Zákon, o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ OCHRANA PŘED DOVOZEM SUBVENCOVANÝCH VÝROBKŮ
Tento zákon upravuje ochranu domácího výrobního odvětví vyrovnávacími cly před dováženými výrobky, na jejichž výrobu nebo vývoz byla v zahraničí poskytnuta zakázaná nebo napadnutelná subvence. Za tímto účelem stanoví zásady pro posuzování subvencí, zjišťování a posuzování újmy domácího výrobního odvětví, postup pro šetření podnětu o dovozu subvencovaného výrobku a pro řízení o vyrovnávacích clech.
Pro účely tohoto zákona se rozumí:
a) subvencí z veřejných zdrojů poskytnutý finanční příspěvek nebo jakákoli jiná přímá či nepřímá finanční podpora nebo dotace z těchto zdrojů a úleva od daňové nebo jiné povinnosti, která přináší výhodu příjemci subvence; subvencí není osvobození vyvážených výrobků od vývozních cel nebo od daní, které jsou uplatňovány na obdobné výrobky pro domácí spotřebu,
b) specifickou subvencí subvence, která není poskytována plošně a automaticky, čímž se rozumí, že je určena jen pro určité výrobní odvětví nebo činnost, pro určitou územní oblast nebo pro určité podnikatelské subjekty a přístup k ní je omezen právními předpisy nebo rozhodnutím státního orgánu,
c) nespecifickou subvencí subvence, která se poskytuje plošně a automaticky na základě podmínek stanovených právními předpisy při zachování rovnosti pro všechny subjekty,
d) napadnutelnou subvencí subvence, která způsobuje újmu zjišťovanou a posuzovanou podle § 4 a není subvencí nenapadnutelnou nebo zakázanou, včetně subvence na zemědělský výrobek, která je v souladu se závazky na vývozní a jiné subvence,
e) zakázanou subvencí subvence poskytovaná v závislosti na výsledcích vývozu nebo na přednostním použití domácího výrobku před dováženým; u zemědělského výrobku je zakázanou subvencí subvence na zemědělský výrobek, u které byl překročen limit na vývozní subvence daný Dohodou o zemědělství Světové obchodní organizace a závazky člena Světové obchodní organizace, ke kterým se člen zavázal ve smyslu listiny koncesí a závazků tohoto člena,
f) nenapadnutelnou subvencí nespecifická subvence, specifická subvence, u níž nebyla shledána újma zjišťovaná a posuzovaná podle § 4 , subvence poskytnutá na zemědělský výrobek v souladu s kritérii uvedenými v příloze č. 2 tohoto zákona a dále subvence, kterou poskytla subvencující země
1. na pomoc výzkumné činnosti prováděné na smluvním základě, jestliže tato pomoc tvoří maximálně 75 % nákladů na aplikovaný výzkum nebo 50 % nákladů na předvýrobní rozvojovou činnost za podmínky, že se tato pomoc poskytuje výlučně na osobní náklady výzkumných pracovníků, techniků a dalšího pomocného personálu, na náklady na přístroje, zařízení, pozemky a budovy, na náklady na konzultace a podobné služby, na dodatečné režijní náklady, na ostatní výrobní náklady a na materiálové náklady a dodávky,
2. na rozvoj znevýhodněným oblastem subvencující země za podmínky, že poslední 3 roky příjem na osobu nebo na jednu domácnost nebo hrubý domácí produkt v těchto oblastech je nižší než 85 % průměrného příjmu nebo hrubého domácího produktu na osobu subvencující země nebo že míra nezaměstnanosti v těchto oblastech je nejméně 110 % průměru míry nezaměstnanosti subvencující země,
3. jako jednorázový příspěvek určený na rekonstrukce a úpravy stávajících výrobních zařízení vyvolané požadavky na zlepšení životního prostředí stanovenými právními předpisy za podmínky, že tento příspěvek je poskytnut nejvýše do 20 % nákladů na rekonstrukce a úpravy a že je tento příspěvek dostupný všem výrobcům výrobku, kteří mají zájem o snížení dopadů jeho výroby na kvalitu životního prostředí,
g) subvencovaným výrobkem výrobek, na jehož výrobu nebo vývoz byla v zahraničí poskytnuta napadnutelná nebo zakázaná subvence,
h) stejným nebo obdobným výrobkem výrobek, který je vyrobený v tuzemsku a je ve všech znacích stejný nebo porovnatelný s výrobkem dováženým ze země vývozu nebo má podobné znaky, složení a vlastnosti jako výrobek dovážený a může být zaměnitelný s dováženým výrobkem,
i) vývozcem fyzická nebo právnická osoba, která vyváží výrobky ze země původu nebo vývozu na území České republiky,
j) domácím výrobním odvětvím odvětví, které zahrnuje výrobce stejného nebo obdobného výrobku v České republice jako celek; jsou-li tito výrobci ve spojení s vývozci nebo sami subvencovaný výrobek dovážejí, rozumí se výrobním odvětvím odvětví zahrnující zbývající výrobce; za spojení se považuje přímá nebo nepřímá kontrola tohoto výrobce vývozcem, případně naopak nebo kontrola obou třetí osobou nebo společná kontrola třetí osoby výrobcem a vývozcem,
k) vývozní cenou cena,1) za niž je výrobek prodáván do České republiky,
l) újmou závažné poškození domácího výrobního odvětví nebo podstatné zpoždění vybudování výroby stejného nebo obdobného výrobku v České republice způsobené dovozem subvencovaného výrobku,
m) za hrozbu újmy stav, kdy hrozí bezprostřední nebezpečí, že dalšími dovozy subvencovaných výrobků vznikne újma,
n) zemědělským výrobkem výrobek uvedený v příloze č. 1 tohoto zákona,
o) zemí stát nebo integrační seskupení států, poskytuje-li v daném případě subvenci.
§ 3 Oznamovací povinnost a evidence subvencí
Ministerstvo financí (dále jen "ministerstvo") eviduje subvence poskytnuté zahraničními vládami, o nichž byla Česká republika informována podle mezinárodních dohod. Tyto informace poskytuje ostatním ministerstvům a jiným správním úřadům podle jejich působnosti pro potřeby výkonu státní správy.
(1) Vznik újmy nebo její hrozby, která je důsledkem dovozu subvencovaného výrobku, je podmínkou pro uplatnění vyrovnávacího cla (§ 19 ). Při zjišťování újmy nebo její hrozby se přezkoumává zejména
a) objem a nárůst dovozů subvencovaného výrobku na trh České republiky v absolutních nebo relativních hodnotách v poměru k výrobě nebo spotřebě stejného nebo obdobného výrobku a z toho vyplývající změna struktury spotřeby,
b) výše subvence na jednotku subvencovaného výrobku , vývozní cena dováženého výrobku, zásoba dováženého výrobku a cena stejného nebo obdobného výrobku,
c) zásoba neprodaného stejného nebo obdobného výrobku,
d) následný účinek dovozů subvencovaného výrobku na výši ceny stejného nebo obdobného výrobku v České republice v souvislosti s ostatními činiteli ovlivňujícími ceny na domácím trhu, jejich účinek na produktivitu a na návratnost investic, na skutečný nebo možný pokles výroby, poptávky a prodeje stejného nebo obdobného výrobku, na pokles využití výrobních kapacit, zaměstnanosti a zisku v domácím výrobním odvětví,
e) skutečný a možný negativní účinek na pohyb peněžních prostředků, na zásoby, mzdy a schopnost opatřit si prostředky na investice, skutečné nebo pravděpodobné negativní účinky na zvýšení přímých zahraničních investic do domácího výrobního odvětví, v případě zemědělských výrobků také, zda došlo k zvýšení nákladů vládních podpůrných programů,
f) omezení obchodu a hospodářské soutěže mezi zahraničními a domácími výrobci a snížení schopnosti tuzemských subjektů vyvážet produkci,
g) zpomalení rozvoje technologie v domácím výrobním odvětví,
h) dostatečná volně použitelná kapacita nebo bezprostřední podstatné zvýšení kapacity vývozce naznačující pravděpodobnost podstatně zvýšených subvencovaných vývozů na trh České republiky, přičemž se vezme v úvahu schopnost jiných trhů absorbovat další dovozy,
i) spojení výrobců dováženého subvencovaného výrobku s domácími výrobci stejného nebo obdobného výrobku.
