Zákon o nemocenském pojištění zaměstnanců.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
vypuštěn ke dni 1.1.1993 novelou č. 37/199 Sb.
ČÁST PRVNÍ. OSOBNÍ ROZSAH POJIŠTĚNÍ.
(1) Podle tohoto zákona jsou pojištěni, pokud splňují podmínky stanovené pro účast na nemocenském pojištění a jsou činni v České republice:
a) zaměstnanci v pracovním poměru,
b) členové družstva, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni,
c) společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni,
d) zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti,
f) členové zastupitelstev územních samosprávných celků, jestliže jsou jim vypláceny odměny jako členům zastupitelstev územních samosprávných celků, kteří tyto funkce vykonávají jako uvolnění,
g) poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu a poslanci Evropského parlamentu, zvolení na území České republiky,
h) členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, členové Rady ústavu pro studium totalitních režimů, členové Rady Českého telekomunikačního úřadu, finanční arbitr, zástupce finančního arbitra, Veřejný ochránce práv, zástupce Veřejného ochránce práv,
ch) dobrovolní pracovníci pečovatelské služby,
i) pěstouni, kteří vykonávají pěstounskou péči v zařízeních pro výkon pěstounské péče podle zvláštního právního předpisu1) , nebo kterým je za výkon pěstounské péče vyplácena odměna náležející pěstounovi ve zvláštních případech podle zvláštního právního předpisu1a) ,
j) osoby zařazené k pravidelnému výkonu prací ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě,
m) pracovníci v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů.2a)
(2) Za zaměstnance v pracovním poměru [odstavec 1 písm. a) ] se pro účely tohoto zákona považuje též osoba činná v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr nevznikl, neboť nebyly splněny všechny podmínky stanovené pracovněprávními předpisy pro jeho vznik.
(1) Vykonává-li zaměstnanec přechodně práci mimo území Československé republiky, nemá to vliv na jeho pojištění.
(2) Zaměstnanci zaměstnavatelů se sídlem na území České republiky, kteří mají místo výkonu práce trvale v cizině, jsou pojištěni podle tohoto zákona, mají-li trvalý pobyt na území České republiky.
(3) Sídlem zaměstnavatele se pro účely tohoto zákona rozumí u právnické osoby její sídlo, jakož i sídlo její organizační složky, která je zapsána v obchodním rejstříku, popřípadě v jiném zákonem určeném rejstříku nebo je vedena ve stanovené evidenci u příslušného orgánu v České republice, a u fyzické osoby místo jejího trvalého pobytu, popřípadě jde-li o zahraniční fyzickou osobu, místo jejího podnikání.
Kdo vykonává několik činností zakládajících pojištění podle tohoto zákona, je pojištěn z každé z nich. Je-li jednatel společnosti s ručením omezeným současně společníkem této společnosti uvedeným v § 2 odst. 1 písm. c) , je pojištěn z těchto činností podle tohoto zákona jen jednou.
Z pojištění podle tohoto zákona jsou vyňati:
a) vojáci z povolání, žáci vojenských škol, kteří nejsou vojáky z povolání, a příslušníci bezpečnostních sborů;
b) cizí státní příslušníci, kteří nemají trvalý pobyt na území České republiky a kteří jsou činni v Československé republice pro zaměstnavatele, kteří požívají diplomatických výsad a imunit, pokud mohou být účastni nemocenského pojištění v jiném státě;
c) zaměstnanci, kteří jsou činni v České republice pro zaměstnavatele, kteří nemají sídlo na území České republiky, to však neplatí, jde-li o zaměstnance, kteří jsou činni v České republice pro zaměstnavatele, kteří mají sídlo na území státu, s nímž Česká republika uzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení;
d) zaměstnanci, kteří vykonávají pouze příležitostné zaměstnání.
§ 6. Příležitostné zaměstnání.
(1) Za příležitostné se považuje nahodilé jednorázové zaměstnání, které podle ujednání nemá trvat a ani netrvalo déle než sedm kalendářních dnů po sobě jdoucích.
(2) Za příležitostné se dále považuje zaměstnání, jehož obsahem je pouze pracovní činnost malého rozsahu, t.j. zejména zaměstnání, v němž započitatelný příjem (§ 15 odst. 1 ) nedosahuje ani 400 Kč za kalendářní měsíc.
Pojištění vzniká dnem vstupu do zaměstnání, které zakládá pojištění podle tohoto zákona. Pojištění člena družstva uvedeného v § 2 odst. 1 písm. b) však vzniká dnem, od něhož začal vykonávat pro družstvo práci, za kterou je družstvem odměňován; to platí obdobně pro společníka a jednatele společnosti s ručením omezeným a komanditistu komanditní společnosti uvedené v § 2 odst. 1 písm. c) . Za den vstupu do zaměstnání se u zaměstnanců v pracovním poměru považuje též den před vstupem do zaměstnání, za který příslušela náhrada mzdy nebo platu nebo za který se mzda nebo plat nekrátí.
