Vyhláška o veterinárních požadavcích na živočichy pocházející z akvakultury a produkty akvakultury, produkty rybolovu a živé mlže a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 78 zákona č. 166/1999 Sb. , o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 131/2003 Sb. , (dále jen "zákon") k provedení § 5 odst. 3 , § 8 odst. 5 , § 10 odst. 3 , § 22 odst. 2 , § 24 odst. 2 , § 27 odst. 4 , § 28 odst. 5 , § 31 odst. 3 , § 34 odst. 5 , § 37 odst. 5 , § 38 odst. 4 a § 38b odst. 2 zákona :
(1) Tato vyhláška v souladu s právem Evropských společenství1) upravuje
a) veterinární požadavky na produkci a uvádění živočichů pocházejících z akvakultury a produktů akvakultury do oběhu na území členských států Evropské unie (dále jen "členský stát"),
b) veterinární podmínky dovozu živočichů pocházejících z akvakultury a produktů akvakultury ze zemí, které nejsou členskými státy (dále jen "třetí země"),
c) seznam nákaz, pro které a podle jakých hledisek může být vypracován program ozdravování živočichů pocházejících z akvakultury, jak se postupuje při uznávání hospodářství, pásem nebo státu za prosté nákaz a v souvislosti s tím při požadování zvláštních veterinárních záruk, uplatňovaných při obchodování s živočichy pocházejícími z akvakultury a produkty akvakultury s členskými státy (dále jen "obchodování"),
d) některé veterinární podmínky přepravy živočichů pocházejících z akvakultury a produktů akvakultury,
e) lhůtu, v níž lze požádat o vydání veterinárního osvědčení, na základě čeho se toto osvědčení vydává, náležitosti tohoto osvědčení a dobu jeho platnosti.
(2) Touto vyhláškou nejsou dotčeny požadavky stanovené zvláštními právními předpisy2) na ochranu jednotlivých druhů živočichů, uvedených v odstavci 1 .
(3) V případě živočichů pocházejících z akvakultury a produktů akvakultury, kteří jsou geneticky modifikovanými organismy, nejsou touto vyhláškou dotčeny požadavky stanovené zvláštním právním předpisem.3)
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) živočichy pocházejícími z akvakultury - živé ryby, korýši a měkkýši, pocházející z hospodářství, včetně těchto živočichů pocházejících z volné přírody a určených k chovu,
b) rybami, korýši a měkkýši - jakákoli ryba, korýš nebo měkkýš v jakémkoli vývojovém stadiu,
c) produkty akvakultury - produkty pocházející z živočichů pocházejících z akvakultury, které jsou určeny buď k chovu - například pohlavní buňky, anebo k lidské spotřebě,
d) schváleným (kontinentálním) pásmem (oblastí) - pásmo (oblast), které splňuje podmínky části A přílohy č. 2 k této vyhlášce,
e) schváleným (kontinentálním) hospodářstvím - hospodářství, které splňuje podmínky části B přílohy č. 2 k této vyhlášce,
f) hospodářstvím - jakýkoli podnik nebo zeměpisně definované zařízení, v němž jsou živočichové pocházející z akvakultury chováni nebo drženi za účelem jejich uvedení do oběhu,
g) schválenou laboratoří - příslušná národní referenční laboratoř nebo příslušná referenční laboratoř, anebo laboratoř, které bylo vydáno pro příslušný okruh vyšetření osvědčení o akreditaci a které Státní veterinární správa vydala povolení k provádění veterinární laboratorní diagnostické činnosti,
h) příslušným úřadem - ústřední úřad členského státu oprávněný k provádění veterinárních kontrol nebo jiný úřad členského státu, jemuž byla tato pravomoc svěřena.
ODDÍL 2 VETERINÁRNÍ POŽADAVKY NA ŽIVOČICHY POCHÁZEJÍCÍ Z AKVAKULTURY A PRODUKTY AKVAKULTURY URČENÉ K OBCHODOVÁNÍ
Živočichové pocházející z akvakultury a produkty akvakultury
(1) Živočichové pocházející z akvakultury uvádění do oběhu na území členských států (dále jen "území Společenství") nesmějí
a) vykazovat v den nakládky žádné klinické příznaky onemocnění,
b) být určeni k utracení nebo porážce v souvislosti s mimořádnými veterinárními opatřeními stanovenými v souladu se zákonem a zvláštním právním předpisem4) k tlumení a zdolávání některé z nákaz uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce,
c) pocházet z hospodářství, které podléhá zakazujícím nebo omezujícím mimořádným veterinárním opatřením nařízeným nebo vyhlášeným v souladu se zákonem a zvláštním právním předpisem4) k tlumení a zdolávání některé nákazy, zejména nákazy ryb, ani přijít do styku s živočichy pocházejícími z takového hospodářství.
(2) Produkty akvakultury mohou být uváděny do oběhu na území Společenství
a) k chovným účelům (pohlavní buňky), jestliže pocházejí z živočichů, kteří splňují požadavky uvedené v odstavci 1 ,
b) k lidské spotřebě, jestliže pocházejí z živočichů, kteří splňují požadavek uvedený v odstavci 1 písm. a) .
(1) Živočichové pocházející z akvakultury musí být odesláni na místo určení co nejrychleji, a to dopravními prostředky, které byly předem vyčištěny a podle potřeby dezinfikovány dezinfekčními přípravky schválenými podle zákona nebo zvláštních právních předpisů.5)
(2) Je-li při přepravě živočichů pocházejících z akvakultury po souši používána voda, musí být dopravní prostředek konstruován tak, aby z něho voda nemohla během přepravy vytékat.
(3) Přeprava musí být prováděna způsobem zaručujícím účinnou ochranu zdraví a pohodu přepravovaných živočichů pocházejících z akvakultury, zejména výměnou vody. Tato výměna se provádí v zařízeních schválených krajskou veterinární správou, v nichž se v zájmu vyloučení nebezpečí kontaminace životního prostředí v místě určení buď voda dezinfikuje, anebo není za žádných okolností vypuštěna přímo do moře nebo do vodních toků.
(4) Voda používaná k výměně podle odstavce 3 musí mít takové hygienické vlastnosti, aby nedošlo k ohrožení zdraví přepravovaných druhů živočichů pocházejících z akvakultury zejména s ohledem na původce nákaz uvedených ve sloupci 1 seznamu II přílohy č. 1 k této vyhlášce.
(5) Státní veterinární správa předkládá seznam schválených míst, v nichž se provádí výměna vody podle odstavce 3 , Komisi Evropského společenství (dále jen "Komise").
(1) Při posuzování, zda jsou splněny veterinární požadavky na živočichy pocházející z akvakultury a produkty akvakultury, kteří jsou předmětem obchodování, je třeba brát zřetel i na podmínky místa jejich určení, zejména na to, zda tito živočichové nebo tyto produkty nejsou určeny do schváleného pásma nebo do schváleného hospodářství.
(2) V žádosti o udělení statusu schváleného (kontinentálního) pásma z hlediska jedné nebo více nákaz uvedených ve sloupci 1 seznamu II přílohy č. 1 k této vyhlášce, předkládané Komisi, je třeba uvést
a) veškeré důvody, které se týkají splnění podmínek stanovených pro toto pásmo,
b) právní předpisy, které zajišťují dodržování podmínek uvedených pod písmenem a) .
(3) V žádosti o udělení statusu schváleného (kontinentálního) hospodářství v neschváleném pásmu z hlediska jedné nebo více nákaz uvedených ve sloupci 1 seznamu II přílohy č. 1 k této vyhlášce, předkládané Komisi, je třeba uvést
a) veškeré důvody, které se týkají splnění podmínek stanovených pro toto hospodářství,
b) právní předpisy, které zajišťují dodržování podmínek uvedených pod písmenem a) .
(1) Živé ryby, které patří k druhům vnímavým na virovou hemoragickou septikémii a infekční nekrózu krvetvorné tkáně, vyjmenovaným ve sloupci 2 seznamu II přílohy č. 1 k této vyhlášce, jakož i jejich pohlavní buňky, musí být provázeny přepravním dokladem vystaveným úředním veterinárním lékařem na formuláři vydaném Státní veterinární správou v souladu se vzorem tohoto dokladu stanoveným pro tyto případy Komisí (dále jen "formulář odpovídající stanovenému vzoru"), který potvrzuje, že pocházejí
a) ze schváleného pásma nebo ze schváleného hospodářství, jsou-li určeny do schváleného pásma,
b) ze schváleného pásma nebo ze schváleného hospodářství se stejným nákazovým statusem, jaký má hospodářství určení, jsou-li určeny do hospodářství, které - třebaže se nenachází ve schváleném pásmu - splňuje podmínky stanovené pro schválené hospodářství.
(2) Živí měkkýši, kteří patří k druhům vnímavým na bonamiózu a marteiliózu, vyjmenovaným ve sloupci 2 seznamu II přílohy č. 1 k této vyhlášce, musí být provázeni přepravním dokladem vystaveným úředním veterinárním lékařem na formuláři odpovídajícím stanovenému vzoru, který potvrzuje, že pocházejí
a) ze schváleného pobřežního pásma nebo ze schváleného hospodářství v neschváleném pobřežním pásmu, jsou-li určeni k sádkování ve schváleném pobřežním pásmu,
b) ze schváleného pobřežního pásma nebo z hospodářství se stejným nákazovým statusem, jaký má hospodářství určení, jsou-li určeni k sádkování v hospodářství, které - třebaže se nenachází ve schváleném pobřežním pásmu - splňuje podmínky stanovené pro schválené hospodářství.
(1) Uvádění živočichů pocházejících z akvakultury a produktů akvakultury, pocházejících z neschváleného pásma a určených k lidské spotřebě, do oběhu ve schváleném pásmu musí splňovat tyto požadavky:
a) ryby vnímavé na nákazy uvedené ve sloupci 1 seznamu II přílohy č. 1 k této vyhlášce musí být před odesláním usmrceny a vyvrženy; vyvržení se však nevyžaduje, pocházejí-li ryby ze schváleného hospodářství v neschváleném pásmu,
b) živí měkkýši vnímaví na nákazy uvedené ve sloupci 1 seznamu II přílohy č. 1 k této vyhlášce musí být dodáváni buď přímo k lidské spotřebě nebo do konzervárenského průmyslu; sádkováni mohou být jen pocházejí-li ze schváleného hospodářství v neschváleném pobřežním pásmu anebo jsou-li dočasně umístěni ve skladovacích nádržích nebo ve střediscích pro čištění [§ 24 odst. 1 písm. b)], jež jsou pro tento účel zvlášť vybavena a schválena krajskou veterinární správou a jež mají zejména odpovídající zařízení pro úpravu a dezinfekci odpadních vod.
