n� �okol�da nebo �okol�dov� bonbony prod�v�ny sou�asn� v jednom balen�, lze ozna�it v�robek jen n�zvem "sm�s �okol�dy" nebo "kolekce pln�n� �okol�dy", nebo obdobn�mi n�zvy. V tomto p��pad� m��e b�t uveden pouze seznam slo�ek pro v�echny �okol�dy ve sm�si.
(7) �okol�da (ho�k� �okol�da), ml��n� �okol�da, family ml��n� �okol�da, Chocolate a la taza, Chocolate familiar a la taza se ozna�� na obalu slovy: "obsah kakaov� su�iny nejm�n� . . . . %". Obsahem kakaov� su�iny se rozum� celkov� obsah su�iny kakaov�ch sou��st� vyj�d�en� v procentech k celkov� hmotnosti v�robku.
(8) �okol�dy, do kter�ch lze p�id�vat jin� rostlinn� tuk podle � 22 odst. 2 , se ozna�� slovy: "vedle kakaov�ho m�sla obsahuje rostlinn� tuky". Toto ozna�en� se na obalu uvede v bl�zkosti seznamu slo�ek, av�ak z�eteln� odd�len� a minim�ln� stejn� velk�mi p�smeny jako slo�en�.
(9) Vy��� jakost v�robk� �okol�da (ho�k� �okol�da), ml��n� �okol�da a �okol�dov� polevy z t�chto �okol�d m��e b�t na obalu vhodn� vyj�d�ena nap��klad slovy "extra", "vysok� jakost" apod. a dopln�na popisem nebo informacemi o p��slu�n�ch jakostn�ch parametrech, a to za podm�nky, �e
a) �okol�da (ho�k� �okol�da) obsahuje nejm�n� 43 % celkov� kakaov� su�iny a nejm�n� 26 % kakaov�ho m�sla,
b) ml��n� �okol�da obsahuje nejm�n� 30 % celkov� kakaov� su�iny a nejm�n� 18 % ml��n� su�iny a nejm�n� 4,5 % ml��n�ho tuku v ml��n� su�in�, z�skan� ze zahu�t�n�ho nebo su�en�ho plnotu�n�ho ml�ka, polotu�n�ho nebo odst�ed�n�ho ml�ka, smetany nebo zahu�t�n�, p��padn� su�en� smetany, m�sla nebo ml��n�ho tuku,
c) �okol�dov� poleva obsahuje nejm�n� 16 % tukuprost� kakaov� su�iny.
(10) P��pustn� z�porn� hmotnostn� odchylky od spot�ebitelsk�ho balen� jsou uvedeny v p��loze �. 9 tabulce 2.
(1) Fyzik�ln� a chemick� po�adavky na jakost jsou uvedeny v p��loze �. 9 tabulce 1.
(2) Vedle kakaov�ho m�sla lze do �okol�dy (ho�k� �okol�dy), ml��n� �okol�dy, family ml��n� �okol�dy, b�l� �okol�dy, Chocolate a la taza, Chocolate familiar a la taza p�id�vat jin� rostlinn� tuky uveden� v p��loze �. 10; jejich pod�l v�ak nesm� b�t vy��� ne� 5 % ve v�robku po ode�ten� celkov� hmotnosti v�ech pou�it�ch jin�ch jedl�ch slo�ek a nesm� b�t sn�en minim�ln� obsah kakaov�ho m�sla nebo celkov� kakaov� su�iny.
(3) Do �okol�dy (ho�k� �okol�dy), ml��n� �okol�dy, family ml��n� �okol�dy, b�l� �okol�dy, Chocolate a la taza a Chocolate familiar a la taza mohou b�t p�id�ny jen takov� l�tky ur�en� k aromatizaci, kter� nenapodobuj� chu� �okol�dy nebo ml��n�ho tuku.
