Vyhláška o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 7 odst. 3 , § 19 , § 23 odst. 3 , § 26 odst. 4 a § 56 zákona č. 561/2004 Sb. , o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon):
(1) Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami (dále jen "speciální vzdělávání") a vzdělávání dětí, žáků a studentů (dále jen "žák") mimořádně nadaných se uskutečňuje s pomocí podpůrných opatření, která jsou odlišná nebo jsou poskytována nad rámec individuálních pedagogických a organizačních opatření spojených se vzděláváním žáků stejného věku ve školách, které nejsou samostatně zřízené pro žáky se zdravotním postižením (dále jen "běžná škola").
(2) Podpůrnými opatřeními při speciálním vzdělávání se pro účely této vyhlášky rozumí využití speciálních metod, postupů, forem a prostředků vzdělávání, kompenzačních, rehabilitačních a učebních pomůcek, speciálních učebnic a didaktických materiálů, zařazení předmětů speciálně pedagogické péče, poskytování pedagogicko-psychologických služeb1) , zajištění služeb asistenta pedagoga2) , snížení počtu žáků ve třídě nebo studijní skupině nebo jiná úprava organizace vzdělávání zohledňující speciální vzdělávací potřeby žáka.
(3) Podpůrnými opatřeními při vzdělávání mimořádně nadaných žáků se pro účely této vyhlášky rozumí využití speciálních metod, postupů, forem a prostředků vzdělávání, didaktických materiálů, poskytování pedagogicko-psychologických služeb, nebo jiná úprava organizace vzdělávání zohledňující vzdělávací potřeby těchto žáků.
(4) Žákem s těžkým zdravotním postižením, který při vzdělávání vyžaduje velmi vysokou nebo vysokou míru podpůrných opatření podle odstavce 2 , zejména ve vztahu k počtu žáků a souběžně působících pedagogických pracovníků ve třídě nebo studijní skupině zřízené pro žáky se zdravotním postižením, se pro účely této vyhlášky rozumí žák:
a) s těžkým zrakovým postižením, které žákovi znemožňuje nebo závažným způsobem omezuje zrakové vnímání a i s využitím kompenzačních pomůcek znemožňuje nebo závažným způsobem omezuje vnímání černotisku a orientaci prostřednictvím zraku,
b) s těžkým sluchovým postižením, které žákovi znemožňuje nebo závažným způsobem omezuje rozumění mluvené řeči i při využití kompenzačních pomůcek a zrakové kontroly,
c) s těžkým tělesným postižením, které závažným způsobem omezuje nebo vylučuje samostatný pohyb žáka, psaní a manipulaci s učebními materiály,
d) s těžkou poruchou dorozumívacích schopností, která znemožňuje nebo závažným způsobem omezuje komunikaci a užívání jazyka a řeči mluvené či psané pro účely vzdělávání,
e) s autismem, těžkým nebo hlubokým mentálním postižením nebo souběžným postižením více vadami,
f) s těžkou poruchou chování, která se v průběhu vzdělávání projevuje násilným porušováním sociálních vztahů, poruchami emocí, hyperkinetickými poruchami nebo jejich kombinací, nebo
g) s jiným zdravotním postižením, které závažným způsobem ovlivňuje průběh vzdělávání.
ČÁST DRUHÁ SPECIÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ
§ 2 Zásady a cíle speciálního vzdělávání
Speciální vzdělávání se poskytuje žákům, u kterých byly speciální vzdělávací potřeby zjištěny na základě speciálně pedagogického, popřípadě psychologického vyšetření školským poradenským zařízením3) a jejich rozsah a závažnost je důvodem k zařazení žáků do režimu speciálního vzdělávání. Speciální vzdělávání se poskytuje i žákům zařazeným do škol zřízených při školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy4) .
§ 3 Formy speciálního vzdělávání žáků se zdravotním postižením
(1) Speciální vzdělávání žáků se zdravotním postižením5) je zajišťováno
a) formou individuální integrace,
b) formou skupinové integrace,
c) ve škole samostatně zřízené pro žáky se zdravotním postižením (dále jen "speciální škola"), nebo
d) kombinací forem uvedených pod písmeny a) až c) .
(2) Individuální integrací se rozumí vzdělávání žáka
b) v případech hodných zvláštního zřetele ve speciální škole určené pro žáky s jiným druhem zdravotního postižení.
(3) Skupinovou integrací se rozumí vzdělávání žáka ve třídě, oddělení konzervatoře nebo studijní skupině zřízené pro žáky se zdravotním postižením v běžné škole nebo ve speciální škole určené pro žáky s jiným druhem zdravotního postižení.