(1) Každá zásilka živočichů pocházejících z akvakultury a produktů akvakultury musí být
a) provázena až na místo určení prvopisem řádně a úplně vyplněného přepravního dokladu, vystaveného na formuláři odpovídajícím stanovenému vzoru,
b) označena tak, aby bylo možno kdykoli zpětně zjistit hospodářství původu, z něhož živočichové a produkty pocházejí, a aby bylo možno ověřit, zda odpovídají údajům uvedeným v přepravním dokladu. Údaje, týkající se označení zásilky, mohou být uvedeny také přímo na kontejneru nebo na etiketě připevněné ke kontejneru.
(2) Přepravní doklad osvědčuje původ živočichů pocházejících z akvakultury nebo produktů akvakultury a splnění požadavků stanovených touto vyhláškou, popřípadě i zvláštních veterinárních záruk, které mohou být v místě určení požadovány.
(3) Přepravní doklad vystavuje úřední veterinární lékař v místě původu nejvýše 48 hodin před nakládkou na základě prohlídky živočichů pocházejících z akvakultury nebo produktů akvakultury, a to nejméně v jednom z úředních jazyků místa určení. Přepravní doklad musí být vyhotoven na jediném listu, určen pro jednoho příjemce a opatřen razítkem a podpisem úředního veterinárního lékaře v barvě odlišné od barvy ostatního textu. Doba platnosti přepravního dokladu činí 10 dnů.
(1) je-li Státní veterinární správou vypracováván program, který má umožnit zahájení postupu uvedeného v § 5 odst. 2 nebo 3 , je třeba v něm uvést
a) pásmo a hospodářství, jichž se program týká,
b) opatření, která mají být přijata orgány veterinární správy k zajištění realizace programu,
c) schválené laboratoře, jejich počet, umístění a vyšetřovací postupy (metody), jimiž se řídí,
d) převažující nákazy uvedené v sloupci 1 v seznamech I a II přílohy č. 1 k této vyhlášce,
e) opatření přijímaná v případě výskytu těchto nákaz.
(2) Státní veterinární správa předloží v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona vypracovaný program ke schválení Komisi.
(3) Pro změnu nebo doplnění schváleného programu platí ustanovení odstavců 1 a 2 obdobně.
(1) Jsou-li dány důvody pro uznání území České republiky nebo jeho části za prosté některé z nákaz uvedených ve sloupci 1 seznamu III přílohy č. 1 k této vyhlášce, požádá Státní veterinární správa v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi o vymezení takového území jako prostého nákazy a živočišných druhů považovaných za vnímavé na tuto nákazu, jakož i o stanovení zvláštních veterinárních záruk, které mohou být požadovány pro vstup živočichů pocházejících z akvakultury a produktů akvakultury do tohoto území.
(2) V žádosti podle odstavce 1 Státní veterinární správa uvede
a) pojmenování nákazy a její předchozí výskyt v České republice,
b) výsledky epizootologického šetření, založeného na sérologických, virologických, mikrobiologických, jakož i patologicko-anatomických nebo parazitologických vyšetřeních a na skutečnosti, že nákaza podléhá hlášení v rámci soustavy orgánů veterinární správy,
c) období, po které bylo šetření prováděno,
d) systém veterinárních kontrol ověřujících, že příslušné území zůstává prosté nákazy.
(3) Státní veterinární správa informuje Komisi o jakékoli změně údajů uvedených v odstavci 2 .
(4) Živé ryby, vodní korýši a mlži, popřípadě jejich pohlavní buňky musí být při vstupu na území uznané za prosté nákazy provázeni přepravním dokladem vystaveným na formuláři odpovídajícím stanovenému vzoru; tento přepravní doklad osvědčuje splnění zvláštních veterinárních záruk uvedených v odstavci 1 .
(1) Je-li přijímán program ozdravování živočichů pocházejících z akvakultury od některé z nákaz uvedených v sloupci 1 seznamu III přílohy č. 1 k této vyhlášce, na jehož základě by mohly být požadovány zvláštní veterinární záruky pro vstup živočichů pocházejících z akvakultury a produktů akvakultury do veterinárně kontrolovaných pásem a hospodářství, požádá Státní veterinární správa v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi o jeho schválení a o stanovení uvedených záruk.
(2) V žádosti podle odstavce 1 Státní veterinární správa uvede
a) rozšíření nákazy v České republice,
b) odůvodnění programu s ohledem na význam nákazy, jeho očekávaný přínos a pravděpodobné náklady na jeho realizaci,
c) zeměpisnou oblast, ve které bude program realizován,
d) stanovení statusu hospodářství a standardů, kterým musí odpovídat hospodářství v každé kategorii, včetně metod vyšetřování,
e) podmínky vstupu živočichů s nižším zdravotním statusem do těchto hospodářství,
f) opatření v případech, kdy hospodářství ztratí z jakéhokoli důvodu svůj status,
g) způsoby kontroly (sledování) plnění programu.
(3) Pro změnu nebo doplnění schváleného programu platí ustanovení odstavců 1 a 2 obdobně.
(1) Živé chované ryby, které nepatří k druhům vnímavým na nákazy uvedené ve sloupci 2 seznamu II přílohy č. 1 k této vyhlášce, jakož i jejich pohlavní buňky, mohou být uváděny do oběhu
a) do schváleného pásma, jsou-li provázeny přepravním dokladem, který potvrzuje, že pocházejí z pásma se stejným nákazovým statusem, ze schváleného hospodářství, nacházejícího se mimo schválené pásmo, anebo z hospodářství nacházejícího se mimo schválené pásmo pod podmínkou, že na tomto hospodářství nejsou ryby patřící k vnímavým druhům uvedeným ve sloupci 2 seznamu II přílohy č. 1 k této vyhlášce a že toto hospodářství není spojeno s vodním tokem, s pobřežními vodami nebo s vodami ústí vodního toku,
b) do hospodářství, které, i když se nachází v neschváleném pásmu, splňuje podmínky uvedené v části B přílohy č. 2 k této vyhlášce, stanovené pro schválení hospodářství v neschváleném pásmu, jsou-li provázeny přepravním dokladem, který potvrzuje, že pocházejí ze schváleného pásma, z hospodářství se stejným nákazovým statusem nebo z hospodářství nacházejícího se mimo schválené pásmo pod podmínkou, že na tomto hospodářství nejsou ryby patřící k vnímavým druhům uvedeným ve sloupci 2 seznamu II přílohy č. 1 k této vyhlášce a že toto hospodářství není spojeno s vodním tokem, s pobřežními vodami nebo s vodami ústí vodního toku.
(2) Ustanovením odstavce 1 nejsou dotčeny požadavky, které se vztahují k nákazám uvedeným ve sloupci 1 části III přílohy č. 1 k této vyhlášce, stanovené v souladu s § 10 a 11 .
(3) Pro chované měkkýše, kteří nepatří k vnímavým druhům uvedeným ve sloupci 2 seznamu II přílohy č. 1 k této vyhlášce, platí ustanovení odstavce 1 obdobně.
(1) Volně žijící ryby, korýši a měkkýši, jakož i pohlavní buňky, mohou být uváděni do oběhu
a) do schváleného pásma, jsou-li provázeni přepravním dokladem, který potvrzuje, že pocházejí z pásma se stejným nákazovým statusem,
b) do hospodářství, které, i když se nachází v neschváleném pásmu, splňuje podmínky uvedené v části B přílohy č. 2 k této vyhlášce, stanovené pro schválení hospodářství v neschváleném pásmu, jsou-li provázeni přepravním dokladem, který potvrzuje, že pocházejí ze schváleného pásma.
(2) Ustanovením odstavce 1 nejsou dotčeny požadavky, které se vztahují k nákazám uvedeným ve sloupci 1 seznamu III přílohy č. 1 k této vyhlášce, stanovené v souladu s § 10 a 11 .
(3) Jsou-li živočichové uvedení v odstavci 1 uloveni ve volném moři a určeni k chovu ve schválených pásmech a ve schválených hospodářstvích, musí být pod státním veterinárním dozorem umístěni v karanténě ve vhodných zařízeních a v odpovídajících podmínkách.
(1) Požadavky uvedené v § 12 a 13 se neuplatní, bylo-li na základě zkušeností nebo poznatků vědy prokázáno, že při přemístění živočichů pocházejících z akvakultury, kteří nepatří k vnímavým druhům uvedeným ve sloupci 2 seznamu II přílohy č. 1 k této vyhlášce, jakož i jejich pohlavních buněk, z neschváleného pásma do schváleného pásma nedochází k pasivnímu přenosu nákazy. Seznam živočichů pocházejících z akvakultury, jichž se týká toto ustanovení, je v příloze č. 3 k této vyhlášce.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na okrasné tropické ryby chované v akváriích.
(1) Zásilky živých ryb pocházejících z akvakultury, jakož i jejich pohlavní buňky, musí být při obchodování
a) mezi pásmy neschválenými z hlediska nákaz uvedených v sloupci 2 v seznamu II přílohy č. 1 k této vyhlášce provázeny veterinárním osvědčením vystaveným na formuláři odpovídajícím stanovenému vzoru,
b) s jinými hospodářstvími zamořenými stejnou nákazou provázeny veterinárním osvědčením vystaveným na formuláři odpovídajícím stanovenému vzoru.
(2) Veterinární osvědčení uvedená v odstavci 1 musí být
a) vystavena nejméně v jednom z úředních jazyků členského státu určení,
b) vyhotovena na jediném listu,
c) určena pro jednoho příjemce,
d) připojena k zásilce v prvopisu.
(1) Živé ryby, korýši a měkkýši, kteří nenáležejí k vnímavým druhům uvedeným v sloupci 2 seznamu II přílohy č. 1 k této vyhlášce, jakož i jejich pohlavní buňky, určení na trh, k chovu, šlechtění, dalšímu růstu, vykrmování nebo opětovnému zavádění do schválených pásem a schválených hospodářství, musí být provázeni až do místa určení přepravním dokladem uvedeným v příloze č. 4 k této vyhlášce.
(2) Přepravní doklad uvedený v odstavci 1 vystavuje úřední veterinární lékař v den nakládky nejméně v jednom z úředních jazyků členského státu určení, a to na jediném listu. Není-li to však možné a je-li přepravní doklad vyhotoven na více listech, musí být tyto listy vhodně spojeny a označeny tak, aby tvořily nedílný celek (například následujícím číslováním stránek: číslo stránky z celkového počtu stránek).
