Nařízení vlády o vyhlášení závazné části Plánu hlavních povodí České republiky
Vláda nařizuje podle § 24 odst. 4 zákona č. 254/2001 Sb. , o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb.:
Závazná část Plánu hlavních povodí České republiky je uvedena v příloze k tomuto nařízení.
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Předseda vlády:
Ing. Topolánek v. r.
Ministr zemědělství:
Mgr. Gandalovič v. r.
Příloha PLÁN HLAVNÍCH POVODÍ ČESKÉ REPUBLIKY
Závazná část
Obecným cílem státní politiky v oblasti vod je vytvořit podmínky pro udržitelné
hospodaření s omezeným vodním bohatstvím České republiky, které
umožní sladit požadavky na všechny formy užívání vodních zdrojů
s požadavky ochrany vod a vodních ekosystémů, při současném zohlednění
opatření ke snížení škodlivých účinků vod.
Hlavní zásady státní politiky v oblasti vod vycházejí z obnovené strategie
Evropské unie pro udržitelný rozvoj:
ZADRŽENÍ VODY V ÚZEMÍ A OCHRANA VOD
Podporovat snižování nepříznivých vlivů urbanizace území, zemědělského
a lesního obhospodařování krajiny na zásoby vody, podporovat obnovu
ekologické stability krajiny a integrovaný přístup k ochraně vod a hospodaření
s vodou.
INTEGRACE POLITIK HOSPODÁŘSKÝCH SEKTORŮ A SAMOSPRÁV
Zapojit ostatní sektory hospodářství včetně obcí a veřejné správy na úrovni
krajů, aby byl zajištěn integrovaný přístup k řešení výhledových
potřeb a požadavků na vody, zejména pro dlouhodobý výhled, kdy se předpokládá,
že se budou výrazněji projevovat důsledky předpokládaných
klimatických změn.
PŘEDBĚŽNÁ OPATRNOST
V případě vědecké nejistoty použít hodnotící postupy a vhodná preventivní
opatření s cílem zabránit poškození lidského zdraví nebo životního
prostředí.
ZAPOJENÍ VEŘEJNOSTI
Posílit účast občanů na rozhodování. Pro zajištění informovanosti veřejnosti
o záměrech a možných scénářích vývoje a variantách řešení připravovat
vhodné komunikační strategie.
EKONOMICKÉ A SOCIÁLNÍ DOPADY
Nadále uplatňovat zásadu "znečišťovatel a uživatel platí" a při výběru
scénářů opatření zohledňovat vedle ekologických dopadů také ekonomické
a sociální dopady.
1. Cíle a opatření v ochraně vod jako složky životního prostředí
Specifickými cíli je chránit povrchové a podzemní vody, umožnit udržitelné
a vyvážené užívání vodních zdrojů, snižovat transport znečištění
vodními toky přes hranice státu, vytvářet podmínky pro ochranu a zlepšování
stavu povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů i jednotlivých
vodních druhů organizmů a přispívat k ochraně na nich přímo
závisejících suchozemských ekosystémů či jednotlivých suchozemských
druhů organizmů. Naplňování těchto cílů přispěje také k vytváření ekologicky
stabilní krajiny, odolné vůči vnějším negativním vlivům a přispěje
ke snižování znečištění moří.
1.1. Rámcové cíle v ochraně vod jako složky životního prostředí
1.1.1. V ochraně povrchových vod
a) zamezení zhoršení stavu všech útvarů povrchových vod,
b) zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů těchto vod (s výjimkou umělých a silně ovlivněných vodních útvarů) a dosažení jejich dobrého stavu,
c) zajištění ochrany a zlepšení stavu všech umělých a silně ovlivněných vodních útvarů a dosažení jejich dobrého ekologického potenciálu a dobrého chemického stavu,
d) cílené snížení znečištění nebezpečnými látkami, nutrienty a organickými látkami, tj. zastavení nebo postupné odstranění emisí těchto látek a zabránění jejich vnosu z plošných zdrojů.
1.1.2. V ochraně podzemních vod
a) zamezení nebo omezení vstupů znečišťujících látek do podzemních vod a zamezení zhoršení stavu všech vodních útvarů těchto vod,
b) zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů podzemních vod a zajištění vyváženého stavu mezi odběry podzemní vody a jejím doplňováním a dosáhnout dobrého stavu těchto vod,
c) odvrácení jakéhokoliv významného a trvajícího vzestupného trendu koncentrace nebezpečných, zvlášť nebezpečných látek a jiných závadných látek jako důsledku dopadů lidské činnosti, za účelem snížení znečištění podzemních vod,
d) sledování vývoje stavu a zásob podzemních vod a možností jejich využití.
1.1.3. V ochraně vod v chráněných územích
a) dosažení standardů a dalších požadavků stanovených pro povrchové a podzemní vody v chráněných územích,
b) ochrana stanovišť a druhů vázaných na vodu a vytvoření podmínek pro zvyšování biodiverzity.
1.1.4. Ve využívání vodních zdrojů pro zásobování pitnou vodou
Dosažení požadavků na jakost vod odebíraných z vodních zdrojů pro účely
úpravy na vodu pitnou.
1.1.5. V podpoře života ryb a dalších vodních živočichů
a) zajišťování požadované jakosti vymezených lososových a kaprových vod,
b) zprůchodnění příčných migračních překážek na vodních tocích a obnova úkrytových a rozmnožovacích biotopů.
1.1.6. V ochraně vodních poměrů
a) zajištění ochrany vodních poměrů v krajině a zlepšování retenční schopnosti krajiny,
b) zajištění ochrany morfologie přirozených koryt vodních toků a ochrany všech typů mokřadů podle Ramsarské úmluvy,
c) zlepšování stavu vodních a na vodu vázaných ekosystémů,
d) udržení a systematické zvyšování biologické rozmanitosti původních druhů,
e) zajištění uplatňování standardů zemědělského hospodaření týkajících se ochrany životního prostředí.
1.1.7. V monitorování stavu povrchových a podzemních vod
Zajištění monitorovacích programů v potřebném rozsahu pro potřeby:
a) zpracování plánů oblastí povodí,
b) sledování a kontrolu naplňování cílů ochrany vod jako složky životního prostředí,
c) plnění mezinárodních závazků a závazků vyplývajících z předpisů ES/EU.
1.2. Opatření v ochraně vod jako složky životního prostředí
1.2.1. Od r. 2007 zahájit provoz systému sledování a zjišťování stavu vod tak, aby byly postiženy všechny významné antropogenní vlivy jak z pohledu chemického, tak i ekologického stavu vod včetně monitoringu hydromorfologických podmínek, se zajištěním potřebných podkladů pro hodnocení stavu vodních útvarů a pro návrhy plánů oblastí povodí a se zajištěním údajů k vyhodnocení efektivnosti realizace programů opatření.