(2) Při zjišťování újmy nebo její hrozby se přezkoumávají i jiné skutečnosti poškozující dotčené domácí výrobní odvětví, jejichž účinky však nelze přisoudit subvencovaným dovozům; těmito skutečnostmi jsou zejména objem a ceny dovozů výrobku, který není subvencován, snížení poptávky nebo změny struktury spotřeby a hospodářská soutěž mezi zahraničními a domácími výrobci, rozvoj technologie, vývozní výkonnost a produktivita domácího výrobního odvětví.
(3) Vznik újmy nebo její hrozby musí být průkazně doložen.
§ 5 Ke vzniku újmy nebo její hrozby nedochází, jestliže
a) výrobek není subvencován podle tohoto zákona vůbec nebo poskytnutá subvence je nižší než 1 % vývozní ceny, v případech, není-li vývozní cena známa, nižší než 1 % celní hodnoty,
b) je dovoz subvencovaného výrobku zanedbatelný, tj. méně než 2 % tržního podílu na relevantním trhu České republiky.
§ 6 Zásady pro posuzování subvence
Pro posouzení výše subvence z hlediska získané výhody pro jejího příjemce platí tyto zásady:
a) poskytnutí kapitálu do základního jmění obchodní společnosti vládou subvencující země se nepovažuje za poskytnutí výhody, pokud se tak stalo za obvyklých obchodních podmínek na území subvencující země,
b) vládní půjčka se nepovažuje za výhodu, jestliže není rozdíl mezi částkou, kterou osoba přijímající půjčku platí za vládní půjčku, a částkou, kterou by osoba platila za srovnatelnou obchodní půjčku, kterou by mohla skutečně získat na trhu; za výhodu se považuje jen rozdíl mezi těmito dvěma částkami,
c) vládní záruka se nepovažuje za výhodu, jestliže není rozdíl mezi částkou, kterou osoba získávající záruku platí za půjčku s vládní zárukou, a částkou, kterou by tato osoba zaplatila za srovnatelnou půjčku bez vládní záruky; za výhodu se považuje jen rozdíl mezi těmito dvěma částkami,
d) dodání výrobku nebo služby nebo nákup výrobku vládou subvencující země se nepovažuje za poskytnutí výhody, jestliže byla sjednána obvyklá cena, za kterou se zboží nebo služby prodávají na trhu subvencující země.
HLAVA II ŠETŘENÍ PODNĚTU O DOVOZU SUBVENCOVANÉHO VÝROBKU
(1) Fyzická osoba s trvalým nebo dlouhodobým pobytem2) na území České republiky nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky (dále jen "žadatel") může podat ministerstvu písemný podnět k šetření, zda došlo k dovozu subvencovaného výrobku.
(2) Podnět obsahuje tyto žadateli dostupné informace:
a) údaje o žadateli; u právnické osoby obchodní jméno nebo název, sídlo, právní formu a identifikační číslo, u fyzické osoby jméno, příjmení, datum narození nebo rodné číslo, místo trvalého nebo dlouhodobého pobytu a u podnikatele též obchodní jméno a identifikační číslo,
b) údaje o výrobci výrobku označovaného za subvencovaný, seznam všech žadateli známých vývozců a dovozců tohoto výrobku a země vývozu nebo původu,
c) seznam jemu známých výrobců v České republice vyrábějících stejný nebo obdobný výrobek, včetně popisu objemu a hodnoty jejich výroby, případně doklad o podpoře podnětu od výrobců stejného nebo obdobného výrobku v České republice; v případě výrobních odvětví zahrnujících mimořádně velký počet výrobců lze určit podporu podnětu formou statistického výběru,
d) popis výrobku označovaného za subvencovaný, včetně uvedení podpoložky celního sazebníku,3)
e) údaje o existenci subvence, o výši subvence a o vývozní ceně výrobku označovaného za subvencovaný a o ceně stejného nebo obdobného výrobku na trhu v zemi vývozu nebo v zemi původu, které jsou mu známy,
f) údaje svědčící o újmě nebo její hrozbě způsobené dovozem výrobku označovaného za subvencovaný, včetně peněžního vyjádření jejího rozsahu,
g) objem dovozu výrobků označovaných za subvencované nebo předpokládaný objem dovozu,
h) údaje svědčící o existenci příčinné souvislosti mezi dovozy výrobků označovaných za subvencované a újmou nebo její hrozbou z toho plynoucí,
(3) Na postup podle této hlavy zákona se nevztahuje správní řád.4)
(4) S podnětem k šetření, zda došlo k dovozu subvencovaných výrobků, je žadatel povinen složit kauci 100 000 Kč na zvláštní účet ministerstva, která bude žadateli vrácena, jestliže ministerstvo vydá rozhodnutí o uložení vyrovnávacího cla nebo je-li přijat závazek subvencující země na zrušení nebo omezení subvence. Kauci ministerstvo vrátí ve lhůtě 14 dnů ode dne, kdy toto rozhodnutí nabude právní moci.
(5) Pokud kauce není vrácena podle odstavce 4 , stává se příjmem státního rozpočtu.
(1) Šetření zahajuje ministerstvo na podnět podle § 7 . Šetření může ministerstvo zahájit i z vlastního podnětu, má-li dostatečné informace o dovozu subvencovaného výrobku a o újmě způsobené domácímu výrobnímu odvětví.
(2) Šetření je zahájeno dnem, kdy došel ministerstvu podnět na zahájení šetření, nebo dnem, kdy ministerstvo rozhodlo o zahájení šetření z vlastního podnětu.
(3) Ministerstvo vyzve do 15 dnů po zahájení šetření výrobce stejného nebo obdobného výrobku v České republice, aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy písemně vyjádřili k podnětu nebo zahájenému šetření. V případě velkého počtu výrobců je možno použít statistický výběr výrobců.
(4) Ministerstvo si vyžádá do 15 dnů od zahájení šetření písemné stanovisko Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva zahraničních věcí, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a Ministerstva financí - Generálního ředitelství cel. V případě, jedná-li se o zemědělské výrobky, vyžádá si stanovisko i Ministerstva zemědělství. Podle povahy věci může požádat o stanovisko i jiný správní úřad. Pro předložení stanoviska poskytne lhůtu, která nepřesáhne 30 dnů ode dne doručení žádosti.
(5) Pokud nebudou vyžádaná stanoviska a vyjádření předložena v termínu podle odstavců 3 a 4 , provede ministerstvo šetření na základě údajů, které má k dispozici.
(6) Ministerstvo při šetření podnětu zjišťuje
a) zda podnět obsahuje všechny předepsané náležitosti podle § 7 ; pokud podnět nemá všechny požadované náležitosti, ministerstvo vyzve žadatele, aby je ve stanovené lhůtě doplnil; lhůta k doplnění nesmí přesáhnout 30 dnů ode dne obdržení výzvy,
b) zda existuje dostatečná podpora podnětu v souladu s ustanovením odstavce 9 písm. b) ,
c) zda byla v zahraničí na výrobek subvence skutečně poskytnuta, a v případě, že ano, posoudí, zda se jedná o subvenci zakázanou, specifickou, nespecifickou, napadnutelnou nebo nenapadnutelnou,
d) na základě vlastního šetření a stanovisek ministerstev a jiných správních úřadů podle odstavce 4 , zda byla způsobena nebo hrozí újma domácímu výrobnímu odvětví.
(7) Ministerstvo informuje o zahájení šetření příslušný orgán subvencující země a země vývozu nebo původu.
(8) Šetření musí být ukončeno ve lhůtě 3 měsíců ode dne zahájení šetření.
(9) Ministerstvo věc odloží a zároveň písemně informuje žadatele s uvedením důvodů, pokud zjistí, že
a) podnět obsahuje zjevně nepravdivé údaje nebo neobsahuje dostupné informace podle § 7 odst. 2 nebo osoba, která podnět podala, jeho nedostatky neodstranila ani po písemné výzvě ministerstva ve stanovené lhůtě, nebo
b) objem výroby stejného nebo obdobného výrobku těch výrobců, kteří podnět podpořili, tvoří méně než 50 % objemu výroby stejného nebo obdobného výrobku vyrobeného tou částí výrobců, kteří se vyjádřili ve prospěch nebo proti podnětu, nebo jestliže celková výroba stejného nebo obdobného výrobku těch výrobců, kteří podnět podpořili, činí méně než 25 % celkového objemu výroby stejného nebo obdobného výrobku vyráběného domácím výrobním odvětvím, nebo
c) je subvence nenapadnutelná, nebo
d) subvencovaný výrobek nezpůsobuje újmu nebo její hrozbu.
