Zákon o investičních společnostech a investičních fondech
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
(1) Investiční společnosti a investiční fondy jsou obchodní společnosti, jejichž předmětem podnikání je kolektivní investování vykonávané na základě povolení vydaného Komisí pro cenné papíry (dále jen "Komise").
(2) Investiční společnost má formu akciové společnosti.
(3) Investiční fond má formu akciové společnosti.
(4) Na investiční společnost a investiční fond se použijí ustanovení obchodního zákoníku,1) pokud tento zákon nestanoví jinak.
(1) Kolektivním investováním se rozumí podnikání, jehož výlučným předmětem je tímto zákonem vymezené shromažďování peněžních prostředků, jejich ukládání, jakož i zcizování majetkových hodnot, které byly nabyty tímto ukládáním, za jiné majetkové hodnoty.
(2) Za kolektivní investování se považuje též obhospodařování majetku v podílovém fondu a obhospodařování majetku investičního nebo penzijního fondu na základě smlouvy o obhospodařování majetku investičního nebo penzijního fondu investiční společností (dále jen "obhospodařovatelská smlouva"). Obhospodařováním majetku se rozumí správa majetku a nakládání s ním. Tato činnost může být jediným předmětem podnikání investiční společnosti.
(1) Jinou podnikatelskou činnost než kolektivní investování nesmí investiční společnost ani investiční fond vykonávat, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2) Obchody s cennými papíry může investiční společnost nebo investiční fond vykonávat pouze prostřednictvím makléře2) nebo obchodníka s cennými papíry.
(3) Investiční společnosti a investiční fondy nesmějí vydávat dluhopisy.
ČÁST DRUHÁ INVESTIČNÍ SPOLEČNOST
(1) Investiční společnost může vydávat pouze akcie znějící na jméno.
(2) Obchodní jméno investiční společnosti musí obsahovat označení "investiční společnost".
(3) Označení "investiční společnost" je oprávněna užívat ve svém obchodním jménu nebo při popisu své činnosti pouze právnická osoba se sídlem na území České republiky, které bylo uděleno povolení podle § 8 tohoto zákona.
(4) Základní jmění investiční společnosti musí činit nejméně 20 miliónů Kč.
(1) Vydáváním podílových listů shromažďuje investiční společnost peněžní prostředky v podílovém fondu. Podílový fond není právnickou osobou.
(2) Majetek shromážděný investiční společností v podílovém fondu (dále jen "majetek v podílovém fondu") je společným majetkem majitelů podílových listů (§ 11 ), to platí i v případě zaknihovaných cenných papírů evidovaných na účtě majitele zaknihovaných cenných papírů vedeném pro podílový fond. Ustanovení občanského zákoníku o spoluvlastnictví se nepoužijí3) na majetek v podílovém fondu. Každý spolumajitel může samostatně uplatňovat svá práva vůči investiční společnosti.
(3) Majetek v podílovém fondu je investiční společnosti svěřen do obhospodařování. Investiční společnost jej používá ke koupi cenných papírů nebo ukládá na účty u bank vedené pro podílový fond a obhospodařuje svým jménem na účet majitelů podílových listů (dále jen "podílníci").
(4) O stavu a pohybu majetku v každém podílovém fondu je investiční společnost povinna účtovat odděleně od svého majetku a majetku v ostatních podílových fondech.
§ 5a Předmět podnikání investiční společnosti
(1) V závislosti na rozsahu uděleného povolení (§ 8 odst. 1 a § 9 odst. 1 ) je investiční společnost oprávněna
a) shromažďovat peněžní prostředky v podílových fondech a obhospodařovat majetek v podílových fondech v souladu s tímto zákonem a statuty podílových fondů,
b) obhospodařovat majetek investičních fondů v souladu s tímto zákonem, statuty obhospodařovaných investičních fondů a obhospodařovatelskými smlouvami,
c) obhospodařovat majetek penzijních fondů v souladu s tímto zákonem, statuty obhospodařovaných penzijních fondů a obhospodařovatelskými smlouvami,
d) kupovat, prodávat, půjčovat a půjčovat si cenné papíry na vlastní účet.
(2) Investiční společnost je povinna obhospodařovat majetek v podílových fondech a majetek investičních fondů nebo penzijních fondů (dále jen "obhospodařovaný majetek") s odbornou péčí (§ 17a ) s cílem zabezpečit růst nebo výnos tohoto majetku v souladu se zaměřením investiční politiky uvedeným ve statutu podílového fondu nebo v obhospodařovatelské smlouvě a v souladu s tímto zákonem.
(3) Investiční společnost je povinna dávat přednost zájmům podílníků, investičních fondů a penzijních fondů, jejichž majetek obhospodařuje, před svými vlastními zájmy a zájmy svých společníků, zaměstnanců, prokuristů a členů představenstva a dozorčí rady.
(4) Pokud tento zákon nestanoví jinak, investiční společnost nesmí z obhospodařovaného majetku poskytovat půjčky, úvěry nebo dary ani jej používat k zajištění vlastních závazků nebo závazků třetích osob. Obhospodařovaný majetek nesmí investiční společnost používat k úhradě závazků, které s činností spojenou s obhospodařováním tohoto majetku bezprostředně nesouvisejí.
(5) Investiční společnost nesmí z obhospodařovaného majetku investičního fondu, majetku v podílovém fondu nebo majetku penzijního fondu poskytnout zálohu na nákup cenných papírů pro tento fond.
(6) Odpovědnosti za škodu způsobenou porušením povinností při obhospodařování majetku se investiční společnost nemůže zprostit.
§ 5b Obhospodařovatelská smlouva
(1) Obhospodařovatelskou smlouvou se zavazuje investiční společnost, že bude obhospodařovat majetek investičního fondu nebo majetek penzijního fondu, a to i bez jeho pokynu, a investiční fond nebo penzijní fond se zavazuje zaplatit jí za tuto činnost úplatu.
(2) Obhospodařovatelská smlouva musí obsahovat rozsah služeb, které bude investiční společnost poskytovat investičnímu fondu nebo penzijnímu fondu, a výši úplaty za poskytované služby nebo způsob jejího určení.
(3) Obhospodařovatelská smlouva může být uzavřena pouze na dobu neurčitou a může ji kterákoli ze stran vypovědět. Výpovědní lhůta činí šest měsíců, pokud ve smlouvě nebyla dohodnuta výpovědní lhůta kratší.
(4) Ustanovením předchozího odstavce není dotčena možnost odstoupit od smlouvy podle obchodního zákoníku.3b)
(5) Pokud tento zákon nestanoví jinak, použijí se na obhospodařovatelskou smlouvu ustanovení o mandátní smlouvě, pokud bude investiční společnost jednat jménem a na účet investičního fondu nebo penzijního fondu, nebo o smlouvě komisionářské, pokud bude investiční společnost jednat vlastním jménem na účet investičního fondu nebo penzijního fondu.3c)
(1) Investiční společnost může pro podílový fond, který obhospodařuje, uzavírat zajišťovací obchody, zejména opční a termínové obchody, k omezení rizik z nepříznivého vývoje kurzů cenných papírů, úrokových měr nebo devizových kurzů v souvislosti s obhospodařováním majetku v podílovém fondu. U cenných papírů se za termínový obchod pro účely tohoto zákona považuje smlouva o jejich koupi nebo prodeji, pokud doba mezi uzavřením smlouvy a plněním závazků z této smlouvy je delší než 15 dní.
(2) Pokud lze obchody podle odstavce 1 uzavírat na veřejném trhu, je investiční společnost povinna uzavírat je pouze na veřejném trhu.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se použijí přiměřeně i na investiční fondy.
(1) Investiční společnost může půjčit nejdéle na dobu 30 dnů cenné papíry z majetku v podílovém fondu, který obhospodařuje.
(2) Smlouva o půjčce cenných papírů3f) musí obsahovat též
a) výši úplaty za půjčování cenných papírů,
b) povinnost dlužníka převést v době splatnosti výnosy z půjčených cenných papírů na běžný účet podílového fondu u depozitáře,
c) povinnost dlužníka umožnit investiční společnosti řádně a včas uplatnit práva spojená s půjčenými cennými papíry,
d) ujednání o zajištění závazku dlužníka.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se použijí obdobně i na investiční fondy.
§ 5e Úvěry a půjčky zajištěné zajišťovacím převodem cenných papírů
(1) Pokud investiční společnost přijímá k překlenutí krátkodobých potřeb podílového fondu úvěr nebo půjčku (§ 14 odst. 3 ), může jej zajistit zajišťovacím převodem cenných papírů z tohoto fondu.
(2) Smlouva o poskytnutí úvěru nebo půjčky zajištěné zajišťovacím převodem cenných papírů3g) musí obsahovat
a) den poskytnutí úvěru nebo půjčky a datum splatnosti nebo způsob, jakým bude datum stanoveno,
c) úrokovou sazbu sjednanou mezi smluvními stranami nebo předpis pro její stanovení,
d) určení druhu a počtu kusů převáděných cenných papírů,
e) povinnost věřitele převést v době splatnosti výnosy z převáděných cenných papírů na běžný účet podílového fondu u depozitáře,
f) povinnost dlužníka částečně splatit úvěr nebo půjčku nebo dodat věřiteli další cenné papíry při poklesu tržních cen cenných papírů pod dohodnutou úroveň,
g) povinnost věřitele převést po splacení dlužné částky cenné papíry dlužníkovi.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se použijí přiměřeně i na investiční fondy.
Investiční společnost může vydávat podílové listy a vytvořit podílový fond až po úplném splacení svého základního jmění. Vytvoří-li investiční společnost více podílových fondů, musí je rozlišit označením.
(1) Investiční fond shromažďuje peněžní prostředky vydáváním akcií.
(2) Investiční fond používá svůj majetek ke koupi cenných papírů, nemovitostí a movitých věcí nebo jej má uložen na bankovním účtě.
(3) Investiční fond hospodaří se svým majetkem sám nebo může obhospodařování svého majetku svěřit pouze investiční společnosti na základě obhospodařovatelské smlouvy. Investiční fond nebo investiční společnost, která jej obhospodařuje, nesmí provádět operace s cennými papíry v majetku investičního fondu prostřednictvím majetkově nebo personálně propojené osoby. Tento zákaz se nevztahuje na obchodování prostřednictvím osoby vykonávající pro investiční nebo podílový fond funkci depozitáře podle tohoto zákona.
(4) Pokud investiční fond hospodaří se svým majetkem sám, osoby jednající jeho jménem jsou povinny jednat s odbornou péčí (§ 17a ) a v souladu se statutem investičního fondu. Dojde-li ke střetu zájmů investičního fondu se zájmy osoby jednající jeho jménem, je tato osoba povinna dát přednost zájmům investičního fondu.
(5) Investiční fond nesmí používat svůj majetek k poskytnutí zálohy na nákup cenných papírů.
(6) Stanovy společnosti nemohou omezit převoditelnost akcií investičních fondů. Investiční fond může vydávat akcie pouze jedné jmenovité hodnoty a nesmí vydávat prioritní a zaměstnanecké akcie.
(7) Obchodní jméno investičního fondu musí obsahovat označení "investiční fond".
(8) Označení "investiční fond" je oprávněna užívat ve svém obchodním jménu nebo při popisu své činnosti pouze právnická osoba se sídlem na území České republiky, které bylo uděleno povolení podle § 8 .
(9) Investiční fond nesmí ze svého majetku poskytovat dary, úvěry nebo půjčky ani používat svého majetku k zajištění závazků třetích osob, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 5d ).
(10) Investiční fond může přijímat ke krytí dočasných potřeb jen úvěry, půjčky a půjčky cenných papírů poskytnuté na dobu ne delší než šest měsíců. Souhrn přijatých úvěrů, půjček a půjček cenných papírů nesmí přesahovat 10 % majetku investičního fondu ke dni uzavření smlouvy o úvěru nebo půjčce.
§ 8 Vznik investiční společnosti a investičního fondu
(1) Ke vzniku investiční společnosti nebo investičního fondu je třeba povolení.
(2) Povolení uděluje na žádost zakladatelů Komise.
(3) Investiční společnost nebo investiční fond nelze založit na základě výzvy k upisování akcií a jejich počáteční základní jmění musí být splaceno v plné výši před podáním žádosti o povolení podle odstavce 1 .
(4) V žádosti o povolení podle odstavce 1 je zakladatel povinen uvést
a) obchodní jméno a sídlo investiční společnosti nebo investičního fondu,
b) výši základního jmění (§ 4 odst. 4 ),
c) věcné, personální a organizační předpoklady pro činnost investiční společnosti nebo investičního fondu,
d) jména, bydliště a podpisové vzory navrhovaných členů představenstva a členů dozorčí rady investiční společnosti nebo investičního fondu a údaje o jejich majetkovém a personálním propojení (§ 24a ),
e) obchodní jméno, sídlo a identifikační číslo banky, která bude pro investiční společnost nebo investiční fond vykonávat činnost depozitáře (§ 30 ),
f) další skutečnosti vyžadované tímto zákonem.
(5) Přílohu k žádosti o povolení podle odstavce 1 tvoří
a) listiny prokazující založení akciové společnosti, včetně jejích stanov,
b) doklady nebo čestná prohlášení osob uvedených v odstavci 4 písm. d) o dosaženém vzdělání, odborné praxi, o členství ve statutárních orgánech a dozorčích radách jiných společností a o splnění podmínek stanovených v § 29 ,
c) výpisy z rejstříku trestů osob uvedených v odstavci 4 písm. d) , ne starší než tři měsíce,
d) návrh statutu investičního fondu,
e) návrh prospektu akcie investičního fondu nebo v případě akcie, která nemá být registrovaným cenným papírem, návrh užšího prospektu této akcie v rozsahu části, která není nahrazena statutem,4)
f) smlouva s odkládací podmínkou nebo smlouva o smlouvě budoucí s bankou, která bude vykonávat činnost depozitáře (§ 30 ),
g) doklad prokazující splacení základního jmění.
(6) Pokud bude investiční fond využívat služeb investiční společnosti, musí být přílohou žádosti smlouva s odkládací podmínkou nebo smlouva o smlouvě budoucí s investiční společností, která bude obhospodařovat majetek investičního fondu.
(7) Při rozhodování o žádosti vezme Komise v úvahu zejména původ a výši základního jmění investiční společnosti nebo investičního fondu, která jim musí umožnit řádný výkon jejich činností. Komise povolení neudělí, pokud navrhovaní členové představenstva nebo dozorčí rady nebudou osobami vhodnými pro důvěryhodnou a transparentní činnost investiční společnosti nebo investičního fondu, zejména z hlediska nežádoucího personálního nebo kapitálového propojení nebo střetu zájmů, nebo nebudou mít pro výkon funkce člena představenstva nebo dozorčí rady potřebné zkušenosti a kvalifikaci.
(8) Povolení podle odstavce 1 se uděluje na dobu neurčitou nebo určitou, a to podle žádosti investiční společnosti nebo investičního fondu, a nelze je převést na jinou osobu.
(9) Podmínkou volitelnosti nebo jmenování nového člena představenstva nebo člena dozorčí rady je předchozí souhlas Komise. Součástí žádosti o souhlas k volbě nebo jmenování jsou doklady podle odstavce 5 písm. b) a c) .
(10) Komise souhlas neudělí, pokud nebude přesvědčena, že zvolená nebo jmenovaná osoba je vhodná pro důvěryhodnou a transparentní činnost investiční společnosti nebo investičního fondu, zejména z hlediska nežádoucího personálního nebo majetkového propojení nebo střetu zájmů, a že má pro výkon funkce člena představenstva nebo dozorčí rady potřebné zkušenosti a kvalifikaci.
(11) Rozhodnutí o žádosti podle odstavce 10 musí Komise vydat nejpozději do 15 dnů ode dne jejího doručení.