1.2.2. Na základě vyhodnocení výsledků monitoringu, hodnocení stavu vodních útvarů, expertního posouzení možnosti zlepšení stavu vodních útvarů a plánů rozvoje vodovodů a kanalizací pro území krajů identifikovat v plánech oblastí povodí projekty a vyhodnotit vliv:
a) chybějících městských čistíren odpadních vod a kanalizačních systémů v aglomeracích nad 2000 ekvivalentních obyvatel,
b) obnovy nebo intenzifikace městských čistíren odpadních vod ke zlepšení technologií čištění odpadních vod v aglomeracích nad 2000 ekvivalentních obyvatel,
c) chybějícího přiměřeného čištění odpadních vod v obcích o velikosti do 2000 ekvivalentních obyvatel, kde existuje zkolaudovaná a funkční kanalizace pro veřejnou potřebu,
d) chybějícího přiměřeného čištění odpadních vod v obcích o velikosti do 2000 ekvivalentních obyvatel, kde je vliv komunálního znečištění významným faktorem na stav vodního útvaru.
Pro jednotlivé projekty v aglomeracích nad 2000 ekvivalentních obyvatel uvedených v aktuálním seznamu projednaném vládou v rámci Aktualizace strategie financování implementace směrnice Rady 91/271/EHS očištění městských odpadních vod i pro relevantní konkrétní projekty v aglomeracích do 2000 ekvivalentních obyvatel zpracovat v plánech oblastí povodí časové plány realizace v roce 2008 nedokončených staveb, včetně způsobu financování. Přitom využívat finanční podpůrné zdroje národních programů i fondů Evropské unie, zejména prostředků Operačního programu Životní prostředí a sledovat dodržení termínu 31. prosince 2010, kterým bude splněn požadavek Evropské unie na čištění městských odpadních vod v souladu s Přístupovou dohodou České republiky s Evropským společenstvím.
1.2.3. V plánech oblastí povodí identifikovat prioritní projekty obnovy poruchových a zastaralých kanalizačních sítí ke snížení rizik nekontrolovaného znečišťování podzemních vod v důsledku úniku odváděných odpadních vod. Po dohodě pořizovatelů plánů oblastí povodí s vlastníky infrastruktury zpracovat časové plány přípravy a postupné realizace relevantních projektů. Přitom využívat finanční podpůrné zdroje národních programů i fondů Evropské unie, zejména prostředků Operačního programu Životní prostředí. Při výběru projektů vycházet zejména z analýzy efektivnosti a účinků ve prospěch ochrany vod a též ze schválených plánů rozvoje vodovodů a kanalizací pro území krajů.
1.2.4. Aktualizovat plány rozvoje vodovodů a kanalizací pro území krajů pokud vyhodnocení monitoringu vod nebo jiné údaje naznačují, že cíle ochrany vod realizací programu opatření nebudou pro příslušný vodní útvar pravděpodobně dosaženy.
1.2.5. V plánech oblastí povodí identifikovat projekty:
a) ke zlepšení hydromorfologických parametrů a ekologického stavu vodních toků, včetně břehových struktur,
b) ke zlepšení průchodnosti vodních toků pro ryby a další vodní živočichy a dále podporující rozvoj přirozených rybích společenstev.
Při výběru prioritních projektů vycházet z výsledků monitoringu vod, posouzení účinnosti navrhovaných opatření a dále z Akčního plánu stavby rybích přechodů. Přitom využívat především finanční podpůrné zdroje národních programů a fondů Evropské unie, zejména prostředků Operačního programu Životní prostředí.
1.2.6. Do programů opatření v rámci plánu oblastí povodí navrhnout na základě hodnocení monitoringu vod a analýzy erozního ohrožení půd systémová opatření ve prospěch ochrany vod a na vodu vázaných ekosystémů, rýkajících se hospodaření na zemědělské a lesní půdě (odvozených z dodržování zásad "dobrého zemědělského a environmentálního stavu" a standardů) a dále opatření v oblasti zlepšení kvality života ve venkovských oblastech. Přitom využívat především finanční podpůrné zdroje zahrnuté v Programu rozvoje venkova České republiky na období 2007 až 2013 a také v Operačním programu Životní prostředí na období 2007 až 2013. Zejména uplatňovat opatření odvozená z realizace pozemkových úprav, udržitelného využívání zemědělské a lesní půdy (především zatravňování podél vodních toků, zalesňování, snižování negativních důsledků vodní eroze apod.), opatření zajišťující požadavky na hospodaření ve zranitelných oblastech, postupů hospodaření šetrných k životnímu prostředí a opatření odvozená z realizace drobných vodohospodářských staveb v obcích do 2000 ekvivalentních obyvatel (kanalizace a čistírny odpadních vod).
1.2.7. Na základě hodnocení monitoringu vod a analýzy hodnocení stavu vodních útvarů identifikovat v plánech oblastí povodí zařízení určená k čištění nebo zneškodňování odpadních vod a kanalizační systémy z průmyslových zdrojů znečištění které představují rizika z hlediska zajištění požadavků národních právních předpisů, a pro vybraná průmyslová odvětví i požadavků směrnice Rady 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod.
1.2.8. Do 24. března 2008 transponovat novou směrnici 2006/7/ES o řízení jakosti vody ke koupání a o zrušení směrnice 76/160/EHS.
1.2.9. V plánech oblastí povodí zohlednit opatření Programu na snížení znečištění povrchových vod a na jeho základě navrhnout konkrétní změny stávajícího vymezení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů, za účelem aktualizace a úpravy vymezení těchto vod.
1.2.10. Usilovat o dokončení stanovování ochranných pásem k ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti využívaných významných vodních zdrojů.
2. Cíle a opatření v ochraně před povodněmi a dalšími škodlivými účinky
vod
Specifickým cílem je zadržování vody v krajině formou optimalizace její
struktury a jejího využívání a uplatňování efektivních přírodě blízkých
i technických preventivních opatření.
2.1. Rámcové cíle v ochraně před povodněmi
Snížit ohrožení obyvatel nebezpečnými účinky povodní a omezit ohrožení
majetku, kulturních a historických hodnot při prioritním uplatňování
principu prevence.
2.1.1. V době zvládání povodně
a) zkvalitnění hlásné a předpovědní služby, rovněž i ve vztahu k sousedním státům,
b) zvýšení užitné hodnoty a spolehlivosti povodňových předpovědí,
c) zvyšování povědomí o nebezpečí povodní u ohroženého obyvatelstva, zlepšení praktických znalostí při zvládnutí povodňového nebezpečí a zkvalitnění jejich součinnosti s povodňovými orgány a složkami integrovaného záchranného systému,
d) zlepšení součinnosti účastníků povodňové ochrany včetně poskytování včasných, kvalitních a aktuálních informací a zkvalitnění komunikačních systémů,
e) zvýšení schopnosti pracovníků vodohospodářských dispečinků správců povodí, povodňových orgánů, složek integrovaného záchranného systému a systému nouzového hospodářství řešit mimořádné povodňové situace,
f) zkvalitnění poskytování aktuálních informací obyvatelstvu prostřednictvím povodňových orgánů,
g) zlepšení dostupnosti informací pro veřejnost o všech druzích povodňového nebezpečí včetně specifického lokálního ohrožení zvláštními povodněmi.
a) zdokonalování pravidel a podmínek poskytování pomoci ze zdrojů veřejných rozpočtů pro opravu, rekonstrukci nebo nahrazení majetku prokazatelně postiženého povodní v zájmu urychlené obnovy základních funkcí v území,
b) zpracování zásad pro jednotnou formu dokumentace vyhodnocení povodně.