(4) Žák se zdravotním postižením se přednostně vzdělává formou individuální integrace v běžné škole, pokud to odpovídá jeho potřebám a možnostem a podmínkám a možnostem školy.
§ 4 Školy při zdravotnických zařízeních
(1) V mateřské a základní škole při zdravotnickém zařízení se mohou vzdělávat žáci se zdravotním oslabením nebo žáci dlouhodobě nemocní umístění v tomto zdravotnickém zařízení, pokud to jejich zdravotní stav umožňuje. Základní školy mohou poskytovat podle svých možností individuální konzultace ve všeobecně vzdělávacích předmětech i žákům středních škol umístěným v tomto zdravotnickém zařízení.
(2) K zařazení do školy při zdravotnickém zařízení se vyžaduje doporučení ošetřujícího lékaře a souhlas zákonného zástupce žáka. Rozsah a organizaci výuky žáka určuje ředitel školy po dohodě s ošetřujícím lékařem.
Typy speciálních škol pro účely jejich označování6) jsou:
a) mateřská škola pro zrakově postižené, základní škola pro zrakově postižené, střední škola pro zrakově postižené (střední odborné učiliště pro zrakově postižené, odborné učiliště pro zrakově postižené, praktická škola pro zrakově postižené, gymnázium pro zrakově postižené, střední odborná škola pro zrakově postižené), konzervatoř pro zrakově postižené,
b) mateřská škola pro sluchově postižené, základní škola pro sluchově postižené, střední škola pro sluchově postižené (střední odborné učiliště pro sluchově postižené, odborné učiliště pro sluchově postižené, praktická škola pro sluchově postižené, gymnázium pro sluchově postižené, střední odborná škola pro sluchově postižené),
c) mateřská škola pro hluchoslepé, základní škola pro hluchoslepé,
d) mateřská škola pro tělesně postižené, základní škola pro tělesně postižené, střední škola pro tělesně postižené (střední odborné učiliště pro tělesně postižené, odborné učiliště pro tělesně postižené, praktická škola pro tělesně postižené, gymnázium pro tělesně postižené, střední odborná škola pro tělesně postižené),
e) mateřská škola logopedická, základní škola logopedická,
f) mateřská škola speciální, základní škola praktická, základní škola speciální, odborné učiliště, praktická škola,
g) základní škola pro žáky se specifickými poruchami učení, základní škola pro žáky se specifickými poruchami chování,
h) mateřská škola při zdravotnickém zařízení, základní škola při zdravotnickém zařízení, základní škola speciální při zdravotnickém zařízení.
§ 6 Individuální vzdělávací plán
(1) Individuální vzdělávací plán7) se stanoví v případě potřeby především pro individuálně integrovaného žáka, žáka s hlubokým mentálním postižením, případně také pro žáka skupinově integrovaného nebo pro žáka speciální školy.
(2) Individuální vzdělávací plán vychází ze školního vzdělávacího programu příslušné školy, závěrů speciálně pedagogického vyšetření, popřípadě psychologického vyšetření školským poradenským zařízením, popřípadě doporučení registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost nebo odborného lékaře nebo dalšího odborníka, a vyjádření zákonného zástupce žáka nebo zletilého žáka. Je závazným dokumentem pro zajištění speciálních vzdělávacích potřeb žáka.
(3) Individuální vzdělávací plán je součástí dokumentace žáka.
(4) Individuální vzdělávací plán obsahuje:
a) údaje o obsahu, rozsahu, průběhu a způsobu poskytování individuální speciálně pedagogické nebo psychologické péče žákovi včetně zdůvodnění,
b) údaje o cíli vzdělávání žáka, časové a obsahové rozvržení učiva, včetně případného prodloužení délky středního nebo vyššího odborného vzdělávání, volbu pedagogických postupů, způsob zadávání a plnění úkolů, způsob hodnocení, úpravu konání závěrečných zkoušek, maturitních zkoušek nebo absolutoria,
c) vyjádření potřeby dalšího pedagogického pracovníka nebo další osoby podílející se na práci se žákem a její rozsah; u žáka střední školy se sluchovým postižením a studenta vyšší odborné školy se sluchovým postižením se uvede potřebnost nezbytných tlumočnických služeb a jejich rozsah8) , případně další úprava organizace vzdělávání,
d) seznam kompenzačních, rehabilitačních a učebních pomůcek, speciálních učebnic a didaktických materiálů nezbytných pro výuku žáka nebo pro konání příslušných zkoušek,
e) jmenovité určení pedagogického pracovníka školského poradenského zařízení, se kterým bude škola spolupracovat při zajišťování speciálních vzdělávacích potřeb žáka,
f) návrh případného snížení počtu žáků ve třídě běžné školy, kde se žák vzdělává,
g) předpokládanou potřebu navýšení finančních prostředků nad rámec prostředků státního rozpočtu poskytovaných podle zvláštního právního předpisu9) ,
h) závěry speciálně pedagogických, popřípadě psychologických vyšetření.