(1) K vydávání podílových listů za účelem vytvoření podílového fondu je třeba povolení Komise.
(2) Žádost o povolení podle odstavce 1 podává investiční společnost. Žádost musí obsahovat název podílového fondu a musí k ní být přiložen návrh jeho statutu (§ 15 ) a návrh prospektu podílového listu v rozsahu části, která není nahrazena statutem. Návrh prospektu není třeba přiložit, jde-li o podílový list otevřeného podílového fondu vydávaný jako cenný papír, který není registrovaný. Jde-li o podílový list uzavřeného podílového fondu vydávaný jako cenný papír, který není registrovaný, musí být přiložen návrh užšího prospektu.
(3) Součástí povolení podle odstavce 1 je rozhodnutí o schválení statutu podílového fondu.
(4) Součástí názvu podílového fondu musí být i obchodní jméno investiční společnosti a označení druhu podílového fondu s uvedením slov "otevřený podílový fond" nebo "uzavřený podílový fond".
(5) Označení "otevřený podílový fond" nebo "uzavřený podílový fond" je oprávněna užívat pouze investiční společnost pro podílový fond, k jehož vytvoření obdržela povolení podle odstavce 1 .
(6) Při rozhodování o povolení podle odstavce 1 se kromě posouzení statutu přihlédne též k dostatečné ochraně podílníků. Na rozhodování o povolení se vztahují obdobně ustanovení § 8 odst. 6 a 7 .
(1) Investiční společnost může vytvářet podílové fondy jako otevřené nebo uzavřené.
(2) U otevřeného podílového fondu není počet vydávaných podílových listů limitován a podílník má právo na odkoupení svého podílového listu investiční společnosti, která je povinna tento podílový list odkoupit za podmínek stanovených v § 13 odst. 1 a 2 tohoto zákona.
(3) V povolení k vydávání podílových listů uzavřeného podílového fondu musí být stanoven minimální počet vydaných podílových listů nutných ke vzniku podílového fondu a je stanovena doba, po kterou budou podílové listy vydávány. Pokud ve stanovené době nebyl vydán stanovený minimální počet podílových listů, uzavřený podílový fond nevznikne.
(4) Komise může povolit zřízení nových uzavřených podílových fondů pouze na dobu určitou, nepřesahující deset let.
(1) Podílový list je cenný papír, se kterým je spojen podíl podílníka na majetku v podílovém fondu a právo na vyplacení podílu na zisku z hospodaření s majetkem v podílovém fondu, pokud tak stanoví statut podílového fondu, a v rozsahu a za podmínek stanovených tímto statutem. Aktuální hodnota podílového listu se stanoví jako podíl vlastního jmění v podílovém fondu (§ 17 odst. 4 ) připadající na jeden podílový list.
(2) Podílový list může být vydán na jméno nebo na doručitele. Podílový list vydaný v listinné podobě ve formě na jméno je převoditelný rubopisem.
(3) Podílový list musí obsahovat:
a) označení investiční společnosti, která podílový list vydala, a označení podílového fondu,
b) jmenovitou hodnotu podílového listu,
c) údaj o tom, zda se jedná o otevřený nebo uzavřený podílový fond,
d) označení, zda podílový list je vydán na doručitele nebo na jméno, a u podílového listu na jméno i jméno podílníka,
e) datum vydání podílového listu.
(4) Podílové listy stejného podílového fondu a stejné hodnoty zakládají stejná práva všech podílníků.
(5) Investiční společnost vede zvláštní seznam listinných podílových listů, které nebyly odevzdány při přeměně na zaknihované podílové listy.4ba) Investiční společnost nejpozději do konce každého kalendářního roku následujícího po roku, kdy se majitel listinného podílového listu dostal do prodlení s jeho odevzdáním podle zvláštního zákona nebo ve stanovené lhůtě nepřevzal listinný podílový list,4ba) zveřejní v Obchodním věstníku a uveřejní nejméně v jednom celostátně rozšiřovaném deníku výzvu k odevzdání nebo převzetí listinného podílového listu; v případě podílového listu na jméno investiční společnost uveřejní výzvu též tak, že ji zašle na adresu sídla nebo bydliště majitelů podílového listu, a to na náklady majitelů podílového listu. Práva a povinnosti související s přeměnou podoby podílového listu se nepromlčují.
(1) Podílový list vydává investiční společnost při vytvoření podílového fondu za jmenovitou hodnotu, a to nejdéle do šesti měsíců od data emise4b) podílových listů.
(2) Po lhůtě uvedené v odstavci 1 vydává investiční společnost podílový list za jeho aktuální hodnotu stanovenou ke dni vydání. Rozdíl mezi jmenovitou a aktuální hodnotou vydaného podílového listu je emisním ážiem, které zvyšuje vlastní jmění ve fondu, nebo disážiem, které snižuje vlastní jmění ve fondu. Tato částka může být zvýšena o přirážku uvedenou ve statutu podílového fondu.
(3) Hodnota podílového listu ke dni vydání může být při jeho vydání zvýšena o přirážku uvedenou ve statutu podílového fondu.
(4) Podílový list nesmí být hrazen nepeněžitým plněním. Peněžní prostředky získané vydáváním podílových listů se neprodleně převádějí na běžný účet investiční společnosti vedený pro podílový fond.
§ 13 Odkupování podílového listu otevřeného podílového fondu
(1) Investiční společnost odkupuje podílový list s použitím prostředků z majetku v podílovém fondu za částku stanovenou podle § 11 odst. 1 ke dni uplatnění práva na odkoupení podílového listu. Tato částka může být snížena o srážku uvedenou ve statutu.
(2) Investiční společnost je povinna odkoupit podílový list bez zbytečného odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce ode dne uplatnění práva na jeho odkoupení.
(3) Nestačí-li peněžní prostředky v podílovém fondu k úhradě kupovaných podílových listů, musí investiční společnost prodat část cenných papírů v podílovém fondu. Na dobu, než dojde k prodeji cenných papírů, nejdéle však do tří měsíců, může investiční společnost použít k úhradě odkupovaných podílových listů vlastní peněžní prostředky nebo přijmout krátkodobý úvěr.
(4) Investiční společnost může odkupování podílových listů v mimořádných případech pozastavit nejdéle na dobu tří měsíců, pokud je to nezbytné z důvodu ochrany práv nebo právem chráněných zájmů podílníků. Písemné oznámení o rozhodnutí pozastavit odkupování podílových listů, s uvedením data a důvodů pozastavení a doby, na kterou se odkupování pozastavuje, je investiční společnost povinna bez zbytečného odkladu doručit Komisi. Zároveň musí o pozastavení odkupování informovat podílníky způsobem uvedeným ve statutu fondu. O opatřeních, jež povedou k odstranění příčin pozastavení odkupování podílových listů, je investiční společnost povinna informovat Komisi do tří pracovních dnů ode dne pozastavení.
(5) V případě, že pozastavení odkupování podílových listů je v rozporu se zájmy podílníků, Komise rozhodnutí investiční společnosti o pozastavení odkupování podílových listů zruší. Opravný prostředek proti rozhodnutí o zrušení pozastavení odkupování podílových listů nemá odkladný účinek. Investiční společnost je povinna bez zbytečného odkladu informovat podílníky o zrušení pozastavení odkupování podílových listů způsobem uvedeným ve statutu fondu.
(6) Pokud Komise neuzná opatření podle odstavce 4 za dostatečná, může rozhodnout o odejmutí povolení podle § 9 odst. 1 tohoto zákona.
(7) Doba pozastavení odkupování podílových listů začíná běžet dnem rozhodnutí investiční společnosti o pozastavení odkupování podílových listů. Od tohoto dne investiční společnost nesmí vydávat podílové listy ani provádět odkupování podílových listů. Zákaz odkupování podílových listů se vztahuje i na podílové listy, o jejichž odkoupení podílníci požádali před jeho pozastavením, pokud nedošlo dosud k jejich odkoupení, a na podílové listy, na jejichž odkup bylo uplatněno právo během doby pozastavení odkupování podílových listů.
(8) Pokud v průběhu doby pozastavení odkupování podílových listů dojde ke snížení vlastního jmění v podílovém fondu, je investiční společnost povinna zaslat Komisi, bez zbytečného odkladu, po zjištění této skutečnosti rozbor důvodů snížení vlastního jmění.
(9) Investiční společnost je povinna odkoupit podílové listy za cenu stanovenou podle § 11 odst. 1 ke dni, kdy bylo obnoveno odkupování podílových listů.
(10) Podílník nemá právo na úrok z prodlení po dobu pozastavení odkupování podílových listů, ledaže investiční společnost již byla v době pozastavení odkupování podílových listů v prodlení nebo pokud Komise zrušila rozhodnutí investiční společnosti o pozastavení odkupování podílových listů jako neodůvodněné. Úrok z prodlení musí investiční společnost uhradit ze svých prostředků.
§ 14 Obhospodařování majetku v podílovém fondu
(1) Při obhospodařování majetku v podílovém fondu je investiční společnost povinna vlastním jménem a na účet podílníků vykonávat práva a povinnosti s tím spojená, zejména:
a) dbát na ochranu zájmů podílníků,
b) účtovat odděleně o každém podílovém fondu v soustavě podvojného účetnictví; ministerstvo stanoví účtovou osnovu a postupy účtování, uspořádání položek účetní závěrky a obsahové vymezení těchto položek.
(2) Investiční společnost nesmí operace s cennými papíry v majetku v podílovém fondu provádět prostřednictvím majetkově nebo personálně propojené osoby. Tento zákaz se nevztahuje na obchodování prostřednictvím osoby vykonávající pro investiční nebo podílový fond funkci depozitáře podle tohoto zákona.
(3) Investiční společnost může přijímat ke krytí dočasných potřeb spojených s obhospodařováním majetku v podílovém fondu úvěry a půjčky včetně půjček cenných papírů, a to nejdéle na dobu šesti měsíců. Souhrn přijatých úvěrů a půjček, včetně půjček cenných papírů, nesmí přesahovat 10 % hodnoty majetku v podílovém fondu ke dni uzavření smlouvy o úvěru nebo půjčce.
(4) Majetek v podílovém fondu nemůže investiční společnost užít k úhradě svých závazků, které s činností spojenou s nakládáním s majetkem v podílovém fondu nesouvisejí.
ČÁST ČTVRTÁ STATUT PODÍLOVÉHO FONDU A STATUT INVESTIČNÍHO FONDU
(1) Každý investiční fond a každý podílový fond musí mít svůj statut (dále jen "statut fondu"). Pravidla pro přijímání statutu určí stanovy nebo společenská smlouva.
(2) Se statutem fondu musí mít kupující možnost se seznámit před nákupem podílových listů nebo akcií. Povinnost investičního fondu mít stanovy zůstává nedotčena.
(1) Statut fondu musí obsahovat zejména:
a) zaměření a cíle investiční politiky investiční společnosti v podílovém fondu, popřípadě v podílových fondech nebo zaměření a cíle investiční politiky investičního fondu, zejména jaké majetkové hodnoty budou ze získaných peněžních prostředků pořizovány,
b) zásady hospodaření investičního fondu nebo hospodaření s majetkem v podílovém fondu,
c) způsob použití výnosů z majetku v podílovém fondu nebo z majetku investičního fondu, jeho prodeje a postup při změně jeho ocenění,
d) údaj o veřejné obchodovatelnosti podílových listů podílového fondu nebo akcií investičního fondu, údaje o jejich formě a podobě,
e) údaje o investiční společnosti, která podílový fond obhospodařuje, nebo rozsah služeb, které bude pro investiční fond vykonávat,
f) obchodní jméno a sídlo banky, která bude pro investiční společnost nebo investiční fond vykonávat funkci depozitáře (§ 30 ),
g) způsob uveřejňování zpráv o hospodaření s majetkem v podílovém fondu nebo s majetkem investičního fondu a o změnách jejich statutu a informací o tom, kde lze tyto zprávy obdržet,
h) pravidla pro přijímání změn statutu.
(2) Statut podílového fondu musí kromě náležitostí obsažených v odstavci 1 obsahovat ustanovení:
a) o tom, zda podílový fond je zřizován jako otevřený nebo uzavřený,
b) o výši úplaty za obhospodařování podílového fondu,
c) o době a místu splatnosti výnosu podílových listů, pokud se podíl na výnosu podle statutu vyplácí podílníkům a pokud jsou podílové listy vydány v zaknihované podobě, i ustanovení o rozhodném dni.4c)
(3) Změny statutu fondu musí být schváleny Komisí. Pokud Komise tyto změny neschválí, nenabývá změna statutu fondu platnosti.
Zrušeno novelou č. 124/1998 Sb. k 8.6.1998.
Zrušeno novelou č. 124/1998 Sb. k 8.6.1998.
ČÁST PÁTÁ MAJETEK V PODÍLOVÉM FONDU A MAJETEK INVESTIČNÍHO FONDU
§ 17 Majetek v podílovém fondu a majetek investičního fondu uložený v cenných papírech
(1) Majetek v podílovém fondu a majetek investičního fondu uložený v cenných papírech může být tvořen jen
a) státními dluhopisy a dluhopisy, za které převzal stát záruku,
b) hypotéčními zástavními listy,
c) dluhopisy, jejichž emitenty jsou Česká národní banka a banky,
d) jinými dluhopisy, které jsou veřejně obchodovatelné,4d) a dluhopisy se splatností do jednoho roku, které jsou vedeny v evidenci zřízené Českou národní bankou podle zvláštního zákona,4da)
e) veřejně obchodovatelnými akciemi a zatímními listy nahrazujícími akcie, u nichž emitent požádal o povolení k veřejnému obchodování,
f) dluhopisy, jejichž emitenty jsou členské země Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (dále jen "OECD") nebo centrální banky těchto států,
g) zahraničními cennými papíry,4e) s nimiž se obchoduje na veřejném trhu zemí OECD nebo na jiném zahraničním trhu, za předpokladu, že výběr tohoto veřejného trhu byl schválen Komisí,
h) opčními listy4ea) opravňujícími získat veřejně obchodovatelné cenné papíry,
i) podílovými listy otevřených podílových fondů,
j) kupóny k cenným papírům uvedeným v písmenech a) až g) .4eb)
(2) Ustanoveními odstavce 1 písm. f) a g) nejsou dotčena ustanovení zvláštního zákona.4f)
(3) Pokud veřejně obchodovatelné cenné papíry podle odstavce 1 přestanou být veřejně obchodovatelnými, jsou investiční společnost a investiční fond povinny tyto cenné papíry prodat, a to nejpozději do šesti měsíců ode dne, kdy tyto cenné papíry přestaly být veřejně obchodovatelné.
(4) Ministerstvo po projednání s Komisí stanoví vyhláškou způsob výpočtu hodnot cenných papírů a závazků v majetku v podílovém fondu nebo investičního fondu. Výpočet hodnot ministerstvem určených druhů cenných papírů dle vyhlášky provádí a uveřejňuje Středisko cenných papírů. Organizátoři veřejných trhů a Česká národní banka jsou povinni poskytnout Středisku cenných papírů údaje, které potřebuje ke splnění své povinnosti dle předchozí věty.
§ 17a Odborná péče při obhospodařování majetku v podílovém fondu a majetku investičního fondu
(1) Investiční společnost a investiční fond jsou povinny cenný papír koupit jen za nejnižší cenu, za kterou by jej bylo možné při vynaložení odborné péče koupit, a prodat jen za nejvyšší cenu, za kterou by jej bylo možné při vynaložení odborné péče prodat. Stejnou odbornou péči jsou povinny vynaložit při obchodech s právy spojenými s cennými papíry nebo odvozenými od cenných papírů, úrokových měr a kurzů deviz.