(4) Do v�ech druh� �okol�d podle p��lohy �. 8 a �okol�dov�ch bonbon� je zak�z�no p�id�vat
a) �ivo�i�n� tuky, kter� nepoch�zej� v�hradn� z ml�ka,
b) mouky, granulovan� nebo pr�kov� �kroby, s v�jimkou Chocolate a la taza a Chocolate familiar a la taza.
(5) K �okol�d�m uveden�m v odstavci 3 mohou b�t p�id�ny i jin� slo�ky, nejv��e v�ak do 40 % celkov� hmotnosti v�robku.
(6) V�po�et procentick�ch pod�l� stanoven�ch slo�ek a jejich hodnot v �okol�dov�ch v�robc�ch se prov�d� t�mto zp�sobem:
a) procentick� obsah stanoven�ch slo�ek ve v�robc�ch �okol�da (ho�k� �okol�da), ml��n� �okol�da, family ml��n� �okol�da, b�l� �okol�da, Chocolate a la taza, Chocolate familiar a la taza se vypo�te po ode�ten� hmotnosti p�idan�ch jedl�ch slo�ek,
b) u v�robk� �okol�da pln�n� a �okol�dov� bonbony se procentick� obsah stanoven�ch slo�ek vypo�te po ode�ten� hmotnosti p�idan�ch jedl�ch slo�ek a hmotnosti n�pln�,
c) procentick� obsah pou�it�ho druhu �okol�dy u v�robk� uveden�ch v p�smenu b) se vypo�te ve vztahu k celkov� hmotnosti kone�n�ho v�robku v�etn� n�pln�.
Zru�uje se:
1. Vyhl�ka �. 334/1997 Sb., kterou se prov�d� � 18 p�sm. a), d), j) a k) z�kona �. 110/1997 Sb., o potravin�ch a tab�kov�ch v�robc�ch a o zm�n� a dopln�n� n�kter�ch souvisej�c�ch z�kon�, pro p��rodn� sladidla, med, ne�okol�dov� cukrovinky, kakaov� pr�ek a sm�si kakaa s cukrem, �okol�du a �okol�dov� cukrovinky.
2. Vyhl�ka �. 94/2000 Sb., kterou se m�n� vyhl�ka �. 334/1997 Sb., kterou se prov�d� � 18 p�sm. a), d), j) a k) z�kona �. 110/1997 Sb., o potravin�ch a tab�kov�ch v�robc�ch a o zm�n� a dopln�n� n�kter�ch souvisej�c�ch z�kon�, pro p��rodn� sladidla, med, ne�okol�dov� cukrovinky, kakaov� pr�ek a sm�si kakaa s cukrem, �okol�du a �okol�dov� cukrovinky.
Potraviny vyroben� a uveden� do ob�hu p�ede dnem ��innosti t�to vyhl�ky se posuzuj� podle dosavadn�ch pr�vn�ch p�edpis�.
Tato vyhl�ka nab�v� ��innosti dnem vstupu smlouvy o p�istoupen� �esk� republiky k Evropsk� unii v platnost.
Ministr: Ing. Palas v. r.
1
) Sm�rnice Rady 2001/111/ES ze dne 20. prosince 2001 o ur�it�ch druz�ch
cukru ur�en�ch k lidsk� spot�eb�. Sm�rnice Rady 2001/110/ES ze dne
20. prosince 2001 o medu.
Sm�rnice Evropsk�ho parlamentu a Rady 2000/36/ES ze dne 23. �ervna 2000
o kakaov�ch a �okol�dov�ch v�robc�ch ur�en�ch k lidsk� spot�eb�.
Sm�rnice Komise 98/28/ES ze dne 29. dubna 1998, kterou se stanov� odchylka
od n�kter�ch ustanoven� sm�rnice 93/43/EHS o hygien� potravin, pokud
jde o p�epravu voln� lo�en�ho surov�ho cukru po mo�i.