(3) Přepravní doklad podle odstavce 1 se opatřuje pořadovým číslem, jakož i razítkem a podpisem úředního veterinárního lékaře v barvě odlišné od barvy ostatního textu. Doba platnosti přepravního dokladu činí 10 dnů ode dne vystavení; v případě přepravy lodí je tato doba prodloužena o čas strávený na lodi.
(4) Živočichové pocházející z akvakultury a jejich pohlavní buňky se nepřepravují společně s jinými živočichy pocházejícími z akvakultury a jejich pohlavními buňkami, kteří mají nižší nákazový status, ani za jiných podmínek, které by mohly narušit jejich nákazový status.
(1) Požadavky na vypracování plánů odběru vzorků a diagnostické postupy pro zjišťování a potvrzování virové hemoragické septikémie (VHS) a infekční nekrózy krvetvorné tkáně (IHN) jsou uvedeny v příloze č.5 k této vyhlášce.
(2) Plány odběru vzorků musí brát v úvahu přítomnost volně žijících ryb, korýšů a měkkýšů ve vodním prostředí.
(3) V odůvodněných případech může laboratoř modifikovat testy uvedené v příloze č. 5 k této vyhlášce nebo použít odlišné testy, pokud může být prokázaná jejich rovnocenná citlivost a specifičnost.
(4) Plány odběru vzorků a diagnostické postupy pro zjišťování a potvrzování bonamiózy (Bonamia ostreae) a marteiliózy (Marteilia refringens), uplatňované v případě mimořádné úmrtnosti měkkýšů a při prověřování schválených pásem a hospodářství, se řídí "Diagnostickou příručkou nemocí živočichů vodního hospodářství" Mezinárodního úřadu pro nákazy zvířat (OIE), třetí vydání z roku 2000, část 3 - choroby měkkýšů.
zrušeno ke dni 25.7.2006 novelou č. 375/2006 Sb.
zrušeno ke dni 25.7.2006 novelou č. 375/2006 Sb.
zrušeno ke dni 25.7.2006 novelou č. 375/2006 Sb.
zrušeno ke dni 25.7.2006 novelou č. 375/2006 Sb.
zrušeno ke dni 25.7.2006 novelou č. 375/2006 Sb.
zrušeno ke dni 25.7.2006 novelou č. 375/2006 Sb.
zrušeno ke dni 25.7.2006 novelou č. 375/2006 Sb.
zrušeno ke dni 25.7.2006 novelou č. 375/2006 Sb.
zrušeno ke dni 25.7.2006 novelou č. 375/2006 Sb.
zrušeno ke dni 25.7.2006 novelou č. 375/2006 Sb.
ODDÍL 3 VETERINÁRNÍ PODMÍNKY DOVOZU ŽIVOČICHŮ POCHÁZEJÍCÍCH Z AKVAKULTURY A PRODUKTŮ AKVAKULTURY ZE TŘETÍCH ZEMÍ
(1) Živočichy pocházející z akvakultury a produkty akvakultury lze dovážet
a) ze třetích zemí, popřípadě jejich částí, které jsou uvedeny na seznamu třetích zemí a jejich částí sestaveném, vydaném a zveřejněném Komisí,
b) za podmínek stanovených pro jednotlivé třetí země Komisí, a pokud dovozní podmínky takto stanoveny nebyly, za podmínek přinejmenším rovnocenných podmínkám, které se vztahují na produkci a uvádění živočichů pocházejících z akvakultury a produktů akvakultury do oběhu na území Společenství.
(2) Podmínky uvedené v odstavci 1 písm. b) se mohou v závislosti na nákazové situaci příslušné třetí země týkat zejména omezení dovozu z třetí země nebo její části, omezení dovozu některých druhů živočichů pocházejících z akvakultury a produktů akvakultury v jakémkoli vývojovém stadiu, způsobu ošetření nebo použití těchto živočichů nebo produktů, anebo opatření, jež mají být učiněna po dovozu těchto živočichů nebo produktů (karanténa, dezinfekce apod.).
zrušeno ke dni 25.7.2006 novelou č. 375/2006 Sb.
zrušeno ke dni 25.7.2006 novelou č. 375/2006 Sb.
ODDÍL 4 VETERINÁRNÍ OSVĚDČENÍ K VÝVOZU ŽIVOČICHŮ POCHÁZEJÍCÍCH Z AKVAKULTURY A PRODUKTŮ AKVAKULTURY
O vydání veterinárního osvědčení k vývozu živočichů pocházejících z akvakultury a produktů akvakultury je třeba požádat u příslušného úřadu ve lhůtě nejméně
a) 2 pracovních dnů přede dnem jejich předpokládaného odeslání, jde-li o živočichy a produkty, u kterých byly v posledním měsíci přede dnem jejich předpokládaného odeslání provedeny zdravotní zkoušky, nezbytné pro vydání tohoto osvědčení, zejména vzhledem k dovozním podmínkám třetí země určení,
b) 14 dnů přede dnem jejich předpokládaného odeslání v ostatních případech.
(1) Veterinární osvědčení k vývozu živočichů pocházejících z akvakultury a produktů akvakultury vystavuje úřední veterinární lékař se zřetelem k dovozním podmínkám třetí země určení a na základě prohlídky (vyšetření) zvířat. Toto osvědčení musí být vyhotoveno v českém jazyce a nejméně v jednom z jazyků třetí země určení, a to na jediném listu; není-li to však možné a je-li osvědčení vyhotoveno na více listech, musí být tyto listy vhodně spojeny a označeny tak, aby tvořily nedílný celek. Veterinární osvědčení musí být určeno pro jednoho příjemce.
(2) Veterinární osvědčení podle odstavce 1 se opatřuje razítkem a podpisem úředního veterinárního lékaře v barvě odlišné od barvy ostatního textu, jakož i pořadovým číslem.
(3) Nestanoví-li krajská veterinární správa v souladu s § 49 odst. 1 písm. l) zákona zejména se zřetelem na druh živočichů pocházejících z akvakultury a produktů akvakultury, způsob a dobu jejich přepravy něco jiného, činí doba platnosti veterinárního osvědčení 10 dnů ode dne jeho vystavení. Určí-li krajská veterinární správa jinou dobu platnosti veterinárního osvědčení, musí ji v tomto osvědčení vyznačit.
ODDÍL 5 SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Organizaci a způsob provádění veterinárních kontrol živočichů pocházejících z akvakultury a produktů akvakultury, kteří jsou předmětem obchodování nebo dovozu ze třetích zemí, jakož i opatření vyplývající z výsledků těchto kontrol, upravují zvláštní právní předpisy.7)
(1) Provádí-li Komise svými odborníky šetření na místě v České republice, poskytuje jí Státní veterinární správa v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona potřebnou součinnost a pomoc při plnění tohoto úkolu.
(2) Provádí-li Komise svými odborníky veterinární kontroly na místě v třetí zemi za účelem ověření, zda jsou dodržovány předpisy Evropských společenství o dovozu živočichů pocházejících z akvakultury a produktů akvakultury z těchto zemí, poskytuje jí Státní veterinární správa v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona potřebnou součinnost spočívající zejména ve spoluúčasti veterinárních odborníků České republiky na těchto kontrolách.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.
Ministr: Ing. Palas v. r.
PŘÍLOHA Č.1 SEZNAM NÁKAZ RYB, MĚKKÝŠŮ A KORÝŠŮ
|
1 |
2 |
|
nákaza (patogenní agens) |
vnímavé druhy |
|
seznam I |
losos obecný (Salmo salar) |
|
seznam II |
lososovití |
|
seznam III |
Podle směrnice Rady 93/54/EHS bude upřesněno podle čl. 12 a 13. |
PŘÍLOHA Č. 2 SCHVÁLENÁ PÁSMA A HOSPODÁŘSTVÍ PRO RYBY(KONTINENTÁLNÍ)
A Kontinentální pásma pro ryby (příloha č. 1, sloupec 2, seznam II)
1. Kontinentální pásmo (dále jen "pásmo") tvoří
a) části území, které zahrnuje celé povodí od pramenů vodních cest po ústí řeky, popřípadě i více než jedno povodí, v němž jsou ryby chovány, drženy nebo loveny, anebo
b) části povodí od pramenů vodních cest po přírodní či umělou přehradu, která brání migraci ryb z dolního toku.
Velikost a zeměpisná poloha pásma musí být takové, aby byla na nejmenší míru snížena možnost rekontaminace, např. migrujícími rybami. Splnění tohoto požadavku může vyžadovat zřízení nárazníkového pásma, ve kterém budou uskutečňovány programy sledování (monitoringu) a které samo nebude mít status schváleného pásma.
2. Pásmo může být schváleno, jestliže
a) žádná ryba v něm neprojevovala po dobu nejméně 4 let klinické nebo jiné příznaky jedné či více nákaz uvedených v příloze č. 1 (sloupci 1, seznamu II) k této vyhlášce,
b) všechna hospodářství v pásmu jsou pod státním veterinárním dozorem a během posledních 2 let v nich byly prováděny 2 veterinární kontroly ročně. Tyto kontroly se provádějí v ročních obdobích, kdy teplota vody příznivě ovlivňuje rozvoj uvedených nákaz, a zahrnují alespoň
aa) prohlídku ryb, které vykazují anomálie,
bb) odběr vzorků podle plánu stanoveného Komisí, přičemž vzorky se neprodleně odesílají do schválené laboratoře k vyšetření na patogeny, které přicházejí v úvahu.
Pásma, ve kterých se podle záznamů nevyskytovaly nákazy uvedené pod písm.
a), mohou získat schválení, pokud jejich zeměpisná poloha neumožňuje
snadné zavlečení nákazy a pokud v nich fungoval dlouhodobý systém
veterinární kontroly nákaz, trvající nejméně po dobu 10 let, během které
- byla sledována všechna hospodářství,
- byl uplatňován systém povinného hlášení nákaz a nebyl hlášen žádný případ
nákazy,
- mohly do daného pásma vstupovat jen pohlavní buňky ryb z nákazou nezasaženého
pásma nebo hospodářství, které poskytují rovnocenné veterinární
záruky a jsou pod státním veterinárním dozorem.