2.1.3. Prevence před povodněmi
a) zdokonalit legislativní a ekonomické nástroje související se zabezpečením preventivních opatření,
b) zkvalitnit operativní a informativní části povodňových plánů,
c) zabezpečit nácviky povodňových situací za účasti ohrožených subjektů,
d) podpořit pojištění proti rizikům povodňových škod, jako základní nástroj ochrany majetkových hodnot,
e) zdokonalit podklady o rozsahu povodněmi ohrožených území včetně související infrastruktury, o charakteristikách průběhu povodní, povodňovém riziku a jeho zvládání,
f) omezovat aktivity v záplavových územích zhoršující odtokové poměry a zvyšující povodňová rizika,
g) zajišťovat efektivní návrhy preventivních protipovodňových opatření na základě kvalitních podkladů a optimalizace variant koncepcí řešení povodňové ochrany s uplatňováním rizikové analýzy, analýzy nákladů a užitků,
h) při návrhu preventivních protipovodňových opatření hledat vhodnou kombinaci opatření v krajině zvyšující přirozenou akumulaci a retardaci vody v území a technických opatření ovlivňujících průtoky a objemy povodňových vln,
i) používat takové způsoby hospodaření na zemědělské a lesní půdě, aby nedocházelo ke zhoršování retenční schopnosti půdy a negativnímu ovlivňování vodního režimu v krajině; k tomu připravit a zavést odpovídající ekonomické nástroje,
j) využít dostupných finančních podpor z relevantních národních programů i finančních zdrojů Evropské unie ke zlepšení prevence před povodněmi v ohrožených územích,
k) zlepšovat technický stav vodních děl a jejich provoz s ohledem na povodňovou ochranu,
l) zkvalitnit a rozšířit komunikaci s veřejností o všech aspektech povodňové prevence,
m) podporovat zapojení odborných institucí relevantních oborů do mezinárodní spolupráce se záměrem zlepšovat ochranu před povodněmi jak v rámci evropské spolupráce, tak k efektivnímu přenosu know-how,
n) koordinovat plány ochrany před povodněmi rámci mezinárodních povodí.
2.2 Rámcové cíle v ochraně vod před dalšími škodlivými účinky vod (problematika
sucha a vodní eroze)
Postupně se připravit a přizpůsobit předpokládané změně klimatu vhodnými
adaptačními opatřeními a omezit negativní důsledky nadměrné vodní
eroze z plošného odtoku vody.
a) zavádět adaptační opatření specifikovaná v Národním programu pro zmírnění dopadů změny klimatu v České republice,
b) zapojit ostatní sektory hospodářství a kraje do dlouhodobých prognóz nároků na vodu při adaptaci na předpokládané klimatické změny,
c) připravit návrhy legislativních opatření pro dosažení provázanosti zpracování plánů oblastí povodí s řešením komplexních pozemkových úprav,
d) uplatňovat v generelech odvodnění urbanizovaných území koncepci nakládání s dešťovými vodami, umožňující jejich zadržování, vsakování i přímé využívání,
e) uplatňovat požadavky pro "dobrý zemědělský a environmentální stav" a požadavky standardů zemědělského hospodaření, týkajících se ochrany životního prostředí s ohledem na zvýšení vsakování vody,
f) vytvořit vhodné programy výzkumu a vývoje,
g) zajistit obnovu funkcí stávajících vodních nádrží odstraněním sedimentů,
h) zajistit ochranu lokalit vhodných pro umělou akumulaci povrchových vod pro účely, kompenzace dopadu klimatické změny.
2.3. Opatření v ochraně před povodněmi a dalšími škodlivými účinky vod
2.3.1. Pro efektivní návrhy preventivních protipovodňových opatření hledat vhodnou kombinaci opatření v krajině, která zvýší přirozenou retardaci vody v území a technických opatření, ovlivňujících povodňové průtoky. Při návrhu protipovodňových opatření vycházet z hydromorfologického mapování říční sítě, z koncepčních studií odtokových poměrů a studií protipovodňových opatření v ucelených povodích, zahrnujících analýzy faktorů ovlivňujících erozní a odtokové poměry s vytipováním ploch a pozemků, které jsou zdrojem eroze a povrchového odtoku a analýzy možných variant koncepcí řešení protipovodňové ochrany včetně analýzy nákladů a užitků a rizikové analýzy.
2.3.2. V roce 2007 v působnosti Ministerstva životního prostředí postupně zpracovat koncepci přírodě blízkých protipovodňových opatření ve vybraných prioritních oblastech:
a) V hlavním povodí Labe
- povodí Nežárky,
- povodí Dědiny,
- povodí Ploučnice.
b) V hlavní povodí Odry
- povodí Opavy.
c) V hlavním povodí Moravy
- povodí Bečvy,
- povodí Dyje,
- povodí Svratky.
2.3.3. Do konce roku 2007 v působnosti Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí, vymezit na podkladě koncepčních studií návrh konkrétních opatření v jednotlivých prioritních oblastech:
a) V hlavním povodí Labe
- Komplex protipovodňových opatření na Lužnici a Nežárce
- Komplex protipovodňových opatření v povodí dolní Vltavy v úseku Štěchovice
- Mělník
- Komplex protipovodňových opatření v území středního Labe v úseku Kolín
- Mělník
- Protipovodňová opatření v údolí vodního toku Dědiny
- Komplex protipovodňových opatření v území dolního Labe v úseku Štětí
- Křešice - Hřensko
- Ochrana České Lípy a obcí v záplavovém území Ploučnice, včetně protipovodňových
opatření v povodí Svitávky
- Komplex protipovodňových opatření a ochrana obcí v území soutoku Ohře
a Labe.
b) V hlavní povodí Odry
- Protipovodňová opatření k ochraně obcí na horní Opavě
- Protipovodňová opatření v Liberecko-Jablonecké aglomeraci.
c) V hlavním povodí Moravy
- Protipovodňová opatření v území Olomouce
- Protipovodňová opatření v území Litovle
- Protipovodňová opatření v území Uherského Hradiště a Starého Města
- Komplex protipovodňových opatření na dolní Bečvě a soutoku s Moravou
- Rekonstrukce suchých nádrží (poldrů) a řízených inundací pod vodním
dílem Nové Mlýny
- Zvýšení retence na soutoku Moravy a Dyje
- Řízené inundace v území Kroměříže
- Řízené inundace v území Mohelnické brázdy.
Tato opatření věcně zaměřit v souladu s cíli Operačního programu Životní prostředí na období 2007 až 2013, programu Rozvoje venkova na období 2007 až 2013 a programu Prevence před povodněmi II. etapa na období 2007 až 2012. Po kladném posouzení je promítnout do plánů oblastí povodí, promítnout do územních plánů a zahájit jejich investorskou přípravu.