2) Vyhl�ka �. 324/1997 Sb., o zp�sobu ozna�ov�n� potravin a tab�kov�ch v�robk�, o p��pustn� odchylce od �daj� o mno�stv� v�robku ozna�en�ho symbolem "e", ve zn�n� vyhl�ky �. 24/2001 Sb.
2a)
� 3 odst. 1 p�sm. j)
z�kona.
Vyhl�ka
�. 147/1998 Sb.
, o zp�sobu stanoven� kritick�ch bod� v technologii v�roby, ve zn�n� vyhl�ky
�.
196/2002 Sb.
a vyhl�ky
�. 161/2004 Sb.
3) Vyhl�ka �. 304/2004 Sb. , kterou se stanov� druhy a podm�nky pou�it� p��datn�ch a pomocn�ch l�tek p�i v�rob� potravin.
P��LOHA �. 1 �LEN�N� NA DRUHY, SKUPINY A PODSKUPINY
Druh |
Skupina |
Podskupina |
P��rodn� sladidla |
cukr extra b�l� |
krystal, krupice, mou�ka |
cukr b�l� |
||
cukr polob�l� |
||
cukr mou�ka s obsahem rotihrudkuj�c�ch l�tek |
|
|
tvarovan� cukr kostky , brid�, homole |
|
|
cukr s p��sadami |
|
|
p��rodn� cukr |
|
|
kandys |
|
|
tekut� v�robky z cukru |
tekut� cukr tekut� invertn� cukr sirup z invertn�ho cukru karamel |
|
dextr�za frukt�za gluk�zov� sirup |
dextr�za monohydr�t dextr�za bezvod� su�en� gluk�zov� sirup |
P��LOHA �. 2 FYZIK�LN� A CHEMICK� PO�ADAVKY NA JAKOST
Skupina |
Sachar�za (% hmot. nem�n� |
Invertn� (% hmot. nejv��e |
Ztr�ta (% hmot. nejv��e |
Barva |
cukr extra b�l� |
99,7 |
0,04 |
0,06 |
22,5 |
cukr b�l� |
99,7 |
0,04 |
0,06 |
45 |
cukr polob�l� |
99,5 |
0,1 |
0,1 |
150 |
cukr mou�ka |
96,7 |
0,1 |
0,2 |
|
tvarovan� cukr |
99,5 |
0,1 |
0,25 |
150 |
cukr s p��sadami |
85,0 |
|
1,2 |
|
p��rodn� cukr |
97,5 |
0,09 |
1,4 |
|
kandys |
98,5 |
|
1,0 |
|
U skupin cukr extra b�l�, cukr b�l�, cukr polob�l� obsah nerozpustn�ch l�tek nejv��e 50 m |
Bodov� hodnocen� b�l�ch cukr�
|
Cukr extra b�l� |
Cukr b�l� |
celkov� po�et bod� nejv��e |
8 |
22 |
z toho: |
|
|
opel-body nejv��e |
6 |
15 |
barva v roztoku - bod nejv��e |
3 |
6 |
typov� �ada - body nejv��e |
4 |
9 |
Jeden bod odpov�d�:
a) 0,0018 % obsahu popela ur�en�ho konduktometricky podle metod ICUMSA,
b) 7,5 jednotek ICUMSA (IU) pro barvu v roztoku,
c) 0,5 jednotek barevn� typy podle metody Brunswick.
D�len� podle tvaru a velikosti ��stic sachar�zy:
a) cukr krystal je voln� sypk� sm�s krystal� stejnom�rn�ho zrn�n�,
b) cukr krupice je voln� sypk� sm�s men��ch nebo rozdrcen�ch krystal�
stejnom�rn�ho zrn�n�,
c) cukr mou�ka je voln� sypk� sm�s jemn� drcen�ch krystal�,
d) p��rodn� cukr je sypk�, zrnit� sv�tle�lut� a� sv�tlehn�d� hmota na
omak m�rn� lepkav�,
e) kandys je sm�s velk�ch krystal� a srostlic, b�l�, �lut� a� hn�d� barvy.