(5) Individuální vzdělávací plán je vypracován zpravidla před nástupem žáka do školy, nejpozději však 1 měsíc po nástupu žáka do školy nebo po zjištění speciálních vzdělávacích potřeb žáka. Individuální vzdělávací plán může být doplňován a upravován v průběhu celého školního roku podle potřeby.
(6) Za zpracování individuálního vzdělávacího plánu odpovídá ředitel školy. Individuální vzdělávací plán se vypracovává ve spolupráci se školským poradenským zařízením a zákonným zástupcem žáka nebo zletilým žákem.
(7) Ředitel školy seznámí s individuálním vzdělávacím plánem zákonného zástupce žáka nebo zletilého žáka, který tuto skutečnost potvrdí svým podpisem.
(8) Školské poradenské zařízení sleduje a dvakrát ročně vyhodnocuje dodržování postupů a opatření stanovených v individuálním vzdělávacím plánu a poskytuje žákovi, škole i zákonnému zástupci žáka poradenskou podporu. V případě nedodržování stanovených opatření informuje o této skutečnosti ředitele školy.
(9) Ustanovení odstavců 6 a 7 se vztahují na změny v individuálním vzdělávacím plánu obdobně.
(1) Hlavními činnostmi asistenta pedagoga2) jsou pomoc žákům při přizpůsobení se školnímu prostředí, pomoc pedagogickým pracovníkům školy při výchovné a vzdělávací činnosti, pomoc při komunikaci se žáky, při spolupráci se zákonnými zástupci žáků a komunitou, ze které žák pochází.
(2) Žádost o souhlas se zřízením funkce asistenta pedagoga obsahuje název a sídlo právnické osoby, která vykonává činnost školy, počet žáků a tříd celkem, počet žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, dosažené vzdělání asistenta pedagoga, předpokládanou výši platu nebo mzdy, zdůvodnění potřeby zřízení funkce asistenta pedagoga, cíle, kterých chce ředitel školy zřízením této funkce ve škole dosáhnout, a náplň práce asistenta pedagoga.
§ 8 Organizace speciálního vzdělávání
(1) Forma a obsah speciálního vzdělávání žáka a míra podpůrných opatření se stanoví podle rozsahu speciálních vzdělávacích potřeb žáka.
(2) Speciální vzdělávání a podpůrná opatření doporučená školským poradenským zařízením zabezpečuje škola ve spolupráci se školským poradenským zařízením.
(3) Ve třídě mateřské školy samostatně zřízené pro děti se zdravotním postižením je rozsah výuky předmětů speciálně pedagogické péče nejvýše 3 hodiny denně.
(4) Žáci se zdravotním postižením, kteří se vzdělávají v základní škole nebo třídě základní školy samostatně určené pro tyto žáky, mohou mít na prvním stupni nejvýše 5 vyučovacích hodin v dopoledním vyučování a 5 vyučovacích hodin v odpoledním vyučování; na druhém stupni nejvýše 6 vyučovacích hodin v dopoledním vyučování a 6 vyučovacích hodin v odpoledním vyučování.
(5) Ve třídách a studijních skupinách zřízených pro žáky se zdravotním postižením mohou být zařazeni žáci 2 i více ročníků.
(6) Pokud ve třídě nebo studijní skupině působí souběžně několik pedagogických pracovníků, musí být alespoň 1 z nich asistentem pedagoga.
(7) Ve třídách, odděleních konzervatoře a studijních skupinách, ve kterých se vzdělává žák se zdravotním postižením, může se souhlasem ředitele školy a zákonného zástupce žáka nebo zletilého žáka působit osobní asistent, který není zaměstnancem právnické osoby, která vykonává činnost školy.
(8) Ve vybraných předmětech se žáci se zdravotním postižením v rámci svých možností mohou vzdělávat společně s ostatními žáky školy a být zapojeni do všech činností školy v době mimo vyučování.