Pojištění zaniká dnem skončení zaměstnání, které zakládá pojištění podle tohoto zákona. Pojištění člena družstva uvedeného v § 2 odst. 1 písm. b) však zaniká dnem, od něhož přestal vykonávat pro družstvo práci, za kterou je družstvem odměňován; to platí obdobně pro společníka a jednatele společnosti s ručením omezeným a komanditistu komanditní společnosti uvedené v § 2 odst. 1 písm. c) .
Zvláštní zákon stanoví, kdo a v jakém rozsahu je povinen platit pojistné na nemocenské pojištění, a to jako součást pojistného na sociální zabezpečení.1c)
zrušeno ke dni 1.1.1992 novelou č. 550/1991 Sb.
ČÁST TŘETÍ. DÁVKY NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ.
Dávky nemocenského pojištění jsou
2. podpora při ošetřování člena rodiny,
3. vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství,
4. peněžitá pomoc v mateřství.
vypuštěno ke dni 1.1.1993 novelou č. 37/1993 Sb.
vypuštěno ke dni 1.7.1990 novelou č. 180/1990 Sb.
vypuštěno ke dni 1.7.1990 novelou č. 180/1990 Sb.
(1) Nemocenské náleží zaměstnanci, který je podle zvláštního předpisu11) uznán dočasně neschopným k výkonu svého dosavadního zaměstnání (dále jen "pracovní neschopnost"). Nemocenské nenáleží za období pracovní neschopnosti, za které náleží zaměstnanci započitatelný příjem z činnosti zakládající účast na nemocenském pojištění, ze které je nemocenské poskytováno, s výjimkou těch příjmů, které zaměstnanci náleží i za dobu pracovní neschopnosti, aniž v této době vykonával tuto činnost, za kterou mu náleží započitatelný příjem; nemocenské dále nenáleží za období pracovní neschopnosti, za které po stanovenou dobu náleží podle zvláštního právního předpisu1b) místo nemocenského započitatelný příjem. Započitatelným příjmem se rozumí mzda, plat a další příjmy, které se zahrnují do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení (dále jen "vyměřovací základ") podle zvláštního zákona.1)
(2) Nemocenské se poskytuje za kalendářní dny.
(3) Nemocenské se poskytuje od prvního kalendářního dne pracovní neschopnosti do skončení pracovní neschopnosti nebo do uznání invalidity nebo částečné invalidity. Nemocenské se však poskytuje nejdéle po dobu jednoho roku od počátku pracovní neschopnosti (dále jen "podpůrčí doba").
(4) Při nové pracovní neschopnosti se započítávají do podpůrčí doby také předchozí období pracovní neschopnosti, pokud spadají do doby jednoho roku před vznikem nové pracovní neschopnosti. Tato období se však nezapočtou:
a) jestliže zaměstnání trvalo aspoň 6 měsíců od skončení poslední pracovní neschopnosti pro nemoc, nebo
b) jestliže nová pracovní neschopnost byla způsobena pracovním úrazem; pracovnímu úrazu se klade na roveň nemoc z povolání podle předpisů o důchodovém pojištění. Do podpůrčí doby se rovněž nezapočítává předchozí období pracovní neschopnosti způsobené pracovním úrazem (nemocí z povolání).
(5) Nemocenské může být poskytováno i po uplynutí podpůrčí doby, jestliže je možno na základě vyjádření příslušného orgánu očekávat, že zaměstnanec v krátké době nabude pracovní schopnosti; takto je však možno poskytovat nemocenské nejdéle po dobu jednoho roku od uplynutí podpůrčí doby.
Nemocenské náleží zaměstnanci po dobu karantény nařízené podle zvláštního právního předpisu11b) ; § 15 odst. 1 věta druhá platí zde obdobně.
(1) Nemocenské se stanoví z denního vyměřovacího základu zjištěného podle § 18 .
(2) Výše nemocenského za kalendářní den činí
a) 25 % denního vyměřovacího základu od 1. kalendářního dne pracovní neschopnosti nebo karantény do 3. kalendářního dne pracovní neschopnosti nebo karantény,
b) 60 % denního vyměřovacího základu od 4. kalendářního dne pracovní neschopnosti nebo karantény do 30. kalendářního dne pracovní neschopnosti nebo karantény,
c) 66 % denního vyměřovacího základu od 31. kalendářního dne pracovní neschopnosti nebo karantény do 60. kalendářního dne pracovní neschopnosti nebo karantény,
d) 72 % denního vyměřovacího základu od 61. kalendářního dne pracovní neschopnosti nebo karantény.
(3) Výše nemocenského za kalendářní den se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
(1) Denní vyměřovací základ se zjistí tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období dělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Do tohoto počtu dnů se nezahrnují kalendářní dny omluvené nepřítomností zaměstnance v práci, za které mu nenáleží náhrada příjmu, včetně dnů, za které mu bylo poskytováno nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny a peněžitá pomoc v mateřství, dny, za které mu náleží náhrada příjmu při výkonu služby v ozbrojených silách a civilní služby3) a kalendářní dny po skončení zaměstnání. U člena družstva uvedeného v § 2 odst. 1 písm. b) se vstupem do zaměstnání rozumí započetí práce pro družstvo; to platí obdobně pro společníka a jednatele společnosti s ručením omezeným a komanditistu komanditní společnosti uvedeného v § 2 odst. 1 písm. c) .