(10) V případě, že ministerstvo nezjistí důvody pro odložení věci, zahájí konzultace podle hlavy III.
(1) Ministerstvo zahájí dvoustranné konzultace s příslušnými orgány v subvencující zemi po přijetí podnětu nebo z podnětu vlastního, jestliže získá informace nasvědčující tomu, že do České republiky je dovážen subvencovaný výrobek, který způsobuje újmu nebo její hrozbu.
(2) Účelem konzultací je objasnit zjištěné skutečnosti a dosáhnout vzájemně přijatelného řešení na základě dohody.
(3) Pokud k takovému řešení nedojde, ministerstvo předloží věc orgánům Světové obchodní organizace,5) která na základě toho může přijmout odpovídající nápravná opatření, a současně ministerstvo zahájí řízení podle hlavy IV.
HLAVA IV ŘÍZENÍ O VYROVNÁVACÍM CLU A O PŘIJETÍ ZÁVAZKU
(1) Ministerstvo zahájí řízení, pokud výsledkem šetření je předběžné zjištění dovozu subvencovaného výrobku, že tento dovoz způsobuje újmu nebo její hrozbu a že zároveň nejsou dány důvody k odložení podle § 8 odst. 9 . Řízení se zahájí, jestliže dvoustranné konzultace podle § 9 nevedly ke vzájemně přijatelnému řešení. Řízení je zahájeno dnem, kdy ministerstvo zveřejní oznámení o zahájení řízení bez zbytečného odkladu v Obchodním věstníku a prostřednictvím sítě Internet, nejpozději však do 30 dnů ode dne ukončení šetření podnětu.
(2) Oznámení o zahájení řízení obsahuje
a) označení žadatele, výrobce a vývozce výrobku označovaného za subvencovaný a účastníků řízení podle § 11 ,
b) označení výrobku, který je předmětem řízení, včetně uvedení podpoložky celního sazebníku,3)
d) základní údaje, na nichž je založeno tvrzení o existenci dovozu subvencovaného výrobku,
e) údaje o druhu subvence a její výši,
f) údaje o újmě nebo její hrozbě způsobené domácímu výrobnímu odvětví,
g) adresu, na kterou mají být zasílána stanoviska účastníků řízení,
h) lhůtu, jež nesmí být kratší než 30 dnů ode dne zahájení řízení, v níž se mohou přihlásit další výrobci stejného nebo obdobného výrobku v České republice jako účastníci řízení; zmeškání lhůty nelze prominout,
(3) Oznámení o zahájení řízení se doručí všem účastníkům řízení a subvencující zemi.
(4) Pro vývozce, s nímž nebylo zahájeno řízení z jiných důvodů než z důvodu odmítnutí spolupráce při předcházejícím šetření, se zahajuje samostatně řízení a ukládá se na základě tohoto řízení samostatné vyrovnávací clo.
a) žadatel, došlo-li k zahájení řízení na jeho podnět,
b) známí výrobci výrobku označovaného za subvencovaný,
c) známí vývozci výrobku označovaného za subvencovaný,
d) výrobci stejného nebo obdobného výrobku v České republice, kteří podnět žadatele podpořili nebo se k němu vyjádřili.
(2) Účastníky řízení nejsou osoby uvedené v odstavci 1 písm. b) , c) a d) v případě tak vysokého jejich počtu, který by znemožňoval hospodárné a účelné vedení správního řízení, pokud výslovně neprojeví zájem být účastníkem řízení.
(3) Účastníkem řízení může být příslušný zájmový svaz osob uvedených pod písmeny b), c) a d) v případě, nejsou-li tyto osoby samy účastníky řízení podle odstavce 2 .
(4) V případě, nejsou-li osoby uvedené v odstavci 1 písm. b) a c) účastníky řízení, předloží ministerstvo kromě oznámení o zahájení řízení i podklady pro rozhodnutí bez zbytečného odkladu úřadům subvencující země, které je předají příslušným vývozcům a výrobcům (nebo jejich zájmovým svazům) k případnému vyjádření. Tyto osoby mohou zaslat ministerstvu své vyjádření ve lhůtě 60 dnů ode dne jejich doručení subvencující zemi.
(1) Za účelem posouzení, zda došlo k dovozu subvencovaného výrobku, v jehož důsledku byla způsobena újma nebo její hrozba, si ministerstvo vyžádá potřebné informace od účastníků řízení, ministerstev a jiných správních úřadů (dále jen "poskytovatel"). Ti jsou povinni takové informace zdarma poskytnout.
(2) Ustanovením odstavce 1 nejsou dotčena ustanovení zvláštních předpisů týkající se ochrany utajovaných informací , osobních údajů v informačních systémech, obchodního a bankovního tajemství nebo zákonem uznané povinnosti mlčenlivosti.6)
(3) V rámci zjišťování důkazů předloží na základě žádosti ministerstva své stanovisko v otázkách posuzování újmy a její hrozby Ministerstvo průmyslu a obchodu a v otázkách ochrany hospodářské soutěže Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Pokud jde o zemědělský výrobek, k újmě a hrozbě újmy se vyjádří též Ministerstvo zemědělství.
(4) K získání informací může ministerstvo použít dotazníku, pro jehož vyplnění a vrácení stanoví lhůtu 30 dnů ode dne jeho doručení. Na řádně odůvodněnou žádost účastníka řízení může být lhůta prodloužena.
K ověření informací, které si ministerstvo vyžádalo od osob v jiných zemích, nebo k získání dalších informací může ministerstvo v případě potřeby provést šetření na území jiných států za podmínky, že informuje o tomto záměru příslušný orgán této země a ta proti tomu nevznese námitky, a dále, pokud obdrží souhlas dotčeného subjektu.
§ 14 Ochrana důvěrných informací
(1) Pro účely tohoto zákona se důvěrnou informací nebo informací poskytnutou na důvěrném základě rozumí informace, jejíž zveřejnění by znamenalo významnou výhodu pro jiné osoby nebo která by měla velmi nepříznivý vliv na poskytovatele důvěrné informace.
(2) Důvěrná informace může být poskytnuta jen účastníkům řízení a jen se souhlasem poskytovatele důvěrné informace a pouze pro účely řízení. Ministerstvo požádá poskytovatele, aby z ní pořídil dostatečně podrobný výpis, který nebude mít důvěrnou povahu. Pokud má poskytovatel za to, že zpracování takového výpisu není možné, je povinen to prokázat.
(3) Ministerstvo nepřihlédne k informaci, u níž zjistí, že požadavek o důvěrný způsob zacházení s ní není odůvodněný. O této skutečnosti ministerstvo informuje bezodkladně poskytovatele.
(4) Osoby, které přicházejí do styku s informacemi zjištěnými v průběhu řízení, jsou povinny o nich zachovávat mlčenlivost, nezveřejňovat je a nezneužívat jejich znalostí.
(1) Ministerstvo nařídí ústní jednání vždy, požádá-li o to účastník řízení nebo považuje-li to za potřebné. Pokud se účastník řízení ústního jednání nezúčastní, nesmí být jeho nepřítomnost na újmu jeho práv.
(2) Ústní informace nebudou brány v úvahu, pokud je účastník řízení, který je poskytl, nepodá ministerstvu ve stanovené lhůtě i v písemné formě.
(3) Termín ústního jednání podle odstavce 1 zveřejní ministerstvo bez zbytečného odkladu v Obchodním věstníku a prostřednictvím sítě Internet a současně písemně informuje účastníky řízení.
(1) V průběhu řízení umožní ministerstvo účastníkům řízení a osobám uvedeným v § 11 písm. b), c) a d), nejsou-li účastníky řízení, na jejich žádost seznámit se se všemi písemnostmi důležitými pro rozhodnutí, které neobsahují důvěrné informace, a s písemnostmi předloženými některým z účastníků řízení. K těmto písemnostem se účastníci řízení mohou vyjádřit v ministerstvem stanovené přiměřené lhůtě, která nepřekročí 30 dnů.
(2) Před vypracováním rozhodnutí informuje ministerstvo všechny účastníky řízení o podstatných skutečnostech, které jsou podkladem pro rozhodnutí, a poskytne jim lhůtu 30 dnů k uplatnění jejich stanovisek.
(3) V případě, že účastník řízení neposkytne potřebné informace v příslušné lhůtě nebo jednání zdržuje, mohou být správní rozhodnutí podle tohoto zákona vydána na podkladě údajů, které jsou k dispozici.