(9) Pro osoby s těžkým mentálním postižením, více vadami nebo autismem, které nezískaly základy vzdělání, může základní škola speciální organizovat kursy k jejich získání.
(10) Pro přípravu na vzdělávání dětí s těžkým mentálním postižením, více vadami nebo autismem lze zřídit přípravný stupeň základní školy speciální.
§ 9 Zařazování žáků se zdravotním postižením do speciálního vzdělávání
(1) Zařazení žáka do některé formy speciálního vzdělávání podle § 3 provádí ředitel školy se souhlasem zákonného zástupce žáka nebo se souhlasem zletilého žáka, a to na základě doporučení školského poradenského zařízení, jehož součástí je navržení míry podpůrných opatření.
(2) Zařazení žáka se zdravotním postižením do některé formy speciálního vzdělávání podle § 3 může předcházet diagnostický pobyt tohoto žáka ve škole, do níž má být zařazen, a to v délce 2 až 6 měsíců.
(3) Dojde-li k významné změně speciálních vzdělávacích potřeb žáka se zdravotním postižením, zařazení tohoto žáka do režimu speciálního vzdělávání přezkoumá školské poradenské zařízení a případně navrhne úpravu tohoto režimu. V případě přeřazení do jiného vzdělávacího programu zařadí ředitel školy žáka do ročníku, který odpovídá dosaženým znalostem a dovednostem žáka.
(4) Pokud ředitel běžné školy nebo ředitel speciální školy nezařadí žáka se zdravotním postižením, který má povinnost plnit školní docházku, do některé z forem speciálního vzdělávání podle § 3 , oznámí tuto skutečnost zákonnému zástupci žáka se zdravotním postižením, krajskému úřadu a obci, v níž má žák trvalý pobyt.
§ 10 Počty žáků a souběžně působících pedagogických pracovníků
(1) Vzdělává-li se ve třídě nebo studijní skupině zřízené pro žáky se zdravotním postižením alespoň takový počet žáků s týmž druhem a stupněm zdravotního postižení, který odpovídá nejnižšímu počtu žáků ve třídě nebo studijní skupině stanovenému v příloze k této vyhlášce pro daný druh a stupeň zdravotního postižení, považuje se třída nebo studijní skupina za určenou pro žáky s daným druhem a stupněm zdravotního postižení.
(2) Pokud třída nebo studijní skupina zřízená pro žáky se zdravotním postižením splňuje podmínku podle odstavce 1 pro více druhů a stupňů zdravotního postižení, považuje se za třídu nebo studijní skupinu určenou pro žáky s tím druhem a stupněm zdravotního postižení, pro který je v příloze k této vyhlášce stanoven nižší nejvyšší počet žáků ve třídě.
(3) Nejnižší a nejvyšší počty žáků a nejnižší a nejvyšší počty souběžně působících pedagogických pracovníků ve třídě nebo studijní skupině určené pro žáky s určitým druhem a stupněm zdravotního postižení a ve třídě školy při zdravotnickém zařízení se stanoví v příloze k této vyhlášce. Jsou-li ve třídě podle věty první zařazeni žáci z různých ročníků, je pro určení počtů žáků a souběžně působících pedagogických pracovníků rozhodující nižší ročník.
(4) Třída nebo studijní skupina zřízená pro žáky se zdravotním postižením, která nesplňuje podmínku podle odstavce 1 , má nejméně 6 a nejvíce 14 žáků.
(5) Oddělení konzervatoře, která je zřízena pro žáky se zdravotním postižením, má nejméně 4 a nejvíce 150 žáků.
(6) Do třídy nebo studijní skupiny zřízené pro žáky se zdravotním postižením mohou být na základě žádosti zletilého žáka nebo zákonného zástupce nezletilého žáka zařazeni i žáci bez zdravotního postižení. Jejich počet nepřesáhne:
a) v případě třídy nebo studijní skupiny určené pro žáky s určitým druhem a stupněm zdravotního postižení rozdíl mezi nejnižším a nejvyšším počtem žáků podle odstavce 3 ,
b) v ostatních případech 25 % nejvyššího počtu žáků ve třídě nebo studijní skupině.
(7) Do konzervatoře, která je zřízena pro žáky se zdravotním postižením, může být z celkového počtu žáků přijatých do prvního ročníku vzdělávání v daném školním roce nejvýše 25 % žáků bez zdravotního postižení.