(2) Rozhodným obdobím je období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla pracovní neschopnost, pokud není dále stanoveno jinak.
(3) Jestliže pracovní neschopnost vznikla v období, kdy od vstupu zaměstnance do zaměstnání do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž pracovní neschopnost vznikla, neuplynulo 12 kalendářních měsíců, je rozhodným obdobím období od vstupu do zaměstnání do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž pracovní neschopnost vznikla.
(4) Jestliže pracovní neschopnost vznikla v kalendářním měsíci, v němž zaměstnanec vstoupil do zaměstnání, je rozhodným obdobím období od vstupu do zaměstnání do konce tohoto kalendářního měsíce.
(5) Nemá-li zaměstnanec v rozhodném období stanoveném podle odstavců 2 až 4 započitatelný příjem nebo není-li v rozhodném období žádný kalendářní den, jímž se dělí vyměřovací základ, prodlužuje se rozhodné období vždy o tři kalendářní měsíce tak, aby v takto prodlouženém rozhodném období byl započitatelný příjem a alespoň jeden kalendářní den, jímž se dělí vyměřovací základ; toto rozhodné období však může začít nejdříve dnem vstupu zaměstnance do zaměstnání. Jestliže v rozhodném období stanoveném podle odstavců 2 až 4 nebo podle věty první nemá zaměstnanec započitatelný příjem nebo není-li v rozhodném období žádný kalendářní den, jímž se dělí vyměřovací základ, nemocenské se stanoví ze započitatelného příjmu, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl za kalendářní den v kalendářním měsíci, v němž pracovní neschopnost vznikla; takto zjištěný pravděpodobný započitatelný příjem za kalendářní den se považuje za denní vyměřovací základ.
(6) U zaměstnankyně převedené na jinou práci z důvodu těhotenství nebo mateřství se rozhodné období podle předchozích odstavců zjišťuje namísto ke dni vzniku pracovní neschopnosti ke dni převedení na jinou práci, pokud je to pro ni výhodnější.
(7) Částka denního vyměřovacího základu vypočtená podle odstavců 1 až 6 se upraví pro výpočet
a) nemocenského a podpory při ošetřování člena rodiny tak, že z částky do 610 Kč se počítá 90 %, z částky nad 610 Kč do 870 Kč se počítá 60 % a k částce nad 870 Kč se nepřihlíží,
b) vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství a peněžité pomoci v mateřství (peněžité pomoci) tak, že částka do 610 Kč se počítá v plné výši, z částky nad 610 Kč do 870 Kč se počítá 60 % a k částce nad 870 Kč se nepřihlíží.
(8) Částka denního vyměřovacího základu upravená podle odstavce 7 se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
(9) Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně pro stanovení nemocenského při karanténě nařízené podle příslušných předpisů.
vypuštěno ke dni 1.2.1982 novelou č. 8/1982 Sb.
vypuštěno ke dni 1.7.1990 novelou č. 180/1990 Sb.
Poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu se nemocenské poskytuje při téže pracovní neschopnosti nejdéle po dobu 81 kalendářních dnů a při více pracovních neschopnostech po dobu 81 kalendářních dnů v jednom kalendářním roce; tato omezení neplatí, jestliže pracovní neschopnost vznikla pracovním úrazem (nemocí z povolání). Nemocenské se poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu poskytuje nejdéle do dne, jímž končí zaměstnání.
vypuštěno ke dni 1.7.1990 novelou č. 180/1990 Sb. >
vypuštěno ke dni 1.1.1993 novelou č. 37/1993 Sb.
(1) Nárok na nemocenské nemá, kdo si přivodil pracovní neschopnost
a) v úmyslu vylákat nemocenské, nebo
b) zaviněnou účastí ve rvačce, nebo
c) jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití omamných prostředků, nebo
d) při spáchání úmyslného trestného činu, za nějž zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice přesahuje jeden rok.
(2) Má-li zaměstnanec rodinné příslušníky, může jim být v těchto případech vypláceno nemocenské až do výše tří čtvrtin; zaměstnanci bez rodinných příslušníků může být v případech uvedených v předcházejícím odstavci pod písm. b) , c) a d) vypláceno nemocenské až do výše poloviny.
§ 25 Podpora při ošetřování člena rodiny
(1) Podpora při ošetřování člena rodiny náleží za podmínek dále stanovených zaměstnanci (muži nebo ženě), který nemůže pracovat, poněvadž musí
1. ošetřovat nemocné dítě mladší než 10 let, nebo
2. pečovat o dítě mladší než 10 let z toho důvodu, že
a) dětské výchovné zařízení, v jehož péči dítě jinak je, nebo škola, do které chodí, byly uzavřeny z nařízení příslušných orgánů, nebo
b) dítě nemůže být pro nařízenou karanténu v péči dětského výchovného zařízení nebo docházet do školy, nebo
c) osoba, která jinak o dítě pečuje, onemocněla, nebo jí byla nařízena karanténa (karanténní opatření), a proto nemůže o dítě pečovat, nebo
3. ošetřovat jiného nemocného člena rodiny, jestliže jeho zdravotní stav vyžaduje nezbytně ošetřování jinou osobou.