(2) Vynaložení odborné péče osobami jednajícími jménem investiční společnosti nebo investičního fondu znamená zejména to, že jednající osoby
a) nemanipulují s cenou na veřejných trzích, nezneužívají důvěrných informací, nešíří nesprávné či zavádějící informace,
b) jednají čestně, odpovědně a ve prospěch akcionářů či podílníků obhospodařovaných fondů,
c) veškeré obchody provádějí za nejlepších podmínek (cena, termíny, úrokové sazby, úvěrová rizika apod.), které jsou prokazatelně doloženy,
d) ceny jednotlivých nákupů a prodejů porovnávají vzájemně mezi sebou a s vývojem kurzů a cen uveřejněných veřejnými trhy,
e) dokumentují způsob provedení obchodů, kontrolují objektivnost evidovaných údajů a předchází riziku finančních ztrát,
f) provádí analýzu ekonomické výhodnosti obchodů z veřejně přístupných informací.
(3) Je-li v řízení o náhradu škody způsobené porušením povinností při obhospodařování majetku (§ 5a odst. 6 ) sporné, zda investiční společnost nebo investiční fond jednaly s odbornou péčí, nesou důkazní břemeno. Jestliže však investiční společnost nebo investiční fond kupuje či prodává cenné papíry nebo práva s cennými papíry spojená na veřejném trhu, přijímáním návrhů určených předem neurčenému okruhu osob, má se za to, že při jejich koupi či prodeji jednala s odbornou péčí.
§ 18 Majetek investičního fondu uložený v nemovitostech a movitých věcech
(1) Majetek investičního fondu může být uložen v nemovitostech a v movitých věcech, které poskytují záruku spolehlivého uložení.
(2) Ocenění nemovitostí a movitých věcí se musí provést před jejich nákupem a dále ve lhůtách stanovených ve statutu fondu, nejméně však jedenkrát ročně. Ocenění provede znalec.4fa)
Zrušen novelou č. 124/1998 Sb. k 6.8.1998.
Evidence majetku v podílovém fondu a obchodního jmění investičního fondu
Investiční společnost zajišťuje v souladu s účetními metodami4fd) podle zvláštního právního předpisu účtování o předmětu účetnictví4fe) v účetních knihách pro jednotlivé podílové fondy, jejichž majetek obhospodařuje, tak, aby jí to umožnilo sestavení účetní závěrky za tyto fondy.
Pokud se hodnota majetku a závazků v podílovém fondu nebo majetku a závazků investičního fondu mění v důsledku změn kurzů nebo cen cenných papírů nebo změn devizových kurzů, ocenění nemovitostí a movitých věcí, zachytí se tato změna v účetnictví jako oceňovací rozdíl z přecenění majetku na samostatném účtu.
§ 22 Rozdělení výsledku hospodaření
(1) Výsledek hospodaření investiční společnosti s majetkem v podílovém fondu nebo výsledek hospodaření investičního fondu se rozdělí v souladu se statutem fondu.
(2) Pokud hospodaření investiční společnosti s majetkem v podílovém fondu nebo hospodaření investičního fondu skončí ztrátou, použijí se ke krytí ztráty nerozdělený zisk z minulých let, rezervní fond a další fondy tvořené ze zisku. Nestačí-li tyto zdroje, musí být ztráta kryta u podílového fondu snížením jeho kapitálového fondu a u investičního fondu snížením základního jmění.
(3) Investiční společnost může vyplatit podílníkům podíl na zisku z hospodaření s majetkem v podílovém fondu až po schválení řádné účetní závěrky podílového fondu valnou hromadou investiční společnosti. Zálohy na podíly na zisku z hospodaření s majetkem v podílovém fondu nesmí investiční společnost vyplácet.
ČÁST ŠESTÁ OCHRANA PODÍLNÍKŮ A AKCIONÁŘŮ
Investiční společnost nebo investiční fond nesmí používat při propagaci prodeje akcií nebo podílových listů nepravdivé nebo zavádějící informace nebo zamlčovat skutečnosti důležité pro rozhodování stávajících i budoucích podílníků a akcionářů, zejména nabízet výhody, jejichž spolehlivost nemůže prokázat nebo které nejsou v souladu s tímto zákonem nebo uvádět nesprávné údaje o hospodářských výsledcích, personálních, technických a organizačních předpokladech činnosti investiční společnosti nebo investičního fondu. Ustanovení obchodního zákoníku o nekalé soutěži tím není dotčeno.
§ 24 Omezení a rozložení rizika
(1) Hodnota cenných papírů (§ 17 odst. 1 a 4 ) jednoho druhu vydaných stejným emitentem nesmí tvořit více než 10 % majetku v podílovém fondu nebo majetku investičního fondu.
(2) Omezení uvedené v odstavci 1 se nevztahuje na státní dluhopisy, na dluhopisy, jejichž emitentem je Česká národní banka, členská země OECD nebo centrální banka členské země OECD. V těchto případech hodnota jedné emise dluhopisů nesmí tvořit více než 30 % majetku v podílovém fondu nebo majetku investičního fondu.
(3) Majetek investičního fondu nesmí být tvořen z více než 5 % hodnotou jedné nemovitosti nebo jedné movité věci.
(4) V majetku v podílovém fondu nebo v majetku investičního fondu nesmí být více než 11 % z celkové jmenovité hodnoty cenných papírů jednoho druhu vydaných stejným emitentem.
(5) Investiční společnost musí zabezpečit, aby v majetku v podílových fondech, které obhospodařuje, nebylo více než 11 % z celkové jmenovité hodnoty cenných papírů jednoho druhu, vydaných stejným emitentem.
(6) Omezení uvedená v odstavcích 4 a 5 se nevztahují na státní dluhopisy, na dluhopisy, jejichž emitentem je Česká národní banka, členská země OECD nebo centrální banka členské země OECD.
(7) Při uplatnění výměnných a předkupních práv a při změnách kurzů cenných papírů, změnách ocenění nemovitostí a movitých věcí mohou být podíly uvedené v předchozích odstavcích překročeny nejdéle na dobu šesti měsíců, během které musí být zabezpečeno rozložení rizika podle předchozích ustanovení.
(8) Investiční společnost a investiční fond jsou povinny neprodleně oznámit Komisi překročení limitů uvedených v odstavcích 1 až 5 .
§ 24a Majetkové a personální propojení
(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) osobou majetkově propojenou s investiční společností nebo investičním fondem osoba, která se podílí více než 10 % na hlasovacích právech nebo základním jmění této investiční společnosti nebo investičního fondu, nebo osoba, v níž se investiční společnost nebo investiční fond podílí na hlasovacích právech nebo základním jmění více než 10 %,
b) osobou personálně propojenou s investiční společností nebo investičním fondem právnická osoba, jejímž statutárním orgánem nebo členem jejího statutárního nebo dozorčího orgánu je fyzická osoba, která je současně členem představenstva nebo dozorčí rady, zaměstnancem nebo prokuristou této investiční společnosti nebo investičního fondu.
(2) Pokud investiční společnost obhospodařuje majetek penzijního fondu nebo investičního fondu, nesmějí osoby jednající jménem investiční společnosti vykonávat hlasovací práva vyplývající z akcií, které jsou v majetku tohoto penzijního fondu nebo investičního fondu.
(3) Investiční společnost při obhospodařování podílových nebo investičních fondů nesmí pro tyto fondy smluvně nabývat cenné papíry a jiný majetek od členů svého představenstva, dozorčí rady, prokuristů a zaměstnanců ani na tyto osoby smluvně převádět cenné papíry a jiný majetek obhospodařovaných podílových a investičních fondů. Toto omezení se nevztahuje na nákup a prodej podílových listů.
(4) Majetek v podílovém fondu a majetek investičního fondu nesmí být tvořen
a) podílovými listy uzavřených podílových fondů, akciemi investičních společností a akciemi jiných investičních fondů,
b) akciemi akciových společností, které mají na hlasovacích právech nebo základním jmění investiční společnosti nebo investičního fondu větší než 10 % podíl.
(5) Pokud investiční fond nebo investiční společnost pro podílový fond nabyde cenné papíry uvedené v odstavci 4 jinak než smluvně, jsou povinny tyto cenné papíry prodat do šesti měsíců od jejich nabytí.
(6) Ustanovení odstavce 3 se vztahuje obdobně také na investiční fond, jehož majetek není obhospodařován investiční společností.
§ 24b Nabývání akcií investiční společnosti a investičního fondu
(1) Hodlá-li osoba získat větší než 10 % podíl na hlasovacích právech4fb) nebo na základním jmění investiční společnosti, je povinna požádat o předchozí souhlas Komisi; obdobnou povinnost má před zvýšením svého podílu na hlasovacích právech nebo na základním jmění investiční společnosti o každých dalších 5 %.
(2) Komise souhlas podle odstavce 1 neudělí, pokud by získání uvedeného podílu nebylo v souladu s požadavkem důvěryhodnosti kolektivního investování.
(3) Osoba, která obdržela souhlas podle odstavce 1 a poté svůj podíl na hlasovacích právech nebo na základním jmění snížila pod některý z uvedených limitů, je povinna tuto skutečnost oznámit Komisi.
(4) Žádost o souhlas podle odstavce 1 a oznámení podle odstavce 3 musí obsahovat obchodní jméno a sídlo nebo jméno a bydliště povinné osoby, s uvedením jejího podílu, který hodlá získat na hlasovacích právech nebo na základním jmění investiční společnosti.
(5) Osoba, která v případech podle odstavce 1 nemá souhlas Komise, pozbývá hlasovací práva spojená s jejím podílem na hlasovacích právech nebo na základním jmění přesahujícím 10 %. Komise je oprávněna uplatnit vůči této osobě sankce podle § 37 odst. 1 písm. a) bodu 1 a odstavců 2 a 4 .
(6) Ustanovení odstavců 1 až 5 se vztahují obdobně na investiční fond.
Informační povinnost investiční společnosti a investičního fondu
(1) Investiční společnost je povinna nejdéle do jednoho měsíce po skončení pololetí a do tří měsíců po skončení kalendářního roku uveřejnit zprávu o svém hospodaření a o hospodaření podílových fondů, které obhospodařuje. Za den uveřejnění zprávy o hospodaření se považuje den předání této zprávy Středisku cenných papírů a Komisi. Součástí roční zprávy je účetní závěrka investiční společnosti a účetní závěrky podílových fondů, které obhospodařuje, v nezkrácené formě, a zpráva auditora v úplném znění.4fc) Pokud ve lhůtě tří měsíců po skončení kalendářního roku není audit ukončen, je investiční společnost povinna uveřejnit zprávu auditora neprodleně po skončení auditu.
(2) U investičních společností a podílových fondů se v roční zprávě uvádí i přehled výsledků hospodaření v posledních třech letech.
(3) Investiční společnost je povinna ve zprávě podle odstavce 1 uvést též
a) skladbu zastupitelných cenných papírů podle jednotlivých druhů4g) a emitentů, pokud souhrn hodnot každého z těchto cenných papírů přesahuje 0,5 % vlastního jmění v podílovém fondu ke dni, kdy bylo provedeno ocenění pro účely této zprávy,
b) údaje o hodnotě podílového listu každého z podílových fondů, které obhospodařuje, včetně charakteristiky vývoje jejich hodnoty během období, za které se zpráva zpracovává,
c) údaje o celkovém počtu podílových listů každého z otevřených podílových fondů, které obhospodařuje, vydaných a odkoupených během období, za které se zpráva zpracovává, a o celkových částkách, za které byly podílové listy vydány a odkoupeny,
d) údaje o hodnotě smluv o půjčkách cenných papírů a hodnotě nevypořádaných opčních a termínových obchodů s cennými papíry,
e) údaje o osobách, které mají více než 10 % podíl na hlasovacích právech nebo na základním jmění investiční společnosti.
(4) Investiční společnost předkládá zprávy o hospodaření podle odstavců 1 a 2 a účetní závěrky se zprávami auditora podle odstavce 1 v jednom vyhotovení Komisi, Středisku cenných papírů a svému depozitáři. Zároveň tyto zprávy a účetní závěrky se zprávami auditora musí být k dispozici veřejnosti v sídle investiční společnosti nebo v jiném veřejně přístupném místě uvedeném ve statutu podílového fondu a ve Středisku cenných papírů.
(1) Investiční společnost je povinna uveřejňovat za každý otevřený podílový fond, který obhospodařuje,
a) nejméně jedenkrát za týden, pokud statut podílového fondu nestanoví lhůtu kratší, údaj o hodnotě podílového listu a hodnotě vlastního jmění v podílovém fondu,
b) nejméně jedenkrát měsíčně za období předchozích tří měsíců údaj o počtu vydaných a odkoupených podílových listů a o částkách, za které byly podílové listy vydány a odkoupeny.
(2) Investiční společnost je povinna jedenkrát za týden uveřejnit za každý uzavřený podílový fond, který obhospodařuje, způsobem uvedeným ve statutu fondu
a) údaje o výši vlastního jmění a jeho struktuře a o výši vlastního jmění připadajícího na podílový list k poslednímu pracovnímu dni týdne,
b) diskont podílového listu k poslednímu pracovnímu dni týdne, kterým se rozumí hodnota rozdílu mezi stem a procentním podílem ceny podílového listu na veřejných trzích k vlastnímu jmění připadajícímu na jeden podílový list. Pokud se s podílovým listem ke dni výpočtu diskontu na veřejných trzích neobchodovalo, použije se pro výpočet diskontu cena podílového listu, která byla uveřejněna na veřejných trzích v období předchozích 20 pracovních dnů. Jestliže se s podílovým listem neobchodovalo ani v tomto období, investiční společnost uveřejní namísto diskontu sdělení, že s podílovým listem nebylo v posledních 20 pracovních dnech na veřejném trhu obchodováno z důvodu chybějící nabídky nebo poptávky, popř. nabídky i poptávky,
c) průměr diskontů vypočtených podle tohoto odstavce za poslední tři měsíce.
(3) Údaje podle odstavců 1 a 2 zasílá investiční společnost též Středisku cenných papírů.
(1) K uveřejnění informací vyžadovaných v § 25 a 26 musí dojít způsobem stanoveným statutem podílového fondu.
(2) Investiční společnost je oprávněna spojit splnění své informační povinnosti podle tohoto zákona s plněním své případné informační povinnosti emitenta veřejně obchodovatelných cenných papírů.4h)
(3) Středisko cenných papírů je povinno uveřejňovat vhodným způsobem nejméně jednou za kalendářní pololetí údaje ze zpráv a informací, které obdrží podle § 25 odst. 4 a § 26 , a to v rozsahu stanoveném vyhláškou Komise.
(4) Informace předané podle § 25 a 26 Středisku cenných papírů musí být ve Středisku cenných papírů k dispozici veřejnosti.
(5) Ustanovení § 25 , 26 a § 26a odst. 1 a 2 se použijí obdobně i na investiční fondy.
§ 27 Úplata investiční společnosti
(1) Úplata investiční společnosti za obhospodařování majetku v podílovém fondu nebo za obhospodařování majetku investičního fondu anebo majetku penzijního fondu za jeden kalendářní rok může dosáhnout nejvýše
a) 2 % průměrné roční hodnoty vlastního jmění v podílovém fondu, investičního fondu nebo penzijního fondu, která se vypočte jako průměr hodnoty vlastního jmění k poslednímu dni každého kalendářního měsíce, nebo
b) 20 % účetního zisku podílového fondu nebo investičního fondu anebo penzijního fondu.
(2) Úplata investiční společnosti v sobě vždy zahrnuje náhradu nákladů, které investiční společnost vynaložila na
a) výplatu příjmů ze závislé činnosti zaměstnanců investiční společnosti, členů jejího představenstva a dozorčí rady, jakož i další náklady na činnost investiční společnosti,
b) poradenskou činnost, propagaci a reklamu podílového fondu nebo investičního fondu anebo penzijního fondu,
c) vytvoření podílového fondu nebo vznik investičního fondu anebo penzijního fondu,
d) obhospodařování podílového fondu nebo investičního fondu anebo penzijního fondu,
e) zajištění styku investiční společnosti s podílníky nebo akcionáři investičního fondu anebo akcionáři penzijního fondu bez nákladů na konání valné hromady,
f) průzkum a analýzu finančního trhu,
g) zařizování administrativních záležitostí ve prospěch podílového fondu nebo investičního fondu anebo penzijního fondu včetně vedení účetnictví, právních a notářských služeb, nákladů spojených s plněním informačních povinností podle § 25 , 26 a 26a a úhradu za služby spojené s nákupem či prodejem cenných papírů.