(8) Ředitel školy může dělit třídy, oddělení konzervatoře a studijní skupiny na skupiny v souladu se školním vzdělávacím programem, pedagogickými, hygi enickými, ekonomickými a prostorovými podmínkami 10) , požadavky na bezpečnost žáků a ochranu jejich zdraví a charakterem předmětu.
(9) Ve třídě mateřské, základní nebo střední školy, v oddělení konzervatoře a ve studijní skupině vyšší odborné školy, která není zřízena pro žáky se zdravotním postižením, lze s přihlédnutím k rozsahu speciálních vzdělávacích potřeb žáků a míře podpůrných opatření individuálně integrovat nejvýše 5 žáků se zdravotním postižením.
(10) Při odborném výcviku ve střední škole samostatně zřízené pro žáky se zdravotním postižením se skupiny naplňují do počtu stanoveného zvláštním právním předpisem 11) , v ostatních případech se skupina při praktickém vyučování naplňuje do počtu 6 žáků.
(11) Speciální škola a škola při zdravotnickém zařízení má nejméně 10 žáků. Konzervatoř zřízená pro žáky se zdravotním postižením má nejméně 30 žáků.
§ 11 Péče o bezpečnost a zdraví žáků
(1) V jedné skupině žáků se zdravotním postižením při koupání a plaveckém výcviku neplavců se zdravotním postižením připadají na 1 pedagogického pracovníka nejvýše 4 žáci; vyžaduje-li to zdravotní stav žáka, je možné ve škole při zdravotnickém zařízení a s žáky s těžkým zdravotním postižením konat plavecký výcvik individuálně.
(2) Lyžařský výcvik provádí 1 pedagogický pracovník s nejvýše 8 žáky se zdravotním postižením. U žáků slabozrakých a žáků s tělesným postižením připadá na 1 pedagogického pracovníka nejvýše 6 žáků, u žáků nevidomých na 1 pedagogického pracovníka připadá 1 žák.
(3) Přesahuje-li počet žáků při akci mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání12) , počet žáků stanovený na příslušnou třídu nebo skupinu, zabezpečí ředitel školy dozor další zletilé osoby, která je způsobilá k právním úkonům a je v pracovněprávním vztahu k právnické osobě, která vykonává činnost školy.
(4) Ředitel speciální školy může pro žáky se zdravotním postižením zajistit léčebně preventivní a rehabilitační péči.
ČÁST TŘETÍ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ MIMOŘÁDNĚ NADANÝCH
(1) Mimořádně nadaným žákem se pro účely této vyhlášky rozumí jedinec, jehož rozložení schopností dosahuje mimořádné úrovně při vysoké tvořivosti v celém okruhu činností nebo v jednotlivých rozumových oblastech, pohybových, uměleckých a sociálních dovednostech.
(2) Ke vzdělávacím potřebám žáka s mimořádným nadáním se vyjadřuje školské poradenské zařízení.
(3) Pro mimořádně nadané žáky může ředitel školy vytvářet skupiny, ve kterých se vzdělávají žáci stejných nebo různých ročníků v některých předmětech.
§ 13 Individuální vzdělávací plán
(1) Vzdělávání mimořádně nadaných žáků se může uskutečňovat podle individuálního vzdělávacího plánu, který vychází ze školního vzdělávacího programu příslušné školy, závěrů psychologického vyšetření a vyjádření zákonného zástupce žáka nebo zletilého žáka. Je závazným dokumentem pro zajištění vzdělávacích potřeb mimořádně nadaného žáka.
(2) Individuální vzdělávací plán je součástí dokumentace žáka.
(3) Individuální vzdělávací plán obsahuje:
a) závěry psychologických vyšetření, která blíže popisují oblast, typ a rozsah nadání a vzdělávací potřeby mimořádně nadaného žáka, případně vyjádření registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost,
b) údaje o způsobu poskytování individuální pedagogické nebo psychologické péče mimořádně nadanému žákovi,
c) vzdělávací model pro mimořádně nadaného žáka, časové a obsahové rozvržení učiva, volbu pedagogických postupů, způsob zadávání a plnění úkolů, způsob hodnocení, úpravu zkoušek,
d) seznam doporučených učebních pomůcek, učebnic a materiálů,
e) určení pedagogického pracovníka školského poradenského zařízení, se kterým bude škola spolupracovat při zajišťování péče o mimořádně nadaného žáka,
f) personální zajištění úprav a průběhu vzdělávání mimořádně nadaného žáka,
g) určení pedagogického pracovníka školy pro sledování průběhu vzdělávání mimořádně nadaného žáka a pro zajištění spolupráce se školským poradenským zařízením,
h) předpokládanou potřebu navýšení finančních prostředků nad rámec prostředků státního rozpočtu poskytovaných podle zvláštního právního předpisu9) .
