N�LEZ �stavn�ho soudu Jm�nem �esk� republiky
�stavn� soud rozhodl dne 14. �ervence 2005 ve zn�n� opravn�ho usnesen� ze dne 30. srpna 2005 v pl�nu ve slo�en� Stanislav Bal�k, Franti�ek Ducho�, Vojen G�ttler, Pavel Holl�nder, Ivana Jan�, Dagmar Lastoveck�, Ji�� Mucha, Jan Musil, Ji�� Nykod�m, Pavel Rychetsk�, Miloslav V�born�, Eli�ka Wagnerov� a Michaela �idlick� o n�vrhu M�stsk�ho soudu v Brn� na zru�en� z�kona �. 427/2003 Sb., kter�m se pro rok 2004 stanov� mimo��dn� opat�en� p�i ur�ov�n� v��e platu a n�kter�ch n�hrad v�daj� spojen�ch s v�konem funkce p�edstavitel� st�tn� moci a n�kter�ch st�tn�ch org�n�, poslanc� Evropsk�ho parlamentu, soudc� a st�tn�ch z�stupc�, v��e dal��ho platu t�chto osob za prvn� pololet� roku 2004, a kter�m se m�n� n�kter� souvisej�c� z�kony, ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�, v ��sti "t�kaj�c� se jedn� poloviny dal��ho platu za prvn� pololet� roku 2004 ve vztahu k soudc�m okresn�ch, krajsk�ch, vrchn�ch soud�, Nejvy���ho soudu a Nejvy���ho spr�vn�ho soudu [ustanoven� � 2 ve vztahu k ustanoven� � 1 p�sm. h) z�kona �. 427/2003 Sb.]"
takto:
Dnem vyhl�en� tohoto n�lezu ve Sb�rce z�kon� se zru�uje ustanoven� � 2 z�kona �. 427/2003 Sb., ve zn�n� z�kona �. 626/2004 Sb. a z�kona �. 127/2005 Sb.
, pokud se t�k� soudce okresn�ho, krajsk�ho a vrchn�ho soudu, Nejvy���ho
soudu a Nejvy���ho spr�vn�ho soudu [� 1 p�sm. i) z�kona �. 427/2003 Sb., ve zn�n� z�kona �. 626/2004 Sb. a z�kona �. 127/2005 Sb.
].
Od�vodn�n�
I. Vymezen� v�ci a rekapitulace n�vrhu
�stavn�mu soudu byl dne 26. srpna 2004 doru�en n�vrh M�stsk�ho soudu v Brn� na zru�en� "z�kona �. 427/2003 Sb. v ��sti t�kaj�c� se jedn� poloviny dal��ho platu za prvn� pololet� roku
2004 ve vztahu k soudc�m okresn�ch, krajsk�ch, vrchn�ch soud�, Nejvy���ho
soudu a Nejvy���ho spr�vn�ho soudu [ustanoven� � 2 ve vztahu k ustanoven� � 1 p�sm. h) z�kona �. 427/2003 Sb.]".
Navrhovatel tak u�inil dle � 64 odst. 3 z�kona �. 182/1993 Sb.
, o �stavn�m soudu, ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�, a to pot�, co v souvislosti se svoj� rozhodovac�
�innost� v souladu s �l. 95 odst. 2 �stavy �esk� republiky
(d�le jen "�stava") dosp�l k z�v�ru, �e ustanoven� � 1 p�sm. h) a � 2 z�kona �. 427/2003 Sb., jeho� m� b�t p�i �e�en� v�ci sp. zn. 33 C 236/2004 pou�ito, je v rozporu s �l. 1 odst. 1
ve spojen� s �l. 82 odst. 1 �stavy
a �l. 1 Listiny z�kladn�ch pr�v a svobod
(d�le jen "Listina").
V uveden� v�ci sp. zn. 33 C 236/2004 je M�stsk�m soudem v Brn� rozhodov�no
o �alob� soudce t�ho� soudu, v n� se �alobce dom�h� v��i �esk�
republice - M�stsk�mu soudu v Brn� zaplacen� jedn� poloviny dal��ho platu
za prvn� pololet� roku 2004 v celkov� v��i 21 600 K�, p�i�em� op�r�
sv�j n�rok o ustanoven� � 4 z�kona �. 236/1995 Sb.
, o platu a dal��ch n�le�itostech spojen�ch s v�konem funkce p�edstavitel�
st�tn� moci a n�kter�ch st�tn�ch org�n� a soudc�, ve zn�n� pozd�j��ch
p�edpis�, jeho� p�edpoklady pova�uje za spln�n�. Ve v�platn�m term�nu,
stanoven�m na den 15. �ervence 2004, mu v�ak v d�sledku z�kona �. 427/2003 Sb. polovina dal��ho platu za prvn� pololet� roku 2004 vyplacena nebyla.
Odejmut�m dal��ho platu za prvn� pololet� roku 2004 do�lo dle navrhovatele
k nep��pustn�mu a opakovan�mu z�sahu do soudcovsk� nez�vislosti.
Z�konem �. 427/2003 Sb. do�lo k tomu, �e byla odejmuta polovina dal��ho platu n�le�ej�c�ho za
prvn� a druh� pololet� let 2004, 2005 a 2006, p�i�em� se v uveden�ch
letech pou�ije platov� z�kladna ve v��i dosa�en� podle zvl�tn�ho pr�vn�ho
p�edpisu ke dni 31. prosince 2003 (co� p�edstavuje "zmrazen� platu"). K tomuto opat�en� z�konod�rce p�istoupil v dob�, kdy mu bylo zn�mo
od�vodn�n� n�lezu �stavn�ho soudu sp. zn. Pl. �S 11/02, na jeho� nosn� d�vody navrhovatel odkazuje.
M�stsk� soud v Brn� poukazuje d�le na restrikce proveden� z�konem �. 420/2002 Sb.
, kter�m se zkracuje doba, po kterou je p�edstavitel�m st�tn� moci a n�kter�ch
st�tn�ch org�n�, soudc�m a st�tn�m z�stupc�m poskytov�n plat
p�i do�asn� neschopnosti k v�konu funkce, a kter�m se stanov� n�kter� opat�en� v nemocensk�m poji�t�n� (p��i) a v d�chodov�m
poji�t�n�, j�m� byla soudc�m v�razn� zkr�cena doba, po kterou je
jim poskytov�n plat p�i do�asn� neschopnosti v�konu funkce, a to z
p�vodn�ch 6 m�s�c� na dobu 20 pracovn�ch dn�, p�i�em� i institut poskytov�n�
pln�ho platu p�i do�asn� neschopnosti pova�uje za jednu ze sou��st�
z�ruk materi�ln�ho zabezpe�en� soudce. Za dal�� omezen� platov�
�rovn� soudc� pak ozna�uje i d�sledky, je� vyplynuly ze z�kona �. 425/2002 Sb.
, kter�m se pro rok 2003 stanov� mimo��dn� opat�en� p�i ur�ov�n� v��e
platu a n�kter�ch n�hrad v�daj� spojen�ch s v�konem funkce p�edstavitel�
st�tn� moci a n�kter�ch st�tn�ch org�n�, soudc� a st�tn�ch z�stupc�,
a kter�m se t�mto osob�m stanov� v��e dal��ch plat� za prvn� a druh�
pololet� roku 2003. Dle ustanoven� � 1 uveden�ho z�kona se pro ur�en� platu a dal��ch n�hrad a v�daj� spojen�ch
s v�konem funkce v roce 2003 pro vyjmenovan� p�edstavitele a soudce
pou�ije platov� z�kladna ve v��i dosa�en� ke dni 31. prosince 2002,
p�i�em� s ohledem na zm�ny pr�vn� �pravy platov�ch tarif� a osobn�ho
p��platku proveden� pro zam�stnance ministerstev s ��innost� n�sleduj�c�
po dni 31. prosince 2002 se platov� z�kladna v uveden�m roce nezv��ila.
A�koli tedy za norm�ln�ho b�hu ud�lost� m�lo dle navrhovatele
od 1. ledna 2003 doj�t ke zv��en� platit soudce v d�sledku zm�ny pr�vn�
�pravy platov�ch tarif� a osobn�ho p��platku proveden� pro zam�stnance
ministerstev, ad hoc p�ijat�m z�konem k tomu u soudc� nedo�lo.
Navrhovatel upozor�uje v t�to souvislosti na d�vodov� zpr�vy k z�konu �. 420/2002 Sb.
a z�konu �. 425/2002 Sb.