T��d�n� podle velikosti ��stic sachar�zy
D�lka strany oka kontroln�ho s�ta(mm) |
Pod�l % hmot. |
||
cukr k stal |
cukr krupice |
cukr mou�ka |
|
2,00 - 0,40 |
nem�n� 70 |
|
|
0,80-0,16 nad 1,00 |
|
-nem�n� 70 nejv��e 5 |
|
0,80 - 0,40 |
|
|
nejv��e 5 |
pod 0,40 |
|
|
nejm�n� 95 |
P��pustn� z�porn� hmotnostn� odchylky od spot�ebitelsk�ho halen�
- pro p��rodn� sladidla, s v�jimkou tekut�ch v�robk� z cukru
Hmotnostn� rozsah (g) |
Hmotnostn� odchylka (%) |
do 5O v�etn� |
- 10,0 |
v�t�� ne� 50 do 250 v�etn� |
- 4,0 |
v읚� ne� 250 do S00 v�etn� |
- 3,0 |
v�t�� ne� 500 do 1000 v�etn� |
- 2,0 |
O- - nad 1000 |
- 1,0 |
|
Su�ina (% hmot. nem�n� |
Invertn� (% hmot.) |
pH |
Popel |
Barva |
tekut� cukr |
62 |
nejv��e 3 |
- |
0,1 |
45 |
tekut� cukr b�l� |
62 |
nejv��e 3 |
- |
0,1 |
25 |
tekut� invertn�cukr |
62 |
v�ce ne� 3nejv��e 50 |
- |
0,4 |
- |
tekut� invertn�cukr b�l� |
62 |
v�ce ne� 3 |
- |
0,1 |
25 |
sirup z invertn�hocukru |
62 |
v�ce ne� 50 |
- |
0,4 |
- |
karamel |
73 |
nem�n� 50 |
4 - 6 |
- |
- |
*) pom�r frukt�zy k dextr�ze 1,0 � 0,2
**) pom�r frukt�zy k dextr�ze 1,0 � 0,1
P��pustn� z�porn� hmotnostn� odchylky od spot�ebitelsk�ho balen�
- pro tekut� v�robky z cukru
Hmotnostn� rozsah (g) |
Hmotnostn� odchylka (%) |
do 300 v�etn� |
- 5,0 |
v�t�� ne� 300 do 1000 v�etn� |
- 4,0 |
nad 1000 |
- 3,0 |
|
Dextr�za |
Su�ina (% hmot. nem�n� |
Sulf�tov� |
dextr�za monohydr�t |
99,5 |
90,0 |
0,25 |
dextr�za bezvod� |
99,5 |
98,0 |
0,25 |
|
Obsah |
Obsah |
Ztr�ta su�en�m (% hmot. nejv��e) |
Popel |
Barva |
frukt�za |
98 |
0,5 |
0,5 |
0,1 |
30 |
|
Su�ina (% hmot. nem�n�) |
Dextr�zov� |
Sulf�tov� |
luk�zov� sirup |
70 |
20,0 |
1,0 |
|
Su�ina (% hmot. nem�n�) |
Dextr�zov� |
Sulf�tov� (% hmot. su�iny nejv��e) |
su�en� gluk�zov� sirup |
93 |
20,0 |
1,0 |
Tabulka 1 - Smyslov� po�adavky
Med |
Konzistence a vzhled |
Chu� |
Barva |
kv�tov� |
m�rn� a� siln� |
v�razn� sladk� a� �krablav� |
vodov� �ist� a� |
medovicov� |
m�rn� a� siln� |
sladk�, pop��pad� |
tmavohn�d� s n�dechem do�ervenohn�da |
Tabulka 2 - Fyzik�ln� a chemick� po�adavky
Po�adavek |
Druh medu |
||
kv�tov� |
medovicov� |
peka�sk�(pr�myslov�) |
|
sou�et obsah� frukt�zy a |
60,0 |
45,0 |
- |
obsah sachar�zy (% hmot.nejv��e) |
5,0 1) |
5,0 |
- |
obsah vody (% hmot. nejv��e)3) |
20,0 |
20,0 |
23,0 |
kyselost (mekv/kg nejv��e) |
50,0 |
50,0 |
80 |
hydroxymethylfurfural(mg/kg nejv��e)4) |
40,0 |
40,0 |
- |
obsah ve vod� nerozpustn�chl�tek (% hmot. nejv��e)2) |