Období 10 let lze zkrátit na 5 let, jestliže to odůvodňují výsledky vyšetření
a jestliže
- vedle splnění výše uvedených požadavků
- byly v rámci sledování hospodářství provedeny ročně alespoň 2 veterinární kontroly, zahrnující
prohlídku ryb, které vykazují anomálie, a odběr vzorků alespoň 30
ryb při každé kontrolní návštěvě,
c) pokud není v pásmu žádné hospodářství, které má být schváleno, jsou v souladu s písmenem b) prováděny po dobu 4 let 2 veterinární kontroly ročně, a to ryb z níže ležící části povodí,
d) laboratorní vyšetření vzorků ryb, odebraných během veterinárních kontrol,
skončila s negativními výsledky z hlediska patogenů, které přicházejí
v úvahu.
Jde-li o schválení povodí (jeho části), začínajícího v sousedním státě
nebo společného dvěma státům, žádají o schválení oba státy.
3. Schválení pásma trvá, jestliže
a) ryby vstupující do pásma pocházejí z jiného schváleného pásma nebo ze schváleného hospodářství,
b) každé hospodářství prochází v souladu s bodem 2 písm. b) 2 veterinárními kontrolami ročně s výjimkou hospodářství bez jedinců určených k chovu, která jsou kontrolována jednou ročně. Vzorky se odebírají v každém roce střídavě v 50 % všech hospodářství v pásmu,
c) výsledky laboratorních vyšetření vzorků ryb odebraných při veterinárních kontrolách jsou negativní ve vztahu k původcům nákaz uvedených v příloze č. 1 (sloupci 1, seznamu II) k této vyhlášce,
d) osoby provozující nebo odpovědné za hospodářství vedou záznamy o vstupu ryb do hospodářství, které obsahují všechny informace nezbytné pro stálé sledování zdravotního stavu ryb.
4. Pozastavení, obnovení a odnětí schválení:
a) Dojde-li k jakémukoli mimořádnému úhynu ryb, popřípadě k jiné skutečnosti, která by mohla vést k podezření, že mezi rybami propukla některá z nákaz uvedených v příloze č. 1 (sloupci I, seznamu II) k této vyhlášce, musí být co nejdříve hlášena orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor. Státní veterinární správa okamžitě pozastaví schválení pásma nebo jeho části.
b) Vzorek nejméně 10 nemocných ryb musí být v takovém případě zaslán do schválené laboratoře za účelem vyšetření na patogeny, přicházející v úvahu. Výsledky vyšetření musí být neprodleně oznámeny Státní veterinární správě.
c) Jsou-li výsledky laboratorního vyšetření z hlediska příslušných patogenů negativní, ale zároveň pozitivní z jiného důvodu, obnoví Státní veterinární správa schválení.
d) Nelze-li stanovit diagnózu, musí být provedena další veterinární kontrola po 15 dnech od prvního odběru vzorků. Při této kontrole musí být odebráno dostatečné množství vzorků nemocných ryb a odesláno do schválené laboratoře za účelem vyšetření na patogeny, přicházející v úvahu. Jsou-li výsledky těchto vyšetření opět negativní, anebo nevyskytují-li se již v příslušném místě další nemocné ryby, obnoví Státní veterinární správa schválení.
e) Jsou-li výsledky laboratorního vyšetření pozitivní, zruší Státní veterinární správa schválení pásma (jeho části). Jeho obnovení je podmíněno tím, že
aa) v případě výskytu ohniska nákazy všechny ryby v hospodářství, v němž se vyskytla nákaza, budou usmrceny a všechny nakažené, popřípadě kontaminované ryby likvidovány, a hospodářství a jeho vybavení budou dezinfikovány podle pokynů a pod dohledem úředního veterinárního lékaře,
bb) po likvidaci ohniska nákazy budou opět plněny podmínky uvedené v bodě 2.
f) O pozastavení, obnovení a odnětí schválení pásma (jeho části) musí být uvědomeny Komise a členské státy.
B Kontinentální hospodářství pro ryby (příloha č. 1, sloupec 2, seznam II)
1. Kontinentální hospodářství pro ryby (dále jen "hospodářství"), ležící mimo schválené pásmo, může být schváleno, jestliže
a) je zásobováno vodou ze studny, vrtu nebo pramene. Nachází-li se takový vodní zdroj mimo hospodářství, musí být voda dodávána přímo do hospodářství a musí být vedena potrubím, anebo se souhlasem krajské veterinární správy otevřeným nebo přírodním kanálem, pokud to nemůže být pro hospodářství zdrojem nákazy a pokud to neumožňuje pronikání volně žijících ryb do hospodářství. Vodní kanál musí být pod kontrolou hospodářství, a v případech, kdy to není možné, pod kontrolou orgánů vykonávajících státní veterinární dozor;
b) níže po proudu musí být umístěna přirozená či umělá překážka, která brání pronikání volně žijících ryb do hospodářství;
c) je-li to nezbytné, je hospodářství chráněno proti záplavám a průsaku vody;
d) splňuje přiměřeně požadavky uvedené v části A bodě 2. Je-li požadováno schválení na základě záznamů o nepřítomnosti nákaz a systému veterinární kontroly fungujícího po dobu 10 let, musí se hospodářství alespoň jednou ročně podrobit klinické prohlídce a odběru vzorků, které se vyšetřují ve schválené laboratoři na patogeny, přicházející v úvahu;
e) plní další opatření, ukládaná orgány vykonávajícími státní veterinární
dozor, je-li to považováno za nezbytné v zájmu ochrany před zavlečením
nákaz. Taková opatření mohou zahrnovat zejména zřízení nárazníkového
pásma kolem hospodářství, ve kterém se uskutečňuje program sledování,
a zábrany proti vnikání nosičů patogenů do prostorů hospodářství.
Nicméně:
aa) nové hospodářství, které splňuje požadavky uvedené pod písm. a), b), c) a e) a které zahájilo svou činnost spojenou s rybami i jejich pohlavními buňkami ze schváleného pásma nebo ze schváleného hospodářství v neschváleném pásmu, může získat schválení i bez odběru vzorků, požadovaného pro udělení schválení;
bb) hospodářství, které splňuje požadavky uvedené pod písm. a), b), c) a
e) a které po určitém přerušení obnovilo svou činnost spojenou s rybami
i jejich pohlavními buňkami ze schváleného pásma nebo ze schváleného
hospodářství v neschváleném pásmu, může získat schválení i bez odběru
vzorků, požadovaného pro udělení schválení, za předpokladu, že
- nákazová situace v hospodářství za poslední 4 roky jeho provozu je známá
orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor. Pokud však toto
hospodářství bylo v provozu méně než 4 roky, bere se v úvahu skutečná
doba jeho provozu,
- hospodářství nepodléhalo mimořádným veterinárním opatřením z hlediska
nákaz uvedených v příloze č. 1 (sloupci 1, seznamu II) k této vyhlášce
a nijak se v hospodářství proti těmto nákazám nepostupovalo,
- před vstupem ryb a jejich pohlavních buněk do hospodářství došlo k jeho
vyčištění a dezinfekci, a to po alespoň patnáctidenním období pod
dohledem úředního veterinárního lékaře, v jehož průběhu bylo hospodářství
prázdné.
2. Schválení hospodářství trvá, jsou-li nadále plněny požadavky uvedené v části A bodě 3. Jednou ročně však musí být prováděn odběr vzorků.
3. Pozastavení, obnovení a odnětí schválení:
Postupuje se v souladu s podmínkami uvedenými v části A bodě 4.
PŘÍLOHA Č. 3 SEZNAM DRUHŮ ŽIVOČICHŮ POCHÁZEJÍCÍCH Z AKVAKULTURY, POVAŽOVANÝCH ZA NEVNÍMAVÉ K URČITÝM NÁKAZÁM A NEPŘENÁŠEJÍCÍ TYTO NÁKAZY
|
Nákaza měkkýšů(původce) |
Druhy měkkýšů |
|
Bonamióza (Bonamia ostreae) |
Ústřice (Crassostrea gigas)Slávka jedlá (Mytilus edulis) a slávka M. galloprovincialis Měkkýši Ruditapes decussatus a R. phillippinarum |
|
Marteillióza (Marteilia refringens) |
Ústřice (Crassostrea gigas) |
Přepravní doklad pro uvádění na trh [živých ryb,](1) [měkkýšů](1) [a] [korýšů](1), kteří nenáleží k vnímavým druhům uvedeným v sloupci 2 seznamu II přílohy č.1 k této vyhlášce,[a](1) [jejich vajíček a gamet](1) pro farmový chov, šlechtění, další růst, výkrm nebo přemístění do oblastí a hospodářství s programem nebo statusem schváleným Společenstvím, pokud jde o [Bonamia ostreae](1) [a](1) [Marteilia refringens](1) [a](1) [virovou hemoragickou septikémii(VHS)] (1) [a](1) [infekční nekrózu krvetvorné tkáně (IHN)](1)
|
|
Číslo jednací ORIGINÁL |
|||||
|
1. Místo původu zásilky |
2. Určení zásilky |
|||||
|
1.3. Hospodářství původu, název(1) |
2.2. Oblast nebo část(3)(4) členského státu:…………………………………………………………… |
|||||
|
1.4. Adresa hospodářství: |
2.3. Hospodářství (1) určení, název:…………………………………………………………… |
|||||
|
1.5. Místo sběru(2): |
2.4. Adresa hospodářství:…………………………………………………………. |
|||||
|
1.6. Jméno, popř. jména a příjmení, adresa a telefonní číslo odesílatele:…………………………………………………… |
2.5. Místo určení(5):…………………………………………………………….. |
|||||
|
2.6. Jméno, adresa a telefonní číslo příjemce:…………………………………………………………….. |
||||||
|
3. Dopravní prostředky a označení zásilky(6) |
||||||
|
4. Popis zásilky |
||||||
|
q Zvířata chovaná v hospodářstvích |
||||||
|
Druh/-y |
Celková hmotnost zásilky |
Objem |
Věk živých zvířat |
|||
|
Vědecký název |
Obecný název |
|||||
|
|
|
|
|
q > 24 měsíců |
||
|
5. - Zdravotní osvědčení |
||||||
|
(g) byli umístěni v [uzavřených vodu nepropouštějících čistých kontejnerech, které byly před použitím vydezinfikovány povoleným dezinfekčním prostředkem a které jsou z vnějšku označeny etiketou s čitelným textem] (1) [sádkovém člunu, kde sádka a její potrubí a čerpací systém byly před použitím vydezinfikovány povoleným dezinfekčním prostředkem, přičemž na člunu je seznam](1) s relevantními(12) informacemi uvedenými v bodě 1 a 2 tohoto osvědčení a s následujícím prohlášením:[Živé [ryby] (1) [a](1) [měkkýši] (1) [a](1) [korýši] (1)](1) [vajíčka [ryb] (1) [a](1) [měkkýšů] (1)[a](1) [korýšů](1)] (1) [a](1) [gamety [ryb](1) [a] (1) [měkkýšů] (1) [a](1) [korýšů](1)](1), kteří nenáleží vnímavým druhům uvedeným v sloupci 2 seznamu II přílohy č. 1 k této vyhlášce a u nichž je povoleno uvádění na trh Společenství, včetně oblastí a hospodářství s programem nebo statusem schváleným Společenstvím, vzhledem k [Bonamia ostreae](1) [a] (1) [Marteilia refringens](1) [a] (1) [virové hemoragické septikémii](1) [a] (1) [infekční nekróze krvetvorné tkáně] (1) |
||||||
|
V dne (místo) (datum) (podpis úředního inspektora) |
||||||
|
Poznámky |
||||||
PŘÍLOHA Č. 5 PLÁNY ODBĚRU VZORKŮ A DIAGNOSTICKÉ METODY PRO ZJIŠŤOVÁNÍ A POTVRZOVÁNÍ VIROVÉ HEMORAGICKÉ SEPTIKÉMIE (VHS) A INFEKČNÍ NEKRÓZY KRVETVORNÉ TKÁNĚ (IHN)
Plány odběru vzorků a diagnostické metody dozoru nad VHS a IHN za účelem získání a udržení statusu schválené oblasti (pásma) nebo hospodářství v neschválené oblasti (pásmu).