, z nich� dle n�j plyne, �e jimi z�konod�rce sledoval c�l "zachov�n� srovnateln�ho postaven� jednotliv�ch skupin" osob, tj. st�tn�ch zam�stnanc�, p�edstavitel� st�tn� moci a soudc�, p�i�em�
zvl�tn� postaven� soudc�, pokud jde o v��i odm��ov�n�, se z�konod�rci
jevilo jako nespravedliv� a neproporcion�ln�. Tento postup pova�uje
M�stsk� soud v Brn� za ne�stavn�, stoj�c� v rozporu s pr�vem
soudce na hmotn� zabezpe�en�, kter� je jednou z garanc� jeho soudcovsk�
nez�vislosti. Poukazuje p�itom na skute�nost, �e z�konod�rce p�itom
po�adavek na zachov�n� "srovnateln�ho postaven� jednotliv�ch skupin" osob, uveden� ve zm�n�n�ch d�vodov�ch zpr�v�ch, pozd�ji nedodr�el, proto�e
mimo jin�:
- novelizac� na��zen� vl�dy �. 253/1992 Sb., o platov�ch pom�rech zam�stnanc� org�n� st�tn� spr�vy, n�kter�ch dal��ch
org�n� a obc�, ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�, provedenou na��zen�m
vl�dy �. 582/2002 Sb., do�lo s ��innost� od 1. ledna 2003 k nav��en� stupnice platov�ch tarif�
podle platov�ch t��d a platov�ch stup�� pro zam�stnance uveden� v � 1 odst. 2 na��zen� vl�dy �. 253/1992 Sb.,
- novelizac� na��zen� vl�dy �. 251/1992 Sb., o platov�ch pom�rech zam�stnanc� rozpo�tov�ch a n�kter�ch dal��ch organizac�,
ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�, provedenou na��zen�m vl�dy �. 583/2002 Sb., do�lo s ��innost� od 1. ledna 2003 k nav��en� stupnice platov�ch tarif�
podle platov�ch t��d a platov�ch stup�� pro zam�stnance uveden� v � 1 odst. 2 na��zen� vl�dy �. 251/1992 Sb.,
- novelizac� na��zen� vl�dy �. 79/1994 Sb., o platov�ch pom�rech zam�stnanc� ozbrojen�ch sil, bezpe�nostn�ch sbor�
a slu�eb, org�n� celn� spr�vy, p��slu�n�k� Sboru po��rn� ochrany a
zam�stnanc� n�kter�ch dal��ch organizac� (slu�ebn� platov� ��d), ve
zn�n� pozd�j��ch p�edpis�, provedenou na��zen�m vl�dy �. 584/2002 Sb., do�lo s ��innost� od 1. ledna 2003 k nav��en� stupnice platov�ch tarif�
podle platov�ch t��d a platov�ch stup�� pro zam�stnance uveden� v � 1 odst. 2 na��zen� vl�dy �. 79/1994 Sb.,
- p�ijet�m z�kona �. 361/2003 Sb.
, o slu�ebn�m pom�ru p��slu�n�k� bezpe�nostn�ch sbor�, dojde s ��innost�
od 1. ledna 2005 ke zv��en� platu p��slu�n�k� bezpe�nostn�ch sbor�
o cca 30 %,
- p�ijet�m na��zen� vl�dy �. 330/2003 Sb.
, o platov�ch pom�rech zam�stnanc� ve ve�ejn�ch slu�b�ch a spr�v�, do�lo
s ��innost� ode dne 1. ledna 2004 k nav��en� stupnice platov�ch tarif�
podle platov�ch t��d a platov�ch stup�� pro zam�stnance uveden� v � 1 odst. 1 na��zen� vl�dy �. 330/2003 Sb.
M�stsk� soud v Brn� nadto polemizuje i se z�m�rem z�kona projedn�van�ho
v dob� pod�n� n�vrhu, dle kter�ho m�lo doj�t ke zru�en� dal��ch plat�,
co� navrhovatel pova�uje za stoj�c� v p��kr�m rozporu s ji� uveden�m
n�lezem �stavn�ho soudu.
V n�vrhu je d�le obsa�ena n�mitka v��i eventu�ln�mu tvrzen�, dle n�ho�
dal�� platy soudc� jsou svoj� povahou v podstat� bonusy vypl�cen� jednou
za pololet� k b�n�mu m�s��n�mu p��jmu soudce. Dle n�zoru M�stsk�ho
soudu v Brn� je t�m nep��pustn� sm�ov�no kalend��n� obdob� s obdob�m
v�platn�m, v�platn� obdob� se toti� nemus� kr�t s obdob�m kalend��n�m,
nebo� jde jen "o ur�it� celkov� penzum finan�n� ��stky n�le�ej�c� soudci za z�konem p�esn�
vymezen� obdob�". Jestli�e tedy dojde k odn�t� by� pouze jednoho z dal��ch plat�, doch�z�
t�m automaticky i k celkov�mu sn�en� z�konem zaru�en�ho ro�n�ho
p��jmu soudce.
Odli�n� interpretace pojm� "dal��ch plat�" v�ak dle n�j vede k tomu, �e p��stup z�konod�rce k platov�m ot�zk�m t�kaj�c�m
se soudc� nutno hodnotit ve smyslu libov�le, a to jak v souvislosti
se z�konem �. 427/2003 Sb., tak i v minulosti (z�kon �. 287/1997 Sb., z�kon �. 268/1998 Sb.
, z�kon �. 308/1999 Sb.
, z�kon �. 416/2001 Sb.
, z�kon �. 425/2002 Sb.
).
Odn�t� poloviny dal��ho platu za prvn� pololet� roku 2004 se tud� jev�
navrhovateli jako ne�stavn� v d�sledku rozporu s pr�vem soudce na materi�ln�
zabezpe�en� jeho soudcovsk� nez�vislosti, kter� vypl�v� z �l. 1 odst. 1
ve spojen� s �l. 82 odst. 1 �stavy
a s �l. 1 Listiny
. Materi�ln� zaji�t�n� nez�vislosti je pak dle n�j jednou z garanc� nestrann�ho
a spravedliv�ho rozhodov�n� o pr�vech a pr�vem chr�n�n�ch z�jmech
osob.
Navrhovatel upozor�uje d�le na obt�nost konstrukce petitu n�vrhu, kter�
je zp�sobena t�m, �e ustanoven� � 1 z�kona �. 427/2003 Sb. nevyjmenov�v� pouze druhy funkc�, na kter� se vztahuje odn�t� dal��ho
platu, n�br� upravuje t� ukotven� platov� z�kladny ve v��i dosa�en�
ke dni 31. prosince 2003 (tzv. zmrazen� platu). Navrhovateli jde ale
pouze o zru�en� t� ��sti z�kona �. 427/2003 Sb., kter� se t�k� soudc�, a jen o odn�t� dal��ho platu ve v��i jedn� poloviny
za prvn� pololet� roku 2004.
Pro uveden� M�stsk� soud v Brn� navrhuje, aby �stavn� soud n�lezem rozhodl, �e "se zru�uje ��st z�kona �. 427/2003 Sb. v ��sti t�kaj�c� se jedn� poloviny dal��ho platu za prvn� pololet� roku
2004 ve vztahu k soudc�m okresn�ch, krajsk�ch, vrchn�ch soud�, Nejvy���ho
soudu a Nejvy���ho spr�vn�ho soudu [ustanoven� � 2 ve vztahu k ustanoven� � 1 p�sm. h) z�kona �. 427/2003 Sb.]".
II. Rekapitulace podstatn�ch ��st� vyj�d�en� ��astn�ka ��zen�
Podle � 42 odst. 4 a � 69 z�kona �. 182/1993 Sb. , ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�, zaslal �stavn� soud p�edm�tn� n�vrh Poslaneck� sn�movn�. Ve sv�m vyj�d�en� ze dne 5. ��jna 2004 p�edseda Poslaneck� sn�movny Parlamentu �esk� republiky PhDr. Lubom�r Zaor�lek uv�d�, �e v dob� projedn�v�n� n�vrhu z�kona, kter� byl pozd�ji publikov�n pod �. 427/2003 Sb., si byla Poslaneck� sn�movna v�doma toho, �e dan� problematika, tj. odejmut� ��sti dal��ho platu soudc�m, byla ji� n�kolikr�t napadena pro ne�stavnost z d�vodu nep��pustn�ho z�sahu do soudcovsk� nez�vislosti. P�esto Poslaneck� sn�movna setrvala na sv�m n�zoru, �e nevyplacen� ��sti dal��ho platu soudc�m nen� v rozporu s �stavn�m po��dkem, nebo� jeho ��ste�n� nevyplacen� nem��e ohrozit nez�vislost soudc�, zejm�na proto, �e nejde ani o p�ekvapiv� ani o hlubok� z�sah do jejich materi�ln�ho zabezpe�en�.