(3) Nestanoví-li statut podílového fondu nebo obhospodařovatelská smlouva jinak, není v úplatě zahrnuta úhrada nákladů, které investiční společnost účelně vynaložila tím, že ve prospěch podílových fondů, investičních fondů a penzijních fondů zaplatila
c) úplatu za výkon funkce depozitáře,
d) výdaje za opravy nebo údržbu movitých a nemovitých věcí v majetku investičního fondu,
e) pojištění majetku investičního fondu.
(4) Do nákladů na obhospodařování majetku v podílovém fondu, majetku investičního fondu a majetku penzijního fondu nelze zahrnout pokuty uložené investiční společnosti ani jiné majetkové sankce uplatněné na této společnosti.
(5) Úplata investiční společnosti v sobě zahrnuje též úhradu všech ostatních nákladů, které investiční společnost vynaložila v souvislosti s obhospodařováním majetku v podílovém fondu a majetku investičního fondu a penzijního fondu, nestanoví-li statut podílového fondu nebo obhospodařovatelská smlouva jinak.
(1) Osoby, které jsou členem představenstva nebo dozorčí rady, prokuristé, likvidátoři, nucení správci, správci konkurzní podstaty a zaměstnanci investiční společnosti, investičního fondu a depozitáře, jakož i zaměstnanci Komise jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli při výkonu členského nebo pracovního poměru nebo jiné činnosti a které v zájmu investiční společnosti nebo investičního fondu nelze sdělovat jiným osobám.
(2) Osoby, které jsou členem představenstva nebo dozorčí rady, prokuristé, likvidátoři, nucení správci, správci konkurzní podstaty a zaměstnanci investiční společnosti, investičního fondu a depozitáře, jakož i zaměstnanci Komise jsou zproštěni povinnosti zachovávat mlčenlivost v případě
a) občanského soudního řízení,
b) jde-li o poskytnutí informací orgánům činným v trestním řízení nebo vyšetřovací komisi Poslanecké sněmovny,
d) plnění povinností podle zvláštního zákona.4i)
(3) Povinnost mlčenlivosti podle odstavce 1 trvá i po skončení členského nebo pracovního poměru nebo jiné činnosti.
§ 29 Neslučitelnost činností a funkcí
(1) Členem představenstva nebo dozorčí rady, prokuristou, zaměstnancem investiční společnosti nebo investičního fondu nesmí být
a) poslanec nebo senátor Parlamentu České republiky, člen vlády České republiky, člen Nejvyššího kontrolního úřadu nebo člen bankovní rady České národní banky,
b) člen představenstva, člen dozorčí rady, zaměstnanec, makléř nebo prokurista obchodníka s cennými papíry, anebo osoba, která obdobně působí u zahraniční osoby poskytující investiční nebo podobné služby, a to bez ohledu na to, zda tyto služby poskytuje na území České republiky; to neplatí, jestliže jde o subjekty, se kterými investiční společnost nebo investiční fond tvoří koncern,
c) člen představenstva, člen dozorčí rady, zaměstnanec nebo prokurista banky, která pro tuto investiční společnost nebo tento investiční fond vykonává funkci depozitáře,
d) člen představenstva, člen dozorčí rady, zaměstnanec nebo prokurista jiné investiční společnosti nebo jiného investičního fondu anebo penzijního fondu anebo osoba, která obdobně působí u zahraniční osoby poskytující službu kolektivního investování nebo službu penzijního pojištění, a to bez ohledu na to, zda tyto služby poskytuje na území České republiky; to neplatí, jestliže jde o subjekty, se kterými investiční společnost nebo investiční fond tvoří koncern.
(2) Investiční společnost a investiční fond nebo jejich zakladatelé jsou povinni vyžádat si čestné prohlášení osob uvedených v odstavci 1 o tom, že splňují podmínky odstavce 1 , ještě před zvolením či jmenováním do funkce anebo vznikem pracovního poměru.
(3) Členem představenstva nebo dozorčí rady, zaměstnancem a prokuristou investiční společnosti a investičního fondu nesmí být osoba, jíž bylo odejmuto povolení k obchodování s cennými papíry nebo k výkonu činnosti makléře.5)
(4) Ustanovení obchodního zákoníku o volbě členů dozorčí rady zaměstnanci se na investiční společnosti a investiční fondy nevztahuje.5b)
(1) Investiční společnost je povinna vypracovat vnitřní organizační a pracovní směrnici, ve které stanoví zejména
a) pravidla vnitřního provozu a mechanizmus vnitřní kontroly,
b) kontrolní a bezpečnostní opatření pro zpracování a evidenci dat,
c) pravidla pro smlouvy o převodech cenných papírů uzavírané zaměstnanci, členy představenstva a dozorčí rady investiční společnosti na vlastní účet nebo na účet osob jim blízkých,5c)
d) opatření k zamezení použití finančních prostředků a cenných papírů obhospodařovaných investičních a podílových fondů k obchodům na účet investiční společnosti,
e) postupy k omezení střetu zájmů mezi investiční společností a obhospodařovanými investičními nebo podílovými fondy nebo mezi obhospodařovanými fondy navzájem,
f) pravidla jednání ve vztahu k podílníkům a akcionářům obhospodařovaných investičních a podílových fondů,
g) pravidla pro zamezení legalizace výnosů pocházejících z trestné činnosti.4i)
(2) Ustanovení odstavce 1 se vztahují obdobně také na investiční fondy. Ustanovení odstavce 1 písm. c) se vztahují i na smlouvy o převodech nemovitostí a movitých věcí, které uzavírají zaměstnanci, členové představenstva nebo dozorčí rady investičního fondu.
ČÁST SEDMÁ DEPOZITÁŘ INVESTIČNÍ SPOLEČNOSTI A INVESTIČNÍHO FONDU
(1) Investiční společnost a investiční fond jsou povinny uzavřít s bankou depozitářskou smlouvu.
(2) Depozitářskou smlouvou se zavazuje banka vykonávat pro investiční společnost nebo investiční fond činnost depozitáře a investiční společnost nebo investiční fond se zavazuje zaplatit jí za výkon této činnosti úplatu.
(3) Depozitářská smlouva musí obsahovat vymezení činnosti depozitáře nejméně v rozsahu uvedeném v § 31 až 33b a výši úplaty za výkon těchto činností nebo způsob jejího určení.
(4) Depozitářská smlouva může být uzavřena pouze na dobu neurčitou a může jí kterákoliv ze stran vypovědět. Výpovědní lhůta činí šest měsíců, pokud ve smlouvě nebyla dohodnuta výpovědní lhůta kratší.
(5) Depozitářská smlouva zaniká dnem, kdy nabude právní moci rozhodnutí, jímž Česká národní banka6)
a) odnímá depozitáři povolení působit jako banka,
b) zavádí u depozitáře nucenou správu,
c) mění depozitáři povolení působit jako banka vyloučením nebo omezením některých činností, které jsou pro výkon činnosti depozitáře nezbytné.
(6) Pokud investiční společnost nebo investiční fond do jednoho měsíce ode dne zániku depozitářské smlouvy neuzavře novou depozitářskou smlouvu, Komise této investiční společnosti nebo tomuto investičnímu fondu odejme povolení podle § 8 .
(7) I po zániku depozitářské smlouvy podle odstavce 5 se vzájemné vztahy mezi investiční společností nebo investičním fondem a bývalým depozitářem vzniklé při vypořádání vzájemných práv a povinností v souvislosti se zánikem depozitářské smlouvy řídí touto smlouvou, pokud je to z povahy věci možné.
(1) Investiční společnost otevře u svého depozitáře jeden samostatný běžný účet vedený v tuzemské měně pro sebe a po jednom i pro každý jí obhospodařovaný podílový nebo investiční fond. Investiční fond otevře u svého depozitáře jeden běžný účet vedený v tuzemské měně.
(2) Na běžném účtu podle odstavce 1 musí být evidován pohyb peněžních prostředků, které
a) jsou majetkem investiční společnosti,
b) tvoří součást majetku v podílovém fondu,
c) jsou majetkem investičního fondu.
(3) Ustanovení odstavce 2 se vztahuje i na pohyb peněžních prostředků
a) ukládaných na vkladových účtech u depozitáře nebo u jiných bank,
b) převáděných na účty osob organizujících veřejné trhy cenných papírů6a) nebo osob provádějících vypořádání obchodů s cennými papíry.
(4) Peněžní prostředky získané vydáváním akcií a podílových listů je investiční společnost nebo investiční fond povinen neprodleně uložit na běžný účet podle odstavce 1 .
§ 32 Kontrolní funkce depozitáře
(1) Depozitář je při výkonu své funkce povinen kontrolovat, zda činnost investiční společnosti nebo investičního fondu je v souladu s tímto zákonem a statutem fondu, zejména
a) zda cenné papíry v majetku v podílovém fondu nebo majetku investičního fondu, práva z opčních a termínových obchodů, nemovité a movité věci v majetku investičního fondu, které jsou předmětem kolektivního investování, jsou pořizovány a zcizovány a oceňovány v souladu s tímto zákonem a statutem fondu,
b) zda je ověřována účetní závěrka,
c) zda vydávání akcií a vydávání a odkupování podílových listů probíhá v souladu se zákonem a statutem fondu,
d) zda jsou do majetku v podílovém fondu a majetku investičního fondu pořizovány pouze majetkové hodnoty stanovené tímto zákonem a statutem fondu a zda je dodržováno omezení a rozložení rizika stanovené tímto zákonem a statutem fondu,
e) zda je úplata za obhospodařování investičního fondu nebo podílového fondu vypočítávána a hrazena v souladu se zákonem a se statutem fondu.
(2) Pokud pokyn investiční společnosti nebo investičního fondu odporuje zákonu, statutu fondu nebo obhospodařovatelské smlouvě, depozitář jej neprovede a o důvodech neprovedení pokynu neprodleně informuje investiční společnost nebo investiční fond a současně též Komisi.
(3) Pokud depozitář zjistí při výkonu své kontrolní činnosti nedostatky v hospodaření investiční společnosti nebo investičního fondu nebo porušení zákona nebo statutu fondu, oznámí to neprodleně investiční společnosti nebo investičnímu fondu a současně i Komisi.
(4) Při výkonu své činnosti je depozitář oprávněn požadovat od investiční společnosti a od investičního fondu informace a listiny obsahující údaje o jejich činnosti nezbytné pro výkon své funkce.
(5) V případě, že depozitář zjistí, že při výkonu činností investiční společnosti nebo investičního fondu došlo k poškození zájmů akcionářů investičního fondu nebo podílníků podílového fondu, nebo bude mít důvodné podezření, že by o takový případ mohlo jít, může účastníkům takové operace pozastavit nakládání s účty cenných papírů ve Středisku cenných papírů, a to nejdéle na dobu tří dnů. Současně je povinen bez zbytečného odkladu informovat o tomto opatření Komisi. Komise v uvedené lhůtě toto pozastavení zruší nebo rozhodne o předběžném opatření dle zvláštního zákona.
(6) Depozitář odpovídá podle obchodního zákoníku za škodu, kterou způsobí porušením své povinnosti depozitáře podílníkům podílového fondu a akcionářům investičního fondu, pro něž vykonává funkci depozitáře.
(1) Listinné cenné papíry, které tvoří součást majetku v podílovém fondu nebo majetku investičního fondu, musí být svěřeny do úschovy depozitáři. Tato povinnost se nevztahuje na zahraniční cenné papíry, které jsou v majetku v podílovém fondu nebo majetku investičního fondu a jsou v úschově v zahraniční bance.
(2) Pokud jsou součástí majetku v podílovém fondu nebo majetku investičního fondu zaknihované cenné papíry, je depozitář oprávněn požadovat na Středisku cenných papírů výpisy z účtů majitelů cenných papírů, které toto středisko pro podílový fond nebo investiční fond vede.
(3) Investiční společnost a investiční fond používají služeb depozitáře k obstarání emise podílových listů podílových fondů nebo akcií investičních fondů a odkupování podílových listů.
(1) Investiční fond je povinen ve lhůtě stanovené depozitářskou smlouvou informovat depozitáře o zamýšlené koupi nebo prodeji movitých a nemovitých věcí poskytujících záruku spolehlivého investování a bez zbytečného odkladu po uzavření kupní smlouvy tuto smlouvu depozitáři předložit.
(2) Investiční fond je povinen předložit depozitáři před uzavřením smluv podle odstavce 1 ocenění movité nebo nemovité věci podle § 18 odst. 2 a zprávu auditora podle § 19 .
(3) Investiční fond je povinen předkládat depozitáři průběžná ocenění, účetní závěrky a zprávy uvedené v § 18 odst. 2 a v § 19 .
(1) Pokud investiční fond nepoužívá služeb depozitáře při obchodování s cennými papíry a nemovitými a movitými věcmi, je povinen bez zbytečného odkladu a způsobem stanoveným depozitářskou smlouvou informovat depozitáře o
a) koupi nebo prodeji cenných papírů,
b) uzavření opčních a termínových obchodů nebo jejich plnění,
c) koupi a prodeji nemovitých a movitých věcí.
(2) Informační povinnost podle odstavce 1 písm. a) a b) má i investiční společnost, pokud jde o úkony vztahující se k podílovým fondům, které obhospodařuje.
ČÁST OSMÁ ZRUŠENÍ INVESTIČNÍ SPOLEČNOSTI, INVESTIČNÍHO FONDU A PODÍLOVÉHO FONDU
§ 34 Zrušení investiční společnosti nebo investičního fondu s likvidací
(1) Zrušení a likvidace investiční společnosti a investičního fondu se řídí obchodním zákoníkem, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2) Stejnopis notářského zápisu o usnesení valné hromady, jímž se zrušuje investiční společnost nebo investiční fond s likvidací, je statutární orgán povinen ihned po jeho vyhotovení doručit Komisi.
(3) Likvidátora investiční společnosti nebo investičního fondu jmenuje a odvolává Komise na návrh nebo z vlastního podnětu. Návrh na jmenování likvidátora podává statutární orgán investiční společnosti nebo investičního fondu na základě usnesení valné hromady. Návrh musí obsahovat jméno, příjmení a bydliště navrhovaného likvidátora a doklad prokazující, že splňuje předpoklady vyžadované tímto zákonem.
(4) Komise návrh na jmenování likvidátora zamítne, pokud zjistí, že osoba navrhovaná za likvidátora nesplňuje požadavky stanovené tímto zákonem. Účastníkem řízení je zrušená investiční společnost nebo zrušený investiční fond a osoba navrhovaná do funkce likvidátora.
(5) Komise jmenuje likvidátora z vlastního podnětu, pokud
a) nebude doručen návrh podle odstavce 3 do 30 dnů ode dne, kdy valná hromada investiční společnosti nebo investičního fondu rozhodla o zrušení s likvidací, nebo
b) zamítá návrh na jmenování likvidátora podle odstavce 4 , nebo
c) se likvidátor vzdá své funkce podle odstavce 8 .
(6) V rozhodnutí, jímž se jmenuje likvidátor, musí být uvedeno
a) jméno a příjmení likvidátora a jeho bydliště,
b) výše odměny, která mu náleží za výkon funkce, včetně její splatnosti,
c) den, k němuž má jmenování likvidátora nabýt účinnosti.
(7) Opravné prostředky proti rozhodnutí Komise podle odstavců 3 až 5 nemají odkladný účinek.