0,10 |
0,10 |
- |
elektrick� vodivost(mS. m-1 ) 5) |
nejv��e 80,0 |
nejm�n� 80,0 |
- |
aktivita diast�zy |
8,0 |
8,0 |
- |
1) U medu kv�tov�ho jednodruhov�ho ak�tov�ho z trnovn�ku ak�tu (Robinia
pseudoacacia), z tolice vojt�ky (Medicago sativa), z banksie (Banksia
menziesii), z kopy�n�ku (Hedysarum), z blahovi�n�ku (Eucalyptus camadulensis),
z Eucryphia lucida, z Eucryphia milliganii, z citrus� (Citrus
spp)., m��e b�t obsah sachar�zy nejv��e 10,0 %; u levandulov�ho
medu (Lavandula spp.) a u medu z brutn�ku l�ka�sk�ho (Borago officinalis)
m��e b�t obsah sachar�zy nejv��e 15,0 %.
2) U medu lisovan�ho se p�ipou�t� nejv��e 0,50 % hmotnostn�ch ve vod�
nerozpustn�ch l�tek.
3) U v�esov�ho (Calluna) medu a medu pr�myslov�ho m��e b�t obsah vody
nejv��e 23 %; u medu z v�esu (Calluna) ur�en�ho pro pr�myslov� ��ely
m��e b�t obsah vody nejv��e 25 %.
4) U med� deklarovan�ho p�vodu z region� s tropick�m klimatem a sm�si
t�chto med� m��e b�t obsah hydroxymethylfurfuralu nejv��e 80 mg/kg.
5) V�jimky: planika (Arbutus unedo), v�esovec (Erica), blahovi�n�k (Eucalyptus
camadulensis), l�pa (Tilia spp.), v�es obecn� (Calluna vulgaris),
Leptospermum, Melaleuca spp.
6) U medu s p�irozen� n�zk�m obsahem enzym� (citrusov� medy) a obsahem
HMF ni���m ne� 15mg/kg m��e b�t aktivita diast�zy nejm�n� 3.
Tabulka 3 - P��pustn� z�porn� hmotnostn� odchylky od spot�ebitelsk�ho
balen�
Hmotnostn� rozsah |
Hmotnostn� odchylka(%) |
do 100 v�etn� |
- 8,0 |
v�t�� ne� 100 do 250 v�etn� |
- 5,0 |
v�t�� ne� 250 do 500 v�etn� |
- 3,0 |
nad 500 |
- 1,0 |
P��LOHA �. 4 �LEN�N� NA DRUHY, SKUPINY A PODSKUPINY
Druh |
Skupina |
Podskupina |
cukrovinky |
karamely |
tukov� s j�drovinami, s ovocnou p��chut�, |
dra�� |
||
�el� |
||
rahat |
||
l�ko�icov� cukrovink |
||
p�nov� cukrovinky(marshmallow) |
||
komprim�t |
|
|
�v�ka�ky |
bal�nkov� (bubble gum) |
|
drops |
|
|
roks |
|
|
fur� |
s tukovou n�pln�s cukernou (sirupovou) n�pln� |
|
marcip�n |
|
|
fond�nov� cukrovinky |
|
Tabulka 1 - Fyzik�ln� a chemick� po�adavky na jakost
Skupina |
Vlhkost(v % hmot. nejv��e) |
karamely |
- |
dra�� |
- |
�el� |
22,0 |
rahat, chalva |
20,0 |
tureck� med |
8,0 |
l�ko�icov� cukrovink |
19,0 |
p�nov� |
25,0 |
fond�nov� cukrovinky |
12,0 |
komprim�ty s gluk�zoukomprim�t ostatn� |
10,07,0 |
�v�ka�ky: |
p�i 105�C7,5 |
dropsy: |
|
roksy |
6,0 |
fur� |
- |
Pozn�mka
:
U v�robku balen�ch do s��k� m��e b�t pod�l drobn� t��t� nejv��e:
- dropsy a fur� 2 % hmot.