(2) Podmínkou pro poskytování podpory při ošetřování člena rodiny je, že dítě nebo nemocný člen rodiny žije se zaměstnancem v domácnosti; splnění podmínky domácnosti se nevyžaduje, jde-li o ošetřování (péči) dítěte mladšího 10 let rodičem.
(3) Podpora při ošetřování člena rodiny se poskytuje nejvýše po dobu prvních devíti kalendářních dnů, pokud potřeba ošetřování (péče) v nich trvá.
(4) Zaměstnanci, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do skončení povinné školní docházky a je jinak osamělý, se podpora při ošetřování člena rodiny poskytuje nejvýše po dobu prvních 16 kalendářních dnů, pokud potřeba ošetřování (péče) v nich trvá.
(5) Podpora při ošetřování člena rodiny se stanoví stejným způsobem jako nemocenské. Výše podpory za kalendářní den činí 60 % denního vyměřovacího základu.
(6) V témž případě ošetřování (péče) náleží podpora jen jednou a jen jednomu oprávněnému.
(7) Podpora při ošetřování člena rodiny se poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu poskytuje nejdéle do dne, jímž končí zaměstnání.
zrušeno ke dni 1.1.1964 novelou č. 58/1964 Sb.
zrušeno ke dni 1.1.1964 novelou č. 58/1964 Sb.
zrušeno ke dni 1.7.1968 novelou č. 88/1968 Sb.
Zrušen ke dni 1.10.1995 novelou č. 118/1995 Sb.
zrušen ke dni 1.7.1968 novelou č. 88/1968 Sb.
zrušen ke dni 1.7.1968 novelou č. 88/1968 Sb.
zrušen ke dni 1.7.1968 novelou č. 88/1968 Sb.
zrušen ke dni 1.7.1968 novelou č. 88/1968 Sb.
zrušen ke dni 1.7.1968 novelou č. 88/1968 Sb.
zrušen ke dni 1.7.1968 novelou č. 88/1968 Sb.
zrušen ke dni 1.7.1968 novelou č. 88/1968 Sb.
zrušen ke dni 1.7.1968 novelou č. 88/1968 Sb.
zrušen ke dni 1.7.1968 novelou č. 88/1968 Sb.
zrušen ke dni 1.7.1968 novelou č. 88/1968 Sb.
ČÁST ČTVRTÁ ZVYŠOVÁNÍ VYMĚŘOVACÍHO ZÁKLADU
(1) Vláda zvýší nařízením od 1. ledna částky uvedené v § 18 odst. 7 nebo částky uvedené v § 18 odst. 7 naposledy zvýšené nařízením vlády, pokud přepočítací koeficient pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění12) stanovený naposledy nařízením vlády činí hodnotu větší než 1; zvýšení se stanoví tak, že se tyto částky vynásobí koeficientem uvedeným v části věty před středníkem a výsledné částky se zaokrouhlí na celé desetikoruny nahoru.
(2) Výše dávek nemocenského pojištění, na které vznikl nárok před 1. lednem kalendářního roku, od něhož byly naposledy zvýšeny částky uvedené v § 18 odst. 7 , a tento nárok trvá aspoň v tomto dni, se upraví bez žádosti od tohoto dne podle nové výše těchto částek.
Ustanovení § 40 se pro roky 2004 a 2005 a pro rok 2008 nepoužije.
ČÁST PÁTÁ. SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O NÁROCÍCH Z NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ ZAMĚSTNANCŮ.
(1) Za rodinné příslušníky zaměstnance se pro nárok na peněžité dávky nemocenského pojištění považují, pokud nejsou sami pojištěni podle tohoto zákona nebo pojištěni, po případě zabezpečeni podle jiných právních předpisů:
b) děti do skončení povinné školní docházky,
c) děti od skončení povinné školní docházky do dosažení věku 26 let, pokud se soustavně připravují předepsaným výcvikem nebo studiem na budoucí povolání nebo jsou pro nemoc nebo tělesnou či duševní vadu trvale neschopny k práci,
d) družka (druh), pokud žije se zaměstnancem v domácnosti aspoň tři měsíce.
(2) Za rodinné příslušníky se dále považují, pokud nejsou sami pojištěni podle tohoto zákona nebo pojištěni, po případě zabezpečeni podle jiných právních předpisů a pokud jsou výživou převážně odkázáni na zaměstnance:
a) vnuci a sourozenci do skončení povinné školní docházky,
b) vnuci a sourozenci od skončení povinné školní docházky do dosažení věku 26 let, pokud se soustavně připravují předepsaným výcvikem nebo studiem na budoucí povolání nebo jsou pro nemoc nebo tělesnou či duševní vadu trvale neschopni k práci,
c) rodiče, prarodiče, tchán a tchýně,
d) sestra nebo dcera, která vede ovdovělému nebo rozvedenému (rozloučenému) zaměstnanci jeho domácnost, pokud v ní pečuje o jeho děti ve věku do skončení povinné školní docházky.