(8) Likvidátor se může vzdát své funkce písemným oznámením, které musí být doručeno Komisi nejpozději 30 dnů předem.
(9) Návrh na povolení zápisu osoby likvidátora do obchodního rejstříku a na výmaz osoby likvidátora podává likvidátor jmenovaný Komisí.
§ 35 Zrušení investiční společnosti nebo investičního fondu soudem
(1) Pokud dojde ke zrušení investiční společnosti nebo investičního fondu soudem, jmenuje a odvolává likvidátora soud na návrh Komise do 24 hodin od doručení návrhu.
(2) Ustanovení odstavce 1 se použije obdobně i v dalších případech, kdy je likvidátor jmenován soudem.
(3) Soud zruší investiční společnost nebo investiční fond též na návrh Komise, jestliže jim bylo podle § 35l odst. 2 nebo § 37 odst. 1 písm. e) odňato povolení.
§ 35a Odnětí povolení ke vzniku investiční společnosti nebo investičního fondu
(1) Komise odejme povolení, na základě něhož investiční společnost nebo investiční fond vznikly,
a) v případě, že nabylo právní moci rozhodnutí o prohlášení konkursu na majetek investiční společnosti nebo investičního fondu nebo byl zamítnut návrh na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku nebo bylo zahájeno vyrovnávací řízení,6c)
b) na žádost investiční společnosti nebo investičního fondu,
c) pokud investiční společnost nebo investiční fond nezahájily do šesti měsíců ode dne udělení povolení ke vzniku činnost nebo po dobu šesti měsíců nevykonávaly činnost,
d) v jiných případech stanovených tímto zákonem (§ 37j ).
(2) Účastníkem řízení je investiční společnost nebo investiční fond, k jejichž vzniku bylo povolení vydáno.
(3) V rozhodnutí, jímž se odebírá povolení, na základě něhož vznikla investiční společnost, stanoví Komise, zda podílový fond touto investiční společností obhospodařovaný zanikne, či zda jeho obhospodařování bude převedeno na jinou investiční společnost.
§ 35b Zrušení investiční společnosti nebo investičního fondu bez likvidace
(1) Ke zrušení investiční společnosti nebo investičního fondu bez likvidace je zapotřebí povolení Komise.
(2) Žádost o povolení podle odstavce 1 podává investiční společnost nebo investiční fond, k jejichž zrušení má dojít. K žádosti je zapotřebí přiložit stejnopis notářského zápisu o usnesení valné hromady, jímž se obchodní společnost zrušuje bez likvidace.
(3) Pokud má být zrušena investiční společnost sloučením s jinou investiční společností, je nutno přiložit zápis z usnesení valné hromady přejímající společnosti, v němž bude uveden souhlas se sloučením, a návrh dohody o sloučení.
(4) Pokud má zaniknout investiční společnost splynutím, je nutno přiložit návrh stanov, kterými se bude řídit nově vzniklá investiční společnost, a návrh dohody o splynutí schválené valnými hromadami.
(5) Pokud má zaniknout investiční společnost rozdělením, je nutno přiložit návrhy stanov, jimiž se budou řídit nově vzniklé investiční společnosti. V žádosti o povolení k rozdělení investiční společnosti je nutné uvést návrh rozdělení práv a závazků, které z nově vzniklých investičních společností budou obhospodařovat podílové fondy nebo majetek investičních fondů anebo majetek penzijních fondů, který obhospodařovala investiční společnost, jež rozdělením zaniká.
(6) Ustanovení odstavců 3 až 5 se použijí přiměřeně i na investiční fond. K žádosti je nutno připojit i návrh změn statutu přejímajícího investičního fondu nebo nové návrhy statutů nově vznikajících investičních fondů.
(1) Při rozdělení nebo splynutí investičních společností mohou vzniknout pouze investiční společnosti podle tohoto zákona. Při rozdělení nebo splynutí investičních fondů mohou vzniknout pouze investiční fondy podle tohoto zákona.
(2) Sloučit lze pouze investiční společnost s jinou investiční společností a investiční fond s jiným investičním fondem.
(3) Na řízení o udělení povolení ke zrušení investiční společnosti nebo investičního fondu se přiměřeně použijí ustanovení § 8 .
§ 35d Zrušení podílového fondu
(1) Ke zrušení podílového fondu dojde
a) na základě rozhodnutí Komise o odejmutí povolení ke vzniku podílového fondu,
b) splynutím nebo sloučením podílových fondů,
c) uplynutím doby, pokud byl podílový fond podle uděleného povolení a statutu zřízen na dobu určitou.
(2) Komise odejme investiční společnosti povolení podle § 9
a) po uplynutí šesti měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto povolení, pokud investiční společnost nezačala vydávat podílové listy,
b) na žádost investiční společnosti, pokud tím nedojde k poškození zájmů podílníků.
(3) Do šesti měsíců ode dne zrušení podílového fondu je investiční společnost povinna prodat majetek v podílovém fondu a vypořádat jeho pohledávky a závazky. Do jednoho měsíce od vypořádání pohledávek a závazků je investiční společnost povinna vyplatit podílníkům jejich podíly. Toto ustanovení se nevztahuje na zrušení podílového fondu sloučením nebo splynutím.
(4) Investiční společnost je povinna pod dohledem depozitáře zrušit podílový fond a vyplatit podílníkům jejich podíly, jestliže jí Komise odňala povolení, na jehož základě byl podílový fond vytvořen.
(5) Ke dni zrušení podílového fondu je investiční společnost povinna vypracovat mimořádnou účetní závěrku6b) tohoto fondu.
(6) Jestliže počet podílových listů otevřeného podílového fondu se snížil o více než 50 % v porovnání s průměrným stavem za poslední tři měsíce, je investiční společnost povinna o této skutečnosti neprodleně informovat Komisi a zrušit otevřený podílový fond, pokud Komise nerozhodne jinak.
(7) Nabylo-li právní moci rozhodnutí o prohlášení konkurzu na majetek investiční společnosti, zajistí uzavření hospodaření a zrušení podílového fondu a výplatu podílů podílníkům správce konkurzní podstaty. Pokud bylo soudem povoleno vyrovnání, zajistí zrušení podílového fondu a výplatu podílu podílníkům vyrovnací správce, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(8) Součástí konkurzní podstaty investiční společnosti není majetek v podílovém fondu. Majetek v podílovém fondu nelze ani použít k vyrovnání s věřiteli investiční společnosti podle zvláštního zákona.6c)
(9) Dojde-li ke zrušení investiční společnosti s likvidací, zajistí zrušení podílových fondů obhospodařovaných zrušenou investiční společností a výplatu podílů podílníkům likvidátor.
§ 35e Splynutí podílových fondů
(1) Investiční společnost může rozhodnout o splynutí dvou nebo více podílových fondů, které obhospodařuje, v jeden podílový fond.
(2) Má-li dojít ke splynutí podílových fondů obhospodařovaných různými investičními společnostmi, vyžaduje se i písemná dohoda těchto investičních společností o zrušení jimi obhospodařovaných podílových fondů splynutím a o návrhu statutu podílového fondu, který má být splynutím podílových fondů vytvořen, a o tom, která z investičních společností bude vytvořený podílový fond obhospodařovat.
(3) Ke vzniku podílového fondu splynutím je zapotřebí povolení Komise. Žádost podává ta investiční společnost, která má obhospodařovat podílový fond, jež bude vytvořen splynutím. K žádosti je nutno připojit doklady prokazující splnění požadavků uvedených v odstavci 2 a návrh statutu podílového fondu vzniklého splynutím.
(4) Účastníky řízení jsou investiční společnosti, které obhospodařují podílové fondy, jež mají splynutím zaniknout, a jejich depozitáři. Před vydáním rozhodnutí si Komise vyžádá písemné stanovisko těchto depozitářů.
(5) Komise žádost podle odstavce 3 zamítne, pokud nebyly splněny požadavky stanovené tímto zákonem nebo pokud by splynutím podílových fondů byly ohroženy zájmy podílníků.
(6) Rozhodnutí, jímž se povoluje vytvoření podílového fondu splynutím, musí obsahovat výrok, jímž se schvaluje
a) vytvoření podílového fondu, obchodní jméno a sídlo investiční společnosti, která bude podílový fond obhospodařovat,
b) statut tohoto podílového fondu.
(7) Investiční společnost, která obhospodařuje podílový fond, jenž má být zrušen splynutím, je povinna uveřejnit rozhodnutí Komise vydané podle odstavce 3 a statut podílového fondu, který má vzniknout splynutím, a to do jednoho měsíce ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. K uveřejnění musí dojít způsobem stanoveným statutem podílového fondu, jenž má být zrušen. Současně musí být uveřejněno i oznámení o vzniku práva na odkoupení podílového listu podle odstavce 8 .
(8) Podílníkům podílového fondu, který má být zrušen splynutím, pokud se splynutím nesouhlasí, vzniká uveřejněním oznámení podle odstavce 7 právo na odkoupení podílového listu investiční společností, pokud jim nevzniklo již před tímto dnem, a to k tíži podílového fondu, který má být zrušen. Ustanovení § 13 se použijí obdobně i na odkoupení podílového listu podle tohoto odstavce.
(9) Právo na odkoupení podílových listů podle odstavce 8 zaniká, pokud nebylo uplatněno u investiční společnosti do dvou měsíců ode dne, kdy bylo uveřejněno rozhodnutí Komise podle odstavce 3 , pokud splynutím nevznikl otevřený podílový fond.
(10) Podílové fondy zanikají a nový podílový fond vzniká po uplynutí tří měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí Komise, jímž se povoluje vznik podílového fondu splynutím. K témuž datu se stávají podílníci zrušovaných podílových fondů podílníky podílového fondu, který splynutím vznikl.
(11) Investiční společnost, která obhospodařuje podílový fond vytvořený splynutím, je povinna do tří měsíců ode dne splynutí vyměnit podílníkům podílové listy zrušených podílových fondů za podílové listy nově vzniklého podílového fondu v poměru určeném podle výše vlastního jmění v podílovém fondu připadajícího na podílový list každého ze zrušených podílových fondů.
§ 35f Sloučení podílových fondů
(1) Investiční společnost může rozhodnout o sloučení dvou nebo více podílových fondů, které obhospodařuje, s jedním podílovým fondem (dále jen "přejímající podílový fond").
(2) Má-li dojít ke sloučení podílových fondů obhospodařovaných různými investičními společnostmi, vyžaduje se i písemná dohoda těchto investičních společností o zrušení jimi obhospodařovaných slučovaných podílových fondů a o případných změnách statutu přejímajícího podílového fondu.
(3) Ke sloučení podílových fondů je třeba povolení Komise. Žádost podává investiční společnost, která bude obhospodařovat přejímající podílový fond. K žádosti je nutno připojit doklady prokazující splnění požadavků uvedených v odstavci 2 a návrh změn statutu přejímajícího podílového fondu, pokud se tento statut mění.
(4) Účastníky řízení jsou investiční společnosti, které obhospodařují podílové fondy, jež se mají sloučit, a jejich depozitáři. Před vydáním rozhodnutí si Komise vyžádá písemné stanovisko těchto depozitářů.
(5) Komise žádost podle odstavce 3 zamítne, pokud nebyly splněny požadavky stanovené tímto zákonem nebo pokud by sloučením podílových fondů byly ohroženy zájmy podílníků.
(6) Rozhodnutí, jímž se povoluje sloučení podílových fondů, musí obsahovat
a) názvy slučovaných podílových fondů a název přejímajícího podílového fondu,
b) obchodní jméno, sídlo a identifikační číslo obhospodařující investiční společnosti,
c) změny statutu přejímajícího podílového fondu, pokud se tento statut mění.
(7) Investiční společnost obhospodařující podílový fond, který má být zrušen sloučením, je povinna uveřejnit rozhodnutí podle odstavce 3 a statut přejímajícího podílového fondu, a to do jednoho měsíce ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. K uveřejnění musí dojít způsobem uvedeným ve statutu slučovaného podílového fondu. Současně musí být uveřejněno i oznámení o vzniku práva na vrácení podílového listu podle odstavce 8 .
(8) Podílníkům podílového fondu, který má být zrušen sloučením, pokud se sloučením nesouhlasí, vzniká uveřejněním oznámení podle odstavce 7 právo na odkoupení podílového listu investiční společností, pokud jim nevzniklo již před tímto dnem, a to k tíži podílového fondu, který má být zrušen. Ustanovení § 13 se použijí obdobně i na odkoupení podílového listu podle tohoto odstavce.
(9) Právo na odkoupení podílových listů podle odstavce 8 zaniká, pokud nebylo uplatněno u investiční společnosti do dvou měsíců ode dne, kdy bylo uveřejněno rozhodnutí Komise podle odstavce 7 , pokud sloučením nevznikl otevřený podílový fond.
(10) Slučovaný podílový fond zaniká po uplynutí tří měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí Komise, jímž se povoluje sloučení podílových fondů. K témuž datu se stávají podílníci slučovaného podílového fondu podílníky přejímajícího podílového fondu.
(11) Investiční společnost, která obhospodařuje přejímající podílový fond, je povinna do tří měsíců ode dne sloučení vyměnit podílníkům podílové listy zrušených podílových fondů za podílové listy přejímajícího podílového fondu podle výše vlastního jmění v podílovém fondu připadajícího na podílový list podílového fondu, který se zrušuje sloučením.
Zrušen novelou č. 124/1998 Sb. k 6.8.1998.
§ 35h Přeměna uzavřeného podílového fondu
(1) Investiční společnost může rozhodnout o přeměně uzavřeného podílového fondu na otevřený podílový fond (dále jen "přeměna uzavřeného podílového fondu").
(2) K přeměně uzavřeného podílového fondu se vyžaduje povolení Komise. Žádost o povolení přeměny uzavřeného podílového fondu podává investiční společnost, která uzavřený podílový fond obhospodařuje. V žádosti je nutno uvést důvody navrhované přeměny a musí k ní být připojen návrh statutu otevřeného podílového fondu.
(3) Před vydáním rozhodnutí podle odstavce 1 si Komise vyžádá písemné vyjádření depozitáře.
(4) Účastníkem správního řízení podle odstavce 1 je pouze investiční společnost, která žádá o povolení přeměny uzavřeného podílového fondu. Na řízení o udělení povolení k přeměně uzavřeného podílového fondu se přiměřeně použijí ustanovení § 9 .
(5) Investiční společnost, která obhospodařuje uzavřený podílový fond, jenž má být přeměněn, je povinna uveřejnit rozhodnutí Komise vydané podle odstavce 2 a statut otevřeného podílového fondu, který má vzniknout přeměnou, do deseti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. K uveřejnění musí dojít způsobem, který obsahuje statut uzavřeného podílového fondu, jenž má být přeměněn, i statut otevřeného podílového fondu, jenž má přeměnou vzniknout. Současně musí být uveřejněno i oznámení o vzniku práva na vrácení podílového listu.
(6) K přeměně uzavřeného podílového fondu na otevřený podílový fond dochází dnem právní moci rozhodnutí, jímž Komise přeměnu uzavřeného podílového fondu povolila.
(7) Statut otevřeného podílového fondu, který vznikl přeměnou z uzavřeného podílového fondu, může obsahovat ustanovení, kterým se znevýhodní odkup podílových listů stanovením vyšší srážky po určitou dobu zpětného odkupu.
(8) Srážka může být stanovena nejvýše na dobu dvou let a v prvním roce následujícím po dni přeměny podílového fondu nesmí překročit 20 % a ve druhém roce 10 % hodnoty podílového listu (§ 11 odst. 1 ). Srážka při odkupu podílových listů zůstává v majetku v podílovém fondu.
§ 35i Přeměna investičního fondu na jiný podnikatelský subjekt
Investiční společnost ani investiční fond se nesmí přeměnit na jiný podnikatelský subjekt.