Ministerstvo ukončí řízení rozhodnutím o uložení konečného vyrovnávacího cla nebo zastavením řízení ve lhůtě nejdéle 9 měsíců ode dne zahájení řízení. Ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 15 měsíců ode dne zahájení řízení.
§ 18 Zastavení a přerušení řízení
(1) Ministerstvo řízení zastaví, pokud pominul důvod řízení, zejména jestliže bylo dodatečně zjištěno, že
a) objem dovozů subvencovaného výrobku je zanedbatelný podle § 5 písm. b) ,
b) výrobek není subvencován vůbec nebo poskytnutá subvence nepřekračuje mez stanovenou v § 5 písm. a) ,
d) subvence je nenapadnutelná,
e) přijme závazek vývozce podle § 21 ,
(2) Řízení se nezastavuje v případě, kdy byl přijat závazek vývozce a subvencující země požaduje pokračování v řízení nebo jsou jiné důvody k pokračování v řízení.
(3) V případě přijetí závazku přechodného charakteru bude řízení pouze přerušeno do doby ukončení lhůty pro platnost závazku.
(4) Rozhodnutí o zastavení nebo o přerušení řízení se doručí účastníkům řízení, subvencující zemi a oznámení o těchto rozhodnutích včetně zdůvodnění se zveřejní bez zbytečného odkladu v Obchodním věstníku a prostřednictvím sítě Internet.
(5) Ministerstvo si vyžádá k návrhu na zastavení řízení písemné stanovisko Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva zahraničních věcí, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a Ministerstva financí - Generálního ředitelství cel. V případě, jedná-li se o zemědělské výrobky, vyžádá si stanovisko i Ministerstva zemědělství. Tyto orgány jsou povinny se vyjádřit do 15 dnů ode dne doručení žádosti, jinak platí, že s návrhem souhlasí.
§ 19 Ukládání vyrovnávacího cla
(1) Pokud ministerstvo zjistí, že dovozem subvencovaného výrobku vzniká újma nebo její hrozba, může vydat rozhodnutí o uložení vyrovnávacího cla. Vyrovnávací clo může být prozatímní nebo konečné.
(2) Rozhodnutí o uložení vyrovnávacího cla se ode dne nabytí právní moci vztahuje na všechny deklaranty,7) kteří navrhují k propuštění do volného oběhu výrobky uvedené v rozhodnutí, pokud jsou tyto výrobky do tuzemska prodávány nebo odesílány vývozci v tomto rozhodnutí rovněž uvedenými.
(3) Vyrovnávací clo nesmí být vyšší než poskytnutá subvence a nesmí přesáhnout výši, která postačuje k odstranění újmy nebo její hrozby.
(4) V rozhodnutí o uložení vyrovnávacího cla ministerstvo uvede zejména:
a) obchodně obvyklé označení výrobku,
b) podpoložku celního sazebníku,3)
c) zemi vývozu a původu výrobku,
e) označení výrobce, vývozce a osob navrhujících propuštění subvencovaného výrobku do volného oběhu,
f) výši poskytnuté subvence na jednotku výrobku v peněžním vyjádření a ve formě procenta k jeho vývozní ceně nebo k celní hodnotě, není-li tato cena známa,
g) vyčíslení a posouzení újmy nebo její hrozby způsobené domácímu výrobnímu odvětví,
h) sazbu vyrovnávacího cla,3)
i) dobu uplatňování vyrovnávacího cla,
k) datum, od kterého se vyrovnávací clo uplatňuje.
(5) Rozhodnutí o uložení vyrovnávacího cla se doručí všem účastníkům řízení a subvencující zemi a oznámení o něm včetně zdůvodnění se zveřejní bez zbytečného odkladu v Obchodním věstníku a prostřednictvím sítě Internet. Ministerstvo zašle opis rozhodnutí o uložení vyrovnávacího cla Ministerstvu financí - Generálnímu ředitelství cel, které bezodkladně zajistí jeho provádění.
(6) Pokud nejsou známi všichni vývozci subvencovaného výrobku nebo pokud je jejich počet vysoký podle § 11 odst. 2 , v rozhodnutí se místo jmen vývozců uvede subvencující země. V takovém případě se rozhodnutí o uložení vyrovnávacího cla vztahuje na všechny deklaranty, kteří navrhují propuštění subvencovaného výrobku do volného oběhu v době platnosti tohoto rozhodnutí, je-li zemí vývozu nebo původu země, která je v rozhodnutí označena jako subvencující.
(7) Každé vyrovnávací clo může být uplatňováno po dobu nezbytně nutnou, nejdéle 5 let od jeho uložení nebo od data jeho posledního přezkoumání, s výjimkou postupu podle § 28 .
(8) Vyrovnávací clo nelze ukládat zpětně na dobu před zahájením řízení, s výjimkou uplatnění konečného vyrovnávacího cla na subvencovaný výrobek, u něhož byla zjištěna zakázaná subvence, dovezený v takovém množství a za tak krátké období, že opožděné uplatnění tohoto vyrovnávacího cla by mohlo způsobit nenapravitelnou nebo jen těžko napravitelnou újmu domácímu výrobnímu odvětví. Konečné vyrovnávací clo je možné v takových případech zpětně uplatnit na subvencovaný výrobek, nejdéle však na období 90 dnů přede dnem, kdy bylo uplatněno prozatímní vyrovnávací clo.
(9) Ministerstvo požádá Ministerstvo průmyslu a obchodu, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Ministerstvo zahraničních věcí a Ministerstvo financí - Generální ředitelství cel o vyjádření k návrhům na rozhodnutí o uložení vyrovnávacího cla. V případě, jedná-li se o zemědělské výrobky, požádá o vyjádření i Ministerstvo zemědělství. Tyto orgány jsou povinny se vyjádřit do 15 dnů ode dne doručení žádosti, jinak platí, že s návrhem souhlasí.
(10) Vyrovnávací clo vyměřují, vybírají a vymáhají celní úřady způsobem stanoveným zvláštním právním předpisem.3)
§ 20 Prozatímní vyrovnávací clo
(1) Ministerstvo může rozhodnout o uložení prozatímního vyrovnávacího cla, jestliže během řízení předběžně zjistí, že dovozem subvencovaného výrobku vznikla nebo hrozí vzniknout újma domácímu výrobnímu odvětví a že opožděným uložením konečného vyrovnávacího cla může vzniknout neodstranitelná nebo jen těžko odstranitelná újma domácímu výrobnímu odvětví.
(2) Prozatímní vyrovnávací clo lze uložit na dobu určitou, nejdéle však na dobu 4 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení tohoto cla.
(3) Prozatímní vyrovnávací clo lze uložit při splnění těchto podmínek:
a) bylo zahájeno řízení podle § 10 a od zahájení šetření podle § 8 uplynulo nejméně 60 dnů,
b) byla dána možnost účastníkům řízení předložit informace a vznést připomínky,
c) byla předběžně zjištěna existence napadnutelné nebo zakázané subvence,
d) byla předběžně zjištěna existence újmy nebo její hrozby.
(4) Rozhodnutí o uložení prozatímního vyrovnávacího cla pozbývá účinnosti
a) uplynutím doby, na kterou bylo uloženo,
b) dnem nabytí právní moci rozhodnutí o uložení konečného vyrovnávacího cla,
c) dnem, který je uveden v rozhodnutí o zrušení prozatímního vyrovnávacího cla.
(1) Ministerstvo může v průběhu řízení i po nabytí právní moci rozhodnutí o uložení vyrovnávacího cla rozhodnout o přijetí dobrovolného závazku (dále jen "závazek") subvencující země, že s okamžitou platností ruší nebo omezuje subvenci tak, aby byla odstraněna újma nebo její hrozba. Ministerstvo může také rozhodnout o přijetí závazku vývozce, že s okamžitou platností upraví vývozní cenu subvencovaného výrobku nebo přestane subvencovaný výrobek do České republiky vyvážet nebo tento vývoz omezí.
(2) Závazek se přijímá jen v případech, kdy dosavadní průběh řízení nasvědčuje existenci dovozu subvencovaného výrobku a jím způsobené újmě nebo její hrozbě.
(3) Zvýšení ceny výrobku nabídnuté vývozcem nesmí přesáhnout výši subvence a nesmí současně přesáhnout výši, která je nezbytně nutná k odstranění újmy nebo její hrozby.
(4) Jestliže má ministerstvo výhrady k nabídnutému závazku, oznámí je vývozci nebo subvencující zemi a stanoví lhůtu k vyjádření.