1. Obecná ustanovení o klinické veterinární kontrole, odběru a výběru vzorků
pro dozor nad oblastmi v neschválených oblastech za účelem dosažení
a udržení schváleného statusu pro VHS a/nebo IHN.
Klinické veterinární kontroly a odběr vzorků tkáně ryb a/nebo ovariální
tekutiny, které musí být prováděny v oblastech či v hospodářstvích
v neschválených oblastech za účelem dosažení či udržení statusu schválené
oblasti / hospodářství vzhledem k VHS a/nebo IHN v souladu s přílohou
č. 2 k této vyhlášce (s přílohami B a C směrnice 91/67/EHS), jsou
shrnuty v tabulkách 1A, 1B a 1C. Další podrobnosti jsou stanoveny
v části I odd. I. odst. 2 až 4. Tabulky 1A a 1B neplatí pro nová hospodářství
a hospodářství, která obnovují činnost s rybami, vajíčky či
gametami ze schválené oblasti či schváleného hospodářství v neschválené
oblasti, pokud splňují požadavky stanovené v části B oddílu 1 písm.
aa) nebo bb) přílohy č. 2 k této vyhlášce (ve směrnici 91/67/EHS, příloha
C, část I. kap. A. odst. 6 písm. a) nebo písm. b)).
Klinické kontroly musí být prováděny od října do června nebo po dobu,
kdy je teplota vody nižší než 14° C. Pokud mají být hospodářství podrobena
klinickým kontrolám dvakrát ročně, musí být intervaly mezi kontrolami
minimálně čtyři měsíce. Prohlídce jsou podrobeny všechny produkční
jednotky (rybníky, nádrže, síťové klece atd.) a zjišťuje se při
ní výskyt mrtvých a oslabených ryb nebo ryb, které se chovají nepřirozeně.
Zvláštní pozornost musí být věnována oblasti odtoku vody, kde se
zpravidla shromažďují oslabené ryby, protože zde proudí voda.
Vzorky ryb jsou vybírány takto:
- Jestliže jsou přítomni pstruzi duhoví, měly by být pro odběr vzorků
vybírány pouze ryby tohoto druhu. Pokud pstruzi duhoví přítomni nejsou,
musí být vzorek získán z ryb všech ostatních přítomných druhů vnímavých
k infekci virem VHS a/nebo IHN. Druhy musí být ve vzorku zastoupeny
poměrně.
- Jestliže je pro produkci ryb využíván více než jeden vodní zdroj, musí
být do vzorku zahrnuty ryby reprezentující všechny vodní zdroje.
- Jestliže se zde vyskytují oslabené ryby, ryby chovající se nepřirozeně
nebo čerstvě uhynulé ryby (ještě se nerozkládající), jsou tyto ryby
vybrány přednostně. Když se zde takové ryby nevyskytují, musí vzorek
ryb zahrnovat ryby, které jsou v dobrém zdravotním stavu, vypadají
normálně a jsou vybrané takovým způsobem, aby ve vzorku byly poměrně
zastoupeny všechny části hospodářství a všechny věkové skupiny.
2. Zvláštní ustanovení včetně odběru vzorků pro sledování nad oblastmi nebo hospodářstvími v neschválených oblastech za účelem dosažení nebo udržení statusu schválené oblasti / hospodářství vzhledem k VHS a/nebo IHN.
1. Oblast nebo hospodářství v neschválené oblasti, která je pod úředním dohledem, může získat schválený status pro VHS a/nebo IHN takto:
a) Model A - dvouletý program surveillance
Poté, co se po nejméně dva roky nevyskytly žádné klinické či jiné příznaky
VHS a/nebo IHN, musí být všechna hospodářství v oblasti či jakékoliv
hospodářství v neschválené oblasti, která mají být schválena, kontrolována
dvakrát ročně po dva roky. Během tohoto dvouletého kontrolního
období před prvním schválením se nesmí vyskytnout žádné klinické
či jiné příznaky VHS a/nebo IHN a vzorky pro testy musí být odebrány
podle tabulky 1A. Vzorky musí být vybrány, připraveny a zkontrolovány
podle části I odd. I. až IV. a nálezy laboratorních testů na VHS a/nebo
IHN musí být negativní.
b) Model B - dvouletý program surveillance se sníženým množstvím vzorků
Podle úředního programu veterinární kontroly, který prokáže, že se v posledních
čtyřech letech nevyskytla VHS a/nebo IHN, musí být všechna
hospodářství v oblasti nebo jakékoliv hospodářství v neschválené oblasti,
která mají získat status schválené oblasti/hospodářství, pod veterinární
kontrolou dvakrát ročně po dva roky. Během tohoto dvouletého
období, které předchází získání statusu schválené oblasti/hospodářství,
se nesmí vyskytnout klinické či jiné příznaky VHS a/nebo IHN a vzorky
pro kontrolu musí být odebrány podle tabulky 1B. Dále musí být vzorky
vybrány, připraveny a vyšetřeny dle popisu v části i odd. I. až
IV. a laboratorní zkoušky na přítomnost VHS a/nebo IHN musí vykázat
negativní výsledky. Aby mohly být výsledky veterinárního programu kontroly
uznány příslušnými úřady za důkaz nepřítomnosti VHS a/nebo IHN,
musí splňovat kritéria a zásady stanovené v části III.
2. Zvláštní ustanovení pro schválení nových hospodářství nebo hospodářství,
která obnovují činnost s rybami, vajíčky nebo gametami ze schválené
oblasti nebo ze schváleného hospodářství v neschválené oblasti.
Nová hospodářství nebo hospodářství, která obnovují činnost s rybami,
vajíčky nebo gametami ze schválené oblasti nebo ze schváleného hospodářství
v neschválené oblasti, mohou získat status schválení podle požadavků
části B oddílu 1 písm. aa) nebo bb) přílohy č. 2 k této vyhlášce
(směrnice 91/67/EHS, příloha C, část I. kap. A. odst. 6 písm. a) nebo
písm. b)). Předpisy o odběru vzorků, stanovené výše v modelech A
a B (části I. odd. I. odst. 2.1 písm. a) a písm. b) proto pro tato hospodářství
neplatí.
3. Program surveillance pro udržení statusu schválené oblasti/hospodářství
vzhledem k VHS a/nebo IHN.
K udržení statusu schválené oblasti či hospodářství pro VHS a/nebo IHN
musí být kontroly a odběr vzorků pro testy prováděny podle tabulky 1C.
Vzorky musí být vybírány, připraveny a testovány dle popisu v části
I odd. I. až IV. a laboratorní zkoušky na VHS a/nebo IHN musí být negativní.
3. Příprava a způsob balení vzorků ryb
Před zabalením nebo transportem do laboratoře musí být rybě sterilními
resekčními nástroji odebrány orgány, které musí být uloženy do sterilních
plastových zkumavek obsahujících transportní médium (médium buněčných
kultur s 10% telecím sérem a antibiotiky). Doporučuje se směs
200 MJ penicilinu, 200 µg streptomycinu a 200 µg kanamycinu na ml, ale
mohou být rovněž použita i jiná průkazně účinná antibiotika. Vyšetřují
se tyto tkáně: slezina, přední část ledvin a dále srdce nebo mozek.
V některých případech musí být vyšetřena i ovariální tekutina (tabulky 1A až C).
Ovariální tekutina nebo části orgánů maximálně deseti ryb (tabulky 1 A
až C) mohou být uloženy do jedné sterilní zkumavky obsahující minimálně
4 ml transportního média a reprezentují pak jeden společný vzorek.
Tkáňový podíl každého vzorku by měl vážit nejméně 0,5 g.
Zkumavky by měly být umístěny do izolačních nádob (např. polystyrénových
krabic se silnými stěnami), které obsahují dostatečné množství ledu
nebo chladicí vložky, aby bylo zajištěno chlazení vzorků během transportu
do laboratoře. Je nutno zabránit zmrznutí vzorků. Teplota vzorku
během transportu by nikdy neměla být vyšší než 10 °C a při příjmu
zásilky by měl být v transportní krabici ještě led, nebo musí být jedna
nebo více chladicích vložek úplně, případně částečně zmrzlá.
Virologické vyšetření je nezbytné zahájit co nejdříve, nejpozději však
do 48 hodin po odběru vzorků. Ve výjimečných případech (1) je možno
virologické vyšetření zahájit do 72 hodin po odběru materiálu, pokud
byl materiál určený k vyšetření chráněn transportním médiem a pokud byly
během transportu splněny teplotní požadavky (část I odd. I.3 odst.
3).
Jestliže mohou být během transportu splněny teplotní požadavky, mohou
být zasílány i celé ryby. Celá ryba by měla být zabalena do savého papíru,
vložena do plastového sáčku a chlazena, jak je popsáno výše. Ryby
mohou být zasílány také živé.
Zásilky je nutno zabalit a označit podle platných vnitrostátních a mezinárodních
dopravních předpisů.
4. Odběr doplňkového diagnostického materiálu Na základě dohody s příslušnou diagnostickou laboratoří mohou být odebrány i jiné tkáně ryb, které pak mohou být připraveny pro dodatečné vyšetření.