§ 35j Přeměna investičního fondu na otevřený podílový fond
(1) Valná hromada investičního fondu může dvěma třetinami hlasů přítomných akcionářů rozhodnout o jeho přeměně na otevřený podílový fond.
(2) Valná hromada současně rozhodne, která investiční společnost bude otevřený podílový fond obhospodařovat, a uloží představenstvu
a) odprodat movité a nemovité věci, pokud jsou v majetku investičního fondu,
b) splnit závazky investičního fondu,
c) ukončit smlouvy o tichém společenství, pokud byly jménem investičního fondu uzavřeny a trvají,
d) ukončit obhospodařovatelskou smlouvu, pokud byla uzavřena, a
e) vypovědět nebo změnit depozitářskou smlouvu.
(3) K přeměně investičního fondu na otevřený podílový fond je třeba povolení Komise. Rozhodnutí musí obsahovat výrok o odnětí povolení uděleného podle § 8 a výrok o udělení povolení podle § 9 .
(4) K žádosti o povolení podle odstavce 3 investiční fond předloží
a) notářský zápis z konání valné hromady,
b) písemný souhlas investiční společnosti, která bude otevřený podílový fond obhospodařovat,
c) projekt přeměny investičního fondu na otevřený podílový fond, který musí obsahovat alespoň
1. posouzení struktury cenných papírů, které jsou majetkem dosavadního investičního fondu, likvidity těchto cenných papírů a objem pohledávek investičního fondu, jejich návratnosti,
2. údaj, v jakém poměru budou vyměněny akcie investičního fondu za podílové listy otevřeného podílového fondu,
3. způsob výměny akcií za podílové listy a případné časové omezení jejich zpětného odkupu,
1. o odprodeji movitého a nemovitého majetku, který nemůže být v portfoliu podílového fondu,
2. o ukončení smluv o tichém společenství,
3. o ukončení obhospodařovatelské smlouvy, pokud byla uzavřena,
4. o ukončení nebo změně depozitářské smlouvy,
5. prohlášení představenstva, že byly splněny závazky investičního fondu,
6. účetní závěrka s vyjádřením auditora ke dni konání valné hromady.
(5) Přílohu k žádosti o povolení podle odstavce 3 tvoří dále statut nově vznikajícího podílového fondu, který může obsahovat ustanovení, kterým se znevýhodní odkupování podílových listů stanovením vyšší srážky po určitou dobu zpětného odkupu.
(6) Srážka podle odstavce 5 může být stanovena nejvýše na dobu dvou let a v prvním roce následujícím po dni přeměny investičního fondu nesmí překročit 20 % a ve druhém roce 10 % hodnoty podílového listu (§ 11 odst. 1 ). Srážka při odkupu podílových listů zůstává v majetku v podílovém fondu.
(7) Výmaz investičního fondu z obchodního rejstříku může být proveden pouze na základě pravomocného rozhodnutí Komise, kterým se podle odstavce 3 odnímá povolení ke vzniku investičního fondu.
(8) Dnem výmazu z obchodního rejstříku se akcionáři zaniklého investičního fondu stávají podílníky otevřeného podílového fondu a majetek investičního fondu přechází na podílníky otevřeného podílového fondu a stává se jejich společným majetkem.
(9) Investiční společnost, která obhospodařuje majetek otevřeného podílového fondu, je povinna vyměnit akcie za podílové listy v souladu s projektem přeměny a předat podílníkům statut otevřeného podílového fondu, pokud jsou jí podílníci známi, nebo statut zveřejnit.
(10) Pokud rozhodnutí o odnětí povolení k činnosti investičního fondu a rozhodnutí o udělení povolení k vydávání podílových listů za účelem vytvoření otevřeného podílového fondu ( § 35j ) nabudou právní moci, nastávají účinky přeměny investičního fondu na otevřený podílový fond dnem, kdy je investičnímu fondu doručeno rozhodnutí soudu, kterým se povoluje výmaz. Z důvodu ochrany práv podílníků tuto přeměnu nelze zpochybnit. Ustanovení předchozí věty se použije i na řízení započatá přede dnem účinnosti tohoto zákona.
§ 35k Povinná přeměna uzavřeného podílového fondu nebo investičního fondu na otevřený podílový fond
(1) V případě, že průměr posledních 18 diskontů u uzavřeného podílového fondu nebo investičního fondu vypočtených podle § 26 odst. 2 písm. b) přesáhl během prvních 12 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona 40 %, v období mezi 13. a 21. měsícem po nabytí účinnosti tohoto zákona 30 % a průměr posledních 12 diskontů vypočtených podle § 26 odst. 2 kdykoliv po uplynutí 21 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona 20 %, je investiční společnost nebo investiční fond povinen bez zbytečného odkladu informovat o této skutečnosti Komisi a bez zbytečného odkladu provést přeměnu uzavřeného podílového fondu nebo investičního fondu na otevřený podílový fond.
(2) Pokud Komise usoudí, že přeměna podle odstavce 1 je neúčelná z hlediska ochrany zájmů podílníků podílového fondu nebo akcionářů investičního fondu, odejme investičnímu fondu povolení udělené podle § 8 odst. 1 nebo povolení udělené investiční společnosti podle § 9 odst. 1 . Tato povolení odejme též, jestliže investiční společnost nebo investiční fond nesplní povinnosti uložené v odstavci 1 .
(3) Pokud dojde k přeměně uzavřeného podílového fondu na otevřený podílový fond podle odstavce 1 , je investiční společnost, která tento fond obhospodařuje, povinna učinit bez zbytečného prodlení opatření podle § 35h odst. 5 , 7 a 8 a projednat je s Komisí, která s nimi musí vyslovit souhlas.
(4) Pokud dojde k přeměně investičního fondu na otevřený podílový fond, je představenstvo investičního fondu povinno bez zbytečného prodlení učinit opatření podle § 35j odst. 2 , odst. 4 písm. c) a d) bodu 6 a odstavců 5 až 9 a projednat je s Komisí, která s nimi musí vyslovit souhlas.
(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se použijí též pro podílový fond, s jehož podílovým listem se v posledních 20 pracovních dnech na veřejném trhu neobchodovalo (§ 26 odst. 2 ) z důvodu chybějící poptávky. Obdobně se toto ustanovení použije i pro investiční fond.
(6) K přeměně uzavřeného podílového fondu nebo investičního fondu na otevřený podílový fond dochází dnem rozhodnutí, který byl jako den přeměny stanoven investiční společností nebo investičním fondem a odsouhlasen Komisí.
§ 35l Přeměna ostatních uzavřených podílových fondů a investičních fondů na otevřené podílové fondy
(1) Uzavřený podílový fond nebo investiční fond vytvořený nebo založený před účinností tohoto zákona, který nebude podle § 35h , 35j a 35k přeměněn na otevřený podílový fond do konce roku 2000, musí investiční společnost nebo investiční fond přeměnit na otevřený podílový fond bez zbytečného odkladu. Pro tuto přeměnu se použije ustanovení § 35h a 35j obdobně.
(2) Pokud investiční společnost nebo investiční fond nesplní povinnost podle odstavce 1 , odejme Komise investiční společnosti povolení, které udělila podle § 9 odst. 1 , nebo investičnímu fondu odejme povolení, které mu udělila podle § 8 odst. 1 . Pokud investiční fond nemůže splnit povinnost podle odstavce 1 , přestože valná hromada investičního fondu rozhodla o jeho přeměně na otevřený podílový fond a Komise schválila jeho projekt přeměny, může představenstvo investičního fondu ve lhůtě podle odstavce 1 požádat Komisi o prodloužení termínu přeměny. Na základě této žádosti může Komise s přihlédnutím k ochraně zájmů akcionářů Investičního fondu prodloužit termín přeměny nejdéle do konce roku 2004.
(3) Podílníci otevřeného podílového fondu, který vznikl přeměnou z investičního fondu podle odstavce 1, neručí za případné závazky investičního fondu, které nebyly vypořádány do výmazu investičního fondu z obchodního rejstříku nebo za závazky investičního fondu, které vznikly před touto přeměnou a objeví se v budoucnu. Za tyto závazky ručí investiční společnost, která přeměněný otevřený podílový fond obhospodařuje, a tyto závazky zahrne do majetku příslušného podílového fondu
ČÁST OSMÁ A PODNIKÁNÍ ZAHRANIČNÍCH OSOB ZABÝVAJÍCÍCH SE KOLEKTIVNÍM INVESTOVÁNÍM
(1) Zahraničními osobami zabývajícími se kolektivním investováním se rozumí
a) právnické osoby se sídlem v zahraničí, nebo
b) jakékoli jiné organizační formy obhospodařované právnickými osobami se sídlem v zahraničí, které vykonávají činnost odpovídající činnosti podle § 2 tohoto zákona na základě povolení příslušného orgánu dozoru ve státu sídla.
(2) Podnikáním zahraniční osoby zabývající se kolektivním investováním na území České republiky se rozumí zřízení pobočky v České republice nebo nabízení, vydávání, prodej nebo zpětný odkup cenných papírů jí emitovaných uskutečňovaný přímo nebo prostřednictvím jiné osoby.
(1) Zahraniční osoba zabývající se kolektivním investováním, která hodlá přímo nebo prostřednictvím jiné osoby nabízet, vydávat, prodávat nebo zpětně odkupovat cenné papíry na území České republiky nebo která má v úmyslu zřídit na území České republiky pobočku, musí mít povolení k činnosti vydané Komisí. Pro udělování povolení se přiměřeně použijí ustanovení § 8 a 9 tohoto zákona. Podnikání zahraniční osoby zabývající se kolektivním investováním na území České republiky se řídí právním řádem České republiky.
(2) Jestliže má zahraniční osoba zabývající se kolektivním investováním v úmyslu zřídit na území České republiky pobočku, je povinna kromě získání povolení splnit také požadavky obchodního zákoníku týkající se organizačních složek podniků zahraničních osob. Oprávnění podnikat na území České republiky prostřednictvím pobočky vznikne zápisem do obchodního rejstříku v souladu s obchodním zákoníkem. Oprávnění zahraniční osoby zabývající se kolektivním investováním, která nezřizuje na území České republiky pobočku, podnikat v České republice vznikne udělením povolení podle odstavce 1 ; tato osoba se nezapisuje do obchodního rejstříku.
(3) Žádost o povolení podle odstavce 1 musí obsahovat
a) obchodní firmu, sídlo a údaj o zápisu do obchodního rejstříku nebo údaj o jiném způsobu zveřejnění údajů v souladu se zákony státu sídla žadatele, povolení, na jehož základě žadatel podniká ve státu sídla,
b) popis způsobu, jakým bude žadatel na území České republiky vykonávat činnost, a podrobné informace o způsobu nabízení, vydávání nebo prodeji cenných papírů na území České republiky,
c) údaje o tom, kým a jakým způsobem bude nebo je fond obhospodařován a jakým způsobem je ve státu, kde byl zřízen, regulován, jedná-li se o fond,
d) obchodní firmu, identifikační číslo a sídlo banky nebo pobočky zahraniční banky, která bude vykonávat činnosti podle § 35o odst. 1 , a smlouvu, na jejímž základě bude tyto činnosti vykonávat,
e) zakladatelské dokumenty a statut, který má nejméně náležitosti podle § 16 ,
f) prospekt cenných papírů, které mají být v České republice nabízeny, vydávány nebo prodávány,
g) poslední výroční zprávu a pololetní zprávu,
h) údaj o sídle pobočky a jméno, rodné číslo, je-li přiděleno, jinak datum narození, a bydliště osob navrhovaných do vedení pobočky, má-li být v České republice zřízena pobočka,
i) pro každou osobu podle písmene h) výpis z evidence Rejstříku trestů ne starší 3 měsíců; zahraniční fyzická osoba předloží též dokument obdobného charakteru vydaný příslušným orgánem ve státu trvalého pobytu, ve státu, jehož je občanem, není-li totožný se státem trvalého pobytu, jakož i ve státech, ve kterých se tato osoba v posledních 5 letech nepřetržitě zdržovala více než 3 měsíce; nejsou-li dokumenty příslušným státem vydávány, nahradí je zahraniční fyzická osoba čestným prohlášením,
j) potvrzení příslušného orgánu dozoru ve státu sídla zahraniční osoby zabývající se kolektivním investováním o tom, že tato osoba je držitelem příslušného povolení v tomto státu, souhlas tohoto orgánu s podnikáním této osoby v České republice a jeho prohlášení, že nad tímto podnikáním bude vykonáván dozor, a
k) další informace a dokumenty určené Komisí.
(4) Všechny údaje musí být uvedeny v českém jazyce a všechny dokumenty musí být předloženy i v úředně ověřeném překladu do českého jazyka. Komise může na žádost žadatele ohledně některých dokumentů upustit od požadavku ověřeného překladu do českého jazyka.
(5) Komise může vydat povolení podle odstavce 1 , pouze pokud
a) sídlo a skutečné sídlo zahraniční osoby zabývající se kolektivním investováním je ve státu, který této osobě vydal povolení k takové činnosti,
b) předmětem podnikání zahraniční osoby zabývající se kolektivním investováním je vydávání cenných papírů za účelem kolektivního investování a investování takto shromážděných peněžních prostředků převážně do cenných papírů obchodovaných na veřejných trzích zemí OECD za předpokladu, že zahraniční osoba zabývající se kolektivním investováním je povinna odkoupit jí vydané cenné papíry, požádá-li o to majitel cenných papírů, a za podmínek ne horších, než jaké stanoví § 11 odst. 1 a § 13 odst. 1 ,
c) právními předpisy ve státu sídla zahraniční osoby zabývající se kolektivním investováním je zajištěna úroveň ochrany investorů, která je stejná nebo vyšší než úroveň ochrany zajištěná investorům tímto zákonem,
d) osoby navrhované do vedení pobočky, jestliže má být na území České republiky zřízena, mají dobrou pověst, dostatečnou kvalifikaci a zkušenosti,
e) příslušný orgán dozoru ve státu sídla zahraniční osoby zabývající se kolektivním investováním vydal potvrzení podle odstavce 3 písm. j) , a
f) zahraniční osoba zabývající se kolektivním investováním uzavřela smlouvu s bankou nebo pobočkou zahraniční banky, která bude vykonávat činnosti podle § 35o odst. 1 .
(6) V povolení Komise uvede, v jakém rozsahu je zahraniční osoba zabývající se kolektivním investováním oprávněna podnikat na území České republiky. Komise může v povolení stanovit podmínky, které musí zahraniční osoba zabývající se kolektivním investováním splnit před zahájením kterékoliv povolené činnosti, popřípadě je dodržovat při výkonu kterékoliv povolené činnosti.
(7) Postup podle odstavců 1 až 6 neplatí pro osoby, na které se vztahuje § 35r .
(1) Zahraniční osoba zabývající se kolektivním investováním, která hodlá podnikat v České republice, je povinna určit alespoň jednu banku nebo pobočku zahraniční banky, která má bankovní licenci k výkonu činnosti depozitáře, jejímž prostřednictvím bude vyplácet podílníky nebo jiné oprávněné osoby, odkupovat cenné papíry nebo je vyplácet, uveřejňovat informace povinně poskytované podle tohoto zákona a plnit povinnosti související s daňovým řízením. Zahraniční osoba zabývající se kolektivním investováním, která hodlá podnikat v České republice bez zřízení pobočky, je dále povinna pověřit tuto banku nebo pobočku zahraniční banky zastupováním ve styku s Komisí, soudy a jinými orgány veřejné správy v České republice.
(2) Banka nebo pobočka zahraniční banky s pověřením podle odstavce 1 věty druhé zastupuje zahraniční osobu zabývající se kolektivním investováním při soudních jednáních souvisejících s jejím podnikáním v České republice, při jednáních s Komisí a s jinými orgány veřejné správy České republiky, včetně zastupování pro účely doručování písemností. Toto oprávnění nemůže být omezeno nebo vyloučeno. Příslušnost soudu pro řízení související s podnikáním zahraniční osoby zabývající se kolektivním investováním v České republice se řídí sídlem pověřené banky, pobočky zahraniční banky. Tato příslušnost soudu nemůže být dohodou stran měněna.