- komprim�ty 5 % hmot.
Tabulka 2 - P��pustn� z�porn� hmotnostn� odchylky od spot�ebitelsk�ho
balen�
Hmotnostn� rozsah |
Hmotnostn� odchylka(%) |
do I05 g v�etn� |
- 10,0 |
v�t�� ne� 105 do 150 v�etn� |
- 8,0 |
v�t�� ne� 150 do 250 v�etn� |
- 5,0 |
v�t�� ne� 250 do 500 v�etn� |
- 3,0 |
v�t�� ne� 500 do 1000 v�etn� |
- 2,0 |
nad 1000 (k rozva�ov�n�) |
- 1,0 |
P��LOHA �. 6 �LEN�N� NA DRUHY, SKUPINY A PODSKUPINY
Druh |
Skupina |
Podskupina |
kakaov� pr�ek / kakao |
- kakaov� pr�ek |
|
sm�s kakaa s cukrem |
- sm�s kakaa s cukrem |
�okol�da v pr�ku �okol�da k p��prav� n�poje slazen� kakao |
- sm�s kakaa se |
P��LOHA �. 7 FYZIK�LN� A CHEMICK� PO�ADAVKY NA JAKOST
Tabulka 1 - Kakaov� pr�ek
|
Obsah kakaov�ho m�sla |
Obsah vlhkosti(% hmot. nejv��e) |
kakaov� pr�ekkakao |
nejm�n� 20,0 |
9,0 |
kakaov� pr�ekse sn�en�m obsahem tuku |
m�n� ne� 20,0 |
9,0 |
Tabulka 2 - Sm�si kakaa s cukrem
|
Obsah kakaov�ho pr�ku*)(% hmot. nem�n�) |
�okol�da v pr�ku |
32,0 |
slazen� kakaov� pr�ek,(slazen� kakao) |
25,0 |
�okol�da k p��prav� n�poje |
25,0 |
slazen� kakaov� pr�ek sesn�en�m obsahem tuku |
25,0 |
�okol�da k p��prav� n�pojese sn�en�m obsahem tuku |
25,0 |
*) v p��pad� sm�s� kakaov�ho pr�ku se sn�en�m obsahem tuku s cukrem
- obsah kakaov�ho pr�ku se sn�en�m obsahem tuku v su�in�
Tabulka 3 - Kakaov� m�slo
|
Pod�l l�tek |
Obsah voln�ch |
lisovan� kakaov� m�slo |
0,35 |
1,75 |
kakaov� m�slo |
0,50 |
1,75 |
Tabulka 4 - P��pustn� z�porn� hmotnostn� odchylky od spot�ebitelsk�ho balen�
Hmotnostn� rozsah |
Hmotnostn� odchylka(%) |
do 100 v�etn� |
- 5,0 |
v�t�� ne� 100 do 250 v�etn� |
- 3,0 |
v�t�� ne� 250 do 500 v�etn� |
- 2,0 |
v�t�� ne� S00 do 1000 v�etn� |
- 1,0 |
P��LOHA �. 8 �LEN�N� NA DRUHY A SKUPINY
Druh |
Skupina |
�okol�da (ho�k� �ok�l�da) ml��n� �okol�da |
bez p��sad |
Chocolate a la taza Chocolate familiar a la taza |
|
�okol�dov� bonb�ny formovan� |
formovan� v r�zn�ch tvarech, |
�okol�dov� bonb�ny m��en� nebo polom��en� |
r�zn� druhy vlo�ek (�el�, fond�n, |
�okol�dov� dra�� |
podle druhu vlo�ek |