(4) Individuální vzdělávací plán je vypracován po nástupu mimořádně nadaného žáka do školy, nejpozději však do 3 měsíců po zjištění jeho mimořádného nadání. Individuální vzdělávací plán může být doplňován a upravován v průběhu školního roku.
(5) Za zpracování individuálního vzdělávacího plánu odpovídá ředitel školy. Individuální vzdělávací plán se vypracovává ve spolupráci se školským poradenským zařízením a zákonným zástupcem žáka nebo zletilým žákem.
(6) Ředitel školy seznámí s individuálním vzdělávacím plánem zákonného zástupce žáka nebo zletilého žáka, který tuto skutečnost potvrdí svým podpisem.
(7) Určený pedagogický pracovník školy sleduje průběh vzdělávání mimořádně nadaného žáka a poskytuje společně se školským poradenským zařízením podporu žákovi i jeho zákonným zástupcům.
§ 14 Přeřazení do vyššího ročníku
(1) Ředitel školy může přeřadit mimořádně nadaného žáka do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku na základě zkoušky před komisí, kterou jmenuje ředitel školy.
(2) Komise je nejméně tříčlenná a tvoří ji vždy:
a) předseda, kterým je zpravidla ředitel školy nebo jím pověřený učitel,
b) zkoušející učitel, jímž je vyučující předmětu dané vzdělávací oblasti, v prvním až pátém ročníku základního vzdělávání vyučující daného ročníku,
c) přísedící, kterým je učitel vyučující předmětu dané vzdělávací oblasti.
(3) Termín konání zkoušky stanoví ředitel školy v dohodě se zákonným zástupcem žáka nebo se zletilým žákem. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví ředitel školy náhradní termín zkoušky.
(4) Žák může v 1 dni skládat jen 1 zkoušku.
(5) Ředitel školy stanoví obsah, formu a časové rozložení zkoušky s ohledem na věk žáka. Zkouška ověřuje vědomosti a dovednosti umožňující žákovi plynulý přechod do vyššího ročníku a je zaměřena na jednotlivý předmět nebo vzdělávací oblast.
(6) Výsledek zkoušky určí komise hlasováním. V případě rovnosti hlasů rozhodne hlas předsedy.
(7) O zkoušce se pořizuje protokol, který je součástí dokumentace žáka.
(8) Ředitel školy sdělí výsledek zkoušky prokazatelným způsobem zákonnému zástupci žáka nebo zletilému žákovi.
(9) Za neabsolvovaný ročník nebude žákovi vydáno vysvědčení. V následujících vysvědčeních se na zadní straně uvede, které ročníky žák neabsolvoval.
ČÁST ČTVRTÁ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Pokud tato vyhláška nestanoví jinak, vztahují se na speciální vzdělávání žáků a vzdělávání žáků mimořádně nadaných obecné předpisy upravující oblast předškolního, základního, středního a vyššího odborného vzdělávání.
(1) Pokud učební plány a učební osnovy vydané podle dosavadních právních předpisů a konkretizované školou neobsahují části nebo údaje, u kterých tato vyhláška stanovuje, aby byly stanoveny školním vzdělávacím programem, ředitel školy je doplní s platností od 1. září 2005.
(2) Podle § 10 se postupuje od 1. září 2005. Do té doby se postupuje podle dosavadních právních předpisů.
Zrušuje se vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 127/1997 Sb., o speciálních školách a speciálních mateřských školách.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.
Ministryně: JUDr. Buzková v. r.
1) Vyhláška č. 72/2005 Sb. , o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních.
2) § 2 odst. 2 písm. f) zákona č. 563/2004 Sb. , o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů. § 16 odst. 9 školského zákona.
3) § 16 odst. 5 školského zákona.
4) Zákon č. 109/2002 Sb. , o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 476/2004 Sb. a zákona č. 563/2004 Sb.
5) § 16 odst. 2 školského zákona.
6) § 7 odst. 3 školského zákona.
7) § 18 školského zákona.
8) § 8 odst. 3 zákona č. 155/1998 Sb. , o znakové řeči a o změně dalších zákonů.
9) Vyhláška č. 65/2005 Sb. , kterou se stanoví členění krajských normativů, ukazatele rozhodné pro jejich stanovení, jednotky výkonu pro jednotlivé krajské normativy, vztah mezi ukazateli a jednotkami výkonu, ukazatele pro výpočet minimální úrovně krajských normativů a zásady pro zvýšení krajských normativů (vyhláška o krajských normativech).