P�edseda Poslaneck� sn�movny d�le potvrdil, a to v souladu s po�adavky obsa�en�mi v ustanoven� � 68 odst. 2 z�kona �. 182/1993 Sb. , ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�, �e z�kon �. 427/2003 Sb. byl p�ijat po ��dn� proveden�m z�konod�rn�m procesu, byl podeps�n p��slu�n�mi �stavn�mi �initeli a vyhl�en ve Sb�rce z�kon�. V z�v�ru vyj�d�en� pak konstatuje, �e za tohoto stavu v�ci nelze ne� vyj�d�it stanovisko, �e z�konod�rn� sbor jednal v p�esv�d�en�, �e p�ijat� z�kon je v souladu s �stavou, �stavn�m po��dkem a pr�vn�m ��dem �esk� republiky, p�i�em� je na �stavn�m soudu, aby v souvislosti s podan�m n�vrhem posoudil �stavnost tohoto z�kona a vydal p��slu�n� rozhodnut�.
Podle � 42 odst. 4 a � 69 z�kona �. 182/1993 Sb. , ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�, zaslal �stavn� soud p�edm�tn� n�vrh i Sen�tu Parlamentu �esk� republiky. �vodem sv�ho vyj�d�en� ze dne 5. ��jna 2004 jeho tehdej�� p�edseda doc. JUDr. Petr Pithart rekapituluje pr�b�h projedn�v�n� p�edm�tn�ho z�kona Parlamentem. Uv�d�, �e n�vrh napaden�ho z�kona p�edlo�ila vl�da Poslaneck� sn�movn� 7. �ervence 2003 v r�mci n�vrh� z�kon� souvisej�c�ch s reformou ve�ejn�ch financ�. N�vrh z�kona, jeho� ��st je navr�ena ke zru�en�, byl po jeho schv�len� v Poslaneck� sn�movn� doru�en Sen�tu dne 8. ��jna 2003. V Sen�tu byl jako sen�tn� tisk �. 173 projedn�n ve dvou v�borech, a to
- ve v�boru pro hospod��stv�, zem�d�lstv� a dopravu, kter� jako v�bor garan�n� doporu�il Sen�tu n�vrh z�kona schv�lit ve zn�n� postoupen�m
Poslaneckou sn�movnou,
- ve v�boru �stavn�-pr�vn�m, kter� doporu�il Sen�tu vr�tit n�vrh z�kona
Poslaneck� sn�movn� s pozm��ovac�mi n�vrhy, kter� tento v�bor p�ijal
(jednalo se o pozm��ovac� n�vrhy t�kaj�c� se stanoven� platov� z�kladny
a pozm��ovac� n�vrhy legislativn�-technick� povahy reaguj�c� na
�pravy v jin�ch z�konech).
Sen�t p�edlo�en� n�vrh z�kona projednal na sv� 11. sch�zi dne 6. listopadu
2003 a po obs�hl� rozprav� p�ijal usnesen�, kter�m jej schv�lil
ve zn�n� postoupen�m Poslaneckou sn�movnou. Pro toto usnesen� ze 69 p��tomn�ch
sen�tor� hlasovalo 40, proti bylo 19 sen�tor�.
K projedn�n� n�vrhu p�edm�tn�ho z�kona se ve vyj�d�en� d�le uv�d�, �e
v org�nech Sen�tu k n�mu byly uplatn�ny kritick� v�hrady z hlediska nesyst�movosti
�pravy, zejm�na pokud jde o dal�� zmrazen� platov� z�kladny.
Diskutov�na byla rovn� ot�zka �stavnosti op�tovn� restrikce dal��ch
plat� t�kaj�c� se i soudc�. V t�to z�le�itosti vedle n�zor� zpochyb�uj�c�ch
�stavnost navrhovan� �pravy zazn�ly i pochybnosti, zda n�vrh
lze hodnotit jako proti�stavn�, existuj�-li rozd�ln� rozhodnut�
�stavn�ho soudu ve v�cech t�kaj�c�ch se restrikc� dal��ch plat� soudc�.
V z�v�re�n�m hlasov�n� v�ak nakonec pot�ebn� v�t�ina p��tomn�ch n�vrh
z�kona schv�lila ve zn�n� postoupen�m Poslaneckou sn�movnou.
Jeliko� navrhovan� petit je obsahov� toto�n� s petitem uveden�m v n�vrhu
na zru�en� ��sti z�kona �. 425/2002 Sb.
, kter�m se pro rok 2003 stanov� mimo��dn� opat�en� p�i ur�ov�n� v��e platu a
n�kter�ch n�hrad v�daj� spojen�ch s v�konem funkce p�edstavitel� st�tn�
moci a n�kter�ch st�tn�ch org�n�, soudc� a st�tn�ch z�stupc�, a kter�m
se t�mto osob�m stanov� v��e dal��ch plat� za prvn� a druh� pololet�
roku 2003, kter� je veden u �stavn�ho soudu pod sp. zn. Pl. �S 34/04, p�edseda Sen�tu v dal��m odkazuje
na vyj�d�en� Sen�tu ze dne 8. z��� 2004 �. j. 9654/04 podan� k n�vrhu
veden�mu pod sp. zn. Pl. �S 34/04.
III. Upu�t�n� od �stn�ho jedn�n�
Dle ustanoven� � 44 odst. 2 z�kona �. 182/1993 Sb. m��e �stavn� soud se souhlasem ��astn�k� od �stn�ho jedn�n� upustit, nelze-li od n�j o�ek�vat dal�� objasn�n� v�ci. Vzhledem k tomu, �e oba ��astn�ci, tj. navrhovatel v pod�n� ze dne 15. �ervna 2005 a ��astn�ci ��zen� ve vyj�d�en� p�edsedy Poslaneck� sn�movny Parlamentu �esk� republiky ze dne 2. �ervna 2005 a p�edsedy Sen�tu Parlamentu �esk� republiky ze dne 9. �ervna 2005, vyj�d�ili sv�j souhlas s upu�t�n�m od �stn�ho jedn�n�, a d�le vzhledem k tomu, �e �stavn� soud m� za to, �e od jedn�n� nelze o�ek�vat dal�� objasn�n� v�ci, bylo od �stn�ho jedn�n� v p�edm�tn� v�ci upu�t�no.
IV. Dikce napaden�ho pr�vn�ho p�edpisu
Dle ustanoven� � 1 p�sm. h) z�kona �. 427/2003 Sb., ve zn�n� z�kona �. 626/2004 Sb., o zm�n� n�kter�ch z�kon� v n�vaznosti na realizaci reformy ve�ejn�ch financ� v oblasti odm��ov�n�,
pro ur�en� platu a n�kter�ch n�hrad v�daj� spojen�ch s v�konem
funkce "soudce okresn�ho, krajsk�ho a vrchn�ho soudu, Nejvy���ho soudu a Nejvy���ho
spr�vn�ho soudu" se v roce 2004 pou�ije platov� z�kladna ve v��i dosa�en� podle zvl�tn�ho
pr�vn�ho p�edpisu' k 31. prosinci 2003. T�mto zvl�tn�m p�edpisem
dle pozn�mky 1 je z�kon �. 425/2002 Sb.
, kter�m se pro rok 2003 stanov� mimo��dn� opat�en� p�i ur�ov�n� v��e
platu a n�kter�ch n�hrad v�daj� spojen�ch s v�konem funkce p�edstavitel�
st�tn� moci a n�kter�ch st�tn�ch org�n�, soudc� a st�tn�ch z�stupc�, a kter�m se t�mto osob�m
stanov� v��e dal��ch plat� za prvn� a druh� pololet� roku 2003.
Dle uveden�ho ustanoven� � 1 p�sm. h) z�kona �. 427/2003 Sb., platn�ho p�ed jeho novelou provedenou z�konem �. 626/2004 Sb., tj. ve zn�n� platn�m do 31. prosince 2004, se pro ur�en� platu a n�kter�ch
n�hrad v�daj� spojen�ch s v�konem funkce "soudce okresn�ho, krajsk�ho a vrchn�ho soudu, Nejvy���ho soudu a Nejvy���ho spr�vn�ho soudu" pou�ije platov� z�kladna ve v��i dosa�en� podle zvl�tn�ho pr�vn�ho p�edpisu1
) k 31. prosinci 2003, a to nejen v roce 2004, n�br� i v letech 2005 a
2006.