2.3.4. Do plánů oblastí povodí promítnout prioritní opatření povodňové prevence s prokazatelným efektem snížení rizika z povodní, která budou zajišťována v investorské působnosti správců povodí, správců vodních toků, krajů a obcí. Zejména se bude jednat o:
a) opatření v krajině přírodě blízkým způsobem (přirozené rozlivy, poldry, úpravy koryt v zastavěných územích obcí),
b) opatření k optimalizaci vodního režimu krajiny, zvýšení její retenční schopnosti a k ochraně proti vodní erozi (zejména revitalizace nevhodně upravených vodních toků, nevhodných odvodnění a jiných zásahů negativně ovlivňujících vodní režim v krajině, snížení výskytu negativních vlivů vodní eroze, omezování negativních důsledků povrchového odtoku vody - zasakovací pásy a průlehy, obnova retenčních prostor),
c) technická opatření specifikovaná v podprogramech Ministerstva zemědělství (Podpora protipovodňových opatření s retencí, Podpora protipovodňových opatření podél vodních toků, Podpora zvyšování bezpečnosti vodních děl),
d) hrazení bystřin v lesích (§ 35 zákona č. 289/1995 Sb. , o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
2.3.5. Do konce roku 2008 dokončit vymezení záplavových území podél významných vodních toků zastavěných území, na zastavitelných plochách podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích za účelem určení rozsahu potenciálně ohrožených území a následně promítnout do plánů oblastí povodí.
2.3.6. V plánech oblastí povodí, budou ve spolupráci s kraji stanovena území, která vyžadují ochranu před povodněmi z hlediska významnosti, včetně standardů jejich ochrany a území, která mají být využita ke zmírnění povodní.
2.3.7. V letech 2008 až 2009 založit dlouhodobý program výzkumu extrémních hydrologických jevů a to koordinovaným postupem z úrovně Ministerstva životního prostředí, v dohodě s Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem pro místní rozvoj, ve spolupráci s vysokými školami a dalšími odbornými institucemi.
2.3.8. Do 30. června 2009 aktualizovat na principu předběžné opatrnosti stávající systém územní ochrany lokalit hydrologicky a morfologicky vhodných pro akumulaci povrchových vod v dlouhodobém výhledu, jako jednoho z adaptačních opatření na očekávané klimatické změny v příštích 50ti až 100 letech, které se mohou projevit zvýšenou extremitou výskytu suchých období a povodňových situací. Pro tento účel novelizovat institut vodního zákona (chráněné oblasti přirozené akumulace vod) doplněním o oblasti vhodné pro umělou akumulaci povrchových vod se stanovením regulativů územní ochrany a zmocněním k vyhlášení těchto lokalit nařízením vlády účinným nejpozději do doby schválení plánů oblastí povodí. Při přípravě seznamu lokalit vhodných pro akumulaci povrchových vod přihlédnout k socioekonomickým důsledkům územního hájení a projednání s dotčenými kraji a obcemi.
2.3.9. Dále rozvíjet, zdokonalovat a modernizovat vybavení informačních systémů předpovědní a hlásné povodňové služby na státní, regionální a místní úrovni. K tomu využít finanční podpory z Operačního programu Životní prostředí.
3. Cíle a opatření ve vodohospodářských službách
Za vodohospodářskou službu se považují, v souladu s čl. 2 odstavec 38
směrnice 2000/60/ES veškeré činnosti, které zajišťují pro domácnosti,
veřejné instituce nebo jakoukoliv hospodářskou činnost:
a) odběr, vzdouvání, akumulace, jímání, úpravu a rozvod povrchových nebo podzemních vod,
b) odvádění a čištění odpadních vod s následným vypouštěním do povrchových vod.
Specifickým cílem je zabezpečení bezproblémového zásobování obyvatel a dalších odběratelů vody nezávadnou a kvalitní vodou a efektivní likvidace odpadních vod bez negativních dopadů na životní prostředí, za sociálně únosné ceny.
3.1. Rámcové cíle ve vodohospodářských službách
3.1.1. V okruhu rozvoje a obnovy vodohospodářské infrastruktury
a) zvyšovat počet obyvatel připojených na vodovody pro veřejnou potřebu v souladu s cíli Protokolu o vodě a zdraví a zajistit přístup k pitné vodě pro všechny, zejména podporovat, aby se na vodovod pro veřejnou potřebu mohli připojit i obyvatelé v okrajových místech měst a obcí a obyvatelé malých obcí,
b) podporovat zajištění kvalitních zdrojů pitné vody pro individuální zásobování domácností, pro které z technických nebo ekonomických důvodů není možné připojení na vodovod pro veřejnou potřebu,
c) urychlit obnovu poruchových a zastaralých vodovodních sítí a tím snížit jalo ztráty pitné vody ve vodovodních sítích pod úroveň 5 000 1/km/den, dlouhodobě pak na úroveň nejvyspělejších států Evropské unie, tak i snížit počty havárií a související negativní důsledky, zejména na infrastrukturu měst,
d) zvyšovat počet obyvatel připojených na kanalizaci pro veřejnou potřebu.
3.1.2. V okruhu zlepšování kvality a zabezpečenosti vodohospodářských služeb
a) vytvářet podmínky pro povolená nakládání s vodami k umožnění spolehlivého poskytování vodohospodářských služeb, aby voda používaná pro úpravu na vodu pitnou splňovala požadavky na její jakost v souladu s vyhláškou č. 428/2001 Sb. , kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb. , o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
b) zabezpečit vysokou míru spolehlivosti provozu vodních děl pro poskytování vodohospodářských služeb včetně zajištění jejich bezpečnosti; jde zejména o přehrady, jezy a další vodní díla, která jsou v trvalém provozu 30 až 100 i více let a budou ve střednědobém a dlouhodobém výhledu vyžadovat zásadní rekonstrukce (k těmto rekonstrukcím přistupovat šetrně s ohledem na ochranu přírody a krajiny),
c) podporovat propojování vodovodů do vodárenských soustav s kapacitními a kvalitními vodními zdroji,
d) omezit případy nedodržování limitních hodnot jakosti pitné vody (vyjádřené jako % nedodržování limitních hodnot): u vodovodů nad 5000 obyvatel (do 0,1 % u ukazatelů s nejnižší mezní hodnotou (NMH) a do 1,0 % u ukazatelů s mezní hodnotou (MH), u vodovodů do 5000 obyvatel (do 1,0 % u ukazatelů s NMH, do 3,0 % u ukazatelů s MH),
e) zdokonalovat systémy zabezpečení vodohospodářských služeb za mimořádných a krizových situací,
f) vytvářet efektivní regulační nástroje veřejné správy, se záměrem dosáhnout korektních vztahů mezi poskytovateli a odběrateli vodohospodářských služeb.