10) § 7 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb. , o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 410/2005 Sb. , o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých.
11) Nařízení vlády č. 689/2004 Sb. , o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání, ve znění nařízení vlády č. 18/2006 Sb.
12) § 144 odst. 1 písm. g) školského zákona.
PŘÍLOHA NEJNIŽŠÍ A NEJVYŠŠÍ POČTY ŽÁKŮ A NEJNIŽŠÍ A NEJVYŠŠÍ POČTY SOUBĚŽNĚ PŮSOBÍCÍCH PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ VE TŘÍDĚ NEBO STUDIJNÍ SKUPINĚ URČENÉ PRO ŽÁKY S URČITÝM DRUHEM A STUPNĚM ZDRAVOTNÍHO POSTIŽENÍ A VE TŘÍDĚ ŠKOLY PŘI ZDRAVOTNICKÉM ZAŘÍZENÍ
|
Míra podpůrných opatření |
Stupeň a druh zdravotního postižení |
Stupeň vzdělávání |
Počet žáků ve třídě nebo studijní skupině |
Počet pedagog. pracovníků |
||
|
Nejnižší |
Nejvyšší |
Nejnižší |
Nejvyšší |
|||
|
Velmi vysoká |
Hluboké mentální postižení |
předškolní |
4 |
6 |
2 |
3 |
|
základní - I. st. |
4 |
6 |
2 |
3 |
||
|
základní - II. st. |
4 |
6 |
2 |
3 |
||
|
střední |
4 |
6 |
2 |
3 |
||
|
Těžké mentální postižení |
předškolní |
4 |
6 |
2 |
3 |
|
|
základní - I. st. |
4 |
6 |
2 |
3 |
||
|
základní- II. st. |
4 |
6 |
2 |
3 |
||
|
střední |
4 |
6 |
2 |
3 |
||
|
Kombinace těžkých zdravotních postižení včetně hluchoslepoty |
předškolní |
4 |
6 |
2 |
3 |
|
|
základní - I. st. |
4 |
6 |
2 |
3 |
||
|
základní - II. st. |
4 |
6 |
2 |
3 |
||
|
střední |
4 |
6 |
2 |
3 |
||
|
Autismus s přidruženým zdravotním postižením |
předškolní |
4 |
6 |
2 |
3 |
|
|
základní - I. st. |
4 |
6 |
2 |
3 |
||
|
základní - II. st. |
4 |
6 |
2 |
3 |
||
|
střední |
4 |
6 |
2 |
3 |
||
|
Míra podpůrných opatření |
Stupeň a druh zdravotního postižení |
Stupeň vzdělávání |
Počet žáků ve třídě nebo studijní skupině |
Počet pedagog. pracovníků |
||
|
Nejnižší |
Nejvyšší |
Nejnižší |
Nejvyšší |
|||
|
Vysoká |
Těžké zrakové postižení |
předškolní |
5 |
7 |
2 |
2 |
|
základní - I. st. |
5 |
7 |
2 |
2 |
||
|
základní - II. st. |
5 |
7 |
2 |
2 |
||
|
střední a vyšší odborné |
5 |
7 |
2 |
2 |
||
|
v konzervatoři |
5 |
7 |
2 |
2 |
||
|
Těžká porucha dorozumívacích schopností |
předškolní |
6 |
8 |
2 |
2 |
|
|
základní - I. st. |
6 |
8 |
2 |
2 |
||
|
základní - II. st. |
6 |
8 |
2 |
2 |
||
|
střední a vyšší odborné |
6 |
8 |
2 |
2 |
||
|
Těžké sluchové postižení |
předškolní |
5 |
7 |
2 |
2 |
|
|
základní - I. st. |
5 |
7 |
2 |
2 |
||
|
základní- II. st. |
5 |
7 |
2 |
2 |
||
|
střední a vyšší odborné |
5 |
7 |
2 |
2 |
||
|
Těžké tělesné postižení |
předškolní |
6 |
8 |
2 |
2 |
|
|
základní - I. st. |
5 |
7 |
2 |
2 |
||
|
základní- II. st. |
6 |
8 |
2 |
2 |
||
|
střední |
6 |
8 |
2 |
2 |
||
|
Středně těžké mentální postižení |
předškolní |
5 |
7 |
2 |