(3) Každou změnu banky nebo pobočky zahraniční banky podle odstavce 1 nebo údajů uvedených v § 35n odst. 3 písm. d) oznámí zahraniční osoba zabývající se kolektivním investováním bez zbytečného odkladu Komisi. Seznam zahraničních osob zabývajících se kolektivním investováním, které mají povolení podle § 35n odst. 1 , spolu s údaji o bance nebo pobočce zahraniční banky podle odstavce 1 a veškeré změny v těchto údajích uveřejňuje Komise ve Věstníku Komise.
(4) Jestliže zahraniční osoba zabývající se kolektivním investováním oprávněně podniká na území České republiky, je povinna poskytovat v českém jazyce informace, které musí být uveřejňovány stejným způsobem a se stejným obsahem jako informace uveřejňované ve státu sídla této osoby.
(5) Při výkonu oprávněné činnosti na území České republiky je zahraniční osoba zabývající se kolektivním investováním povinna dodržovat povinnosti stanovené právním řádem České republiky, nevyplývá-li z povahy věci něco jiného. Tato osoba je zejména povinna dodržovat povinnosti podle § 17a , 23 , 25 , 26 a 26a tohoto zákona.
Zahraniční osoby zabývající se kolektivním investováním mohou při výkonu svých činností užívat označení právní formy, které užívají ve státu svého sídla. Jestliže by z takového užívání mohlo vzniknout nebezpečí záměny nebo klamavosti, může Komise uložit užívání vysvětlujícího dodatku.
(1) Komise je oprávněna vykonávat státní dozor nad podnikáním zahraniční osoby zabývající se kolektivním investováním na území České republiky a nad výkonem činností banky podle § 35o odst. 1 tohoto zákona a podle zákona o Komisi pro cenné papíry v té míře, v jakém působí na území České republiky.
(2) Zahraniční osoby zabývající se kolektivním investováním, které mají právo podnikat na území České republiky, jsou povinny informovat neprodleně Komisi o změnách všech skutečností, které uvedly nebo které byly obsahem listin předložených spolu s žádostí o povolení včetně veškerých změn statutu.
(3) Zjistí-li Komise, že zahraniční osoba zabývající se kolektivním investováním nebo banka při činnosti podle § 35o odst. 1 porušuje povinnosti stanovené zákonem nebo povolením, nebo zjistí-li nedostatky v její činnosti nebo v činnosti osob ve vedení pobočky, zaměstnanců pobočky nebo jiných osob ovlivňujících její činnost, je oprávněna uložit opatření k nápravě, zejména může uložit, aby zahraniční osoba zabývající se kolektivním investováním vyměnila osoby ve vedení pobočky, aby zahraniční osoba zabývající se kolektivním investováním ukončila nepovolenou činnost a obnovila právní stav. Komise může zahraniční osobě zabývající se kolektivním investováním pozastavit povolení k činnosti na území České republiky nebo toto povolení odejmout. Komise může zahraniční osobě zabývající se kolektivním investováním nebo bance podle § 35o odst. 1 uložit též pokutu podle § 37 odst. 2 . Ustanovení § 37 odst. 5 a 6 , § 37j a 37k se použije obdobně. O každém opatření k nápravě nebo sankci podle části desáté tohoto zákona informuje Komise bez zbytečného odkladu příslušný orgán dozoru ve státu sídla zahraniční osoby zabývající se kolektivním investováním.
(4) Kromě případů uvedených v odstavci 3 odejme Komise zahraniční osobě zabývající se kolektivním investováním povolení k činnosti na území České republiky, jestliže příslušný orgán dozoru ve státu sídla odejme této osobě povolení k činnosti osoby zabývající se kolektivním investováním.
(5) Jestliže zahraniční osoba zabývající se kolektivním investováním nebo jiná osoba bez povolení Komise nabízí, vydává, prodává nebo zpětně odkupuje v České republice cenné papíry emitované zahraniční osobou zabývající se kolektivním investováním, může Komise uložit opatření k nápravě nebo sankci podle § 37 .
§ 35r Uznání zahraniční osoby zabývající se kolektivním investováním se sídlem v členském státu Evropské unie nebo v jiném státu Evropského hospodářského prostoru
(1) Jestliže zahraniční osoba zabývající se kolektivním investováním splňující podmínky evropské licence podle směrnice Evropské rady ze dne 20. prosince 1985 o koordinaci právních a správních ustanovení týkajících se organismů kolektivního investování do cenných papírů č. 85/611/EHS (dále jen "evropská směrnice") 6d) a mající sídlo na území členského státu Evropské unie nebo jiného státu Evropského hospodářského prostoru hodlá nabízet, vydávat nebo prodávat cenné papíry na území České republiky, je povinna informovat o tom příslušný orgán dozoru ve státu sídla a Komisi. Současně je tato osoba povinna předložit Komisi
a) osvědčení příslušného orgánu dozoru ve státu sídla, že splňuje podmínky stanovené evropskou směrnicí,
b) statut a zakladatelské dokumenty,
d) poslední výroční zprávu a pololetní zprávu, a
e) podrobné informace o způsobu nabízení, vydávání nebo prodeji cenných papírů na území České republiky.
Ustanovení § 35n odst. 4 platí obdobně.
(2) Zahraniční osoba zabývající se kolektivním investováním podle odstavce 1 může započít s nabízením, vydáváním nebo prodejem cenných papírů na území České republiky po uplynutí dvou měsíců po předložení všech dokladů uvedených v odstavci 1 Komisi, pokud Komise před uplynutím této lhůty nerozhodne, že nejsou splněny podmínky pro nabídku, vydávání nebo prodej těchto cenných papírů na území České republiky.
(3) Pro osoby uznané podle odstavců 1 a 2 neplatí ustanovení § 35o odst. 1 věta druhá. Ustanovení § 35q odst. 3 platí pro tyto osoby přiměřeně s tím, že před uložením opatření k nápravě či sankce musí Komise informovat příslušný orgán dozoru ve státu sídla a vyžádat si jeho stanovisko, ledaže opatření k nápravě či sankce, které Komise hodlá uložit, nesnese z důvodu veřejného zájmu odkladu.
ČÁST OSMÁ B PODNIKÁNÍ INVESTIČNÍCH SPOLEČNOSTÍ V ČLENSKÝCH STÁTECH EVROPSKÉ UNIE A V JINÝCH STÁTECH EVROPSKÉHO HOSPODÁŘSKÉHO PROSTORU
(1) Investiční společnost, která zamýšlí nabízet, vydávat, prodávat nebo zpětně odkupovat podílové listy podílových fondů, jež odpovídají požadavkům evropské směrnice, na území členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor (dále jen "hostitelský stát"), je povinna tento záměr oznámit Komisi a příslušnému orgánu dozoru v hostitelském státu. Prokáže-li investiční společnost splnění předpokladů uvedené směrnice, vystaví o tom Komise na žádost potvrzení za účelem jeho předložení příslušnému orgánu dozoru hostitelského státu.
(2) Investiční společnost může zahájit nabídku, vydávání nebo prodej podílových listů podle odstavce 1 na území hostitelského státu, jestliže příslušný orgán dozoru hostitelského státu nevydá ve lhůtě dvou měsíců od doručení oznámení se všemi náležitostmi rozhodnutí o tom, že zamýšlený způsob a rozsah prodeje není v souladu s požadavky evropské směrnice.
(3) Investiční společnost, která nabízí, vydává nebo prodává podílové listy na území hostitelského státu, je povinna zejména
a) dodržovat předpisy platné na území hostitelského státu, které se týkají oblastí neupravených evropskou směrnicí nebo právní úpravy regulace reklamy,
b) při dodržení předpisů platných na území hostitelského státu učinit nezbytná opatření, jimiž zajistí, aby majitelé podílových listů v hostitelském státu mohli vykonávat právo na výplatu peněžních plnění a na zpětný odkup podílového listu a aby jim byl zajištěn přísun informací, které je investiční společnost povinna poskytovat, a
c) uveřejňovat údaje a dokumenty stanovené tímto zákonem nejméně v jednom úředním jazyce hostitelského státu; pro rozsah povinnosti uveřejňovat údaje a dokumenty a způsob takového uveřejňování platí obdobně ustanovení tohoto zákona.
(4) Postup podle § 37 se vztahuje též na případy porušení povinnosti na území hostitelského státu.
(5) Při výkonu dozoru podle tohoto zákona spolupracuje Komise s příslušnými orgány dozoru v hostitelském státu a poskytuje jim veškeré nezbytné informace. Informace, které Komise od těchto orgánů obdrží, smí využít výhradně pro výkon státního dozoru nebo soudního řízení podle zvláštního zákona. 6da) Tím není dotčena možnost použít tyto informace pro účely trestního řízení.
(6) Každé rozhodnutí o odnětí či změně povolení udělené investiční společnosti nebo jakékoli jiné důležité rozhodnutí ve vztahu k investiční společnosti nebo jí obhospodařovanému podílovému fondu je Komise povinna bez zbytečného odkladu oznámit příslušnému orgánu dozoru v hostitelském státu, ve kterém jsou nabízeny, vydávány nebo prodávány podílové listy investiční společnosti podle odstavce 2 . Povinnost podle věty první se týká též pozastavení odkupování podílového listu podle § 13 .
(1) Státnímu dozoru, který vykonává Komise, podléhá činnost vykonávaná podle tohoto zákona
c) zakladateli investičních společností a investičních fondů do vzniku investiční společnosti nebo investičního fondu,
d) členy představenstev a dozorčích rad investičních společností a investičních fondů,
f) zaměstnanci investičních společností a investičních fondů,
g) osobami, které obstarávají vydávání akcií investičních fondů nebo vydávání podílových listů podílových fondů anebo vracení podílových listů,
i) likvidátorem investiční společnosti nebo investičního fondu,
j) nuceným správcem investiční společnosti nebo investičního fondu,
k) akciovými společnostmi přeměněnými podle § 35i , a to za dobu, po kterou byly investičními fondy; státnímu dozoru podléhají tyto společnosti po dobu deseti let ode dne zápisu změny předmětu podnikání do obchodního rejstříku,
l) investičními společnostmi a investičními fondy, kterým bylo odejmuto povolení udělené podle § 8a, které vstoupily do likvidace, po dobu likvidace až do zániku společnosti,
m) správcem konkursní podstaty.
(2) Při výkonu státního dozoru je Komise povinna
a) dohlížet na dodržování právních předpisů v oblasti kolektivního investování a statutů fondů,
b) vydávat rozhodnutí podle tohoto zákona,
c) dbát na zajištění ochrany zájmů podílníků a akcionářů investičního fondu.
(3) Při výkonu státního dozoru je Komise oprávněna požadovat od osob uvedených v odstavci 1 informace o jejich činnosti a listiny, a to v rozsahu potřebném pro výkon státního dozoru.
(4) Ve věcech výkonu státního dozoru neupravených tímto zákonem se postupuje podle zákona o státní kontrole.6e)
(5) Komise je oprávněna ukládat sankce stanovené tímto zákonem i osobám, jejichž činnost nepodléhá státnímu dozoru podle odstavce 1 , pokud porušují povinnosti stanovené v § 4 odst. 3 , § 7 odst. 8 a § 9 odst. 1 , 4 a 5 .
a) investičních společností, podílových a investičních fondů,
b) nucených správců a likvidátorů.
(2) Seznamy vedené podle odstavce 1 uveřejňuje Komise nejméně jednou v průběhu každého kalendářního pololetí v Obchodním věstníku.
(1) Jestliže Komise při výkonu státního dozoru zjistí nedostatky v činnosti osob uvedených v § 36 odst. 1 spočívající zejména v tom, že porušují nebo porušily své povinnosti, je oprávněna
a) uložit, aby investiční společnost, investiční fond nebo depozitář ve stanovené lhůtě zjednaly nápravu a současně aby informovaly Komisi ve stanovené lhůtě o přijatých opatřeních, která povedou ke zjednání nápravy, zejména může uložit, aby
1. byly vyměněny osoby v orgánech investiční společnosti a investičního fondu,
2. byla ukončena nepovolená činnost a byl obnoven právní stav,
3. bylo sníženo základní jmění investičního fondu z důvodu úhrady ztráty, pokud ztráta v rozporu se zákonem zůstala neuhrazena,
b) nařídit změnu obhospodařující investiční společnosti, změnu depozitáře nebo rozhodnout o nuceném převodu obhospodařování podílového fondu,
d) rozhodnout o snížení základního jmění investičního fondu,
e) odejmout povolení, na základě něhož vznikla investiční společnost nebo vznikl investiční fond anebo byl vytvořen podílový fond.
(2) Vedle nebo místo opatření podle odstavce 1 může Komise uložit investiční společnosti nebo investičnímu fondu anebo depozitáři pokutu až do výše 100 milionů Kč.
(3) Jestliže Komise zjistí, že osoba, jejíž činnost nepodléhá státnímu dozoru, porušila povinnosti stanovené v § 4 odst. 3 , § 7 odst. 5 a § 9 odst. 1 , 4 a 5 , může uložit této osobě pokutu až do výše 10 milionů Kč.
(4) Pokud Komise při výkonu státního dozoru zjistí, že osoby nepodléhající státnímu dozoru podle tohoto zákona porušily povinnosti uložené jim v § 24b , může jim uložit pokutu až do výše 10 miliónů Kč. Kopii pravomocného rozhodnutí o uložení pokuty zašle Komise emitentovi daného cenného papíru.
(5) Při ukládání opatření a sankcí podle odstavců 1 až 3 Komise vychází zejména z povahy závažnosti, způsobu, doby trvání a následků protiprávního jednání.
(6) Správní řízení, v němž se ukládají opatření a sankce podle odstavců 1 až 4 , lze zahájit do jednoho roku ode dne, kdy se Komise dozvěděla o skutečnostech rozhodujících pro jejich uložení, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy povinnost, za niž jsou ukládány, byla naposledy porušena.
§ 37a Nařízení změny obhospodařující investiční společnosti
(1) Komise může nařídit investičnímu fondu změnu obhospodařující investiční společnosti, jestliže zjistí, že obhospodařující investiční společnost neplní nebo neplnila své povinnosti v souladu s tímto zákonem a obhospodařovatelskou smlouvou. V rozhodnutí, jímž se změna obhospodařující investiční společnosti ukládá, musí být uvedeno, jaké povinnosti obhospodařující investiční společnost porušuje nebo porušila.
(2) Povinnou náležitostí obhospodařovatelské smlouvy je ujednání o tom, že smlouva zaniká jeden měsíc po právní moci rozhodnutí Komise podle odstavce 1 .
(3) Ve lhůtě podle odstavce 2 musí investiční fond uzavřít s jinou investiční společností obhospodařovatelskou smlouvu o rozsahu poskytovaných služeb, pokud se nerozhodne, že bude nakládat se svým majetkem sám.
§ 37b Nařízení změny depozitáře
(1) Komise může nařídit investiční společnosti nebo investičnímu fondu změnu depozitáře, jestliže zjistí, že depozitář neplní nebo neplnil své povinnosti v souladu s tímto zákonem. V rozhodnutí, jímž se změna depozitáře ukládá, musí být uvedeno, jaké povinnosti depozitář porušuje nebo porušil.
(2) Povinnou náležitostí depozitářské smlouvy je ujednání o tom, že smlouva zaniká jeden měsíc po právní moci rozhodnutí podle odstavce 1 .
(3) Investiční společnost nebo investiční fond musí ve lhůtě uvedené v odstavci 2 uzavřít s jinou bankou smlouvu o výkonu funkce depozitáře.