3.1.3. V okruhu uplatňování principu návratnosti nákladů vodohospodářských služeb
a) v rámci procesu plánování -ekonomické analýzy posoudit současné uplatňování principu "znečišťovatel a uživatel platí" a navrhnout odpovídající úpravy,
b) usilovat o dlouhodobě udržitelný funkční stav vodohospodářské infrastruktury podmiňující poskytování vodohospodářských služeb.
3.1.4. V okruhu plánování v oblasti vod a koncepce rozvoje vodovodů a kanalizací
Do konce roku 2007 zpracovat Plán rozvoje vodovodů a kanalizací České
republiky jako podklad pro plány oblastí povodí.
3.2. Opatření ve vodohospodářských službách
3.2.1. V plánech oblastí povodí identifikovat prioritní projekty ke zlepšení jakosti dodávané pitné vody a zabezpečení zásobování obyvatelstva pitnou vodou a to tak, aby tyto projekty odpovídaly cílům dotačních titulů a vymezeným finančním zdrojům v operačním programu Životní prostředí, Programu rozvoje venkova na období 2007 až 2013 a programu Ministerstva zemědělství Výstavba a obnova infrastruktury vodovodů a kanalizací.
3.2.2. V programech opatření plánů oblastí povodí uplatnit pro lokality využívající vodní zdroje s nevyhovující jakostí povrchové vody pro odběr k úpravě na vodu pitnou opatření vymezená v Plánech k zlepšování jakosti surové vody.
3.2.3. V aktualizaci plánů rozvoje vodovodů a kanalizací pro území krajů vzít v úvahu relevantní opatření zahrnutá ve schválených plánech oblastí povodí týkající se požadavků na vodohospodářské služby a ochranu vod. Při zpracování plánů rozvoje vodovodů a kanalizací se dále orientovat na zajištění zejména těchto cílů:
a) dosažení zlepšení jakosti dodávané pitné vody,
b) zvýšení zabezpečenosti vodních zdrojů i dodávky pitné vody zvláště za mimořádných klimatických situací,
c) obnově poruchových a zastaralých vodárenských systémů s cílem snížit negativní důsledky havárií a současně i ztráty vody.
3.2.4. Se záměrem zvýšit míru zabezpečenosti poskytovaných vodohospodářských služeb, stanovit v plánech oblastí povodí, zejména na podkladě výstupů technickobezpečnostního dohledu, priority postupné obnovy vodních děl na vodních tocích souvisejících s poskytováním vodohospodářských služeb, posoudit míru jejich dlouhodobě udržitelného užívání, případně nezbytnou míru finančních podpor z národních zdrojů ve smyslu § 102 vodního zákona.
3.2.5. Na podkladě ekonomických analýz v plánech oblastí povodí posoudit sociální, environmentální a ekonomické důsledky úhrady všech nákladů na vodohospodářské služby z výnosů od uživatelů.
4. Souhrn opatření k realizaci včetně strategie jejich financování
Členění rámcových opatření a vymezení možnosti jejich financování z veřejných
podpůrných zdrojů, které budou uplatňovány v době platnosti Plánu
hlavních povodí České republiky je toto:
Financování rámcových opatření z podpůrných finančních zdrojů
|
Číslo |
Název opatření (oblast podpory) |
Zdroje finančních podpor |
|
A. Opatření na ochranu vod jako složky životního prostředí |
||
|
A.1 |
Výstavba a rekonstrukce ČOV a kanalizací v aglomeracích nad 2000 ekvivalentních obyvatel |
OPŽP - oblast podpory 1.1 Snížení znečištění vod Program Výstavba a obnova infrastruktury vodovodů a kanalizací (podprogram 229 313) |
|
A.2 |
Výstavba a rekonstrukce ČOV a kanalizací v aglomeracích do 2000 ekvivalentních obyvatel v územích vyžadujících zvláštní ochranu |
OPŽP - oblast podpory 1.1 Snížení znečištění vod |
|
A.3 |
Výstavba a rekonstrukce ČOV a kanalizací v obcích do 2000 ekvivalentních obyvatel |
PRV - opatření III.2.1.1. Obnova a rozvoj vesnic Program Výstavba a obnova infrastruktury vodovodů a kanalizací (podprogram 229 313) |
|
A.4 |
Technická opatření u průmyslových znečišťovatelů (odstraňování zvlášť nebezpečných látek) |
OPŽP - oblast podpory 1.1 Snížení znečištění vod |
|
A.5 |
Revitalizace drobných vodních toků a ploch v obcích |
PRV - opatření III.2. 1. 1. Obnova a rozvoj vesnic PRV - opatření I.1.4. Pozemkové úpravy |
|
A.6 |
Staré ekologické zátěže |
OPŽP - oblast podpory 4.2 Odstraňování starých ekologických zátěží |
|
A.7 |
Revitalizace vodních toků a nevhodných odvodnění, zlepšení průchodnosti vodních toků |
OPŽP - oblast podpory 6.4 Optimalizace vodního režimu krajiny |
|
A.8 |
Realizace opatření pozemkových úprav a komplexních pozemkových úprav (snížení eroze, zvýšení ekologické stability krajiny) |
OPŽP - prioritní osa 6, oblast podpory 6.3. Obnova krajinných struktur PRV - opatření I.1.4. Pozemkové úpravy |
|
A.9 |
Zakládání a obnova břehových porostů |
OPŽP - prioritní osa 6, oblast podpory 6.3. Obnova krajinných struktur |
|
A.10 |
Zatravňování orné půdy, zvláště podél vodních toků |
PRV - opatření II.1.3.3. Podopatření péče o krajinu |
|
A.11 |
Zlepšování druhové a prostorové skladby lesů ve zvlášť chráněných územích |
OPŽP - oblast podpory 6.3 Obnova krajinných struktur |
|
A.12 |
Zalesňování zemědělské půdy |
PRV - opatření II.2.1 Zalesňování zemědělské půdy |
|
A.13 |
Zlepšování druhové skladby lesních porostů |
PRV - opatření II.2.3. Lesnicko-environmentální platby |
|
A.14 |
Technická a biologická opatření na snížení eutrotizace povrchových vod |
OPŽP - oblast podpory 1.1 Snížení znečištění vod |
|
A.15 |
Ošetřování travních porostů |
PRV - opatření II.1.3. Agroenvironmentální opatření |
|
A.16 |
Komplexní sledování, zjišťování a hodnocení stavu jakosti a množství vod (komplexní monitoring vod) |
OPŽP - oblast podpory 1.1 Snížení znečištění vod |
|
A.17 |
Environmentální vzdělávací programy a poskytování environmentálního poradenství |
OPŽP - oblast podpory 7.1 Rozvoj infrastruktury pro realizaci environmentálních vzdělávacích programů, poskytování poradenství a osvětu |
|
A.18 |
Zdokonalování lidského potenciálu v oblasti zemědělství (údržba krajiny a ochrana ŽP, eroze půdy, znečišťování vod, zvyšování biodiverzity apod.) |
PRV - opatření I.3.1. Odborné vzdělávání a informační činnost, opatření PRV - opatření I.3.4. Využívání poradenských služeb |