Podle ustanoven� � 2 uveden�ho z�kona, ve zn�n� �l. I bodu 5 z�kona �. 626/2004 Sb. plat�: "Pokud podle zvl�tn�ho pr�vn�ho p�edpisu n�le�� osob�m uveden�m v � 1 dal�� plat, poskytne se jim za prvn� a druh� pololet� roku 2004 jen ve
v��i poloviny ��stky, na kterou by jim jinak vznikl n�rok.". Ve sv� p�vodn� dikci � 2 z�kona �. 427/2003 Sb. p�ed zm�n�nou novelou upravoval identick�m zp�sobem poskytov�n� dal��ho
platu osob�m uveden�m v � 1 p�edm�tn�ho z�kona nejen za prvn� a druh� pololet� roku 2004, n�br� i
let 2005 a 2006.
V. Podm�nky aktivn� legitimace navrhovatele
N�vrh na zru�en� "z�kona �. 427/2003 Sb. v ��sti t�kaj�c� se jedn� poloviny dal��ho platu za prvn� pololet� roku
2004 ve vztahu k soudc�m okresn�ch, krajsk�ch, vrchn�ch soud�, Nejvy���ho
soudu a Nejvy���ho spr�vn�ho soudu [ustanoven� � 2 ve vztahu k ustanoven� � 1 p�sm. h) z�kona �. 427/2003 Sb.]" byl pod�n M�stsk�m soudem v Brn� dle ustanoven� � 64 odst. 3 z�kona �. 182/1993 Sb.
, ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�.
Jak bylo ji� uvedeno v naraci, ve v�ci sp. zn. 33 C 236/2004 je M�stsk�m
soudem v Brn� rozhodov�no o �alob� soudce t�ho� soudu, v n� se �alobce
dom�h� v��i �esk� republice - M�stsk�mu soudu v Brn� zaplacen�
jedn� poloviny dal��ho platu za prvn� pololet� roku 2004 v celkov� v��i
21 600 K�, p�i�em� op�r� sv�j n�rok o ustanoven� � 4 z�kona �. 236/1995 Sb.
, o platu a dal��ch n�le�itostech spojen�ch s v�konem funkce p�edstavitel�
st�tn� moci a n�kter�ch st�tn�ch org�n� a soudc�, ve zn�n� pozd�j��ch
p�edpis�, jeho� p�edpoklady pova�uje za spln�n�. Ve v�platn�m term�nu,
stanoven�m na den 15. �ervence 2004, mu v�ak v d�sledku z�kona �. 427/2003 Sb. polovina dal��ho platu za prvn� pololet� roku 2004 vyplacena nebyla.
M�stsk� soud v Brn�, pot� co v souvislosti se svoj� rozhodovac� �innost� v souladu s �l. 95 odst. 2 �stavy dosp�l k z�v�ru, �e ustanoven� � 1 p�sm. h) a � 2 z�kona �. 427/2003 Sb., jeho� m� b�t p�i �e�en� v�ci sp. zn. 33 C 236/2004 pou�ito, je v rozporu s �l. 1 odst. 1 ve spojen� s �l. 82 odst. 1 �stavy a �l. 1 Listiny , po p�eru�en� kmenov�ho ��zen� podle � 109 odst. 1 p�sm. c) ob�ansk�ho soudn�ho ��du �stavn�mu soudu p�edlo�il p�edm�tn� n�vrh na kontrolu norem.
Procesn� podm�nkou aktivn� legitimace obecn�ho soudu dle � 64 odst. 3 z�kona �. 182/1993 Sb.
, ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�, je takov� pozice z�kona, p��p. jeho jednotliv�ho
ustanoven�, jeho� zru�en� je navrhov�no, k p�edm�tu kmenov�ho
��zen�, je� zakl�d� pro posouzen� v�ci ze strany obecn�ho soudu rozhodovac�
d�vody.
Jak vypl�v� z popisu p�edm�tn�ho ��zen� u obecn�ho soudu, lze tud� na
stran� navrhovatele konstatovat napln�n� podm�nek jeho aktivn� legitimace
pro ��zen� o kontrole norem.
VI. Posouzen� d�vodnosti zastaven� ��zen� podle � 67 z�kona �. 182/1993 Sb.
Ustanoven� � 1 p�sm. h) a � 2 z�kona �. 427/2003 Sb. bylo v pr�b�hu p�edm�tn�ho ��zen� p�ed �stavn�m soudem ��ste�n� novelizov�no �l. I body 4 a 5 z�kona �. 626/2004 Sb., o zm�n� n�kter�ch z�kon� v n�vaznosti na realizaci reformy ve�ejn�ch financ� v oblasti
odm��ov�n�. Tato z�konn� �prava je platn� dnem 1. ledna 2005 (�l. XXIII
z�kona �. 626/2004 Sb.).
Dle � 67 odst. 1
z�kona o �stavn�m soudu je d�n d�vod zastaven� ��zen�, jestli�e z�kon, jin� pr�vn� p�edpis nebo
jejich jednotliv� ustanoven�, jejich� zru�en� je navrhov�no, pozbudou
platnosti p�ed skon�en�m ��zen� p�ed �stavn�m soudem.
K interpretaci uveden�ho z�konn�ho d�vodu zastaven� ��zen� se �stavn� soud vyj�d�il zejm�na v n�lezu sp. zn. Pl. �S 15/01 [Sb�rka n�lez� a usnesen� �stavn�ho soudu (d�le jen "Sb�rka rozhodnut�"), svazek 24, n�lez �. 164; vyhl�en pod �. 424/2001 Sb.
]. Vych�zeje ze smyslu a ��elu � 67 odst. 1 z�kona �. 182/1993 Sb.
konstatoval, �e zm�na ke zru�en� navrhovan�ho z�konn�ho ustanoven� zakl�d�
d�vod zastaven� ��zen� o kontrole norem toliko tehdy, je-li pro
posouzen� �stavnosti tohoto ustanoven� rozhodn�.
Z pohledu takto vymezen�ho hlediska interpretace a aplikace � 67 z�kona �. 182/1993 Sb.
pak nutno dosp�t k z�v�ru, �e zm�na ustanoven� � 1 p�sm. h) a � 2 z�kona �. 427/2003 Sb., proveden� �l. I body 4 a 5 z�kona �. 626/2004 Sb. se nedotkla smyslu a ��elu novelizovan�ch z�konn�ch ustanoven�, toliko
omezila jejich �asovou p�sobnost na rok 2004 a vylou�ila jejich p�sobnost
na roky 2005 a 2006, a tedy nezalo�ila d�vod zastaven� p�edm�tn�ho
��zen� o kontrole norem. Dal�� �asov� p�sobnost platov�ch restrikc�
dopadaj�c� na odejmut� dal��ch plat� i v letech 2005 a 2006 pozbyla
toti� po zru�en� institutu dal��ch plat� z�konem �. 626/2004 Sb. rozumn�ho smyslu. Shodn� konstatov�n� plat� i pro zm�nu ozna�en� p�smene
p�edm�tn�ho ustanoven� obsa�en�ho v � 1 z�kona �. 427/2003 Sb., ve zn�n� z�kona �. 626/2004 Sb., zalo�enou z�konem �. 127/2005 Sb.
, o elektronick�ch komunikac�ch a o zm�n� n�kter�ch souvisej�c�ch z�kon�
(z�kon o elektronick�ch komunikac�ch).
Nadto lze zm�nit i tu okolnost, �e i p�edm�tem ��zen� veden�ho u M�stsk�ho
soudu v Brn� pod sp. zn. 33 C 236/2004, z n�ho� n�vrh na zru�en�
ustanoven� � 1 p�sm. h) a � 2 z�kona �. 427/2003 Sb. vze�el, je n�rok soudce obecn�ho soudu v��i �esk� republice - M�stsk�mu
soudu v Brn� o zaplacen� jedn� poloviny dal��ho platu za prvn� pololet�
roku 2004.
VII. �stavn� konformita kompetence a legislativn�ho procesu
�stavn� soud, v souladu s ustanoven�m � 68 odst. 2 z�kona �. 182/1993 Sb.