II. Příprava vzorků pro virologické vyšetření
1. Zmrazení ve výjimečných případech
Pokud se vyskytnou praktické problémy (např. špatné počasí, svátky, problémy v laboratoři, atd.), které
znemožní inokulaci buněk během 48 hodin po odběru vzorků tkáně, mohou
být vzorky tkáně v médiu buněčných kultur zmraženy při minimálně
-20°C a virologický test může být proveden v průběhu následujících 14
dnů. Tkáň však smí být zmražena a před testem opět rozmražena pouze
jednou. O důvodech zmražení tkáňových vzorků (např. bouře, uhynutí buněčných
linií atd.) se vedou podrobné záznamy.
2. Homogenizace orgánů
Tkáně obsažené ve zkumavkách jsou v laboratoři úplně homogenizovány (buď
pomocí homogenizátoru zn. stomacher či mixéru, nebo paličkou ve třecí
misce se sterilním pískem) a poté suspendovány v původním transportním
médiu.
Jestliže se jako vzorek použije celá ryba kratší než 4 cm, odřízne se část těla ryby za řitním otvorem a ta se pak nastříhá sterilními
nůžkami nebo nařeže sterilním skalpelem na malé kousky. Jestliže
se jako vzorek použije celá ryba o délce 4 až 6 cm, měly by být odebrány
vnitřnosti včetně ledvin. Jestliže se jako vzorek použije celá ryba
delší než 6 cm, mají být vzorky tkáně odebrány tak, jak je popsáno
v části I odd. I. odst. 3. Vzorky tkáně by měly být sterilními nůžkami
nebo sterilním skalpelem nadrobno nastříhány nebo nařezány, výše uvedeným
způsobem homogenizovány a suspendovány v transportním médiu.
Konečný poměr mezi tkáňovým materiálem a transportním médiem je v laboratoři
nutno upravit na 1:10.
3. Odstřeďování homogenátu
Homogenát se odstřeďuje v chlazené odstředivce vychlazené na 2 až 5°C
při 2000 až 4000x g 15 minut, supernatant se odebere a je vystaven působení
antibiotik (v této fázi se hodí např. gentamycin v koncentraci
1 mg/ml) buď po dobu čtyř hodin při 15°C nebo přes noc při 4°C. Jestliže
byly vzorky přepravovány v transportním médiu (tj. působila na ně
antibiotika), může se ošetření supernatantu antibiotiky vynechat.
Účelem ošetření antibiotiky je, zabránit bakteriální kontaminaci vzorků;
není tedy už nutné provádět filtraci přes membránové filtry.
Jestliže je odebraný supernatant uchováván při -80°C během 48 hodin po
odebrání, může být znovu použit pro virologické vyšetření, a to pouze
jednou.
Pokud se vyskytnou praktické potíže (např. porucha inkubátoru, problémy
s buněčnými kulturami atd.), které znemožňují inokulovat buňky během
48 hodin po odběru vzorků tkání, je možné supernatant zmrazit při -80°C
a provést virologické vyšetření během 14 dnů.
Před inokulací buněk se supernatant smísí ve stejném poměru s přiměřeně
zředěnou předem připravenou směsí antisér, obsahující protilátky proti
domácím sérotypům IPN, a je inkubován minimálně hodinu při 15°C nebo
maximálně 18 hodin při 4°C. Antisérum musí mít v plakovém neutralizačním
testu při 50% neutralizaci titr nejméně 1:2 000.
Ošetření všech inokul antisérem proti viru IPN (viru, který je v některých
oblastech Evropy přítomen v 50 % rybích vzorků) má za úkol zabránit
vytvoření CPE, vyvolaného virem IPN v inokulovaných buněčných kulturách.
To vede ke zkrácení doby virologického vyšetření, jakož i ke
snížení počtu případů, při kterých by výskyt CPE mohl být považován za potenciální znamení VHS nebo IHN.
Pokud vzorky pocházejí z výrobních jednotek považovaných za prosté IPN,
může být ošetření inokula antisérem s protilátkami proti viru IPN vynecháno.
1. Buněčné kultury a média
Buňky linií BF-2 nebo RTG-2 a buď EPC nebo FHM jsou kultivovány při 20
až 30°C ve vhodném médiu, např. Eagleho MEM (nebo jeho modifikacích),
s přidáním 10% bovinního fetálního séra a antibiotik ve standardních
koncentracích.
Pokud jsou buňky kultivovány v uzavřených skleněných zkumavkách, doporučuje
se pufrovat médium hydrouhličitanem. Médium používané pro kultivaci
buněk v otevřených jednotkách může být pufrováno Tris- HCl(23 mM)
a hydrouhličitanem sodným (6 mM). pH musí být 7,6 ± 0,2. Buněčné kultury,
které se inokulují tkáňovým materiálem, by měly být v době inokulace
čerstvé (4 až 48 hodin staré) a v proliferační fázi růstu (ne
souvislý monolayer).
2. Inokulace buněčných kultur
Buněčné kultury se inokulují orgánovou suspenzí ošetřenou antibiotiky
ve dvou stupních ředění, tj. v primárním ředění a dále tímto roztokem
zředěným 1:10, čímž je dosaženo výsledného zředění tkáňového materiálu
v médiu buněčných kultur 1:100 popř. 1:1000 (z důvodu zamezení homologické
interferenci). Je nutno inokulovat minimálně dvě buněčné linie
(viz část I odd. III. odst. 1). Poměr mezi objemem inokula a objemem
média buněčné kultury by měl činit asi 1:10. Pro každé ředění a každou
buněčnou linii je nutno použít plochu buněčných kultur o velikosti
minimálně 2 cm2; což odpovídá jedné jamce jedné destičky s 24 jamkami.
Použití kultivačních destiček se sice doporučuje, ale mohou být
použity též jiné podobné nebo větší jednotky.
3. Inkubace buněčných kultur
Inokulované buněčné kultury se inkubují 7 až 10 dní při 15°C. Jestliže
se barva média buněčné kultury mění z červené na žlutou - což svědčí
o kyselé reakci média - je nezbytné upravit pH pomocí sterilního roztoku
hydrouhličitanu sodného nebo pomocí rovnocenných substancí, aby
se zajistila citlivost buněk k virové infekci.
Nejméně každých šest měsíců nebo při snížení vnímavosti buněčných kultur
k infekci se provádí titrace zmražených zásobních suspenzí viru VHS
nebo IHN, aby tak byla ověřena citlivost buněčných kultur k infekci.
Doporučený postup je popsán v části IV.
4. Mikroskopické vyšetření
Inokulované buněčné kultury se musí pravidelně (minimálně třikrát týdně)
prohlížet při zvětšení 40X až 150x, jestli se v nich objevuje CPE.
Jestliže je zjištěn zřetelný CPE, musí být virus okamžitě identifikován
(podle části IV).
5. Subkultivace
Jestliže se po první sedmi- až desetidenní inkubaci nevytvoří cytopatický
efekt, provede se subkultivace do čerstvých buněčných kultur, přičemž
je nezbytné použít podobnou plochu k růstu buněk jako u primární kultury.
Stejná množství supernatantů kultivačních médií ze všech kultur nebo jamek,
v nichž jsou primární kultury, se v závislosti na buněčné linii
slijí do jednoho směsného vzorku za sedm až deset dní po inokulování.
Směsné vzorky jsou potom inokulovány do homologních buněčných kultur
stejného druhu, a to jednak nezředěné, jednak zředěné 1:10 (přičemž
vznikají konečná zředění supernatantů 1:10 nebo 1:100), jak je popsáno
v části I odd. III. odst. 2. Popřípadě může být 10 % původního média
primární kultury inokulováno přímo do jamky, ve které je neinfikovaná
buněčná kultura (přesazování z jamky do jamky). Inokulaci může předcházet
předběžná inkubace zředěných inokul s antisérem proti viru IPN
ve vhodném ředění, jak je popsáno v části I odd. II. odst. 3.
Inokulované kultury jsou potom inkubovány sedm až deset dnů při 15°C a kontrolovány podle části I odd. III. odst. 4.
Jestliže se během prvních tří dnů inkubace vyskytne toxický CPE, může
být v této fázi provedena subkultivace, ale buňky musí být potom inkubovány
sedm dní a po dalších sedmi dnech znovu přesázeny. Když se cytopatický
efekt vytvoří po uplynutí prvních tří dnů, buňky mohou být přesazeny
pouze jednou a dále jsou inkubovány tak, aby uplynulo celkem
14 dní od primární inokulace. V posledních sedmi dnech inkubace by se
neměla vyskytnout žádná známka toxicity.
Jestliže se přes ošetření antibiotiky vyskytne bakteriální kontaminace,
musí subkultivaci předcházet odstředění 2000 až 4000x g po dobu 15
až 30 minut při 2 až 5°C, a/nebo filtrace supernatantu přes filtr s velikostí
pórů 0,45 µm (membrána s nízkou schopností vázat bílkoviny). Dále jsou postupy subkultivace stejné
jako u toxického CPE.
1. Testy identifikace viru
Při zřejmém výskytu cytopatického efektu v buněčné kultuře se živné médium
(supernatant) odebere a vyšetří jednou nebo několika z následujících
metod: neutralizace, IF, ELISA. Neumožní-li tyto testy definitivní
identifikaci viru během jednoho týdne, je nutno předat supernatant
národní referenční laboratoři nebo referenční laboratoři EU pro choroby
ryb, aby mohl být virus okamžitě identifikován.
2. Neutralizace
Z odebraného supernatantu se odstřeďováním (2000-4000x g) nebo membránovou
filtrací (0,45 µm) odstraní buňky pomocí membrány s nízkou schopností
vázat bílkoviny a supernatant se zředí v médiu buněčné kultury
1:100 a 1:10 000.
Stejná množství dvou roztoků supernatantu se smíchají se stejnými díly
reagencií a odděleně se inkubují 60 minut při 15°C; používají se následující
reagencie:
- sérum obsahující skupinově specifickou protilátku proti viru VHS v ředění
1:502
- sérum obsahující skupinově specifickou protilátku proti viru IHN v ředění
1:507
- spojená antiséra proti domácím sérotypům viru IPN v ředění 1:507
- pouze médium (pozitivní kontrola)
Nejméně dvě buněčné kultury se inokulují po 50 µl každé směsi séra a supernatantu
s možným výskytem viru a pak se inkubují při 15°C. Vývoj
CPE se kontroluje tak, jak je popsáno v části I odd. III. odst. 4.
Některé kmeny viru VHS v neutralizačních testech nereagují. Takové izoláty
musí být identifikovány pomocí IF nebo ELISA.