(5) Závazek se přijímá na dobu určitou, nejdéle na 5 let. V rozhodnutí o přijetí závazku ministerstvo uloží vývozci povinnost předkládat zprávu o plnění závazku nejméně jednou ročně. O takovou zprávu požádá ministerstvo i příslušný orgán subvencující země.
(6) Po přijetí závazku se rozhodnutí o uložení vyrovnávacího cla zruší, pokud bylo clo již uloženo. Řízení pokračuje v případě, požádá-li o to subvencující země.
(7) Dospěje-li ministerstvo k závěru, že nedošlo k újmě nebo její hrozbě, závazek pozbývá platnosti dnem nabytí právní moci rozhodnutí o zastavení řízení.
(8) Rozhodnutí o přijetí závazku se doručí účastníkům řízení a subvencující zemi a oznámení o něm včetně zdůvodnění se zveřejní bez zbytečného odkladu v Obchodním věstníku a prostřednictvím sítě Internet.
§ 22 Porušení závazku a zrušení rozhodnutí o přijetí závazku
(1) Zjistí-li ministerstvo poté, co přijalo závazek a případně i zrušilo rozhodnutí o uložení vyrovnávacího cla, že došlo k porušení tohoto závazku, vyzve vývozce či subvencující zemi k řádnému plnění přijatého závazku a podmínek stanovených v rozhodnutí.
(2) Jestliže vývozce ani po výzvě na řádné plnění přijatého závazku svůj závazek nebo podmínky stanovené v rozhodnutí neplní, ministerstvo řízení znovu zahájí, pokud bylo již řízení zastaveno, a rozhodnutí o přijetí závazku zruší.
(3) Pokud bylo znovu zahájeno řízení z důvodu porušení závazku, nepoužije se lhůta 60 dnů stanovená v § 20 odst. 3 a prozatímní clo lze uložit s účinností ode dne porušení závazku.
(4) Konečné vyrovnávací clo lze při porušení závazku uložit zpětně, nejdéle však na dobu 90 dnů přede dnem, kdy bylo uplatněno prozatímní clo po porušení závazku, nejdříve však ode dne tohoto porušení.
(5) Rozhodnutí o zrušení závazku se doručí účastníkům řízení a subvencující zemi a oznámení o něm včetně zdůvodnění se zveřejní bez zbytečného odkladu v Obchodním věstníku a prostřednictvím sítě Internet.
(1) Ministerstvo rozhodne o uplatnění konečného vyrovnávacího cla při splnění těchto podmínek:
a) bylo vynaloženo rozumné úsilí na úspěšné dokončení konzultací se subvencující zemí o zrušení nebo snížení napadnutelné subvence,
b) v řízení se prokázalo, že došlo k dovozu subvencovaného výrobku, který způsobuje nebo hrozí způsobit újmu domácímu výrobnímu odvětví, a nebylo vydáno rozhodnutí o přijetí závazku nebo vývozce závazek porušil,
c) doba platnosti rozhodnutí o přijetí závazku uplynula, byl-li závazek přijat.
(2) Konečné vyrovnávací clo se ukládá na dobu určitou nebo na dobu neurčitou podle § 19 odst. 7 a 8 s účinností ode dne, kdy toto rozhodnutí nabylo právní moci. Je-li zjištěna újma nebo její hrozba domácímu výrobnímu odvětví, lze jej uložit již ode dne účinnosti prozatímního cla. V případě, že je zjištěna pouze hrozba újmy, konečné vyrovnávací clo lze uložit ode dne jejího zjištění. Bylo-li prozatímní clo nižší, než je clo konečné, příslušný rozdíl celní úřad nevyměří a nevybere.
(1) Zaplacené vyrovnávací clo nebo příslušný rozdíl vrátí celní úřad3) na základě žádosti osoby, která clo zaplatila, v případě, že
a) ministerstvo řízení zastaví podle § 18 , nebo
b) není konečné clo uplatněno po celou dobu uplatňování prozatímního cla, nebo
c) konečné clo je nižší než clo prozatímní, nebo
d) v řízení o rozkladu nebo v soudním řízení bylo rozhodnuto o zrušení rozhodnutí o uložení vyrovnávacího cla jako celku nebo jeho části, nebo
e) v řízení o prodloužení uplatňování konečného vyrovnávacího cla se neprokázala potřeba prodloužení uplatňování cla.
(2) Žádost musí být podána nejpozději 90 dnů po nabytí právní moci rozhodnutí o zastavení řízení, jinak právo zaniká. Celní úřad je povinen clo vrátit do 90 dnů ode dne obdržení žádosti o vrácení cla. Vyrovnávací clo vrátí ten celní úřad, který vyrovnávací clo vyměřil a vybral.
§ 25 Změna a zrušení rozhodnutí
(1) Ministerstvo sleduje, zda uložené vyrovnávací clo je stále v souladu s podmínkami pro jeho ukládání podle tohoto zákona.
(2) Po nabytí právní moci rozhodnutí o uložení vyrovnávacího cla nebo rozhodnutí o přijetí závazku může ministerstvo tato rozhodnutí změnit nebo zrušit na základě písemného podnětu účastníka řízení nebo z vlastního podnětu.
§ 26 Snížení vyrovnávacího cla
(1) Ministerstvo vydá rozhodnutí o snížení vyrovnávacího cla nebo rozhodnutí o úpravě závazku, jestliže při přezkoumání zjistí, že došlo ke změně důvodů pro vybírání vyrovnávacího cla v původní výši nebo pro existenci závazku v původním rozsahu.
(2) Mezi takové důvody patří zejména snížení subvence, změna ceny subvencovaného výrobku, přijetí závazku subvencující země odstranit nebo snížit subvenci a přijetí závazku vývozce o změně ceny subvencovaného výrobku, případně přijetí změny takového závazku.
(3) Rozhodnutí o snížení vyrovnávacího cla se doručí všem účastníkům řízení a subvencující zemi a oznámení o něm včetně zdůvodnění se zveřejní bez zbytečného odkladu v Obchodním věstníku a prostřednictvím sítě Internet. Ministerstvo zašle opis rozhodnutí o snížení vyrovnávacího cla Ministerstvu financí - Generálnímu ředitelství cel, které bezodkladně zajistí jeho provádění.
§ 27 Zrušení vyrovnávacího cla
(1) Ministerstvo zruší rozhodnutí o uložení vyrovnávacího cla, pominou-li důvody pro jeho uložení. Přezkum těchto důvodů se provádí z vlastního podnětu ministerstva nebo na žádost některého z účastníků řízení, subvencující země, Ministerstva průmyslu a obchodu, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, Ministerstva zahraničních věcí, Ministerstva financí - Generálního ředitelství cel, případně Ministerstva zemědělství, jedná-li se o zemědělské výrobky.
(2) Ministerstvo zruší rozhodnutí o uložení vyrovnávacího cla
a) po přijetí závazku podle § 21 , nebo
b) po zastavení řízení podle § 18 , nebo
c) pokud při přezkoumání zjistí, že pominuly jiné zákonné důvody pro vybírání vyrovnávacího cla.
(3) V rozhodnutí o zrušení vyrovnávacího cla uvede datum, od kterého toto clo již nebude vybíráno.
(4) Rozhodnutí o zrušení vyrovnávacího cla se doručí všem účastníkům řízení a subvencující zemi a oznámení o něm včetně zdůvodnění se zveřejní bez zbytečného odkladu v Obchodním věstníku a prostřednictvím sítě Internet. Ministerstvo zašle opis rozhodnutí o zrušení vyrovnávacího cla Ministerstvu financí - Generálnímu ředitelství cel, které bezodkladně zajistí jeho provádění.
§ 28 Prodloužení uplatňování konečného vyrovnávacího cla
(1) Pokud ministerstvo při přezkoumání na základě zdůvodněného podnětu žadatele nebo z vlastních získaných informací zjistí, že ukončení uplatňování konečného vyrovnávacího cla by vedlo k pokračování nebo opakování dovozu subvencovaného výrobku a jím způsobené újmě, vydá v řízení o prodloužení uplatňování konečného vyrovnávacího cla rozhodnutí o prodloužení uplatňování konečného vyrovnávacího cla. Podnět k přezkoumání musí být podán nejpozději 6 měsíců před uplynutím doby uplatňování konečného vyrovnávacího cla. Přezkoumání musí být ukončeno nejpozději do 12 měsíců ode dne svého zahájení.