2 |
|
|
základní - I. st. |
5 |
7 |
2 |
2 |
||
|
základní - II. st. |
5 |
7 |
2 |
2 |
||
|
střední a vyšší odborné |
5 |
7 |
2 |
2 |
||
|
Těžké poruchy chování |
předškolní |
6 |
8 |
2 |
2 |
|
|
základní -1. - 2. roč. |
6 |
8 |
2 |
2 |
||
|
základní - 3. - 9. roč. |
6 |
8 |
2 |
3 |
||
|
předškolní |
5 |
7 |
2 |
3 |
||
|
Autismus |
základní -1. - 2. roč. |
5 |
7 |
2 |
3 |
|
|
základní - 3. - 9. roč. |
5 |
7 |
2 |
2 |
||
|
střední |
5 |
7 |
2 |
2 |
||
|
Kombinace zdravotníhopostižení |
předškolní |
5 |
7 |
2 |
3 |
|
|
základní -1. - 2. roč. |
6 |
8 |
2 |
3 |
||
|
základní - 3. - 9. roč. |
6 |
8 |
2 |
3 |
||
|
střední |
6 |
8 |
2 |
3 |
||
|
Míra podpůrných opatření |
Stupeň a druh zdravotního postižení |
Stupeň vzdělávání |
Počet žáků ve třídě nebo studijní skupině |
Počet pedagog. pracovníků |
||
|
Nejnižší |
Nejvyšší |
Nejnižší |
Nejvyšší |
|||
|
Střední |
Zrakové postižení středně těžké |
předškolní |
7 |
10 |
1 |
2 |
|
základní -1. - 2. roč. |
9 |
12 |
1 |
2 |
||
|
základní - 3. - 9. roč. |
10 |
12 |
1 |
2 |
||
|
střední a vyšší odborné |
7 |
9 |
1 |
1 |
||
|
v konzervatoři |
7 |
9 |
1 |
1 |
||
|
Sluchové postižení středně těžké |
předškolní |
7 |
10 |
1 |
2 |
|
|
základní -1. - 2. roč. |
9 |
12 |
1 |
2 |
||
|
základní - 3. - 9. roč. |
10 |
12 |
1 |
2 |
||
|
střední a vyšší odborné |
7 |
9 |
1 |
1 |
||
|
Vady řeči středně těžké |
předškolní |
7 |
10 |
1 |
2 |
|
|
základní -1. - 2. roč. |
6 |
8 |
1 |
1 |
||
|
základní - 3. - 9. roč. |
7 |
9 |
1 |
1 |
||
|
Tělesné postižení středně těžké |
předškolní |
7 |
10 |
1 |
2 |
|
|
základní - I. st. |
7 |
10 |
1 |
2 |
||
|
základní - II. st. |
8 |
12 |
1 |
2 |
||
|
střední a vyšší odborné |
10 |
12 |
1 |
2 |
||
|
Lehké mentální postižení |
předškolní |
8 |
12 |
1 |
2 |
|
|
základní -1. - 2. roč. |
8 |
10 |
1 |
2 |
||
|
základní - 3. - 9. roč. |
8 |
10 |
1 |
1 |
||
|
střední |
10 |
12 |
1 |
1 |
||
|
Specifické poruchy učení středně těžké |
základní -1. - 2. roč. |
10 |
12 |
1 |
1 |
|
|
základní - 3. - 5. roč. |
10 |
12 |
1 |
2 |
||
|
základní - 6. - 9. roč. |
12 |
14 |
1 |
1 |
||
|
Poruchy chování středně těžké |
základní -1. - 2. roč. |
8 |
10 |
1 |
2 |
|
|
základní - 3. - 9. roč. |
8 |
12 |
1 |
2 |
||
|
Míra podpůrných opatření |
Žáci ve třídách škol při zdravotnických zařízeních |
Stupeň vzdělávání |
Počet žáků ve třídě |
Počet pedagog. pracovníků |
||
|
Nejnižší |
Nejvyšší |
Nejnižší |
Nejvyšší |
|||
|
Nízká |
Ve třídě při nemocnici |
předškolní |
11 |
13 |
1 |
1 |
|
Ve třídě pro ležící pacienty |
9 |
11 |
1 |
1 |
||
|
Ve třídě při infekčním, neurologickém a foniatrickém oddělení |
7 |
9 |
1 |
1 |
||
|
Ve třídě při léčebně a ozdravovně |
10 |
14 |
1 |
2 |
||
|
Ve třídě při psychiatrické léčebně |
5 |
7 |
2 |
3 |
||