Alternativně mohou být provedeny jiné neutralizační testy s prokázanou účinností.
3. Imunofluorescence (IF)
Pro každý izolát viru, který je potřeba určit, se buňky nasadí nejméně
na osm krycích sklíček v takové hustotě, která umožňuje vznik přibližně
60% až 90% monolayeru po 24 hodinách kultivace. Pro tento účel se
doporučují buňky EPC z toho důvodu, že pevně přilnou k povrchu sklíček,
ale mohou být použity také jiné buněčné linie, jako např. BF-2, RTG-2
nebo FFIM.
Jakmile se buňky přichytí k povrchu sklíček, (asi za hodinu po nasazení),
nebo maximálně po 24hodinové inkubaci kultur, inokuluje se virus,
který má být identifikován. Inokulují se čtyři kultury v objemovém poměru
1:10 a čtyři další kultury v objemovém poměru 1:1000. Ty jsou pak
inkubovány 20-30 hodin při 15 °C.
Po inkubaci se kultury oplachují dvakrát Eagleho MEM bez séra, fixují
se 80% ledovým acetonem a barví se metodou IFAT ve dvou stupních. První
stupeň sestává z reakce póly- či monoklonálních protilátek referenční
kvality. Druhý stupeň je reakce antiséra, konjugovaného s fluorochrómem,
proti imunoglobulinu, použitému v prvním stupni. Pro každé z
vyšetřovaných antisér je nutno obarvit minimálně jednu kulturu inokulovanou
vysokou dávkou a jednu nízkou dávkou. Při vyšetření je rovněž
nezbytné provést vhodné negativní a pozitivní kontroly. K tomu se doporučují
fluorochrómy jako FITC nebo TRITC.
Z obarvených kultur se zhotoví nativní preparáty za použití fyziologického
roztoku glycerolu a vyšetřují se v dopadajícím UV světle. K tomu
účelu je nutno použít okulár zvětšující 10x a objektiv zvětšujících
25x s numerickou aperturou >0,7 nebo okulár zvětšující 12x a objektiv
zvětšující 40x s numerickou aperturou > 1,3.
Výše popsaná metoda IF je uvedena jako příklad. Alternativně (vzhledem
k buněčným kulturám, fixaci a protilátkám referenční kvality) mohou
být použity jiné metody IF s prokázanou účinností.
4. ELISA
Jamky mikrotitračních destiček se přes noc potáhnou doporučenými ředěními
vyčištěných imunoglobulinových frakcí protilátek referenční kvality.
Po opláchnutí jamek pufrovacím roztokem PBS-Tween-20 se do jamek přidá
suspenze viru, který má být určen, zředěná 2x nebo 4x a nechá se 60
minut reagovat s vrstvou protilátek při 37°C. Po dalším opláchnutí pufrovacím
roztokem PBS-Tween-20 se přidají biotinem označené protilátky
stejného druhu jako protilátky ve vrstvě, která je v jamkách, a nechají
se reagovat 60 minut při 20°C.. Po dalším opláchnutí, jak je popsáno
výše, se přidá streptavidin konjugovaný s HRP a nechá se reagovat
hodinu při 20°C. Po posledním opláchnutí se vázaný enzym zviditelní
pomocí vhodného substrátu ELISA (OPD či jiné).
Výše popsaný postup ELISA na bázi reakce biotinu s avidinem je uveden
pouze jako příklad. Místo toho mohou být také použity jiné varianty testu
ELISA s prokázanou účinností.
Plán kontroly a odběru vzorků pro oblasti a hospodářství v neschválených
oblastech během dvouletého kontrolního období, které předchází získání
statusu schválené oblasti / hospodářství vzhledem k VHS a/nebo IHN
(v souladu s částmi A a B přílohy Č. 2 k této vyhlášce s přílohami B a
C směrnice 91/67/EHS/ a ustanoveními části I této přílohy)
|
i |
Počet |
Počet laboratorních vyšetření za rok rok (dva roky) |
Laboratorní vyšetřenína přítomnost viru(1) |
|
|
Počet mladých ryb (materiál z orgánů) |
Počet generačních ryb (ovariální tekutina) |
|||
|
Kontinentální i oblasti a hospodářství |
|
|
|
|
|
a) hospodářství s generačními rybami |
2 |
2 |
120 |
34 (1. kontrola)(3)0 (2. kontrola) |
|
b) hospodářství pouze s generačními rybami |
2 |
1 |
0 |
150 (1. nebo 2. kontrola)(3) |
|
c) hospodářství bez generačních ryb |
2 |
2 |
150 (1. a 2. kontrola) |
0 |
|
Pobřežní oblasti a hospodářství |
|
|
|
|
|
a) hospodářství s generačními rybami |
2 |
2 |
120 (1. kontrola) |
30 (1. kontrola)(3) 0 (2. kontrola) |
|
b) hospodářství lososovitých bez generačních ryb |
2 |
2 |
30 (1. a 2. kontrola)(4) |
0 |
|
c) hospodářství nelososovitých bez generačních ryb |
2 |
2 |
150 (1. nebo 2. kontrola) |
O |
|
Nejvyšší počet ryb na směsný vzorek: 10 |
||||
Plán kontroly a odběru vzorků pro dvouleté kontrolní období, které předchází
získání statusu schválené oblasti / hospodářství vzhledem k VHS
a/nebo IHN, v oblastech a hospodářstvích v neschválených oblastech
s úředně uznanou nepřítomností těchto nákaz
(v souladu s částmi A a B přílohy Č. 2 k této vyhlášce /s přílohami B
a C směrnice 91/67/EHS/a ustanoveními částí I a III této přílohy)
|
|
Počet klinických vyšetření za rok (dva roky) |
Počet laboratorních vyšetření za rok (dva roky) |
Laboratorní vyšetřenína přítomnost viru |
|
|
Počet mladých ryb (materiál z orgánů) |
Počet generačních ryb ovariální tekutina) |
|||
|
Kontinentální oblasti a hospodářství |
|
|
|
|
|
a) hospodářství s generačními rybami |
2 |
2 |
0 (1. kontrola) (1) |
30 (1. kontrola) (2)0 (2. kontrola) |
|
b) hospodářství pouze s generačními rybami |
2 |
1 |
0 |
30 (l. nebo 2. kontrola)(2) |
|
c) hospodářství bez generačních ryb |
2 |
2 |
30 (1. a 2. kontrola) |
0 |
|
Pobřežní oblasti a hospodářství |
|
|
|
|
|
a) hospodářství s generačními rybami |
2 |
2 |
0 (1. kontrola) 30 (2. kontrola) |
30 (1. kontrola)(2)0 (2. kontrola) |
|
b) hospodářství lososovitých bez generačních ryb |
2 |
2 |
30 (1. a 2 kontrola) |
0 |
|
c) hospodářství nelososovitých bez generačních ryb |
2 |
2 |
30 (1. nebo 2. kontrola) |
0 |
|
Nejvyšší počet ryb na směsný vzorek: 10 |
||||
Plán kontroly a odběru vzorků pro oblasti a hospodářství v neschválených
oblastech pro udržení statusu schválené oblasti / hospodářství vzhledem
k VHS a/nebo IHN
(v souladu s částmi A a B přílohy č. 2 k této vyhlášce /s přílohami B
a C směrnice 91/67/EHS/a ustanoveními části 1 této přílohy)
|
|
Počet klinických vyšetření za rok |
Počet ryb ve vzorkupro labor. vyšetření(1) |
|
|
Počet mladých ryb (materiál z orgánů) |
Počet generačních ryb (ovariální tekutina) |
||
|
Kontinentální oblasti a hospodářství |
|
|
|
|
a) hospodářství s generačními rybami |
2 |
20 (1. nebo 2. kontrola) |
10 (1. nebo 2. kontrola)(2) |
|
b) hospodářství pouze s generačními rybami |
2 |
0 |
30 (1. nebo 2. kontrolaý2) |
|
c) hospodářství bez generačních ryb |
2 |
30 |
0 |
|
Pobřežní oblasti a hospodářství |
|
|
|
|
a) hospodářství s generačními rybami |
2 |
20 (1. nebo 2. kontrola) |
10 (1. nebo 2. kontrola)(2) |
|
b) hospodářství bez generačních ryb |
1 |
30(3) |
0 |
|
Nejvyšší počet ryb na směsný vzorek: 10 |
|||
Diagnostické postupy k potvrzení VHS a IHN při podezření na výskyt nákazy
Pro diagnózu IHN a VHS je nezbytné provést jeden nebo několik z následujících
postupů:
- A. konvenční izolace viru s následnou sérologickou identifikací viru,
- B. izolace viru se simultánní sérologickou identifikací viru,
- C. další diagnostické metody (IFAT, ELISA).
Potvrzení prvního výskytu VHS a/nebo IHN v hospodářstvích ve schválených
oblastech nesmí být založeno výhradně na metodě C. Musí být použita
též metoda A nebo B.
K tkáňovému materiálu určenému pro virologické vyšetření může být v některých
případech nutné připojit doplňkový materiál pro bakteriologické,
parazitologické, histologické nebo jiné vyšetření, aby mohla být
provedena diferenciální diagnóza.
A. Konvenční izolace viru s následnou sérologickou identifikací viru
I.1 Odběr vzorků
K vyšetření je nutno vybrat minimálně deset ryb s typickými příznaky onemocnění
IHN, popř. VHS.
I.2 Příprava a způsob balení vzorků z ryb Viz část I odd. I. odst. 3
I.3 Odběr doplňkového diagnostického materiálu Viz část I odd. I. odst. 4.
II. Příprava vzorku pro virologické vyšetření Viz část I odd. II.
III. Virologické vyšetření
Viz část I odd. III.
IV. Identifikace viru
Viz část I odd. IV.
B. Izolace viru se simultánní sérologickou identifikací viru
I.1 Odběr vzorků
Viz část II kap. A. odd. I. odst. 1.
I.2 Příprava a způsob balení vzorků z ryb Viz část I odd. I. odst. 3.
I.3 Odběr doplňkového diagnostického materiálu Viz část I odd. I. odst.
4.
II.1 Homogenizace orgánů Viz část I odd. II. odst. 2.
II.2 Odstřeďování homogenátu
Homogenát se odstřeďuje v odstředivce chlazené na 2 až 5°C při 2000 až
4000x g po dobu 15 minut. Supernatant se odebírá a ošetřuje čtyři hodiny
při 15°C antibiotiky (např. gentamycinem v dávce 1 mg/ml) nebo filtruje
na membráně s nízkou schopností vázat proteiny a velikostí pórů
0,45 µm.