(2) Ministerstvo vydá rozhodnutí o prodloužení konečného vyrovnávacího cla pouze tehdy, pokud ve lhůtě stanovené ministerstvem vývozce nenavrhne odpovídající závazek.
(3) Po dobu řízení o prodloužení uplatňování konečného vyrovnávacího cla může toto clo zůstat v platnosti. Při prodloužení konečného vyrovnávacího cla podle odstavců 1 a 2 může uplatňování tohoto cla přesáhnout 5 let.
(4) Rozhodnutí o prodloužení konečného vyrovnávacího cla se doručí všem účastníkům řízení a subvencující zemi a oznámení o něm včetně zdůvodnění se zveřejní bez zbytečného odkladu v Obchodním věstníku a prostřednictvím sítě Internet. Ministerstvo zašle opis tohoto rozhodnutí Ministerstvu financí - Generálnímu ředitelství cel, které bezodkladně zajistí jeho provádění.
(1) Proti rozhodnutím vydaným podle § 18 odst. 1 , § 23 a § 26 až 28 může účastník řízení podat rozklad ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí. Podání rozkladu nemá odkladný účinek. Proti ostatním rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona nelze podat rozklad ani nejsou soudně přezkoumatelná.
(2) Rozhodnutí v řízení o rozkladu se doručí účastníkům řízení a subvencující zemi a oznámení o něm včetně zdůvodnění se zveřejní bez zbytečného odkladu v Obchodním věstníku a prostřednictvím sítě Internet. Ministerstvo zašle opis tohoto rozhodnutí Ministerstvu financí - Generálnímu ředitelství cel, které bezodkladně zajistí jeho provádění.
(3) Účastník řízení nemůže v řízení podle tohoto zákona podat návrh na obnovu řízení ani podnět k přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení.4)
§ 30 Lhůty v řízení o rozkladu
Řízení o rozkladu musí být ukončeno vydáním rozhodnutí do 6 měsíců ode dne zahájení řízení. Ve zvlášť složitých případech může být řízení ukončeno ve lhůtě nejdéle do 9 měsíců ode dne zahájení řízení.
Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, vztahuje se na správní řízení podle tohoto zákona správní řád.4)
§ 32 Řízení o vývozu subvencovaných výrobků vedená ve třetích státech
Žádosti o informace, které je nutno poskytnout v souvislosti s řízením o dovozu subvencovaných výrobků vedeným ve třetích státech, posuzuje a vyřizuje ministerstvo, pokud byly předloženy orgánem příslušným podle práva třetího státu a žádost je řádně odůvodněna.
§ 33 Vztah zákona k mezinárodním smlouvám
Ustanovení tohoto zákona se použijí, jen pokud nestanoví něco jiného mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů.5) ,8)
Písemnosti určené podle tohoto zákona orgánu země vývozu nebo původu se mohou zasílat prostřednictvím jejího zastupitelského úřadu.
ČÁST DRUHÁ ZMĚNA ZÁKONA Č. 2/1969 SB., O ZŘÍZENÍ
MINISTERSTEV A JINÝCH ÚSTŘEDNÍCH ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY ČESKÉ REPUBLIKY
V zákoně č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 34/1970 Sb., zákona č. 147/1970 Sb., zákona č. 125/1973 Sb., zákona č. 25/1976 Sb., zákona č. 118/1983 Sb., zákona č. 60/1988 Sb., zákona č. 173/1989 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 9/1990 Sb., zákona č. 93/1990 Sb., zákona č. 126/1990 Sb., zákona č. 203/1990 Sb., zákona č. 288/1990 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 305/1990 Sb., zákona č. 575/1990 Sb., zákona č. 173/1991 Sb., zákona č. 283/1991 Sb., zákona č. 19/1992 Sb., zákona č. 23/1992 Sb., zákona č. 103/1992 Sb., zákona č. 167/1992 Sb., zákona č. 239/1992 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 350/1992 Sb., zákona č. 358/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 474/1992 Sb., zákona č. 548/1992 Sb., zákona č. 21/1993 Sb., zákona č. 166/1993 Sb., zákona č. 285/1993 Sb., zákona č. 47/1994 Sb., zákona č. 89/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 135/1996 Sb., zákona č. 272/1996 Sb., zákona č. 152/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb. a zákona č. 148/1998 Sb., v § 4 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se tato slova: "posuzuje dovoz subvencovaných výrobků a přijímá opatření na ochranu proti dovozu těchto výrobků.".
ČÁST TŘETÍ ZMĚNA ZÁKONA Č. 13/1993 SB., CELNÍ ZÁKON
Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 35/1993 Sb. a zákona č. 113/1997 Sb., se mění takto:
1. V § 54 odst. 3 se za slova "clo vybírané" vkládají slova, která včetně poznámky pod čarou č. 7a) znějí: "podle zvláštního právního předpisu7a)
7a) Zákon č. 63/2000 Sb., o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů.".
2. V § 54 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 13) zní:
"(4) Antidumpingovým clem se rozumí zvláštní clo vybírané podle zvláštního právního předpisu13) za účelem ochrany před dovozem dumpingových výrobků.
13) Zákon č. 152/1997 Sb., na ochranu před dovozem dumpingových výrobků a o změně a doplnění některých zákonů.".
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6.
3. V § 54 odst. 5 se za slovem "stanovené" vkládají slova "nařízením vlády".
4. V § 54 se odstavec 6 zrušuje.
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
PŘÍLOHA Č. 1 ZEMĚDĚLSKÉ VÝROBKY
1. Kapitoly celního sazebníku 01 až 24, s výjimkou kapitoly 03 a čísel 1504, 1603, 1604 a 1605.
|
2. Položka 2905.43 |
Mannitol (mannit) |
|
Položka 2905.44 |
D-glucitol (sorbitol, sorbit) |
|
Číslo 33.01 |
Silice (s terpénem i bez něho), včetně pevných a absolutních; pryskyřice; extrahované olejové pryskyřice; koncentráty silic v tucích, v nevysychavých olejích, ve voscích nebo podobné, získané enfleuráží nebo macerací; terpenické vedlejší produkty vznikající při deterpenaci silic; vodné destiláty a vodné roztoky silic. |
|
Číslo 35.01 |
Kasein, kaseináty a jiné deriváty kaseinu; kaseinové klihy. |
|
Číslo 35.02 |
Albuminy (včetně koncentrátů dvou nebo více syrovátkových proteinů, obsahujících více než 80 % hmotnostních syrovátkových proteinů, počítaných v sušině), albumináty a jiné deriváty albuminu. |
|
Číslo 35.03 |
Želatina (včetně želatiny v obdélníkových i čtvercových fóliích, též povrchově upravené nebo barvené) a deriváty želatiny; vyzina; jiné klihy živočišného původu, vyjma kaseinových klihů čísla 35.01. |
|
Číslo 35.04 |
Peptony a jejich deriváty; jiné proteinové látky a jejich deriváty jinde neuvedené ani nezahrnuté; kožní prášek též chromovaný. |
|
Číslo 35.05 |
Dextriny a jiné modifikované škroby (např. předželatinované nebo esterifikované škroby); klihy na bázi škrobů nebo dextrinů nebo jiných modifikovaných škrobů. |
|
Položka 3809.10 |
Přípravky k úpravě povrchu, k apretování, přípravky ke zrychlení barvení nebo ustálení barvy a jiné výrobky a přípravky (např. apretury a mořidla) užívané v textilním, papírenském, kožedělném a podobném průmyslu jinde neuvedené ani nezahrnuté na podkladě škrobových látek. |
|
Položka 3824.60 |
Sorbitol jiný než 2905.44. |
|
Číslo 41.01 |
Surové kůže a kožky z hovězího dobytka nebo koní a jiných lichokopytníků (čerstvé nebo solené, sušené, vápněné, piklované nebo jinak konzervované, ale nevyčiněné, nezpracované na pergamen ani jinak neupravené), též odchlupené nebo štípané. |
|
Číslo 41.02 |
Surové kůže ovčí nebo jehněčí (čerstvé nebo solené, sušené, vápněné, piklované nebo jinak konzervované, ale nevyčiněné, nezpracované na pergamen ani jinak neupravené), též odchlupené nebo štípané, jiné než vyloučené poznámkou 1 c) z této kapitoly. |
|
Číslo 41.03 |
Ostatní surové kůže a kožky (čerstvé nebo solené, sušené, vápněné, piklované nebo jinak konzervované, ale nevyčiněné, nezpracované na pergamen ani jinak neupravené), též odchlupené nebo štípané jiné než vyloučené poznámkou 1 b) nebo 1 c) z této kapitoly. |
|
Číslo 43.01 |
Surové kůže (včetně hlav, ohonů, nožek a jiných částí použitelných v kožešnictví), jiné než surové kůže čísel 41.01, 41.02 nebo 41.03. |
|
Číslo 50.01 |
Zámotky bource morušového způsobilé k smotávání. |
|
Číslo 50.02 |
Surové hedvábí (neskané). |
|
Číslo 50.03 |
Hedvábný odpad (včetně zámotků nezpůsobilých k smotávání, přízového odpadu a rozvlákněného materiálu). |
|
Číslo 51.01 |
Vlna nemykaná ani nečesaná. |
|
Číslo 51.02 |
Jemné nebo hrubé zvířecí chlupy, nemykané ani nečesané. |
|
Číslo 51.03 |
Odpad z vlny nebo jemných nebo hrubých zvířecích chlupů, včetně přízového odpadu, ale vyjma rozvlákněného materiálu. |
|
Číslo 52.01 |
Bavlna nemykaná ani nečesaná. |
|
Číslo 52.02 |
Bavlněný odpad (včetně niťového odpadu a rozvlákněného materiálu). |
|
Číslo 52.03 |
Bavlna mykaná nebo česaná. |
|
Číslo 53.01 |
Len surový nebo zpracovaný, avšak nespředený; lněná koudel a lněný odpad (včetně niťového odpadu a rozvlákněného materiálu). |
|
Číslo 53.02 |
Konopí (Cannabis sativa L.), surové nebo zpracované, avšak nepředené; koudel a odpad z konopí (včetně niťového odpadu a rozvlákněného materiálu). |
PŘÍLOHA Č. 2 KRITÉRIA A PODMÍNKY PRO NENAPADNUTELNÉ SUBVENCE POSKYTOVANÉ NA ZEMĚDĚLSKÉ VÝROBKY
1. Subvence poskytované v zemi vývozce budou odpovídat následujícím základním kritériím:
a) tyto subvence budou poskytovány prostřednictvím státem financovaného vládního programu a nebudou zahrnovat převody od spotřebitele;
b) tyto subvence nebudou znamenat poskytnutí cenové podpory výrobcům;
c) subvence budou odpovídat specifickým subvenčním kritériím a podmínkám uvedeným níže.