|
A.19 |
Snižování znečištění povrchových a podzemních vod ze zemědělských zdrojů |
PRV - opatření II.1 3.1. Podopatření postupy šetrné k životnímu prostředí PRV - opatření II.1.2.2. Rámcová směrnice pro vodní politiku ES 2000/60/ES |
|
B. Opatření na ochranu před povodněmi a dalšími škodlivými účinky vod |
||
|
B.1 |
Opatření ke snížení odtoku vody z povodí |
OPŽP - oblast podpory 1.3 Omezování rizika povodní |
|
B.2 |
Výstavba suchých nádrží (poldrů) nad 50 tis. m3 |
OPŽP - oblast podpory 1.3 Omezování rizika povodní |
|
B.3 |
Úprava koryt vodních toků v zastavěných územích obcí přírodě blízkým způsobem |
OPŽP - oblast podpory 1.3 Omezování rizika povodní |
|
B.4 |
Zvyšování retenční schopnosti krajiny a omezování vzniku povodní přírodě blízkým způsobem |
OPŽP - oblast podpory 6.4 Optimalizace vodního režimu krajiny |
|
B.5 |
Ochrana proti erozi a omezování negativních důsledků povrchových odtoků vody |
OPŽP - oblast podpory 6.4 Optimalizace vodního režimu krajiny PPK - A. Ochrana proti erozi |
|
B.6 |
Protipovodňová opatření s retencí |
Program Podpora prevence před povodněmi II, podprogramn 129 122 |
|
B.7 |
Protipovodňová opatření podél vodních toků |
Program Podpora prevence před povodněmi II (podprogram 129 123) |
|
B.8 |
Zvyšování bezpečnosti vodních děl |
Program Podpora prevence před povodněmi II (podprogram 129 123) |
|
B.9 |
Studie odtokových poměrů a vymezování záplavových území |
Program Podpora prevence před povodněmi II (podprogram 129 125) |
|
B.10 |
Obnova, odbahnění a rekonstrukce rybníků a výstavba vodních nádrží |
Program Podpora obnovy, odbahnění a rekonstrukce rybníků a výstavby vodních
nádrží (program 129 130) |
|
B.11 |
Protipovodňová opatření realizovaná v rámci pozemkových úprav |
PRV - opatřeni I.1.4. Pozemkové úpravy |
|
B.12 |
Provádění preventivních protipovodňových opatření na drobných vodních tocích a v jejich povodích a protierozní opatření na lesních půdách, sanace nátrží, erozních rýh a hrazení, stabilizace strží na pozemcích určených k plnění funkcí lesa. |
PRV - opatření II.2.4.1. Obnova lesního potenciálu po kalamitách a zavádění preventivních opatření Opatření vyplývající z § 35 lesního zákona |
|
B.13 |
Budování a modernizace informačních systémů předpovědní povodňové služby a hlásné služby |
OPŽP - oblast podpory 1.3 Omezování rizika povodní |
|
B.14 |
Podpora zpracování mapových podkladů o povodňovém nebezpečí a povodňovém riziku |
OPŽP - oblast podpory 1.3 Omezování rizika povodní |
|
C. Opatření v oblasti vodohospodářských služeb |
||
|
C.1 |
Výstavba a rekonstrukce úpraven vod a zdrojů pitné vody v obcích nad 2000 obyvatel |
OPŽP - oblast podpory 1.2 Zlepšení jakosti pitné vody Program Výstavba a obnova infrastruktury vodovodů a kanalizací (podprogram 229 312) |
|
C.2 |
Výstavba a rekonstrukce přivaděčů a rozvodných vodovodních sítí v aglomeracích nad 2000 obyvatel |
OPŽP - oblast podpory 1.2 Zlepšení jakosti pitné vody |
|
C.3 |
Výstavba a rekonstrukce úpraven vod, zdrojů pitné vody a výstavba a rekonstrukce přivaděčů a rozvodných sítích v aglomeracích do 2000 obyvatel v územích vyžadujících zvláštní ochranu |
OPŽP - oblast podpory 1.2 Zlepšení jakosti pitné vody |
|
C.4 |
Výstavba a rekonstrukce vodovodů v obcích do 2000 obyvatel |
PRV - opatření III.2. 1. 1. Obnova a rozvoj vesnic Program Výstavba a obnova infrastruktury vodovodů a kanalizací (podprogram 229 312) |
|
C.5 |
Vyhledávání a realizace nových zdrojů pro podzemních vod zásobování obyvatelstva |
OPŽP - oblast podpory 6.6 Hodnocení zdrojů podzemních vod |
|
C.6 |
Provádění geologických a hydrogeologických prací za účelem přehodnocení zásob podzemních vod k zásobování obyvatel pitnou vodou |
OPŽP - oblast podpory 6.6 Hodnocení zdrojů podzemních vod |
|
C.7 |
Vyhledávání, průzkum a posouzení možností řízené dotace podzemních vod povrchovými vodami (umělé infiltrace ) z vodních toků nebo nádrží |
OPŽP - oblast podpory 6.6 Hodnocení zdrojů podzemních vod |
Vysvětlivky zkratek programů:
OPŽP - Operační program Životní prostředí
PRV - Program rozvoje venkova
OPR - Operační program Rybářství
PRŘS - Program revitalizace říčních systémů (od r. 2008 program Podpora
obnovy přirozených funkcí krajiny)
PPK - Program péče o krajinu
Strategie financování prioritních rámcových opatření předpokládá, že se
podaří zajistit průběžné čerpání předpokládaného objemu finančních
podpor z kohezního fondu ES pro splnění závazku České republiky v přechodném
období do roku 2010 k výstavbě a rekonstrukci kanalizací a čistíren
odpadních vod požadovaných směrnicí ES očištění městských odpadních
vod. Nejistota vyplývá z důvodu výhrad Evropské komise ke smlouvám
na zajišťování provozu vodovodů, kanalizací a čistíren odpadních
vod.
V případě Operačního programu Životní prostředí budou opatření kofinancována
též ze státního rozpočtu (kapitoly Ministerstva životního prostředí)
a Státního fondu životního prostředí, případně krajů. Pro kofinancování
ze strany krajů je nutné odpovídající posílení příjmů krajů.
Požadavky na finanční účast vlastních zdrojů investorů i podmínky pro
kofinancování z veřejných zdrojů budou stanoveny v příslušných resortních
směrnicích.
Též v případě finančních podpor z Programu rozvoje venkova a programů
financovaných ze státního rozpočtu se předpokládá účast vlastních zdrojů
investora za podmínek a ve výši dle příslušných pravidel, případně
výstupů finanční a ekonomické analýzy.
Opatření uvedená v tabulce nezahrnují zejména potřebná opatření krytá
z vlastních zdrojů a spojená s plněním povinností správců vodních toků
při péči o koryta vodních toků a související vodní díla, ani opatření
na úseku zabezpečování vodohospodářských služeb vlastníky a provozovateli
vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu. Rovněž nezahrnují
relevantní opatření podnikatelů v průmyslu, zemědělství a lesním hospodářství
hrazená vlastními zdroji.