(3) Za rodinného příslušníka se považuje také bývalá manželka (manžel) zaměstnancova, pokud není sama pojištěna podle tohoto zákona nebo pojištěna, po případě zabezpečena podle jiných právních předpisů a pokud zaměstnanec má vůči ní vyživovací povinnost.
§ 42. Vznik nároku. Ochranná lhůta.
(1) Dávky nemocenského pojištění náleží, jestliže se podmínky rozhodné pro jejich přiznání splnily v době pojištění podle tohoto zákona nebo sice po skončení pojištění, avšak ještě během doby, po kterou zaměstnanec pobírá nemocenské, podporu při ošetřování člena rodiny nebo peněžitou pomoc v mateřství, anebo jestliže se splnily v ochranné lhůtě. Podpora při ošetřování člena rodiny však z ochranné lhůty nenáleží.
(2) Ochranná lhůta činí 7 dnů od skončení zaměstnání; jestliže však zaměstnanec byl naposledy zaměstnán po kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik dnů, kolik dnů byl naposledy zaměstnán. U žen, jejichž zaměstnání skončilo v době těhotenství, činí ochranná lhůta vždy šest měsíců.
(3) Vznikne-li v ochranné lhůtě znovu pojištění podle tohoto zákona, staví se běh ochranné lhůty po dobu trvání tohoto pojištění. Ochranná lhůta získaná novým pojištěním se připočítává k nevyčerpanému zbytku dřívější ochranné lhůty až do nejvyšší výměry 7 dnů. Vznikem pojištění, po případě zabezpečení podle jiných předpisů ochranná lhůta zaniká. Vznikem účasti na důchodovém pojištění nebo nemocenském pojištění osob samostatně výdělečně činných však ochranná lhůta nezaniká, pokud jde o nárok na nemocenské a peněžitou pomoc v mateřství náležející z pojištění podle tohoto zákona; v tomto případě ochranná lhůta zaniká až dnem vzniku nároku na tyto dávky z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, pokud již podle odstavce 2 neuplynula dříve.
(4) Vykonává-li zaměstnanec několik činností, které zakládají pojištění podle tohoto zákona, plyne ochranná lhůta z každé z nich.
Nároky na dávky nemocenského pojištění náležející z téhož důvodu se posuzují samostatně.
Dávky nemocenského pojištění náleží i za dobu, po kterou se oprávněný zdržuje trvale v cizině.
(1) Nárok na nemocenské, podporu při ošetřování člena rodiny, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství nebo peněžitou pomoc v mateřství za jednotlivé dny se promlčuje, nebyl-li uplatněn do tří let ode dne, za který náleží.
(2) Byl-li nárok na dávku uplatněn, promlčuje se do tří let ode dne přiznání dávky.
(3) Nárok na vrácení částek jednotlivých výplat dávek poskytnutých neprávem (§ 48 odst. 2 ) se promlčuje za 10 let od jejich výplaty. Promlčecí lhůta neběží, jsou-li na úhradu dávky vyplacené neprávem prováděny srážky z dávky nebo započitatelného příjmu.
(4) Nárok na náhradu škody způsobené zaměstnavatelem nesprávným postupem při provádění nemocenského pojištění4) se promlčuje za pět roků ode dne,kdy orgán sociálního zabezpečení zjistil, že dávka byla poskytnuta neprávem, nejpozději však za 10 let ode dne vzniku škody.
(1) Zemře-li zaměstnanec nebo jiný oprávněný, nabývají nároku na částky peněžitých dávek, které se staly splatnými do dne jeho smrti, postupně manžel (manželka), děti, otec, matka, druh (družka) nebo sourozenci, jestliže tyto osoby žily se zemřelým v době jeho smrti ve společné domácnosti.
(2) Nárok na peněžité dávky nemocenského pojištění nelze platně postoupit ani dát do zástavy. Zabavení nároku na tyto dávky se řídí předpisy o exekuci na plat.
(3) Jestliže by výplatou dávky oprávněnému byly poškozeny zájmy jeho dětí nebo jiných členů rodiny, může příslušný orgán nemocenského pojištění určit, komu bude dávka vyplacena. Příjemce dávky je povinen jí použít toliko ve prospěch dětí nebo jiných členů rodiny, pro něž je dávka určena.
Povinnosti zaměstnanců a jiných oprávněných.
Zaměstnanec nebo jiný oprávněný, po případě příjemce dávky je povinen hlásit důvod zániku nároku na dávku, jakož i jiné skutečnosti rozhodné pro trvání nároku na dávku nebo pro její výši a výplatu, a to ve lhůtě osmi dnů ode dne, kdy se o skutečnosti dozvěděl; hlášení o vzniku a ukončení pracovní neschopnosti je povinen podat bez zbytečného odkladu.