Vládní programy týkající se služeb
2. Subvence na všeobecné služby
Subvence v této kategorii zahrnují výdaje (nebo ušlé příjmy) ve vztahu k programům, které poskytují služby nebo výhody zemědělským nebo venkovským obcím. Nebudou zahrnovat přímé subvence výrobcům nebo zpracovatelům. Takové programy jsou zejména programy uvedené v následujícím seznamu, které splňují všeobecná kritéria stanovená v odstavci 1 a specifické podmínky, které jsou uvedeny níže:
a) výzkum, včetně všeobecného výzkumu, výzkum v souvislosti s programy na ochranu životního prostředí a výzkumné programy, vztahující se na určité výrobky;
b) kontrola škůdců a chorob, včetně všeobecných opatření a opatření na určité výrobky proti škůdcům a chorobám, jako jsou systémy včasného varování, karanténa a vyhubení;
c) výcvikové služby, včetně všeobecných i speciálních výcvikových zařízení;
d) přednáškové a poradenské služby, včetně poskytnutí prostředků k usnadnění převodu informací a výsledků výzkumu výrobcům a spotřebitelům;
e) kontrolní služby, včetně všeobecných kontrolních služeb a kontroly jednotlivých výrobků pro účely zdravotní, bezpečnostní, klasifikační a standardizační;
f) služby v oblasti marketingu a propagace, včetně tržních informací, poradenství a propagace v souvislosti s jednotlivými výrobky, avšak bez nákladů na nespecifikované účely, které by mohly být využity prodejci na snížení jejich prodejní ceny nebo k poskytnutí přímé ekonomické výhody pro kupující; a
g) služby, poskytované v oblasti infrastruktury, včetně elektrické sítě, silnic a ostatních způsobů dopravy, zařízení trhů a přístavů, zařízení pro dodávku vody, přehrad a odvodňovacích systémů a infrastruktury, spojené s programy na ochranu životního prostředí. Ve všech případech budou náklady určeny pouze na obstarání nebo výstavbu investičních zařízení a nebudou zahrnovat jiné subvencované dodávky na vybavení hospodářství, než je síť všeobecně přístupných služeb. Nebudou zahrnovat subvence vstupů nebo provozních nákladů nebo preferenčních uživatelských poplatků.
3. Subvence poskytované na veřejné skladové hospodářství pro účely potravinového zabezpečení9)
Výdaje (nebo ušlé příjmy) v souvislosti s vytvářením a udržováním zásob
výrobků, které tvoří nedílnou část programu potravinového zabezpečení
vymezeného v národním právním řádu. Program může jako svou součást
zahrnovat vládní pomoc soukromým skladům výrobků.
Objem a vytváření těchto zásob bude odpovídat předem určeným cílům vztahujícím
se výhradně k potravinovému zabezpečení. Proces vytváření a
nakládání se zásobami bude z hlediska finančního transparentní. Nákupy
potravin vládou budou prováděny za běžné tržní ceny a prodeje ze skladů
pro potravinové zabezpečení budou prováděny za ceny ne nižší než
běžné ceny na domácím trhu za daný výrobek a kvalitu.
4. Subvence poskytované v rámci domácí potravinové pomoci10)
Výdaje (nebo ušlé příjmy) vztahující se k zajištění domácí potravinové pomoci potřebným vrstvám obyvatelstva. Právo obdržet potravinovou pomoc bude podléhat jasně stanoveným kritériím vztahujícím se k cílům výživy. Taková pomoc bude mít formu přímých dodávek potravin těm, jichž se to týká, nebo poskytnutí těm, kteří splňují stanovené podmínky, prostředků, které jim umožní nakoupit zemědělské výrobky za tržní nebo subvencované ceny. Nákupy potravin vládou budou uskutečněny za běžné tržní ceny a financování a provádění pomoci bude transparentní.
5. Přímé subvence poskytované výrobcům
Subvence poskytovaná prostřednictvím přímých plateb (nebo ušlých příjmů, včetně plateb v naturáliích) výrobcům, pro kterou je požadováno osvobození od závazků na snížení, musí splňovat základní kritéria, stanovená v odstavci 1 , a dále specifická kritéria, uplatňovaná na jednotlivé druhy přímých plateb, stanovená v odstavcích 6 až 13. Jestliže je osvobození od snížení požadováno na jakýkoliv existující nebo nový druh přímé subvence, jiný, než které jsou uvedeny v odstavcích 6 až 13, musí odpovídat kritériím b) až e) v odstavci 6, vedle všeobecných kritérií, stanovených v odstavci 1 .
a) Právo obdržet tyto subvence bude určeno jasně stanovenými kritérii, jako jsou příjem, status výrobce nebo majitele půdy, využití činitelů nebo úroveň výroby v určeném a pevně stanoveném období.
b) Částka těchto plateb v kterémkoli daném roce se nebude vztahovat ani nebude založena na druhu a objemu výroby (včetně jednotek živého dobytka) výrobce v kterémkoli roce následujícím po základním období.
c) Částka těchto plateb v kterémkoli daném roce se nebude vztahovat nebo nebude založena na domácích nebo mezinárodních cenách uplatňovaných v jakékoliv výrobě uskutečněné v kterémkoli roce po základním období.
d) Částka těchto plateb v kterémkoli daném roce se nebude vztahovat nebo nebude založena na činitelích výroby použitých v kterémkoli roce po základním období.
e) K obdržení těchto plateb nebude požadováno uskutečnění žádné výroby.