§ 37c Nucený převod obhospodařování podílového fondu
(1) Komise může rozhodnout, že obhospodařování podílového fondu se převádí na jinou investiční společnost, jestliže
a) zjistí, že investiční společnost neplní nebo neplnila své povinnosti v souladu s tímto zákonem a statutem podílového fondu a jiná opatření uložená jí podle tohoto zákona nevedla k nápravě, nebo
b) jsou dány důvody podle § 35 odst. 3 , nebo
c) odnímá investiční společnosti povolení, na jehož základě vznikla, nebo povolení, na jehož základě byl vytvořen podílový fond.
(2) V rozhodnutí podle odstavce 1 musí být uvedeno obchodní jméno a sídlo investiční společnosti, na niž má obhospodařování podílového fondu přejít. Tato investiční společnost musí dát k převzetí obhospodařování podílového fondu svůj písemný souhlas a prohlásit, že zachovává dosavadní statut podílového fondu s výjimkou změn týkajících se investiční společnosti.
(3) Do 30 dnů po právní moci rozhodnutí podle odstavce 1 je investiční společnost, na niž přešlo obhospodařování podílového fondu, povinna uveřejnit změnu statutu vyplývající z převodu obhospodařování podílového fondu i se zdůvodněním nuceného převodu obhospodařování podílového fondu, a to způsobem, který určuje statut podílového fondu pro podávání zpráv podílníkům.
(1) Komise může rozhodnout o zavedení nucené správy investiční společnosti nebo investičního fondu, jestliže jsou nebo byly v činnosti investiční společnosti nebo investičního fondu opakovaně nebo závažně porušovány právní povinnosti, zejména pokud
a) investiční společnost nebo investiční fond vykonává nebo vykonával činnost, kterou jim tento zákon nedovoluje, nebo
b) investiční společnost nebo investiční fond porušuje nebo porušoval ustanovení o omezení a rozložení rizika.
(2) Nucenou správu podle odstavce 1 lze zavést, jen pokud opatření a sankce uložené podle § 37 odst. 1 písm. a) a b) nevedly k nápravě, nebo i bez uložení těchto opatření a sankcí, jestliže byly poškozeny zájmy podílníků nebo akcionářů, hrozí-li nebezpečí z prodlení.
(3) Komise rozhodne o zavedení nucené správy, nesplní-li investiční fond povinnost uvedenou v § 37a odst. 3 a § 37b odst. 3 .
(4) Nuceným správcem může být pouze makléř nebo auditor zapsaný do seznamu podle § 37m .
(1) V rozhodnutí o zavedení nucené správy musí být uvedeno jméno, příjmení a bydliště nuceného správce, výše odměny nuceného správce a její splatnost, důvody jejího zavedení a případné omezení činnosti investiční společnosti nebo investičního fondu.
(2) K zavedení nucené správy dochází okamžikem, kdy je investiční společnosti nebo investičnímu fondu doručeno písemné rozhodnutí Komise o zavedení nucené správy. Tímto dnem je zavedení nucené správy účinné vůči všem osobám. Opravný prostředek proti rozhodnutí, jímž se zavádí nucená správa, nemá odkladný účinek.
(3) Zavedením nucené správy přechází působnost představenstva a valné hromady s výjimkou uvedenou v odstavci 4 na nuceného správce. Nucený správce je povinen přijmout bezodkladně opatření ke zjednání nápravy a zajištění ochrany práv investorů.
(4) Nucený správce je vázán omezeními uvedenými v rozhodnutí o zavedení nucené správy. Nucený správce nesmí rozhodnout o zrušení investiční společnosti nebo investičního fondu a bez souhlasu valné hromady nemůže
a) dát návrh na prohlášení konkursu na majetek investiční společnosti nebo investičního fondu,
b) dát návrh na zahájení vyrovnávacího řízení.
(5) Nucený správce je povinen svolat valnou hromadu investiční společnosti nebo investičního fondu do tří měsíců od zavedení nucené správy a předložit jí návrh na volbu osob do těch orgánů, které volí valná hromada, a návrh opatření k nápravě činnosti investiční společnosti nebo investičního fondu.
(6) Náklady spojené s výkonem nucené správy jsou placeny z majetku investiční společnosti nebo investičního fondu.
(1) Komise jmenuje bez zbytečného odkladu nového nuceného správce, pokud
b) nucený správce se vzdá své funkce písemným oznámením adresovaným Komisi, nebo
c) Komise nuceného správce odvolá.
(2) Nucený správce, který se vzdal funkce nebo byl odvolán Komisí, je povinen plnit povinnosti nuceného správce až do doby, kdy Komise jmenuje nového nuceného správce.
(3) Komise odvolá nuceného správce, pokud porušuje své povinnosti. Opravný prostředek proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(4) Odměna nuceného správce je placena z majetku investiční společnosti nebo investičního fondu, v nichž byla nucená správa zavedena, a je nákladem investiční společnosti nebo investičního fondu na dosažení, udržení a zajištění příjmů pro účely daně z příjmů právnických osob.
Nucená správa končí dnem, kdy nabude účinnosti volba nových osob do orgánů investiční společnosti nebo investičního fondu valnou hromadou, jež byla svolána nuceným správcem.
(1) Zavedení nucené správy, její ukončení a změny v osobě nuceného správce se zapisují do obchodního rejstříku.
(2) Návrh na povolení zápisu o zavedení nucené správy do obchodního rejstříku podává nucený správce bez zbytečného odkladu poté, co rozhodnutí o zavedení nucené správy nabude právní moci, a návrh na povolení zápisu ukončení nucené správy podává nucený správce, jehož funkce zanikla podle § 37g , bez zbytečného odkladu po ukončení nucené správy.
(3) Návrh na výmaz osoby dosavadního nuceného správce a zápis nového nuceného správce podává nově jmenovaný nucený správce.
(4) Do obchodního rejstříku se zapisuje
a) den zavedení nucené správy,
b) jméno, příjmení a bydliště nuceného správce,
c) případná omezení činnosti investiční společnosti nebo investičního fondu po dobu trvání nucené správy.
§ 37i Snížení základního jmění
(1) Komise může rozhodnout o snížení základního jmění investičního fondu, pokud nebyla uhrazena ztráta postupem stanoveným tímto zákonem a opatření podle § 37 odst. 1 písm. a) bodu 3 nevedlo k nápravě.
(2) Rozhodnutí Komise podle odstavce 1 nahrazuje rozhodnutí valné hromady a Komise vykonává v tomto případě působnost, kterou svěřuje zákon valné hromadě.
(3) Základní jmění investičního fondu může Komise snížit nejvýše o částku ve výši neuhrazené ztráty investičního fondu podle odstavce 1 .
(4) Na základě rozhodnutí podle odstavce 1 lze základní jmění snížit jen snížením jmenovité hodnoty akcií.
(5) V rozhodnutí o snížení základního jmění musí být uvedeno, o kolik se základní jmění investičního fondu snižuje, a lhůty, v nichž musí představenstvo splnit povinnosti směřující ke snížení jmenovité hodnoty akcií.
(6) Pokud Komise rozhodla o snížení základního jmění, zapisuje se do obchodního rejstříku pouze snížení základního jmění. Návrh na povolení zápisu snížení základního jmění do obchodního rejstříku podává představenstvo do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí Komise nabyde právní moci, a kopii návrhu na povolení zápisu odešle ve stejné lhůtě Komisi. Pokud představenstvo návrh na povolení zápisu snížení základního jmění ve stanovené lhůtě nepodá, podá jej Komise.
(1) Komise odejme povolení ke vzniku investiční společnosti nebo investičního fondu anebo povolení k vytvoření podílového fondu, pokud opatření podle § 37 odst. 1 písm. a) , b) nebo c) nevedla k nápravě, nebo i bez uložení těchto opatření, je-li to nezbytné v zájmu ochrany investorů a hrozí-li nebezpečí z prodlení.
(2) Komise může odejmout povolení ke vzniku investiční společnosti nebo investičního fondu anebo povolení k vytvoření podílového fondu, pokud
a) toto povolení bylo vydáno na základě nepravdivých nebo neúplných informací, nebo
b) došlo k závažným změnám ve skutečnostech rozhodných pro vydání povolení.
Pokud Komise zjistí při výkonu státního dozoru, že členové představenstva, dozorčí rady, prokuristé nebo zaměstnanci anebo nucení správci či likvidátoři investiční společnosti nebo investičního fondu zaviněně závažně nebo opětovně porušují anebo porušovali své povinnosti, uloží jim pokutu podle stupně závažnosti porušení právní povinnosti a formy zavinění až do výše 100 000 Kč.
§ 37l Zahájení správního řízení a výnosy z pokut
(1) Správní řízení, v němž Komise ukládá opatření a sankce podle tohoto zákona nebo jmenuje a odvolává nuceného správce anebo likvidátora, lze zahájit i doručením rozhodnutí Komise, jímž se ukládá opatření nebo sankce dotčené osobě anebo jmenuje likvidátor nebo nucený správce.
(2) Pokuty uložené podle tohoto zákona jsou příjmem státního rozpočtu. Správu pokut vykonává finanční úřad místně příslušný podle zvláštního předpisu.6f)
§ 37m Nucený správce a likvidátor
(1) Nuceným správcem nebo likvidátorem investiční společnosti nebo investičního fondu může být jmenován pouze makléř nebo auditor, jehož zájmy nejsou v rozporu se zájmy investorů a je uveden v seznamu nucených správců a likvidátorů vedeném Komisí.
(2) Do seznamu podle odstavce 1 zapíše Komise makléře a auditory doporučené příslušnými samosprávnými organizacemi, kteří jsou bezúhonní, plně způsobilí k právním úkonům, se zápisem do seznamu souhlasí a nebyli v posledních pěti letech z tohoto seznamu vyškrtnuti.
(3) Komise vyškrtne ze seznamu vedeného podle odstavce 2
a) osobu, jejíž oprávnění k výkonu činnosti makléře nebo auditora zaniklo,
b) makléře nebo auditora, který se bez závažných důvodů vzdal funkce nuceného správce nebo likvidátora, do níž byl jmenován,
c) makléře nebo auditora, který v této funkci neplnil řádně své povinnosti,
d) makléře nebo auditora, který o to požádá.
(4) Zapsáním do seznamu podle odstavce 2 dává makléř a auditor souhlas s tím, aby byl jmenován nuceným správcem nebo likvidátorem jakékoliv investiční společnosti nebo jakéhokoliv investičního fondu.
(5) Nuceným správcem nebo likvidátorem nesmí být osoba, která je personálně nebo kapitálově propojena s investiční společností nebo investičním fondem, nebo osoba, která byla nebo je auditorem investiční společnosti nebo investičního fondu nebo která se na auditu investiční společnosti nebo investičního fondu podílela.
ČÁST JEDENÁCTÁ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
(1) Investiční společnosti, podílové fondy jimi zřízené a investiční privatizační fondy zřízené podle zvláštních předpisů,7) investiční společnosti a podílové fondy vykonávající činnost na základě povolení podle zvláštních předpisů8) se považují za investiční společnosti a investiční fondy podle tohoto zákona, jestliže uvedou své postavení a svou činnost do souladu s ním do šesti měsíců od nabytí jeho účinnosti, pokud není dále stanoveno jinak.
(2) Dosavadní zakladatel investičního privatizačního fondu může pro tento fond vykonávat činnost podle § 7 odst. 3 po dobu šesti měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona. Pokud se zakladatel v této lhůtě nepřemění na investiční společnost podle § 4 až 7 , musí činnost pro investiční privatizační fond ukončit.
(3) Smlouvu s depozitářem podle § 30 musí investiční privatizační fond a investiční společnost uzavřít nejpozději do šesti měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona.
(4) Statut fondu podle § 15 musí investiční privatizační fond nebo investiční společnost předložit příslušnému státnímu orgánu nejpozději do tří měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona.
(5) Pokud ke dni účinnosti tohoto zákona bylo omezení a rozložení rizika jiné, než stanoví § 24 , jsou investiční společnosti a investiční privatizační fondy povinny uvést nejpozději do 31. prosince 1993 omezení a rozložení rizika do souladu s ustanovením § 24 .
(6) Jestliže investiční společnost nebo investiční privatizační fond nesplní ve stanovených lhůtách povinnosti uvedené v odstavcích 1 až 5 , příslušný státní orgán jim odejme vydaná povolení a podá soudu návrh na jejich zrušení.
(7) Ustanovení § 17 odst. 1 a 2 musí být splněno do 31. prosince 1993 nebo podle rozhodnutí příslušného státního orgánu.
(8) Investiční společnosti a investiční privatizační fondy vzniklé ke dni účinnosti tohoto zákona jsou povinny do dvou měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona sdělit příslušnému státnímu orgánu, který vydal povolení k jejich činnosti, celkový počet smluv s obsahem příslibu na vyplacení určité částky po určité době, celkovou výši takto uplatnitelných investičních bodů2) v příslušné privatizační vlně a celkovou peněžní výši takto uzavřených smluv. Pokud zákon České národní rady nebo zákon Slovenské národní rady do té doby určí příslušný státní orgán, učiní tyto investiční společnosti, investiční privatizační fondy a investiční fondy sdělení podle tohoto odstavce tomuto orgánu.
(9) Ustanovením § 27 tohoto zákona nejsou dotčeny již uzavřené smluvní vztahy mezi zakladateli nebo správci investičních privatizačních fondů a těmito fondy zřízenými podle zvláštních předpisů s tím, že tyto vztahy se musí uvést do souladu s tímto zákonem nejpozději do 31. prosince 1993.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r.
1) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
2) § 49 odst. 1 zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.
3) § 136 až 142 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 47/1992 Sb.).
3b) § 344 a násl. zákona č. 513/1991 Sb.
3c) § 566 a násl. a § 577 a násl. zákona č. 513/1991 Sb.
3f) § 16a zákona č. 591/1992 Sb.
3g) § 553 zákona č. 40/1964 Sb.
4) § 74 zákona ČNR č. 591/1992 Sb.
4a) § 71 zákona č. 591/1992 Sb.
4b) § 5 odst. 1 zákona č. 591/1992 Sb.
4ba) § 10 a 11 zákona č. 591/1992 Sb.
4c) § 87a zákona č. 591/1992 Sb.
4d) § 71 zákona č. 591/1992 Sb.
4da) § 98 odst. 2 zákona ČNR č. 591/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
4e) § 1 písm. g) zákona č. 219/1995 Sb., devizový zákon.
4ea) § 217a zákona č. 513/1991 Sb., ve znění zákona č. 142/1996 Sb.
4eb) § 12 zákona ČNR č. 591/1992 Sb.
4fa) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.
4fb) § 66a obchodního zákoníku, ve znění zákona č. 142/1996 Sb.
4fc) § 14 zákona ČNR č. 524/1992 Sb., o auditorech a Komoře auditorů České republiky.
4fd) § 4 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
4fe) § 2 zákona č. 563/1991 Sb.
4g) § 2 odst. 1 zákona č. 591/1992 Sb.
4h) § 80 zákona č. 591/1992 Sb.
4i) Např. zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů.
5) § 86 odst. 1 zákona č. 591/1992 Sb.
5b) § 200 zákona č. 513/1991 Sb.
5c) § 116 občanského zákoníku.
6) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.
6a) § 8 odst. 3 zákona č. 591/1992 Sb.
6b) § 19 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.
6c) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.
6d) Úřední věstník Evropských společenství č. L 375 str. 3.
6da) Část pátá zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.
6e) Zákon ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.
6f) § 4 odst. 15 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
7) Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění zákona č. 92/1992 Sb.
Nařízení vlády ČSFR č. 383/1991 Sb., ve znění nařízení vlády ČSFR č. 69/1992 Sb.
8) § 14 odst. 2 zákona č. 158/1989 Sb., o bankách a spořitelnách.