(1) Zaměstnanci jsou povinni dodržovat stanovený léčebný režim,5) řídit se pokyny příslušného lékaře a zdržet se toho, co ztěžuje obnovení pracovní schopnosti. Dále jsou povinni vyžádat si ke změně pobytu za trvání pracovní neschopnosti předchozí souhlas ošetřujícího lékaře a předkládat příslušnému orgánu sociálního zabezpečení doklady potřebné k posouzení a kontrole pracovní neschopnosti.
(2) Nemocenské může být dočasně sníženo nebo odňato, jestliže zaměstnanec porušil povinnosti stanovené v odstavci 1 . Má-li takový zaměstnanec rodinné příslušníky, může být nemocenské jen sníženo, a to nejvíce o čtvrtinu. Nemocenské lze dočasně snížit nebo odejmout nejdříve ode dne porušení povinností stanovených v odstavci 1 ; pokud již nemocenské bylo vyplaceno, považují se částky vyplacené na nemocenském za přeplatek, který je zaměstnanec povinen vrátit.
(1) Změní-li se nebo odpadnou-li skutečnosti rozhodné pro nárok na přiznané nemocenské, podporu při ošetřování člena rodiny vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, nebo peněžitou pomoc v mateřství, anebo pro jejich výši, nebo jestliže tyto dávky byly přiznány na podkladě omylu, je možno je odejmout, snížit nebo zastavit jejich výplatu, pokud nejde o případy uvedené v odstavci 2 , jen pro budoucno; zvýšení se však provede se zpětnou platností, pokud nárok není již promlčen.
(2) Zaměstnanec nebo příjemce peněžité dávky, který zavinil, že dávka byla vyplacena neprávem, je povinen přeplatek vrátit; to platí zejména, jestliže dávku vylákal, zamlčel některou rozhodnou skutečnost nebo nesplnil jinou závažnou povinnost uloženou mu tímto zákonem nebo prováděcími předpisy. Za přeplatek, který je příjemce nemocenského povinen vrátit, se vždy považuje nemocenské vyplacené poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu za dobu delší, než je stanoveno v § 21 , v důsledku zpětného přiznání tohoto důchodu. Povinnost zaměstnance k náhradě škody, která jeho zaměstnavateli vznikla jednáním zaměstnance podle věty první, se řídí ustanoveními občanského zákoníku. Bylo-li v dávkovém řízení vydáno vykonatelné rozhodnutí o povinnosti vrátit přeplatek, lze jej vymáhat jako pojistné, a to nejpozději do 10 let ode dne právní moci takového rozhodnutí. Takový přeplatek může být také srážen z dávek nebo ze mzdy, které se vyplácejí osobě povinné k náhradě; přitom platí obdobně předpisy o částkách, které nelze zabavit při exekuci na plat.
§ 49. Vynětí z daňové povinnosti.
Dávky nemocenského pojištění se nezdaňují.
§ 50. Neplatná právní jednání.
(1) Ujednání v neprospěch zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků nebo pozůstalých, která jsou v rozporu s tímto zákonem, jsou neplatná.
(1) Nestanoví-li jinak mezistátní úmluva nebo pokud se dále nestanoví jinak, dávky se do ciziny nevyplácejí. Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky však může povolit výjimku a stanovit podmínky pro výplatu dávek, zdržuje-li se oprávněný ve státě, s nímž není uzavřena úmluva, zejména z důvodu mezistátní vzájemnosti.
(2) Zaměstnancům uvedeným v § 3 odst. 1 a 2 , pokud jejich nemocenské pojištění provádí zaměstnavatel, mohou být dávky nemocenského pojištění vypláceny zaměstnavatelem do ciziny, a to i v jiné než české měně; je-li však takovému zaměstnanci do ciziny vyplácena mzda (plat), popřípadě část mzdy (platu), je zaměstnavatel povinen, pokud se se zaměstnancem nedohodne jinak, vyplácet mu v příslušné měně do ciziny i dávky nemocenského pojištění, a to aspoň ve stejném rozsahu (poměru), v jakém mu v této měně vyplácí i mzdu (plat).
Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky může vyhláškou upravit podrobnosti o běhu podpůrčí doby a ochranné lhůty a výpočtu a poskytování dávek a stanovit, co se považuje za porod pro nárok na dávky a za pracovní úraz (nemoc z povolání), jaké jiné skutečnosti se považují za převedení na jinou práci pro nárok na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství; přitom může upravit podmínky pojištění, poskytování dávek a způsob jejich výpočtu pro některé skupiny osob se zřetelem na zvláštní povahu jejich činnosti nebo způsob jejich odměňování.
ČÁST ŠESTÁ. ORGANISACE A HOSPODAŘENÍ NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ ZAMĚSTNANCŮ.
ODDÍL PRVNÍ. ORGANISACE NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ.
vypuštěn ke dni 1.1.1993 novelou č. 37/1993 Sb.
vypuštěn ke dni 1.1.1992 novelou č. 582/1991 Sb.
Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky řídí rozvoj nemocenského pojištění, zejména zpracovává koncepce a návrhy právních úprav v nemocenském pojištění, dbá o účelné vynakládání státních prostředků určených na nemocenské pojištění, koordinuje jednotné provádění nemocenského pojištění, připravuje návrhy mezinárodních smluv a zabezpečuje úkoly vyplývající z těchto smluv; přitom spolupracuje s ostatními orgány nemocenského pojištění.
ODDÍL DRUHÝ. HOSPODAŘENÍ NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ.
(1) Příjmy a výdaje nemocenského pojištění jsou součástí státních příjmů a výdajů.
(2) Výdaje na dávky nemocenského pojištění, které zaměstnavatel vyplácí do ciziny v jiné než české měně (§ 51 ), jsou z prostředků nemocenského pojištění hrazeny způsobem stanoveným ve zvláštním zákoně10) v české měně.
zrušen ke dni 1.1.1993 novelou č. 589/1992 Sb.
zrušen ke dni 1.1.1993 novelou č. 589/1992 Sb.
vypuštěn ke dni 1.1.1992 novelou č. 582/1991 Sb.
vypuštěn ke dni 1.1.1992 novelou č. 582/1991 Sb.
vypuštěn ke dni 1.1.1992 novelou č. 582/1991 Sb.
ČÁST SEDMÁ. USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ.
Do 31. prosince 1998 jsou účastni nemocenského pojištění interní vědečtí aspiranti.
(1) Dobrovolné pokračování v nemocenském pojištění a dobrovolné nemocenské pojištění zaniká dnem 31. ledna 1957.
(2) Dávky napadlé v době trvání dobrovolného pokračování v nemocenském pojištění a dobrovolného nemocenského pojištění se poskytují za podmínek a ve výši podle předpisů platných před 1. lednem 1957.
(1) Kde se v jiných předpisech mluví o národním pojištění, rozumí se tím, pokud jde o nemocenské pojištění zaměstnanců, od 1. ledna 1957 pojištění podle tohoto zákona; má-li se podle těchto předpisů použít ustanovení platných dosud pro národní pojištění, použije se ustanovení tohoto zákona přiměřeně.
(1) Zaměstnanci, který dne 31. prosince 1956 byl neschopen práce pro nemoc nebo úraz nebo nevykonával práci z důvodu karantény nebo ošetřování člena rodiny, nenáleží z těchto důvodů od 1.ledna 1957 mzda (plat), po případě její část; náleží mu však od téhož dne nemocenské, po případě podpora při ošetřování člena rodiny, v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem.
(2) Zaměstnankyni, která dne 31. prosince 1956 nepracovala pro těhotenství nebo mateřství, nenáleží z toho důvodu od 1. ledna 1957 mzda (plat),náleží jí však od téhož dne peněžitá pomoc v mateřství v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem.
(3) Přídavky na děti za podmínek stanovených v tomto zákoně se přiznají po prvé za měsíc leden 1957.
vypuštěno ke dni 1.8.1991 novelou č. 306/1991 Sb.
(1) Zrušují se veškeré předpisy o věcech upravených tímto zákonem. Zejména se zrušují:
a) zákon č. 99/1948 Sb., o národním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, jakož i ustanovení prováděcích předpisů k tomuto zákonu, pokud upravují nemocenské pojištění;
b) zákon č. 90/1949 Sb., o přídavcích na děti, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících, jakož i předpisy vydané podle tohoto zákona;
c) ustanovení § 14 odst. 2 zákona č. 64/1950 Sb., o sociálním zabezpečení osob povolaných ke službě v branné moci a jejich rodinných příslušníků;
d) zákon č. 102/1951 Sb., o přebudování národního pojištění, pokud upravuje nemocenské pojištění;
e) ustanovení §§ 13 až 15 zákona č. 103/1951 Sb., o jednotné preventivní a léčebné péči, jakož i předpisy vydané podle těchto ustanovení;
f) vládní nařízení č. 109/1952 Sb., o úpravě zaměstnavatelské části pojistného v národním pojištění zaměstnanců, ve znění vládního nařízení č. 84/1953 Sb.;
g) vládní nařízení č. 46/1954 Sb., o úpravě pojistného národního pojištění placeného spotřebními a výrobními družstvy a jejich družstevními svazy.
(2) Dále se zrušují všechna ustanovení předpisů, pokud upravují pro osoby pojištěné podle tohoto zákona nároky na plnění obdobná přídavkům na děti. Zejména se zrušují:
a) ustanovení § 15 odst. 1 zákona č. 66/1950 Sb., o pracovních a platových poměrech státních zaměstnanců;
b) ustanovení § 26 odst. 1 zákona č. 67/1950 Sb., o pracovních a platových poměrech soudců z povolání, prokurátorů a soudcovských čekatelů;
c) ustanovení § 21 vládního nařízení č. 68/1950 Sb., kterým se vydává platový řád pro správní zaměstnance;
d) ustanovení § 23 vládního nařízení č. 69/1950 Sb., kterým se vydává platový řád pro učitele;
e) ustanovení § 21 vládního nařízení č. 70/1950 Sb., kterým se vydává platový řád pro zaměstnance zdravotní péče;
f) ustanovení § 15 vládního nařízení č. 71/1950 Sb., kterým se vydává platový řád pro soudce z povolání, prokurátory a soudcovské čekatele;
g) obdobná ustanovení jiných platových řádů.