Tabulka 1 - Fyzik�ln� a chemick� po�adavky na jakost
(% hmot. vzta�en�ch na su�inu)
Druh |
Obsah kakaov�ho |
Obsah |
Obsah |
Obsah ml��n�ho tuku |
Obsah celkov�ho tuku *) |
Obsah ml��n� su�iny |
Obsah |
�okol�da (ho�k� �okol�da) |
18 |
14 |
35 |
- |
- |
- |
- |
ml��n� �okol�da |
- |
2,5 |
25 |
3,5 |
25 |
14 |
- |
family ml��n� �okol�da |
- |
2,5 |
20 |
5 |
25 |
20 |
- |
b�l� �okol�da |
20 |
- |
- |
3,5 |
- |
14 |
- |
Chocolate a la taza |
18 |
14 |
35 |
- |
- |
- |
nejv��e 8 |
Chocolate familiar a la taza |
18 |
12 |
30 |
- |
- |
- |
nejv��e 18 |
*) obsah celkov�ho tuku
= sou�et obsahu kakaov�ho m�sla a ml��n�ho tuku
Pozn�mka:
uveden� hodnoty znamenaj� nejni��� limituj�c� po�adavek, s v�jimkou hodnot
ozna�en�ch jako nejvy��� limituj�c� po�adavek
Tabulka 2 - P��pustn� z�porn� hmotnostn� odchylky od spot�ebitelsk�ho
balen�
Druh |
Hmotnostn� rozsah |
Hmotnostn� odchylka(%) |
�okol�dy |
do 50 v�etn� |
- 10 |
�okol�dov� bonb�ny |
do 105 v�etn� |
- 10 |
P��LOHA �. 10 ROSTLINN� TUKY POVOLEN� DO �OKOL�DOV�CH V�ROBK�
Obvykl� n�zev rostlinn�ho tuku |
Botanick� n�zev rostlin, ze kter�ch mohou b�t uveden� tuky z�sk�ny |
1. Illipe, bornejsk� tuk, Tengkawang |
Shorea spp. |
2. Palmov� olej |
Elaeis guineensis Elaeis olifera |
3. Sal |
Shorea robusta |
4. Shea (bambuck� tuk, olej z m�slovn�ku) |
Butyrospermum parkii |
5. Kokum gurgi |
Garcinia indica |
6. Olej z jader manga |
Mangifera indica |
Pozn�mka:
uveden� tuky mus� spl�ovat tyto po�adavky:
a) neobsahuj� kyselinu laurovou, jsou bohat� na symetrick� monoenov� triglyceridy
typu POP, POSt a StOSt1;
b) jsou m�siteln� v jak�mkoli pom�ru s kakaov�m m�slem a jsou slu�iteln�
s jeho fyzik�ln�mi vlastnostmi (bod t�n� a teplota krystalizace, rychlost
t�n�, nezbytnost temperov�n�);
c) jsou z�sk�ny pouze rafinac� nebo frakcionac�, to vylu�uje enzymatickou
zm�nu triglyceridov� struktury.
P = kyselina palmitov�
O = kyselina olejov�
St = kyselina stearov�
Jako v�jimku z pou�it� stanoven�ch rostlinn�ch tuk� je mo�no pou��t t�
kokosov�ho oleje v �okol�d�ch, pou�it�ch p�i v�rob� mra�en�ch kr�m�
(zmrzlin).