5. Požadavky na zpracování plánů oblastí povodí
Při zpracování plánů oblastí povodí se vychází z této závazné časti Plánu
hlavních povodí České republiky a dále uvedených požadavků členěných
podle přílohy č. 2 k vyhlášce č. 142/2005 Sb.
, o plánování v oblasti vod:
5.1. V okruhu ochrany vod jako složky životního prostředí
a) V rámci zpracování plánů oblastí povodí zohlednit opatření Programu na snížení znečištění povrchových vod a na jeho základě navrhnout konkrétní změny stávajícího vymezení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů, za účelem aktualizace a úpravy vymezení těchto vod.
b) Na základě vyhodnocení výsledků monitoringu, hodnocení stavu vodních
útvarů, expertního posouzení možnosti zlepšení stavu vodních útvarů a
plánů rozvoje vodovodů a kanalizací pro území krajů identifikovat v
plánech oblastí povodí níže uvedené projekty a vyhodnotit vliv:
- chybějících městských čistíren odpadních vod a kanalizačních systémů
v aglomeracích nad 2000 ekvivalentních obyvatel,
- obnovy nebo intenzifikace městských čistíren odpadních vod ke zlepšení
technologií čištění odpadních vod v aglomeracích nad 2000 ekvivalentních
obyvatel,
- chybějícího přiměřeného čištění odpadních vod v obcích o velikosti do
2000 ekvivalentních obyvatel, kde existuje zkolaudovaná a funkční kanalizace
pro veřejnou potřebu,
- chybějícího přiměřeného čištění odpadních vod v obcích o velikosti do
2000 ekvivalentních obyvatel, kde je vliv komunálního znečištění významným
faktorem na stav vodního útvaru.
Pro jednotlivé projekty v aglomeracích nad 2000 ekvivalentních obyvatel
uvedených v aktuálním seznamu projednaném vládou v rámci "Aktualizace
strategie financování implementace směrnice Rady 91/271/ES o čištění
městských odpadních vod" i pro relevantní konkrétní projekty v aglomeracích
do 2000 ekvivalentních obyvatel zpracovat v plánech oblastí
povodí časové plány realizace v roce 2008 nedokončených staveb, včetně
způsobu financování. Přitom sledovat dodržení termínu 31. prosince
2010, kterým bude splněn požadavek Evropské unie na čištění městských
odpadních vod v souladu s Přístupovou dohodou České republiky s Evropským
společenstvím.
c) V plánech oblastí povodí identifikovat prioritní projekty obnovy poruchových a zastaralých kanalizačních sítí ke snížení rizik nekontrolovaného znečišťování podzemních vod v důsledku úniku odváděných odpadních vod. Po dohodě pořizovatelů plánů oblastí povodí s vlastníky infrastruktury zpracovat časové plány přípravy a postupné realizace relevantních projektů. Přitom předpokládat rámec finančních podpůrných zdrojů dle tabulek 4.1. a 4.2., zejména prostředků Operačního programu Životní prostředí. Při výběru projektů vycházet zejména z analýzy efektivnosti a účinků ve prospěch ochrany vod a též ze schválených plánů rozvoje vodovodů a kanalizací pro území krajů.
d) V plánech oblastí povodí identifikovat projekty:
- ke zlepšení morfologického a ekologického stavu vodních toků, včetně
břehových struktur,
- ke zlepšení migrační průchodnosti vodních toků pro ryby a další vodní
živočichy a dále podporující rozvoj přirozených rybích společenstev.
Při výběru prioritních projektů vycházet z výsledků monitoringu vod, posouzení
účinnosti navrhovaných opatření a dále z Akčního plánu stavby
rybích přechodů. Přitom předpokládat rámec finančních podpůrných zdrojů
dle popisu v kapitole 4, zejména prostředků Operačního programu
Životní prostředí.
e) Do programů opatření v rámci plánu oblastí povodí navrhnout na základě hodnocení monitoringu vod a analýzy erozního ohrožení půd systémová opatření ve prospěch ochrany vod a na vodu vázaných ekosystémů, týkající se hospodaření na zemědělské a lesní půdě (odvozených z dodržování zásad "dobrého zemědělského a environmentálního stavu" a standardů) a dále opatření v oblasti zlepšení kvality života ve venkovských oblastech. Přitom využívat především finanční podpůrné zdroje zahrnuté v Programu rozvoje venkova České republiky na období 2007 až 2013 a také v Operačním programu Životní prostředí na období 2007 až 2013. Zejména uplatňovat opatření odvozená z realizace pozemkových úprav, udržitelného využívání zemědělské a lesní půdy (především zatravňování podél vodních toků, zalesňování, snižování negativních důsledků vodní eroze apod.), opatření zajišťující požadavky na hospodaření ve zranitelných oblastech, postupů hospodaření šetrných k životnímu prostředí a opatření odvozená z realizace drobných vodohospodářských staveb v obcích do 2000 ekvivalentních obyvatel (kanalizace a čistírny odpadních vod).
f) Na základě hodnocení monitoringu vod a analýzy hodnocení stavu vodních útvarů identifikovat v plánech oblastí povodí zařízení určená k čištění nebo zneškodňování odpadních vod a kanalizační systémy z průmyslových zdrojů znečištění, které představují rizika z hlediska zajištění požadavků národních právních předpisů, a pro vybraná průmyslová odvětví i požadavků směrnice Rady 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod.
5.2. V okruhu ochrany před povodněmi a dalšími škodlivými účinky vod
a) Do plánů oblastí povodí zahrnout vhodnou kombinaci opatření v krajině zvyšující přirozenou akumulaci a retardaci vody v území a technických opatření ovlivňujících povodňové průtoky v jednotlivých prioritních oblastech stanovených v bodě 2.3.3. s uvedením předpokladů časového plánu jejich přípravy a realizace. Tato opatření věcně zaměřit v souladu s cíli Operačního programu Životní prostředí na období 2007 až 2013, programu Rozvoje venkova na období 2007 až 2013 a programu Prevence před povodněmi II. etapa na období 2007 až 2012.