(3) Rovněž se zrušují všechna ustanovení předpisů, pokud přiznávají nárok na mzdu (plat), po případě na jejich část v případech, ve kterých tento zákon přiznává nárok na nemocenské, na podporu při ošetřování člena rodiny nebo na peněžitou pomoc v mateřství. Platnosti v tomto rozsahu pozbývají zejména:
a) ustanovení § 1154 b) obecného zákoníka občanského, vyhlášeného dne 1.června 1811, ve znění zákona č. 155/1921 Sb.;
b) ustanovení § 6 zákona č. 244/1922 Sb., kterým se všeobecně upravují právní poměry mezi zaměstnavateli a zaměstnanci na Slovensku;
c) ustanovení §§ 19 až 23 zákona č. 154/1934 Sb., o soukromých zaměstnancích;
d) ustanovení platových řádů č. 68/1950 Sb., č. 69/1950 Sb., č. 70/1950 Sb., č. 71/1950 Sb., č. 121/1950 Sb., jakož i všechna obdobná ustanovení jiných platových řádů a předpisů;
e) ustanovení § 5 prvé věty zákona č. 189/1936 Sb., o pracovním poměru redaktorů.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1.ledna 1957; provedou jej všichni členové vlády.
Zápotocký v. r.
Fierlinger v. r.
Široký v. r.
Dolanský v. r.
Kopecký v. r.
Ing. Jankovcová v. r.
Poláček v. r.
Barák v. r.
Ing. Šimůnek v. r.
Dr. Kyselý v. r.
Plojhar v. r.
Dr. Šlechta v. r.
Bakuľa v. r.
David v. r.
Ďuriš v. r.
Krajčír v.r.
Krosnář v. r.
Machačová v. r.
Dr. Nejedlý v. r.
Tesla v. r.
Uher v. r.
Beran v. r.
Jonáš v. r.
Reitmajer v. r.
Dr. Škoda v. r.
Bukal v. r.
Dvořák v. r.
Dr. Kahuda v. r.
generál plukovník Lomský v. r.
Dr. Neuman v. r.
Ouzký v. r.
Pospíšil v. r.
Ing. Púčik v. r.
Dr. Vlasák v. r.
Zatloukal v. r.
1) § 44 až 47 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí.
1a) § 40a zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 168/2005 Sb.
1b) Například § 46 odst. 4 zákona č. 359/1999 Sb., § 40a odst. 2 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění zákona č. 168/2005 Sb.
1c) Zákon ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb.
2a) Například § 16 zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním.
3) Zákon č. 18/1992 Sb., o civilní službě.
4) § 19 odst. 3 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona ČNR č. 590/1992 Sb.
5) § 11 písm. e) zákona ČNR č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění.
10) § 9 odst. 1 a 4 zákona ČNR č. 589/1992 Sb.
11) § 2 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí ČR č. 31/1993 Sb. , o posuzování dočasné pracovní neschopnosti pro účely sociálního zabezpečení.
11b) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
12) § 17 odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Z NOVEL
K zákonu se váže novela č. 16/1959 Sb.
a její přechodné ustanovení je Čl. III
K zákonu se váže novela č. 87/1968 Sb.
a její přechodné ustanovení je Čl. III
K zákonu se váže novela č. 8/1982 Sb.
a její přechodné ustanovení je Čl. V
K zákonu se váže novela č. 148/1983 Sb.
a její přechodné ustanovení je Čl. III
K zákonu se váže novela č. 51/1987 Sb.
a její přechodné ustanovení je Čl. IV
K zákonu se váže novela č. 110/1990 Sb.
a její přechodné ustanovení je Čl. III
K zákonu se váže novela č. 180/1990 Sb.
a její přechodné ustanovení je Čl. IX
K zákonu se váže novela č. 306/1991 Sb.
a její přechodné ustanovení je Čl. VII
K zákonu se váže novela č. 235/1992 Sb.
a její přechodné ustanovení je Čl. V
K zákonu se váže novela č. 37/1993 Sb.
a její přechodné ustanovení je Čl. VIII
K zákonu se váže novela č. 182/1994 Sb.
a její přechodné ustanovení je Čl. VII
K zákonu se váže novela č. 61/1999 Sb.
a její přechodné ustanovení je Čl. IV
K zákonu se váže novela č. 420/2002 Sb.
a její ustanovení Část třetí Čl. III
K zákonu se váže novela č. 421/2003 Sb.
a její ustanovení Čl. II
K zákonu se váže novela č. 423/2003 Sb. a její ustanovení Čl. IV
K zákonu se váže novela č. 261/2007 Sb. a její ustanovení Čl. XXX
K zákonu se váže novela č. 305/2008 Sb. a její ustanovení Čl. XIX