, je v ��zen� o kontrole norem povinen posoudit, zda napaden� z�kon, jeho
jednotliv� ustanoven�, p��p. jin� pr�vn� p�edpis nebo jeho jednotliv�
ustanoven�, byl p�ijat a vyd�n v mez�ch �stavou stanoven� kompetence a �stavn� p�edepsan�m zp�sobem.
Ze sn�movn�ch tisk� a t�snopiseck�ch zpr�v, jako� i vyj�d�en� ��astn�ka ��zen� bylo
zji�t�no, �e Poslaneck� sn�movna schv�lila n�vrh p�edm�tn�ho z�kona
ve 3. �ten� na sv� 20. sch�zi dne 26. z��� 2003 usnesen�m �. 668, kdy
ze 196 p��tomn�ch poslanky� a poslanc� 139 hlasovalo pro a 40 proti.
Sen�t na sv� 11. sch�zi, konan� dne 6. listopadu 2003, vl�dn� n�vrh z�kona,
kter�m se pro rok 2004 stanov� mimo��dn� opat�en� p�i ur�ov�n� v��e platu a
n�kter�ch n�hrad v�daj� spojen�ch s v�konem funkce p�edstavitel� st�tn�
moci a n�kter�ch st�tn�ch org�n�, poslanc� Evropsk�ho parlamentu,
soudc� a st�tn�ch z�stupc�, v��e dal��ho platu t�chto osob za prvn�
pololet� roku 2004, a kter�m se m�n� n�kter� souvisej�c� z�kony, schv�lil
ve zn�n� postoupen�m Poslaneckou sn�movnou, a to v hlasov�n�, p�i
kter�m ze 69 p��tomn�ch sen�torek a sen�tor� hlasovalo 40 pro a 19
bylo proti.
P�edm�tn� z�kon byl podeps�n p��slu�n�mi �stavn�mi �initeli a byl pod �. 427/2003 Sb. ��dn� vyhl�en v ��stce 139 Sb�rky z�kon�, kter� byla rozesl�na dne 12. prosince
2003, a dle � 6 nabyl ��innosti dnem vyhl�en�, �ili dnem rozesl�n� p��slu�n� ��stky
Sb�rky z�kon�.
VIII. Obsahov� soulad napaden�ho z�konn�ho ustanoven� s �stavn�m po��dkem (�stavnost platov�ch restrikc� v��i soudc�m)
�stavn� soud se problematikou platov�ch restrikc� v��i soudc�m ve form�
odejmut� "dal��ho platu" zab�val v �ad� sv�ch rozhodnut�. Podrobn� rekapitulace t�to judikatury
je obsa�ena v n�lezu �stavn�ho soudu sp. zn. Pl. �S 11/02 (Sb�rka rozhodnut�, svazek 30, n�lez �. 87; vyhl�en pod �. 198/2003 Sb.
).
Navzdory t�to skute�nosti, jeliko� �stavn� soud je s dan�m probl�mem op�tovn�
konfrontov�n, nezb�v� ne� tuto rekapitulaci r�mcov� zopakovat.
V deroga�n�m n�lezu sp. zn. Pl. �S 13/99 ze dne 15. z��� 1999 (Sb�rka rozhodnut�, svazek 15, n�lez �.
125; vyhl�en pod �. 233/1999 Sb.
) �stavn� soud zru�il ��st ustanoven� � 1 z�kona �. 268/1998 Sb.
, o odejmut� dal��ho platu za druh� pololet� roku 1998 p�edstavitel�m
st�tn� moci a n�kter�ch st�tn�ch org�n�, soudc�m, st�tn�m z�stupc�m a
�len�m prez�dia Komise pro cenn� pap�ry, a to ustanoven� upravuj�c�ho
odejmut� dal��ho platu soudc�m za druh� pololet� 1998. Nosn�m d�vodem
n�lezu byl argument principem soudcovsk� nez�vislosti, do jeho� r�mce
soud vzt�hnul i "aspekty materi�ln� povahy". Argumentem dal��m se stal poukaz na rozd�lnost �stavn�ho postaven� soudc�
na stran� jedn� a p�edstavitel� moci z�konod�rn� a v�konn�, zvl�t�
pak st�tn� spr�vy, na stran� druh�.
N�lezem ze dne 3. �ervence 2000 sp. zn. Pl. �S 18/99 (Sb�rka rozhodnut�, svazek 19, n�lez �. 104; vyhl�en pod �. 320/2000 Sb.
) �stavn� soud n�vrh na zru�en� ��sti ustanoven� � 4a z�kona �. 236/1995 Sb.
, ve zn�n� z�kona �. 287/1997 Sb., upravuj�c�ho odejmut� dal��ho platu soudc�m za druh� pololet� 1997,
zam�tl. I v dan�m n�lezu p�itom zd�raznil, �e soudcovsk� nez�vislost
p�edstavuje jednu ze z�kladn�ch demokratick�ch hodnot, jej�mu� zaji�t�n�
nesporn� napom�h� i materi�ln� zabezpe�en� soudc�. Pova�oval p�itom
za podstatn�, aby do plat� soudc� jin� org�ny st�tn� moci nezasahovaly,
a to jakoukoliv formou, sv�voln� a opakovan�. Pro rozhodovan� p��pad
ale z�sah z�konod�rce znaky sv�vole nevykazoval. Dle �stavn�ho soudu p�i posouzen� �stavnosti napaden�ho z�konn�ho ustanoven�
nebylo lze odhl�dnout od obt�n� soci�ln� a hospod��sk� reality, v
n� se �esk� republika v roce 1997 nach�zela.
T�ho� dne, tj. 3. �ervence 2000, �stavn� soud n�lezem sp. zn. Pl. �S 16/2000 (Sb�rka rozhodnut�, svazek 19, n�lez �. 105; vyhl�en pod �. 321/2000 Sb. ) zam�tl i n�vrh na zru�en� ��sti ustanoven� � 1 z�kona �. 308/1999 Sb. , o odejmut� dal��ho platu za druh� pololet� roku 1999 a za druh� pololet� roku 2000 p�edstavitel�m st�tn� moci a n�kter�ch st�tn�ch org�n�, soudc�m, st�tn�m z�stupc�m a �len�m prezidia Komise pro cenn� pap�ry, a to ustanoven� upravuj�c�ho odejmut� dal��ho platu soudc�m za druh� pololet� roku 1999 a roku 2000. Nezm�nil p�itom z�kladn� v�chodisko posuzov�n� dan�ho probl�mu. Zd�raznil, �e plat soudc� by nem�l b�t pohybliv�m faktorem podle okam�it�ch p�edstav toho �i onoho vl�dn�ho seskupen�. Odejmut� "dal��ho platu" hodnotil proto jako v�jime�n� akt, kter� lze opr�vnit pouze z v�n�ch d�vod�, za n� pova�oval dopad finan�n�ch pot�� st�tu, a pouze v souvislosti s komplexem p�ijat�ch �sporn�ch opat�en� t�kaj�c�ch se plat� v cel� sf��e st�tn�ch p�edstavitel� a zam�stnanc�.
Kone�n� dne 11. �ervna 2003 �stavn� soud n�lezem sp. zn. Pl. �S 11/02
zru�il ��st ustanoven� � 1 z�kona �. 416/2001 Sb.
, o odejmut� dal��ho platu za druh� pololet� roku 2001 a stanoven� v��e
dal��ch plat� za prvn� a druh� pololet� roku 2002 p�edstavitel�m st�tn�
moci a n�kter�ch st�tn�ch org�n�, soudc�m, st�tn�m z�stupc�m, �len�m
prezidia Komise pro cenn� pap�ry, z�stupci Ve�ejn�ho ochr�nce pr�v
a �len�m bankovn� rady �esk� n�rodn� banky, a to upravuj�c�ho odejmut�
dal��ho platu soudc�m za druh� pololet� roku 2001 a sni�uj�c�ho
dal�� plat za prvn� a druh� pololet� roku 2002 na v��i poloviny ��stky,
na kterou by jim jinak vznikl n�rok.
�stavn� soud k uveden�mu z�v�ru dosp�l na z�klad� posouzen� i dal��ch
souvisej�c�ch z�konn�ch �prav.
Z�konem �. 425/2002 Sb.