b) Do plánů oblastí povodí promítnout další prioritní opatření povodňové
prevence s prokazatelným efektem snížení rizika z povodní, která budou
zajišťována v investorské působnosti správců povodí, správců vodních
toků, krajů a obcí. Tato opatření věcně zaměřit v souladu s cíli Operačního
programu Životní prostředí na období 2007 až 2013, programu
Rozvoje venkova na období 2007 až 2013 a programu Prevence před povodněmi
II. etapa na období 2007 až 2012. Zejména se bude jednat o:
- opatření v krajině přírodě blízkým způsobem (přirozené rozlivy, suché
nádrže, úpravy koryt v zastavěných územích obcí),
- opatření k optimalizaci vodního režimu krajiny, zvýšení její retenční
schopnosti a k ochraně proti vodní erozi (zejména revitalizace nevhodně
upravených vodních toků, nevhodných odvodnění a jiných zásahů negativně
ovlivňujících vodní režim v krajině, snížení výskytu negativních
vlivů vodní eroze, omezování negativních důsledků povrchového odtoku
vody - zasakovací pásy a průlehy, obnova retenčních prostor),
- protipovodňová technická opatření s retencí (zřizování nových retenčních
prostorů na vodních tocích, rekonstrukce a úpravy objektů vodních
nádrží s retenčním účinkem pro zvýšení míry ochrany území, výstavba
a rekonstrukce stavebních objektů v územích určených k rozlivům povodní),
- protipovodňová technická opatření podél vodních toků (zvýšení průtočné
kapacity vodních toků /koryta a bezprostředního okolí/ v intravilánech
měst a obcí a jejich stabilizace, výstavba a rekonstrukce ochranných
hrází k lokální ochraně území, odlehčovacích koryt a štol, zvyšování
průtočné kapacity jezů),
- zvyšování bezpečnosti vodních děl (rekonstrukce jezů, rekonstrukce výpustí
a bezpečnostních přelivů a zvýšení jejich kapacity),
- hrazení bystřin v lesích (§ 35
lesního zákona). Pro tato opatření povodňové prevence doložit v plánech
oblastí povodí též předpoklad časového plánu jejich přípravy a realizace.
5.3. V okruhu vodohospodářských služeb
a) V plánech oblastí povodí identifikovat prioritní projekty ke zlepšení jakosti dodávané pitné vody a zabezpečení zásobování obyvatelstva pitnou vodu, a to tak, aby tyto projekty odpovídaly cílům dotačních titulů a vymezeným finančním zdrojům v Operačním programu Životní prostředí, Programu rozvoje venkova a programu Výstavba a obnova infrastruktury vodovodů a kanalizací (podprogram 229 312).
b) V programech opatření plánů oblastí povodí uplatnit pro lokality využívající vodní zdroje s nevyhovující jakostí povrchové vody pro odběr k úpravě na vodu pitnou opatření, vymezená v Plánech k zlepšování jakosti surové vody.
c) Se záměrem zvýšit míru zabezpečenosti poskytovaných vodohospodářských služeb, stanovit v plánech oblastí povodí, zejména na podkladě výstupů technickobezpečnostního dohledu, priority postupné obnovy vodních děl na vodních tocích souvisejících s poskytováním vodohospodářských služeb, posoudit míru jejich dlouhodobě udržitelného užívání, případně nezbytnou míru finančních podpor z národních zdrojů ve smyslu § 102 vodního zákona.
d) Na podkladě ekonomických analýz v plánech oblastí povodí posoudit sociální, environmentální a ekonomické důsledky úhrady všech nákladů na vodohospodářské služby z výnosů od uživatelů.
6. Požadavky na sestavení plánů národních částí mezinárodních oblastí povodí Labe, Odry a Dunaje
6.1. Obsah plánů národních částí mezinárodních oblastí povodí Labe, Odry a
Dunaje
Při zpracování plánů národních částí mezinárodních oblastí povodí se vychází
z Plánu hlavních povodí České republiky, schválených výstupů jednotlivých
etap zpracování plánů oblastí povodí, z programů sledování
a zjišťování stavu vod a schválených plánů oblastí povodí.
Plány národních částí mezinárodních oblastí povodí Labe, Odry a Dunaje
sestavuje Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem
zemědělství, správci povodí a krajskými úřady podle aktuálních požadavků
Evropské komise a mezinárodních komisí pro ochranu Labe, Odry
a Dunaje.
Na základě vyhodnocení účinnosti koordinace při přípravě plánů národních
částí mezinárodních oblastí povodí navrhnout případnou úpravu do novely
vodního zákona do poloviny roku 2008, která nabude účinnosti v
roce 2009.
Při sestavování plánů národních částí mezinárodních oblastí povodí Labe,
Odry a Dunaje se vychází z Přílohy VII směrnice 2000/60/ES. Základní
kapitoly odpovídají členěním již zpracovaných zpráv Evropské komisi,
zejména zpráv podle čl. 5 a čl. 8. Předpokládá se aktualizace všech
charakteristik a dosud zpracovaných informací.
Plány národních částí mezinárodních oblastí povodí Labe, Odry a Dunaje
budou obsahovat:
a) charakteristiku národní časti mezinárodní oblasti povodí,
b) významné tlaky a dopady způsobené lidskou činností,
c) identifikaci a zmapování chráněných oblastí (Registr chráněných oblastí),
d) monitorovací sítě a výsledky monitoringu,
e) cíle, úkoly a výjimky v oblasti ochrany životního prostředí,
f) ekonomickou analýzu využívání vody,
h) registr podrobnějších programů a plánů, zejména plány oblastí povodí,
i) opatření v oblasti veřejných informací a konzultací,
j) oprávněné orgány a dohody v oblasti mezinárodní koordinace,
k) kontaktní body pro získávání podpůrné dokumentace.
6.2. Struktura dílčích povodí pro sestavení plánů národních částí mezinárodních oblastí povodí Labe, Odry a Dunaje
6.2.1. Mezinárodní oblast povodí Labe
Státy ležící v Mezinárodní oblasti povodí Labe se dohodly na vymezení
a používání koordinačních oblastí, které jsou pro plán národní části
mezinárodní oblasti povodí vymezeny a označeny jako:
|
5100 |
Horní a střední Labe |
|
5210 |
Horní Vltava |
|
5240 |
Berounka |
|
5290 |
Dolní Vltava |
|
5300 |
Ohře a dolní Labe |
|
5400 |
Mulde - Elbe - Schwarze Ester |
|
5600 |
Saale |
|
5800 |
Havel. |
6.2.2. Mezinárodní oblast povodí Odry
Státy ležící v Mezinárodní oblasti povodí Odry se dohodly na vymezení
a používání koordinačních oblastí, které jsou pro plán národní části
mezinárodní oblasti povodí vymezeny a označeny jako:
|
6200 |
Horní Odra |
|
6300 |
Střední Odra |
|
6400 |
Lužická Nisa. |
6.2.3. Mezinárodní oblast povodí Dunaje
Státy ležící v Mezinárodní oblasti povodí Dunaje se dohodly na vymezení
a používání dílčích jednotek, které jsou pro plán národní části mezinárodní
oblasti povodí vymezeny a označeny jako:
CZ1 -česká část území dílčího povodí řeky Naab, přítoku Dunaje
CZ2 -česká část území dílčího povodí řeky Regen, přítoku Dunaje
CZ3 -česká část území dílčího povodí řeky Ilz, přítoku Dunaje
CZ4 -česká část území dílčího povodí řeky Grosse Mühl, přítoku Dunaje
CZ5 -česká část území dílčího povodí řek Aist a Zwett, přítoků Dunaje
CZ6 -česká část území dílčího povodí Dyje, přítoku Moravy
CZ7 -česká část území dílčího povodí Moravy
CZ8 -česká část dílčích povodí přítoků Váhu, přítoku Dunaje.