II.3 Ošetření supernatantu diagnostickými antiséry
Antibiotiky ošetřená či membránou filtrovaná suspenze orgánů je zředěna
médiem buněčné kultury v poměru 1:10 a 1:1000 a inkubována 60 minut
při 15°C se stejnými podíly reagencií, jaké jsou vyjmenovány v části
I odd. IV. odst. 2.
III.1 Buněčné kultury a média Viz část I odd. III. odst. 1.
III.2 Inokulace buněčných kultur
Z každé směsi viru se sérem (připravené podle části II kap. B. odd. II.
odst. 3) jsou inokulovány minimálně dvě buněčné kultury od každé buněčné
linie dávkami 50 µl.
III.3 Inkubace buněčných kultur
Viz část I odd. III. odst. 1.
III.4 Mikroskopické vyšetření
Inokulované buněčné kultury se denně prohlížejí při zvětšení 40x až 150x,
aby byl zjištěn výskyt cytopatického efektu (CPE). Jestliže jedno
z použitých antisér zabrání vzniku CPE, může být virus považován za
prokázaný.
Jestliže ani jedno z použitých antisér nezabrání vzniku CPE, je nutno
uplatnit identifikační metody podle části I odd. IV.
III.5 Subkultivace
Jestliže po sedmi až deseti dnech nevznikne žádný CPE, musí být provedena
subkultivace z kultur inokulovaných supernatantem s přídavkem média
(viz část II kap. B. odd. II. odst. 3) podle části I odd. III. odst.
5.
Supernatant připravený podle postupu uvedeného v části I odd. II. odst. 2 může být vyšetřen metodou IFAT podle části I odd. IV. odst. 3 popřípadě metodou ELISA podle části I odd. IV. odst. 4. Tyto rychlé vyšetřovací metody musí být doplněny virologickým vyšetřením podle bodu A nebo B do 48 hodin po odběru vzorku, jestliže
a) je výsledek vyšetření negativní, nebo
b) je výsledek vyšetření pozitivní u materiálu, představujícího první případ vypuknutí IHN nebo VHS ve schválené oblasti.
Tkáňový materiál může být vyšetřen dalšími diagnostickými metodami (např. RT-PCR, IF v kryokatových řezech materiálu nebo imunohistochemickým vyšetřením materiálu fixovaného formalínem). Tyto postupy musí být vždy doplněny inokulací nefixovaného tkáňového materiálu do buněčných kultur.
ČÁST III DŮKAZ NEPŘÍTOMNOSTI VHS A/NEBO IHN V OBLASTECH ČI HOSPODÁŘSTVÍCH V NESCHVÁLENÝCH OBLASTECH
Zásady a kritéria pro úřední program veterinární kontroly
1. Program veterinární kontroly může být iniciován
- buď podle úředně uznaného programu eradikace nákaz virem VHS a/nebo
IHN včetně odstranění všech ryb v hospodářství, čištění, dezinfekce a
uchování v tomto stavu před znovuoživením rybami ze schválených hospodářství,
nebo
- v hospodářstvích s chovem ryb, v nichž se ještě nevyskytla žádná infekce
virem VHS nebo IHN.
2. Program veterinární kontroly se musí opírat o klinická a laboratorní vyšetření.
3. Program musí zahrnovat dvě klinická veterinární vyšetření ročně podle směrnic v části I.
4. U minimálně jednoho vyšetření prováděného každoročně je nutno v každém hospodářství odebrat 30 vzorků rybích tkání a/nebo ovariální tekutiny. Vzorky je nutno odebrat, připravit a podrobit laboratornímu vyšetření podle částí I, II a IV.
5. Program veterinární kontroly je nezbytné provádět minimálně čtyři roky ve všech hospodářstvích oblasti, která má být schválena, nebo v hospodářství v neschválené oblasti, která má být schválena.
6. Aby mohl být na základě tohoto programu hospodářství/oblasti úředně přiznán status schváleného hospodářství / oblasti, nesmějí se vyskytnout ani nesmí být zjištěny žádné případy VHS nebo IHN (nesmí dojít ani ke klinické infekci, ani být izolovány viry).
ČÁST IV POSTUP TITRACE PRO OVĚŘENÍ VNÍMAVOSTI BUNĚČNÝCH KULTUR K INFEKCÍM
Doporučené postupy pro titraci podle části I odd. III. odst. 3:
Je nutno použít nejméně dva izoláty viru VHS a jeden izolát viru IHN.
Izoláty by měly reprezentovat nejdůležitější skupinu virů v EU. Např.
v případě viru VHS je nutno vybrat jeden patogenní izolát viru, který
se vyskytuje u pstruha duhového žijícího ve sladké vodě a jeden patogenní
izolát viru, který se vyskytuje u kambaly velké žijící ve slané
vodě, a v případě viru IHN je nutno vybrat jeden patogenní evropský
kmen viru z pstruha duhového. Měly by být použity definované izoláty
pocházející z členských států. Referenční laboratoř Společenství pro
nákazy ryb může dát k dispozici referenční izoláty.
Šarže virů se získávají z několika málo pasáží buněčných kultur (buněčné
linie BF-2 nebo RTG-2 v případě viru VHS a buněčné linie EPC nebo
FHM v případě viru IHN), které jsou kultivovány v kultivačních lahvích
pro buněčné kultury. Je nutno použít médium buněčných kultur s minimálně
10 % séra. Pro inokulaci použijte nízký poměr infekčních virových
partikulí k počtu buněk v kultuře (< 1).
Pokud je CPE úplný, virus se získává odstřeďováním supernatantu buněčné kultury při 2000x
g po dobu 15 min., filtruje se na membráně (0,45 µm) za sterilních podmínek
a distribuuje se v označených zkumavkách, které je možno použít
pro zmrazování. Virus se uchovává při teplotě -80° C.
Týden po zmražení se tři zkumavky s každým virem nechají rozmrazit ve
studené vodě a suspenze viru se titrují a kontrolují se příslušné buněčné
linie. Při podezření na sníženou vnímavost buněčných linií se každý
izolát viru nechává roztát a titruje se minimálně každých šest měsíců.
Postupy titrace je nutno podrobně popsat a pokaždé provést stejným způsobem.
Titrace se zředěním až do konečného bodu by měla zahrnovat minimálně šest
opakování každého kroku ředění. Výsledky dosažené touto titrační
metodou se srovnají s titry předtím získanými. Pokud poklesne titr jednoho
ze tří izolátů viru o faktor 2 log nebo více ve srovnání s původním
titrem, neměla by buněčná linie již být použita pro výzkumné účely.
Pokud se v laboratoři používají různé buněčné linie, měla by být každá
z nich vyšetřována zvlášť. Záznamy je nutno archivovat minimálně deset
let.
BF-2 buněčná linie z potěru slunečnice modroskřelé
CPE cytopatický efekt
CRL referenční laboratoř Společenství pro nákazy ryb
ELISA imunologická metoda, která pomocí enzymatické reakce zviditelňuje reakci
antigenu s protilátkou, přičemž je buď antigen nebo protilátka navázána
na pevný podklad
EPC buněčná linie papulózního epiteliomu kapra
FHM buněčná linie ze střevle (Pimephales promelas)
FITC fluorescein izothiokyanát
HEPES kyselina N-2-hydroxyetylpiperazin-N'-2-etan sulfonová
HRP křenová peroxidáza
IF imunofluorescence
IFAT nepřímá imunofluorescenční metoda
IHN infekční nekróza krvetvorné tkáně
IPN infekční nekróza pankreatu
MEM minimální esenciální médium
OPD orthofenylendiamin
PBS fosfátem pufrovaný fyziologický roztok
RTG-2 buněčná linie z gonád pstruha duhového
RT-PCR polymerázová řetězová reakce s použitím reverzní transkriptázy
Tris-HCl Tris(hydroxymetyl) aminometan-HCl
TRTTC Tetrametyl-rhodamin-isothiokyanát
VHS virová hemoragická septikémie
zrušeno ke dni 25.7.2006 novelou č. 375/2006 Sb.
zrušeno ke dni 25.7.2006 novelou č. 375/2006 Sb.
zrušeno ke dni 25.7.2006 novelou č. 375/2006 Sb.
zrušeno ke dni 25.7.2006 novelou č. 375/2006 Sb.
1)
Směrnice Rady 91/67/EHS ze dne 28. ledna 1991 o veterinárních předpisech
pro uvádění živočichů pocházejících z akvakultury a produktů akvakultury
na trh.
Směrnice Rady 93/54/EHS ze dne 24. června 1993, kterou se mění směrnice
91/67/EHS o veterinárních předpisech pro uvádění živočichů pocházejících
z akvakultury a produktů akvakultury na trh.
Směrnice Rady 95/22/ES ze dne 22. června 1995, kterou se mění směrnice
91/67/EHS o veterinárních předpisech pro uvádění živočichů pocházejících
z akvakultury a produktů akvakultury na trh.
Směrnice Rady 97/79/ES ze dne 18. prosince 1997, kterou se mění směrnice
71/118/EHS, 72/462/EHS, 85/73/EHS, 91/67/EHS, 91/492/EHS, 91/493/EHS,
92/45/EHS a 91/118/EHS, pokud jde o veterinární kontrolu produktů
dovážených do Společenství ze třetích zemí.
Směrnice Rady 98/45/ES ze dne 24. června 1998, kterou se mění směrnice
91/67/EHS o veterinárních předpisech pro uvádění živočichů pocházejících
z akvakultury a produktů akvakultury n
a trh.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/41/ES ze dne 21. dubna 2004,
kterou se zrušují některé směrnice týkající se hygieny potravin a hygienických
podmínek produkce určitých produktů živočišného původu určených
pro lidskou spotřebu a jejich uvádění na trh, a kterou se zrušují
směrnice Rady 89/662/EHS a 92/118/EHS a rozhodnutí Rady 95/408/ES.
2) Například zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.
3) Zákon č. 153/2000 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 219/2003 Sb.
4) Vyhláška č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka.
5) Například zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 79/1997 Sb. , o léčivech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
zrušena ke dni 25.7.2006 novelou č. 375/2006 Sb.
7) Vyhláška č. 372/2003 Sb.
, o veterinárních kontrolách při obchodování se zvířaty.
Vyhláška č. 373/2003 Sb.
, o veterinárních kontrolách při obchodování se živočišnými produkty. Vyhláška č. 377/2003 Sb.
, o veterinárních kontrolách dovozu a tranzitu zvířat ze třetích zemí.
Vyhláška č. 376/2003 Sb.