, kter�m se pro rok 2003 stanov� mimo��dn� opat�en� p�i ur�ov�n� v��e
platu a n�kter�ch n�hrad v�daj� spojen�ch s v�konem funkce p�edstavitel�
st�tn� moci a n�kter�ch st�tn�ch org�n�, soudc� a st�tn�ch z�stupc�,
a kter�m se t�mto osob�m stanov� v��e dal��ch plat� za prvn� a druh�
pololet� roku 2003, jen� nabyl ��innosti 1. ��jna 2002, bylo v � 1 stanoveno, �e se pro ur�en� platu a dal��ch n�hrad a v�daj� spojen�ch
s v�konem funkce v roce 2003 pro vyjmenovan� p�edstavitele a soudce
pou�ije platov� z�kladna ve v��i dosa�en� k 31. prosinci 2002. V d�sledku
zm�ny pr�vn� �pravy platov�ch tarif� a osobn�ho p��platku proveden�
pro zam�stnance ministerstev s ��innost� n�sleduj�c� po dni 31. prosince
2002 se platov� z�kladna v uveden�m roce nezv��ila. Ustanoven� � 2
z�kona obsahuje zkr�cen� dal��ho platu t�m� osob�m n�le�ej�c�ho podle
zvl�tn�ch p�edpis� pro rok 2003 na polovinu. Ustanoven� � 3
vylou�ilo pro obdob� od 1. ledna 2003 do 31. prosince 2003 pou�it� � 3 odst. 3 z�kona �. 236/1995 Sb.
, o platu a dal��ch n�le�itostech spojen�ch s v�konem funkce p�edstavitel�
st�tn� moci a n�kter�ch st�tn�ch org�n� a soudc�, ve zn�n� z�kona �. 309/2002 Sb.
V od�vodn�n� n�lezu sp. zn. Pl. �S 11/02 �stavn� soud pouk�zal na zn�n�
d�vodov�ch zpr�v k n�vrh�m obou v��e citovan�ch z�kon�, z nich� je
z�ejm�, �e navrhovatelem byl sledov�n c�l spo��vaj�c� v "zachov�n� srovnateln�ho postaven� jednotliv�ch skupin" osob, tj. st�tn�ch zam�stnanc�, p�edstavitel� st�tn� moci a soudc�, p�i�em�
zvl�tn� postaven� soudc�, pokud jde o v��i odm��ov�n�, se navrhovateli
jevilo jako nespravedliv� a neproporcion�ln�. Posouzen� �stavnosti � 1 p�sm. h)
a � 2 z�kona �. 425/2002 Sb.
je p�edm�tem ��zen� veden�ho p�ed �stavn�m soudem pod sp. zn. Pl. �S
34/04 (pozn. red.: n�lez sp. zn. Pl. �S 34/04 byl p�ijat t�� den jako tento n�lez, tj. dne 14. �ervence 2005).
Nazna�en� zm�ny v z�konn� �prav� vztahuj�c� se k platov�m pom�r�m soudc�
p�ekro�ily dle n�zoru �stavn�ho soudu �stavn� limity pro akceptace "v�jime�nosti" aktu, j�m� do�lo k odejmut� dal��ho platu soudc�m tak, jak tyto soud
vymezil v p�edchoz�ch rozhodnut�ch. Uvedl d�le, �e lze-li za zcela v�jime�n�ch
okolnost� akcentovat princip rovnosti v oblasti restrikc� v
odm��ov�n� st�tn�ch zam�stnanc�, �stavn�ch �initel� a soudc� p�ed principem
komplexn� ch�pan� nez�vislosti soudc�, neplat� tato relace obou
princip� obecn� jako jednou pro v�dy a za v�ech okolnost� dan�. Naopak,
platov� pom�ry soudc� v �irok�m smyslu maj� b�t stabiln� nesni�ovatelnou
veli�inou, nikoli pohybliv�m faktorem, s n�m� kalkuluje to
�i ono vl�dn� uskupen� nap�. proto, �e se mu zdaj� platy soudc� p��li�
vysok� ve srovn�n� s platy st�tn�ch zam�stnanc� nebo ve srovn�n� s
jinou profesn� skupinou. Jin�mi slovy, lze-li akceptovat aplikaci principu
rovnosti ve svrchu uveden�m smyslu co do v�jime�n�ho ekonomicky
od�vodn�n�ho kr�cen� plat� v�ech, nelze akceptovat rovnost v�ech svrchu
uveden�ch skupin (ani jako c�lovou kategorii) co do kone�n� v��e
plat�. Usilov�n� o takovou rovnost vybo�uje z kategorie �stavnosti, jde
o politick� c�l, kter� nem� oporu v �stavn� ch�pan�m principu rovnosti. Tento princip nal�z� v materi�ln�m smyslu sv� hranice ve
vyj�d�en�, dle kter�ho "stejn� nesm� b�t upravov�no libovoln� nestejn�, av�ak z�rove� nestejn�
nesm� b�t upravov�no libovoln� stejn�". Princip rovnosti nelze ch�pat jako nivelizaci ve v�sledku, n�br� je
t�eba jej interpretovat jako garanci stejn�ch startovn�ch �anc�. Takto
vylo�en� princip rovnosti v�ak z�konod�rce dle p�esv�d�en� �stavn�ho
soudu v � 1 z�kona �. 416/2001 Sb.
zjevn� nedodr�el.
Z pohledu komparativn�ho ve vysp�l�ch demokraci�ch z�padn� Evropy nelze
nal�zt p��pad platov�ch restrikc� v��i soudc�m, s touto problematikou
nen� tud� konfrontov�na ani doktr�na. Srovnateln� situace se objevuj�
toliko v postkomunistick�ch evropsk�ch zem�ch.
Ilustrac� je rozs�hl� judikatura �stavn�ho soudu Polsk� republiky k ot�zk�m
�stavnosti z�konn� �pravy plat� soudc� (viz zejm�na rozhodnut�
sp. zn. P 1/94 ze dne 8. listopadu 1994, K 13/94 ze dne 14. b�ezna 1995,
P 1/95 ze dne 11. z��� 1995, P 8/00 ze dne 4. ��jna 2000). Ve v�ech
uveden�ch rozhodnut�ch se soud zab�val �stavnost� hledisek stanoven�
v��e plat� soudc� z pohledu �l. 178 odst.2 �stavy Polsk� republiky,
dle kter�ho platy soudc� mus� odpov�dat d�stojnosti jejich ��adu a
zajistit pln�n� jejich povinnost�.
V rozhodnut� sp. zn. K 12/03 ze dne 18. �nora 2004 �stavn� soud Polsk�
republiky p�i posuzov�n� �stavnosti sazeb navy�ov�n� plat� soudc� (u
kter�ch do�lo nikoli retroaktivn� ke sn�en�) vyslovil v kontextu platov�ch
restrikc� v��i soudc�m dv� kl��ov� teze: Dle prvn� v p��pad�
rozpo�tov�ch pot�� st�tu maj� b�t platy soudc� chr�n�ny p�ed "nadm�rn�m nep��zniv�m kol�s�n�m". Druhou je pak z�sada nep��pustnosti sni�ov�n� plat� soudc�, kter� dle
soudu je "�stavou v�jime�n� siln� chr�n�na" (�l. 178 odst. 2 �stavy Polsk� republiky). Za jedinou �stavn� akceptovatelnou v�jimku z t�to
z�sady se pova�uje ve smyslu �l. 216 odst. 5 �stavy Polsk� republiky p��pad, p�ekro��-li ve�ejn� dluh 3/5 hodnoty
ro�n�ho n�rodn�ho produktu.
Z n�stinu judikatury �stavn�ho soudu, jako� i z komparativn� ilustrace judikaturou �stavn�ho soudu Polsk� republiky, lze k ot�zce �stavnosti n�sledn�ho z�konn�ho
odejmut� ��sti platu soudc�, na kter� byl p�ed p�ijet�m tohoto opat�en� d�n z�konn� n�rok, vyvodit tyto z�kladn�
zobec�uj�c� teze:
- posouzen� �stavnosti platov�ch restrikc� v��i soudc�m pro konkr�tn�
obdob� konkr�tn�ho roku spad� do r�mce vymezen�ho principem soudcovsk�
nez�vislosti,
- �stavn� postaven� soudc� na stran� jedn� a p�edstavitel� moci z�konod�rn�
a v�konn�, zvl�t� pak st�tn� spr�vy, na stran� druh� se vzhledem
k principu d�lby moci a principu nez�vislosti soudc� odli�uje, z �eho�
plyne i rozd�ln� dispozi�n� prostor pro z�konod�rce k platov�m restrikc�m
v��i soudc�m ve srovn�n� s dispozi�n�m prostorem k takov�mto
restrikc�m v jin�ch oblastech ve�ejn� sf�ry,
- z�sah do materi�ln�ho zabezpe�en� soudc� garantovan�ho z�konem nesm�
b�t v�razem sv�vole z�konod�rce, n�br� mus� b�t, vych�zeje ze z�sady
proporcionality, od�vodn�n v�jime�n�mi okolnostmi, nap�. t�ivou finan�n�
situac� st�tu, p�i�em� i za spln�n� t�to podm�nky mus� b�t zohledn�na
odli�nost funkce soudc� a p�edstavitel� moci z�konod�rn� a v�konn�,
zvl�t� pak st�tn� Spr�vy; takov�to z�sah nesm� zavdat d�vod k obav�m, nedot�k�-li se omezen�
d�stojnosti soudc� [viz doporu�en� V�boru ministr� Rady Evropy �.
r. (94) 12 ze dne 13. ��jna 1994], p��p. nen�-li v�razem �stavn� nep��pustn�ho
tlaku moci z�konod�rn� a moci v�konn� na moc soudn�.