7. Subvence poskytovaná formou účasti státu na pojištění příjmů a příjmů z programů záchranných sítí
a) Právo obdržet tyto platby bude dáno ztrátou příjmu, berouce v úvahu pouze příjem pocházející ze zemědělství, který překročí 30 % průměrného hrubého příjmu nebo ekvivalent vyjádřený v čistém příjmu (vyjma všech plateb uskutečněných v rámci stejných nebo podobných programů) v předcházejícím tříletém období nebo tříletý průměr založený na předcházejícím pětiletém období s vyloučením nejvyšší a nejnižší hodnoty. Každý výrobce splňující tuto podmínku bude oprávněn obdržet platbu.
b) Částka těchto plateb bude kompenzovat méně než 70 % ztráty příjmu výrobce v roce, kdy se stává oprávněným obdržet tuto pomoc.
c) Částka všech těchto plateb se bude vztahovat výhradně na příjem, nebude se vztahovat na druh nebo objem výroby (včetně jednotek živého dobytka) výrobce, na domácí nebo mezinárodní ceny uplatňované v této výrobě ani na použité činitele výroby.
d) Jestliže výrobce obdrží ve stejném roce subvence podle tohoto odstavce a podle odstavce 8 (subvence poskytovaná z důvodu přírodních katastrof), souhrn těchto plateb bude nižší než 100 % celkové ztráty výrobce.
8. Subvence poskytovaná z důvodu přírodních katastrof
a) Právo obdržet subvence vznikne pouze poté, co vládní orgány formálně uznají, že došlo nebo že probíhá přírodní nebo podobná katastrofa (včetně epidemií, napadení škůdci, nukleární nehody a války na území dotyčného účastníka) a bude dáno ztrátou výroby, která překračuje 30 % průměrné výroby v předcházejícím tříletém období nebo tříletý průměr stanovený na základě předcházejícího pětiletého období s vyloučením nejvyšší a nejnižší hodnoty.
b) Subvence uskutečněné v případě katastrofy se budou vztahovat pouze na ztráty příjmu, živého dobytka (včetně plateb v souvislosti s veterinární léčbou zvířat), půdy nebo jiných výrobních činitelů způsobené touto přírodní katastrofou.
c) Subvence nebudou kompenzovat více než celkové náklady na náhradu těchto ztrát a nebudou doprovázeny určením druhu nebo množství budoucí výroby.
d) Subvence uskutečněné během katastrofy nepřesáhnou úroveň potřebnou k zabránění nebo zmírnění těch dalších ztrát, které jsou uvedeny v kritériu b) výše.
e) Jestliže výrobce obdrží ve stejném roce subvence podle tohoto odstavce a podle odstavce 7 (pojištění příjmu a příjmu z programů záchranné sítě), souhrn těchto plateb bude nižší než 100 % celkové ztráty výrobce.
9. Subvence poskytované v rámci strukturálních programů pro výrobce nucené ukončit činnost
a) Právo obdržet tyto subvence bude určeno podle jasně stanovených kritérií programů určených k usnadnění ukončení činnosti osob pracujících v obchodované zemědělské výrobě nebo jejich přechodu do nezemědělských činností.
b) Subvence budou podmíněny tím, že příjemci zcela a nastálo opouštějí obchodovanou zemědělskou výrobu.
10. Subvence poskytované prostřednictvím programů na nevyužívání zdrojů
a) Právo obdržet tyto subvence bude určeno podle jasně stanovených kritérií programů určených k vynětí půdy nebo jiných zdrojů, včetně živého dobytka z obchodované zemědělské výroby.
b) Subvence budou podmíněny vynětím půdy z obchodované zemědělské výroby minimálně na 3 roky a v případě živého dobytka jeho porážkou nebo definitivní trvalou likvidací.
c) Subvence nebudou doprovázeny určením žádného alternativního použití takové půdy nebo jiného zdroje, které zahrnuje výrobu obchodovaných zemědělských výrobků.
d) Subvence se nebudou vztahovat na druh nebo objem výroby ani na domácí nebo mezinárodní ceny uplatňované ve výrobě, která využívá půdu nebo jiné zdroje zůstávající zachovány pro výrobu.
11. Subvence při strukturálních úpravách poskytovaná prostřednictvím investičních pomocí
a) Právo obdržet tyto subvence bude určeno podle jasně stanovených kritérií vládních programů určených k pomoci finanční nebo fyzické restrukturalizaci činností výrobce v návaznosti na objektivně prokázané strukturální nevýhody. Právo využívat takové programy může být rovněž založeno na jasně stanoveném vládním programu na reprivatizaci zemědělské půdy.
b) Částka takových plateb v kterémkoli daném roce se nebude vztahovat nebo nebude založena na druhu nebo objemu výroby (včetně jednotek živého dobytka) výrobce v kterémkoli roce po základním období, pokud nenastala situace podle následujícího kritéria e).
c) Částka těchto plateb v kterémkoli daném roce se nebude vztahovat nebo nebude založena na domácích nebo mezinárodních cenách uplatňovaných ve výrobě v kterémkoli roce po základním období.
d) Subvence budou poskytnuty pouze na období nezbytné pro realizaci investic, na které jsou určeny.
e) Subvence nebudou doprovázeny závazkem nebo určením, které zemědělské výrobky mají být příjemci vyráběny kromě určení určitý výrobek nevyrábět.
f) Subvence budou omezeny částkou požadovanou na vyrovnání za strukturální nevýhodu.
12. Subvence z programů na ochranu životního prostředí
a) Právo obdržet tyto subvence bude stanoveno jako součást jasně stanoveného vládního programu na ochranu životního prostředí nebo konzervačního programu a bude závislé na plnění specifických podmínek vládního programu, včetně podmínek souvisejících s výrobními metodami nebo vstupy.
b) Velikost subvence bude omezena na mimořádné náklady nebo ztráty příjmu vyplývající z plnění vládního programu.
13. Subvence z programů regionální pomoci
a) Právo obdržet tyto subvence bude omezeno na výrobce ve znevýhodněných regionech. Každý takový region musí být jasně určenou souvislou geografickou oblastí, která je ekonomicky a administrativně definovatelná, považovanou za znevýhodněnou na základě nestranných a objektivních kritérií jasně stanovených v zákoně nebo jiném právním předpise a prokazujících, že její potíže vznikají za okolností, které nejsou pouze dočasné.
b) Objem těchto subvencí v kterémkoli daném roce se nebude vztahovat nebo nebude založen na druhu a objemu výroby (včetně jednotek živého dobytka) výrobce v kterémkoli roce po základním období, pokud nejde o snížení této výroby.
c) Objem těchto subvencí v kterémkoli daném roce se nebude vztahovat nebo nebude založen na domácích nebo mezinárodních cenách uplatňovaných ve výrobě, uskutečněných v kterémkoli roce po základním období.
d) Subvence budou poskytovány pouze výrobcům v regionech splňujících stanovené podmínky, zato však budou všeobecně poskytovány všem výrobcům v těchto regionech.
e) Jestliže se subvence vztahují k výrobním činitelům, budou poskytovány při sestupné sazbě nad prahovou úroveň stanovenou pro dotyčného činitele.
f) Subvence budou omezeny na mimořádné náklady nebo ztráty příjmu vyplývající z provádění zemědělské výroby v určených regionech.
1) Zákon č. 526/1990 Sb. , o cenách, ve znění pozdějších předpisů.
2) Zákon č. 326/1999 Sb. , o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů.
3) Zákon č. 13/1993 Sb. , celní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
4) Zákon č. 71/1967 Sb. , o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 29/2000 Sb.
5) Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 191/1995 Sb. , o sjednání Dohody o zřízení Světové obchodní organizace (WTO).
6) Například zákon č. 412/2005 Sb. , o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, zákon č. 101/2000 Sb. , o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 21/1992 Sb. , o bankách, ve znění pozdějších předpisů.
7) § 2 písm. n) zákona č. 13/1993 Sb.
8) Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 7/1995 Sb. , o sjednání Evropské dohody zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé.
9) Pro účely ustanovení odstavce 3 této přílohy se budou vládní programy skladového hospodářství pro účely potravinového zabezpečení v rozvojových zemích, jejichž činnost je transparentní a které jsou vedeny v souladu s úředně publikovanými objektivními kritérii nebo normami, považovat za slučitelné s ustanoveními tohoto odstavce, včetně programů, podle kterých jsou zásoby potravin pro potravinové zabezpečení nabývány a uvolňovány za úředně stanovené ceny za předpokladu, že rozdíl mezi pořizovací cenou a vnější referenční cenou je započítán do domácích subvencí daných Dohodou GATT a listinou závazků a koncesí člena WTO.
10) Pro účely ustanovení odstavců 3 a 4 této přílohy se budou dodávky potravinářských výrobků za subvencované ceny mající za účel pokrýt potravinové potřeby chudého městského a venkovského obyvatelstva rozvojových zemí, uskutečňované na řádně stanoveném základě za rozumné ceny považovat za slučitelné s ustanovením tohoto odstavce.