Princip nez�visl�ho soudnictv� je jednou z podstatn�ch n�le�itost� demokratick�ho
pr�vn�ho st�tu (�l. 9 odst. 2 �stavy
). Po�adavek nez�visl� justice pramen� ze dvou zdroj�: z neutrality soudc�
jako garance spravedliv�ho, nestrann�ho a objektivn�ho soudn�ho
��zen� a ze zaji�t�n� pr�v a svobod jednotlivc� soudcem od�len�n�m od
politick� moci. Nez�vislost soudc� je garantov�na z�rukami zvl�tn�ho
pr�vn�ho postaven� (mezi ne� nutno za�adit nesesaditelnost, neodvolatelnost,
nedotknutelnost), d�le z�rukami organiza�n� a funk�n� nez�vislosti
na org�nech reprezentuj�c�ch z�konod�rnou a zejm�na v�konnou
moc, jako� i odd�len�m soudnictv� od moci z�konod�rn� a v�konn� (zejm�na
uplatn�n�m z�sady inkompatibility). Z hlediska obsahov�ho je pak
soudcovsk� nez�vislost zaji�t�na v�zanost� soudc� toliko z�konem, tj.
vylou�en�m jak�chkoli prvk� subordinace v soudcovsk�m rozhodov�n�. Z�kladn�mi
komponenty principu nez�vislosti soudnictv� se �stavn� soud komplexn� zab�val v n�lezu sp. zn. Pl. �S 7/02 (Sb�rka rozhodnut�, svazek
26, n�lez �. 78; vyhl�en pod �. 349/2002 Sb.
).
Sv�voln� z�sah z�konod�rce do oblasti materi�ln�ho zaji�t�n� soudc�, v
tom r�mci i platov� restrikce, nutno do r�mce chr�n�n�ho principem jejich
nez�vislosti pod�adit ze dvou d�vod�.
Nez�vislost soudc� je v prvn� �ad� podm�n�na jejich mor�ln� integritou
a odbornou �rovn�, z�rove� ale je spjata i s jejich p�im��en�m materi�ln�m
zaji�t�n�m. Tento komponent principu nez�vislosti soudc� byl zakotven i v doporu�en� V�boru ministr� Rady Evropy
�. r. (94) 12 ze dne 13. ��jna 1994 ohledn� nez�vislosti, efektivnosti
a role soudc�, dle n�ho� se mezi "��dn� pracovn� podm�nky" soudc� �ad� i "zaji�t�n� p�im��enosti postaven� a odm��ov�n� soudc� s ohledem na d�stojnost
jejich profese a pracovn� zat�en�" (Z�sada III, bod 1b). Obdobn� maxima je obsa�ena i v �l. 6.1 Evropsk� charty o statutu soudce,
p�ijat� ��astn�ky multilater�ln�ho setk�n� organizovan�ho Radou
Evropy ve dnech 8. a� 10. �ervence 1998, dle n�ho� soudci z povol�n�
maj� pr�vo na plat, jeho� v��e m� b�t stanovena tak, aby je chr�nila
p�ed tlakem sm��uj�c�m k ovlivn�n� jejich rozhodnut� a v�eobecn� k
ovlivn�n� jejich chov�n� p�i nal�z�n� pr�va, kter�m by mohla b�t ohro�ena
jejich nez�vislost a nestrannost.
D�vodem druh�m pod�azen� z�kazu sv�voln�ho z�sahu do materi�ln�ho zaji�t�n�
soudc� (platov�ch restrikc�) do r�mce principu jejich nez�vislosti je vylou�it mo�nost, eventualitu n�tlaku
moci z�konod�rn�, resp. v�konn� na rozhodov�n� soudc�. Jin�mi slovy,
vylou�it sv�voln� z�sahy do materi�ln�ho zaji�t�n� soudc� jako eventu�ln�
formu "penalizace" soudc� ze strany legislativy a exekutivy, a t�m i formy n�tlaku na jejich
rozhodov�n�.
Takto vylo�en� hlediska posuzov�n� �stavnosti platov�ch restrikc� v��i
soudc�m aplikoval d�sledn� �stavn� soud v n�lezu sp. zn. Pl. �S 11/02, v n�m� zru�il ��st ustanoven� � 1 z�kona �. 416/2001 Sb.
, a to ustanoven� upravuj�c�ho odejmut� dal��ho platu soudc�m za druh�
pololet� roku 2001 a sni�uj�c�ho dal�� plat za prvn� a druh� pololet�
roku 2002 na v��i poloviny ��stky, na kterou by jim jinak vznikl n�rok.
Intence, je� vedly z�konod�rce k p�ijet� z�kona �. 416/2001 Sb.
, jsou p�itom identick� s intencemi, je� jej vedly i k p�ijet� platov�
restrikce v��i soudc�m v z�kon� �. 427/2003 Sb. Byly jimi z�konod�rcem tvrzen� t�iv� situace ve�ejn�ch financ� a disproporcionalita
v �rovni plat� soudc� a jin�ch oblast� ve�ejn� sf�ry.
Dle d�vodov� zpr�vy k n�vrhu z�kona �. 427/2003 Sb.: "Nutn� �spory v prost�edc�ch vynakl�dan�ch na platy zam�stnanc� ve ve�ejn�ch
slu�b�ch a spr�v� ... neumo�n�, aby dal�� platy poskytovan� v ka�d�m
pololet� kalend��n�ho roku byly ... v n�sleduj�c�ch letech vyplaceny
v pln� v��i. Z uveden�ch d�vod� se v p�edkl�dan�m n�vrhu z�kona
navrhuje, aby se pro l�ta 2004, 2005 a 2006 platov� z�kladna pro ur�ov�n�
v��e platu a n�kter�ch n�hrad spojen�ch s v�konem funkce p�edstavitel� st�tn� moci a n�kter�ch
dal��ch osob nezvy�ovala, a aby jim byl dal�� plat v ka�d�m pololet�
uveden�ch let poskytnut (stejn� jako zam�stnanc�m ve ve�ejn�ch slu�b�ch
a spr�v�) v polovi�n� v��i. ... Navrhovan� �prava", pokra�uje d�le d�vodov� zpr�va vl�dy, "je v souladu s �stavn�m po��dkem �esk� republiky.".
Nutno p�ipomenout, �e n�vrh byl Poslaneckou sn�movnou schv�len 26. z���
2003, Sen�tem pak 6. listopadu 2003, n�lez �stavn�ho soudu sp. zn.
Pl. �S 11/02 byl p�ijat dne 11. �ervna 2003. Jakkoli tedy �stavn� soud p�ed p�ijet�m dan�ho z�kona z�eteln� zformuloval maximu, dle kter� princip
rovnosti v oblasti restrikc� v odm��ov�n� st�tn�ch zam�stnanc�,
�stavn�ch �initel� a soudc� lze akcentovat p�ed principem komplexn�
ch�pan� nez�vislosti soudc� za zcela v�jime�n�ch okolnost�, a t�m vymezil
prostor �stavn� konformity platov� restrikce v��i soudc�m, nicm�n�
z�konod�rce se touto maximou v procesu p�ij�m�n� z�kona �. 427/2003 Sb. ne��dil.
Vl�da v pozici navrhovatele p�itom zpochybnila pravdivost proklamovan�
intence z�kona �. 427/2003 Sb., a to nav��en�m stupnice platov�ch tarif� zam�stnanc� ve�ejn� sf�ry s
��innost� od 1. ledna 2003 (na��zen�mi vl�dy �. 582/2002 Sb., �. 583/2002 Sb., �. 584/2002 Sb., �. 330/2003 Sb.
), p��p. prohl�en�m Zde�ka �kromacha, ministra pr�ce a soci�ln�ch v�c�,
ve 2. �ten� projedn�v�n� n�vrhu z�kona �. 427/2003 Sb. Poslaneckou sn�movnou dne 24. z��� 2003: "Pro p��t� rok i p�es probl�my, kter� dneska existuj�, se nav��� platy
o v�ce ne� 3,6 %. Tak�e n�r�st i v rozpo�tov� a p��sp�vkov� sf��e bude.".
Dle tabulkov� p��lohy n�vrhu st�tn�ho rozpo�tu na rok 2004, p�edlo�en�ho
vl�dou Poslaneck� sn�movn�, pak pro zam�stnance v �st�edn�ch org�nech
st�tn� spr�vy p�edstavovala skute�n� v��e prost�edk� na platy za
rok 2002 4 840 899 tis. K�, rozpo�et na rok 2003 5 669 263 tis. K�, n�vrh
na rok 2004 pak 5 916 963 tis. K� (tabulka �. 9), v organiza�n�ch
slo�k�ch st�tu p�edstavovala skute�n� v��e prost�edk� na platy za rok
2002 8 755 060 tis. K�, rozpo�et na rok 2003 10 319 286 tis. K�, n�vrh
na rok 2004 pak 10 524 110 tis. K� (tabulka �. 10), ve slo�k�ch
obrany, bezpe�nosti, celn� a pr�vn� ochrany p�edstavovala skute�n� v��e
prost�edk� na platy za rok 2002 26 999 082 tis. K�, rozpo�et na rok
2003 29 161 674 tis. K�, n�vrh na rok 2004 pak 30 156 796 tis. K� (tabulka
�. 11), v tzv. ostatn�ch organiza�n�ch slo�k�ch st�tu p�edstavovala
skute�n� v��e prost�edk� na platy za rok 2002 11 406 195 tis.
K�, rozpo�et na rok 2003 12 545 862 tis. K�, n�vrh na rok 2004 pak 13
205 240 tis. K� (tabulka �. 12).
Za t�chto okolnost� st�� lze akceptovat tezi o "nutn�ch �spor�ch v prost�edc�ch vynakl�dan�ch na platy zam�stnanc� ve
ve�ejn�ch slu�b�ch a spr�v�" obecn�, speci�ln� pro platov� restrikce soudc�m pak posuzovan� z�konn� �prava postr�d� jak�koli argument "v�jime�n�mi okolnostmi", je� by od�vod�ovaly prioritu principu rovnosti v oblasti restrikc� v
odm��ov�n� st�tn�ch zam�stnanc�, �stavn�ch �initel� a soudc� p�ed principem
komplexn� ch�pan� nez�vislosti soudc�.
Vych�zeje z takto vylo�en�ch d�vod�, nutno pova�ovat platovou restrikci
v��i soudc�m obsa�enou v ustanoven� � 1 p�sm. i) a � 2 z�kona �. 427/2003 Sb., ve zn�n� z�kona �. 626/2004 Sb. a z�kona �. 127/2005 Sb.
, za rozpornou s �l. 1 odst. 1
ve spojen� s �l. 82 odst. 1 �stavy
a �l. 6 odst. 1 �mluvy o ochran� l�dsk�ch pr�v a z�kladn�ch svobod.
IX. Formulace v�roku deroga�n�ho n�lezu
Podle ustanoven� � 2 uveden�ho z�kona, ve zn�n� �l. 1 bodu 5 z�kona �. 626/2004 Sb., plat�: "Pokud podle zvl�tn�ho pr�vn�ho p�edpisu n�le�� osob�m uveden�m v � 1 dal�� plat, poskytne se jim za prvn� a druh� pololet� roku 2004 jen ve
v��i poloviny ��stky, na kterou by j�m jinak vznikl n�rok.". Dle ustanoven� � 1 p�sm. i) z�kona �. 427/2003 Sb., ve zn�n� z�kona �. 626/2004 Sb. a z�kona �. 127/2005 Sb.
, pro ur�en� platu a n�kter�ch n�hrad v�daj� spojen�ch s v�konem funkce "soudce okresn�ho, krajsk�ho a vrchn�ho soudu, Nejvy���ho soudu a Nejvy���ho
spr�vn�ho soudu" se v roce 2004 pou�ije platov� z�kladna ve v��i dosa�en� podle zvl�tn�ho
pr�vn�ho p�edpisu k 31. prosinci 2003, p�i�em� uveden� ustanoven� � 1 obsahuje p�smena a) a� p).
Ratio decidendi p�edm�tn�ho n�lezu dopad� tud� na vymezen� okruh osob
(soudce), jeho� se t�k� ustanoven� � 2 p�edm�tn�ho z�kona, p�i�em� tento okruh osob je upraven odkazem na jin�
ustanoven� t�ho� z�kona, je� pro tyto osoby stanov� jin� pr�va, p��p.
povinnosti. Dan� odkaz je p�itom formulov�n obecn�, tj. nejen ve
vztahu k soudc�m, n�br� i dal��m p�esn� vymezen�ch subjekt�m.
Zru�en� odkazuj�c� normy v jej� �plnosti, tj. ustanoven� vyj�d�en�ho v � 2 z�kona �. 427/2003 Sb., ve zn�n� z�kona �. 626/2004 Sb., slovy "� 1 ", by tud� dopadalo i na osoby, pro kter� deroga�n� d�vody nevypov�daj�.
Zru�en� ustanoven� vyj�d�en�ho v � 1 z�kona �. 427/2003 Sb., ve zn�n� z�kona �. 626/2004 Sb. a z�kona �. 127/2005 Sb.
, slovy "i) soudce okresn�ho, krajsk�ho a vrchn�ho soudu, Nejvy���ho soudu a Nejvy���ho
spr�vn�ho soudu" by ale vybo�ilo z r�mce p�edm�tu ��zen�, p�edstavovalo by toti� pro soudce
zru�en� �pravy platov� z�kladny.
V n�lezu sp. zn. Pl. �S 24/94 (Sb�rka rozhodnut�, svazek 3, n�lez �. 19;
vyhl�en pod �. 80/1995 Sb.
), jen� byl pak n�sledov�n judikaturou v ��zen� o kontrole norem, �stavn� soud vymezil pojem z�konn�ho ustanoven� tak, �e j�m rozum� jakoukoli ��st
textu pr�vn�ho p�edpisu s normativn�m obsahem, tedy v�raz, obsahuj�c�
jak�koli jazykov� prost�edky, jeho� smyslem je vyj�d�en� pr�vn� normy
nebo n�kter�ho z komponent� jej� skutkov� podstaty (nap�. okruhu subjekt�
nebo situac�), resp. pr�vn�ho n�sledku (tj. pr�vn� povinnosti
nebo sankce).
Ustanoven� � 1 p�edm�tn�ho z�kona, jak bylo ji� uvedeno, obsahuje p�smena a) a� p), �ili tato p�smena obsahuje implicite i norma odkazuj�c�, obsa�en� v
ustanoven� � 2 dan�ho z�kona, stanov�-li: "Pokud podle zvl�tn�ho pr�vn�ho p�edpisu n�le�� osob�m uveden�m v � 1 dal�� plat, poskytne se jim za prvn� a druh� pololet� roku 2004 jen ve
v��i poloviny ��stky, na kterou by jim jinak vznikl n�rok.".
Vych�zej�c z uveden�ho, pl�num �stavn�ho soudu rozhodlo o derogaci p�edm�tn�ho z�konn�ho ustanoven� ve
zn�n�, jak je uvedeno ve v�roku tohoto n�lezu. To znamen�, �e se n�lezem
�stavn�ho soudu zru�uje v � 2 z�kona �. 427/2003 Sb., ve zn�n� z�kona �. 626/2004 Sb. a z�kona �. 127/2005 Sb.
, implicitn� obsa�en� odkaz na ustanoven� � 1 p�sm. i) t�ho� z�kona,
P�edseda �stavn�ho soudu:
JUDr. Rychetsk� v. r.
Odli�n� stanoviska podle � 14 z�kona �. 182/1993 Sb. , o �stavn�m soudu, ve zn�n� pozd�j��ch p�edpis�, zaujali k od�vodn�n� rozhodnut� pl�na soudci Stanislav Bal�k a Miloslav V�born�.